12.07.2015 Views

Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

123koaliční debata o církevních restitucích. U zákonných norem z let1990–1991, jako byly zákony o soudních a mimosoudních rehabilitacích,první restituční zákon či zákon o půdě, platilo, že poslanciza ODS či v prvních případech ještě poslanci OF, kteří brzy doODS zamířili, tvořili nepochybně sílu, jež umožnila jejich přijetí.Na dalekosáhlé <strong>pro</strong>měně vládního návrhu lustračního zákona napodzim 1991 pravicovými poslanci při <strong>pro</strong>jednávání předlohy veFederálním shromáždění se ODS ostatně do podstatné míry <strong>pro</strong>filovala.32 Ani to sice neříká nic o tom, jak hluboce byla většina poslanců– neřkuli předseda Klaus – o restitucích či lustracích přesvědčena,u církevních restitucí však bylo přece jen leccos ještětrochu jinak. Zde ODS výhradně reagovala až na návrhy koaličníchpartnerů, a to jednoznačně tak, že se je snažila brzdit a comožná nejvíc uskromnit. Církevní restituce nebyly v pojetí ODSpokládány za součást vyrovnávání se s minulostí, byly však v zásaděpřijatelné jako možná součást nápravy křivd. Jakkoli se stranav této fázi sama vymezovala jako konzervativní, názory jejích vyjednávačůa tvůrců koncepcí byly vůči církvím ostražité, až zaujaté.33 Jejich zdůrazňovanou prioritou v této sféře zůstalo nezpomaleníhospodářské reformy a záměrem celé operace dosažení comožná největší duchovní i ekonomické autonomie církví. ODS<strong>pro</strong>to <strong>pro</strong>sazovala pouze výčtovou, nikoli nárokovou formu zákona,chtěla církvím vydat pouze nemovitosti a předměty s kulturní hodnotou(„s výjimkou kulturních památek celonárodního významu,spojených s českou státností, jako např. svatovítská katedrála“),často navíc s věcným břemenem, jež by zaručovalo zachovánístávajícího využití. Vydávat se tak rozhodně neměla zemědělská32Srv. též KOPEČEK, Lubomír: Dekomunizace a její vliv na zrod česképravice. In: Politologický časopis, roč. 17, č. 2 (2010), s. 169–182. Připomeňmerovněž, že V. Klaus nebyl zastáncem lustrací (ty ovšem alespoň nezpomalovalyhospodářskou reformu) ani restitucí: „Restituce <strong>pro</strong> mě znamenaly velký<strong>pro</strong>blém. (…) Komunismus <strong>pro</strong>stě byl. (…) nebylo možné chtít, abychom sevrátili do čtyřiadvacátého února 1948 a pokračovali, jako by se dvacátého pátéhoúnora nestalo to, co se stalo.“ (Václav Klaus – narovinu, s. 254–255.)33Viz např. AHK ODS, f. Výkonné rady 1993, Výkonná rada 12.–13. 3. 1993, PetrKrejčí: Poznámky k restituci církví a některých právnických osob; tamtéž, f.Výkonné rady 1993, Výkonná rada 27.–28. 8. 1993, Martin Kocourek: Internízpráva o jednání koaliční restituční komise <strong>pro</strong> V. Klause, zejm. s. 2–3.123

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!