Social Watch 2009

SOCIAL WATCHZ P R Á V A 2 0 0 9LIDÉ NA PRVNÍM MÍSTĚJEDINÁ CESTA ZE SOUČASNÉ EKOLOGICKÉA EKONOMICKÉ KRIZE JE INVESTOVAT DO LIDÍ.Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblastivymýcení chudoby a genderové spravedlnosti

ZPRÁVA SOCIAL WATCH 2009

ZPRÁVA SOCIAL WATCH 2009Lidé na prvním místě

SOCIAL WATCHRedakce mezinárodního vydání:Roberto BissioRedakce českého vydání:Tomáš TožičkaPřeklad:Tomáš Bíla, Andrea VotrubováGrafická úprava:Andrea Antelo, Ximena Pucciarelli, Ernesto RapettiGrafická úprava českého vydání:Lukáš Silný, Kryštof ProcházkaTisk:Integraf, s.r.o.Myslbekova 273,547 01 Náchodwww.integraf.czVydavatel:Ekumenická akademie PrahaNa Míčánkách 1101 00 Praha 10Tel./fax: 00420 272737077www.ekumakad.czwww.fair-bio.cz© Copyright 2009INSTITUTO DEL TERCER MUNDO18 de Julio 1077/903, Montevideo 11100, Uruguayitem@item.org.uyFax: +598 (2) 902 0490 ext.113Obsah této publikace může být reprodukován nevládními organizacemi pro nekomerční účely (laskavě zašlete kopie na adresu vydavatele).Všechny další formy reprodukování a šíření s komerčním záměrem vyžadují povolení držitele práv.Kompletní mezinárodní vydání zprávy lze spolu s dalšími informacemi nalézt na: www.socialwatch.orgProjekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Ministerstva zahraničních věcí ČR.Dokument vznikl s finanční podporou Evropské Unie.Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské Unie.ISBN 978-80-904405-2-4

MĚŘENÍ VÝVOJEPotravinová bezpečnost..........................................................................83Roztříštěný scénářVzdělání...................................................................................................88Rozdíly jsou stále zřetelnějšíRozvojová pomoc....................................................................................93Přijaté závazky jsou stále méně naplňoványZdraví.......................................................................................................94Nerovné zlepšeníReprodukční zdraví.................................................................................99Zřetelná polarizaceJak číst tabulky Social Watch..............................................................105Metodologické poznámky: tematické tabulky.....................................106Index základních schopností (BCI)a Index genderové spravedlnosti (GEI).................................................107

Věci změníte, jen když jste slyšet *Výroční zpráva sítě občanských organizací Social Watchšla do tisku v září 2009, rok poté, co se vládě USA nepodařilozabránit bankrotu společnosti Lehman Brothers. Pád tétoglobálně působící investiční banky vyznačil vrchol krize, kterázačala v epicentru světových financí na Wall Street a brzy potése přelila do národních ekonomik po celém světě.Protože klíčovým slovem roku 2009 je “krize”, zcelalogicky se na ni zaměřila i síť národních poboček Social Watch,která měla při sestavování jednotlivých národních zprávodpovědět na následující otázky: Jaké sociální a ekologickédopady měla globální hospodářská a finanční krize na vašizemi? Jakým způsobem se k nim postavila místní vláda? Jakářešení navrhla občanská společnost?Při monitorování situace ve vlastní zemi identifikovalakaždá národní pobočka Social Watch celou řadu oblastí,v nichž se krize projevila. Jejich zjištění jsou základem tétozprávy a umožňují pohled na problematiku “odspodu”, očimalidí, kteří žijí mezi běžnými obyvateli a spolupracují s nimi.Tato zpráva nevznikla na objednávku. Každou její národníkapitolu zpracovaly organizace a hnutí, které se otázkamisociálního rozvoje zabývají kontinuálně. Jejich zjištění nemajínahradit čistý výzkum. Mají spíše upozornit úřady na naléhavéproblémy a pomoci jim nalézt taková řešení, která by přispívalak genderové rovnosti a snížení chudoby.Národní pobočky sítě Social Watch, které byly vyzvány kezhodnocení důsledků krize ve vlastní zemi, se řídily vlastnímiprioritami a samy rovněž rozhodly o definici toho, co současnákrize znamená. K vypracování zprávy samostatně získávalyfinanční prostředky a během shromažďování informacía jejich ověření si určily způsob konzultací na místní úrovni.Pokud to považují za nutné, nevyhýbají se ani kritice domácíchúřadů, politických koncepcí, elit nebo systémů vládnutí.Demokratické procesy totiž posiluje už samotné vyjadřováníkritických názorů. Ale i tehdy, když autoři zpráv poukážou namožnost (či nutnost) provést změny, nezapomínají upozornitna mezinárodní překážky, které znemožňují vyřešit problém jižna místní úrovni.Rozhodování na mezinárodní úrovni je z hlediskaobčanských společností i vlád často nedemokratické.Občanské organizace se nemohou, ani jako pozorovatelé,účastnit mnoha klíčových fór, která přijímají zásadnírozhodnutí, a podobně jsou na tom i vlády rozvojových zemí,především těch nejméně rozvinutých. Dva hlavní pilířeglobálního vládnutí, Světovou banku a Mezinárodní měnovýfond, řídí sedm zemí a Spojené státy americké mají v obouinstitucích právo veta (stejně jako je má Evropská unie, pokudse její členské země dohodnou na společném stanovisku).Shromáždění čelných představitelů států “G20”, neformálnískupiny 22 ekonomik Severu a Jihu, jež jsou považovány za“systémově důležité”, je proto vítaným krokem, který přispějek poznání nových skutečností ve světové ekonomice. To všaksamozřejmě nestačí, a hned ze dvou důvodů: především proto,že zhruba 170 zemí je opomíjeno, jak tomu bylo na summitechG20 ve Washingtonu (listopad 2008), Londýně (duben 2009)a Pittsburghu (září 2009). A za druhé proto, že G20 nemážádnou institucionální váhu ani právní status, odpovědnost čiúřad zodpovědný za realizaci rozhodnutí, která se v případě, žejednání za zavřenými dveřmi nevedou k dosažení shody, řídíneznámými pravidly.Přesto je slyšet argument, že právě v omezenémpočtu dospějí lídři G20 během setkání na nejvyšší úrovnik významným závěrům, zatímco velké setkání vedenétransparentním způsobem skončí pouze zanícenými proslovyk samotným politikům, nikoliv však zásadní dohodou. Tomu lzeoponovat s poukazem na případ Valného shromáždění OSN,které na svých setkáních v Doha v prosinci 2008 a v New Yorkuv červnu 2009 dokázalo dospět ke konsenzu G192 (celkovýpočet členů OSN), jehož závěry jdou v analýze světové krizehlouběji než jakýkoli jiný mezinárodně přijatý dokument.Social Watch byla aktivním účastníkem všech slyšení,která uspořádal Miguel d’Escoto Brockmann, předseda63. zasedání Valného shromáždění OSN, a předložilakomisi odborníků vedené ekonomem Josephem Stiglitzemdoporučení pro další úvahy nejvyššího mezinárodníhotělesa o hospodářské a finanční krizi a jejích dopadů. SocialWatch spolu s řadou místních a mezinárodních občanskýchorganizací zorganizovala v New Yorku akci “Hlasy lidí”, kteráspojila místní oběti krize s aktivisty a výzkumníky z celéhosvěta. Naše síť se také aktivně účastnila kulatých stolů běhemčervnové konference na vysoké úrovni, a přestože se dofinálního dokumentu dostalo pouze několik našich doporučení,veřejně jsme pochválili vládní vyjednávače za dosažení shody,která se předtím zdála nemožná.Nyní nastal čas k tomu, aby tyto dohody byly uvedeny dopraxe a slova se změnila v činy.Otázky proč a jak toho dosáhnout se snaží zodpovědět tatovýroční zpráva sítě Social Watch z roku 2009.Roberto BissioMezinárodní sekretariát sítě Social Watch* Česká verze Social Watch zprávy 2009 je výběrem ze zprávy mezinárodní.Social Watch3

Lidé na prvním místěRoberto BissioMezinárodní sekretariát sítě Social WatchKrach investiční banky Lehman Brothers v září 2008vnímají mnozí jako bod zlomu v sérii kolapsů uvnitřbankovního systému, které se šířily finančními trhya burzami nejbohatších ekonomik světa jako oheňvyschlou prérií. Od té doby dominuje slovo “krize”mediálním i politickým diskusím po celém světě. Precedentembyla v tomto směru pouze Velká hospodářskákrize, která světem otřásla začátkem třicátých letminulého století, přičemž renomovaný historik EricHobsbawm přirovnal nedávný pád Wall Streetu k páduBerlínské zdi. Hobsbawm, který je považován za nejvýznamnějšíhohistorika dvacátého století, prohlásil,že “ničím neomezená a nekontrolovaná kapitalistickáekonomika volného trhu (…), která ovládá svět a jehovlády od dob Margaret Thatcherové a prezidenta Reagana(…), se hroutí před našima očima,” stejně jakose “před dvaceti lety hroutily centrálně plánovanéekonomiky sovětského typu.” 1Prach se ještě neusadil a americké investičníbanky typu Goldman Sachs, které jsou propojenys politikou, už opět vykazují zisky a své manažeryznovu odměňují bonusy v řádu mnoha milionů dolarů,zatímco v takzvaných “vyspělých” ekonomikáchdále roste nezaměstnanost a tsunami zvaná krizezačíná teprve nyní, rok od zemětřesení ve finančnímepicentru, zasahovat i vzdálenější břehy. Jakostatně píše bolivijská pobočka sítě Social Watchve svém příspěvku pro tuto zprávu, “v době, kdykulminoval cyklus světového růstu (před krizí), stálaBolívie nečinně opodál, neschopná využít tuto příležitostk nastavení vlastního tempa rozvoje. Když pakjejí ekonomika nabírala na rychlosti, začal světovýboom zpomalovat a poté se změnil v opak.”Zjištění organizací občanské společnosti z vícenež 60 zemí tvoří obsah této zprávy sítě SocialWatch, první globálně pojaté zprávy o sociálníchdopadech krize v perspektivě “zdola-nahoru”. ČiniteléOSN a jiné instituce odhadují, že miliony lidí pocelém světě ztratí práci, další miliony se propadnoudo chudoby a mnohem více dětí než dosud pravděpodobnězemře kvůli neschopnosti trhů vyřešitproblémy, jež samy způsobily (tedy v protikladu kekrédu, platnému až do loňského roku). Tyto odhadyjsou jistě cenným přínosem, vznikly však na základěkalkulace globálních agregátů a nikoliv přímýmpozorováním na místě. Námi shromážděná zjištěníz bohatých a chudých zemí všech kontinentů, kterávykazují pozoruhodnou shodu i rozmanitost situací,1 Viz: “Socialism has failed. Now capitalism is bankrupt.So what comes next?” od Erica Hobsbawma, publikovanév listu The Guardian dne 10. dubna 2009. Dostupnéz .čímž dotvářejí dosud známý obrázek o stavu světa,se jeví mnohem dramatičtěji. A ty, kteří rozhodují,vybízejí k bezodkladnému přijetí takových opatření,která staví na první místo prospěch obyčejných lidí.Není to jen otázka sociální spravedlnosti, ale takézdravé ekonomické politiky, jak dokládá stručnýnástin zpráv z jednotlivých zemí.Nevinní přihlížejícíV kapitalistickém finančním systému platí, podobnějako v kasinu, přímá úměra mezi riskantnostísázky a výší zisku. Rizikové sázky však provázejíi časté ztráty. Nahlíženo touto optikou tak není skandálnísamotný krach banky Lehman Brothers, alerozhodnutí amerického prezidenta George W. Bushea jeho ministra financí Hanka Paulsona utratitstovky miliard dolarů z kapes daňových poplatníkůna záchranu neúspěšných bank, jako je GoldmanSachs, jejímž výkonným ředitelem byl Paulson předsvým vstupem do vlády, a pojišťovacích společností,jako je A. I. G. Když se o tomto rozhodnutí dozvědělprezident Beninu Yayi Boni, jemuž ke zvolení pomohladobrá pověst bankéře, veřejně se podivil nadtím, odkud pocházejí triliony dolarů ze záchrannýchfondů, a dospěl k závěru, že krizi nakonec zaplatíchudí. S tím se shoduje i belgická zpráva sítě SocialWatch: když v zemi padly akcie bank a nejdůležitějšíchpodniků, belgická vláda přikročila k jejichzáchraně a vydala vkladové záruky. Ačkoliv kvůlikrizi nadále roste míra nezaměstnanosti, samotnácena za záchranu bank drasticky zvyšuje veřejnýdluh. To má vážné důsledky pro zajištění sociálníchjistot. V Beninu zjistila místní koalice Social Watch,že stát ve svém úsilí oživit ekonomiku soutěží s chudýmio nedostatkový stavební materiál a občanskéorganizace mobilizují proti zvyšujícím se životnímnákladům.Mnoho národních zpráv sítě Social Watchdokládá, že důsledky krize zasahují ženy disproporčně.Slovy polské pobočky, “snížení rodinnýchpříjmů způsobené hospodářskou krizí může véstke zchudnutí celých sociálních skupin, zvláště nižšía střední třídy. Je velice pravděpodobné, že tentojev se mnohem významněji dotkne žen, neboťprávě ony tradičně nesou hlavní odpovědnost zablaho rodiny (toto platí především pro nízkopříjmovéskupiny). Podle některých analytiků krize v polskéekonomice posiluje šedý (neformální) sektor,protože mnozí, hlavně malí podnikatelé, se snažísnížit mzdové náklady a vyhnout se daním a dalšímnákladům spojeným s formálním zaměstnaneckýmpoměrem. Zdá se velmi pravděpodobné, že růstšedé ekonomiky negativně ovlivní více ženy nežmuže, protože ženy často zastávají málo placenépráce, především v soukromém sektoru služeb(např. v maloobchodu).”Stejně jako ve všech rozvinutých zemích, i veFrancii má světová krize přímý dopad na životy lidí.K nejviditelnějším projevům patří rostoucí nezaměstnanosta sociální vyloučení. “Skupiny, kteréještě nedávno situaci pohodlně zvládaly, teď nemajípeníze dokonce ani na potraviny,” uvádí francouzskápobočka sítě Social Watch. Sociální a ekologickécíle neobsahuje ani vládní strategie krizovéhomanagementu v Německu. Stimulační balíčkya daňové úlevy, které připravila německá vláda, jsousociálně nespravedlivé; a jevy jako dočasné propouštěníz práce či zvýšení podílu lidí pracujících načástečný úvazek odhalují ošklivou tvář deregulace.Chudoba se stává “masivní” jak ve východním, takzápadním kraji Evropy, informují pobočky sítě SocialWatch v Portugalsku a Moldávii.V České republice “světová hospodářská krizesnižuje životní standard” zejména kvůli rostoucínezaměstnanosti. Česká pobočka sítě Social Watchodmítá oficiální údaj o míře nezaměstnanosti s argumentem,že 178 tisíc lidí, kteří si podle úřadůnehledají aktivně práci, bylo při výpočtu opomenutoa že přičtení této skupiny by míru nezaměstnanostizvýšilo o 50 %. Úbytkem práce trpí v České republicenejvíce zahraniční pracovníci, především asijskéhopůvodu. O rostoucích problémech cizincůa projevech xenofobie ale informují i zprávy SocialWatch z Malty, Slovenska a Kypru.Na druhém konci provazu vznikají ekonomicképroblémy rodinám zahraničních dělníků, kteří domůposílají část svých výplat, uvádějí zprávy z Filipín,Maroka, Mexika, Nikaragui a mnoha dalších zemí.V případě Egypta “pokles zasílaných plateb a návratemigrantů způsobil přetlak na pracovním trhu, kterýnení připraven vstřebat další nezaměstnané pracovníky.”V El Salvadoru “přijímá peníze ze zahraničívíce než 300 tisíc rodin – 26,7 % populace, kteréz nich hradí náklady za stravu, ošacení a základníslužby.” Toky těchto plateb v roce 2008 přestalytéměř růst a podle odhadů začnou v roce 2009 dokonceklesat.Rychlost, jíž tato tsunami zasahuje jednotlivézemě, nezávisí na fyzické blízkosti finančníhocentra Wall Street, ale na míře propojení ekonomiks těmi, které se nacházejí v epicentru krize. Napříkladv Mozambiku, který je jednou z nejchudšíchzemí světa, vydala soukromá Mezinárodní bankaMozambiku (Millennium bim) zprávu, v níž předvídá,že výkonnost národní ekonomiky poklesne kvůlizápornému hospodářskému růstu v dárcovskýchzemích, které financují více než polovinu rozpočtutéto země, a těch, které v Mozambiku realizujípřímé zahraniční investice. Zpráva místní pobočkysítě Social Watch informuje o klesajících cenáchhliníku, tabáku, cukru, čaje, kaštanů a krevet. To senegativně promítne do příjmů z vývozu a následněoslabí aktivity na podporu ekonomického růstui snahu propagovat turismus. V podobné situaci senachází i Tanzanie, kde 42 % rozpočtu tvoří zahraničnípomoc.Social Watch5

Francouzská pobočka sítě Social Watchuvádí, že kvůli krizi a neschopnosti získat nové zdrojepro rozvojovou pomoc (Official Development Assistance,ODA) byla tato pomoc silně zredukována,a Francie tudíž v této oblasti nesplní své závazky.Naproti tomu Španělsko opakovaně potvrdilo vůlidostát svým závazkům o nasměrování celých 0,7 %národních příjmů do ODA do roku 2012. Jenže i kdybyvšechny dárcovské země nakrásně dodržely svézávazky, ty jsou vyjádřeny jako podíl ekonomiky(procentuelní podíl HDP), a proto při recesi rozpočtyODA tak jako tak poklesnou.Pro rozvíjející se země platí, že čím více jsoupropojené se světovou ekonomikou, tím více a rychlejise v nich dopady recese projeví. Mexiko a Chile,dvě latinskoamerické země vázané na ekonomikuUSA dohodami o volném obchodu a investicích,byly zasaženy okamžitě. Cena mědi, která je hlavníexportní komoditou Chile, dosáhla v polovině roku2008 maxima více než 4 dolarů na libru, na konciroku však klesla na hodnotu 1,4 USD. Za nejvýznamnějšídopad krize ale chilská pobočka SocialWatch považuje klesající rezervy penzijních fondů,které jsou investovány do domácích a zahraničníchfinančních aktiv. Fondy určené pro spoření na důchodutrpěly do konce roku 2008 ztrátu 27 miliardUSD, více než 26 % celkových finančních rezerv. Toje také důvod, proč bohatství domácností v Chilevykázalo z celé Latinské Ameriky největší ztráty.Poškození lidé, kteří neměli takové štěstí jako akcionářiněkterých velkých světových bank, se přesopakované protesty nedočkali žádné pomoci aniodškodnění.Klesající ceny komodit stály za rozšířením krizedo mnoha zemí. Pobočka Social Watch v Uganděodhaduje, že tento jev by mohl zvrátit nedávný sociálnípokrok a znemožnit dosažení Rozvojových cílůtisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs),jehož lhůtu OSN stanovila k roku 2015. Ještě vícenež Chile zasáhl pokles cen mědi Zambii, která jena této komoditě velmi závislá. Zpráva zambijsképobočky sítě Social Watch správně poznamenala, že“na rozdíl od Spojených států amerických a dalšíchzemí, které na ekonomickou krizi odpověděly poskytnutímfinanční podpory neúspěšným bankáma velkým průmyslovým odvětvím s cílem udržet jenad vodou, prezident Zambie Rupiah Banda nemážádné zdroje, jež by mohl rozdělit.”Tentýž problém komentuje i zpráva z Ghany:“Otázka, s níž se občané potýkají, je, zda by se mělstát zaměřit na pomoc od mezinárodního společenství,nebo přistoupit k tvrdým rozpočtovým a měnovýmopatřením.”Brazilský finanční expert Fernando Cardim píševe své analýze pro místní zprávu sítě Social Watch:“zvýšení příjmů a daňových odvodů (…) je přesněto, oč se snaží prezident Obama ve Spojených státechamerických. Právě toto opakovaně od roku2007 obhajoval i výkonný ředitel Mezinárodníhoměnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn.”Přesto, “fond tento postoj odmítal přijmout, jak demonstrujípodmínky uvalené na středoevropskézemě, kterým MMF pomohl z nesnází.”V případě Rumunska uvádí národní zpráva sítěSocial Watch, že “dohody o půjčkách MMF vzniklypatrně pod vnějším tlakem, především kvůli ochranězájmů zahraničních společností působícíchv Rumunsku. Neposlouží ke splacení zahraničníhodluhu země, ale budou použity k uhrazení dluhůmístních poboček zahraničních bank. Veřejné zdrojetak budou použity k nápravě škod způsobenýchsoukromým kapitálem.” Místo aby MMF reagoval namístní potřeby, stálo za jeho příchodem do Rumunska“zoufalé volání rakouské vlády po intervenci EUa MMF k záchraně jejích bank ve východní Evropě.”Rakouské banky půjčily regionu částku odpovídajícíaž 70 % rakouského HDP. Nyní, “splacení půjčky,která se rovná 40 % ročního rozpočtu Rumunska,bude v příštích letech možné pouze za cenu sníženíživotní úrovně obyvatelstva.”K odvrácení totálního kolapsu Maďarska bylapomoc MMF nezbytná, v důsledku však vedla k devalvaci,zvýšení daní, procyklickým opatřením typuzaškrcení výdajů a dalším nepopulárním krokům.V březnu 2009 byl nucen odstoupit premiér FerencGyurcsány. Nová vláda se chystá seškrtat důchody,bonusy ve státním sektoru a mateřskou podporu,zastavit příspěvky na energii a dopravu a zvýšit věkpro odchod do důchodu.Pod tlakem MMF na snížení schodku státníhorozpočtu se k akci odhodlala i srbská vláda, kteráv březnu 2009 ohlásila plán na zavedení dočasné“solidární” daně 6 % z mezd a důchodů pro lidis měsíčním příjmem nad 170 dolarů. Mezi pracovníkya důchodci se šířila nespokojenost a odbory ohlásilyprotesty. Namítaly, že “solidární” daň zasáhne tynejchudší, sníží platy, zvýší nezaměstnanost a vyvolápřechod pracovníků do šedé ekonomiky, zatímcobohaté vrstvy důsledky nijak nepocítí. Přes noc bylcelý plán úspor odvolán. Podle srbské pobočky sítěSocial Watch se totiž vláda “ocitla v kleštích meziobavou ze sociálních nepokojů na jedné straněa tlakem MMF na straně druhé, a následující týdnyse tak nesly ve znamení rozporných prohlášení politiků,kteří jednoho večera ohlásili nové balíčky záchrannýchopatření, aby je hned následujícího ránaodvolali.” Paleta nových nápadů zahrnovala sníženípočtu ministerstev, zvýšení daně z nemovitosti, zdaněnítelefonních účtů za mobilní hovory a nákupůnových aut, zavedení daně za vlastnictví luxusníchvozů, zákaz přijímání nových zaměstnanců do státníhosektoru, omezení služebních cest do zahraničía zkrácení pracovní doby. Jak ovšem poznamenalisrbští experti Social Watch, pomocí “nově přijatéhoZákona o zabavení majetku získaného zločinnýmzpůsobem by stát mohl ročně získat až 2,64 miliarddolarů, tedy částku, kterou Srbsko žádá po MMF.”Snížení sociálních výdajů v době krize považujíza nepřijatelné i neziskové organizace a odboryv Bulharsku. “Jakékoliv další škrty by mohly v zemiotřást sociálním smírem,” varuje místní pobočkasítě Social Watch. Přestože odborníci neziskovýchorganizací souhlasí se zvýšením podílu investicv dopravní infrastruktuře, v případě vládního selhánípři využití zdrojů ze strukturálních fondů EUv Bulharsku během prvních dvou let jeho plnéhočlenství jsou ostře kritičtí. “Do roku 2008 bylo vyčerpánopouze 0,6 % z částky 2,2 miliard eur. Peníze senedostaly k určeným příjemcům kvůli neschopnostinakládat s financemi, přebujelé byrokracii a nedostatečnětransparentním postupům.”Zpomalení může být dramatickéV začátcích finanční krize přišli někteří ekonomovés hypotézou “rozpojení”, podle níž budemít globální finanční krize relativně malý dopad narozvíjející se ekonomiky díky jejich dostatečnýmrezervám zahraniční měny, silným účetním rozvahámkorporací a relativně zdravému bankovnímusektoru. Přesto i ony pocítily důsledky. Jak podotklaindická pobočka sítě Social Watch, “počáteční předpokladvlády, že země z krize vyjde nepoškozená, seukázal jako krátkozraký” a ekonomický růst kleslze zdravé hodnoty 9,3 % v roce 2007 na 7,3 % o rokpozději. Pro rok 2009 odhaduje MMF růst 4,5 %.Podobné poklesy z dvouciferných hodnot na 5 %zaznamenaly i Vietnam, Peru a Kambodža.Pětiprocentní růst sice možná vyvolává závistministrů financí států OECD, protože většina z nichse snaží zemi vymanit ze záporného růstu (tj. recese),jenže nelze zapomínat na odlišný výchozíbod. Pětiprocentní růst ročně v zemích s nízkýmipříjmy zvýší denní mzdu běžného občana o méněnež deseticent. Ale i pár centů je obrovský rozdíl,pokud jste chudý. Například kambodžská pobočkasítě Social Watch zdůrazňuje, že snížení růstuo polovinu znamená, že “lidé žijící kolem největšíhojezera země Tonle Sap se stanou obzvlášť zranitelní,protože se kvůli zajištění obživy zadlužili již dříve.Loni museli prodat svůj majetek určený k výroběa své děti místo do školy poslat pracovat.”Permanentní krizeSlovo “krize” odkazuje k bodu obratu, rozhodujícímuokamžiku, nestabilní době, a přesto promnoho národních koalic sítě Social Watch je krize,jíž se zabývají, otázkou desítek let, nezačala ažzhroucením finančních trhů.Chudoba ve Středoafrické republice od roku1990 roste, nikoliv klesá, a spolu s politickou nestabilitoua násilím poškozuje již tak slabou ekonomiku.Ve zprávě o Eritreji se hovoří o “hlubokých ekonomických,sociálních a politických problémech, ježsi země vytvořila sama” ještě předtím, než ji zasáhla6 Social Watch

