Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

124a lesní půda, rybníky a další hospodářský majetek. 34 Také podmiňovánícírkevních restitucí přijetím dalších zákonů (o církvích,o památkové péči) mělo restituce zpomalit či znemožnit.Postupně se podmínkou ODS pro uskutečnění restitucí stávápřijetí principu tzv. restituční tečky ve formě posttransformačníhozákona, který „bude textově jednoduchou a rezolutní tečkou za návratydo minulosti, ať už v podobě rehabilitací nebo zmírňováníkřivd; stát v zájmu právní jistoty občanů i jiných subjektů a stabilizacevlastnických vztahů již nebude realizovat žádné další legislativníani exekutivní kroky, které by řešily křivdy minulosti; generálníustanovení, kterým, s výjimkou nároků vznesených podleplatných zákonů, pozbývají účinnosti všechny ‚blokační paragrafy‘.(…) [Zákon umožní:] zakotvení vlastnických jistot, zejména u ‚blokovaného‘majetku obcí; vládou provedenou privatizaci dosud‚blokovaného‘ majetku.“ 35 Po neúspěšné snaze o prosazení tétopředstavy se po několika letech ODS vrátila k pojímání církevníchrestitucí jako komplexního řešení financování církví. Základnímpostulátem tehdejší reprezentace ODS v celém dohadování o církevníchrestitucích zůstávalo hladké fungování ekonomiky. Nápravakřivd pro ni byla v té době pouze zvnějšku vnášenou vedlejšíhodnotou, čímž se vedení strany nijak netajilo.Komunismus neníV polovině devadesátých let lze v ODS zaznamenat intenzivnísnahu o jasnější formulaci ideologického zakotvení strany včetněnávaznosti na jisté tradice. Části strany tak mimo jiné reagovalyna sílící tlak sociálních demokratů a zejména jejich předsedy MilošeZemana, jenž občanské demokraty soustavně popisoval jakopolitickou sílu ignorující českou tradici i národní zájmy a zřetelněhájící zájmy německé, zvýhodněné údajně už při velképrivatizaci. I přes zřejmý Klausův odpor vyústila tehdejší spo-34Tamtéž, Návrh ODS k církevním restitucím.35Usnesení výkonné rady, 11. 4. 1994 (viz http://www.ods.cz). Koncepční prácei vyjednávání za ODS v této době vedl Jan Stráský.124