4 - Fakulta medzinárodných vzťahov - Ekonomická univerzita v ...
4 - Fakulta medzinárodných vzťahov - Ekonomická univerzita v ... 4 - Fakulta medzinárodných vzťahov - Ekonomická univerzita v ...
D I S K U S I AVÝVOJ MULTILATERÁLNÍCH DOHOD VE SVĚTOVÉM OBCHODĚ V KONTEXTUHISTORIE AŽ PO SOUČASNOSTIng. Monika MrlinováABSTRAKTPředkládaný článek se zabývá zmapováním vývoje multilaterálních obchodních smluvve světovém obchodě v kontextu minulosti až po současnost. Za tímto účelem jsou nejprvepředstaveny druhy bilaterálních smluv, které historicky předcházely multilaterálním smlouvám.Ambicí předkládaného článku je vymezit milníky ve vývoji světového obchodního řádu, kdyústředním bodem v historickém kontextu bylo uzavírání bilaterálních zejména mírových smluvaž po současnost, kdy zejména globální problémy si vyžádaly zaštítění těchto problémůdohodami, které by byly otevřeny velkému počtu účastníků. Cílem příspěvku je objasnit vznik avývoj bilaterálních a následně multilaterálních obchodních smluv a následně zachytit základnímultilaterální obchodní smlouvy, které jsou v současném obchodním systému považovány zadominantní.Kľúčové slová: mezinárodní smlouva, bilaterální obchodní smlouva, multilaterální obchodnísmlouva, liberalizace obchoduABSTRACTThe present paper deals with the development of multilateral trade agreements in theworld trade from a historical perspective. Typology of bilateral agreements is introduced andmilestones in the development of the world trade order are shown. In the historical context, thefocal point of intergovernmental negotiations was to conclude bilateral peace treaties, whereastoday, considering the new global problems, agreements open to a large number of participantsare preferred. The aim of this paper is to clarify the origins and development of bilateral andmultilateral trade agreements and to analyze the basic multilateral trade agreements that areconsidered dominant in the current trading system.Key words: international treaty, bilateral trade agreement, multilateral trade agreement, tradeliberalizationJEL: F02, F13, F53ÚVODV roce 1776 vydal Adam Smith Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, vekterém zdůraznil myšlenku volného (svobodného) obchodu mezi národy. Stanovil, že volnýobchod zlepšuje celkový ekonomický blahobyt každého státu. Irwin 1 (1996) tuto myšlenkudoplnil o skutečnost, že volný obchod představuje absenci cel, kvót či jiných překážek obchodu.Díky tomu je možné, aby se země orientovaly na výrobu takových statků, které jsou schopnyvyrobit nejlevněji a efektivněji ve srovnání s jinými zeměmi. Přestože prakticky všichniekonomové se shodují, že volný obchod je žádoucí, jejich názor se liší v tom, jak nejlépeprovést přechod od cel a kvót na volný obchod. V praxi vykrystalizovaly tři základní přístupy kliberalizaci obchodu, a to: jednostranné (unilaterální), dvoustranné (bilaterální) a mnohostranné(multilaterální). Jednostranná liberalizace obchodu představuje jednostranné snížení celních1 Irwin, D. A. (1996). Against theTide: An Intellectual History of Free Trade.MEDZINÁRODNÉ VZŤAHY, 2012, 4 ○ 53
sazeb, které je nezávislé na jiných zemích. Výhodou jednostranné liberalizace obchodu je, žezemě mohou těžit z výhod volného obchodu okamžitě. Prospěch z této liberalizace obchodu jeznačný, např. některé studie viz Skipton 2 , Pritchett 3 , Karski 4 ukázaly, že příjmy rostou rychlejiv zemích otevřených mezinárodnímu obchodu, než v těch, více uzavřených obchodu.Dramatickou ilustrací tohoto jevu je např. prudký růst Číny po roce 1978 a Indie po roce 1991,kdy prudké otevření jejich ekonomik doprovázené snižováním tarifních překážek vedlo k jejichvýraznému růstu 5 . Nicméně jednostranné odstraňování překážek není tak častým a zejménavýrazným rysem globální ekonomiky. Současný světový obchodní systém je utvářen zejménakombinací bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod, které umožňují zejména v delšímčasovém horizontu dosáhnout značných zisků ze vzájemného obchodu. Cílem příspěvku jeobjasnit vznik a vývoj bilaterálních a následně multilaterálních