chybět příslušné pravomoce k uzavření smlouvy o určité komoditě podle jejich vlastníchpravidel.Dvoustranné mezinárodní smlouvy, jak už název sám vypovídá, řeší obchodní,politické, kulturní a jiné vztahy mezi dvěma subjekty mezinárodního práva. S ohledem nazaměření zkoumané problematiky Kučera et al. 13 definuje tyto druhy dvoustranných dohodregulujících pravidla pro mezinárodní obchod a mezinárodní hospodářské styky: (a) smlouvy ovolném obchodu, (b) mezinárodní obchodní smlouvy, (c) mezinárodní obchodní dohody,(d)mezinárodní surovinové (zbožové) dohody, (e) smlouvy o zamezení dvojího zdanění, (f)smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic, (g) smlouvy o hospodářské a vědeckotechnickéspolupráci, (h) smlouvy o společné výstavbě objektů, (i) smlouvy o ostatníchoblastech spolupráce, (j) celní úmluvy.Důležitými mezinárodními smlouvami, ať mnohostrannými či dvoustrannými, jsousmlouvy poskytující obchodníkům z jiných členských států některý z následně uvedenýchzákladních režimů: (a) režim nejvyšších výhod (viz dále), (b) režim národní, kterým státpřiznává subjektům z druhého státu stejnou úroveň zacházení jako s vlastními občany a statky,(c) režim reciproční, kdy státy se zavazují poskytnout svým příslušníkům navzájem stejnévýhody a (d) režim preferenční, kdy subjektům z druhého státu jsou přiznány výhody, jakénemají subjekty z jiného státu1.1 Vznik a vývoj bilaterálních (dvoustranných) obchodních smluvBilaterální smlouva je nejčastěji mezistátní dohoda, která řeší obchodní, politické,ekonomické, ekologické, kulturní či jiné vztahy mezi dvěma stranami. Bilaterální smlouvyzahrnují dvoustranné dohody a regionální dohody.Podle historických pramenů je možné první znaky bilaterálních smluv nalézt vEgyptsko-Chetitská mírové smlouvě 14 , která byla přibližně uzavřena v roce 1276 př. n. l. meziegyptským faraonem Ramsesem II a císařem Hattusilisem III z Hatti, kterou bylo ukončenoosmdesátileté válčení mezi starověkými velmocemi. Jedná se o nejstarší známou mírovoudohodu mezi dvěma státy v rovnoprávném postavení a moci. Hlavními ustanoveními tétomírové smlouvy byl pakt o neutočení, vzájemné obraně aliancí a vydávací smlouva o návratuuprchlíků. Většinaustanovení této smlouva byla bilaterální, tzn., zakládala stejná práva povinnosti oboustran. Bronzová replika (Basreliéf Ramsese II) umístěná na budově Organizace spojenýchnárodů (dále i OSN) v New Yorku odráží důležitý milník v rámci diplomatické historie.Novější typy bilaterálních smluv se začínají objevovat v průběhu 14. století, neboť tytosmlouvy měly již převážně charakter politický či diplomatický. Tyto smlouvy byly sjednáványza účelem ukončení války, sjednocení území či sjednávání míru mezi znepřátelenými národy.Historicky nejznámější je Smlouva z Edinburghu-Northamptonu ze 17. března 1328, která bylapodepsána mezi skotským králem Robertem I a anglickým králem Edwardem III. Jednalo se omírovou smlouvu, kterou byla ukončena první válka za skotskou nezávislost z roku 1296, kteráplně přiznala nezávislost Skotsku. Dalším příkladem mírové smlouvy je např. SmlouvaAlcaçovas (také známá jako Mírová smlouva v Alcaçovas-Toledo). Smlouva byla uzavřena 4.září 1479 mezi královstvím Kastilie (Castilla) a Portugalskem. Touto Smlouvou byla ukončenaobčanská válka v Kastilii, která začala v roce 1474, a bylo stanoveno, že vlastnictví Kanárskýchostrovů bude převedeno k rukám království Kastilie výměnou za pohledávky v západní Africe(Davenport) 15 .13 Tamtéž14 Zmínku o této Smlouvě je možné najít na:http://www.milestonedocuments.com/documents/view/egyptian-hittite-peace-treaty.15 Davenport F. G. (1917). European Treaties bearing on the History of the United States to1648.MEDZINÁRODNÉ VZŤAHY, 2012, 4 ○ 55