světová krize, a v Nigérii žije většina lidí “v situaciekonomického kolapsu již dlouhou dobu. Korupceje rozsáhlá, země trpí nedostatkem elektřiny,vzdělání a zdravotní péče jsou v žalostném stavua ozbrojený boj o kontrolu nad ropnými zdroji jestále intenzivní.” Kořeny krize v Jemenu vidí místnípobočka Social Watch v tom, že lidem se nedostávájejich základních práv už od dob krize z roku 1990,v zemi žije 42 % obyvatel pod hranicí chudoby a ještěhůře jsou na tom ženy. V Barmě se krize promítádo každé oblasti života, ať se jedná o ekonomiku,politickou situaci, dostupnost potravin nebo stavživotního prostředí, což ještě zhoršuje neschopnostvlády pomoci vlastnímu lidu vyrovnat se s následkyničivého cyklónu - namísto toho je polovina státníhorozpočtu vydána na zbrojení.Na brzký příchod krize se připravuje i Nepál,kde však její důsledky znásobí efekt “dalších krizív oblasti životního prostředí, potravin, energie, financía politiky, které už dlouho zmítají společností.”Cyklón Sidr, který zasáhl Bangladéš po dvou po soběnásledujících záplavách, poukázal na extrémní zranitelnostmilionů lidí ohrožených změnou klimatu.Problémy Somálska souvisí s místní vládou, kteránaprosto postrádá jakoukoli autoritu, Palestinuzase nejvíce trápí cizí okupace. Irácká pobočka sítěSocial Watch, která svou zprávu sestavovala v kritickémstavu konfliktu, se letos rozhodla zaměřitna situaci žen. Jejich zjištění však mají obecnouplatnost: “vedle přijetí legislativy je nutné vytvořittaké kulturu rovného přístupu a příležitostí.”PolarizaceV březnu 2009, kdy v Srbsku vrcholila krizei politická debata o tom, jak seškrtat výdaje, se v Bělehradukonal veletrh automobilů. Všechny nejdražšímodely se prodaly během zahajovacího dne zacelkovou sumu více než 2,6 milionu dolarů!Krize přispívá k polarizaci společnosti všude nasvětě. Zpráva pobočky sítě Social Watch v Bahrajnupopisuje “zvyšující se počet milionářů na straně jednéa zmenšující se střední třídu a zbídačelou nižšítřídu na straně druhé.” Právě pocit nespravedlnosti,spíše než absolutní chudoba, vedl k “opakovanýmkonfrontacím a růstu napětí mezi zchudlými komunitamia bezpečnostními silami, a to zejména navesnicích, což je také důvod, proč Světová bankav současnosti hodnotí Bahrajn jako zemi s nízkoupolitickou stabilitou.”Ve Vietnamu, který je často dáván za příkladmodelu rozvoje, jenž pozvednul miliony lidí z chudoby,se spotřeba nejbohatších 20 % obyvatel rovná43,3 % celkových výdajů země, zatímco zbývajících80 procent lidí žije ve velmi skromných podmínkách.Podobnou polarizaci popisuje i zpráva pobočkySocial Watch v Hondurasu, kde konfrontace mezibohatými a chudými vrstvami stála u kořenů převratu,během něhož byl v červnu 2009 svržen prezidentManuel Zelaya. Znovu tak nabrala nový dech praxe“změny režimu”, o níž se předpokládalo, že ji v LatinskéAmerice jednou provždy nahradily demokratickémetody už před dvěma desítkami let.V sousední Kostarice, tradičním útočišti mírua ústavní stability ve Střední Americe, upozorňujemístní pobočka sítě Social Watch na to, že “pokud sezemě nevypořádá s výzvami (krize) prostřednictvímsociálního dialogu a následně tvrdé změny kurzu,povedou přetrvávající tradiční řešení (jednorázovérozdávání hotovosti a škrty veřejných výdajů, stejnějako omezení práv) bezpochyby k ještě větší nerovnostia chudobě. Vzroste tak už zmíněné riziko, žeztrátou příjmů se konjunkturální chudoba přeměnív chudobu strukturální, která jen znásobí násilí vůčiženám, dětem a starým lidem.”Vláda Keni svým strkáním hlavy do písku dělápštrosí politiku, píší autoři národní zprávy sítě SocialWatch. “Vládnoucí elity tvrdí, že krize je nahodiláa národní ekonomiku prý dostatečně ochrání jejíslabé vazby k zahraničnímu kapitálu.”O popírání problémů se píše ve zprávách SocialWatch i v mnoha dalších zemích. Vláda Moldáviev době před volbami v dubnu 2009 vehementněodmítala, že by krize negativně ovlivnila hospodářství,a ekonomickou situaci se snažila uměleudržet v původním stavu. Světová banka již tak optimistickánebyla a zařadila Moldávii mezi rozvíjejícíse země s nejvyšší mírou zranitelnosti. Po volbáchovšem prezident Voronin na schůzce s podnikateli,členy vládnoucího kabinetu, poslanci a politikyprohlásil, že “´krize je oheň, katastrofa´. Vládní činitelépoté oznámili, že zlehčování krize před volbamimělo ´zabránit panice´.”V jiných zemích nesnižovali význam krize pouzeúřadující politici. Stejný přístup zaujalo i vedenísociálních organizací v obavě, že vládnoucí činiteléze strachu z katastrofy kývnou na oportunisticképožadavky již privilegovaných vrstev. Pobočka sítěSocial Watch v Bolívii uvádí, že “součástí tohototrendu jsou bolivijští podnikatelé, kteří se kvůliprudkému celosvětovému poklesu snaží přesunoutbřemeno krize na ramena svých zaměstnanců, napříkladdočasným propouštěním a snížením odměna platů.”Autoři zprávy sítě Social Watch ve Slovinskuzjistili, že zaměstnavatelé zneužívají strach z krizek přehodnocení práv zaměstnanců. Z vládních opatřenína boj s potravinovou krizí, například nulovésazby na dovozní kvóty, těžila v Guatemale pouzejedna skupina lidí, nikoliv však spotřebitelé.V Paraguaji, jak uvádí zpráva místní pobočkySocial Watch, se o dodatečnou pomoc přihlásilijako první “ti, kteří již měli užitek z dřívějších neoliberálníchkroků vlády a tržní integrace: vývozcizemědělských produktů, průmyslníci, dovozcia reklamní agentury. (…) Například výrobci sójižádali vládu, aby uhradila jejich ztráty a navíc jimposkytla finanční pomoc nutnou k udržení úrovnějejich výroby a zisku. V předchozím ekonomickémcyklu přitom vykázali mimořádné zisky, částečnědíky spekulacím na budoucích trzích se zemědělskýmikomoditami, spojených v mnoha zemíchs propagací biopaliv.”V Polsku si “veřejnost myslí, že banky zmanipulovalysměnné kurzy na úkor svých klientů. Rozdílmezi nákupní a prodejní cenou může v současnostičinit až 12 % 2 , přesto ani samotný Úřad pro ochranuhospodářské soutěže a spotřebitelů nedokázal dosáhnoutsnížení směnných kurzů. Skupiny spotřebitelůse proto sdružují prostřednictvím internetu,aby zahraniční měny nakoupily ve velkoobchodnímměřítku v naději, že vyjednají dostatečné množstvítakto šířených peněz a dokonce i podmínky úvěrovýchsmluv.”Mezi vládami v regionu vládne defenzivníatmosféra, všimla si koordinátorka advocacy SocialWatch Natalia Cardona poté, co se zúčastnilasemináře o reakci Asie na krizi, který organizovalThird World Network. “Místo proaktivního a novéhopřístupu k měnícímu se systému světových financíspoléhají vlády ve svém boji s novými a zhoršujícímise ekonomickými problémy na starou politiku.”Na rozsah problémů, které s sebou přinesekrize, není připravena ani Argentina, uvádí místnípobočka sítě Social Watch. Autoři brazilské zprávyse domnívají, že místní vůdci “zaměňují neschopnostjednat s finanční a rozpočtovou opatrností.”V dobách recese “klesají příjmy z daní a naopak sezvyšují výdaje na sociální zabezpečení. Rozpočtovédeficity pak rostou právě proto, že vlády nemělydost odvahy bojovat proti poklesu ekonomiky. Snahapůsobit rozvážně však zemi paradoxně staví doještě horší fiskální pozice, než kdyby vláda s cílempodpořit poptávku jednala rozhodně.”Podpora již privilegovanýchNe všechny snahy o stimulaci ekonomiky lzeoznačit za úspěšné či dokonce čestné. Potvrzují toautoři kanadské zprávy Social Watch, podle nichžvláda “přijala krátkozraký plán na podporu ekonomiky,který neslouží potřebám tisíců obyvatelnesoucích hlavní břemeno krize. Pracovní místa,která vláda svými investicemi vytvořila, vzniklav odvětvích s převahou zaměstnanců mužskéhopohlaví, zatímco ženy převážně pracují na částečnýúvazek nebo zastávají nejisté práce a často jsoumezi prvními, které zaměstnavatel odstaví.“Téměř stejná slova použila ve své zprávěi thajská pobočka sítě Social Watch: “Jedním z nejkontroverznějšíchopatření byly jednorázové hotovostnídary ve výši 2000 bahtů (THB, tj. 57 USD)2 Online průzkum Money.pl. Dostupné z: .Social Watch7

aby množství státních příjmů v prvé řadě uspokojilozákladní potřeby lidí, místo aby sloužilo ke splácenídluhu.“V Thajsku se Social Watch zasazuje o širší spojenectvípodobné tomu, které v roce 1997 za doznívánífinanční krize v jihovýchodní Asii vedlo k přijetí“Lidové ústavy”. Autoři zprávy v Peru zdůrazňují,že “země odolá krizi pouze tehdy, když povzbudídomácí poptávku, a to zvýšením spotřeby pracovníkůa ochranou národní produkce. Dále je nutnépozastavit platnost dohod o volném obchodu, kterétrh Peru příliš otvírají v době, kdy se mezinárodnítrhy naopak zmenšují.” Rovněž mexická pobočkasítě Social Watch požaduje revizi Severoamerickédohody o volném obchodu (NAFTA): “Národní hnutípro potravinovou a energetickou soběstačnost,práva zaměstnanců a demokratickou svobodu navrhujeprezidentu Baracku Obamovi v dopise z 16.dubna 2009 zahájit dialog na nejvyšší úrovni, kterýby vyústil v bezodkladné projednání dohody NAF-TA a v zajištění pracovních, sociálních a lidskýchpráv v regionu. K tomu je třeba ustavit Asymetrickýkompenzační fond pro Severní Ameriku, vyjednatmezistátní smlouvy o imigraci a ratifikovat předběžnoudohodu o Smlouvě o ekonomickém a sociálnímrozvoji Severní Ameriky.”Stále více klientů bank v Itálii reaguje na krizivstupem do světa etických financí. “Etický klientfinančních institucí se zajímá o to, jakým způsobemse nakládá s jeho vlastními penězi i zda jeho bancehrozí krach. Mnohé bankovní domy tak stále vícedbají o svou pověst. Pro nalezení cesty z krize jetřeba se vrátit k původnímu účelu bankovního systému,tedy k podpoře reálné ekonomiky”, argumentujíautoři italské zprávy Social Watch. Jejich závěrmá obecnou platnost: “Klíčová slova by měla znít´boj s chudobou a přerozdělení zdrojů´”. nSocial Watch9

TEMATICKÉ ČLÁNKY

Genderová rovnost a finanční krizeRovnost mezi ženami a muži se musí stát klíčovým prvkem při rozhodování o antikrizových opatřeních a postupech, neboťfinanční krize se začíná projevovat v odvětvích s převahou pracovní síly ženského pohlaví a rovněž se zvyšuje míra násilí vůčiženám. K tomu, abychom pochopili hloubku a rozsah krize a dokázali na ni vhodně reagovat, je nezbytné provést genderovouanalýzu. Kromě problémů však hospodářská krize přináší ženám i příležitost získat více moci a ujmout se vedení, jak bylo patrnév několika zemích, v nichž se ženy objevily na vedoucích pozicích.Nancy BaroniCanadian Feminist Alliance for International ActionMirjana Dokmanovic, PhDAssociation Technology and Society,Srbsko a Women in Development Europe (WIDE)Genoveva TishevaBulgarian Gender Research Foundationa Bulgarian-European Partnership AssociationEmily SikazweWomen for ChangeNerovnost mezi pohlavími není nový fenomén, současnáekonomická krize však genderové nerovnostipo celém světě dále zhoršila. V důsledku trvajícíglobální recese vyjednávají vlády a soukromý sektoro vládních sanacích a půjčkách, veřejné služby jsou vezvýšené míře privatizovány ve snaze “ochránit” státnípokladny a firemní daně jsou snižovány pro ulehčeníkorporacím a bohatým. V součtu těchto okolností jestále více zřejmé, že ženy pod tíhou globální recesea reakcí států na krizi bývají značně znevýhodňovány.Zpráva OSN uvádí, že ačkoliv pracovní místa zastávanámuži ubývala dříve rychleji než v případě žen,nyní je tomu přesně naopak. Míra nezaměstnanostižen ve světě by mohla dosáhnout až 7,4 % ve srovnáníse 7 % v případě mužů. 1 Ačkoliv finanční krize zasáhlav USA a v Evropě nejprve finanční a průmyslová odvětví,v nichž pracují převážně muži, její důsledky se nynízačínají projevovat v odvětvích s převahou žensképracovní síly, konkrétně ve službách a maloobchodě.Finanční krize vede ke znevýhodňování žen předevšímv rozvojových zemích. Slabší kontrola nadmajetkem a zdroji, nadměrné zastoupení žen v zaměstnánís úkolovou sazbou nebo v nejistém zaměstnaneckémpoměru, nižší mzdy a možnosti jejich sociálníochrany činí tyto ženy a jejich děti vůči finančníkrizi mnohem zranitelnější. Ženy jsou tak s ohledemna schopnost zvládat recesi v mnohem slabší sociálnía ekonomické pozici než muži. Ženy často pracujídéle a berou na sebe další formy zaměstnání, přičemžnepřestávají plnit základní povinnosti v domácnosti.Ženská pracovní skupina při Konferenci OSNo financování rozvoje poznamenala, že finanční krizenabízí rozhodující příležitost změnit světovou finančníarchitekturu tak, aby stála na principech rovnostia spravedlnosti. Skupina nesouhlasí s rozhodnutímzemí G20 půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu(MMF) peníze na boj s hospodářskou krizí. Takový1 Viz: Mezinárodní organizace práce (MOP). Světové trendyv zaměstnanosti žen. Ženeva: Kancelář MOP, 2009.krok by pouze na věky zachoval chybné neoliberálníekonomické postupy, posílil minulé strukturálnínerovnosti a zvýšil zadluženost rozvojových zemí.Tento scénář zachovává zastaralý a nespravedlivýpřístup, kdy několik bohatých národů jedná za mnohoostatních. Ženská pracovní skupina volá po takovémřešení a léku na finanční krizi, jenž by vzešel ze široké,konzultativní a inkluzivní diskuse, a to nikoliv běhemprocesu přijímaném v MMF, ale v OSN, která ctí lidskápráva žen a kde má každý členský stát svůj hlas. 2Přístupy vlád k řešení hospodářské a finančníkrize nejsou z velké části založeny na principu lidskýchpráv a rovnosti. Mnoho zemí Severu dojednalovládní sanace využívající veřejné finance k podpořehlavních výrobních odvětví. Mnohé země také investujído infrastrukturních projektů zaměřených primárněna odvětví s převahou mužské pracovní síly (stavebnictví,doprava, atd.) místo investic do “měkké”infrastruktury, kde jsou tradičně příjemci převážněženy (zdravotnictví, péče o děti, sociální dávky, atd.).Programy sociální podpory v nezaměstnanosti, pakližeexistují, kryjí obecně pouze zaměstnance na plnýpracovní úvazek a zřídka se ohlížejí na pracovní síluzaměstnanou na částečný úvazek, což spíše bývajíženy. Přibývá zpráv o případech násilí vůči ženám,které mají kvůli nízké ekonomické a sociální ochranějen omezenou možnost obrany.Ministerstvo zahraničí USA ve své nedávno zveřejněnézprávě o obchodu s lidmi 3 konstatuje, že ekonomickákrize zvyšuje riziko zneužívání pracovníkůa nucené prostituce, neboť rostoucí nezaměstnanosta chudoba činí lidi vůči těmto jevům zranitelnější,s čímž souvisí i rostoucí poptávka po levném zboží2 Ženská pracovní skupina při Konferenci OSN o financovánírozvoje je koordinována sdružením Rozvojové alternativys ženami pro novou éru (Development Alternatives withWomen for a New Era - DAWN) a zahrnuje následujícísítě/organizace: African Women‘s Development andCommunication Network (FEMNET), Arab NGO Networkfor Development (ANND), Association for Women’s Rightsin Development (AWID), Feminist Task Force-Global Call toAction against Poverty (FTF-GCAP), Global Policy Forum (GPF),International Council for Adult Education (ICAE), InternationalGender and Trade Network (IGTN), International Trade UnionConfederation (ITUC), Network for Women‘s Rights in Ghana(NETRIGHT), Red de Educación Popular entre Mujeres paraAmerica Latina y el Caribe (REPEM), Third World Network-Africa (TWN-Africa), Women’s Environment and DevelopmentOrganization (WEDO), and Women in Development Europe(WIDE).3 Ministerstvo zahraničí USA. Trafficking in Persons Report.Washington, DC, 2009. Dostupné z:.a službách. Zpráva předvídá, že ekonomická krizevytlačí více podniků do oblasti “šedé” ekonomiky vesnaze vyhnout se placení daní a dodržování zákonůo pracovně-právní ochraně, a povede k najímánípracovníků bez zastoupení v odborech, čímž vzrostevyužívání nucené, levné a dětské pracovní síly nadnárodnímifirmami.Ekonomická krize podle Amnesty Internationalzhoršuje stávající problémy v oblasti lidských práva některá velmi důležitá témata odsouvá do pozadí,včetně chudoby, problematiky násilí vůči ženám, čipráva na reprodukci. Státy investují do oživení trhu,trh však problémy v oblasti lidských práv neřeší. V minulostivlády tolerovaly porušování lidských práv vejménu bezpečnosti, a přestože jim nyní hospodářskákrize nabízí další imperativ, lidská práva jsou nadáleignorována.V reakci na krizi dochází ke snižování prostředkůna podporu mechanismů genderové rovnosti a implementacisouvisející legislativy, což ohrožuje jiždosažené výsledky a nevyhnutelně posiluje stávajícígenderové stereotypy. S tím souvisí i snížená finančnípodpora pro ženské organizace, na nichž stojí světovéhnutí za práva žen.Účastníci konference Evropské komise “Rovnostmezi muži a ženami v dobách změny”, která seuskutečnila 15. a 16. června 2009, popsali několikregionálních trendů, jimiž se projevuje ekonomickákrize v oblasti genderu. Zjištěné problémy jsou podobnétrendům, které se projevují globálně: v Evropězastávají nejisté, krátkodobé a na částečný úvazek zaměřenépráce převážně ženy, z velké míry kvůli jejichdisproporční odpovědnosti za domácnost a péči o rodinnépříslušníky. Navzdory standardům EU o genderovérovnosti v zaměstnání přetrvávají problémy, jakojsou nerovné platy a potřeba sladit práci s rodinnýmživotem. Negativní důsledky krize pociťují v Evropěženy i muži, ovšem nestejnoměrně.Účastníci konference se rovněž shodli na tom,že je třeba přijmout dodatečná opatření na podporuzvýšení podílu žen na pracovním trhu, zohlednitrovnost žen a mužů jakožto klíčový prvek v rozvojiantikrizových opatření a politik, podpořit účast ženna vedoucích pozicích v soukromém sektoru, přimětfirmy k přijetí politik zohledňujících rodinné povinnostia především investovat do vzdělání a školení žen. Rovněžbyl vyzdvižen význam zákonů o rovnosti pohlavía příslušných mechanismů v době krize.Social Watch13Genderová rovnost a finanční krize

