999902
999902 999902
ČOS 9999022. vydáníOprava 1Jestliže je materiál umístěn v blízkém poli výbušného zařízení a měřená provoznídata existují, aplikujte Postup III, pokud zpracovávaná data podporují amplitudovoua kmitočtovou kapacitu zkušebních zařízení.Jestliže je materiál umístěn ve vzdáleném poli a je vystaven výhradně strukturálníodezvě, aplikujte Postup IV, pokud zpracovávaná data podporují rychlost, výchylkua kmitočtový rozsah elektrodynamického budiče. Jestliže data nepodporují omezeníelektrodynamického budiče, aplikujte Postup III.c. Provozní účel. Zkušební data požadují, aby se stanovilo, zda provozní účelmateriálu byl splněn.21.3 NÁROČNOSTI21.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, úrovně a doba trvání zkoušení budou přizpůsobeny nebo stanovenys využitím projektovaných profilů provozního použití a dalších významných údajů. Případyvýbuchových rázů jsou navrhovány do celkového uspořádání materiálu s dobře vymezenouposloupností výskytu. Pokud nejsou měřené údaje dostupné, podívejte se na přílohu 21A nebo naposkytované odkazy. Veškeré informace by se měly používat ve spojení s příslušnýmiinformacemi uvedenými v AECTP-200. Jakmile budete mít na základě dokumentů stanovujícíchpožadavky na materiál a na základě procesu přizpůsobení vybraný jeden ze čtyř postupůvýbuchového rázu; dokončete proces přizpůsobení identifikováním příslušných úrovníparametrů, vhodných podmínek zkoušení a zkušebních metod použitelných pro tento postup.U zkoušení výbuchového rázu věnujte mimořádnou péči zvažování detailů v procesupřizpůsobení. Založte tyto volby na dokumentech, stanovujících požadavky na materiál, naLCEP, na dokumentaci o provozním prostředí a na informacích týkajících se tohoto postupu.Při výběru úrovní zkoušení berte ohled na následující.21.3.2 Podmínky zkoušení – Doba trvání a modelování přechodné rázového spektraSRS a účinné trvání přechodné T e odvoďte z měření provozního prostředí materiálu nebo,pokud je to k dispozici, z dynamicky modelovaných měření podobného prostředí. Vzhledemk průvodnímu velmi vysokému stupni nahodilostí spojených s odezvou na výbuchový ráz, musíse věnovat mimořádná pozornost dynamickému modelování podobných jevů. U výbuchovýchrázů existují dva známé zákony podobnosti pro použití s odezvou z výbuchového rázu, kterémohou být užitečné, jestliže se využívají opatrně – viz odkaz b a příloha 21A, odkaz l.21.3.2.1 Modelování zdrojové energie výbuchového rázu (SES)První zákon podobnosti je Modelování zdrojové energie (SES), kde se SRS proměřujeve všech kmitočtech podílem celkového uvolňování energie ze dvou různých zařízení. Pro E ra E n jako celkové energie ve dvou výbuchových rázových zařízeních je vztah mezi upravenýmiúrovněmi SRS v daném přirozeném kmitočtu f n , a vzdálenosti D 1 dán následujícím výrazem:fE D SRS fE D SRSnn n 1 r n r1EEPři použití tohoto vztahu se předpokládá, že buď nárůst nebo pokles celkové energievýbuchových rázových zařízení se bude propojovat do konstrukce přesně stejným způsobem.Nadměrná energie z jednoho zařízení přejde do konstrukce na rozdíl od energie rozptýlenénějakým jiným způsobem, například vzduchem.nr278
21.3.2.2 Distanční modelování odezvy výbuchového rázu (RLDS)ČOS 9999022. vydáníOprava 1Druhý zákon podobnosti je Lokační distanční modelování odezvy (RLDS), kde se SRSmodeluje ve všech kmitočtech pomocí empiricky odvozené funkce vzdálenosti mezi dvěmazdroji. Pro D 1 a D 2 jako vzdálenosti od výbuchového rázového zařízení je vztah meziupravenými úrovněmi SRS při daném přirozeném kmitočtu f n dán následujícím výrazem:SRSnD2 D10,1054 2,4fnf D SRS f D exp 810fn2n1Při využívání tohoto vztahu se předpokládá, že D 1 a D 2 lze snadno definovat jakov případě výbuchového zařízení s bodovým zdrojem. Obrázek 73 z odkazu b zobrazuje poměrSRS(f n |D 2 ) k SRS(f n |D 1 ) jako funkci přirozeného kmitočtu f n , pro vybrané úrovně členu(D 2 - D 1 ). Z tohoto grafu je jasné, že jakmile přirozený kmitočet stoupá, je výrazný poklesv poměru pro určité (D 2 - D 1 ) > 0, a jakmile (D 2 - D 