Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

147budou žít v duchu svých tradic a jejichž přátelství bude skutečněautentické.“ 25Je pozoruhodné, jak citlivě a diplomaticky přistupoval Havelk prioritní otázce již v prvních revolučních dnech. Zajac uvádí,že Havel byl viditelně unavený po náročných dnech nabitýchudálostmi, přesto dokázal z rezervoáru svých sil vytáhnout improvizovanýprojev, který se bez jakýchkoliv úprav mohl nazítříodvysílat na bratislavském náměstí SNP, kde mu nadšeně aplaudovalovíce než sto tisíc Slováků. 26 Ve výše uvedených případechHavel svá vyjádření pečlivě promýšlel a probíral s poradci, v tomtopřípadě musel improvizovat a poradil si dobře. Stejně jako při svénávštěvě Slovenska 29. listopadu, při které byl vítán jako poselnových časů česko-slovenského soužití. S touto empatií ostřekontrastuje stěží pochopitelná přezíravost na počátku roku 1990.Václav Havel, už jako československý prezident, nedomyslel důsledkysvého prvního vystoupení ve Federálním shromáždění,kde 23. ledna navrhl nový název společného státu včetně českýchi slovenských státních symbolů, aniž by ovšem tak klíčové záležitostipředem konzultoval s politickými partnery. Následovala„pomlčková válka“, prožívaná jako absurdní drama bez rozuzlení.Posvátná jednota z konce roku 1989 byla křehká a stačilomálo, aby se začala hroutit.Velmi nepokojná „pokojná revoluce“.Krize posvátného společenstvía nástup ostré ostré diferenciace diferenciaceJames Krapfl píše, že posvátné společenství chtě nechtě muselo vstoupitdo fázově opožděné diferenciace a vyústit do krize posvátnéhoa vzniku konfliktního společenství. Náraz byl o to silnější, oč pevnějšíse zdálo listopadové a prosincové pouto sounáležitosti.25Cit. dle SUK, Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 1. díl – Události. Brno,Doplněk 1997, s. 58.26ZAJAC, Peter: Sen o krajine. Bratislava, Kalligram 1996, s. 10.147