“Finanční krize se Beninu nepochybně dotkla. Značná část domácností si dnes může dovolitjen jedno jídlo denně. Vzrostl počet sňatků z donucení, jež pro rodiny představují možnostzbavit se dcer a snáz se tak vyrovnat s krizí. Současný vývoj zvrátil pokroky dosaženév minulosti při potírání násilí na ženách. Silně se projevují genderově založené dopadykrize, například klesá přístup dívek ke vzdělání a jejich podíl na formálním trhu práce. Ženyjako první přicházejí o zaměstnání a často jsou nuceny pečovat o rodinu zcela bez sociálnípodpory.”Sonon Blanche (Social Watch Benin)“Bulharská vláda až v únoru tohoto roku připustila, že země pocítila dopady globální krize.Podle současných údajů přišlo dosud o zaměstnání 44.000 pracujících a 96 % z nich jsouženy. Ty představují většinu pracovní síly v mnoha odvětvích, která krize postihla, napříkladv textilním, obuvním či potravinovém průmyslu a ve veřejné správě. Krize ovlivnila i úroveňnásilí na ženách. V našem městě se před soud dostává přibližně 17 – 19 takových případůročně, v tomto roce to bylo už 42 případů. Muži mnohdy opouštějí své manželky a děti poté,co žena přijde o práci, a těm pak nezbývá než přežívat s méně než 50 eury měsíčně, kterédostávají jako podporu v nezaměstnanosti. Značná část žen, se kterými jsme mluvili, sistěžovala na sexuální obtěžování na pracovišti a na problémy při hledání zaměstnání naformálním trhu práce.”Milena Kadieva (Gender Research Foundation, Bulharsko)Posilování práv žen během krizeVýznamnou iniciativou, kterou nedávno ohlásilprezident Mezinárodní organizace práce Juan Somavia,je vytvoření paktu na záchranu pracovníchmíst ve světě s cílem prosadit koordinovanou politickouodpověď na světovou krizi v oblasti práce a růstunezaměstnanosti, přibývání chudých pracovníkůa zaměstnanců, kteří se nacházejí ve zranitelnémpostavení. 4 Smyslem této reakce je zabránit světovésociální recesi a snížit její důsledky na lidi. Tento paktpřispěje k tomu, aby mimořádná stimulační opatřeníspolu s dalšími vládními politikami lépe odpověděla napotřeby lidí, kteří potřebují ochranu a práci, a urychlilaproces obnovy ekonomiky a zaměstnanosti.Amnesty International nedávno zahájila kampaňnazvanou Žádej důstojnost (Demand Dignity), kterábojuje za práva lidí ohrožených ekonomickou krizía těch, kteří jsou v reakcích na krizi opomíjeni. Stěžejnímcílem je posílit lidi žijící v chudobě. Kampaň sezaměřuje na to, aby byly jejich hlasy vyslyšeny a spoluse zvýšením vládní transparentnosti a odpovědnostijim bylo umožněno žádat po svých vládách zodpovědnostza závazky v oblasti genderové rovnosti a právžen, a rovněž participovat na rozhodnutích, která majívliv na jejich život. Zvláštní důraz je kladen na právažen a účast žen na rozhodnutích vztahujících se k jejichprávům.Kromě těchto iniciativ je nutné zaměřit pozornostpředevším na výzvy a příležitosti, které světovákrize přináší ženám v oblasti posílení jejich mocia vedení. Jsme svědky pozitivních příkladů žen, kterése vynořily na vysokých postech v důsledku světové4 Projekce MOP o chudých pracovnících ve světě indikují, že200 milionům pracovníků hrozí mezi roky 2007 až 2009 páddo řad lidí žijících za méně než 2 USD denně. Viz: ILO. GlobalEmployment Trends Update, květen 2009.ekonomické a finanční krize, nejpozoruhodněji v případěnové premiérky Islandu a nové prezidentky Litvy,zvolených především v důsledku zklamání lidí z neúspěšnýchhospodářských politik v boji proti krizi.Odpověď, která by stavěla na právech lidí, vyžadujepodle ženské pracovní skupiny při KonferenciOSN o financování rozvoje mimo jiné zprostředkovatreformu světové finanční architektury tak, aby dokázalaúčinně čelit nedostatku likvidity a nepříznivébilanci plateb, a zajistit, aby politická opatření nepřesunulazátěž státní podpory rodin a poskytováníslužeb na bedra samotných rodin. Ženská pracovnískupina lobbuje za přijetí národních, regionálnícha mezinárodních opatření a procesů, jež by respektovalyprostor národní politiky a zároveň odpovídalymezinárodně přijatým standardům a závazkům, včetnětěch, které se týkají práv žen a rovnosti pohlaví.Obchodní politiky a dohody by měly umožnit státůmodstoupit od nevyváženosti režimu Světové obchodníorganizace a neúspěšného ujednání z Doha (tzv. DohaDevelopment Round). Tato opatření by navíc mělo provázetzrušení neoprávněných dluhů rozvojových zemía vytvoření mechanismu na odbourání zadluženostiza účasti dlužných vlád, skupin na obranu práv žena dalších organizací občanské společnosti.Na konferenci OSN o světové finanční a ekonomickékrizi a jejích dopadů na rozvoj, která se uskutečnilana vysoké úrovni ve dnech 24. až 26. června 2009,upozornila ženská pracovní skupina členské státyOSN, že ženy nemohou čekat a že přišel čas na zásadníreformu světové finanční architektury. 5 Navzdoryjednomyslné výzvě k činu z úst organizací občanské5 Ženská pracovní skupina při Konferenci OSN o financovánírozvoje. “Time to Act: Women Cannot Wait. A call for rightsbased responses to the global financial and economic crisis”,červen 2009.společnosti však výsledný dokument konference očekávánínenaplnil. Pro zajištění křehké shody prokázalyčlenské státy jen slabou vůli k reformě finanční architektury,přičemž ústřední role OSN (takzvané G192)v oblasti ekonomické kontroly téměř zmizela.Obhájci ženských práv nicméně přivítali vyjádřenív dokumentu, která uznávají fakt, že ženy čelí “většíplatové nejistotě a břemeni rodinné péče” (odstavec3), a že krize vedla ke zchudnutí především žen a dětí(odstavec 7). Dokument dále uznává, že protikrizováopatření musí nést genderovou perspektivu (odstavec10), zohledňovat mimo jiné rovnost pohlaví (odstavec21) a že obsazování vedoucích funkcí v Mezinárodníchfinančních institucích (MFI) by mělo probíhats ohledem na genderovou rovnováhu (odstavec 49).Velkým zklamáním však byl naprostý nedostatek vůledohlédnout na realizaci ujednání. Trvalé odkazováník “Rozvojovému systému OSN” napříč celým textemdokládá slábnoucí roli OSN v omezené aréně humanitárnípomoci a rozvojové spolupráce. Podle skupin občanskéspolečnosti reprezentuje výsledný dokumentzřetelnou snahu udržet G192 mimo systém světovéekonomické kontroly.Ženská pracovní skupina nicméně zdůraznila,že navzdory snaze MFI a zemí G20 upřednostňovat vesvých rozvojových plánech místo lidí zisk, nepřestanouženy požadovat ekonomickou a genderovou spravedlnostna úrovni OSN. Ačkoliv neoliberální receptyMMF a Světové banky a jejich nezodpovědný systémfinanční kontroly prokazatelně selhaly, nepřestávajítyto dvě instituce uplatňovat své chybné politikya klást rozvojovým zemím podmínky, jako kdyby nebylypouze zvláštními agenturami OSN, ale naopak OSNbyla jejich zvláštní agenturou. V systému OSN, jehožčlenové by si měli být rovni, jsou si některé – nyní až 20zemí – rovnější než zbývajících 172. Ženská pracovnískupina s touto praxí zásadně nesouhlasí a požaduje,aby všechny členské státy měly u jednacího stolu stejnýhlas, rovná práva i závazky.Organizace občanské společnosti, včetně ženskýchorganizací a sítí, požadují rozvojový přístupzaložený na dodržování práv. Při naplňování tohotopřístupu agenturami OSN se prokazuje jeho účinnostpři snižování chudoby, rozvoji demokracie a lidskýchpráv a podpoře zranitelných skupin, především žen,k účasti na rozhodování. 6 Aplikace tohoto konceptupřispívá k naplnění závazků států, které se k nim zavázalyratifikací Úmluvy na odstranění všech forem diskriminacežen a přijetím Pekingské akční platformy.Stále je však třeba tento přístup zlepšovat,aby účinněji odpovídal potřebám žen a požadavkůmgenderové rovnosti. Existuje v něm mnohonedostatků, které plynou z přílišné obecnosti, slabýchimplementačních mechanismů a nedostatečnéaplikace konceptu lidských práv. Rozvojový přístupzaložený na právech staví na principech účasti,6 Inter-Agency Standing Committee, Growing the ShelteringTree, Protecting Rights through Humanitarian Action,Programmes & Practices Gathered from the Field, UNICEF;Moser, C., Norton, A. (2001) To Claim Our Rights: LivelihoodSecurity, Human Rights and Sustainable Development,Overseas Development Institute, Londýn OECD (2006).Integrating Human Rights into Development: Donorsapproaches, experiences and challenges. OECD OHCHR, DraftGuidelines: A Human Rights Approach to Poverty ReductionStrategies, OSN, 10. září 2002.Tematické články 14Social Watch

Dopady krize ve východní Evropě z hlediska genderuZ národních zpráv obsažených v této knize vyplývá, že světové trendy v oblastidopadů světové krize na ženy jsou charakteristické také pro země východníEvropy. Například v České republice naložily reformy veřejných financí, jakojsou nižší daně pro nejbohatší vrstvy a zvýšení DPH na základní zboží, největšídíl břemene na sociálně nejvíce znevýhodněné lidi, včetně žen. Tytéž následkymá i zpoplatnění základních služeb a snaha snížit daně na sociální pojištění,především pro nejbohatší daňové poplatníky. Velkým problémem byly nerovnéplaty a diskriminace na základě pohlaví a věku dokonce ještě před tím, nežkrize začala. Další problémy v oblasti genderové rovnosti v České republicejsou důsledkem konzervativní politiky vlády a nedostatečné podpory institucízabývajících se péčí o děti. Krize rovněž vedla k růstu diskriminace vůči imigrantůmženského pohlaví, především z Asie.V Maďarsku, které krize ve srovnání s ostatními zeměmi východní Evropypostihla nejvíce, přijala vláda řadu opatření, včetně seškrtání důchodů, bonusůve veřejném sektoru, mateřských dávek, podpory pro hypotéky, energiea veřejnou dopravu, aby tak splnila podmínku MMF pro poskytnutí záchrannéhobalíčku ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Všechna tato opatřeníbudou mít na ženy negativní dopad a jejich břemeno péče o ostatní jen zvýší,stejně jako některá další plánovaná opatření, včetně snížení mateřskýchdávek a podpor pro mladé páry s dětmi.V Polsku může vést snížení rodinných příjmů v důsledku ekonomickékrize ke zchudnutí celých sociálních skupin, především mezi nižší a střednítřídou. S největší pravděpodobností se to velmi významně dotkne právě žen,které jsou tradičně zodpovědné za péči o rodinu. Podle některých analytikůrozšíří krize pravděpodobně i šedou zónu polské ekonomiky, neboť mnozí,a zvláště malí podnikatelé, se budou snažit snížit mzdové náklady, vyhnout sezdanění a dalším nákladům spojeným s formálním zaměstnáním. Růst šedéekonomiky tak s největší pravděpodobností ovlivní více ženy než muže, protožeženy častěji zastávají málo placené práce, především v sektoru soukromýchslužeb (např. v maloobchodním prodeji). Mezi další otázky genderovérovnosti patří: omezení vysoce feminizovaného odvětví oděvnictví a omezenámobilita pracovního trhu kvůli vyšším nákladům na bydlení, hlavně v malýchměstech ekonomicky nerozvinutých oblastí.V Bulharsku neziskové organizace a odbory nesouhlasí s posunem vládnípolitiky, která se rozhodla snížit v době krize sociální výdaje. Tyto výdaje bylynízké již na začátku úpravy měnového sytému a jakékoliv další snížení bymohlo narušit sociální smír v zemi. Nezaměstnanost roste (je třeba zmínit, žepočet neregistrovaných nezaměstnaných se rovná – nebo dokonce převyšuje– počet registrovaných), a to se dotkne hlavně mladých lidí bez praxe, nekvalifikovanýchpracovníků, starších zaměstnanců, lidi s postižením a žen.V Srbsku odbory přijaly vládní návrh na odložení implementace Všeobecnékolektivní obchodní smlouvy a finančních závazků některých zaměstnavatelůvůči zaměstnancům, včetně vyplácení odměn, s cílem “pomocisoukromému sektoru vymanit se z ekonomické krize”. Práva pracovníkůjsou otevřeně porušována ve jménu zvýšení ekonomické stability, zatímcovelké společnosti a magnáti se mohou vyhnout placení daní i mezd a odměnzaměstnancům. Nedávno bylo ohlášeno, že podpora nové nouzové dohodys MMF v hodnotě 3,96 miliard USD povede ke škrtům v oblasti důchodů, vzdělánía zdravotnictví, čímž se jen dále zhorší sociální postavení žen.A na Slovensku navzdory počátečním prognózám, podle nichž země nebudekrizí postižena, předčila realita letos v dubnu oficiální odhady o ztrátě 30tisíc pracovních míst. Za těchto podmínek tak diskriminace žen na pracovnímtrhu dále přetrvává.Ve všech zemích střední a východní Evropy tvoří ženy pravidelně většinudočasné, sezónní a smluvní pracovní síly i málo placených pracovníků, na něžse většinou nevztahuje formální pojištění v nezaměstnanosti nebo programysociální ochrany. Jak ostatně varuje zpráva Rozvoj & transformace, krize pravděpodobněovlivní ženy v oblastech, jako jsou zaměstnání a sociální ochrannésítě, neplacená pečovatelská práce, vzdělání, migrace a násilí. Napříkladomezený přístup k finančním zdrojům nutným pro formální podnikatelskéaktivity tlačí ženy v Kazachstánu do samostatného podnikání či maloobchodníchaktivit v neformálním sektoru. V dalším průběhu krize by se zranitelnostžen mohla prohloubit. O míře pracovní migrace žen se nepřiměřeně máloinformuje, stejně tak i o dopadu na rodiny, které jsou na jejich platech životnězávislé. Na druhé straně se ženy mohou po návratu domů ocitnout v ještězranitelnější pozici, odmítané svými komunitami a rodinami, které je vnímajíjako prostitutky.1 n1 Sperl, L. “The Crisis and its consequences for women”, v Development & Transition, č.13,2009.Social Watch15Genderová rovnost a finanční krize

Dopady krize v subsaharské Africez hlediska genderuZatímco v zemích s rozvinutým průmyslem se obchodní společnosti dočkaly pomoci, na Jihu vedla krizek zintenzivnění privatizace a ke zmírnění daňového břemene zahraničních investorů. Společnostitak v subsaharské Africe využily situace k dalšímu zmrazení růstu platů a nabírání nových pracovníkůa některé ve jménu snížení režijních nákladů dokonce zastavily provozy. Například v Zambii se vládarozhodla čelit dopadům světové hospodářské krize v první řadě zrušením daně z neočekávaných ziskůpro těžební společnosti s cílem zabránit tomu, aby investoři v odvětví ukončili činnost. Všechna tatoopatření snížila daňové příjmy. V důsledku toho vlády Jihu pokračovaly v krácení příspěvků pro sociálníslužby, jako jsou vzdělání a zdravotnictví.Snížené výdaje na zdravotnictví dále zatěžují ženy pečující o své blízké, především ty, jež trpí HIV/AIDS, a ženy také jako první v řadě ztrácejí práci a stále častěji nacházejí jediné východisko v provozováníneformálního maloobchodu se zeleninou a rajčaty. Se zvyšující se mírou nezaměstnanosti navícstále častěji dochází k násilí na ženách.Větší znepokojení však vzbuzuje fakt, že při rozhodování o krizových opatřeních není ženský hlasvůbec slyšet. Řešení jsou stále přijímána na základě genderové nerovnosti, čímž slouží v prvé řadězájmům mužů. Je proto třeba zvýšit účast žen na rozhodovacím procesu, aby se i jejich problémy stalysoučástí národní politiky v boji proti světové ekonomické a finanční krizi. nodpovědnosti, nediskriminace, rovnosti, zvláštníchohledů vůči zranitelným skupinám, posílení jejichmoci, vazeb na standardy lidských práv, progresivníhojednání, neustupování z dojednaných závazků a vládyzákona. Cílem tohoto rozvojového přístupu všaknení zrušení sociálních, ekonomických a politickýchvztahů, které jsou založené na diskriminaci a nerovnédistribuci bohatství, moci a zdrojů. Samotný systémlidských práv není schopen změnit neoliberální ideologii,která významně podkopává uplatňování lidskýchpráv a práv žen, neboť většina standardů lidských právnení závazná a mechanismus, který by donutil státyuvést jejich závazky do praxe, dosud nebyl ustaven.Genderová analýza ukazuje, že pro pochopenínerovností, jež jsou vlastní jak neoliberální tržní ekonomice,tak vztahům mezi pohlavími, je nutné vytvořitdobré analytické nástroje. Feminističtí ekonomovéa ekonomky analyzovali genderové nerovnosti v procesuutváření makroekonomické politiky a vyvinulinástroje, jako jsou genderové indikátory, genderovérozpočtování a statistiky přihlížející k genderu, kteréby ve spojení s přístupem založeným na právechposílily moc žen v procesu rozvoje a při uplatňovánípožadavků na korporátní zodpovědnost mezinárodníchfinančních institucí. nTematické články16 Social Watch

Světová krize cen potravinV rozvojových zemích utratí chudí lidé více než 50 % svého příjmu za potraviny – ti nejchudší utratí 80 % a více. Růst cenpotravin nezvětšil pouze chudobu, ale i hlad. K aspektům, které měly vliv na zvýšení cen zemědělských produktů, patří mimojiné: nedostatečné zásoby vody, náklady na produkci, sucho a klimatické změny. Potřebujeme nový potravinový systém, kterýby respektoval politická, sociální, kulturní a environmentální práva i ekonomický význam zemědělství. Respekt k univerzálnímulidskému právu na přístup k potravinám musí vlády začlenit do veškerého plánování své ekonomické politiky.Sophia MurphyHlavní poradce, Program pro obchod a globální správuInstitut pro zemědělství a obchodní politiku(Institute for Agriculture and Trade Policy, IATP)Ceny mnoha zemědělských produktů na světovýchtrzích, které začaly růst v roce 2005 a v červenci 2008dosáhly vrcholu, byly nejvyšší za posledních 30 let.V několika případech dokonce překonaly rekord.Od března 2007 do března 2008 vzrostla cena rýžeo 74 %, přičemž největší cenový skok nastal jen běhemněkolika týdnů v březnu 2008. Cena pšenice sezdvojnásobila a během téže roční periody, od března2007 do března 2008, dosáhla 130 procent původníhodnoty. 1S pádem cen ropy (z vrcholu přes 150 USD zabarel v červnu 2008 na 40 USD o několik měsíců později)klesly na světových trzích i ceny zemědělskýchproduktů. Jak ovšem stále připomíná Organizace provýživu a zemědělství (FAO), ceny potravin v mnoharozvojových zemích téměř neklesly, zůstávají naopakvyšší než před dvěma či třemi lety. V deseti zemíchdosahují aktuální ceny dosud nejvyšší zaznamenanouhodnotu. Podle zpráv FAO je přetrvávající vysoká cenapotravin nejvíce patrná v subsaharské Africe, kde každáze zkoumaných zemí čelí vyšším cenám rýže nežpřed 12 měsíci. Cena kukuřice, prosa a čiroku je vesrovnání s loňskem vyšší v 89 procentech zemí Afriky.Postiženy jsou i další oblasti světa, především v případěcen rýže v Asii, a kukuřice a pšenice ve Střednía Jižní Americe.Chudí lidé utratí 50 % svých příjmů za potravinya ti nejchudší dokonce 80 % a více. Nedávné zvýšenícen u potravin tak vede k jejich nedostupnosti. Důsledkemnení jen rozšíření chudoby (nezbývají penízena zdravotní péči, vzdělání, založení podniku či čehokolivjiného), ale i hladu, který s sebou nese sníženíproduktivity, častější porody nevyvinutých plodů,ohrožení fyzického a mentálního vývoje novorozencůa dětí, a v konečné fázi i smrt. Žádné z těchto úmrtívšak není nevyhnutelné. Uvažme, že v roce 1966 trpělchronickým hladem každý třetí člověk. Dennodenněhladovělo téměř 35 % světové populace. V roce 20051 Zvýšení cen bylo mnohem dramatičtější v nominální hodnotěUSD než v jiných měnách. Od roku 2002 se světové cenykukuřice zvýšily v nominální hodnotě dolarů o 143 %, alejen o 37 % v reálné (tj. konstantní) hodnotě eur. Mnohorozvíjejících se zemí, které kupují dovážené potraviny v měněnapojené na americký dolar, zažilo mnohem větší skok cen,než země více nezávislé nebo ty, jejichž měny jsou napojenyna euro.hladověl už jen každý sedmý člověk, celkem tedy kolem15 % lidí. Toto dramatické snížení nastalo v doběrapidního růstu světové populace – to se též promítlodo snahy zachránit miliardy lidí před bídným životems chatrným zdravím a sníženou mentální kapacitou.Chronický hlad je něco, co my – vlády, společnosti,komunitní organizace a občané – můžemeodstranit.Proč se to stalo?Cena odráží vztah mezi nabídkou a poptávkou, přičemžtento vztah je ovlivněn měnovými kurzy a spekulacís tím, co přinese budoucnost. Ve hře je tak nabídka,poptávka i institucionální faktory.Občasné nedostatky na straně nabídky jsou normálnísoučástí zemědělství. Deficit v nabídce zvýšíceny, a tím i produkci, protože více farmářů se zaměřína pěstování plodin, které více vynášejí. Tento procesobvykle probíhá se zpožděním (plodiny musí nejdřívedozrát) a reakce na straně nabídky často překonápotenciální poptávku. Proto se v zemědělství ustavilběžný vzorec, podle něhož jsou zvýšené ceny ohlášenyv době vysoké nabídky a relativní cenové deprese,která trvá mnohem déle než zvýšení cen. Tento fenoménsouvisí s tím, co ekonomové nazývají “elastickoupoptávkou”: lidé potřebují jíst, aby přežili. Jakmilevšak svůj hlad ukojí, utrácejí peníze jinde. Čím bohatšílidé jsou, tím menší díl svých příjmů utrácejí za jídlo.Tento jev je také znám jako Engelův zákon, podle slavnéhoekonoma 19. století, který jej popsal jako první.V 21. století se několik věcí změnilo. Zejména tuexistuje nový a teoreticky neomezený zdroj poptávkypo zemědělských plodinách, který pochází z odvětvíbiopaliv, dále rostoucí tlak na množství a kvalitu dostupnépůdy a vody a také nejistota, nakolik klimatickézměny ovlivní úrodu. Přibývá znepokojivých důkazůo tom, že posledních 50 let stále se zlepšující zemědělsképroduktivity je u konce.Tyto strukturální změny mají dramatické důsledkypro veřejnou politiku na zajištění dostupnostipotravin a budoucí zemědělské produkce. Pokud sepotravinová krize týká krátkodobých nebo zvratnýchproblémů (např. špatný zákon, potřeba nouzovýchpeněžních prostředků, potřeba dotovat hnojiva), sahajívlády k jiným prostředkům, než pokud je krize chápánajako důsledek hlubších problémů v potravinovéma zemědělském systému.Následující krátký výčet uvádí příčiny náhléhoa dramatického zvýšení cen zemědělských produktů.O tom, nakolik důležitý každý z těchto prvků je či dálebude, se stále vede diskuse.Nejprve nabídka:VodaZavlažované zemědělství spotřebovává téměř 70 %světových zásob vody. Zavlažované zemědělství produkujecelosvětově 40 % potravin na 20 procentechcelkového množství zemědělské půdy. Je vysoceproduktivní, ale množství použité vody je často neudržitelné.Odhadem 1,4 miliardy lidí žije v oblastechs nedostatečnými zásobami vody. Jídelníček bohatýna masné a mléčné výrobky, který je běžný ve většiněrozvinutých zemí a stále běžnější ve většině zemí světovéhoJihu, vyvolává mnohem větší tlak na světovézásoby vody než stravování založené na rostlinnýchbílkovinách.ZásobySvětové zásoby potravin se od roku 2002 snížily o polovinu.Podle odhadů má svět v současnosti zhrubadvouměsíční rezervy, což je minimální množství doporučenéFAO v případě přerušení zásobování. Nízkérezervy způsobují, že malé změny v zásobách majívelký dopad na výši cen. Podíl obilných zásob byl taktonízký naposledy v letech 1972-1973, zásoby pšenicenebyly takto nízké ještě nikdy. Vlády a soukromé společnostiuvěřily, že nízké domácí zásoby vykompenzujepřístup na světové trhy díky dohodám o liberalizaciobchodu. Klesající rezervy tudíž nevyvolaly okamžitýrůst cen, jako by tomu bylo dříve. Když pak špatnépočasí zasáhlo současně několik hlavních světovýchdodavatelů a uběhlo několik let, nikdo si nepřipraviladekvátní nouzové zásoby. A ceny začaly stoupat –opožděně, ale rychle.Probíhají nicméně diskuse, zda má nízká úroveňrezerv vůbec takový význam. Například David Dawez FAO tvrdí, že pokles byl z velké části způsoben rozhodnutímČíny snížit své značné zásoby na únosnějšíúroveň. 2 Je však možné namítnout, že čím více Čína(která je domovem více než 15 % světové populace)závisí na světových trzích, tím důležitější jsou silnérezervy, neboť samotná Čína potřebuje velké množstvípotravin pro uspokojení domácí spotřeby. Dawerovněž zdůrazňuje, že zásoby některých plodin, jakoje pšenice, vykazují klesající trend už několik desíteklet. Tady ovšem znovu vyvstává otázka, jak nízké jeuž příliš nízké? Pšenice zůstává základní komoditoupro zajištění dostupnosti potravin. Existuje bod,2 Dawe, David. “The Unimportance of ‘Low’ World Grain Stocksfor Recent World Price Increases”, ESA Pracovní dokument č.09-01, Ženeva, únor 2009.Social Watch17Světová krize cen potravin

