nízkoprahové kluby jako prostředek prevence problémů v chování

Ty děti, jenž rodinné prostředí nepoznaly vůbec, mají nejen oslabenou schopnostnavazovat vztahy a nalézat v nich uspokojení, ale mají také malý smysl pro civilnírealitu. To znamená, že jejich delikventní chování může být výrazem zkresleného viděnísvěta.3.3.2 Vliv vrstevníkůV průběhu adolescence se výrazně zvyšuje vliv vrstevníků jako činitelů socializace.Prioritním se stává ocenění druhých. Právě na tomto hodnocení pak závisí jejichsebehodnocení. Adolescenční jedinec však nezůstává rodině odcizený. Důležitýmpojmem v adolescenci je referenční skupina. Je „výrazem pro skupinu či sociálnívrstvu, užívanou jedinci jako průvodce vývojem vlastních hodnot.“ 2 (Jedlička, 2004:37) Je tedy velice důležité, jakou referenční skupinu si jedinec zvolí, bude-li serealizovat mezi sportovci, umělci, skauty nebo naopak narkomany, sprejery apod.).Jak bylo již výše zmíněno, mládež tvoří vlastní kulturu. Ta plní dvě funkce:usnadňuje adaptaci mladých na svět dospělých a je ventilem napětí a odporu.“ ( Koťa,2002). O subkultuře hovoříme tehdy, jestliže se skupina mladých zásadně liší i odostatních vrstevníků. Je to například skupina jako sportovní fanoušci, obdivovateléněkterých hudebních skupin, trampové nebo náboženské skupiny. Bohužel se u nichčasto objevují sociální deviace jako jsou drogy, odpor k práci, vandalismus, rasová anárodností nesnášenlivost atd.Neméně zajímavé jsou výzkumy hodnot dětí a mládeže provedené P. Sakem(2000). Ten provedl výzkum hodnotových preferencí mládeže. Překvapivě stály naprvních místech klasické hodnoty jako zdraví a mír, následovala láska a životní partner.Na vyšší stupeň žebříčku hodnot řadí adolescenti oproti ostatním věkovým skupinámmajetek, prestiž a hédonismus - možnost „užívat si“. Zřejmá je také tendence touhy posvobodném životě a po životě bez závazků.2 Referenční skupiny mohou mít srovnávací, nebo normativní funkci. Pojímá-li jedinec vybranou skupinujako orientující a řídící i v situacích, kdy si není jistý pak hovoříme o normativní funkci. Lidé používajíkomparativní funkci těchto skupin při hodnocení vlastního chování a výkonu jiných osob a srovnávají hos tím svým. Referenční skupiny rozlišujeme také jako pozitivní – ty ke kterým by jedinec chtěl patřit anegativní – které jedinec odmítá a v budoucnosti by k nim nechtěl patřit.14