1 ) vzrůstá, útlum se stává podstatným.Pokud se tento modelový vztah použije pro předpověď mezi dvěma uspořádáními, velmi sespoléhá na (1) podobnost uspořádání a na (2) podobnost druhu výbuchového zařízení. Odkaz 1v příloze 21A a příklad uvedený v tomto odkazu se doporučuje konzultovat předtím, než setento modelový vztah aplikuje.21.3.3 Konkrétní postupy – Osy zkoušení, doba trvání a počet rázových jevů21.3.3.1 Postup I - Blízké pole se skutečnou konfiguracíPro Postup I podrobte zkoušený objekt dostatečnému počtu přiměřených rázů tak, aby sesplnily stanovené podmínky zkoušení. Mohou se využít následující směrnice. Pro materiál,který bude pravděpodobně vystaven daným výbuchovým jevům pouze zřídka, proveďte jedenráz pro každé podmínky příslušného prostředí. Pro materiál, který bude pravděpodobně vystavendaným výbuchovým jevům častěji, a existuje málo dostupných dat pro zdůvodnění počtuvýbuchových rázů, aplikujte tři nebo více rázů v podmínkách každého prostředí, založenéhona očekávaném provozním použití. Přiměřený zkušební ráz pro každou osu je jeden, kterýdává nějaké SRS, jenž je totožné nebo větší než požadované zkušební SRS přes stanovenékmitočtové pásmo, pokud použijeme pro časový průběh zkušebního rázu dobu trvání nastanovené úrovni T e a pokud účinná doba trvání rázu je v rámci 20 % ze stanovené úrovně T e .Určete SRS pro Q = 10 a pro alespoň 1/6-oktávové kmitočtové intervaly. Účelem zkoušky jepřezkoušet fyzikální a funkční integritu materiálu ve skutečném uspořádání v blízkém polivýbuchového rázového zařízení.21.3.3.2 Postup II – Blízké pole se simulovanou konfiguracíPro Postup II podrobte zkoušený objekt dostatečnému počtu přiměřených rázů tak, aby sesplnily stanovené podmínky zkoušení. Mohou se využít následující směrnice. Pro materiál,který bude pravděpodobně vystaven daným výbuchovým jevům pouze zřídka, proveďte jedenráz pro každé podmínky příslušného prostředí. Pro materiál, který bude pravděpodobně vystavendaným výbuchovým jevům častěji, a existuje málo dostupných dat pro zdůvodnění počtuvýbuchových rázů, aplikujte tři nebo více rázů v podmínkách každého prostředí, založenéhona očekávaném provozním použití. Přiměřený zkušební ráz pro každou osu je jeden, kterýdává nějaké SRS, jenž je totožné nebo větší než požadované zkušební spektrum přes stanovenékmitočtové pásmo, pokud použijeme pro časový průběh zkušebního rázu dobu trvání nastanovené úrovni T e a pokud účinná doba trvání rázu je v rámci 20 % ze stanovené úrovněT e .Určete maximax SRS pro Q = 10 a pro alespoň 1/6-oktávové kmitočtové intervaly.Účelem zkoušky je přezkoušet fyzikální a funkční integritu materiálu v simulovanémpyrotechnickém uspořádání v blízkém poli výbuchového rázového zařízení.279
- Page 227 and 228: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 229 and 230: 17 METODA 411 - OHYB MATERIÁLUČOS
- Page 231 and 232: ČOS 9999022. vydáníOprava 1bezpe
- Page 233 and 234: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 235 and 236: 18 METODA 412 - UKLÁDÁNÍ MATERI
- Page 237 and 238: ČOS 9999022. vydáníOprava 1z kom
- Page 239 and 240: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 241 and 242: ČOS 9999022. vydáníOprava 119 ME
- Page 243 and 244: 19.2.2 Využití naměřených úda
- Page 245 and 246: c. druh zkoušky: vývojová, spole
- Page 247 and 248: Krok 5 Připojte kanál pro teplotn
- Page 249 and 250: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 251 and 252: ČOS 9999022. vydáníPříloha 19A
- Page 253 and 254: ČOS 9999022. vydáníPříloha 19A
- Page 255 and 256: ČOS 9999022. vydáníPříloha 19A
- Page 257 and 258: ČOS 9999022. vydáníPříloha 19B
- Page 259 and 260: ČOS 9999022. vydáníOprava 120 ME
- Page 261 and 262: ČOS 9999022. vydáníOprava 120.2.
- Page 263 and 264: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Krok
- Page 265 and 266: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 267 and 268: Hmotnost zkoušenéhoobjektu včetn
- Page 269 and 270: 21 METODA 415 - VÝBUCHOVÝ RÁZČO
- Page 271 and 272: 21.1 ROZSAH PLATNOSTIČOS 9999022.
