999902

999902 999902

12.07.2015 Views

ČOS 9999022. vydáníOprava 1Urči zkušební časovýprůběhVypočti SRSze zkušebníhoprůběhuPřenosová funkceměřicí soustavy(FRF nebo IRF)Stanovenátolerance SRSVypočti řídicíčasový průběhPoužij řídicí časovýprůběhUprav řídicíčasový průběhMěřený časový průběhv referenčním místěVypočti SRS proreferenční místoPodmínkyporovnáníJe odchylka mezivypočteným a určenýmSRS v toleranci?AnoJsou měřený a zkušebníprůběh srovnatelné?AnoKonecNeNe23.2.7.4 Doba trváníOBRÁZEK 79 – Metodika rázové zkoušky SRS řízené pomocí SRSJak bylo uvedeno v článcích 23.2.5.1 a 23.2.7, jestliže se SRS použije pro řídicía toleranční účely, musí se na parametry časové oblasti aplikovat dodatečná omezující kritéria.Potřeba dodatečných omezení je důsledkem skutečnosti, že jednotlivé SRS se můžereprodukovat mnoha tvary časového průběhu impulzů. Nesprávná reprodukce původníhočasového průběhu může mít za následek proměnlivost vyvolaných způsobů porušenímateriálu. Při výběru těchto dodatečných omezení zvažujte vlastnosti původního průběhuodezvy materiálu. Dvě nejčastěji používaná omezení jsou rozložení vrcholové amplitudy a/nebodoba trvání účinného impulzu. Obecně je omezení vrcholové amplitudy použitelné, když by sezávada na zkoušeném objektu mohla vyskytnout jako důsledek nadměrného zatížení. Dobatrvání účinného impulzu je použitelná, jestliže se dotýká nízkocyklické únavy.V každém případě by doba trvání průběhu zkušebního impulzu neměla překročit ani byneměla být kratší než naměřený průběh odezvy materiálu o více než 15 % z celkové dobytrvání. Příloha 23E poskytuje další směrnice pro stanovení odpovídající účinné doby trvání.Pokud jste na pochybách, doporučuje se použít vrcholovou amplitudu jako základní omezenís vrcholovou amplitudou reprodukovaného průběhu v rámci 25 % vrcholových amplitudměřeného nebo očekávaného zkušebního průběhu. Tato dvě omezující kritéria nevylučujípoužití alternativních metod k zajištění toho, aby parametry zkušebního impulzu byly typicképro očekávanou nebo měřenou charakteristiku odezvy materiálu. Komplexnější alternativníomezení mohou využívat buď Fourierova spektra, spektrální hustotu energie nebo energetická320

ČOS 9999022. vydáníOprava 1měření časové/kmitočtové oblasti. Jestliže se taková alternativní omezující kritéria použijí,přístup by měla jasně stanovit Směrnice pro zkoušku společně s doprovodnou dokumentacía zdůvodněním použití alternativních kritérií.23.2.8 Řídicí, monitorovací, připevňovací a referenční bodyPro účely této zkoušky jsou definice připevňovacích, monitorovacích, řídicícha referenčních bodů následující:a. Připevňovací bod je definován jako část zkoušeného objektu, která je spojenás montážním přípravkem nebo s vibrační stolicí v místě, kde je obvykle připevněnv provozu.b. Řídicí bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se umožnilo říditpřechodné buzení ve stanovených mezích. Obecně se řídicí bod na zkoušenémobjektu vybírá tak, aby lokální rezonance materiálu byly na minimu, ale celkováodezva zkoušeného objektu byla dobře popsána. Pokud se lokální rezonanceneudrží na minimu, může být obtížné kompenzovat zkušební průběh.c. Monitorovací bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se získaly údajeo odezvovém chování zkoušeného objektu.d. Referenční bod je bod, v němž se materiálová odezva buď měří nebo odvozuje proověření, zda požadavky Směrnice pro zkoušku jsou splněny. Referenční bod byměla stanovit Směrnice pro zkoušku. Může to být monitorovací bod, řídicí bodnebo jakýsi „koncepční bod“, vytvořený manuálním nebo automatickýmzpracováním signálů z několika řídicích bodů.23.2.9 Provoz materiáluDoporučuje se, aby zkoušený objekt byl v provozu; a aby se jeho funkční charakteristikyměřily a zaznamenávaly tak, jak stanovuje Směrnice pro zkoušku nebo příslušný předpis.23.3 NÁROČNOSTI23.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, náročnosti zkoušení se stanoví s využitím předpokládaných neboměřených údajů získaných s uvažováním projektovaných profilů provozního života a dalšíchvýznamných dostupných dat. Obecně neexistují pro komplexní impulzy žádné výchozínáročnosti zkoušení, týkající se typických provozních prostředí pro tuto zkušební metodu. Dalšíinformace o vlastnostech odezvy na typická provozní prostředí podává AECTP-200.23.3.2 Podpůrné hodnoceníVybraná zkouška nemusí představovat dostačující simulaci úplného prostředía v důsledku toho může být nezbytné pro doplnění výsledků zkoušky a pro ospravedlněnídůvodů výběru zkoušky nějaké podpůrné hodnocení.23.3.3 Tlumicí systémMateriál určený pro použití se systémy pro tlumení rázů se obyčejně doporučuje zkoušets nainstalovanými rázovými tlumiči. Jestliže není účelné provádět rázovou zkouškus příslušnými tlumiči nebo jsou-li dynamické vlastnosti materiálu proměnlivé, doporučuje sezkoušet zkoušený objekt bez tlumičů při upravené náročnosti stanovené ve Směrnici prozkoušku.321

