999902
999902 999902
ČOS 9999022. vydáníPříloha 25AOprava 1Blokové schéma hodnocení podvodních výbuchů uvedené na obrázku 103 zahrnujezobecněné kroky 2A až 2D, obsahující specifické podmínky. Tyto kroky jsou stejné i pro obecnéhodnocení vibrací, dovolující sloučení těchto dvou postupů. Následující oddíly berou v úvahukaždý klíčový krok.Krok 2A – Mechanizmus buzení a vnější sílyHlavní mechanizmy buzení jsou přímé rázy do konstrukce a „bičování“ vyvolanébublinami. Kde je materiál skladován nebo rozmístěn uvnitř lodi nebo je na místě, kde existujepřímá trajektorie proudění, potom je to zvláštní případ. V takových případech rázy týkající sekonstrukce a přímé rázové vlnové zatížení vyžadují pozornost. Doporučuje se zjistit, jakákombinace těchto mechanizmů buzení je potřebné zahrnout do hodnocení podvodních výbuchů.Například „bičování“ by se nemělo zahrnovat do hodnocení pro rychlá hlídková plavidla.Obvykle je potřebné u všech lodí vzít v úvahu rázy, ale pouze plavidla s velkou štíhlostí jsoucitlivá na „bičování“. Úrovně spojené s mechanizmy buzení se mohou převzít ze Schématurázové směrné křivky, naměřené při pokusech nebo odvozené z teoretických hodnocení.Zpravidla se bude požadovat, aby se sestava „nejhoršího případu“ uložení a rozsah „nejhoršíchpřípadů“ možných podvodních výbuchů vzaly v úvahu, ačkoli se budou měnit případ odpřípadu.Postup I – Analytické metodyPři hodnocení podvodních výbuchů se analytické metody mohou použít ke spojeníodezvy materiálu s daným dynamickým vstupním buzením a ke stanovení zkušebníchvstupních dat. To bude často vyžadovat nelineární analýzu uskutečněnou použitím metodykonečných prvků a/nebo metody hraničních prvků. Tyto analytické metody jsou komplexnía vyžadují propracovaný expertní software používaný pracovníky s příslušnýmibezprostředními zkušenostmi. Doporučuje se stanovit kvalifikaci pracovníků a souvisícíověřování jakosti, které budou záviset na požadovaném druhu analýzy a hodnocení. Ověřeníplatnosti a přezkoumání analytických metod a hodnocení podvodních výbuchů je nezbytnouzáležitostí, přitom se využívají experimentální data, směrné křivky, nelineární vlastnostimateriálu, rozsáhlé historické rázové databáze atd.Postup II – Experimentální metodyExperimentální metody redukují nejistotu spojenou s hodnocením výbuchů pod vodoua analytickými metodami použitím provozních a modelových zkoušek. Zabývají se reálnýmifyzickými systémy, které zahrnují nelinearitu a účinky vzájemného působení. Aleexperimentální zkoušení a provozní zkoušky mohou být nákladné. Měly by se vzít v úvahupokud jde o:• kvalifikační zkoušky;• požadavek na ověření platnosti a přezkoumání analýzy;• odhad ekonomické efektivnosti;• počet variant, které je potřebné vzít v úvahu pro vyhodnocení provozní bezpečnostia vhodnosti do provozních podmínek.Správná specifikace, nainstalování, provozování a sledování zařízení a přesná interpretacedat vyžadují odborníky se značnými vědomostmi, odbornými znalostmi a zkušenostmi.402
Krok 2B – Definování vlastností materiáluČOS 9999022. vydáníPříloha 25AOprava 1Nezbytným základním požadavkem na hodnocení podvodních výbuchů je potřebaposoudit dynamické vlastnosti materiálu, ukládací stojany a konstrukci lodi (jako je napříkladtuhost, hmotnost, útlum, kmitočet, provozní tvar atd.). Toho lze dosáhnout pomocíanalytických a/nebo experimentálních metod.Postup I – Analytické metody pro dynamické vlastnostiU materiálu a lodního prostoru, které se mohou blížit jednomu nebo dvěma stupňůmvolnosti, jsou pro stanovení dynamického chování materiálu a jeho uložení (pod podmínkou,že jsou známy vlastnosti materiálu) přijatelné jednoduché manuální propočty využívajícíparametry celkové hmotnosti. Toto pojetí je obsaženo v britském dokumentu k podvodnímvýbuchům – viz odkaz a.Pro komplexnější systémy a pro systémy s více stupni volnosti jsou nezbytné analýzykonečných prvků a modální analýzy. To vyžaduje vytvoření počítačového modelu, kterýpřesně znázorňuje geometrické a materiálové vlastnosti materiálu a jeho uložení. Zkušenostis