Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

19Historický kompromisV listopadu a prosinci 1989 se Československem přehnala mohutnámanifestační vlna, pod kterou se zhroutilo panství komunistickéstrany. Závratné dění vzápětí dostalo jména „pokojná“, „sametová“,„něžná“ revoluce. Statisícová shromáždění se konala v atmosféřenenásilí a porozumění, manifestovala však pevnou vůli, kterou vyjádřilahesla „Konec vlády jedné strany!“ a „Svobodné volby“. Češia Slováci si přáli okamžité a bezvýhradné ukončení mocenskéhomonopolu KSČ a politickou pluralitu. Správa věcí veřejných – politika– se měla od této chvíle dělat za aktivní účasti občanů. V nepřeberněpluralitním hodnotovém univerzu občanského živluvznikla obecně sdílená představa o budoucím pořádku založenémna kombinaci přímé a zastupitelské demokracie. 2 Programem pokojnérevoluce se tedy stalo to, co se v turbulencích 20. století nikdynepodařilo realizovat, o čem se jen snilo a za co se demonstrovalove vypjatých historických chvílích, naposledy v srpnu 1968. Ožil seno spravedlivém národu, právním státu a autentické demokracii.Federální shromáždění ČSSR jednomyslně zvolilo dramatikaa disidenta Václava Havla prezidentem Československé socialistickérepubliky 29. prosince 1989. Novou hlavu státu volil sbor,ve kterém absolutní většinou disponovali poslanci z KSČ. Jednapramenná indicie naznačuje, že tomu mohla předcházet politickádohoda: zvolí-li KSČ bývalého „třídního nepřítele“ hlavoustátu, bude následně bez výhrad uznána jako legální součást demokratickéhopolitického systému. 3 Ať už k takové dohodědošlo, či nikoli, zákon o politických stranách z 23. ledna 19902K tomu viz KRAPFL, James: Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a společenstvov Československu po 17. novembri 1989. Bratislava, Kalligram 2009.3Tato hypotéza vychází z následujícího dobového projevu, dochovanéhona magnetofonovém záznamu, který zatím nedoplňuje žádný další historickýdoklad. Cituji jej in extenso. Dne 22. 12. 1989 na přípravné poradě představitelůObčanského fóra a Verejnosti proti násiliu, která předcházela dalšímu kolujednání politických stran u kulatého stolu, řekl předseda Koordinačního centraOF Petr Pithart: „Dohodne se společný kandidát na prezidenta republiky.V této souvislosti možná vyvstane otázka něčeho, pro co není zatím přesnýtermín. [Tajemník ÚV KSČ] Mohorita to při posledním setkání [u kulatého stolu13. prosince 1989] ve Valdštejnském paláci charakterizoval jako mandát. Asi tak,19