999902

ČOS 9999022. vydáníPříloha 26AOprava 1VIBRAČNÍ TŘEPÁNÍ ZA LETU– SMĚRNICE PRO VÝCHOZÍNÁROČNOST ZKOUŠENÍTato příloha se má používat jen tehdy, jestliže nejsou v počátečních etapách programuk dispozici naměřená data a informace jsou důležité pro konstrukci materiálu. Pokud je možnézískat data naměřená na materiálové platformě, doporučuje se náročnosti získané s využitíminformací z této přílohy považovat za předběžné.Údaje obsažené v této příloze, sloužící pro zpracování předpovědi úrovní zkoušení, jsouzaloženy na obálce měřených dat a mohou být více či méně přísnější než data ze simulace vlivuprostředí. Další popis skutečných naměřených prostředí z typických platforem a provoznípodmínky jsou obsaženy v AECTP-200. Doporučuje se výchozí náročnosti zkoušek poskytnutév následujících oddílech zmírnit na základě odborných posudků, jestliže se tato forma využije.Uspořádání podvěsu Obrázek StranaKřídlový podvěs – nízký štíhlostní poměr Obrázek 107 445Trupový podvěs - vysoký štíhlostní poměr Obrázek 108 447Křídlový podvěs - vysoký štíhlostní poměr Obrázek 109 449Trupový podvěs - nízký štíhlostní poměr Obrázek 110 451Schémata vibračních zkoušek v příloze 26A jsou vytvořena pro simulaci vibračnízkušební amplitudy pro podvěsy umístěné pod křídlem nebo pod trupem letadla. Berou sev úvahu jak podvěsy s vysokým, tak podvěsy s nízkým štíhlostním poměrem. Obecně jsoupopsané postupy vhodné pro všechny nové požadavky, kde existují provozní data. Obrázky 107až 110 poskytují obecná vibrační spektra pro vibrace vyvolané třepáním. Spektrální obálka mácharakteristický tvar, který se mění v závislosti na štíhlostním poměru podvěsu a jeho umístění.Odvození zkušebních úrovní obecných vibrací z třepání je složitý proces kvůli možnostikomplexního vzájemného působení mezi podvěsem a letadlem. V důsledku toho existujemožnost extrémních úrovní dynamické odezvy, které mohou být nevhodné jako standardnízkušební úrovně pro všechny podvěsy a draky. Například podvěsy s proměnným průřezem jsoumimo rozsah standardní náročnosti. Nestejnorodá hmotnost může vytvořit nebo se vzájemněovlivňovat s jinými podmínkami a vyvolat rezonanční stavy, které nejsou zahrnuty veschématech standardních zkoušek. Při kompilaci náročností standardních zkoušek se věnovalapozornost módům křídla letadla a módům podvěsu (tuhé těleso, ohyb). V důsledku toho by senásledující standardní náročnosti neměly považovat za všezahrnující, ale jsou nabízeny jakocesta k prvnímu návrhu a pro účely odvozování. Pokud jsou dostupná, doporučuje se naměřenéúdaje nebo analytické modely využít pro stanovení základního kmitočtového režimu a/nebovrcholové úrovně ASD amplitudy.Příloha 26B poskytuje srovnání provozních měření režimů třepání. AECTP-200 taképoskytuje směrnici k činitelům ovlivňujícím vibrace letadla. Níže uvedená tabulka 34 uvádísouhrn standardních zkoušek vibrací z třepání z přílohy 26A. Je patrné, že vyvolaná vibračníenergie je funkcí jak druhu podvěsu, tak jeho umístění. Tuhý podvěs s nízkým štíhlostnímpoměrem umístěný na trupu letadla je prostředí nejméně náročné. Pružný podvěs s vysokýmštíhlostním poměrem v pružném uložení na křídle je nejnáročnější prostředí. Toto porovnání jezaloženo pouze na schématech výchozí náročnosti zkoušení z přílohy 26A a nesmí se používatpro skutečné uvažované letadlo nebo podvěs.438