999902
999902 999902
ČOS 9999022. vydáníOprava 1Urči zkušební časovýprůběhVypočti SRSze zkušebníhoprůběhuPřenosová funkceměřicí soustavy(FRF nebo IRF)Stanovenátolerance SRSVypočti řídicíčasový průběhPoužij řídicí časovýprůběhUprav řídicíčasový průběhMěřený časový průběhv referenčním místěVypočti SRS proreferenční místoPodmínkyporovnáníJe odchylka mezivypočteným a určenýmSRS v toleranci?AnoJsou měřený a zkušebníprůběh srovnatelné?AnoKonecNeNe23.2.7.4 Doba trváníOBRÁZEK 79 – Metodika rázové zkoušky SRS řízené pomocí SRSJak bylo uvedeno v článcích 23.2.5.1 a 23.2.7, jestliže se SRS použije pro řídicía toleranční účely, musí se na parametry časové oblasti aplikovat dodatečná omezující kritéria.Potřeba dodatečných omezení je důsledkem skutečnosti, že jednotlivé SRS se můžereprodukovat mnoha tvary časového průběhu impulzů. Nesprávná reprodukce původníhočasového průběhu může mít za následek proměnlivost vyvolaných způsobů porušenímateriálu. Při výběru těchto dodatečných omezení zvažujte vlastnosti původního průběhuodezvy materiálu. Dvě nejčastěji používaná omezení jsou rozložení vrcholové amplitudy a/nebodoba trvání účinného impulzu. Obecně je omezení vrcholové amplitudy použitelné, když by sezávada na zkoušeném objektu mohla vyskytnout jako důsledek nadměrného zatížení. Dobatrvání účinného impulzu je použitelná, jestliže se dotýká nízkocyklické únavy.V každém případě by doba trvání průběhu zkušebního impulzu neměla překročit ani byneměla být kratší než naměřený průběh odezvy materiálu o více než 15 % z celkové dobytrvání. Příloha 23E poskytuje další směrnice pro stanovení odpovídající účinné doby trvání.Pokud jste na pochybách, doporučuje se použít vrcholovou amplitudu jako základní omezenís vrcholovou amplitudou reprodukovaného průběhu v rámci 25 % vrcholových amplitudměřeného nebo očekávaného zkušebního průběhu. Tato dvě omezující kritéria nevylučujípoužití alternativních metod k zajištění toho, aby parametry zkušebního impulzu byly typicképro očekávanou nebo měřenou charakteristiku odezvy materiálu. Komplexnější alternativníomezení mohou využívat buď Fourierova spektra, spektrální hustotu energie nebo energetická320
ČOS 9999022. vydáníOprava 1měření časové/kmitočtové oblasti. Jestliže se taková alternativní omezující kritéria použijí,přístup by měla jasně stanovit Směrnice pro zkoušku společně s doprovodnou dokumentacía zdůvodněním použití alternativních kritérií.23.2.8 Řídicí, monitorovací, připevňovací a referenční bodyPro účely této zkoušky jsou definice připevňovacích, monitorovacích, řídicícha referenčních bodů následující:a. Připevňovací bod je definován jako část zkoušeného objektu, která je spojenás montážním přípravkem nebo s vibrační stolicí v místě, kde je obvykle připevněnv provozu.b. Řídicí bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se umožnilo říditpřechodné buzení ve stanovených mezích. Obecně se řídicí bod na zkoušenémobjektu vybírá tak, aby lokální rezonance materiálu byly na minimu, ale celkováodezva zkoušeného objektu byla dobře popsána. Pokud se lokální rezonanceneudrží na minimu, může být obtížné kompenzovat zkušební průběh.c. Monitorovací bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se získaly údajeo odezvovém chování zkoušeného objektu.d. Referenční bod je bod, v němž se materiálová odezva buď měří nebo odvozuje proověření, zda požadavky Směrnice pro zkoušku jsou splněny. Referenční bod byměla stanovit Směrnice pro zkoušku. Může to být monitorovací bod, řídicí bodnebo jakýsi „koncepční bod“, vytvořený manuálním nebo automatickýmzpracováním signálů z několika řídicích bodů.23.2.9 Provoz materiáluDoporučuje se, aby zkoušený objekt byl v provozu; a aby se jeho funkční charakteristikyměřily a zaznamenávaly tak, jak stanovuje Směrnice pro zkoušku nebo příslušný předpis.23.3 NÁROČNOSTI23.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, náročnosti zkoušení se stanoví s využitím předpokládaných neboměřených údajů získaných s uvažováním projektovaných profilů provozního života a dalšíchvýznamných dostupných dat. Obecně neexistují pro komplexní impulzy žádné výchozínáročnosti zkoušení, týkající se typických provozních prostředí pro tuto zkušební metodu. Dalšíinformace o vlastnostech odezvy na typická provozní prostředí podává AECTP-200.23.3.2 Podpůrné hodnoceníVybraná zkouška nemusí představovat dostačující simulaci úplného prostředía v důsledku toho může být nezbytné pro doplnění výsledků zkoušky a pro ospravedlněnídůvodů výběru zkoušky nějaké podpůrné hodnocení.23.3.3 Tlumicí systémMateriál určený pro použití se systémy pro tlumení rázů se obyčejně doporučuje zkoušets nainstalovanými rázovými tlumiči. Jestliže není účelné provádět rázovou zkouškus příslušnými tlumiči nebo jsou-li dynamické vlastnosti materiálu proměnlivé, doporučuje sezkoušet zkoušený objekt bez tlumičů při upravené náročnosti stanovené ve Směrnici prozkoušku.321
- Page 269 and 270: 21 METODA 415 - VÝBUCHOVÝ RÁZČO
- Page 271 and 272: 21.1 ROZSAH PLATNOSTIČOS 9999022.