“Šedesát devět procent Súdánců žije pod hranicí chudoby, zejména ženy zaměstnanév zemědělství. V posledních letech došlo sice ke zlepšení zdravotní péče, ale chudí stále trpíkvůli nárůstu cen potravin. Súdánská občanská společnost se dožaduje finanční podporypro rozvoj, ovšem nejen rozvoj čistě ekonomický, ale na více rovinách společnosti. Rozvojmusí být strategický a musí už od základů počítat s participací žen.”Niemat Kuku (Gender Research and Training Center, Súdán)kdy budou zásoby pšenice jednoduše příliš nízké nato, aby v případě, že jeden nebo více vývozců budečelit slabé úrodě, přestala být tato komodita spolehlivědostupná na světových trzích?Náklady na produkciV letech 2007 a 2008 významně vzrostly ceny hnojiv,ropy, pesticidů a semen. Ceny hnojiv vzrostly v tétoskupině komodit (včetně ropy) vůbec nejvíce od roku2007 a od roku 2000 (tj. jak krátkodobě, tak dlouhodobě).Růst cen ropy se velkou měrou podílel na cenovéinflaci u potravin v rozvinutých zemích a zasáhl rovněžchudé země. Vyšší počáteční náklady zdražují výrobupotravin a snižují příjmy navázaných venkovskýchfarem, které závisejí na vnějších vstupech.SuchoSucho se dnes vyskytuje častěji a je více rozšířené nežkdykoliv v nedávné historii, k čemuž přispívá i desertifikacea odlesňování, nedostatečné urbanistické plánovánía nadměrná spotřeba podzemních zásob vody.V roce 2007 čelila většina hlavních vývozců pšenice,včetně Austrálie, Argentiny a USA, slabé úrodě kvůlišpatnému počasí. To mělo za následek menší zásobyna světových trzích.Klimatické změnyKlimatické změny ovlivňují dešťové srážky a teploty,které jsou rozhodující pro zemědělskou produktivitu.Dokonce i změna o pouhé 1-2° C (hranice, kterou podlevětšiny expertů překročíme) dokáže snížit produkcipotravin v tropických a subtropických oblastech. Odbornícipředvídají, že dopady klimatických změn pocítí75-250 milionů lidí v Africe a že zemědělská produkcev některých oblastech závislých na srážkách sníží doroku 2020 svůj potenciál o polovinu. Klesající hladinyřek omezí ve střední, jižní a jihovýchodní Asii zavlažování,a tím i produkci. Organizace OSN pro výživu a zemědělstvíodhaduje, že 65 zemí – v nichž žije zhrubapolovina světové populace – pocítí kvůli klimatickýmzměnám snížení produkce obilovin. 3A nyní několik poznámek k poptávce:PopulaceKaždý rok vzroste počet obyvatel na světě o 78 milionů.Růst se sice zpomaluje, očekává se však, žepočet obyvatel se v roce 2050 stabilizuje na hodnotěpřibližně 9 miliard.3 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Padající cenyv perspektivě, 2009. Dostupné z: .Stravovací zvyklostiMnohem významnější je fakt, že lidé mění své stravovacínávyky. Každoročně přibývá lidí, kteří jedí jakobohatí obyvatelé Západu. Jinými slovy, přijímají přílišmnoho kalorií, zvláště ve formě tuku a cukru, a jedípotraviny, jejichž produkce, zpracování a přepravavyžaduje příliš mnoho vody a energie. Odhaduje se, žepolovina potravin v rozvinutých zemích přijde nazmar,většina se vyhodí v domácnostech, supermarketecha restauracích, které nabízejí nadměrné porce. 4 Západníjídelníček ničí ekosystémy a zhoršuje zdraví.Změna stravovacích zvyklostí bohatých lidí zdražujepotraviny, které spotřebovávají chudí, protože zmenšujemnožství půdy vhodné k pěstování tradičníchplodin, jako jsou maniok, proso, pšenice a místní zelenina.BiopalivaBiopaliva jsou tekuté pohonné látky vyrobené z rostlinnéhomateriálu. Většina komerčních biopaliv sednes vyrábí z cukrové třtiny, kukuřice, řepky, palmovéhoa sojového oleje. Významnou část osevní plochyzabírají také plantáže jatrofy (dávivce), což je rostlinabohatá na olej a lze ji využít k výrobě biodieselu. Odroku 2006 rostla exponenciálně jak poptávka po biopalivech,tak jejich nabídka. Na výrobu biopaliv sepodle výpočtů spotřebovalo v roce 2007 přes 7 % světovézásoby olejnatých semen a kolem 4,5 % celkovésklizně obilí. Odhady, nakolik tato poptávka ovlivnilasvětové ceny potravin, se pohybují od 10 do 70 procent.Výsledky se zakládají na hypotézách. Očekávánípokračujícího růstu poptávky po biopalivech, kteréještě podnítily ambiciózní cíle EU a USA na jejich využívání,však způsobilo zvýšení spekulativních cenna budoucích trzích a rozšíření produkce plodin navýrobu biopaliv, a to i na ekologicky citlivé půdě, jakojsou rašelinové slatiny v Indonésii a brazilský ekoregionCerrado.A konečně třetí element, který je třeba zohlednit,představují trhy, které zprostředkovávají vztah mezinabídkou a poptávkou. Řízení trhů se v posledních20ti letech výrazně změnilo. Na krizi potravinovýchcen se podepsaly nové obchody, investice a regulaceburz s komoditami.SpekulaceVětšina zemědělských komodit se obchoduje na mezinárodníchburzách. Donedávna se tyto burzy (z nichžvětšina sídlí v USA nebo Velké Británii) řídily zákony4 Švédský Mezinárodní vodohospodářský institut odhaduje, žerozvíjející se země rovněž plýtvají polovinou potravin, kterévypěstují, protože jsou ponechány na polích, jsou špatněuskladněny nebo nemohou být přepraveny kvůli nedostatkusjízdných cest a dalším infrastrukturním problémům.omezujícími účast aktérům, kteří neměli zájem o nákupči prodej fyzických komodit, ale jen o spekulacis jejich cenami. Zákony tak kontrolovaly úroveň spekulativníaktivity. Tyto zákony se počínaje pozdními80. léty minulého století postupně měnily. Napříkladna trhu s obilím se spekulanti museli spokojit s 11miliony bušlů obilí. V roce 2008 si dva největší kapitálovéindexy držely společnou pozici na hodnotěvíce než 1,5 miliard bušlů. Po uvolnění regulace pakinvestice spekulantů vzrostly velmi rychle, z 13 miliardUSD v roce 2003 na 260 miliard USD v březnu 2008.Tržní ceny komodit mají přímý vliv na to, kolik potravinsi vlády mohou dovolit dovézt a zda budou mít lidédostatek potravin.InvesticeS nástupem programů na strukturální změny a rozšířenímregionálních a bilaterálních obchodních dohodpřikročily vlády po celém světě k rozsáhlé liberalizaciinvestičních zákonů. Mnohé země zmírnily nebo odstranilyzákony, které cizincům zakazují vlastnit půdu,další zmírnily povinnost, aby zahraniční společnostireinvestovaly své zisky v hostitelské zemi, čímž sesnížil potenciální užitek investic pro ekonomiku hostitelskézemě. Nedávno se výrazně zvýšilo množstvípronajímané nebo skupované půdy určené k pěstováníplodin pro přímou spotřebu nebo paliva, jejížúroda bude reexportována do investující země, nebov případě zapojení soukromých firem se bude vyvážetkamkoliv, kde bude poptávka. Například v Londýněsídlící firma (Společnost na těžbu a výzkum ve středníAfrice) si pronajala 30 tisíc hektarů půdy v Mozambikuna pěstování cukrové třtiny. Vláda Keni zase podepsaladohodu s Katarem o pronájmu 40 tisíc hektarůpůdy na pěstování čerstvého ovoce a zeleniny určenék vývozu do Kataru. Tyto dohody zvyšují tlak na půdu,vodu a infrastrukturu, a stejně tak i riziko, že vytlačíprodukci potravin pro místní trhy.ObchodSvětové a regionální obchodní dohody změnily způsob,jakým na sebe navzájem působí světové ceny a domácítrhy potravin. Protože se snížily obchodní překážky,světové ceny jsou stále více přímo spojeny s národními– nemusí být nutně (nebo dokonce často) totožné,mají však větší dopad na domácí ceny. Světové trhyjsou často vyzdvihovány kvůli schopnosti poskytnoutpřístup ke světové studnici zásob. Neprozkoumanýmaspektem této integrace je však vytvoření světovékonkurence mezi spotřebiteli. Bez ochrany v tomtoboji nevyhnutelně prohrají chudí spotřebitelé, protožekvůli globalizaci bude stále více půdy využíváno místovýroby potravin k produkci paliv a krmiv pro zvířata.Strukturální příčinyJe třeba se podívat i na některé další otázky, kteréstojí u kořenů krize. Existuje například široká shodana tom, že je potřeba investovat do zvýšení výrobníkapacity. Podíl rozvojové pomoci (ODA), který plynulna podporu zemědělství v rozvojových zemích, kleslz 11,5 % v 80. letech na nynější zhruba 3 %. Klesly takédomácí investice, zvláště v rozvíjejících se zemích.Tento trend je třeba obrátit a existují slibné náznaky,že se tak již děje. Jedna otázka však zůstává: do jakéhodruhu výrobních technologií a systémů se budeTematické články18 Social Watch

investovat? Americká vláda, Gatesova nadace a mnohodalších think tanků a soukromých firem lobbuje zabiotechnologie, jakožto cestu, která zvýší produkciv rozvíjejících se zemích. Slogan, který tato lobby razí,zní: “Nová zelená revoluce pro Afriku”. Ale zelenourevoluci už Afrika vyzkoušela. A ta selhala. Pokud budemena problém nazírat pouze optikou technologiía výrobních vstupů, pak je k neúspěchu odsouzenoi toto nové úsilí.Světová banka, jako jedna z mnoha dalšíchinstitucí, vyzývá země k liberalizaci trhů s hnojivya dokonce i k dotování (prostřednictvím národnícha dárcovských zdrojů) přístupu k hnojivům a pesticidům.To však není model pro udržitelnost. Tato politikarovněž posiluje závislost malých výrobců na koupených(a často dovezených) výrobních vstupech, čímžtaké zvyšuje jejich závislost na peněžní ekonomicea snižuje jejich tržní sílu.Jsou tu však alternativy. Například potenciálagroekologie je obrovský, a navíc i velmi dobře zdokumentovaný.V roce 1988 byla oblast severozápadněod Dháky v Bangladéši, zvaná Tangail, zasažena záplavami.Pomoc nabídla místní nezisková organizaceUnnayan Bikalper Nitinirdharoni Gobeshona (UBINIG)[Výzkum politik pro rozvojové alternativy], která jižv tomto okrese pracovala s tkalci. Zaměstnanci UBINIGse přitom setkali s ženami, které si stěžovaly, že v zemědělstvípoužívané pesticidy jim ničí zdraví i zdravíjejich dětí a zabíjejí nekultivovanou listnatou vegetacia ryby, na nichž závisí obživa místních lidí. Vesničanézačali pracovat na projektu pro vytvoření zemědělskéhovýrobního sytému bez využití chemikálií. Projektse rozvíjel a nyní má jméno “Nayakrishi Andolon”, cožv překladu znamená Nové zemědělské hnutí. Hnutízahrnuje přes 170 tisíc farmářských domácností v 15různých okresech napříč Bangladéší. Některé místnívlády již dokonce vyhlásily zákaz používat na jejichúzemí pesticidy. 5Mezinárodní panel pro hodnocení zemědělskýchtechnologií a vědy pro rozvoj (The International Assessmentof Agricultural Knowledge, Science and Technologyfor Development, IAASTD), čtyřletý projekt,který zahrnuje přes 400 odborníků a jenž dosud ratifikovalo58 vlád, uvádí: “Znalosti, vědecké poznatkya technologie v zemědělství musí uspokojit potřebymalých farem v rozmanitých ekosystémech a vytvořitrealistické příležitosti pro rozvoj v oblastech s nízkýmpotenciálem pro zlepšení produktivity a vysokým rizikemtěch nejhorších projevů klimatických změn.” 6Ropa a biopalivaPochopení významu ropy jako hlavního komponentuprůmyslového zemědělství pomáhá porozuměthlubším strukturálním příčinám potravinové krize.Ve svých důsledcích používá Zelená revoluce rostlinnékřížení a technologii k umocnění fotosyntézy5 Viz Mazhar, F. et al. Food Sovereignty and UncultivatedBiodiversity in South Asia, Academic Foundation: New Delhi;International Development Research Centre: Ottawa, 2007strany 3-4. Dostupné z: .6 International Assessment of Agricultural Knowledge, Scienceand Technology for Development (IAASTD). ‘ExecutiveSummary, Synthesis Report’, 2008. Dostupné z: .– sluncem poháněného zemědělského sytému, kterýpo celý čas živil lidstvo a všechny další živé bytostina planetě – pomocí fosilních paliv. Zelená revolucespoléhá na semena vypěstovaná tak, aby reagovala navyšší stupně anorganických hnojiv a vody. A dosáhlataké mimořádných výsledků, výnos z jedné rostliny sevýznamně zvýšil. Předchozí technologická revolucejiž nahradila lidskou a zvířecí práci na farmách ropoupoháněnými stroji. V případě Zelené revoluce začalafosilní paliva pohánět zavlažovací čerpadla, vyrábí sez nich elektřina, ale i hnojiva a pesticidy.Jedním z důsledků rostoucího významu ropyjako nezbytné součásti produkce potravin je fakt, žese zemědělství stalo hlavním zdrojem emisí skleníkovýchplynů. Dalším je to, že se zemědělství stalozávislým na omezených zdrojích. A za třetí, ekonomikazaložená na farmářství se proměnila v tom, že vstupyvyráběné na farmě (energie, semena, hnojiva, kontrolaškůdců) byly nahrazeny vstupy, které se musí nakupovat.Koupené vstupy znamenají pro mnoho farmářůSeveru i Jihu dovážené suroviny, což jim znemožňujepředvídat cenu jejich produkce.Nedávná data ze Spojených států dokazují, žev roce 2007 vzrostly farmám náklady a v roce 2008 sev záznamech objevilo dosud vůbec největší meziročnízvýšení: 20,5 miliardy USD v roce 2007 a 36,2 miliardyUSD v roce 2008. V roce 2009 se očekává jejich sníženína 22,7 miliardy USD, ale to je stále o 9 % vyšší údajnež v roce 2007. 7 Ke značně vyšším nákladům přispělyceny paliv, krmiv a hnojiv.Stále probíhá zuřivá debata o roli biopaliv v potravinovékrizi. Nikdo nepopírá, že poptávka po biopalivechse odrazila na vyšších cenách potravin, spornévšak zůstává to, v jaké míře a s jakým efektem. Vyššíceny jsou pro většinu farmářů nutností. Současněvšak musí být chráněny zájmy chudých spotřebitelů,včetně malých farmářů, kteří jsou často sami konzumentipotravin. Vyšší ceny pro farmáře však představujípouze jednu část odpovědi. Zbývá vyřešit, jakzajistit spravedlivější rozdělení hodnoty komodit mezifarmáře, zpracovatele a maloobchodníky. A výzvoupro politiky je odčinit disproporční tržní sílu potravinářskýchkorporací.Zahraniční investice do půdyS potravinovou krizí se objevil znepokojivý fenomén:exploze zájmu investorů o nákup nebo pronájempůdy v zahraničí. Média o tomto fenoménu hovoříjako o uchvácení půdy. Nezisková organizace GRAINsídlící v Barceloně uvedla loni v říjnu ve svém on-linebulletinu věnovaném tématu pod názvem Zabráno!Uchvácení půdy pro potravinovou a finanční bezpečnostv roce 2008 seznam zhruba 180 navrženýchobchodních dohod. Mezinárodní institut potravinovépolitiky ve své zprávě vydané na toto téma v dubnu2009 odhaduje, že od roku 2006 bylo ve zhruba 50obchodních transakcích prodáno 20 milionů hektarůpůdy, většinou v Africe. 8Nejvíce tento fenomén pohánějí obavy o zabez-7 Viz: . Zpřístupněno 7. května 2009. Číslajsou pravidelně aktualizována.8 Van Braun, J. a Meinzen-Dick, R. “Land Grabbing by ForeignInvestors in Developing Countries: Risks and Opportunities”,IFPRI Policy Brief, 13. dubna 2009.pečení dostupnosti potravin a poptávka po biopalivech.Čistí dovozci potravin, jako je Saudská Arábiea Jižní Korea, nevěří, že světové trhy představujídostatečnou záruku nabídky. Nařízení a cíle pro minimálnízačlenění biopaliv do energetické politiky,především v EU a USA, ale i v jiných zemích světa,mezitím vyvolaly velký zájem soukromých investorůo pěstování surovin pro výrobu biopaliv (včetně sojovýchbobů, palmového oleje a jatrofy pro biodiesel;a cukrové třtiny a kukuřice pro bioethanol).Tato obchodní ujednání jsou znepokojující hnedz několika důvodů. Rozložení sil je asymetrické, neboťvelké firmy a (většinou) bohatší země jednají s malýmia často velmi chudými zeměmi, z nichž mnohése vyznačují slabou správou země. 9 Hostitelskézemě zahrnují Súdán, Pákistán, Etiopii, Madagaskara Zimbabwe. Některé země, na něž se upírá pozornostinvestorů, přijímají potravinovou pomoc od Světovéhopotravinového programu, například Kambodža, Nigerie,Tanzanie, Etiopie a Barma. 10Právo na dostupnost potravinObecný komentář k Právu na dostupnost potravin říká:“U kořene problémů, jakými jsou hlad a podvýživa,není nedostatek potravin, ale nedostatečný přístupk dostupným potravinám.” 11 Nedávná zpráva Institutupro zemědělství a obchodní politiku (IATP) zasetvrdí, že “Spojené státy jako celek jsou s ohledem nadostupnost potravin zajištěny, vláda však není schopnaochránit právo svých lidí na dostupnost potravin.Americké ministerstvo zemědělství uvádí, že asi 11 %domácností v USA (a 18 % amerických dětí) postrádáv určitý okamžik roku přístup k dostačujícímu množstvípotravin. Tato statistika reprezentuje 12,6 milionulidí. A přesto i po odečtení vývozů by domácí nabídkapotravin mohla každého Američana zcela nakrmithned dvakrát.” 12Zpráva dále srovnává situaci v USA s Nepálem,jednou z nejchudších zemí světa. “Nepál se velmisnaží zajistit lidem dostupnost potravin. Nová vláda,ustavená po desetileté občanské válce, zahrnulaprávo na zajištění potravin do své prozatímní ústavy.Nejvyšší soud Nepálu, který toto právo uznává, nařídil25. září 2008 nepálské vládě, aby okamžitě zajistilazásoby potravin pro 32 distriktů, které v té době trpělyjejich nedostatkem.”Co dělá mezinárodní společenství?Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vytvořil v dubnu2008 na vysoké úrovni operační skupinu pro potravinovoukrizi (High-Level Task Force on the Food Crisis,HLTF). Proklamovaným účelem jejího vzniku bylo “prosaditjednotnou odpověď na výzvu dosáhnout světovédostupnosti potravin“. 13 Operační skupina měla9 Cotula, L., Dyer, N. a Vermeulen, S. Bioenergy And Land Tenure:The Implications Of Biofuels For Land Tenure And Land Policy.International Institute for Environment and Development (IIED)and FAO: Londýn a Řím, 2008.10 Seznam operací Světového potravinového programu.Dostupné z:

