Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

196od místa. Jen vzácně se obě formace překrývaly a ve vedení místníchObčanských fór měli zastoupení lidé, kteří současně reprezentovalii sociální demokracii. Na obnově místních stranickýchorganizací se nejčastěji podíleli předúnoroví funkcionáři, kteříse s aktivisty OF míjeli, nebo se s nimi dokonce dostávali dostřetů, vyplývajících z generačních rozdílů i z odlišných představo tom, jak naplňovat tezi o podílu sociální demokracie na práciObčanského fóra. Rozhodující vliv měl nakonec vztah pražskéhovedení strany k Občanskému fóru, který se rychle vyvinulv rivalitu. Činitelé Československé strany sociálně demokratickénebyli zváni k žádným konzultacím, natož k rozhodování (narozdíl od českých socialistů a lidovců, disponujících vládníma parlamentním zastoupením a všestranným reálným vlivem).Postup Občanského fóra, v němž se odrážel postulát VáclavaHavla, že by hnutí mělo vystupovat jako „rozmlžený útvar“ neponechávajícívelký prostor rodícím se stranám, 19 brzy pociťovaliv pražském vedení jako konkurenční vztah. Na počátkubřezna Občanské fórum oficiálně nabídlo sociálním demokratůmúčast na společné kandidátce. Vedení strany o tom všakodmítlo rozhodnout s odůvodněním, že tuto otázku musí předložitsjezdu.Obnovovací sjezd Československé sociální demokracie se sešelve dnech 24. a 25. března 1990 v Odborovém domě v pražskémDlabačově s úkolem přijmout program strany, rozhodnout o postupuve volbách a zvolit stranické vedení. Rudolf Battěk, ucházejícíse o post předsedy, se až krátce před jeho konáním dozvěděljméno svého protikandidáta. Místo Slavomíra Klabana,pokládaného za slabého soupeře, se jím stal jeden z představitelůexilové stranické frakce – Jiří Horák, syn významného sociálnědemokratickéhofunkcionáře, učitel politologie ve Spojených státecha člen vedení mnoha exilových spolků. V březnu 1990 sev Praze konalo jen málo volebních shromáždění, na nichž mohlchartista a představitel širšího vedení Občanského fóra nad svým19Viz SUK, Jiří: Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (odlistopadu 1989 do června 1990). Praha, Prostor 2003, s. 251.196