- Page 273 and 274: ČOS 9999022. vydáníOprava 1s mo
- Page 275 and 276: ČOS 9999022. vydáníOprava 1nejm
- Page 277 and 278: ČOS 9999022. vydáníOprava 1postu
- Page 279 and 280: 21.3.2.2 Distanční modelování o
- Page 281 and 282: ČOS 9999022. vydáníOprava 1zalo
- Page 283 and 284: 21.5 PODMÍNKY A POSTUPY ZKOUŠENÍ
- Page 285 and 286: ČOS 9999022. vydáníOprava 1a upe
- Page 287 and 288: 21.5.5 Příprava zkoušky21.5.5.1
- Page 289 and 290: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Pro s
- Page 291 and 292: 21.6.1 Postup I - Blízké pole se
- Page 293 and 294: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 295 and 296: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 297 and 298: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 299 and 300: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 301 and 302: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 303 and 304: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 305 and 306: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 307 and 308: ČOS 9999022. vydáníOprava 122 ME
- Page 309 and 310: ČOS 9999022. vydáníOprava 1a odk
- Page 311 and 312: ČOS 9999022. vydáníOprava 1vozu.
- Page 313 and 314: ČOS 9999022. vydáníOprava 123 ME
- Page 315 and 316: ČOS 9999022. vydáníOprava 123.1
- Page 317 and 318: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Mnoho
- Page 319: 23.2.7.2 Jednoduché průběhyČOS
- Page 323 and 324: 23.5.1.2 Průběhy komplexních př
- Page 325 and 326: ČOS 9999022. vydáníOprava 1d. Pi
- Page 327 and 328: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 329 and 330: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 331 and 332: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 333 and 334: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 335 and 336: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23B
- Page 337 and 338: Rychlostní omezení servohydraulic
- Page 339 and 340: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 341 and 342: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 343 and 344: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 345 and 346: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 347 and 348: Normalizovanámaximální odezvaČO
- Page 349 and 350: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 351 and 352: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23C
- Page 353 and 354: Vysvětlivky k obr. 92ČOS 9999022.
- Page 355 and 356: 23.D.2.2 Základní souhrnné před
- Page 357 and 358: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 359 and 360: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23D
- Page 361 and 362: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 363 and 364: ČOS 9999022. vydáníPříloha 23E
- Page 365 and 366: ČOS 9999022. vydáníOprava 124 ME
- Page 367 and 368: 24.2.5 Druhy pohybuČOS 9999022. vy
- Page 369 and 370: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
ČOS <strong>999902</strong>2. vydáníOprava 1měření časové/kmitočtové oblasti. Jestliže se taková alternativní omezující kritéria použijí,přístup by měla jasně stanovit Směrnice pro zkoušku společně s doprovodnou dokumentacía zdůvodněním použití alternativních kritérií.23.2.8 Řídicí, monitorovací, připevňovací a referenční bodyPro účely této zkoušky jsou definice připevňovacích, monitorovacích, řídicícha referenčních bodů následující:a. Připevňovací bod je definován jako část zkoušeného objektu, která je spojenás montážním přípravkem nebo s vibrační stolicí v místě, kde je obvykle připevněnv provozu.b. Řídicí bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se umožnilo říditpřechodné buzení ve stanovených mezích. Obecně se řídicí bod na zkoušenémobjektu vybírá tak, aby lokální rezonance materiálu byly na minimu, ale celkováodezva zkoušeného objektu byla dobře popsána. Pokud se lokální rezonanceneudrží na minimu, může být obtížné kompenzovat zkušební průběh.c. Monitorovací bod je místo, v němž se provádí měření k tomu, aby se získaly údajeo odezvovém chování zkoušeného objektu.d. Referenční bod je bod, v němž se materiálová odezva buď měří nebo odvozuje proověření, zda požadavky Směrnice pro zkoušku jsou splněny. Referenční bod byměla stanovit Směrnice pro zkoušku. Může to být monitorovací bod, řídicí bodnebo jakýsi „koncepční bod“, vytvořený manuálním nebo automatickýmzpracováním signálů z několika řídicích bodů.23.2.9 Provoz materiáluDoporučuje se, aby zkoušený objekt byl v provozu; a aby se jeho funkční charakteristikyměřily a zaznamenávaly tak, jak stanovuje Směrnice pro zkoušku nebo příslušný předpis.23.3 NÁROČNOSTI23.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, náročnosti zkoušení se stanoví s využitím předpokládaných neboměřených údajů získaných s uvažováním projektovaných profilů provozního života a dalšíchvýznamných dostupných dat. Obecně neexistují pro komplexní impulzy žádné výchozínáročnosti zkoušení, týkající se typických provozních prostředí pro tuto zkušební metodu. Dalšíinformace o vlastnostech odezvy na typická provozní prostředí podává AECTP-200.23.3.2 Podpůrné hodnoceníVybraná zkouška nemusí představovat dostačující simulaci úplného prostředía v důsledku toho může být nezbytné pro doplnění výsledků zkoušky a pro ospravedlněnídůvodů výběru zkoušky nějaké podpůrné hodnocení.23.3.3 Tlumicí systémMateriál určený pro použití se systémy pro tlumení rázů se obyčejně doporučuje zkoušets nainstalovanými rázovými tlumiči. Jestliže není účelné provádět rázovou zkouškus příslušnými tlumiči nebo jsou-li dynamické vlastnosti materiálu proměnlivé, doporučuje sezkoušet zkoušený objekt bez tlumičů při upravené náročnosti stanovené ve Směrnici prozkoušku.321