999902

ČOS 9999022. vydáníPříloha 25AOprava 1Vzhledem k tomu, že nelineární postupy nejsou nezbytně požadovány pro všechnyanalýzy podvodních výbuchů, tato koneckonců bezpečnostní kritéria pravděpodobně budouaktuální pro složky silných rázů poblíž nebo na úrovních letality trupu lodi. Tyto budousoustavně nutit montážní konstrukce, balení a obaly do plastického chování.V případě materiálu, který se dá znázornit jako celková hmotnost, je možné pro získáníúrovní vynucených odezev spojených s rázem a v poslední době i hrubého zobrazeníúčinků „bičování“ přímo aplikovat Schéma rázové směrné křivky.Postup II – Experimentální metody pro strukturální odezvuStrukturální odezvu v rámci hodnocení podvodních výbuchů je možné monitorovatdvěma experimentálními zkušebními metodami – provozní zkouškou a modelovou zkouškou.Provozní zkouška je obyčejně nákladná, ale poskytuje nejpřesnější výsledky, protoževšechny fyzikální podmínky jsou typické. Zkoušení vlivu podvodních výbuchů na inertnímateriál je možné, ale ve Velké Británii je zkoušení skutečných objektů historicky do značnémíry omezené na pádové zkoušky. Se zdokonalováním regulátorů vibrací a rázů a s dostupnostívysokovýkonných elektromagnetických budičů je nyní reálné uvažovat o aplikaci SRS metodpro zkoušení skutečného materiálu. Velikost materiálu schopného zkoušení s použitím tétometody je určována úrovní rázů v horním uložení / časový průběh, jeho hmotnostía dynamickým chováním. V současné době bylo zkoušení podvodních výbuchů s použitímtéto metody úspěšně dokončeno na materiálu o hmotnostech do 900 kg. Zkoušení SRS seaplikuje stejnou měrou na inertní materiály a poskytuje realistické vstupní rázy v souladus časovými průběhy provozních odezev. Další výhodou této metody je to, že v současné doběnasazená dynamická zkušební zařízení se mohou využívat bez velkých kapitálových nákladů.Avšak jak pádové zkoušky, tak zkoušky SRS se spoléhají na znalost časového průběhuprovozních vstupních rázů, které lze odvodit pouze ze zkoušek s nákladním člunem, zezkoušek inertního materiálu ve skutečné velikosti nebo z teoretických modelůa historických databází.Pro inertní materiál, kde existuje řada uspořádání uložení nebo variant napadení,může být zkoušení skutečných objektů nepraktické. Obvyklou formou zkoušení je použitískutečného materiálu nebo dynamicky ekvivalentní kopie upevněné typickým způsobem.Objekt se potom zkouší na předem stanovenou náročnost podvodních výbuchů; zatíženía dynamické odezvy se zaznamenávají. Zmenšené modely se mohou použít, ale běžnéstatické simulační postupy mohou být nevhodné. Pokud zvažujeme dynamické chování,zmenšení se obtížně stanovuje, zejména pro komplexní součásti. Přehled zkušebních postupů prozkoušení vlivu podvodních výbuchů použitelných pro materiál je uveden v příloze 25C.Krok 2D – Hodnocení podvodních výbuchůMechanizmy možných závadZískané dynamické a deformační informace jsou obecně pro plně provozní materiál,který je bez vad. K výběru vhodného postupu hodnocení vlivu podvodních výbuchů sevyužívají úrovně v kombinaci s podmínkami hodnocení a vybranými způsoby poruch.Všeobecně známé druhy a mechanizmy poruch jsou uvedeny v oddílech 2.1.1 a 2.1.2 Metody419 a je možné je prezentovat buď jednotlivě nebo v kombinaci.404