- Page 273 and 274: ČOS 9999022. vydáníOprava 1s mo
- Page 275 and 276: ČOS 9999022. vydáníOprava 1nejm
- Page 277: ČOS 9999022. vydáníOprava 1postu
- Page 281 and 282: ČOS 9999022. vydáníOprava 1zalo
- Page 283 and 284: 21.5 PODMÍNKY A POSTUPY ZKOUŠENÍ
- Page 285 and 286: ČOS 9999022. vydáníOprava 1a upe
- Page 287 and 288: 21.5.5 Příprava zkoušky21.5.5.1
- Page 289 and 290: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Pro s
- Page 291 and 292: 21.6.1 Postup I - Blízké pole se
- Page 293 and 294: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
- Page 295 and 296: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 297 and 298: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 299 and 300: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 301 and 302: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 303 and 304: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 305 and 306: ČOS 9999022. vydáníPříloha 21A
- Page 307 and 308: ČOS 9999022. vydáníOprava 122 ME
- Page 309 and 310: ČOS 9999022. vydáníOprava 1a odk
- Page 311 and 312: ČOS 9999022. vydáníOprava 1vozu.
- Page 313 and 314: ČOS 9999022. vydáníOprava 123 ME
- Page 315 and 316: ČOS 9999022. vydáníOprava 123.1
- Page 317 and 318: ČOS 9999022. vydáníOprava 1Mnoho
- Page 319 and 320: 23.2.7.2 Jednoduché průběhyČOS
- Page 321 and 322: ČOS 9999022. vydáníOprava 1měř
- Page 323 and 324: 23.5.1.2 Průběhy komplexních př
- Page 325 and 326: ČOS 9999022. vydáníOprava 1d. Pi
- Page 327 and 328: ČOS 9999022. vydáníOprava 1PŘÍ
ČOS <strong>999902</strong>2. vydáníOprava 1Jestliže je materiál umístěn v blízkém poli výbušného zařízení a měřená provoznídata existují, aplikujte Postup III, pokud zpracovávaná data podporují amplitudovoua kmitočtovou kapacitu zkušebních zařízení.Jestliže je materiál umístěn ve vzdáleném poli a je vystaven výhradně strukturálníodezvě, aplikujte Postup IV, pokud zpracovávaná data podporují rychlost, výchylkua kmitočtový rozsah elektrodynamického budiče. Jestliže data nepodporují omezeníelektrodynamického budiče, aplikujte Postup III.c. Provozní účel. Zkušební data požadují, aby se stanovilo, zda provozní účelmateriálu byl splněn.21.3 NÁROČNOSTI21.3.1 Všeobecná ustanoveníPokud je to účelné, úrovně a doba trvání zkoušení budou přizpůsobeny nebo stanovenys využitím projektovaných profilů provozního použití a dalších významných údajů. Případyvýbuchových rázů jsou navrhovány do celkového uspořádání materiálu s dobře vymezenouposloupností výskytu. Pokud nejsou měřené údaje dostupné, podívejte se na přílohu 21A nebo naposkytované odkazy. Veškeré informace by se měly používat ve spojení s příslušnýmiinformacemi uvedenými v AECTP-200. Jakmile budete mít na základě dokumentů stanovujícíchpožadavky na materiál a na základě procesu přizpůsobení vybraný jeden ze čtyř postupůvýbuchového rázu; dokončete proces přizpůsobení identifikováním příslušných úrovníparametrů, vhodných podmínek zkoušení a zkušebních metod použitelných pro tento postup.U zkoušení výbuchového rázu věnujte mimořádnou péči zvažování detailů v procesupřizpůsobení. Založte tyto volby na dokumentech, stanovujících požadavky na materiál, naLCEP, na dokumentaci o provozním prostředí a na informacích týkajících se tohoto postupu.Při výběru úrovní zkoušení berte ohled na následující.21.3.2 Podmínky zkoušení – Doba trvání a modelování přechodné rázového spektraSRS a účinné trvání přechodné T e odvoďte z měření provozního prostředí materiálu nebo,pokud je to k dispozici, z dynamicky modelovaných měření podobného prostředí. Vzhledemk průvodnímu velmi vysokému stupni nahodilostí spojených s odezvou na výbuchový ráz, musíse věnovat mimořádná pozornost dynamickému modelování podobných jevů. U výbuchovýchrázů existují dva známé zákony podobnosti pro použití s odezvou z výbuchového rázu, kterémohou být užitečné, jestliže se využívají opatrně – viz odkaz b a příloha 21A, odkaz l.21.3.2.1 Modelování zdrojové energie výbuchového rázu (SES)První zákon podobnosti je Modelování zdrojové energie (SES), kde se SRS proměřujeve všech kmitočtech podílem celkového uvolňování energie ze dvou různých zařízení. Pro E ra E n jako celkové energie ve dvou výbuchových rázových zařízeních je vztah mezi upravenýmiúrovněmi SRS v daném přirozeném kmitočtu f n , a vzdálenosti D 1 dán následujícím výrazem:fE D SRS fE D SRSnn n 1 r n r1EEPři použití tohoto vztahu se předpokládá, že buď nárůst nebo pokles celkové energievýbuchových rázových zařízení se bude propojovat do konstrukce přesně stejným způsobem.Nadměrná energie z jednoho zařízení přejde do konstrukce na rozdíl od energie rozptýlenénějakým jiným způsobem, například vzduchem.nr278