999902

ČOS 9999022. vydáníPříloha 25AOprava 1Konečným krokem v Etapě 1 je plně zdokumentovat přehled úloh, akceptačních kritériía definic úloh, včetně příslušných přezkoumání a schvalování. Informace o materiálovýchsoučástech, mechanizmech buzení a druzích pravděpodobných závad určených v této etapě sedoporučuje zdokumentovat. Jestliže byly pro podrobné hodnocení vybrány různé hodnotícípřípady, potom se doporučuje každý z nich hodnotit samostatně. Například nějaký materiál můžebýt v různých třídách lodí ukládán odlišně.25.A.2.2 Etapa 2 – Zpracování hodnoceníDefinování úloh spolu s hodnocením nákladové efektivnosti umožní vybrat nějakývhodný postup k naplnění cílů hodnocení podvodních výbuchů. Zvolený postup hodnocení můževyžadovat upřesňování s tím, jak se uvolňují další informace tak, aby se analýza dokončila vestanoveném rozsahu. Podrobné hodnocení vedoucí k rozhodnutí o bezpečnosti a provoznípoužitelnosti má čtyři kroky představené v dalším textu a na obrázcích 102 a 103.• Krok 2A – Mechanizmy buzení a vnější síly• Krok 2B – Definování vlastností materiálu• Krok 2C – Posouzení strukturální odezvy• Krok 2D – Hodnocení podvodních výbuchůVstupní podmínky a výstupní výsledky z kroků 2A až 2D jsou stanoveny cílihodnocení podvodních výbuchů a jsou popsány níže. Tyto kroky se mohou završitprostřednictvím požadované kombinace laboratorních zkoušek a analytických nebosimulačních analýz. Pojednání o čtyřech metodách pro realizaci kroků 2A až 2D je uvedenov dalším textu a je doprovázeno informacemi o jednotlivých krocích Etapy 2.a. Metoda I – Pouze zkoušeníZkoušení inertního materiálu ve skutečné velikosti se může snadno realizovat narůzných zkušebních zařízeních využívajících zařízení pro mechanické simulační zkoušky neboplovoucí zkušební základnu. Strukturální zkoušení inertního materiálu se může provádětv souladu s BR 8541 a ve shodě se směrnicemi pro obecná lodní zařízení obsaženými v BR 8470a CB 5012, nebo s využitím specificky upravených zkoušek. Ale zkoušení skutečnéhovýbušného materiálu je omezeno na použití mechanických simulačních zařízení, jako jsounapříklad rázová, vibrační nebo pádová zkušební zařízení. Spektra rázových odezev nebometody reprodukce časového průběhu využívající elektrodynamické nebo servohydraulickézkušební systémy nabízí nejpřesněji řízené zkušební postupy. Oba druhy zařízení vyžadujídefinovaný časový průběh vstupního zrychlení v rámci limitů tlaku, posunu a šířkykmitočtového pásma budiče. Také se mohou použít výbuchová buzení podle Metody 415.Provozní omezení zařízení mohou omezit zkušební schopnosti pro podmínkyvelkých nízkofrekvenčních posunů a vysokofrekvenčního buzení. Využití akceleračníchdynamických odezev přes izolační uložení materiálu jako standard řízení vstupu může být prozkoušky vlivu podvodních výbuchů žádoucí. Také pádové zkoušky zajišťují měření obecnémechanické odolnosti, ale vyvolaná zatížení, doba trvání a amplituda se mohou výrazněodlišovat od měřeného zatížení lodi následkem podvodních výbuchů. Toto omezuje korelaciúdajů z pádových zkoušek na očekávané charakteristiky podvodního výbuchu, především prodynamicky složitý materiál. Jestliže jsou zkoušky konečné, může kvalifikační zkouška přímovytvořit bázi bezpečných případů podvodních výbuchů.396