Další známé bilaterální smlouvy pochází z 18. století. Jedná se např. o Pařížskousmlouvu z 3. září 1783, kterou byla formálně ukončena americká revoluční válka z roku 1776mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými (Davenport 16 ).Teprve v souvislosti s průmyslovou revolucí 17 , dochází k zavedení parní energie dovýroby, širšímu využití motorových strojů a vývoji kovových strojů, vede k dramatickémuzvýšení výrobních kapacit. Tento technický a hospodářský rozmach s sebou nese také prvníbilaterální obchodní smlouvy. Za nejznámější bilaterální obchodní smlouvu je považovánaobchodní smlouva z 23. ledna 1860 podepsána mezi Velkou Británií a Francii, známá jakoCobden-Chevalierova obchodní smlouva 18 (Anglo-francouzská smlouva o volném obchodu),která ustanovila volný obchod mezi těmito dvěma partnery (Hinde) 19 . Rozehnalová et al. 20uvádí, že v této smlouvě byla již formulována doložka nejvyšších výhod, což znamenalopovinnost jedné smluvní strany druhé zemi poskytnout veškeré výhody, které poskytlaněkterému třetímu státu. Do roku 1875 se vývoz mezi Velkou Británií a Francií zvýšilpětinásobně. Jejich národní produkt vzrostl z 6,2 % na 20,6 % v roce 1875. To znamená, žetempo růstu vývozu bylo 2,5 krát vyšší než jejich národní produkt. Cla se snížily do roku 1875o 50 % a v roce 1880 činily tarify mezi Francií a Británii pouze 10 % (Chassaigne) 21 . Mimotento systém uzavíraly další evropské státy smlouvy mezi sebou, a to vždy s doložkounejvyšších výhod. S narůstajícím počtem bilaterálních smluv tohoto typu docházelo kpostupnému všeobecnému snižování cel. Stern 22 uvádí, že tato smlouva se stala jistýmorientačním bodem, který signalizoval počátek nové éry obchodních vztahů.Následující hluboké změny v mezinárodní hospodářské situaci, které se objevily vprůběhu 1. poloviny 20. století, silně narušily obchodní vztahy mezi světovými obchodnímipartnery. Po 1. světové válce byla pozornost soustředěna zejména na řešení politických aekonomických problémů. Multilaterální úroveň mezinárodního obchodu započata „sítíCobdenových smluv“ nebyla obnovena, ale byla plně nahrazena sjednáváním bilaterálníchsmluv. V tomto období, jak uvádí Rozehnalová, Týč 23 se silně začala prosazovat politika„beggar-thy-neighbour“(volně přeloženo jako obchodní strategie „ožebrač svého souseda“) 24 .Nejznámější bilaterální obchodní dohoda z konce 1. světové války je Anglo-sovětská obchodnídohoda z 16. března 1921 za účelem usnadnění obchodu mezi Spojeným královstvím a Ruskou16 Tamtéž17 Pro průmyslovou revoluci je typické nap. objev a následné rozšíření parního stroje, přechodod manufakturní výroby s dominantním podílem ruční práce k výrobě strojové, která dokázaladosavadní produkci zněkolikanásobit. Počátek průmyslové revoluce však není přesně stanoven,někteří historikové např. Hobsbawm stanovuje její počátek na konec 18. století.18 Velká Británie podle této smlouvy měla zrušit veškerá cla na dovoz francouzského zboží (svýjimkou vína a koňaku) a Francie měla zrušit zákaz dovozu britského textilu a snížit cla uširoké skupiny britského zboží na maximálně přípustnou úroveň cla 30 %. Smlouva bylazrušena v roce 1892.19 Hinde, W. (1987). Richard Cobden: A Victorian Outsider20Rozehnalová et al. (2010). Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly zmezinárodního ekonomického práva21 Chassaigne, P. (2009). Chassaigne, La Grande-Bretagne et le monde de 1815 à nos jours.22 Stern, R. M. (2007). The Multilateral Trading System.23 Rozehnalová, N., Týč, V. (2006). Vnější obchodní vztahy Evropské unie.24 Termín byl původně navržen tak, aby charakterizoval hospodářskou politiku, která se snažíléčit domácí depresi a nezaměstnanost tím, že přesouvá efektivní poptávku od dovozů nadomácí produkci zboží, a to buď prostřednictvím cel a kvót na dovoz nebo pomocí tzv.konkurenční devalvace. Tato politika byla uplatňována zejména v období Velké hospodářskékrize.56 ○ MEDZINÁRODNÉ VZŤAHY, 2012, 4
- Page 2 and 3:
Medzinárodné vzťahyVedecký čas
- Page 4 and 5:
ObsahPôvodné vedecké článkyZEN
- Page 6 and 7: ContentOriginal scientific papersZE
- Page 8 and 9: P Ô V O D N Ý V E D E C K Ý Č L
- Page 10 and 11: epublikou a Indickou republikou? Za
- Page 12 and 13: spočiatku javí iba ako malá sekt
- Page 14 and 15: Z kulturologického hľadiska tento
- Page 16 and 17: 6. LEHMANNOVÁ, Z. a kol.(2010): Pa
- Page 18 and 19: krajiny 2 . Zatiaľ čo pri cle pla
- Page 20 and 21: Textilv ekonomike (P SA /P TA ). 7
- Page 22 and 23: TextilGraf 3: Účinky subvencií n
- Page 24 and 25: TextilGraf 4: Účinky subvencií n
- Page 26 and 27: TextilAnalyzujme teraz rozdiely v d
- Page 28 and 29: P Ô V O D N Ý V E D E C K Ý Č L
- Page 30 and 31: dohody, ktorú členský štát uza
- Page 32 and 33: Na základe návrhu Európskej komi
- Page 34 and 35: do svojej výlučnej kompetencie, n
- Page 36 and 37: 6. Stanovisko Generálneho advokát
- Page 38 and 39: a jadrovým programom. Takmer úpln
- Page 40 and 41: Južná Kórea sa ďalej rozvíjala
- Page 42 and 43: Napätie medzi obomi štátmi na K
- Page 44 and 45: Graf 2: Štruktúra tvorby HDP KĽD
- Page 46 and 47: a luxusného tovaru. Rada bezpečno
- Page 48 and 49: Osobitnú skupinu ŠEZ tvoria zóny
- Page 50 and 51: systému na potraviny a iný priemy
- Page 52 and 53: 7. SINGH, L. 2012. India and North
- Page 54 and 55: D I S K U S I AVÝVOJ MULTILATERÁL
- Page 58 and 59: socialistickou federativní sověts
- Page 60 and 61: uzavírat bilaterální dohody mezi
- Page 62 and 63: 2 Stěžejní multilaterální obch
- Page 64 and 65: Pod záštitou UNCTAD byl během ro
- Page 66 and 67: Celní úmluva ATA karnet pro doča
- Page 68 and 69: těchto práv jednotlivými státy
- Page 70 and 71: zejména na nastolování obchodu v
- Page 72 and 73: 33. ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OP
- Page 74 and 75: D I S K U S I AFAKTORY ROZVOJA A RA
- Page 76 and 77: tradície a pomerne ľahko sa dost
- Page 78 and 79: 1979 ajatollách Chomejní povolil
- Page 80 and 81: moslimských krajín - vytvárať n
- Page 82 and 83: nachádzali v Pakistane, kde v úlo
- Page 84 and 85: jedna skupina argumentuje množstvo