koordinovat agentury OSN a instituce brettonwoodskéhosytému takovým způsobem, aby se dohodlakolektivní reakce na potravinovou krizi. Operační skupinutvoří 15 agentur, úřadů a programů OSN, Světovábanka, MMF a WTO. Chybí jí však zdroje a stále neníjasné, jakou roli by měla vůbec hrát.Operační skupina HLTF vytvořila v červenci 2008tzv. Komplexní rámec pro akci (Comprehensive Frameworkfor Action, CFA). 14 Tento dokument odrážísilné i slabé stránky komplikovaného složení skupiny:podařilo se v něm stanovit rozmanité příčiny, kterépřispěly ke krizi, a rovněž uvést několik důležitýchdoporučení. Na druhé straně však prosazuje makroekonomicképolitiky, které podlamují jeho vlastnídoporučení. 15 Například zdůrazňuje význam investicdo malých farmářů. Samozřejmě, pokud potravinovákrize přinesla jeden důležitý poznatek, jak je zřejméi ze zprávy Světové banky O rozvoji ve světě z roku2008, pak je to v mnohostranné diskusi přijatá shodao důležitosti poskytnout malým farmářům politickouváhu. CFA tento bod vyzdvihla. Přesto však i nadálevybízela vlády k dokončení kola mnohostrannýchobchodních jednání v Doha a podporovala další financováníprogramu Pomoc za obchod. Agenda jednáníz Doha nemá prakticky co nabídnout zemím, kteréčelí potravinové cenové krizi. 16 Je totiž produktem jinédoby, jakkoliv nedávné, a jeví se nemístně ve změněnérealitě napjatých zásob komodit, rozpolcenostihlavních exportérů potravin ohledně obchodu a vážnéúvěrové neschopnosti bank, která přispívá k tomu, coWTO očekává jako největší smrštění objemu světovéhoobchodu od druhé světové války. 17Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přišels jiným nápadem, takzvaným “Globálním partnerstvímpro zemědělství a dostupnost potravin”. Poprvése tento nápad objevil v červnu 2008 na summitu OrganizaceOSN pro výživu a zemědělství (FAO), kterájednala o záplavové krizi. V následujících měsícíchse nápadu chopili členové G8 a do popředí ji vyneslavláda Španělska, která předtím, než se v Madriduv lednu 2009 konalo zasedání o potravinové krizi, nechalakolovat dokument nazvaný “Madridský proces:K inkluzívnímu globálnímu partnerství pro zemědělstvía dostupnost potravin”. Ten načrtl obrysy společnéhoúsilí všech zúčastněných ke zvýšení efektivity bojeproti hladu jak na lokální, tak světové úrovni.Iniciativě Globálního partnerství se nedá upřít potenciál,její směřování však zůstává nejasné. PůvodníSarkozyho návrh představoval dalekosáhlou politickyorientovanou iniciativu, která by kromě vytvoření novýchfondů poskytla vládám prostor pro vypracovánísvětové strategie pro zajištění dostupnosti potravin,a to pod vedením skupiny mezinárodních expertů.Probíhající diskuse se zaměřovaly spíše na koordinacedárců a nechávaly stranou politické diskuse.Také neexistuje shoda na tom, zda by se toho mělachopit primárně skupina G8 nebo OSN. Dosud nebylvypracován kalendář aktivit a chybějí také informaceo dostupné finanční podpoře pro usnadnění procesu.Co dalšího je možné udělat?Neúspěšná snaha odstranit hlad je výsledkem politickýchrozhodnutí. Víme, jak provozovat udržitelnějšízemědělství. Víme, jak lépe regulovat trhy. Víme, že zajištěnídostupnosti potravin musí stavět na silné místnízákladně. Nové zemědělské a potravinové systémy byměly podporovat environmentální integritu, demokratickousvrchovanost, extrateritoriální zodpovědnost;měly by upřednostňovat místní potřeby a chránit spravedlnosta efektivitu tržních směn. 18Neexistuje jednoduchá ani jediná cesta, jak ukončitpotravinovou krizi a transformovat zemědělství tak,aby uchránilo lidi od hladovění. Je zapotřebí krátkodobých,středně i dlouhodobých opatření. Do akcese musí zapojit široká skupina partnerů. Ti musí brátv úvahu řadu odvětví, včetně zemědělství, energetiky,financí, obchodu, životního prostředí a výzkumua rozvoje. Rychlých výsledků lze dosáhnout napříkladkontrolou tlaku, který vytváří poptávka po biopalivech(např. zrušením plánů pro využití biopaliv nebo trvánína mnohem užších kritériích tam, kde mají biopalivaveřejnou podporu), zvýšením a zkvalitněním humanitárnípomoci, která upřednostní investice do místnía regionální výrobní kapacity, regulací spekulativnípoptávky po zemědělských komoditách na budoucíchtrzích, přezkoumáním domácích omezení obchoduv zemědělství a zvýšením zemědělské produkce.Stejně důležitá je i druhá skupina akcí, jejichžefekty se projeví později. Ty musí vést k transformaciprůmyslového zemědělství na spravedlivější,ekologicky udržitelnější a více místně řízený model.Mezi tato pomaleji působící opatření patří investicedo infrastruktury a výrobní kapacity, které respektujímístní produkci a zpracování, investice do výzkumu,zaměření pozornosti na místní kulturu stravovánía spotřební vzorce, posílení institucí (včetně právníchprocedur a politické zodpovědnosti), přehodnocenízemědělské obchodní politiky, mnohem silnější regulacetržní síly (především nadnárodních korporací,které jsou aktivní v potravinovém systému), ustaveníobilných rezerv s odpovědností veřejnosti a investicedo obnovitelných zdrojů energie. Zásadně důležité jetaké ukončení obrovského plýtvání potravinami. NaJihu je toto plýtvání důsledkem špatného skladování,nekvalitních silnic a další infrastruktury. Na Severu jeto proto, že potravinový systém zde staví na nadbytkuv každé fázi produkce, zpracování a distribuce potravin.V každém případě to lze a je třeba omezit.Potravinová krize je něčím víc než jen krátkodobýmproblémem, který lze zvrátit. Vlády musí současněvytvořit záchranné sítě pro hladovějící, investovatdo udržitelné zemědělské výroby a začít řešit otázkupřístupu k potravinám. Přístup leží z pohledu práva nadostupnost potravin v samém srdci tohoto problému,a rovněž je srdcem skutečné potravinové krize, kterásouží náš svět. n14 Dostupné z: .15 Pro kritickou perspektivu na CFA viz také Foodfirst Information& Action Network (2008).16 Viz Institute for Agricultural and Trade Policy (IATP) “Can AidFix Trade? Assessing the WTO’s Aid for Trade Agenda”, 22.září, 2006. Dostupné z: . “SevenReasons Why the Doha Round Will Not Solve the FoodCrisis”, květen, 2008. Dostupné z: . Také Trócaire. BriefingPaper: Implementing Aid for Trade (AfT) to Reduce Poverty,březen 2009. Dostupné z: ; a Caliari, A. “CivilSociety Perspectives on the Aid for Trade Debate,” v Njinkeu,D. a Cameron, H. (eds.), Aid for Trade and Development,Cambridge University Press: New York, 2007.17 Světová obchodní organizace (WTO). “WTO sees 9% globaltrade decline in 2009 as recession strike’, WTO tisková zpráva,23. března 2009. Dostupné z: 18 Viz: De la Torre Ugarte, D. a Murphy, S., “The Global Food Crisis:Creating an Opportunity for Fairer and More Sustainable Foodand Agriculture Systems Worldwide.” Ecofair Trade DialogueDiscussion Papers, 11, 2008. Misereor & the Heinrich BöllStiftung: Německo.Tematické články 20Social Watch

Spravedlnost při ochlazování planetySoučasná světová recese může být nakonec pro celý svět zamaskovaným požehnáním, protože snížený růst s sebou nese ménětlaku na životní prostředí a emisí, které je třeba snížit. Nabízí jedinečnou příležitost k dosažení sociální a environmentálníspravedlnosti. K udržitelnosti povede jen čestnější jednání a k vymýcení světové chudoby, obnově životního prostředía stabilizaci klimatu je nezbytné poskytnout pomocnou ruku. To však bude možné teprve tehdy, až bohatí změní způsob výrobya spotřeby a naučí se žít v limitech udržitelnosti. Současně by se rozvojové země měly vyhnout cestě, kterou se dříve vydalyindustrializované státy, a ihned se přiklonit k čisté výrobě a spotřebě.PRRM/Social Watch PhilippinesIsagani R. SerranoPodíl lidstva na současných změnách klimatu je teďmnohem jasnější. Recept, jak napravit to, co lidé udělali,a odvrátit katastrofu, nabízí Rámcová úmluvaOSN o změnách klimatu (UN Framework Conventionon Climate Change, UNFCCC) 1 a z ní odvozenýKjótský protokol 2 a další smlouvy. Přestože je třebapodniknout nějakou akci, rozpory mezi rozvinutýmia rozvíjejícími se zeměmi jsou stále zřetelné, aniž bybyl v dohledu jejich konec. Přitom se zdá, že dokoncei ti nejlepší vědci podceňují rychlost, jakou se klimaopravdu mění. Například Čtvrtá hodnotící zpráva mezivládníhopanelu o změnách klimatu (IPCC) tvrdí, žeSeverní ledový oceán si zachová celoroční vrstvu ledudo roku 2050 3 , krátce nato se však ukázalo, že zprávaznačně podcenila rozsah tání mořského ledu a žeoceán ztratí svou letní vrstvu ledu mnohem dříve. 4Je zřejmé, že je nutné se něčeho vzdát, než seplaneta dostane do bodu, kdy se změna klimatu stanenevratnou. Žádná ze stran však nechce ustoupit.Bohaté země proto, že se cítí být tlačeny do splněnítěžkých a náročných cílů před tím, než cokoliv udělajíchudší země. A chudší země zase kvůli pocitu, že jsounuceny řídit se stejnými cíly jako bohaté země předtím, než dostaly šanci je dostihnout.Konec hry?V 80. letech 19. století, když jsme začali spalovat fosilnípaliva a vytvořili dnešní industriální společnost,činila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280ppm. V 50. letech 20. století již dosáhla 315 ppm. Kdyžpak na konci 80. let začal vědec NASA James Hansenpoprvé burcovat společnost kvůli změnám klimatu,ustavil 350 ppm jako nejvyšší přijatelnou hladinu,1 OSN. United Nations Framework Convention on ClimateChange. 1992. Vstoupila v platnost roku 1994. Dostupné z:.2 OSN. “Kyoto Protocol to the United Nations FrameworkConvention on Climate Change.” 1998. Dostupné z: .3 IPCC. “Climate Change 2007: Synthesis Report.” FourthAssessment Report of the Intergovernmental Panel on ClimateChange. Ženeva: International Panel on Climate Change.4 Lovett, R. “Arctic Ice Melting Much Faster Than Predicted.”National Geographic News, 1. května 2007. Dostupné z: .“pokud si lidstvo přeje zachovat planetu podobnouté, na níž se rozvinula civilizace a na níž se adaptovalživot na Zemi”. 5Ten bod jsme však již překročili. Koncentraceoxidu uhličitého v atmosféře je nyní 380 ppm a odhadujese, že poroste rychlostí 2 ppm ročně. V podstatěještě neexistuje shoda na tom, jaká hladina už neníbezpečná. Někteří stanovili tento práh na hodnotě450 ppm. Podle jiných by to mělo být mnohem méně.Bývalý viceprezident USA Al Gore se na Konferencismluvních stran v Poznani v prosinci 2008 neúspěšněpokoušel dosáhnout shody na hranici kolem 350 ppm.Rajendra Pachauri, který předsedá panelu UNFCCC/IPCC, uvedl, že bez základních reforem provedenýchdo roku 2012 se klimatický systém může vymknoutkontrole a že světové emise CO2 je třeba začít snižovatdo roku 2050. 6Zpráva IPCC se vyhýbá návodům, co dělat, avšaksamotné limity nabízejí politikům mapu možnýchscénářů. Od roku 1990 bylo navrženo již 40 takovýchscénářů, postavených na čtyřech hlavních dějovýchliniích. Tyto scénáře se třídí podle toho, zda se budoucnostzaměří na rozvoj ekonomický (označený jako A)nebo environmentální (označený jako B) a zda budeorientována na úroveň globální (číslo 1) nebo regionální(číslo 2). A1 tak značí scénář ekonomický/globální,A2 ekonomický/regionální, B1 environmentální/globálnía B2 environmentální/regionální. Scénář A1 sedále dělí do tří různých scénářů: s využitím fosilníchpaliv (A1F1), v rovnováze mezi fosilními a jinými palivy(A1B) a s přechodem k nefosilním palivům (A1T). Scénář„tvářit se že se nic neděje“ (Business-as-usual),který předpokládá nedělat s emisemi skleníkovýchplynů vůbec nic, samozřejmě nepřipadá v úvahu.Mezitím přibývá náznaků, že nejhorší scénářmůže přijít dříve, než si dokážeme představit. Extrémníprojevy, jako jsou bouře, záplavy a sucho majízničující dopad na vodní zdroje, dostupnost potravin,zemědělství, ekosystémy, biodiverzitu a lidskézdraví. Vlna horka, která se v srpnu 2003 přehnalaEvropou, zabila ve Francii téměř 15 tisíc lidí a 35 tisícv dalších devíti zemích Evropy. Lesy Kalifornie a Austrálienedávno zažily ohnivé peklo, jinde zuří bezprecedentnízáplavy. Všechny tyto události předvídalyi veškeré posudky IPCC, nyní jsou však běžné kdekoliv5 Hansen, J. Testimony to the US Congress, 23. června 1988.6 McKibben, B. “Think Again: Climate Change.” Foreign Policy,leden/únor 2009. Dostupné z: .a přicházejí bez varování. Dlouhotrvající sucho v zemích,které jsou hlavními producenty potravin, bymohlo v roce 2009 snížit výrobu potravin o 20 až 40procent. Na mnoha místech zažívají obrodu nemocí,proti nimž se už lidé dokázali ubránit, napříkladtuberkulóza, malárie, horečka dengue. Odlesňování,které zodpovídá za zhruba 17 procent emisí skleníkovýchplynů, se nedávno zintenzívnilo kvůli rostoucímpožadavkům na biopaliva. Původní lesy byly v letech2000 a 2005 káceny rychlostí 6 milionů hektarů ročněa souběžně s tím klesala i biodiverzita.Klimatická spravedlnostSpravedlivější svět s sebou nese větší šanci na přežitía adaptaci na klimatické změny. Pro odolnější světje třeba stanovit limity růstu (bez ohledu na to, zdabyly překročeny obávané prahové hodnoty) a zajistitspravedlnost mezi národy a komunitami, mezi mužia ženami, současnými a budoucími generacemi.Princip klimatické spravedlnosti je přímo odvozenz Úmluvy UNFCCC, jejíž článek 3.1 stanoví, žezemě by měly jednat “na základě spravedlnosti a veshodě se sdílenou, i když pro každého rozdílnou odpovědnostía schopností”. To je doplněno dvěma dalšímiprincipy, stanovenými v Deklaraci o životním prostředía rozvoji z Ria a Agendy 21, které byly výsledkem SummituZemě z roku 1992:1) prevence2) znečišťovatelé platí.První z nich říká, že pokud si nejste jisti užitkema následky toho, co chcete udělat, pak to nedělejte.Význam druhého je zřejmý. Princip klimatické spravedlnostije také výslovně uveden a obsažen v mnohadalších deklaracích a dohodách OSN.Ačkoliv změny klimatu nikoho nešetří, bohatéani chudé, větší dopad mají na chudé, přestože se jimmohou hůře bránit. Rozvíjející se země, též označovanéjako Non-Annex I, přispěly k emisím skleníkovýchplynů mnohem méně než země rozvinuté, označovanéjako Annex I. Přesto jejich následky trpí více. Nejméněrozvinuté země (LDC), které ke znečištění přispělynejméně, jím budou trpět nejvíce. Mnohé malé ostrovnírozvíjející se země mohou jednoho dne prostězmizet z mapy světa.Společné úsilí ke stabilizaci koncentrací emisískleníkových plynů (GHG) v atmosféře, ať se tak stanena základě rozhodnutí o jakémkoli scénáři – 350 ppm,450 ppm, 550 ppm, 650 ppm – musí být založeno narozdílném podílu odpovědnosti za to, co se děje a budedít, a na různé míře rozvoje. Země a lidi na celém světěSocial Watch21Spravedlnost při ochlazování planety

“V Kolumbii žije asi 84 původních kmenů s 64 rozdílnými jazyky, které obývají oblasti kolemhranic s Venezuelou, Peru a Brazílií, právě ty, ve kterých se nacházejí nejvzácnější ložiskapřírodních zdrojů. Bojujeme za obranu našeho teritoria a zachování naší kultury. V tomtoboji zemřelo od 70. let minulého století už 1.400 našich vůdců. Mnohé z oblastí obývanýchdomorodci jsou v současnosti pod kontrolou armády nebo polovojenských skupin. Vládase snaží vysídlit naše komunity, aby mohla s nadnárodními společnostmi jednat o využitípřírodních zdrojů v těchto oblastech, například o těžbě dřeva a ropy. Původní kmeny žijícína území Kolumbie nesouhlasí s dohodami o volném obchodu, protože takové smlouvy neotvírajínové trhy, ale jen urychlují vysídlování našich komunit a vliv USA v naší zemi.”Jesús Avirama (Regionální rada domorodých obyvatel Cauca, Kolumbie)Obrázek 1Roční světové emise oxidu uhličitého zespalování fosilních paliv a výroby cementu,1850-1999, a koncentrace CO2 v atmosféře,v ppmv, 1850–2000Zdroj: P. Tans, Laboratoř pro sledování klimatua diagnostiku, National Oceanic and AtmosphericAdministration, USA.lze rozdělit do tří skupin: nadměrní spotřebitelé, kteřívypouštějí vysokou hladinu emisí; podměrní spotřebitelé,kteří vypouštějí nízkou hladinu emisí; a udržovatelé,kteří žijí v mezích udržitelnosti. Toto třídění pakodpovídá následujícímu rozdělení na (a) průmyslovézemě – všechny jsou členy Organizace pro hospodářskouspolupráci a rozvoj (OECD); (b) nejméně rozvinutézemě, z nichž většina leží v Africe; (c) vyspělé rozvíjejícíse země, jako jsou Brazílie, Čína, Indie a některédalší země východní a jihovýchodní Asie.V každé zemi, ať už bohaté či chudé, však budouněkteří, kteří zcela nezapadají do těchto kategorií:bohatý Filipínec má například podobný životnístyl – a tedy vypouští i stejnou hodnotu emisí CO2– jako jeho bohatý americký protějšek. Zhruba 600milionů Číňanů a Indů, kteří nejsou chudí nebo náležíke střední či bohaté třídě, jsou směsicí udržovatelůa nadměrných spotřebitelů. Vyloučení podměrníspotřebitelé produkující nejméně emisí skleníkovýchplynů, kterých je přes 2 miliardy, trpí nedostatečnouvýživou, vzděláním, jsou bez práce, nejsou slyšet, nemajípřístup ke zdravotní péči, vodě a hygieně a žijív potupných podmínkách. Právě ti musí mít přednostpři uplatnění práva na rozvoj a měli by být též hlavnímipříjemci transferu zdrojů mezi státy i v jejich rámci.Dohoda, díky níž se lidstvo vyhne katastrofě, jespravedlivá a jednoduchá: bohatí lidé žijící v bohatýchi chudých státech musí přinést mnohem větší oběťtak, aby chudí i my všichni jsme mohli žít udržitelnýživot.Snižování, srdce spravedlnostiNa stole leží mnoho návrhů, které se týkají principu“spravedlivého podílu”, například právo na zelenýrozvoj, sdílené, ale rozdílné sbližování, snižovánía sbližování do roku 2050, atd. Všechny se v zásaděsnaží o stabilizaci klimatu.Země, které vypouštějí vysoké hladiny emisí, semusí zavázat k drastickému, hlubokému a povinnémusnížení svých emisí skleníkových plynů ve srovnánís úrovní v roce 1990 a pomoci rozvíjejícím se zemímprostřednictvím “měkkých” financí a zavedením čistétechnologie. Ať již bude rozhodnuto o jakémkoliv scénářipro stabilizaci emisí, snížení, které se od nich vyžaduje,bude obrovské. Nachází se v rozmezí 25 až 50procent či více mezi lety 2020 a 2050. Snížení se týkávšech šesti plynů uvedených v Kjótském protokolu:CO2, metanu (CH4), oxidu dusného (N2O), fluoruhlovodíku(HFC), perfluorokarbonu (PFC) a fluoridu sírového(SF6) – které jsou přeloženy do ekvivalentu tun CO2(CO2teq) v seznamu GHG každé země.Rozvíjející se země mají právo na rozvoj, totoprávo však nelze chápat jako oprávnění znečišťovatživotní prostředí. Právo na rozvoj podle principuklimatické spravedlnosti nesouvisí pouze s růstemekonomiky. Mnohem významnějším aspektem jeuspokojení základních potřeb, které vede k dosaženípřiměřené úrovně bezpečnosti a blahobytu pro všechny.Autoři publikace Greenhouse Development RightsFramework navrhují roční příjem na osobu 9 tisíc USDjakožto úroveň, k níž by se mohly všechny země přibližovat.7 To by znamenalo, že rozvíjející se země, kterévšechny spadají pod tuto hranici, by měly nárok natransfery (ODA, technologie, atd.) a povolení zvýšit svéemise, než dosáhnou této úrovně příjmu.Co je ekvivalentem uhlíkové stopy HDP ve výši9 tisíc USD na hlavu? Pravděpodobně kolem 9 tunCO2 na osobu. I kdyby bohaté země přistoupily na7 Baer, P., Athanasiou, T., Kartha, S. and Kemp-Benedict, E. TheGreenhouse Development Rights Framework: The Right toDevelopment in a Climate Constrained World. 2. vydání. Berlín:Nadace Heinricha Bölla, 2008. Dostupné z: .snížení svého HDP na tuto úroveň a chudým zemímby se podařilo na ni dosáhnout a my bychom využívalisměsi fosilních paliv a obnovitelné energie, představtesi, kolik energie a oxidu uhličitého by to znamenalo,zvláště, pokud vezmeme v úvahu výhled růstu světovépopulace na 7,6 miliardy v roce 2020 a 9,1 miliardyv roce 2050.Ve srovnání s touto hladinou příjmu vypadajícíle stanovené v rámci Rozvojových cílů tisíciletíneadekvátně, i kdyby se jich podařilo dosáhnout doroku 2015 (a to se při současném tempu nestane).Rozvíjející se země se musí vyhnout cestě neudržitelnosti,kterou se vydaly země průmyslové. Čím dřívese přikloní k výrobě a spotřebě čisté energie, tím lépepro naši planetu a pro nás všechny. S udržitelnýmzemědělstvím a rybolovem, ochranou vodních a lesníchzdrojů, rozvojem obnovitelné energie a sníženímchudoby a nerovnosti mají tyto země šanci adaptovatse na klimatické změny. Opravdu zelená revoluce jakv zemědělství, tak rybolovu a zamezení odlesňovánímohou přispět k zachycení oxidu uhličitého a sníženíuhlíkové stopy.Země zahrnuté v Non-Annex 1 jsou ušetřenypovinných závazků snižování, mohou však pomocinapříklad uvalením progresivní uhlíkové daně na svévlastní bohaté nadměrné spotřebitele a včasnýmvykročením na cestu k rozvoji, která je založená naměkké energii a nízké úrovni emisí. Zachování svékapacity únosnosti 8 by se mělo stát cílem každé země.Stabilizace populace na úrovni udržitelnosti by seměla stát zvláštním zájmem zemí, jako jsou Filipíny,jejichž počet obyvatel má podle odhadů dosáhnoutv roce 2020 více než 100 milionů a do roku 2050 téměř150 milionů.Země, které vypouštějí velké množství emisí,trvají na tom, že plán na snížení emisí je vytvořen veprospěch vyspělejších rozvíjejících se zemí, kde sehladina emisí zvyšuje velmi rychle. Na 13. Konferencismluvních stran na Bali v Indonésii proto navrhly, abyzávazné cíle na snížení emisí platily stejnou měroupro země, jako jsou Čína a Indie. To je ožehavá a problematickáotázka, která hodně vypovídá o složitosti“vyjednávání” spravedlnosti. Je pravda, že emise Čínyrychle stoupají kvůli vysoké úrovni růstu a spoléhánízemě na špinavé uhlí. Současná koncentrace oxiduuhličitého v atmosféře je však důsledkem jehosouvislého přibývání po mnoho generací a Čína neboIndie k tomu přispěly relativně málo (ačkoliv jejichuhlíková stopa se díky současnému vysokému růstuprokáže později).Navíc úroveň emisí vypouštěných Čínou je v přepočtuna osobu stále mnohem nižší než v USA. Čínavyužívá světové zásoby surovin, přijímá však takéhory odpadu, které by si jiné země na vlastním dvorkuodmítly ponechat. Čína recykluje světový odpad, provozujeudržitelné zemědělství a masivní zalesňování.V podstatě má Čína pravděpodobně největší kapacituúnosnosti na celém světě, neboť se stará o každéhošestého člena lidstva na poměrně malém prostoru.Někdo by se však mohl zeptat, kdo platí za to, že Čína8 Počet lidí, kteří se mohou v dané lokalitě uživit přineomezeném využívání přírodních zdrojů, aniž by docházelok ničení přírodního, sociálního, kulturního a ekonomickéhoprostředí pro současné a budoucí generace. Viz .Tematické články 22Social Watch