analýzou a modelováním metodou konečných prvků zredukují neurčitosti způsobenénějakým nesprávným zobrazením skutečného fyzického systému. To platí zejména proaspekty, které je obtížné nebo zbytečné přesně modelovat, jako jsou například tlumení, spojeníkonstrukčních prvků, nelineární chování uložení atd.Postup II – Experimentální metody pro dynamické vlastnostiDynamické vlastnosti lze vymezit pomocí modálních zkušebních metod. Ve stručnostito zahrnuje buzení konstrukčních součástí v nízkých úrovních vibrací a měření odezvy.Signál obvykle měřený snímači umístěnými na součásti nebo nekontaktními metodami seanalyzuje pro získání modálních kmitočtů, tvarů a útlumových charakteristik. Modální zkušebnímetody zpravidla poskytují mnohem přesnější dynamické charakteristiky než analytickémetody. Avšak protože pro určování modální charakteristiky se používají nízké vibrace,jsou v podstatě lineární. Legalizace použití lineárního znázornění bude potřebovatzdůvodnění vzhledem k vysokým úrovním buzení spojeným s jevy podvodních výbuchů.Krok 2C – Odhad strukturální odezvyVnější dynamické síly ve spojení s dynamickými vlastnostmi budou způsobovatdynamickou odezvu materiálu a jeho uložení. Tato odezva bude mít podobu vnitřních pnutía deformací a tyto parametry jsou pro hodnocení strukturální integrity v rámci hodnocenípodvodních výbuchů podstatné. Metody vyhodnocování dynamické odezvy mohou býtbuď teoretické nebo experimentální.Postup I – Analytické metody pro strukturální odezvuDynamická odezva se může vypočítat s použitím metody konečných prvků. Počítačovýmodel vytvořený k poskytování dynamických charakteristik se může využít k výpočtudynamických odezev. Tlumení nelze stanovit žádnou analytickou metodou, ale může seodhadnout a zahrnout do modelu. Tlumení se musí vždy začlenit do analýzy a jestliže nejsouk dispozici žádné přesné úrovně tlumení, doporučuje se provést jejich odhad jako výsledekzkušeností nebo měření. Pro lineární strukturální systémy jsou dostačující analytickémetody jako například modální superpozice. Ale pro nelineární chování se požadujínelineární metody konečných prvků a použití metod přímé časové integrace.403
- Page 351 and 352: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 353 and 354: Vysvětlivky k obr. 92ČOS 9999022.
- Page 355 and 356: 23.D.2.2 Základní souhrnné před
- Page 357 and 358: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 359 and 360: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 361 and 362: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 363 and 364: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 365 and 366: ČOS 9999022. vydáníOprava 124 ME
- Page 367 and 368: 24.2.5 Druhy pohybuČOS 9999022. vy
- Page 369 and 370: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 371 and 372: 25 METODA 419 - HODNOCENÍ A ZKOUŠ
- Page 373 and 374: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Směr
- Page 375 and 376: ČOS 9999022. vydáníOprava 1nezby
- Page 377 and 378: ČOS 9999022. vydáníOprava 1chov
- Page 379 and 380: Životní cyklus municeUživatelsk
- Page 381 and 382: ČOS 9999022. vydáníOprava 1K sim
- Page 383 and 384: ČOS 9999022. vydáníOprava 1n. z
- Page 385 and 386: 25.2.3.1 Metody laboratorních zkou
- Page 387 and 388: ČOS 9999022. vydáníOprava 1•
- Page 389 and 390: 25.4.3 Podmínky zkoušeníČOS 999
- Page 391 and 392: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 393 and 394: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 395 and 396: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 397 and 398: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 399 and 400: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 401: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 405 and 406: Metody hodnocení podvodních výbu
- Page 407 and 408: 25.A.3 Vzor dokumentaceČOS 9999022
- Page 409 and 410: 25.B.2 Úvahy o prostředíČOS 999
