Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

206téma nenacházel. 40 Ohrožená revoluce Valtra Komárka vyšla náklademČeskoslovenské sociální demokracie a stala se základem jejíhovolebního programu i dalších textů vydávaných stranouv předvečer voleb. Přesto ji nemůžeme číst jako objasnění vztahusociálních demokratů k minulosti. Pokud by její teze procházelyoponentním řízením uvnitř strany, nezůstal by z nich kámen nakameni. Mnohem víc je dokladem taktizování Jiřího Horáka vevztahu ke komunistickým voličům, nemožnosti formulovat v sociálnídemokracii společné stanovisko vůči minulosti – a vlastněi dokladem rezignace vedení strany na takové snažení.Směrem k vnitřníá integracia profesionalizaciDruhé parlamentní volby měly napravit prvotní nezdar. Před začátkemvolební kampaně stranu ještě posílili další poslanci někdejšíhoObčanského fóra, Zdeněk Jičínský, Petr Kučera a MilošZeman. Dosažený sedmiprocentní výsledek proto zůstal za očekáváním.Skutečnost, že se Československá sociální demokraciestala třetí nejúspěšnější stranou, byla znehodnocena řadou okolností.Propastná ztráta na vítěznou Občanskou demokratickoustranu i na druhé komunisty (Levý blok) ukazovala na malý40„Denně dochází k projevům chaosu, politické a správní neschopnostilegálních institucí. Přitom tato politika rozvratu se přikrývá legendamio temných silách staré Státní bezpečnosti, které jsou prý téměř všemocnéa tento rozvrat cílevědomě způsobují. Tím se jen odvádí pozornost, neboťpolitika rozvratu pramení ze všech hlavních ohnisek současné oficiálnípolitiky jako výraz její malé programovosti, bezuzdné improvizace,agresivního individualismu, přemíry ješitnosti a osobních ambicí různýchvysokých činitelů bez účinných korektivů v reálných politickýchmechanismech.“ (KOMÁREK, Valtr: Ohrožená revoluce. Bratislava, Bradlo 1991,s. 32; srv. též předvolební ohlédnutí za vlastním působením v OF z jara 1992v brožuře Valtra Komárka Mé pády a vzestupy. Praha, Nakladatelství dopravya spojů 1992, s. 57 n.) Srv. též výklad Michala Kopečka o velice podobnýchprohlášeních členů reformního vedení českých komunistů po jejichodchodu do opozice v létě 1990, viz KOPEČEK, Michal: Stigma minulosti,pouto sounáležitosti v této monografii.206