Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

191strany v Curychu zvolil v srpnu 1983 čestným členem svého ústředníhovýkonného výboru vězněného Rudolfa Battěka. Ve druhé poloviněosmdesátých let patřil Battěk k proudu, který v diskuzíchuvnitř Charty 77 chtěl přejít k politickým formám opoziční činnosti.Stal se vůdčí postavou Hnutí za občanskou svobodu (HOS),které v říjnu 1988 v první větě svého manifestu oznamovalo, že „časdozrál k práci vpravdě politické“. 11 Schůzka „nezávislých socialistů“z Hnutí za občanskou svobodu nad textem prohlášení ohlašujícíhovznik sociálnědemokratické platformy v rámci hnutí se po několikaodkladech konala až 17. listopadu 1989 a jeho zveřejnění zabránilrychlý vývoj událostí po studentské demonstraci. Battěkpoté jako zástupce HOS patřil k zakládajícím členům Občanskéhofóra. Také pro „nezávislé socialisty“ znamenal vstup do polistopadovépolitiky pokračování v dávno započaté činnosti.Třetí významný proud obnovené sociální demokracie představovalinově příchozí. „Noví“ sociální demokraté spatřovaliv Československé straně sociálně demokratické vyústění svýchdosavadních politických životopisů. Nebo je v ní začínali, přivedeniaž událostmi podzimu 1989 k politickému angažmá.Nejpočetnější skupinu mezi nimi tvořili bývalí komunisté. Sociálnídemokracie jako perspektiva žila v úvahách komunistickéhoposrpnového exilu, v domácí „straně vyloučených“ z KSČi v dalších opozičních skupinách pěstujících kulturu politickéhomyšlení. Politické diskuze v letech 1988 a 1989 v Obrodě, spolkubývalých vysokých komunistických funkcionářů vyloučených poroce 1968, charakterizoval její předseda Vojtěch Mencl: „Vlastněnebylo úplně jasno, jestli máme hrát roli navrátivších se komunistů,nebo vytvořit znovu sociální demokracii.“ 12 V debatách o vývojilevice, jež vycházely z komunistických zdrojů a pozic, se11Demokracii pro všechny: Manifest Hnutí za občanskou svobodu.In: HLUŠIČKOVÁ, Růžena – CÍSAŘOVSKÁ, Blanka (eds.): Hnutí za občanskousvobodu 1988–1989: Sborník dokumentů. Praha, Ústav po soudobé dějiny AV ČR –Maxdorf 1994, s. 25–34; srv. OTÁHAL, Milan: Opozice, moc, společnost 1969–1989.Praha, ÚSD AV ČR – Maxdorf 1994, s. 65 nn.12VANĚK, Miroslav – URBÁŠEK, Pavel (eds.): Vítězové? Poražení? Životopisnáinterview, sv. 1: Disent v období tzv. normalizace, Praha, Prostor 2005, s. 529.191