obchodních smluv a následnězachytit základní multilaterální obchodní smlouvy, které jsou v současném obchodním systémupovažovány za dominantní.1 Bilaterální a multilaterální obchodní smlouvyKučera et al. 6 uvádí, že nejlepší způsob, jak otázky týkající se řízení a organizaceobchodních a hospodářských styků mezi státy upravovat je prostřednictvím bilaterálních amultilaterálních mezinárodních smluv.V rámci mnohostranných smluv zaujímají dominantní pozici mezinárodní smlouvymezinárodních organizací, kterými je regulován mezinárodní obchod. Mrázek 7 (1984) uvádí,že přesněji řečeno se jedná o smlouvy mezi státy a mezinárodními organizacemi amezinárodními organizacemi navzájem. Formálně se na ně vztahuje, jak uvádí Štruma,Čepelka, Balaš 8 , Vídeňská úmluva z roku 1986. Je však nutné zdůraznit, že tato Úmluvadoposud nevstoupila v platnost, vyvstává tak základní problém v oblasti způsobilostimezinárodních organizací uzavírat mezinárodní smlouvy. Podle Kelsena 9 je smluvnízpůsobilost mezinárodních organizací uzavírat smlouvy, odvozena z jejich zakládajícíchdokumentů. Novější pohled viz Klabbers 10 , Daillier, Pellet 11 stanovují kompromisní názor,který není v rozporu s teorií implicitních pravomocí. Rozlišují způsobilost (capacity)mezinárodní organizace uzavírat mezinárodní smlouvy, která vyplývá z obecnéhomezinárodního práva, a pravomoc (competence), která vyplývá z pravidel mezinárodníorganizace. Tento názor však může vést k závěrům, jak uvádí Štruma, Čepelka, Balaš 12 , žemezinárodní organizace mohou mít způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy, ale mohou2 Skipton, CH. (2007). Trade Openness, Investment, and Long-Run Economic Growth.3 Pritchett, L. (1996). Measuring outward orientation in LDCs: Can it be done?4 Karski, M. (2001). Does The Degree of Openness of an Economy Affect its EconomicGrowth? Openness and Growth: A panel data Analysis for Developing Country.5 Procesem liberalizace čínské ekonomiky se zabývali např. Marelli, Signorelli (2009),Maddison (1998), Maddison, Wu (2006). Procesem liberalizace indické ekonomiky se ve svýchstudiích zabývali, např. Panagariya (2008), Kalirajan (2004), Goldar (2002), Marelli, Signorelli(2009).6 Kučera et al. (2008). Právo mezinárodního obchodu.7 Mrázek, J. (1986). Způsobilost mezinárodních organizací uzavírat mezinárodní smlouvy.8 Štruma, P., Čepelka, Č., Balaš, V. (2011). Právo mezinárodních smluv.9 Kelsen, H. (1951). The Law of the United Nations: a critical analysis of its fundamentalproblems.10 Klabbers, J.(2009). An Introduction to International Instructional Law.11 Daillier, P., Pellet, A. (2002). Droit international public.12 Tamtéž54 ○ MEDZINÁRODNÉ VZŤAHY, 2012, 4
- Page 4 and 5: ObsahPôvodné vedecké článkyZEN
- Page 6 and 7: ContentOriginal scientific papersZE
- Page 8 and 9: P Ô V O D N Ý V E D E C K Ý Č L
- Page 10 and 11: epublikou a Indickou republikou? Za
- Page 12 and 13: spočiatku javí iba ako malá sekt
- Page 14 and 15: Z kulturologického hľadiska tento
- Page 16 and 17: 6. LEHMANNOVÁ, Z. a kol.(2010): Pa
- Page 18 and 19: krajiny 2 . Zatiaľ čo pri cle pla
- Page 20 and 21: Textilv ekonomike (P SA /P TA ). 7
- Page 22 and 23: TextilGraf 3: Účinky subvencií n
- Page 24 and 25: TextilGraf 4: Účinky subvencií n
- Page 26 and 27: TextilAnalyzujme teraz rozdiely v d
- Page 28 and 29: P Ô V O D N Ý V E D E C K Ý Č L
- Page 30 and 31: dohody, ktorú členský štát uza
- Page 32 and 33: Na základe návrhu Európskej komi
- Page 34 and 35: do svojej výlučnej kompetencie, n
- Page 36 and 37: 6. Stanovisko Generálneho advokát
- Page 38 and 39: a jadrovým programom. Takmer úpln
- Page 40 and 41: Južná Kórea sa ďalej rozvíjala
- Page 42 and 43: Napätie medzi obomi štátmi na K
- Page 44 and 45: Graf 2: Štruktúra tvorby HDP KĽD
- Page 46 and 47: a luxusného tovaru. Rada bezpečno
- Page 48 and 49: Osobitnú skupinu ŠEZ tvoria zóny
- Page 50 and 51: systému na potraviny a iný priemy
- Page 52 and 53: 7. SINGH, L. 2012. India and North
- Page 56 and 57: chybět příslušné pravomoce k u
- Page 58 and 59: socialistickou federativní sověts
