999902
999902 999902
ČOS 9999022. vydáníOprava 1Není účelné zajišťovat bezpečnost a vhodnost pro nasazení pro počáteční rázovézatížení, když o několik vteřin později působí na materiál buzení charakteru „bičování“ nebo„proudové“. Předmětem hodnocení je materiál, tudíž důležitý problém je interakce různýchzatížení z podvodních výbuchů s materiálem. Toto zatížení je závislé na následujícíchfaktorech:• nízká a vysoká frekvence interakce rázové vlny a bublin plynu s trupem lodi;• pro rázové zatížení funkce přenosu mezi trupem a místem uložení materiálu. Základnícesta přenosu přes trup, lodní přepážky a konstrukci lodního prostoru bude postupněmodifikovat dynamický vstup z případu výbuchu;• pro zatížení typu „bičování“ funkceschopnost materiálu, která je vymezena velkýmiohybovými parametry nosníků trupu plavidla, konstrukční hmotností a rozloženímtuhosti;• materiál a konstrukce plavidla;• započítání jakýchkoli protirázových nebo antivibračních izolačních materiálů nebozařízení;• uspořádání uložení materiálu.25.2.1.1 Mechanizmy poruchPodvodní výbuch je považován za jev osamělého zatížení, skládající se z rázovýchprvků a prvků „bičování“. Mechanické závady se obyčejně objevují z důvodu vysokéhosetrvačného zatížení zejména tam, kde existuje nějaká inerční neshoda, jako například nosnáraketa připevněná k nějaké střele. Rázové zatížení může způsobit lokální plastičnost, plastickézborcení nebo vrásnění. Navíc „bičování“ by mohlo mít za následek velké deformacea nízkocyklovou únavu materiálu. Přehled běžných mechanizmů poruch vyvolanýchpodvodními výbuchy je uveden dále:a. přerušení nebo deformace těsnění;b. tvorba trhlin na součástkách;c. vyvolání puklin na výbušninách;d. tvorba prášku z výbušného materiálu;e. natřepání sypkého výbušného materiálu do puklin nebo závitů šroubů;f. lokální ohřev chvěním součástek jedna o druhou nebo třením o obalové materiálynebo držáky;g. deformace, tedy stlačování výbušnin buď v nákladu, trhlinách nebo v závitechšroubů;h. rozbití nebo poškození mechanických částí výzbrojních mechanizmů, tedyvytváření vyřazených zásob;i. vytváření nebo přerušení elektrických obvodů poškozením elektroinstalace nebosoučástek;j. vyvolání poškození, které je nezjistitelné dokud se někdo nepokusí zásoby použítnebo dokud se neobjeví další závada a jev nízké úrovně nemá za následekpozorovatelnou závadu nebo osudnou závadu;k. uvolňování upevňovacích prvků;i. přerušení elektrického spojení;m. vzájemný dotyk a krátké spojení elektrických součástek;382
ČOS 9999022. vydáníOprava 1n. závady nebo lomy na konstrukci nebo součástkách;o. optické vychýlení;p. tvorba trhlin a prasklin;q. uvolňování součástek, které mohou uváznout v obvodech nebo mechanizmech.25.2.1.2 Druhy poruchDruhy poruch je nutné spojovat se vstupním buzením a s jistotou ověřit příčinuteoreticky možných poruch. Dále uvedený seznam není vyčerpávající, ale objasňujerozmanitost okolností, při nichž mohou poruchy vznikat a úzkou interakci s mechanizmymechanických poškození. Obecně budou poruchy spadat do následujících kategorií:a. Výbuch – tento druh závady je považován za všech okolností za nepřijatelný a jezákladní záležitostí hodnocení vlivu podvodních výbuchů.b. Explozivní hoření, pomalé hoření – tento druh závady se považuje za všech okolnostíza nepřijatelný a je základní záležitostí hodnocení vlivu podvodních výbuchů.c. Únava materiálu, především ve svarech nebo v základním kovu – za působenícyklického zatížení vady, které byly vyvolány jevem podvodního výbuchu nebodřívějšími okolnostmi mohou narůstat, dokud není dosažena předem stanovenávelikost trhliny. To může ohrozit integritu materiálu nebo jeho součástí a můžezahájit mechanizmus další poruchy.d. Křehký lom – doporučuje se zabránit používání křehkých materiálů tam, kde budemateriál vystaven silnému rázovému zatížení. Ale pro úplnost: křehký lom seobjevuje, když hybná síla na konci trhliny se stane větší než je mez pevnostimateriálu. Závada je charakterizována rychlým šířením trhliny a úplným selhánímsoučástky následkem stavu osamělého mezního zařízení. V některých případechv závislosti na konstrukci a vlastnostech materiálu se šíření trhliny zastaví.e. Lom – lom může být kvantitativně určen využitím mechanizmů lineárních pružnýchlomů, mechanizmů pružně-plastických lomů a kombinovaných metod. Vlastnostilomové houževnatosti jsou stanovené z experimentálních měření a měly by odrážetmateriál, teplotu a zatížení (deformační rychlost), kterým se má materiál nebozkoumaná konstrukce vystavit. Pro rázová zatížení je materiál vystavenýpřechodným dynamickým silám, jenž by měly vyžadovat stanovení pevnostníchvlastností dynamického materiálu. Plastické zborcení a pevnost si vyžadujímechanické vlastnosti materiálu.f. Plastická selhání – může se lokalizovat plastičnost, jako například deformace nebovelká plastická selhání, např. vytváření plastických kloubů.g. Netěsnost – vystihuje poruchový stav pro těsné lodě, kdy je způsobilost plavidla prodaný účel zkompromitována výskytem přenosové cesty z vnitřního do vnějšíhoprostoru.h. Labilita (vzpěr) – v každém příčném profilu by měly být celková úhrnná plochaa poloha jakýchkoli poškození takové, aby se vzpěrná síla součástí nesnížila naúroveň maximálních užitých zatěžovacích stavů nebo pod tuto úroveň.383
- Page 331 and 332: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 333 and 334: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 335 and 336: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 337 and 338: Rychlostní omezení servohydraulic
- Page 339 and 340: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 341 and 342: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 343 and 344: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 345 and 346: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 347 and 348: Normalizovanámaximální odezvaČO
- Page 349 and 350: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 351 and 352: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 353 and 354: Vysvětlivky k obr. 92ČOS 9999022.
