999902

ČOS 9999022. vydáníOprava 122.5.2 Podmínky instalace zkoušeného objektuZkušební postup I vyžaduje, aby zkoušený objekt byl namontován na železniční vůzv přímém dotyku s ložnou plochou a zajištěn s použitím schválených způsobů upevnění nebozpůsobů stanovených ve Směrnici pro zkoušku.Zkušební postup II vyžaduje, aby zkoušený objekt byl na železničním voze zajištěntakovým způsobem, který odpružení zkoušeného objektu učiní z největší míry neúčinné.Zkušební postup III vyžaduje, aby zkoušený objekt byl připevněn k rázovému zařízenítak, jak popisuje Metoda 403, čl. 9.5.2 .22.5.3 Podmínky zkoušeníExistuje několik způsobů, jak pro účely zkoušení vyměřit úsek železniční tratia monitorovat rychlost železničního vozu, jako například radar, měření času nebo značení natrati. Zkoušky se typicky provádějí na rovném úseku trati s minimální délkou zkušebníhoúseku 61 m. Lokomotiva se používá k uvedení železničního vozu (vozů) do pohybu. Prouvedení železničního vozu (vozů) do pohybu je také možné využít traťový úsek na svahu. Prozajištění opakovatelnosti zkoušky je žádoucí u Postupů I a II provést měření napínacích silupevňovacího systému a síly spřáhel železničních vozů. Kromě toho použití prázdnýchželezničních vozů jako stacionární nebo pohyblivé nárazové masy železničních vozů zlepšíopakovatelnost zkoušky vyloučením hodnoty nárazové energie přeměněné na kinetickouenergii pohybu hmot umístěných na těchto železničních vozech. Zvýšení hmotnosti naráženýchželezničních vozů pomocí nějaké pomocné zátěže je dovoleno, ale tato hmotnost se musíbezpečně připevnit k železničnímu vozu, aby se zabránilo jejímu relativnímu pohybu běhemzkoušení.22.5.3.1 Zkušební postup I – Americké odpružené vozy se samočinnými spřáhlyZkoušený objekt se musí namontovat na odpruženém vozu se samočinnými spřáhly.Železniční vůz s objektem, který se má zkoušet, se doporučuje rozjet na stanovenou rychlosta nechat narazit do nehybného železničního vozu (vozů) s minimální celkovou brutto hmotností114 000 kg. Jedna pětina stacionárních železničních vozů se může ke splnění 114 000 kgodečíst. Před nárazem se brzdy nepohybujících se vozů (vozu) musí nastavit do pohotovostnípolohy a spřáhla musí být stlačená. Jestliže může být zkoušený objekt přepravován pouzev jedné orientaci, pak musí železniční vůz narazit jednou při rychlostech 6,4; 9,7 a 13,0 km/hv jednom směru a při rychlosti 13,0 km/h v opačném směru (celkem 4 nárazy). V průběhuzkoušek postupnými rychlostmi se povolené upevňovací prostředky nesmí znovu napínat.Jestliže může být zkoušený objekt přepravován ve více než jedné orientaci, musí se zkouškaopakovat pro každou přepravní orientaci. Stanovené rychlosti jsou závazné pro materiál, kterýse má přepravovat po železnicích v USA. Zarážky, upevnění a zkoušený objekt se musíprohlédnout po každém nárazu. Zarážky a upevnění se musí při poškození opravit a zkouška semusí opět začít na nejnižší rychlosti nárazu. Poškození upevňovacího zařízení včetněvestavěných částí se musí zaznamenat jako závada. Požaduje se oprava a opakování zkoušky.22.5.3.2 Zkušební postup II – Evropské železniceZkoušený objekt je umístěn na nepohyblivý zkušební železniční vůz, do kterého narazíjiný železniční vůz (nárazový vůz), který je uveden do pohybu lokomotivou na výchozí rychlost5,0 km/h. Rychlost nárazu se postupně zvyšuje, dokud se nedosáhne požadované amplitudyzrychlení a šířky impulzu. Maximální povolená rychlost je 10,0 km/h. Jestliže není stanovenézrychlení dosaženo ani při nárazové rychlosti 10,0 km/h, musí se zvýšit hmotnost nárazového310