ČOS <strong>999902</strong>2. vydáníOprava 1měření časové/kmitočtové oblasti. Jestliže se taková alternativní omezující kritéria použijí,přístup by měla jasně stanovit Směrnice pro zkoušku společně s doprovodnou dokumentacía zdůvodněním použití alternativních kritérií.23.2.8 Řídicí, monitorovací, připevňovací a referenční bodyPro účely této zkoušky jsou definice připevňovacích, monitorovacích, řídicícha referenčních bodů následující:a. Připevňovací bod je definován jako část zkoušeného objektu, která je spojenás montážním přípravkem nebo s vibrační stolicí v místě, kde je obvykle připevněnv provozu.b. Řídicí bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se umožnilo říditpřechodné buzení ve stanovených mezích. Obecně se řídicí bod na zkoušenémobjektu vybírá tak, aby lokální rezonance materiálu byly na minimu, ale celkováodezva zkoušeného objektu byla dobře popsána. Pokud se lokální rezonanceneudrží na minimu, může být obtížné kompenzovat zkušební průběh.c. Monitorovací bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se získaly údajeo odezvovém chování zkoušeného objektu.d. Referenční bod je bod, v němž se materiálová odezva buď měří nebo odvozuje proověření, zda požadavky Směrnice pro zkoušku jsou splněny. Referenční bod byměla stanovit Směrnice pro zkoušku. Může to být monitorovací bod, řídicí bodnebo jakýsi „koncepční bod“, vytvořený manuálním nebo automatickýmzpracováním signálů z několika řídicích bodů.23.2.9 Provoz materiáluDoporučuje se, aby zkoušený objekt byl v provozu; a aby se jeho funkční charakteristikyměřily a zaznamenávaly tak, jak stanovuje Směrnice pro zkoušku nebo příslušný předpis.23.3 NÁROČNOSTI23.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, náročnosti zkoušení se stanoví s využitím předpokládaných neboměřených údajů získaných s uvažováním projektovaných profilů provozního života a dalšíchvýznamných dostupných dat. Obecně neexistují pro komplexní impulzy žádné výchozínáročnosti zkoušení, týkající se typických provozních prostředí pro tuto zkušební metodu. Dalšíinformace o vlastnostech odezvy na typická provozní prostředí podává AECTP-200.23.3.2 Podpůrné hodnoceníVybraná zkouška nemusí představovat dostačující simulaci úplného prostředía v důsledku toho může být nezbytné pro doplnění výsledků zkoušky a pro ospravedlněnídůvodů výběru zkoušky nějaké podpůrné hodnocení.23.3.3 Tlumicí systémMateriál určený pro použití se systémy pro tlumení rázů se obyčejně doporučuje zkoušets nainstalovanými rázovými tlumiči. Jestliže není účelné provádět rázovou zkouškus příslušnými tlumiči nebo jsou-li dynamické vlastnosti materiálu proměnlivé, doporučuje sezkoušet zkoušený objekt bez tlumičů při upravené náročnosti stanovené ve Směrnici prozkoušku.321

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!