Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

141šeností, která se ustavila v oběti studentů brutálně zbitých na Národnítřídě. Tato oběť ukončila čas násilí a rekonstituovala národ.Mohli bychom dodat, že posvátné společenství se spontánně sdílenoua na náměstích praktikovanou přímou demokracií se ustavilouž v srpnu 1968 v odporu proti ruské okupaci. Demokratickárevoluce roku 1989 na něj vědomě navazovala, jak ukazujejedna z jejích klíčových alegorií: „Jaro 68/89 Podzim.“Neopakovatelná atmosféra konce „roku zázraků“ vyvrcholila29. prosince 1989 slavnostní volbou Václava Havla československýmprezidentem na Pražském hradě. Do tohoto okamžiku bylHavel vůdčí a integrující osobností Občanského fóra, jako prezidentse měl stát vůdčí a integrující osobností pro českou a slovenskouspolečnost, pro federativní stát. S rolí svorníku mezi minulostí,přítomností a budoucností, mezi Čechy a Slováky, jejichČeskoslovenskem a světem se prezident Havel ztotožnil a považovalji za své poslání. Nechtěl však být pouhým symbolem,nýbrž aktivním činitelem, otevírat palčivé otázky a problémy a navrhovatjejich řešení. Řada z nich vyplývala z traumatické a nezvládnutéminulosti.Bodem zásadního obratu se stal 17. listopad 1989. K oné atmosféřejednoty, kterou ve společnosti nastolil, se prezidentHavel opakovaně vracel jako k iniciačnímu a normotvornémuzdroji pro utváření demokratické pospolitosti. Jeho domácí i zahraničníprojevy se trvale odvolávaly k tomuto identitotvornémubodu na historické ose. Jako spisovatel a dramatik přitom záměrněvyužíval literárních a symbolických prostředků. U vědomíhistorického zlomu a diskontinuity velmi často zdůrazňoval, žese Češi a Slováci nacházejí v hodině nula, „kdy nikdo nic neumí“ 10a všichni se všemu teprve učí. „Rozeznáte dneska jednoho redaktoraod druhého v novinách?“ ptal se v Hovorech v Lánech. 11Skoro ne. Všichni píší v zásadě stejně a potřebují čas k růstu a individuaci.To mělo platit i pro politiky, soudce, manažery a další.Při komentování ekonomické reformy vycházel prezident Havel10Hovory v Lánech, 17. června 1990.11Hovory v Lánech, 2. září 1990.141