vyrábí levněji pro všechny z nás. Další otázkou je, pročse Peking nemůže ihned přiklonit k čisté produkcia vyrábět trvanlivější zboží. Když může Čína díkysvým nadbytečným financím pomoci z nesnází světovéekonomice, proč by je nemohla použít na uklizenívlastního nepořádku a k příklonu na nízkouhlíkovoucestu rozvoje?Spojenými státy vyprodukované emise oxiduuhličitého, které tvoří čtvrtinu celkového množství nasvětě, zůstávají na velmi vysoké úrovni. Od roku 1990se hladina emisí CO2 na hlavu snížila jen málo nebovůbec. Zpráva o rozvoji ve světě z roku 2006 Spravedlnosta rozvoj ji stanovila pro tento rok na 19,8 tun naosobu. 9 Evropě, Japonsku a dalším industrializovanýmzemím se možná podařilo snížit své emise, stále všaknesplňují minimální standardy Kjótského protokolu.V souhrnu se množství ročních světových emisí CO2od roku 1990 nesnížilo. Někteří to považují za znakprosperity a signál, že ekonomiky nepřestávají růst.Podle jiných to nevěstí nic dobrého, protože nás tentostav přibližuje bodu, odkud není návratu. Úsilí o snižováníemisí a sbližování musí vyústit v zamezení růstuprůměrné světové teploty o více než 2 stupně Celsiado roku 2050 – prahu, který budeme respektovat,nebo zemřeme. Evidentně nám nezbývá příliš času.Adaptuj se, nebo zemřiObyvatelé chudých zemí si nemohou dovolit čekat nato, až se dá do pohybu snaha o dramatické sníženíemisí. Možná zahynou ještě předtím, než dosáhnouspravedlnosti. S pomocí nebo bez ní musí nalézt způsob,jak se adaptovat na změny klimatu předtím, nežbude pozdě.Adaptace, jak ji definovala Třetí hodnotící zprávaIPCC, ačkoliv je již obsažena v původním mandátuagentury z roku 1988, se vztahuje k přizpůsobeníekologických, sociálních a ekonomických systémův reakci na aktuální nebo očekávané klimatické stimulya jejich efekty nebo dopady. 10 Vztahuje se kezměnám procesů, postupů nebo struktur, které vedouke zmírnění nebo vyrovnání potenciálních škod nebok využití příležitostí spojených se změnami klimatu.Zahrnuje úpravy, které mají snížit zranitelnost komunitnebo oblastí vůči klimatickým změnám a proměnlivostiklimatu.Uživatelská příručka pro Politický rámec adaptace(User’s Guidebook on the Adaptation PolicyFramework, APF), kterou sestavil Globální fond proživotní prostředí při Rozvojovém programu OSN (UN-DP-Global Environmental Facility), definuje adaptacijako “proces, při němž jsou strategie ke zmírněnínebo zvládnutí následků klimatických změn – včetněproměnlivosti klimatu – posilovány, rozvíjeny a implementovány”.11 APF obsahuje sedm prvků: definováníoblasti projektu; zhodnocení současné zranitelnosti;9 Světová banka. World Development Report 2006: Equity andDevelopment. Washington, DC.10 PCC. “Climate Change 2001: Impacts, Adaptation, andVulnerability.” Contribution of Working Group II to the ThirdAssessment Report of the Intergovernmental Panel on ClimateChange. Cambridge: Cambridge University Press.11 Dougherty, B. a Spanger-Siegfried, E. User’s Guidebook on theAdaptation Policy Framework. Boston: Stockholm EnvironmentInstitute US and United Nations Development Programme(UNDP), 2005.“Současná krize je globální, takže je nutné zaujmout při jejím řešení stejně globální přístup,ovšem s ohledem na lokální situaci. Věříme, že stimulační balíčky by se měly používatnapříklad pro vybudování zelené infrastruktury a sociální infrastruktury, která by umožnilavznik zelených pracovních míst, pro zmírnění nerovnoměrného dopadu krize na ženy a proobnovu tzv. ekonomiky péče. Takové programy vyjmenovává Světová dohoda o pracovníchmístech Mezinárodní organizace práce (ILO). Organizace spojených národů je jedinýmmístem, kde je slyšet hlas zemí, jež nesou břemeno krize. Odborové hnutí funguje v rámciOSN a snaží se prosazovat agendu důstojné práce a zelených pracovních míst. Nejde jeno posilování rozvojové pomoci a o trochu štědřejší přístup, jak tvrdí některé vyspělé země.Jde o potřebu společenské transformace. Je nutné systematicky reformovat multilaterálníinstituce a zavést specifické mechanismy, kterými si zajistíme udržitelná řešení finančnía ekonomické krize.”Gemma Adaba (Konfederace Mezinárodních odborových svazů)Obrázek 2. Prognóza dopadů klimatických změn.Zdroj: UNEP/GRID-Arendal (2008). “Prognóza dopadů klimatických změn.” UNEP/GRID-Arendalská knihovna map a grafů. 12charakterizování budoucích rizik; rozvíjení adaptačnístrategie; pokračování adaptačního procesu; zapojenípartnerů; a zvýšení schopnosti adaptace. Rozhodnutío využití tohoto rámce závisí na dřívějších krocíchdané země, jejích potřebách, cílech a zdrojích. 12Požadavky, které musí země splnit, aby dosáhlavysoké schopnosti adaptace, tvoří podle IPCC: stabilnía prosperující ekonomika; vysoký stupeň přístupuk technologiím na všech úrovních; správně vymezenérole a odpovědnost za implementaci adaptačníchstrategií; funkční systémy pro rozšiřování informacío změnách klimatu a adaptaci na úrovni národní, regionálníi lokální; a spravedlivá distribuce přístupuke zdrojům. To v zásadě vylučuje země náležející doNon-Annex I.Závěry Konference smluvních stran (Conferenceof the Parties, COP) odpověděly na rostoucí obavyohledně adaptace. Dohody z Marrákeše, které vzešlyz jednání COP-7, vymezily nástroje a mechanismy napodporu adaptace, včetně vytvoření tří nových fondů:12 Dostupné z: .(a) Speciálního fondu pro klimatické změny v rámciUNFCCC na podporu “implementace adaptačníchaktivit tam, kde je k dispozici dostatek informací”; (b)Fondu LDC zaměřeného na přípravu a implementacinárodních adaptačních akčních programů (NAPA),které “budou komunikovat prioritní aktivity odpovídajícína naléhavé a okamžité potřeby a obavy zemíLDC, které se vztahují k adaptaci na nepříznivé účinkyklimatických změn”; a (c) Adaptačního fondu ustavenéhov rámci Kjótského protokolu, jehož operace řídíGlobální fond pro životní prostředí při Rozvojovémprogramu OSN.Ke způsobům adaptace, které mohou pomociochladit planetu, patří udržitelné zemědělství a rybolov,udržitelná správa lesnictví a rozvodí a ekologickéhospodaření s odpady. Aby byla zajištěna dostupnostpotravin, je nutné provést radikální změnu způsobufarmaření, po níž už dlouho volají hnutí farmářůpo celém světě. Silně ji podpořil i Mezinárodní panelpro hodnocení zemědělských technologií a vědypro rozvoj (International Assessment of AgriculturalKnowledge, Science and Technology for Development,IAASTD) na konferenci uskutečněné v dubnu 2008Social Watch23Spravedlnost při ochlazování planety

“V Salvadoru už mnoho let čelíme dopadům klimatických změn, trápí nás záplavy a obdobísucha, hurikány, vysychání hlavních řek i kolaps komunit. Materiální ztráty, které každoročněvznikají, jsou obrovské, a stejně bolestivé jsou ztráty na lidských životech a emigracenašich občanů, zejména těch mladých. Musíme usilovat o novou éru, v níž se pokrok budeměřit blahobytem lidstva i matky Země, ne jenom materiálním bohatstvím.”Marta Benavides (Feministická pracovní skupina GCAP, Salvador)“Zatímco hlavní podíl viny za vypouštění skleníkových plynů, které způsobují klimatickézměny, nesou zejména v přepočtu na počet obyvatel průmyslové země na severní polokouli,jsou to země na Jihu, a zvlášť ženy a chudí v těchto státech, kdo je environmentálnímidopady a jejich socio-ekonomickými následky nejvíce postižen. Mezi tyto vlivy patřívysídlování obyvatel nízko položených přímořských oblastí, ztráta zdroje obživy, nejistýpřístup k potravinám a omezený přístup k pitné vodě. Z pohledu ekologického dluhu majívyspělé země nejen povinnost drasticky snížit emise skleníkových plynů, mají také etickoua morální povinnost poskytnout rozvojovým zemím kompenzaci a finanční reparace napřizpůsobení se klimatickým změnám a zmírnění jejich dopadu.”Athena Peralta (Světová rada církví)v jihoafrickém Johannesburgu. IAASTD připustil nedostatkytechnologií Zelené revoluce a kritickou roli prozabezpečení dostupnosti potravin přiznal domorodýmznalostem a udržitelnému zemědělství. Zpráva, kterouIAASTD vydal, naznačuje, že pro zamezení sociálníhoa environmentálního světového kolapsu se modernízemědělství bude muset radikálně změnit a ustoupitod dominantního korporátního modelu. 13Zpráva – proti níž se postavily Austrálie, Kanadaa USA – také kritizuje genetické modifikace (GM)a přeměnu zemědělské půdy na výrobu biopaliv. Zprávauvádí, že takzvaná technologie GM není cestou, jaknakrmit chudé lidi světa, a že rostoucí výroba agropalivk pohonu automobilů, jež by měla být použita spíšena výrobu potravin, zcela jistě zhorší světový hlad a jižtak křehkou situaci bezpečnosti lidstva. 14Ačkoliv se adaptace vynořila během jednánío klimatických změnách jako klíčová politická otázka,nebylo toto téma ještě důrazně projednáno v procesuplánování rozvojové politiky na všech úrovních. Posilovatschopnosti adaptace či naplňovat Rozvojové cíletisíciletí je zcela něco jiného než podporovat ekonomickýrůst a pracovat na rozvoji obvyklým způsobem.Týká se totiž zajištění sociální a environmentální spravedlnosti– nutné podmínky pro cestu k udržitelnosti.Spravedlnost v převodu financí a technologieUNFCCC uvádí, že bohaté země jsou povinoványtransfery pro rozvíjející se země, nikdo by však o něneměl žebrat. Pokud se chudí rolníci přikloní k organickémuzemědělství nebo pokud budou místní rybářispravovat své pobřežní zdroje řádným způsobem,nebudou to dělat jen pro sebe, ale pro každého z nás.Pokud chudá země pečuje o svou biodiverzitu, nedělátím velkou službu jen sobě samé, ale celému lidstvu.Takové úsilí si zaslouží kompenzaci nebo recipročníopatření, například prostřednictvím uhlíkové daně probohaté, rozvojové pomoci bez omezujících podmínek,bezpodmínečného odpuštění dluhů, spravedlivějšíchpodmínek obchodu, transferem technologií nebo dalšíchforem zdrojů.Stabilizace klimatu vyžaduje obrovské sumy peněz.Oxfam International 15 uvádí, že cena adaptacepro rozvíjející se země bude činit nejméně 50 miliardUSD ročně, vedle současné úrovně ODA, která již zahrnujezávazek financovat Rozvojové cíle tisíciletí.Během své prezentace k Čtvrté hodnotící zprávě naBali nicméně předseda IPCC Pachauri řekl, že “cenasnižování opravdu není příliš velká”, neboť její ročníhodnota tvoří odhadem méně než jedno procento světovéhoHDP. Bohaté země pomáhají z nesnází velkýmbankám, které způsobily současnou světovou finančnípohromu. Je tedy zcela spravedlivé, aby rozvíjející sezemě žádaly o srovnatelnou pomoc pro vymýcení světovéchudoby, obnovu životního prostředí a stabilizaciklimatického systému.Ačkoliv smluvní strany náležející do Annexu 1souhlasí s tím, že klimatické změny představují proudržitelný rozvoj nejvážnější hrozbu, jejich dosavadníčiny jednoduše zklamaly. Rozhodnutí, která mají provymýcení chudoby a nápravu světových nerovnostíopravdu význam, přicházejí pozdě, jsou nedostatečná,spojená s tvrdými podmínkymi, nebo dokoncepůsobí i další škody. Kromě toho musí sami bohatízačít dramaticky měnit způsob svého nahlížení na světi způsob své výroby a spotřeby. Jinými slovy se musívzdát svého neudržitelného životního stylu.Zpomal, ochlaď planetuJaký scénář může ochladit přehřátou planetu a ušetřitnás katastrofy – 350 ppm, 450 ppm? Ať je odpověďjakákoliv, akce by měla být stejná: my všichni musímezpomalit. Přesněji řečeno, scénáře nejsou prognózy;jsou řadou možností, které mohou vést k různým alternativnímverzím budoucnosti. Protože budoucnostje sama o sobě nepředvídatelná, neexistuje ani jistotav tom, co vzejde z akce tolika stran. I přesto jsou scénářeužitečné, protože jednou z příčin nepředvídatelnostia nejistoty jsou lidské činy – nebo možnost jejichprovedení – které mění směr událostí. Budoucnost jeutvářena naší vírou v to, jaká bude, a našimi činy, kteréji uvedou v život.Současná světová recese se kupodivu může ukázatjako maskované požehnání. Možná platí, že čímhlouběji nás zasáhne a čím déle bude trvat, tím lépepro nás všechny. Menší růst s sebou nese méně emisía méně tlaku na životní prostředí. Čistší výroba a všeobecnésnížení spotřeby na hlavu znamená menšíuhlíkovou stopu a – snad – i zdravější život. Doufejme,že tyto věci nastanou bez ohledu na výsledek jednánío klimatu v Kodani i všechna pozdější jednání.Zbývá nám na záchranu ještě nějaký čas? Možnáano, možná ne. V každém případě nedovolme, aby sepozději říkalo, že naše generace pro spravedlnostneudělala dost. n13 IAASTD. Agriculture at the Crossroads: Global Report.Washington, DC: Island Press. 2008.14 Vidal, J. “Change in Farming Can Feed World – Report.” TheGuardian, 16. dubna 2008.15 Oxfam International. “Adapting to Climate Change:What’s Needed in Poor Countries and Who Should Pay.”Oxfam Briefing Paper 104, květen 2007. Dostupné z: .Tematické články24 Social Watch

Energetické výzvy pro EvropuElena TriffonovaAsociace bulharsko-evropského partnerstvíEvropská unie je obrovským spotřebitelem energie. V roce 2006 spotřebovalo25 členských států 1 1 722,8 milionů tun ropného ekvivalentu (mtoe). Téměř dvětřetiny z tohoto množství pocházely z uhlovodíků: 706,3 milionů tun ropy (14,9milionů barelů denně) a 420,6 mtoe (476,4 miliard kubických metrů) zemníhoplynu. Zbývajících 34,6 % pocházelo z uhlí, jaderných a obnovitelných zdrojů. 2Některé projekce naznačují, že energetická spotřeba EU vzroste do roku 2030o 15 %. 3 Evropská unie však nemá integrovaný trh s energií. Tento sektor jefragmentován již od 70. let minulého století, kdy členské státy individuálněreagovaly na ropnou krizi. Některé z nich, například Německo, si vybudovalystrategické rezervy zemního plynu a investovaly do rozvoje infrastruktury; jiné,například Spojené království, pokračovaly v průzkumu vlastních zdrojů.Největším producentem zemního plynu na světě je Rusko, které v současnostipokrývá asi 30 % celkové spotřeby zemního plynu v EU. 4 Evropské státyje možné rozdělit do tří skupin s různým stupněm závislosti na dovozu ruskéhozemního plynu: 51. státy s velmi malou závislostí – kolem 15 %: Belgie, Irsko, Lucembursko,Nizozemí, Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švédskoa Švýcarsko.2.státy se střední závislostí – 20–40 %: Francie, Itálie a Německo.3. státy s vysokou závislostí – více než 50 %: Česká republika, Maďarsko,Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Slovinsko. Některé země – Bulharsko,Finsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko a Srbsko – jsouzcela závislé na dovozu zemního plynu z Ruska.Spory o dodávky zemního plynu mezi Ruskem a Ukrajinou z počátku ledna2009 se tedy přímo dotkly celkem 17 evropských zemí. V polovině roku 2009předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu poukázal nazranitelnost několika zemí 6 včetně Bulharska a Slovenska.V Bulharsku je stát jediným kupujícím energie. V průběhu posledního desetiletípodepsal několik exkluzivních kontraktů s ruským konsorciem Gazprom,které ještě zvýšily 90% závislost země na ruském zemním plynu. Na druhoustranu bulharská vláda již od roku 1956 prosazuje využívání jaderné energie.Původně byl pro výzkumné účely vybudován reaktor IRT-2000 a v roce 1966 bylase Sovětským svazem sjednána úmluva o dodávce komerčních jednotek, kterése měly stát základem energetické politiky země. Jednou z podmínek pro vstupBulharska do Evropské unie bylo odstavení dvou jaderných reaktorů. Zbývajícídva reaktory pokrývají asi 35 % spotřeby elektřiny v zemi. 7 Spotřeba elektrickéenergie od roku 1980 vzrůstá a Bulharsko je kromě toho jejím velkým vývozcem.V roce 2006 vyrobila Národní energetická společnost (NEK) 46 miliard kilowatthodin,z čehož 7,8 miliard vyvezla do Makedonie, Řecka, Srbska a Turecka. 81 Bulharsko a Rumunsko vstoupilo do EU v roce 2007 a doplnily ji tak na současný počet 27členských států.2 Údaje BP, „Statistická ročenka světové energetiky“ („BP Statistical Review of WorldEnergy“), červen 2007, str. 11 – 12, 27 – 28 a 41.3 Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku a dopravu, Evropská energetikaa doprava: Trendy do roku 2030 – aktualizace pro rok 2005 (European Energy and Transport:Trends to 2030 – Update 2005), 2006.4 Obchod se zemním plynem probíhá od roku 1968, kdy Sovětský svaz začal dodávat zemníplyn do Rakouska.5 Tato klasifikace je převzata z „Rusko a Evropa: Vzájemná závislost v sektoru energetiky“(„Russia and Europe: Mutual Dependence in the Energy Sector“), Antonio Sánchez Andrés,2007.6 Barroso, J. M., „Projev předsedy Barrosa na tiskové konferenci Evropské rady“, 19. červen2009.7 Údaje Národní energetické společnosti (NEK). Viz: .8 Světová jaderná asociace (WNA), „Jaderná energetika v Bulharsku“ („Nuclear Power inBulgaria“), 2009.Přestože v případě Slovenska představuje výroba a obchod s elektrickouenergií ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy relativně malý trh, z projekcívyplývá, že zdejší energetický průmysl bude muset být rozšířen, aby pokrylrostoucí poptávku. Primárním zdrojem elektřiny jsou vodní a jaderné elektrárny,ačkoli je doplňují i termální elektrárny (uhlí, zemní plyn, ropa). Slovenskýtrh se zemním plynem se vyznačuje vysokou úrovní závislosti na dodávkáchz Ruska a dominancí převážně státem vlastněných a vertikálně integrovanýchspolečností.Slovensko hraje významnou roli v evropské síti plynovodů, neboť je důležitoutranzitní zemí pro státy střední a západní Evropy. Všeobecně vzato, jednímz problémů dodávek energie z Ruska do zemí Evropské unie je transport zemníhoplynu přes území třetích států. Ačkoli Evropa je „zranitelná“ kvůli Rusku, částítohoto problému jsou – jak se ukázalo v případě Běloruska na počátku roku 2007a Ukrajiny na počátku roku 2006 a 2009 – právě tranzitní země.Energetická krize z ledna 2009 zdůraznila nedostatek integrované energeticképolitiky EU, ačkoli její potřebu odsouhlasila Evropská komise a bylanavržena různá řešení. Nedostatek takové politiky odráží skutečnost, že energiez Ruska neproudí stejnou měrou do celé oblasti. Problém vzájemné závislostije navíc velmi komplexní. Není těžké pochopit, proč se Evropské unii nepodařilovytvořit jednotnou vizi, ani proč se některé země včetně Francie, Itáliea Německa snažily rozvíjet své vlastní vztahy energetické závislosti. Národnívlády musí najít rovnováhu mezi závislostí a diverzifikací a hledat alternativypro budoucnost.Během posledního desetiletí v Evropské unii posilovala lobby za výrobuenergie z obnovitelných zdrojů. Jedním z návrhů v Energetické politice pro Evropuz roku 2007 bylo zapojit do roku 2020 do celkové spotřeby paliva v dopravěminimum 10 % biopaliva a představení plánu udržitelnosti spotřeby biopaliv.Současná legislativa stanovuje cíl na 5,75 % do roku 2010. 9 Byl navržen i závaznýcíl 20 % celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020,o jehož dosažení by se měly členské státy vhodným způsobem podělit. Hlavnímicíli implementace jednotné evropské strategie na podporu biopaliv jsou: 1)zvýšení energetické bezpečnosti vzhledem k tomu, že rostoucí cena ropy serychle promítá do ceny energie a snižuje kupní sílu obyvatel; a 2) snížení emisískleníkových plynů jakožto hlavní příčiny klimatických změn. Nárůst průměrnéteploty a změny srážkových cyklů mohou ovlivnit stav vodních zdrojů i zemědělskouvýrobu.S budoucností alternativních zdrojů energie úzce souvisí otázky výživya budoucnosti Jednotné zemědělské politiky EU. Diverzifikace dodávek energiea investice do alternativních zdrojů jsou dostupnější pro starší členské státy Evropskéunie. Pro nově přistoupivší členy, kteří čelí požadavkům na útlum provozuuhelných elektráren a odporu proti výstavbě jaderných elektráren, představujíobnovitelné zdroje energie jen omezený potenciál. Pokud se Evropská uniev otázce dodávek zemního plynu chce vyrovnat s politickou nestabilitou vztahus Ruskem, měla by se jednou z priorit její strategické energetické politiky státintegrace trhu se zemním plynem. 10 Dále je nutné podniknout kroky na posílenírozvoje energetické bezpečnosti včetně hospodárného zacházení s energií,rozvoje obnovitelných zdrojů a plánování na straně spotřeby. n9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebojiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Úřední věstník Evropské unie, 17. květen2003.10 Noël, P., „Za hranicí závislosti: Jak nakládat s ruským plynem“ („Beyond Dependence:How to Deal with Russian Gas“). Policy Briefs, Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR),listopad 2008.Social Watch25Spravedlnost při ochlazování planety

