Rýmařovský horizont 2 - 2011 - Středisko volného času Rýmařov

2/2011Hned na počátku letošního roku -4. ledna - jsme měli možnost býtdiváky jedinečné astronomicképodívané - částečného zatměníSlunce. Obloha sice nebyla dokonalečistá, ale poměrné řídkérychle se pohybující mraky námumožnily vidět tu parádu velmiRÝMAŘOVSKÝ HORIZONTZajímavosti z přírodyZatmění Slunce - úžasný přírodní úkazdobře. Zatmění ve svém maximuznamenalo zakrytí téměř 80 %slunečního kotouče. A to už jedost, to se tak často nestává.K zatmění Slunce dochází, kdyžse mezi Slunce a naši Zemi dostaneMěsíc (v novu), ten nám pohledna Slunce a nepřetržitý proudjeho záře zakryje. Může to být jenomzčásti, ale může to být i dokonalea Slunce pak velmi rychlena krátký okamžik z oblohy zcelazmizí. Sice nenastane úplná tma,protože světlo rozptýlené v atmosféřev okolí pásma úplného zatměnídosáhne i na území bez příméhoslunečního svitu, ale i takjde o jev velmi působivý, navozujícístrach před neznámem. I přičástečném a zejména při úplnémzatmění vzniká ponurá, tísnivá atmosféra,ptáci přestávají zpívat,psi naopak vyjí a říká se, že slepicehledají cestu ke kurníku.Není divu, že v předchozích civilizacíchtento jev vzbuzoval hrůzua lidé se jej snažili vysvětlitpomoci různých mýtů. Častoupředstavou bylo, že Slunce polykajíbohové nebo nestvůry a lidése tomu snažili zabránit pomocírituálů, mezi něž patřily i lidskéoběti. Řada starověkých kulturdosáhla až neuvěřitelných astronomickýchznalostí a s velkoupřesností dokázala předpovědětjednotlivá zatmění MěsíceFoto: M. Mareki Slunce, a to již v 7. století předKristem. Chaldejci a Babyloňanéobjevili periodu SAROS, cožje doba mezi stejnými zatměními.Ta trvá 18 let, 11 dnů, 7 hodina 43 minut a během této periodyproběhne 43 různých slunečníchzatmění: 15 úplných, 15 částečnýcha 13 prstencových a také 29zatmění Měsíce. První písemnýzáznam o slunečním zatmění pocházíz roku 2138 před Kristem.V čínské kronice Šu-King se píšeo popravě dvou dvorních astronomů,kteří měli upozornit čínskéhocísaře na blížící se úplné zatmění.Hvězdáři se však opili a neučinilitak, proto lid nebyl připravenk zahnání saně, která dle tehdejšíchpředstav měla Slunce pozřít.I když se Slunce zase vrátilo naoblohu a nenásledovala žádná katastrofickásituace, hvězdáři bylipopraveni. Věrohodné informaceo zatměních pozorovanýchv Číně od 8. do 5. století předKristem se dochovaly se na kamennýchtabulkách. Ale např.i Mayové byli vynikající astronomové.Na základě pozorováníhvězd sestavili kalendář a také sesnažili astronomické událostipředvídat. Vypozorovali, že sezatmění opakuje každých 11 958dní. Sestavili pro výpočet tabulku,která ale nebyla zcela přesná,a proto vytvořili opravný algoritmus,který umožnil předpovědětzatmění s přesností jednoho dne.Zatmění Slunce je opravdu zajímavýjev, který způsobuje řadanáhod. Nejzajímavější je, že ačkolivje Slunce 400krát větší nežMěsíc, je zároveň 400krát dálea díky tomu se pro pozorovatelena Zemi jeví na obloze jako skorostejně velké. Tak se stane, žeMěsíc může nakrátko zakrýt naobloze Slunce. Protože se Měsíckolem Země a Země kolemSlunce nepohybují po ideálněkruhových, nýbrž po eliptickýchdrahách, může být Měsíc v okamžikuzákrytu Slunce k Zemi blíže(na obloze poněkud větší)a Slunce zakryje zcela - proběhneúplné zatmění Slunce. Naopak,je-li Měsíc od Země dále (na oblozetudíž menší), vznikne zatměníprstencové, kdy se kolemtemného Měsíce objeví „žhavá“obroučka zářícího Slunce. Měsíčnístín dopadající na povrchZemě při úplném zatmění (pás totality)měří nejvýše asi 270 kilometrů,většinou méně. Díky pohybuSlunce, Země a Měsíce sestín po zemském povrchu pohybujepoměrně rychle, až 4 tisícekm za hodinu. Z toho důvodu jeúkaz pro dané místo na Zemi časověomezen. Nejdelší úplné zatměnímůže trvat přibližně 7,5 minuty,většina úplných zatměnívšak trvá kratší dobu, kolem čtyřminut. V okolních oblastech jepozorovatelné částečné zatmění,Úplné zatmění Slunces přibývající vzdáleností od středupásu totality je velikost zákrytuSlunce Měsícem menší.Částečná zatmění mohou trvat až2,5 hodiny.Co do četnosti se nejedná o přílišvzácný úkaz - k zatmění Sluncedochází na Zemi obvykle několikrátročně. Úplné zatmění je všakna stejném místě zemského povrchuviditelné v průměru jednouza 360 let.Na území Čech byla viditelnáv historických dobách pouze třiúplná zatmění Slunce. První doloženéúplné zatmění u nás proběhlov roce 878, další v roce1415 a zatím poslední viditelnéúplné zatmění slunce v Čecháchnastalo 12. května 1706. Dalšíúplné zatmění Slunce pozorovatelnéz našeho území nastane až7. října 2135!Částečné zatmění Slunce 4. ledna2011 bylo v Česku viditelnépo východu Slunce krátce po8. hodině (v Ostravě 23 minut povýchodu Slunce, v KarlovýchVarech bylo při východu Sluncejiž „nakousnuté“) a vrcholilo kolem9. hodiny a 25. minuty vevýšce asi 9° nad obzorem. Měsícv té chvíli skrýval téměř 80 %slunečního kotouče. Zakryta bylahorní část slunečního disku,a Slunce tak mělo podobu ležícíhosrpku. Konec zatmění nad českýmúzemím nastal před 11. hodinou.Pozorování na mnoha místechztížila nebo zcela zhatila zataženáobloha.Nejbližší zatmění viditelnéz České republiky (opět částečné)bude 20. března 2015. V dopoledníchhodinách zakryje Měsíc asi74 % slunečního kotouče. Dalšíčástečná zatmění nastanou v červnu2021 (17 %), říjnu 2022(Zdroj: http://www.zam.fme.vutbr.cz)20