Supplementum 1+2/2010 - Společnost pro pojivové tkáně

stélky obuvi, a proto není schopen kvalifikovaněschválit výběr obuvi, který bygarantoval „dostatečný vnitřní prostorobuvi hlavně v její prstové části“.Posun obutých nohou po stélceve směru dopředu, zejména během pohybu(chůze, běhu) v místech největšího ohybuse rovněž nepodařilo dokázat. Ani otiskynohou na stélkách vyrobených z neformovatelnýchmateriálů tento jev nedokazují.Ohraničení otisku nohou na stélkách jeostré a délka otisků se shoduje s délkounohou.Dokonalá flexibilita (ohebnost)obuvi v místech jejího největšíhoohybu při chůziNa flexibilitu (ohebnost) spodku obuviexistovaly dva rozdílné názory. První formulovalprof. Erne MAYER, který tvrdil, žeobuv musí co nejméně omezovat funkcinohou. Jinými slovy, obuv by měla mít conejmenší odpor proti ohybu. Sám v nadsázcetvrdíval, že nejlepší obuví je žádná obuv.Proti tomu byla v bývalém Československu,Polsku, NDR, Maďarsku a dalších zemíchuzákoněna norma na měření flexibility.Její součástí byly přípustné hodnoty sílypotřebné pro ohyb obuvi o jeden stupeň.Tyto hodnoty byly upraveny podle typuobuvi (rozdílné pro zimní, vycházkovoua přezůvkovou). Tento požadavek byl tvrděvyžadován a z výrobních programů československýchvýrobců byly vyřazoványstovky modelů nesplňující tuto administrativněstanovenou hodnotu flexibility.Naopak v Západní Evropě tento požadavekzaveden nebyl a řada předních výrobcůdětské obuvi nabízela obuv s vysokoumírou tuhosti. V roce 1993 byla publikovánapráce CAVANAGH, ULBRICHT (9),ve které byla doporučena, na základě klinickéstudie pro nesložitější postiženínohou diabetiků, obuv typu „rocker“ nebo„roller“. Oba typy jsou charakteristickévysokou tuhostí (rigiditou) spodku obuvis podešvemi, které musí být geometrickyupraveny v podélném profilu (umožňujícíhoupání, nebo odvalování). StudieČERNEKOVÉ a PAVLAČKOVÉ (10), kterátestovala dětskou obuv o pěti úrovníchflexibility, prokázala, že flexibilita obuvineovlivňuje dynamické rozložení tlakůmezi nohou a obuví. I samotné důslednévyžadování prahových (nízkých) hodnotflexibility pro dětskou obuv komplikovalojejí prodej, protože normu stanovenépožadavky nesplňovaly např. skořepinovétypy bruslařské a lyžařské obuvi, dětskédřeváky apod. Systém výjimek se nakonecneosvědčil. Prosazení tohoto požadavkudo evropských norem dnes není možné,protože pro zdůvodnění je nutná serióznístudie zveřejněná v časopise s Impact indexema ta neexistuje. Stejně nedostatečnězdůvodněná je problematiky torzní tuhostiobuvi.Úměrná výška podpatkuVliv výšky podpatku na následný vznikdeformit nohou je stále otevřeným problémem.Na nebezpečnost vysokých podpatkůbylo upozorňováno již zmíněnýmPetrem CAMPERIEM v 18. století (1). Stálevšak schází dostatečně přesvědčivé důkazyo přímém vztahu mezi deformitami nohoua nošením obuvi s vysokým podpatkem.Jako protiargumenty jsou používány statistikyporovnávající četnost deformit meziskupinami stejně starých žen a mužů (u kterýchse nošení obuvi s vysokými podpatkynepředpokládá). Ty nejsou dostatečně přesvědčivé.Patrně samotná výška podpatkunebude pro zdravou nohu tak riziková,198 15. Kubátův den