Světová ekonomická krize a nejméně rozvinuté země:obavy občanůNejméně rozvinuté země (Least Developed Countries, LDC) stojí v čele států, na něž světová ekonomická krize dopadla plnouvahou. V zemích LDC se účinky hospodářské krize promítají do roviny obživy, paliv, klimatu, dluhů, rozvoje a politické krize.Je zapotřebí zásadně transformovat světovou finanční architekturu: současný model hospodářského růstu přinesl mnoha chudýmlidem v LDC jen málo užitku, pokud vůbec nějaký. Světovou hospodářskou krizi lze využít jako příležitost k realizaci proměnysvětového systému takovým způsobem, aby každý člověk na této planetě mohl vést smysluplný a bezpečný život.Arjun KarkiLDC WatchDefinici nejméně rozvinutých zemí (LDC), jak ji stanovilaOrganizace spojených národů, odpovídá celkem49 zemí světa. 1 Žije v nich kolem 750 milionů lidí. Jejichživoty a obživu bez přestání ohrožuje stále stoupajícívlna neoliberální globalizace. Ekonomiku LDCobecně charakterizují jevy, jako jsou rostoucí břímědluhu, ekonomické šoky, hlad, porušování lidskýchpráv včetně genderové nerovnosti, konflikty, slabástátní správa a samozřejmě též ekologické hrozby.1 Kritéria pro země LDC: Výbor OSN pro rozvojovou politikuve svém nejnovějším tříletém posouzení seznamunejméně rozvinutých zemí (LDC) použil pro jejichidentifikaci následující tři kritéria:(i) Kritérium nízkého příjmu, založené na tříletém průměrnémodhadu hrubého národního důchodu (HND) na hlavu(pod 745 USD pro zahrnutí, nad 900 USD pro vyloučení);(ii) Kritérium životní úrovně lidského kapitálu, kterézahrnuje složený Index lidských zdrojů (Human AssetsIndex, HAI), jenž se zakládá na: (a) výživě: procentopodvyživených obyvatel; (b) zdraví: úmrtnost dětímladších pěti let; (c) vzdělání: hrubý podíl studujícíchna střední škole a (d) míře gramotnosti dospělých;(ii) Kritérium ekonomické zranitelnosti, kterézahrnuje složený Index ekonomické zranitelnosti(Economic Vulnerability Index, EVI), jenž se zakládána indikátorech: (a) velikosti; (b) odlehlosti;(c) koncentrace obchodního vývozu; (d) podíluzemědělství, lesnictví a rybolovu na hrubém domácímproduktu; (e) bezdomovectví z důvodu přírodníchkatastrof; (f) nestálosti zemědělské produkce; (g)nestability vývozu zboží a služeb.Aby byla země přidána na seznam, musí splnit všechnatři kritéria. Protože jsou kvůli zásadnímu významukategorie LDC, tj. uznání strukturálních překážek,vyloučeny velké ekonomiky, nesmí navíc populacepřekročit počet 75 milionů lidí. Země způsobilák vyškrtnutí ze seznamu musí dosáhnout prahovouúroveň nejméně ve dvou ze tří kritérií nebo její HNDna hlavu musí překročit nejméně dvakrát prahovouúroveň, a pravděpodobnost, že úroveň HND na hlavuje udržitelná, musí být hodnocena jako vysoká. Viz:.Ve svém tříletém posudku z roku 2006 doporučil VýborOSN pro rozvojovou politiku zahrnout na seznam zemíLDC Papuu Novou Guineu a vyškrtnout Samou. Vůbecpoprvé dosáhly způsobilosti k opuštění skupiny RovníkováGuinea, Kiribati, Tuvalu a Vanuatu. Valné shromáždění vesvých nedávných rezolucích (59/209, 59/210 a 60/33)rozhodlo o vyškrtnutí Kapverdských ostrovů ke konci roku2007 a Malediv v lednu 2011. Na konci roku 2007 se takKapverdské ostrovy staly teprve druhou zemí, která bylavyškrtnuta ze seznamu LDC od jeho vytvoření v roce 1974.Botswana skupinu opustila v roce 1994.Současná světová hospodářská krize neotřáslapouze základy největších ekonomik, burz a nejvýznamnějšímifinančními institucemi po celé zeměkouli.Ohrozila také již tak křehké malé ekonomikyLDC, a miliony chudých žen, mužů a dětí tím uvrhla dochudoby a strádání. Přestože ekonomickou krizi vyvolalomyl bohatých, industrializovaných a rozvinutýchzemí, největší břemeno následků nesou země LDC.Ekonomická krize v těchto zemích přiživila i existujícíkrize v oblasti potravin, paliv, klimatu, dluhů, rozvojea politiky.Potravinová krizeNevídaná potravinová krize, kterou vyvolal strmý růstceny potravin doprovázený nepokoji, otřásla více nežtřiceti zeměmi LDC, kde si dělníci a rolníci nejsou s toobstarat ani základní potraviny ke svému přežití. Lidéna tuto realitu reagovali třeba protesty kvůli cenámobilí v Haiti, Kamerunu, Senegalu, Pobřeží slonoviny,Mozambiku, Etiopii, Madagaskaru, Mauretánii a dalšíchčástech Afriky nebo pochody hladových dětív Jemenu. 2 Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství(FAO) se nedávné zvýšení cen obzvláště dotkne22 zemí, a to nejen kvůli jejich vysoké míře chudoby,ale také vysoké závislosti na dovozu potravin. V letech2008 - 2009 vyrobila Eritrea pouze kolem 30 procentsvé potravinové potřeby. UNICEF varovala, že vyššísvětové ceny potravin mohou zasáhnout až 2 milionyobyvatel Eritreji, tedy více než polovinu její populace.Největší utrpení čeká podle úřadů OSN 1,3 milionulidí, kteří žijí pod hranicí chudoby. FAO varovala, žezvyšující se ceny “spustily potravinovou krizi” v 36zemích. A opět, dvanáct ze 16 zemí, v nichž propuklhlad (Afghánistán, Džibutsko, Etiopie, Guinea, Haiti,Libérie, Mauretánie, Nepál, Senegal, Somálsko, Uganda,Jemen), náleží podle Světového potravinovéhoprogramu OSN (WFP) k zemím LDC. 3Protože většina chudých lidí v zemích LDC utratí70-80 procent svých příjmů za potraviny, zasáhloje prudké zvýšení domácích cen potravin obzvlášť2 Martin Khor, “Global trends,” The Star Online, 14. dubna2008; viz “LDC Watch: Food Crisis: Defending foodsovereignty in LDCs,” 2008. Dostupné z: .3 Viz WFP, “Cash roll-out to help hunger hot spots,” Řím, 12.srpna 2008. Dostupné z: ; “UN System Response to the World FoodSecurity Crisis (as of September 2008)”; dostupné z: .tvrdým způsobem. K následkům potravinové krize,kterou šéf WFP nazval “tichou tsunami”, patří širocerozšířená bída a podvýživa milionů lidí. Potravinovákrize je důkazem, že současný zemědělsko-průmyslovýa tržní přístup vůči dostupnosti potravin naprostoselhal v momentě, kdy měl nakrmit hladové lidi žijícív zemích LDC. Vinu za to nese i řada dalších faktorů,jako je podpora korporátního zemědělství a vytvořeníextrémní závislosti na vnějších dodávkách potravin,nedostatek výrobních investic do lokálních zemědělskýchsystémů, globální oteplování, obchodní schodkya liberalizace obchodu. Tyto faktory vedly k současnékrizi, která miliardě lidí přinesla hlad, drasticky snížilabiodiverzitu a téměř zruinovala ekosystém.Přístup k potravinám prohlásily za jedno zezákladních lidských práv již mnohé summity o potravináchi mezinárodní smlouvy, včetně Všeobecnédeklarace lidských práv (VDLP), preambule ÚstavyOrganizace OSN pro výživu a zemědělství a Mezinárodnísmlouvy o ekonomických, sociálních a kulturníchprávech. Mezinárodní společenství na setkáníchnejvyšší úrovně, jichž se účastnily hlavy států a vlád,opakovaně po dvě desetiletí potvrzovalo svůj závazekk vymýcení podvýživy a zajištění dostupnosti potravinpro všechny lidi na světě. Římská deklarace o dostupnostipotravin ve světě z roku 1992 a Akční plán přijatýv roce 1996 na Světovém summitu o potravinách, kterýbyl po pětileté revizi potvrzen konferencí v roce 2002,se zaručily ke společnému úsilí na odstranění hladujakožto prvního a nezbytného kroku, a jako svůj cíl sivytyčily snížení počtu hladovějících lidí na polovinu doroku 2015. 4 Summit tisíciletí (2000) a řada následnýchsetkání opakovaně potvrdily závazek k zabezpečenídostupnosti potravin a kvalitní výživy pro všechny.Přestože se světoví lídři opakovaně shodli na naléhavépotřebě snížit hlad a podvýživu, dosavadní pokrokv naplňování cílů a indikátorů Rozvojových cílů tisíciletínaprosto zklamal – byť některé státy učinily krokvpřed. Základní lidské právo na dostupnost potravin jedodnes stále popíráno - potraviny se považují spíše zaobchodní artikl než za základní prostředek k přežití.Klimatická krizeObavy zemí LDC ohledně dostupnosti potravin, vodya energie dále prohlubuje klimatická krize, která4 Viz Organizace pro výživu a zemědělství, FAO,“International Conference on Nutrition,” Řím, 1992; FAO,“World Food Summit Plan of Action,, 1996; FAO, World FoodSummit: Five Years Later,” 2002. Dostupné z: .Social Watch27Světová ekonomická krize a nejméně rozvinuté země: obavy občanů

“V Keni jsme následky krize začali pozorovat na konci roku 2008: nejprve úbytek turistickéhoruchu a následně nezaměstnanost. Velká část obyvatel Keni je navíc závislá na transferechz USA, které drasticky poklesly. Kvůli krizi si mnohé rodiny nemohou dovolit posílatsvé děti do školy a zahraniční investoři přesouvají své projekty do jiných zemí. Značná částhospodářské půdy leží ladem a v minulém roce panoval velký nedostatek vody. Všechnytyto faktory jsou spolu s vysokou korupcí a nerovnoměrností v rozdělení příjmů, se kterýmijsme se potýkali již dříve, receptem na pohromu pro obyvatele Keni i její ekonomiku.”Edward Oyugi (SODNET, Keňa)podlamuje snahu o celosvětový a ekologicky udržitelnýrůst hospodářství. Země LDC, které již sužujechudoba, přírodní katastrofy, konflikty a geofyzikálníomezení, teď ohrožují i další ničivé důsledky klimatickýchzměn, včetně rostoucí desertifikace, stoupajícímořské hladiny a srážek i rizika povodní a hurikánů.Ty tak zabrání přerušení cyklů chudoby, potravinovéa energetické krize, konfliktů, nerovnosti, zadluženostia slabého rozvoje. Ačkoliv sílící klimatickézměny nejvíce zasahují právě lidi ze zemí LDC, jejichobavy je slyšet jen stěží a ignorují se i na oficiálníchjednáních všech úrovní. Proto je důležité pozvednouthlas obětí klimatických změn ze zemí LDC běhemnadcházejících jednání o klimatu, včetně kodaňskéKonference OSN o změnách klimatu v prosinci 2009(CoP 15), na níž se očekává dosažení shody o principechpro novou smlouvu, která by nahradila Kjótskýprotokol.Program oficiální rozvojové pomoci(Official Development Assistance, ODA)Očekává se i snížení příspěvků oficiální rozvojovépomoci pro země LDC, neboť vlády rozvinutých zemívyužívají své zdroje ke stimulaci vlastních ekonomika na záchranu finančních institucí, které se nacházejív centru ekonomické krize. Protože většina zemí LDCzůstává vysoce zadlužená, vyhlídka snížené pomocitlačí na vlády LDC, aby udržely rovnováhu meziinvesticemi do rozvoje a splácením půjček. To pakvede ke snížení zdrojů pro rozvojové potřeby. Konečnýmvýsledkem je skutečnost, že země LDC čelíve zvýšené míře problémům, jak uspokojit základníekonomické potřeby, stejně jako sociální a kulturnípráva svých obyvatel.Transfery od zahraničních pracovníků(remitance)Klesá rovněž množství peněz, které zahraniční pracovnícize zemí LDC posílají domů, neboť migrantikvůli ekonomické krizi ztrácejí práci v zemích, kteréjim poskytly zaměstnání. MMF očekává pro rok 2009pokles transferů mezi 4 a 8 procenty. Posílání penězrodinám od zahraničních pracovníků je velmi důležitépro země, jako jsou Haiti, Lesotho a Nepál – v nichžtvoří více než 15 procent hrubého národního důchodu(HND). Kvůli ekonomickému propadu utlumují exportněorientované země LDC také například výrobuoděvů nebo ji dokonce přerušují.Pokles příjmů od zahraničních pracovníků pociťujív důsledku zpomalení na pracovních trzícha vysoké nezaměstnanosti především v USA, na NovémZélandu a v Austrálii také země LDC v oblastiPacifiku, jako jsou Samoa, Tuvalu a Kiribati. Již takvysoké míry nezaměstnanosti v zemích LDC budouv blízké budoucnosti pravděpodobně dále růst, spolus následným rozšířením socioekonomických konfliktůa politických nepokojů. Země LDC, které investovalydo ustavení takzvaných offshore finančních trhů jakozdrojů vládních příjmů, což je případ třeba Tuvalu a Kiribati,musí počítat se snížením hodnoty jimi založenýchinvestičních svěřeneckých fondů, neboť světovéburzy jsou stále velmi nevyrovnané.Příjmy od zahraničních pracovníků tvoří v Senegalu,jedné z afrických zemí LDC, až 10 procent HNP.V roce 2008 se odhady jejich hodnoty blížily jednémiliardě eur, což je více než 11 procent ročního HNP.Pokles těchto příjmů provází v mnoha oblastech sníženíspotřeby domácností i rozsahu veřejných pracía stavebních projektů. Společně se škrty ve státemposkytovaných službách vedla tato situace k dalšímustrádání a zotročení žen a dětí, především na poli zdraví,vzdělání, živobytí a dostupnosti potravin.VývozyV Afghánistánu postihla finanční krize velmi těžcehlavní vývozní artikly, jako jsou koberce a ovčí kůže.Vývoz koberců se podle Afghánské agentury na podporuinvestic propadl o 25 procent a hedvábné ovčíkůže zvané Karakul o 20 procent. Obživa více než50 procent lidí v Severních provinciích přitom závisíprávě na výrobě koberců. Výrobu ovčí kůže už předtímtěžce postihlo celoroční sucho. Finanční bříměfarmářů se tak dále zvyšuje, protože poptávka po tétokomoditě na mezinárodní úrovni klesá.Zprávy z Etiopie informují o poklesu letošníchpříjmů z vývozu o 803 miliónů USD. Ministerstvo obchodua průmyslu konstatovalo, že současná světováekonomická krize zasáhla exportní trhy pro etiopskouprodukci, především u kávy a olejnatých semen.V mnoha případech jsou hlavními producenty malífarmáři, na něž bude mít krize přímý dopad.Cesta vpředVýše popsaná situace, která miliony lidí v zemíchLDC vtahuje do stále větší chudoby a zranitelnosti,vyžaduje okamžitou akci. Překonat světovou ekonomickoukrizi a vytvořit prostředí, které umožní rozvojzemí LDC, se podaří jen tehdy, pokud se mezinárodníspolečenství spojí v boji s dopady ekonomické krizena země LDC s jejich vládami.Toho lze dosáhnout pouze zásadní transformacísvětové finanční struktury. Dramatické selhání současnéhosystému odhalilo nejen jeho nedostatky,prokázalo rovněž nefunkčnost současných přístupůk rozvoji. Současný model ekonomického růstu přineslmnoha chudým lidem v zemích LDC jen málo užitku,pokud vůbec nějaký. Při hledání řešení problémů,které vznikly důsledkem ekonomické krize, je zcelazásadní provést následující:• Otevření trhů rozvinutých zemí pro vývozy zezemí LDC bez jakýchkoliv podmínek je nutné proto, aby byla v obchodě ustavena spravedlnosta ekonomiky LDC získaly podporu pro svou obnovua růst. Podle zprávy pracovní skupiny OSNo neúspěších při dosahování Rozvojových cílůtisíciletí (MDG Gap Task Force) z roku 2008 mábezcelní přístup na trhy rozvinutých zemí pouze79 procent vývozů ze zemí LDC. Je tak nezbytnédodržet Ministerskou deklaraci Světové obchodníorganizace z roku 2005, která přijala závazekvyjmout 97 procent vývozního sortimentu zemíLDC (vyjma zbraní a ropy) z celní povinnosti.• Je třeba transformovat a restrukturalizovatsprávu Mezinárodních finančních institucí (MFI)směrem k větší veřejné odpovědnosti a transparentnosti,což se musí stát ve shodě s potřebamizemí LDC. K tomu, aby se ustavil spravedlivější,demokratičtější a udržitelný finanční systém, jetaké nezbytná demokratická účast všech zemípři jednání s MFI a monetárními institucemi.• Pro to, aby země LDC překonaly důsledky ekonomickékrize, je nezbytné zrušit okamžitě, bezpodmínečněa neodvolatelně veškeré jejich dluhy.Tento proces by měl ulehčit komplexní procesnímechanismus, který bude mezinárodně aplikovatelný,transparentní a nestranný.• Stejně tak je třeba spravedlivě využít domácí i zahraničnífinanční zdroje k dosažení udržitelnéhorozvoje zemí LDC, se zvláštním důrazem na přístupk základní ekonomické a sociální infrastruktuřea sociální ochraně. Proto je nezbytné dodržetkalendář implementace doporučení Výboru prorozvojovou pomoc (Development Assistance Comittee,DAC) z roku 2001 určených k uvolněnípomoci zemím LDC. 55 Doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc (DevelopmentAssistance Comittee, DAC) z roku 2001 oddělit ODA odLDCs bylo doplněno 15. března 2006 a následně v červenciTematické články28 Social Watch

• Je nutné bezodkladně zvýšit toky pomoci prozemě LDC, aby byly schopny bojovat s ekonomickoukrizí a rozvíjet se. Navzdory Dohodě z Monterreyo financování rozvoje z roku 2002, kterározvinuté země vybízí ke konkrétnímu úsilí prosplnění cíle vydávat 0,7 % hrubého národníhoproduktu (HNP) na rozvojovou pomoc rozvíjejícímse zemím, a 0,15 až 0,20 % HNP do roku2010, k čemuž se zavázaly přijetím Pekingskéakční platformy, několik zemí tyto cíle evidentněignoruje.• Země LDC potřebují pro boj s dopady ekonomickékrize speciální stimulační balíček ve forměgrantů. Pokud se tak nestane, hrozí zemím LDCdalší brutalita a porušování lidských práv. Vítanéjsou v tomto ohledu doporučení Komise expertů2008, čímž se rozšířilo Doporučení tak, aby zahrnovalazemě HIPC, jež nepatří mezi LDCs. Viz: .ustavené předsedou Valného shromáždění OSN(známé jako Stiglitzova komise) o reformovánímezinárodního měnového a finančního systému.Dále je třeba vytvořit v rámci OSN světový systémrezerv a světovou ekonomickou koordinačníradu, jakožto součásti zásadní reformy mezinárodnífinanční architektury. Stejně tak je nutnés okamžitou platností realizovat mezinárodnízávazky, jejichž cílem je eliminace základníchpříčin světové ekonomické krize a dosažení mezinárodnědohodnutých rozvojových cílů, včetněBruselského akčního programu (Brussels Programmeof Action, BPoA), Rozvojových cílů tisíciletía takzvané Accra Agenda for Action (AAA) nazefektivnění pomoci zemím LDC. Je vhodné zdůraznita upozornit mezinárodní společenství naskutečnost, že neúspěch při naplňování Rozvojovýchcílů tisíciletí v nejméně rozvinutých zemíchzpůsobí, že nebudou splněny ani celkově.ZávěrGlobalizovaný svět, v němž žijeme, vyžaduje nové globálnípřístupy. Pokud máme dosáhnout cílů, o něž, jakvšichni tvrdíme, usilujeme, musíme zajistit, abychompráci na zmírnění ničivých důsledků této světovéekonomické krize využili jako příležitosti k provedenískutečné transformace světového systému. A totakovým způsobem, aby každý na této planetě získalšanci vést smysluplný a bezpečný život. Úspěchbude záviset na tom, jak zareagujeme na potřeby těchz nás, kteří - především v zemích LDC – se potýkajís největšími problémy. nSocial Watch29Světová ekonomická krize a nejméně rozvinuté země: obavy občanů

