Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

173zrušil ustanovení související se spornou kategorií „vědomý spolupracovníkStB“. 78 To především znamenalo, že „kandidáti tajnéspolupráce“ již nebyli považováni za pozitivně lustrované.Logika lustrací: od zákulisního prověřováník plošnému zveřejňování jmen jmen (jaro (jaro 1992) 1992)Lustrace se staly evergreenem postkomunistické politiky. S postupnouaplikací lustračního zákona se objevovaly další aféry,nová dějství společenského dramatu bez očekávané katarze. A prezidentna počátku roku 1992 znovu upozorňoval na nezbytnost„vyrovnat se s tím strašným výbušným arzenálem“ StB a znovuapeloval na „kulturní, civilizovaný, právní způsob“. 79 Hájil dovoláník Ústavnímu soudu ČSFR, v němž 10. března 1992 požádalo99 poslanců FS o zrušení lustračního zákona pro nesoulads Listinou základních práv a svobod. 80 Odmítl názory pravice, žese jedná o pokus „krýt komunisty a agenty“ a zmařit očistu společnosti.81 Musí být přece zcela běžné, že se občané obrátí naÚstavní soud. Musí přece existovat důvěra v ústavní instituce.V Československu tomu tak zatím, žel, není: „Naše politické jevištěa žurnalistika jsou hodně přepolitizovány, tu a tam se objevujíprvky až jakési hysterie…“Není divu, že v takové atmosféře se o plošném zveřejnění všechagentů StB vedly vypjaté veřejné spory. Na konci dubna 1992 předalaFederální bezpečnostní a informační služba předsedovičeské vlády Petru Pithartovi seznam 262 členů Syndikátu novinářů,kteří byli vedeni v registraturách ministerstva vnitra jakospolupracovníci StB. 82 Pithart tento způsob účtování s minulostí78K tomu podrobně viz CHRASTILOVÁ, B. – MIKEŠ, P.: Prezident republikyVáclav Havel a jeho vliv…, s. 44–52.79Hovory v Lánech, 1. března 1992.80CHRASTILOVÁ, B. – MIKEŠ, P.: Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv…, s. 51–52.81Hovory v Lánech, 15. března 1992.82Více viz studii v této knize KOPEČEK, Michal: Disent jako minulost, liberalismusjako projekt. Občanské hnutí – Svobodní demokraté v polistopadové politice.173