- Page 355 and 356: 23.D.2.2 Základní souhrnné před
- Page 357 and 358: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 359 and 360: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 361 and 362: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 363 and 364: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 365 and 366: ČOS 9999022. vydáníOprava 124 ME
- Page 367 and 368: 24.2.5 Druhy pohybuČOS 9999022. vy
- Page 369 and 370: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 371 and 372: 25 METODA 419 - HODNOCENÍ A ZKOUŠ
- Page 373 and 374: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Směr
- Page 375 and 376: ČOS 9999022. vydáníOprava 1nezby
- Page 377 and 378: ČOS 9999022. vydáníOprava 1chov
- Page 379 and 380: Životní cyklus municeUživatelsk
- Page 381: ČOS 9999022. vydáníOprava 1K sim
- Page 385 and 386: 25.2.3.1 Metody laboratorních zkou
- Page 387 and 388: ČOS 9999022. vydáníOprava 1•
- Page 389 and 390: 25.4.3 Podmínky zkoušeníČOS 999
- Page 391 and 392: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 393 and 394: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 395 and 396: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 397 and 398: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 399 and 400: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 401 and 402: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25A
- Page 403 and 404: Krok 2B - Definování vlastností
- Page 405 and 406: Metody hodnocení podvodních výbu
- Page 407 and 408: 25.A.3 Vzor dokumentaceČOS 9999022
- Page 409 and 410: 25.B.2 Úvahy o prostředíČOS 999
- Page 411 and 412: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 413 and 414: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 415 and 416: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 417 and 418: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25B
- Page 419 and 420: Odezva horního izolačního ulože
- Page 421 and 422: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25C
- Page 423 and 424: ČOS 9999022. vydáníPříloha 25C
- Page 425 and 426: 25.D.1.3 Mechanické rázové zař
- Page 427 and 428: Lehké a střední rázové zaříz
- Page 429 and 430: ČOS 9999022. vydáníOprava 126 ME
- Page 431 and 432: 26.1.3 OmezeníČOS 9999022. vydán
ČOS <strong>999902</strong>2. vydáníOprava 1Není účelné zajišťovat bezpečnost a vhodnost pro nasazení pro počáteční rázovézatížení, když o několik vteřin později působí na materiál buzení charakteru „bičování“ nebo„proudové“. Předmětem hodnocení je materiál, tudíž důležitý problém je interakce různýchzatížení z podvodních výbuchů s materiálem. Toto zatížení je závislé na následujícíchfaktorech:• nízká a vysoká frekvence interakce rázové vlny a bublin plynu s trupem lodi;• pro rázové zatížení funkce přenosu mezi trupem a místem uložení materiálu. Základnícesta přenosu přes trup, lodní přepážky a konstrukci lodního prostoru bude postupněmodifikovat dynamický vstup z případu výbuchu;• pro zatížení typu „bičování“ funkceschopnost materiálu, která je vymezena velkýmiohybovými parametry nosníků trupu plavidla, konstrukční hmotností a rozloženímtuhosti;• materiál a konstrukce plavidla;• započítání jakýchkoli protirázových nebo antivibračních izolačních materiálů nebozařízení;• uspořádání uložení materiálu.25.2.1.1 Mechanizmy poruchPodvodní výbuch je považován za jev osamělého zatížení, skládající se z rázovýchprvků a prvků „bičování“. Mechanické závady se obyčejně objevují z důvodu vysokéhosetrvačného zatížení zejména tam, kde existuje nějaká inerční neshoda, jako například nosnáraketa připevněná k nějaké střele. Rázové zatížení může způsobit lokální plastičnost, plastickézborcení nebo vrásnění. Navíc „bičování“ by mohlo mít za následek velké deformacea nízkocyklovou únavu materiálu. Přehled běžných mechanizmů poruch vyvolanýchpodvodními výbuchy je uveden dále:a. přerušení nebo deformace těsnění;b. tvorba trhlin na součástkách;c. vyvolání puklin na výbušninách;d. tvorba prášku z výbušného materiálu;e. natřepání sypkého výbušného materiálu do puklin nebo závitů šroubů;f. lokální ohřev chvěním součástek jedna o druhou nebo třením o obalové materiálynebo držáky;g. deformace, tedy stlačování výbušnin buď v nákladu, trhlinách nebo v závitechšroubů;h. rozbití nebo poškození mechanických částí výzbrojních mechanizmů, tedyvytváření vyřazených zásob;i. vytváření nebo přerušení elektrických obvodů poškozením elektroinstalace nebosoučástek;j. vyvolání poškození, které je nezjistitelné dokud se někdo nepokusí zásoby použítnebo dokud se neobjeví další závada a jev nízké úrovně nemá za následekpozorovatelnou závadu nebo osudnou závadu;k. uvolňování upevňovacích prvků;i. přerušení elektrického spojení;m. vzájemný dotyk a krátké spojení elektrických součástek;382