- Page 86 and 87: 28. OLCOTT, M. BRILL (2012). Centra
- Page 88 and 89: planéty Zem, je možné identifiko
- Page 90 and 91: vysokohorských ľadovcov a snehove
- Page 92 and 93: populácie človeka. Len v roku 200
- Page 94 and 95: s tým sú „tiché“ krízy spô
- Page 96 and 97: druhov rastlín alebo globálne ote
- Page 98 and 99: 10. MACGRANAHAN, G., BALK, D. , et
- Page 100 and 101: D I S K U S I ASÚČASNÉ A OČAKÁ
- Page 102 and 103: v Afrike, keďže Maurícius nedisp
- Page 104 and 105: v Baoaré. Krajina patrí medzi naj
- Page 106 and 107:
nadmerné znečistenie vody v Čín
- Page 108 and 109:
ZÁVERPredkladaný článok analyzu
- Page 110 and 111:
D I S K U S I AŠPECIFIKÁ POSTAVEN
- Page 112 and 113:
stálym obyvateľstvom, definovaný
- Page 114 and 115:
občianstve, ktoré zakladajú prim
- Page 116 and 117:
Špecifické a nezameniteľné post
- Page 118 and 119:
dochádza v prípadoch exilových v
- Page 120 and 121:
P R E H Ľ A DPROBLEM OF EASTERN PA
- Page 122 and 123:
countries where the development of
- Page 124 and 125:
In the Joint Declaration it was sta
- Page 126 and 127:
On the partners’ side we see that
- Page 128 and 129:
espect for ordinary citizens of the
- Page 130 and 131:
P R E H Ľ A DJAPAN´S LOST DECADE:
- Page 132 and 133:
often called a “bubble boom” or
- Page 134 and 135:
investments into properties - see t
- Page 136 and 137:
Ongoing appreciation of the currenc
- Page 138 and 139:
usinesses etc.) as well as by long-
- Page 140 and 141:
eject it), but he favours the monet
- Page 142 and 143:
was bound to take steps. Many other
- Page 144 and 145:
preferences. Massive fiscal incetiv
- Page 146 and 147:
end of 1998. 55 The crisis also dee
- Page 148 and 149:
The central bank also responded to
- Page 150 and 151:
4. CALLEN, T. - McKIBBIN, W. J. (20
- Page 152 and 153:
1, February 2001. [20.3.2008.] Avai
- Page 154 and 155:
P R E H Ľ A DINŠTITUCIONÁLNE MOD
- Page 156 and 157:
zahraničného obchodu s Nemeckom (
- Page 158 and 159:
diplomacie v podmienkach, keď real
- Page 160 and 161:
organizačnej matice sú: ministers
- Page 162 and 163:
neprítomnosti ďalších pilierov
- Page 164 and 165:
oddelenia, sú v rámci veľvyslane
- Page 166 and 167:
ktorý aplikuje Nemecko. V tomto mo
- Page 168 and 169:
ZÁVERModely organizácie hospodár
- Page 170 and 171:
20. TÓTH, Ľ. - HORVÁTHOVÁ, K. (
- Page 172 and 173:
podmienky. Od sedemdesiatych rokov
- Page 174 and 175:
1 Tradičné teórie medzinárodný
- Page 176 and 177:
okolitých štátov. Násilné pres
- Page 178 and 179:
1.3 NeorealizmusRealistický smer s
- Page 180 and 181:
a morálnosti. Teroristické a extr
- Page 182 and 183:
17. NYE, Joseph S. (2004): The Bene
- Page 184 and 185:
právnom rámci, ktorý poskytne od
- Page 186 and 187:
Tretím a posledným princípom je
- Page 188 and 189:
III.IV.s adekvátnou ochranou vodn
- Page 190 and 191:
Podľa princípu spravodlivého a r
- Page 192 and 193:
POUŽITÁ LITERATÚRA:1. BENCALA, K
- Page 194 and 195:
1 Funkcia ropného trhuPodľa zákl
- Page 196 and 197:
neštandardné pohyby cien v roku 2
- Page 198 and 199:
forwardových obchodov, kde je kaž
- Page 200 and 201:
Idea konceptu racionálnej špekul
- Page 202 and 203:
5. GRANČAY, M.: Hypotekárny trh U
- Page 204 and 205:
chrobáky a červy považujú za v
- Page 206:
INŠTRUKCIE PRE AUTOROVPríspevky d