- Page 411 and 412: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 413 and 414: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 415 and 416: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 417 and 418: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 419 and 420: Odezva horního izolačního ulože
- Page 421 and 422: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25C
- Page 423 and 424: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25C
- Page 425 and 426: 25.D.1.3 Mechanické rázové zař
- Page 427 and 428: Lehké a střední rázové zaříz
- Page 429 and 430: ČOS 9999022. vydáníOprava 126 ME
- Page 431 and 432: 26.1.3 OmezeníČOS 9999022. vydán
- Page 433 and 434: 26.2.3.1 Měřená vibrační data
- Page 435 and 436: ČOS 9999022. vydáníOprava 1g. v
- Page 437 and 438: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 439 and 440: TABULKA 34 - Souhrn schémat zkouš
- Page 441 and 442: ČOS 9999022. vydáníPříloha 26A
- Page 443 and 444: ČOS 9999022. vydáníPříloha 26A
- Page 445 and 446: ČOS 9999022. vydáníPříloha 26A
- Page 447 and 448: SPEKTRA MĚŘENÝCH VIBRACÍ Z TŘE
- Page 449 and 450: ČOS 9999022. vydáníPříloha 26B
- Page 451 and 452: ČOS 9999022. vydáníPříloha 26B
ČOS <strong>999902</strong>2. vydáníPříloha 25AOprava 1Blokové schéma hodnocení podvodních výbuchů uvedené na obrázku 103 zahrnujezobecněné kroky 2A až 2D, obsahující specifické podmínky. Tyto kroky jsou stejné i pro obecnéhodnocení vibrací, dovolující sloučení těchto dvou postupů. Následující oddíly berou v úvahukaždý klíčový krok.Krok 2A – Mechanizmus buzení a vnější sílyHlavní mechanizmy buzení jsou přímé rázy do konstrukce a „bičování“ vyvolanébublinami. Kde je materiál skladován nebo rozmístěn uvnitř lodi nebo je na místě, kde existujepřímá trajektorie proudění, potom je to zvláštní případ. V takových případech rázy týkající sekonstrukce a přímé rázové vlnové zatížení vyžadují pozornost. Doporučuje se zjistit, jakákombinace těchto mechanizmů buzení je potřebné zahrnout do hodnocení podvodních výbuchů.Například „bičování“ by se nemělo zahrnovat do hodnocení pro rychlá hlídková plavidla.Obvykle je potřebné u všech lodí vzít v úvahu rázy, ale pouze plavidla s velkou štíhlostí jsoucitlivá na „bičování“. Úrovně spojené s mechanizmy buzení se mohou převzít ze Schématurázové směrné křivky, naměřené při pokusech nebo odvozené z teoretických hodnocení.Zpravidla se bude požadovat, aby se sestava „nejhoršího případu“ uložení a rozsah „nejhoršíchpřípadů“ možných podvodních výbuchů vzaly v úvahu, ačkoli se budou měnit případ odpřípadu.Postup I – Analytické metodyPři hodnocení podvodních výbuchů se analytické metody mohou použít ke spojeníodezvy materiálu s daným dynamickým vstupním buzením a ke stanovení zkušebníchvstupních dat. To bude často vyžadovat nelineární analýzu uskutečněnou použitím metodykonečných prvků a/nebo metody hraničních prvků. Tyto analytické metody jsou komplexnía vyžadují propracovaný expertní software používaný pracovníky s příslušnýmibezprostředními zkušenostmi. Doporučuje se stanovit kvalifikaci pracovníků a souvisícíověřování jakosti, které budou záviset na požadovaném druhu analýzy a hodnocení. Ověřeníplatnosti a přezkoumání analytických metod a hodnocení podvodních výbuchů je nezbytnouzáležitostí, přitom se využívají experimentální data, směrné křivky, nelineární vlastnostimateriálu, rozsáhlé historické rázové databáze atd.Postup II – Experimentální metodyExperimentální metody redukují nejistotu spojenou s hodnocením výbuchů pod vodoua analytickými metodami použitím provozních a modelových zkoušek. Zabývají se reálnýmifyzickými systémy, které zahrnují nelinearitu a účinky vzájemného působení. Aleexperimentální zkoušení a provozní zkoušky mohou být nákladné. Měly by se vzít v úvahupokud jde o:• kvalifikační zkoušky;• požadavek na ověření platnosti a přezkoumání analýzy;• odhad ekonomické efektivnosti;• počet variant, které je potřebné vzít v úvahu pro vyhodnocení provozní bezpečnostia vhodnosti do provozních podmínek.Správná specifikace, nainstalování, provozování a sledování zařízení a přesná interpretacedat vyžadují odborníky se značnými vědomostmi, odbornými znalostmi a zkušenostmi.402