Supplementum 1+2/2010 - Společnost pro pojivové tkáně

l problematika zdravotní nezávadnostiobouvání byla řešena dlouhodobě jenna národních úrovních a neexistovalaspolupráce v míře, která je obvykláv jiných oborech,l pravidla byla stanovena v dobách, kdynebyly známy možnosti měření,l osvětové aktivity o pravidlech správnéhoobouvání se v některých zemíchneprováděly vůbec.Pro názornost si rozeberme u nás zažitépožadavky na konstrukci dětské obuvi.Dostatečný vnitřní prostor obuvi,hlavně v její prstové částiSložitost tohoto požadavku spočíváve velké variabilitě rozměrové proporcionalityrostoucí dětské nohy. Prakticky všechnyprodejní organizace si v druhé poloviněminulého století zjednodušily problém proporcionality(tedy nejméně dva doplňujícíse údaje o rozměrech nohou) na rozměrjediný – na přímou délku nohy. Téměřúplně se z výrobní dokumentace vytratilopravidlo pro stanovení tzv. „prstníhonadměrku“. Rovněž zdůvodňování významuprstního nadměrku není jednoznačné.V literatuře se vyskytují tři zdůvodnění nutnostiexistence tohoto prostoru:l Prostor, do kterého může dětská nohadorůst.l Prostor, do kterého se prstce nohouposouvají při chůzi (v okamžiku největšíhoohybu).l Prostor, který umožňuje designéroviupravit tvar (špičky) obuvi podle módníchtrendů.Prostor pro růst dětské nohy je nezbytnědůležitý, průměrný roční přírůstekv délce je přibližně 12 mm. Noha všakneroste pravidelně, ale jsou pozoroványrůstové skoky (zejména na jaře a prvnítýdny prázdnin). Tento jev se nepodařilopodrobněji analyzovat, ví se jen, že růstovéskoky nemají stejné hodnoty a dokoncese nevyskytují u všech dětí. Nicméně, tatoobdobí růstových skoků je třeba posuzovatjako nejrizikovější období a věnovat setéto problematice systematičtěji. V každémpřípadě by jasná pravidla pro stanoveníhodnot prstních nadměrků byla výraznýmpomocníkem pro kontrolu „bezpečnédélky obuvi“, (která by se mohla snadnoodvodit jako rozdíl mezi přímou délkounohy a délkou stélky obuvi sníženou o prstnínadměrek). Tuto hodnotu (dostatečnývnitřní prostor obuvi v její prstové části)je nutné co nejpřesněji zjistit v době nákupuobuvi a vycházet z individuálního tvarunohou a tvarů stélek vybírané obuvi. To jeobtížné, ale technicky řešitelné. Jako nelogickélze označit skutečnost, že obchodyobuvi nevyžadují, aby výrobci u jednotlivýchmodelů uváděli hodnotu „prstníhonadměrku“. Další předností povinného uváděníhodnoty „prstního nadměrku“ by bylasnadná kontrola dodržování dalšího důležitéhopravidla – a sice lokalizace počátku(počátečního bodu) stélky kopytaa vyloučit ty případy, kdy je designérypočátek lokalizován se zápornými hodnotami(jinými slovy, zda dodržují známépoznatky o optimálním tvaru stélky obuvi,nebo zda je přizpůsobují módním liniímzvyšujícím prodejnost a zvyšují riziko vznikudeformit nohou).V současné době neexistuje dostupnéověřovací zařízení (metoda, či metodika),kterou by bylo možné na prodejně určitdalší důležité údaje o obuvi: výška obuviv místech velkého prstce (palce na noze),úhel palce, apod. Dnešní prodavač nemák dispozici žádné údaje kromě přímé délkyambul_centrum@volny.cz197