- Page 60 and 61: uzavírat bilaterální dohody mezi
- Page 62 and 63: 2 Stěžejní multilaterální obch
- Page 64 and 65: Pod záštitou UNCTAD byl během ro
- Page 66 and 67: Celní úmluva ATA karnet pro doča
- Page 68 and 69: těchto práv jednotlivými státy
- Page 70 and 71: zejména na nastolování obchodu v
- Page 72 and 73: 33. ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OP
- Page 74 and 75: D I S K U S I AFAKTORY ROZVOJA A RA
- Page 76 and 77: tradície a pomerne ľahko sa dost
- Page 78 and 79: 1979 ajatollách Chomejní povolil
- Page 80 and 81: moslimských krajín - vytvárať n
- Page 82 and 83: nachádzali v Pakistane, kde v úlo
- Page 84 and 85: jedna skupina argumentuje množstvo
- Page 86 and 87: 28. OLCOTT, M. BRILL (2012). Centra
- Page 88 and 89: planéty Zem, je možné identifiko
- Page 90 and 91: vysokohorských ľadovcov a snehove
- Page 92 and 93: populácie človeka. Len v roku 200
- Page 94 and 95: s tým sú „tiché“ krízy spô
- Page 96 and 97: druhov rastlín alebo globálne ote
- Page 98 and 99: 10. MACGRANAHAN, G., BALK, D. , et
- Page 100 and 101: D I S K U S I ASÚČASNÉ A OČAKÁ
- Page 102 and 103: v Afrike, keďže Maurícius nedisp
D I S K U S I AVÝVOJ MULTILATERÁLNÍCH DOHOD VE SVĚTOVÉM OBCHODĚ V KONTEXTUHISTORIE AŽ PO SOUČASNOSTIng. Monika MrlinováABSTRAKTPředkládaný článek se zabývá zmapováním vývoje multilaterálních obchodních smluvve světovém obchodě v kontextu minulosti až po současnost. Za tímto účelem jsou nejprvepředstaveny druhy bilaterálních smluv, které historicky předcházely multilaterálním smlouvám.Ambicí předkládaného článku je vymezit milníky ve vývoji světového obchodního řádu, kdyústředním bodem v historickém kontextu bylo uzavírání bilaterálních zejména mírových smluvaž po současnost, kdy zejména globální problémy si vyžádaly zaštítění těchto problémůdohodami, které by byly otevřeny velkému počtu účastníků. Cílem příspěvku je objasnit vznik avývoj bilaterálních a následně multilaterálních obchodních smluv a následně zachytit základnímultilaterální obchodní smlouvy, které jsou v současném obchodním systému považovány zadominantní.Kľúčové slová: mezinárodní smlouva, bilaterální obchodní smlouva, multilaterální obchodnísmlouva, liberalizace obchoduABSTRACTThe present paper deals with the development of multilateral trade agreements in theworld trade from a historical perspective. Typology of bilateral agreements is introduced andmilestones in the development of the world trade order are shown. In the historical context, thefocal point of intergovernmental negotiations was to conclude bilateral peace treaties, whereastoday, considering the new global problems, agreements open to a large number of participantsare preferred. The aim of this paper is to clarify the origins and development of bilateral andmultilateral trade agreements and to analyze the basic multilateral trade agreements that areconsidered dominant in the current trading system.Key words: international treaty, bilateral trade agreement, multilateral trade agreement, tradeliberalizationJEL: F02, F13, F53ÚVODV roce 1776 vydal Adam Smith Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, vekterém zdůraznil myšlenku volného (svobodného) obchodu mezi národy. Stanovil, že volnýobchod zlepšuje celkový ekonomický blahobyt každého státu. Irwin 1 (1996) tuto myšlenkudoplnil o skutečnost, že volný obchod představuje absenci cel, kvót či jiných překážek obchodu.Díky tomu je možné, aby se země orientovaly na výrobu takových statků, které jsou schopnyvyrobit nejlevněji a efektivněji ve srovnání s jinými zeměmi. Přestože prakticky všichniekonomové se shodují, že volný obchod je žádoucí, jejich názor se liší v tom, jak nejlépeprovést přechod od cel a kvót na volný obchod. V praxi vykrystalizovaly tři základní přístupy kliberalizaci obchodu, a to: jednostranné (unilaterální), dvoustranné (bilaterální) a mnohostranné(multilaterální). Jednostranná liberalizace obchodu představuje jednostranné snížení celních1 Irwin, D. A. (1996). Against theTide: An Intellectual History of Free Trade.MEDZINÁRODNÉ VZŤAHY, 2012, 4 ○ 53
Change language