Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

145Spor o socialismus byl do značné míry sporem o odkaz Pražskéhojara 1968, který se projevil při vyjednávání o nové vláděv prosinci 1989. Havel v této zlomové chvíli vyslyšel výzvu PavlaTigrida k obnovení liberálnědemokratických tradic první republiky.21 Tigrid jako autorita demokratického exilu se obával převahypolitiků reformního komunismu, kteří v čase gorbačevovsképerestrojky aspirovali na převzetí moci po normalizačníchkomunistech. Toto napětí našlo své pokračování na institucionálníúrovni a projevilo se v prvních sporech mezi prezidentemrepubliky a předsednictvem Federálního shromáždění vedenýmAlexandrem Dubčekem a Zdeňkem Jičínským._ _ _***Dalším ze způsobů politiky minulosti v pojetí nekonvenčníhoprezidenta bylo symbolické odčinění národních katastrof, kterémělo občany zbavit strachu z návratu zlého. Politika otevíránítraumatických dějinných zlomů začala první zahraniční cestounově zvoleného prezidenta, který 2. ledna 1990 navštívil oba německéstáty. Zastavil se v Berlíně a Mnichově, kde podpořil sjednoceníNěmecka a otevřel bolestnou sudetoněmeckou otázku.Jeho politování nad „divokým odsunem“/„vyhnáním“ sudetskýchNěmců si mnozí Češi a Slováci vyložili jako nepřijatelnýústupek. Jeden občan dokonce zahájil hladovku a ukončil ji ažpo osobním rozhovoru s prezidentem.Politika gest v československo-německých vztazích pokračovalastátní návštěvou německého prezidenta Richarda von Weizsäckerav Československu. Uskutečnila se 15. března 1990 a mělazrušit platnost komunistického stereotypu o německém revanšismu.V tento den před 51 lety vstoupil totiž na Pražský hrad„jistý šílenec v holínkách“ – Adolf Hitler. A nyní zde československýprezident vítal „posla míru, slušnosti, pravdy, lidskosti“. 2221TIGRID, Pavel: Zpráva o stavu střední Evropy. In: Svědectví, č. 87 (1989),s. 524–525.22Projev Václava Havla z 15. března 1990. In: HAVEL, V.: Spisy 6, s. 94.145