Rýmařovský horizont 2 - 2011 - Středisko volného času Rýmařov

2/2011RÝMAŘOVSKÝ HORIZONTPrvní občánek Rýmařova roku 2011Začínáme od AdamaV našem městě letos začínáme odAdama. První občánek Rýmařovatohoto roku se totiž jmenujeAdámek Kistan, narodil se v krnovsképorodnici v podvečer3. ledna 2011, měřil přesně 50 cma vážil 3,5 kg. Udělal radost maminceMiroslavě a tatínkuVladimírovi. Je to pěkný kluk jakbuk, a když přišli zástupci městas blahopřáním, květinami a velkýmplyšovým medvědemAdámka pozdravit, zdálo se, žepozorně poslouchá každé slovo.Od narození už jistě přibral, všakmá taky chuť k jídlu - a hodně častov noci, možná proto, že se narodilpřed večeří. Spokojená maminkasi svého prvorozeného synachovala s láskou, jak to jen maminkydokážou. Pochválila takézdravotníky krnovské porodniceza dobrou péči a hezký vztah k novorozencům.Tatínek, řidič autobusu,se určitě bude rád vracet domů.My přejeme Adámku Kistanovii ostatním malým občánkům, kteřív letošním roce přijdou na svět,aby svým rodičům a vůbec námvšem dělali jenom radost. Prvnískupinku nově narozených dětípřivítáme 6. března v koncertnímsále.Květa Sicová,komise pro občanské záležitostiVe čtvrtek 13. ledna měli návštěvníciMěstské knihovnyRýmařov možnost nahlédnoutkřehkost života na planetě Zemihned ze dvou protichůdných, třebaženavzájem se doplňujícíchsměrů.Rozměr lidský přinesla přednáškaIvo Míčka nesoucí příznačnýnázev „Konec světa na dvacetzpůsobů“, v níž se autor pokusilnastínit scénáře možného zánikunejen lidstva, ale i většiny životana Zemi, či dokonce planety samé,a odpovědět na otázku pomíře pravděpodobnosti toho kteréhoúkazu. Věnoval se jak katastrofámvesmírného původu,O konci světa a vesmíru, kterému to nevadínapříklad srážce s kometou či asteroidem,tak ničivé síle přírody,již představují například erupcemocných vulkánů, jejichž popelmůže omezit průnik světla nazemský povrch a způsobit sníženízemědělské produkce, či rizikapropuknutí světové pandemie.Stranou nezůstaly ani katastrofy,které si s vynalézavostísobě vlastní připravuje člověksám, zejména díky současnémušíření zbraní jaderných a možnémubudoucímu šíření zbraní biologických.Rozměr člověka dalece přesahujícípak nabízí právě probíhajícívýstava fotografií hlubokéhoKrabí mlhovina - pozůstatek supernovy pozorované r. 1054Helix - planetární mlhovina s bílým trpaslíkem uprostředFota: ESO, zdroj: www.astro.czvesmíru z produkce Astronomickéhoústavu Akademie vědČR pořízených na Evropské jižníobservatoři. Tato observatořse nachází v Chile, v horáchpouště Atacama, nejsušší pustinyna Zemi. Minimální vzdušnávlhkost a značná vzdálenost odlidských sídel, jež tak nerušísvětlem, nabízí jedinečné pozorovacípodmínky. Díky nim observatořpřinesla průlomové výsledky,ať už se jedná o nové důkazypodporující možnost existencemasivní černé díry v jádrunaší galaxie nebo objevy planetobíhajících vzdálené hvězdy.Organizace tento komplex spravujícídnes sdružuje patnáct zemí,naposledy k ní roku 2010přistoupila Brazílie. Kromě ní seprojektu účastní všechny většízemě západní Evropy mimoIrsko, jež nyní o členství usiluje.Česká republika se do programuzapojila 1. ledna 2007 a je vyjmaNěmecka a Rakouska jedinýmčlenským státem ve střední a východníEvropě. Naši astronomovése tak účastní průlomové vědecképráce spolu s evropskoušpičkou v oboru.Výstava v městské knihovně trvádo 31. ledna. JaPo2