Supplementum 1+2/2010 - Společnost pro pojivové tkáně

jak se uvádí, ale mnohem nebezpečnějšíse stává v kombinaci s nošením obuvis tvarem stélky s vysokým úhlem palce.Nové přístroje umožňující měření rozloženítlaků nohy na povrch stélky za dynamickýchpodmínek jednoznačně prokázaly, žepodpatky vyšší, než 2,5 cm výrazně přesouvajízátěž z patní části nohy do oblasti prstcovýchkloubů. Z toho lze vyvodit jedinýzávěr, podpatky vyšší než 2,5 cm jsou prodiabetiky rizikovější až životu nebezpečné.Jinou oblastí pro diskuzi je skupina obuvis nižšími podpatky, nebo s tzv. „negativními“podpatky. Zde se jistou míru prospěšnostipodařilo prokázat jen u skupiny ženv třetím trimestru těhotenství.Vybočené (varosní), nebo kolmépostavení patní části kopytaTento požadavek vznikl v době, kdybyly trhy obuvi kontrolovány a převládalydomácí modely dětské obuvi. Dnes, kdy jemožná více než 90 % obuvi dovezeno z jinézemě, není možné pro posouzení tvaruobuvi kopyto dostupné. Pozice vertikálníosy paty obuvi z hotové obuvi je nemožné,nebo stanovitelné s relativně velkým rozptylem.Navíc, není znám případ kopyta(pro sériově vyráběnou) obuv, které bymělo valgózní postavení patní osy. Celý problémse zkomplikoval zveřejněním filmovýchzáznamů vysoce rychlostních kamerzabírajících vybrané sportovní úkony.Z nich vyplývalo, že i ty nejlépe konstruovanétypy obuvi (s vysokou torzní tuhostí)nejsou schopny zabránit za dynamickýchpodmínek namáhání vyhnutí nohou v kotníku.Práce BADUROVÉ (13) prokázala, žeani používání speciální dětské ortopedickéobuvi nedochází k nápravě osy paty.Pevný a dostatečně dlouhý opatekPožadavky na funkční vlastnosti opatků(zejména jeho tuhost) jsou dosud bohuželneměřitelné. Snaha nahradit tento požadavekgeometrickými parametry (definovanoupoměrnou délkou, popřípadě výškouopatku) se ukázala jako nepraktickáa nerealizovatelná. Fixace nohy v obuvi jenedefinovatelná a prakticky neměřitelná(tedy neověřitelná). Dokonce ani výrobcisportovní obuvi nebyli schopni tentopožadavek blíže specifikovat (viz problémpoužívání polokotníčkové obuvi pro kopanoua kotníčkové obuvi pro košíkovou).V sedmdesátých letech byla v Budapeštipublikována zajímavá studie, která poukazovalana zjištění, že pevnost opatku jedůležitější, než jeho tuhost. Ze studie všaknelze jednoznačně stanovit, na základějakých parametrů autoři dospěli k tomutozjištění. Vyžadování absolutních (třebaoptimálních, studií doložitelných) hodnotdostatečné pevnosti opatku by znamenalovyloučení všech typů otevřených střihůobuvi (např. sandály). Názor na funkčnostopatků změnili i výrobci sportovní obuvi.V devadesátých letech prosazované „torsion“systémy se z nabízených kolekcí vytratilypo jedné sezóně. Pravidelně (po několiklet) se požadavky na sportovní obuvdefinovaly zejména na stránkách internetuve volném překladu „nohu vézt, podporovata tlumit“ (stürzen, führen, dämpfen).Poslední studie (11) však tato zjednodušujícídoporučení zpochybňují. Samostatnouotázkou je tvar opatku. Ze somatometrickýchstudií vyplývá, že proporcionalitapatní části nohy vykazuje velmi maléodchylky, natolik malé, že by neměl býtžádný problém s jejich standardizací.ambul_centrum@volny.cz199