Supplementum 1+2/2010 - SpoleÄnost pro pojivové tkánÄ›
Supplementum 1+2/2010 - SpoleÄnost pro pojivové tkánÄ›
Supplementum 1+2/2010 - SpoleÄnost pro pojivové tkánÄ›
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tehdejším souhrnem poznatků o zdravotnínezávadnosti obouvání a především sezasloužili o výchovu řady předních odborníků(2). Významné bylo založení prvníhoortopedického primariátu ve Zlíně jižv roce 1928, kde byly u tehdejší firmy BAŤAvytvořeny podmínky velmi těsné spoluprácemezi lékaři, ortopedy a výrobci obuvi(6). Určitou zvláštností ve vývoji péče o dětskounohu v Československu bylo i zřízeníKomise <strong>pro</strong> zdravotně nezávadné obouvánív roce 1953, která plnila úkol Poradníhosboru, nejdříve hlavního ortopeda ČSSRa později hlavního hygienika. Komise seskládala ze dvou komor, lékařské a technické,které měly dohromady okolo 40 členů.Tento orgán na svých zasedáních (dvakrátročně) rozhodoval mimo jiné i o tom, žedo výroby nemohla být zařazena obuv,která by nesplňovala v té době definovanépožadavky na zdravotní nezávadnost.Poškozování dětských nohou bylo vždyvyhodnocováno pouze odbornými lékaři.Spojením lékařů a výrobců dětské obuvimohlo dojít k formulaci některých zásad<strong>pro</strong> výrobu obuvi. U nás tyto zásady formulovalna základě konzultací s technologytehdejšího největšího výrobce obuvi(Svit Gottwaldov) ŘÍHOVSKÝ (7). Nazýváje „minimálními lékařskými požadavky.“ Tyse dají shrnout do těchto devíti bodů:1. Dostatečný <strong>pro</strong>stor obuvi, hlavně v jejíprstové části.2. Dokonalá flexibilita obuvi, hlavněv místě prstových kloubů nohy.3. Úměrná výška podpatku.4. Vybočené (varosní), nebo kolmé postavenípatní části kopyta.5. Pevný a dostatečně dlouhý opatek.6. Anatomicky správně modelovaný svršekobuvi.7. Vyhovující materiál z hlediska hygienicko-zdravotnického(biologická inertnostvýluhů z materiálů a přípravků použitýchpři výrobě obuvi, zajištění optimálníhovlhkostního a teplotního režimu –mikroklima, měkkost, možnost dokonalémechanické a chemické očisty).8. Tlumení nášlapných sil spodkovým <strong>pro</strong>vedením.9. Malá (resp. přiměřená) hmotnost obuvi.V osmdesátých letech se v souvislostis poklesem výroby obuvi v řadě evropskýchzemí objevily aktivity snažící sestanovit konstrukční a užitné požadavky,které chtěly kontrolovat dováženou obuva tak zabránit poškozování dětských nohoutvarově nevhodnou (závadnou). V tomtoduchu vznikla z aktivit České obuvnickéa kožedělné asociace „Žirafa“, v Polsku„ZDROWA STOPA“.Druhou, názorově odlišnou skupinutvoří německy mluvící země, předevšímWMS a AUSTROPOINT. Oba systémy kladoudůraz na „kvalifikovaný výběr obuviv <strong>pro</strong>dejně“ a snaží se eliminovat případynošení tvarově nevhodné a malé obuvi.Na <strong>pro</strong>blematiku ověřování měřitelnýchparametrů u hotové obuvi neexistujejednotný názor. Když se v roce 2007 měluzavřít evropský grant, jehož cílem bylovypracovat E-learningový <strong>pro</strong>gram <strong>pro</strong>vzdělávání <strong>pro</strong>davačů obuvi, vznikl <strong>pro</strong>blémpři překládání textu do národníchjazyků. Nakonec vzniklo několik národníchverzí, které byly navzájem něčím odlišné.Některé požadavky praktikované v zemíchautorů textu odborní garanti jiných zemíodmítali zařadit do <strong>pro</strong>gramu jako nadbytečné,jiné žádali vysvětlit, nebo doložitprůkaznou studií. I přes intenzívní jednánís odbornými garanty všech zapojenýchzemí se nepodařilo vyřešit <strong>pro</strong>blémCopyright. Tato nezvyklá situace je způsobenařadou faktorů:196 15. Kubátův den