Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

190cítit jako svůj nesplněný dluh a úkol“. Pod obratně stylizovanýtext manifestu se podepsalo třiadvacet opozičních aktivistů, vedlevlastního jádra „nezávislých socialistů“ kolem Rudolfa Battěkapřipojili svá jména například Václav Havel a František Kriegel. 9Přihlásili se tím „nezávislí socialisté“ k sociální demokracii?Autor manifestu historik Jaroslav Mezník v říjnu 1979 vyjasňovalstanovisko v dopise ústřednímu tajemníkovi exilové ČSSD MiroslavuTučkovi. Napsal, že postupem času „tradice předúnorové sociálnědemokratickéstrany slábnou“. Vysvětloval, že nepočetnáskupina opozičních intelektuálů hlásící se k demokratickému socialismuse shoduje v perspektivách, ale rozděluje ji minulost – jsoumezi nimi dědici tradic svázaných se sociální demokracií, ale takés národními socialisty, bývalí komunisté i lidé bez stranické minulosti.Tvrdil, že „v současném Československu by prosazování tradicpředúnorových politických stran nevedlo k posílení demokratickéhosocialismu, ale naopak k jeho zeslabení“, protože „lidé,kteří mají stejný nebo velmi blízký názor na problémy současnosti,by se tedy oddělili kvůli tradicím… (…) Za této situace nepokládámeza užitečné, aby se demokratičtí socialisté v Československuspojovali s jménem politických stran, které svou činnost muselyu nás zastavit před třiceti lety. (…) Pokud jde tedy o naši případnoustranickou příslušnost ve svobodném Československu, musímečekat, co přinese budoucnost a jak se rozhodnou občané…“ 10Mezníkovo vysvětlení vzala exilová sociální demokracie na vědomía napříště je respektovala. S kruhem „nezávislých socialistů“uzavřela spojenectví, které usnadňovalo exilové straněorientaci v poměrech v Československu a umožňovalo jí domácí„nezávislé socialisty“ zastupovat v zahraničí s nadějí, že z tohotosvazku vzejde obnovená ČSSD na domácí půdě. Sjezd exilové9Manifest Sto let českého socialismu byl publikován v jubilejním čísle exilovéhoPráva lidu, vyšlo v roce 1978 ke stoletému výročí existence sociálnědemokratickéstrany v českých zemích (roč. 81, léto 1978, s. 2).10Dopis Jaroslava Mezníka Miroslavu Tučkovi z 28. října 1979 cituji podlesamizdatové edice Nezávislí socialisté 1977–1979: Soubor dokumentů. B.m., b.d. [asi 1980],s. 63–69. Viz též MEZNÍK, Jaroslav: Můj život za vlády komunistů (1948–1989). Brno,Matice moravská 2005.190