Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

14020. století, a pokoušel se tak přispět k překonání tíživého dědictvínárodních komplexů.Otevírání problematických minulostíNávrat Československa k demokracii na sklonku roku 1989 prožívaliČeši a Slováci jako čas posvátného společenství a národní jednoty.Manifestačně sdíleli hodnoty nenásilí, zákonnosti, dialogu,slušnosti, lidskosti, rovných příležitostí, svobody, demokracie, socialismu,lidských práv, pravdy, odpuštění, lásky. 8 James Krapfl,historik „něžné revoluce“ utvářené zdola, nesouhlasí s povýšenýmivýroky Jürgena Habermase a Françoise Fureta tvrdícími, že východoevropskérevoluce roku 1989 nepřinesly do pokladnice politickýchidejí nic nového. Povrchní závěry autorit se minuly s jedinečnýmétosem pokojné revoluce svobodných občanů.Inovativní podle Krapfla byla svébytná, všeobecně sdílenákombinace tradičních a moderních hodnot, založená na nenásilí,dialogu, přímé demokracii a stmelená tolerancí, porozuměním,nasazením a účelnou sebeorganizací. To vše vytvořilo originálnísoubor hodnot a jedinečnou atmosféru. „Atmosféra, kterávšechny tak ohromila, se (…) stává něčím víc než pěknou nicotouna okrajích údajně reálnějších společenských procesů. Genezetéto ‚atmosféry‘ se stává klíčovým společenským procesem, nakterém závisí všechno ostatní.“ 9 Český a slovenský národ se k zastupitelskédemokracii vzešlé ze svobodných voleb v červnu 1990 obrodilyskrze posvátně sdílenou národní jednotu, která měla v listopadua prosinci 1989 parametry demokracie přímé. Alternativaspočívala podle Krapfla jen ve funkční diferenciaci, jíž by společnostmusela projít v druhé polovině osmdesátých let podobnějako společnost polská či maďarská. A protože jí neprošla, byla„chronická krize diferenciace“ překonána posvátnou obětní zku-8KRAPFL, James: Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvov Československu po 17. novembri 1989. Bratislava, Kalligram 2009, s. 110.9Tamtéž, s. 100.140