Uznání práv chudých:mezinárodní a globální finanční regulaceMarek HrubecCentrum globálních studiíSociální dopady globální ekonomické krize vyžadujífinanční řešení. Řešení by mělo pomoci sociálněslabým, které krize zasáhla, a přivést k odpovědnostity, kteří krizi způsobili. Hlavní důraz by však mělbýt kladen na podstatně lepší nastavení budoucíhoprávního a ekonomického systému, jež by zabránilodalším sociálním krizím.Efektivním řešením by bylo důsledné vymáhánísociálních a ekonomických lidských práv. Zásadnímdůvodem, proč jsou ale držitelé práv dosud zneuznáváni,je skutečnost, že v právním uspořádánínejsou jasně uznány závazky silných ekonomickýcha finančních aktérů. Pokud chceme přispět k řešeníglobální sociální nespravedlnosti a uznání sociálníchpráv chudých, musíme v prvním kroku náležitěvymezit, čí a jaké právní závazky musejí být v nejbližšímobdobí závazné, ať už se to týká národníchstátů, transnacionálních korporací či mezinárodníchfinančních institucí. Poté budeme moci přikročitk dalším, náročnějším krokům.Během posledních desetiletí transnacionálníkorporace a mezinárodní finanční instituce získalykontrolu nad mnoha aspekty hospodářské a finančnísféry, přičemž jejich působení problematicky ovlivňuježivot mnoha lidem, a to zvláště ve třetím světě.Analýza současných mezinárodních právních strukturmůže vysvětlit meze právního vlivu, který národnístáty mohou uplatňovat v zahraničí. Věnujeme-li semezinárodním a nadnárodním právním řádům, jeovšem zapotřebí nejprve upřesnit, že mezinárodníprávo obsahuje pravidla, která platí pro vztahymezi národními státy a dalšími aktéry, jakými jsoumezivládní organizace, mezinárodní korporace i jednotlivci.Mezinárodní právo je pevně spjato s jehoformulováním a vynucováním národními státy. Rozdílmezi mezinárodním právem a nadnárodním právemspočívá v tom, že v nadnárodním právu na rozdíl odmezinárodního zákony konkrétního národního státunelze uplatňovat v případech, kdy jsou v rozporus nadřazeným nadnárodním právem, které vzniká jakprostřednictvím národních států, tak prostřednictvímnadnárodních institucí, které národní státy vytvořily.Nicméně nadnárodní právní systém a nadnárodníinstituce zatím ještě nejsou příliš rozvinuté, a pokudjsou dnes uplatňovány, tak téměř jen na makroregionálníúrovni, 1 ačkoliv některé jejich prvky se objevujítaké na úrovni globální, o níž budu pojednávat v tomtočlánku, když budu zmiňovat nadnárodní rovinu.1 Nadnárodní uspořádání na makroregionální či kontinentálnírovině se i přes všechny počáteční nedostatky začíná rozvíjetnapříklad na úrovni Evropské unie nebo v nově ustavené,levicově orientované Unii jihoamerických národů.V tomto článku analyzuji uznání z hlediska jehovztahu k právům globálních chudých. Formuluji extrateritoriálníuznání držitelů práv tím, že rozvíjímpojetí uznání pro mezinárodní a nadnárodní úroveňspravedlnosti. Jak na argumentační rovině, tak i nakonkrétních příkladech ukazuji současné právnímožnosti extrateritoriálního uznání, předevšímv Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálnícha kulturních právech. Dále se soustředím na rozvíjeníextrateritoriálního uznání z hlediska regulacetransnacionálního kapitálu, zvláště korporací a finančníchinstitucí. Na závěr článku upozorňuji nanedostatečné možnosti extrateritoriálního uznánía poukazuji na potřebu nadnárodního uznání v regionálníma globálním měřítku, přitom však zdůrazňujinezastupitelnou roli extrateritoriálního uznánípři přechodu od mezinárodního k nadnárodnímuprávnímu řádu v dynamice současných protestůproti sociální nespravedlnosti v éře globalizace.Extrateritoriální uznání sociálních,ekonomických a kulturních právV Deklaraci tisíciletí přijaté na Summitu tisíciletí v roce2000 jsou vytyčeny klíčové cíle zaměřené na zmírněníchudoby, genderové nerovnosti, fungování mezinárodníhoobchodu apod. Tyto úkoly zpracované jakoRozvojové cíle tisíciletí zavazují signatářské státy „doroku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmunižšího než 1 USD na den, a rovněž na polovinusnížit počet lidí, kteří trpí hladem,“ a „k témuž datusnížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti a o dvětřetiny snížit úmrtnost dětí do pěti let věku.“ 2 Můžemese sice ptát, zda počty chudých a mrtvých je opravdumožné snížit jen tak málo, ale vlastní naplňování –nebo přesněji nenaplňování – rozvojových cílů vedek ještě skeptičtějším závěrům. Tato otázka a mnohédalší budou předmětem velké konference o cílechtisíciletí, která se bude konat na půdě OSN v New Yorkuv září 2010.Přestože západní masmédia a většina obyvatelzápadních zemí téměř přehlížejí milionylidí, kteří dennodenně hladovějí a žijí v extrémníchudobě, měli bychom rozpoznat, že tito strádajícíjsou protestujícími proti soudobému globálnímurežimu, a jako takové je respektovat. 3 Tito lidé volajípo změně svými vlastními prostředky a způsoby,které mají k dispozici. Formulují nároky prostřednictvímsvých každodenních zápasů, jimiž musejířešit problémy spojené se zajištěním základníchpodmínek svého přežití v extrémní chudobě. Jejichživotní podmínky jim nedovolují projevit nesouhlas2 Millenium Declaration, odst. 19. http://www.un.org/millennium/declaration/ares552e.pdf3 Scott, J. C., Weapons of the Weak. Everyday Forms of PeasantResistence. New Haven –London, Yale University Press1985; Hrubec, M., a kol., Sociální kritika v éře globalizace.Odstraňování sociálně-ekonomických nerovností a konfliktů.Praha, Filosofia 2010.tradičními prostředky veřejných protestů v západníchzemích jako například demonstracemi v ulicíchapod., takže své rozhořčení vyjadřují prostřednictvímsvých místních každodenních bojů o uznání– o vodu, potraviny, přístřeší a další základní životníprostředky. Dnešní situaci zneuznaných extrémněchudých a umírajících je možné srovnat se situacíotroků před zrušením otroctví. Stejně jako v doběpřed zrušením otroctví mnoho lidí nepovažovalootroky za lidské bytosti, tak dnes ty, jež trpí hladema extrémní chudobou, většina lidí dosud neuznalaza subjekty sociálního protestu. 4 Avšak stále vícelidí v mnoha zemích, například prostřednictvím sítěSocial Watch, již kritizuje své vlády a požaduje odnich, aby naplňovaly své závazky v oblasti dodržovánísociálních práv zakotvených v mezinárodníchprávních dokumentech.Současný mezinárodní právní systém – navzdorysvým negativním aspektům – obsahuje různéprogresivní prvky, které lze rozvíjet a tím přispětk utváření globálního právního systému. Jednímz důležitých prvků, které získávají na významu, jeextrateritoriální uznání. V rámci vestfálského systémumezinárodních vztahů byl koncept extrateritoriálníhouznání využíván jen v malém množstvípřípadů, které příliš neovlivňovaly ani větší množstvíosob, ani systém mezinárodních vztahů. Jelikožvšak dnes stále více hospodářských a finančníchaktivit získává mezinárodní a nadnárodní podobu,zvyšuje se míra, v níž je zapotřebí zajistit uznání nejrůznějšíchpráv na území jiných států. Jinými slovy,potřeba uznání práv za hranicemi státu v rámci postvestfálskéhouspořádání postupně narůstá.Požadavek na extrateritoriální uznání nejrůznějšíchpráv za hranicemi státu představuje snahukritických sociálních a politických aktérů přinutitstáty k tomu, aby převzaly odpovědnost za své jednánía za jednání svých občanů a činnost korporací.Posuďme nyní dosavadní možnosti extrateritoriálníhouznávání sociálních práv.„Chudoba je porušením základních lidskýchpráv,“ prohlásila Vysoká komisařka Organizacespojených národů pro lidská práva. 5 Všeobecná4 Tito lidé jsou veřejně zviditelněni pouze během časověomezených mediálních kampaní či v případech přírodníchkatastrof nebo před parlamentními volbami. Tento druhzviditelnění ovšem nemá podstatný dopad na skutečné uznáníglobálních chudých a na uspokojení jejich potřeb. A v tomtoohledu nepřinášejí dosud výraznou změnu ani politika EUzaměřená na rozvojovou pomoc, ani další podobné aktivity natomto poli.5 „Chudoba je porušením základních lidských práv, na kterése velmi často zapomíná. Musíme ji zahrnout mezi nejtěžšíporušení lidských práv. Lidé, kteří žijí v chudobě, usilujío důstojnost stejně jako všichni ostatní …“ United NationsHigh Commissioner for Human Rights, Respect for HumanRights Essential for the Eradication of Poverty. http://www.unhchr.ch/huricane/huricane.nsf/view01/10F59F4258CBC22CC1256DC20049B1DF?opendocumentSocial Watch31Uznání práv chudých: mezinárodní a globální finanční regulace

deklarace lidských práv vyhlašuje různá práva spolus právem každého „na takovou životní úroveň, kteráby byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt ..., čítajícv to potravu, šatstvo, bydlení a lékařskou péči“ 6a vzhledem k dosahu práva za hranice jednotlivýchnárodních států pak deklarace uvádí, že „každý máprávo na to, aby vládl takový společenský a mezinárodnířád, ve kterém by práva a svobody ... byly plněuskutečněny“. 7Základní sociální a hospodářská práva jsouprávně specifikována v Mezinárodním paktu o hospodářských,sociálních a kulturních právech (ICE-SCR). 8 Pakt se zaměřuje na státy a má mezistátní(mezinárodní) platnost. Původně byl přijat Valnýmshromážděním OSN 9 a k dnešnímu datu jej ratifikovalovíce než 150 států s různými kulturními a ekonomickýmiuspořádáními a politickými zřízeními. 10V Paktu se prohlašuje, že „v žádném případě nesmíbýt národ zbaven svých vlastních prostředků k životníexistenci“, 11 a uznává se „právo každého jednotlivcena přiměřenou životní úroveň pro něj, jehorodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo,bydlení, a na neustálé zlepšování životních podmínek“.12 Pakt stanovuje závazek: „Každý stát, který jesmluvní stranou Paktu, se zavazuje podniknout přimaximálním využití svých zdrojů samostatně i prostřednictvímmezinárodní součinnosti a spoluprácekroky hospodářské a technické k postupnému dosaženíplného uskutečnění práv uznaných v tomto6 Všeobecná deklarace lidských práv, Článek 25, odst. 1.7 Tamtéž, Článek 28.8 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech, http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-a-kulturnichpravech.pdf.Důležitý je také Opční protokol k Mezinárodnímupaktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.9 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech byl přijat všemi 105 přítomnými hlasy Valnéhoshromáždění OSN v roce 1966. Přijetí Paktu bylo výsledkemtéměř dvacet let trvajícího přijímacího procesu, v jehož rámcise tématem hospodářských, sociálních a kulturních právzabývaly výbory a agentury OSN. Pakt vstoupil v platnosto deset let později (1976) poté, co proběhly nezbytnératifikační kroky. K diskusi o nejrůznějších aspektechhospodářských a sociálních práv viz Craven, M., TheInternational Covenant on Economic, Social and CulturalRights: A Perspective on its Development. Oxford, ClarendonPress 1995.10 Ratifications and Reservations of the InternationalCovenant on Economic, Social and Cultural Rights,http://www.ohchr.org/english/countries/ratification/3.htm#reservations11 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech, Oddíl I, Článek 1, Odst. 2.12 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálnícha kulturních právech, Oddíl III, Článek 11, Odst. 1. Viz takékomentář k uplatňování Paktu: Committee on Economic,Social and Cultural Rights (CESCR), General Comment4, 13/12/91, The right to adequate housing (Článek 11(1)); CESCR, General Comment 7, 20/05/97, The right toadequate housing.Paktu, a to všemi vhodnými prostředky, včetně přijetízákonodárných opatření.“ 13Přesné vymezení „všech vhodných prostředků,včetně přijetí zákonodárných opatření“ je vyloženove výkladu Výboru OSN pro hospodářská, sociálnía kulturní práva (CESCR). Ve výkladu se proti různýmideologickým interpretacím explicitně uvádí,že tento závazek je politicky neutrální v tom smyslu,že jeho naplnění nevyžaduje žádný konkrétní druhpolitického systému: „socialistický nebo kapitalistickýsystém, smíšené, centrálně plánové či laissezfairehospodářství, anebo ... jakýkoliv jiný jednotlivýpřístup“. 14 Záleží tedy na každém jednotlivém státu,jak vymezí vhodné prostředky a zákonodárná opatření.15 Právní závazky národních států se vztahují zejménana aktéry vyskytující se na jejich vlastnímúzemí a spadající pod jejich jurisdikci. Nicméně vevěku globalizace státní i nestátní aktéři významněovlivňují i životy těch, kteří se zdržují mimo jejichúzemí a v jiných zemích. Zvláště státy třetího světajsou za této situace téměř bezmocné. Západní zeměmají větší – ač také pouze omezené – extrateritoriálnímožnosti.Povinnosti států, které ratifikovaly Mezinárodnímpakt o občanských a politických právech, sesoustředí na aktéry, kteří jsou přítomní na jejich územía spadají pod jejich jurisdikci. Nicméně v případěMezinárodního paktu o hospodářských, sociálnícha kulturních právech je výhodou, že lze požadovattaké extrateritoriální uznání, jelikož rozsah působnosti(scope of action) Paktu není ve smlouvě nijakomezen. Prosazování sociálních práv obsaženýchv Paktu tedy překračuje území daného národníhostátu. 16 Mezinárodní pakt o hospodářských, soci-13 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech, Oddíl II, Článek 2, Odst. 2.14 CESCR, General Comment 3, The nature of States partiesobligations, Článek 2, Odst. 1, 14/12/90, Odst. 8. Jeneutrální pod podmínkou, že jsou respektována lidskápráva.15 Není nevýznamné srovnat zmíněný Mezinárodní pakto hospodářských, sociálních a kulturních právechs Mezinárodním paktem o občanských a politickýchprávech (ICCPR), který byl přijat 16. prosince 1966a vstoupil v platnost 23. března 1976. Státy totiž majípovinnost implementovat závazky ICCPR, zatímcov případě závazků vyplývajících z Paktu o hospodářských,sociálních a kulturních právech se zavázaly pouze k úsilío jejich postupnou implementaci.16 Srv. Coomans, A. P. M., Progressive Development ofInternational Human Rights Law: The ExtraterritorialApplication of the International Covenant on Economic,Social and Cultural Rights. In: Windfuhr, M. (ed.), Beyondthe Nation State: Human Rights in Times of Globalisation.Uppsala, Global Publications Foundation 2005, s. 33-50;Craven, M., Violence of Dispossession: Extra-Territorialityand Economic, Social, and Cultural Rights. In: Baderin, M.A./McCorquodale, R. (eds.), Economic, Social and CulturalRights in Action. Oxford, Oxford University Press 2007,s. 71-88.álních a kulturních právech uvádí, že státy by mělypráva prosazovat „samostatně, i prostřednictvímmezinárodní součinnosti a spolupráce“. 17Extrateritoriální působnost Mezinárodníhopaktu o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech je vzhledem k právu na vodu, právu na výživu,právu na adekvátní bydlení a dalším právůmspecifikována Výborem pro hospodářská, sociálnía kulturní práva OSN. Například co se týče právana vodu, 18 Výbor zdůrazňuje, že státy by nemělyuvalovat embarga, jež brání distribuci vody a činnostemnutným pro uplatnění tohoto práva. 19 Státymají mezinárodní povinnost „uznat klíčovou rolimezinárodní spolupráce a dostát svému závazkuna podniknutí společných i samostatných opatřeník naplnění plného prosazení práva na dostatečnouvýživu. Při uskutečňování tohoto závazku by státy,smluvní strany, měly podniknout kroky, které v dalšíchzemích zajistí realizaci práva na výživu, a kroky,které budou ochraňovat toto právo, které podpořípřístup k potravinám a které zajistí nutnou pomocv nutných případech.“ 20 „Nejzranitelnější obyvatelstvo“má přitom přednost před všemi ostatními, cožby se mělo vztahovat také na uprchlíky. 21 Od států seočekává, že splní závazky, a to přinejmenším na minimálníúrovni, jež je nutná pro osvobození lidskýchbytostí od hladu. Zatímco OSN uznává důležitostSvětového potravinového programu, UNICEF, Organizacepro výživu a zemědělství a Úřadu vysokéhokomisaře pro uprchlíky, odpovědnost za extrateritoriálnízávazky nesou státy, ať už každý sám za sebenebo ve vzájemné součinnosti.Důležitá je také skutečnost, že sociální právauvedená v Paktu se mohou dostat do rozporus některými jinými závazky. Pokud však některéstáty uvalí embargo na jiný stát, jsou tyto státypovinny zabezpečit, aby i v průběhu uplatňovánísankcí bylo zajištěno naplňování těch částí ChartyOSN, které se týkají lidských práv. Výbor OSN prohospodářská, sociální a kulturní práva uvádí, ženejrůznější ekonomické sankce mají negativní dopadyna obyvatelstvo cílových zemí. Výklad Výboruzmiňuje, že vzhledem k právu na výživu a k právuna vodu by státy neměly vyhlašovat žádná embarga,která ohrožují dodávky vody a přístup k potravě,17 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech, Čl. 2, Odst. 1; Čl. 11, Odst. 1 a 2; Čl. 15, Odst. 4, Čl. 23.18 Taméž, Články 11 a 12.19 CESCR, General Comment 15, E/C.12/2002/11 The right towater, odst. 32.20 Toto je definováno v duchu Charty Organizace spojenýchnárodů (Čl. 56), Mezinárodním paktem o sociálních,hospodářských a kulturních právech (Články 11, 21, 23)a Římskou deklarací Světové potravinové konference.CESCR, General Comment 12, E/C. E/C.12/1999/5, The right toadequate food (čl. 11), par. 36.21 CESCR, General Comment 12, E/C. E/C.12/1999/5, The right toadequate food (čl. 11), odst. 38.Tematické články 32Social Watch

a to včetně služeb pro zajištění vody a podmínekpro produkci potravin. „Voda nesmí být nikdy používánajako nástroj politického a hospodářskéhonátlaku.“ 22 Analogicky: „Výživa nesmí být nikdy používánajako nástroj politického a hospodářskéhonátlaku.“ 23 Tato prohlášení jsou dostatečně explicitnía ukazují, že politické a hospodářské důvodynemají přednost před právy na výživu a vodu.Výbor pro hospodářská, sociální a kulturnípráva přijal zvláštní komentář ke vztahu meziekonomickými sankcemi a dodržováním hospodářských,ekonomických a kulturních práv. Uvádíse v něm, že na jedné straně je sice v určitýchpřípadech zavádění sankcí oprávněné, na druhéstraně je ale skutečností, že sankce „mají závažnýdopad“ na sociální a další práva a často způsobujíšpatnou distribuci potravin, čisté pitné vody a lékůa vedou ke špatnému fungování školství a zdravotnictvía mohou posílit represivní elity. Výborzdůrazňuje, že „ať jsou okolnosti jakékoliv, takovésankce by vždy měly plně brát v potaz ustanoveníobsažená v Mezinárodním paktu o sociálních, hospodářskýcha kulturních právech“. 24 Jako vysvětleníse pak v komentáři prohlašuje, že „bezprávíjednoho druhu by nemělo být řešeno bezprávímjiného druhu“. 25Regulace nadnárodního kapitáluTransnacionální korporace spolu se Světovou obchodníorganizací (WTO), Mezinárodním měnovýmfondem (IMF) a Světovou bankou (WB) uplatňují svézájmy a uskutečňují politiky, které často přinášejíztráty nejvíce znevýhodněnému a nejchudšímu obyvatelstvu.Současnou situaci vystihl William Robinson:„Globalizace dnes omezuje či zcela likviduje schopnostjednotlivých států regulovat akumulaci kapitálua získávat výnosy a tím právě – celosvětově – vyhrocujeprotiklad mezi bohatou menšinou a chudouvětšinou.“ 26Netvrdím, že za extrémní chudobu globálníchchudých a za miliony mrtvých jsou odpovědnépouze transnacionální korporace a mezinárodnífinanční instituce. Konstatuji však, že ve světě, kdenárodní státy ztrácejí svůj vliv, zatímco transnacionálníkorporace a mezinárodní finanční instituce jejvýrazně posilují, se musíme podrobněji zaměřit naproblém hladu a extrémní chudoby také z hlediska22 CESCR, General Comment 15, E/C.12/2002/11 The right towater, odst. 3223 CESCR, General Comment 12, E/C. E/C.12/1999/5, The right toadequate food (čl. 11), odst. 37.24 CESCR, General Comment 8, The relationship betweeneconomic sanctions and respect for economic, social andcultural rights, U.N. Doc. E/C.12/1997/8 (1997), par. 1.25 Tamtéž, odst. 16.26 Robinson, W., Globalization: Nine Theses on Our Epoch. Race &Class, 38, 1996, 13, s. 25 nn.odpovědnosti transnacionálních korporací a mezinárodníchfinanční institucí. 27Podívejme se, jaké jsou současné právní závazkytýkající se problémů spojených s odpovědností.28 Silné státy přinejmenším částečně právněomezují transnacionální korporace na svém domácímúzemí. Nicméně na nadnárodní úrovni ječinnost transnacionálních korporací přímo regulovánajen různými normami převážně nezávaznépovahy, které nabízejí pouze vodítka, jimiž se korporacepodle své libovůle mohou nebo nemusejí řídit.Jako příklad je možné uvést Deklaraci o právecha odpovědnostech jednotlivců, skupin a společenskýchorgánů. 29 Normy obsažené v Odpovědnostechtransnacionálních korporací a jiných obchodníchspolečností s ohledem na lidská práva jsou taktéžnezávazné a vyjadřují pouze dobrovolný závazekkorporací respektovat omezení vymezená národnímia mezinárodními zákony. 30 Za současné situaceje však možné dosáhnout relativně účinné zodpovědnostia regulace transnacionálních organizacíprostřednictvím extrateritoriálního uznání ze stranysilných států.Extrateritoriální regulaci transnacionálníchkorporací a mezinárodních finančních institucí jemožné provádět prostřednictvím států, které mohoua měly by právními prostředky uplatňovat svůj vlivna činnost “svých“ transnacionálních organizacív jiných státech. Ekonomické organizace a finančníinstituce by měly nést právní odpovědnostza svou transnacionální činnost prostřednictvímprávního vztahu ke svým domovským státům, kteréjsou vázány výše zmiňovaným Mezinárodnímpaktem o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech a dalšími smlouvami, což znamená, že zdevzhledem k současnému stavu existuje možnostrozvoje extrateritoriálního uplatnění mezinárodníchnorem sociální spravedlnosti. Mezinárodní27 Hrubec, M., Globální sociální nerovnosti: důsledkya alternativy. In: Němec, J./Šůstková, M. (ed.), III. Kongresčeských politologů. Praha, Olomouc, Česká společnost propolitické vědy 2006, s. 222-228; Hayden, B., Extreme Povertyand Global Responsibility. In: Barry, C./Pogge, T. W., GlobalInstitutions and Responsibilities. Oxford, Blackwell 2005, s.312-313. Viz také Pogge, T., World Poverty and Human Rights,c.d., s. 41-43.28 Viz Kamminga, M.T./Zia-Zarifi, S. (eds.), Liability ofMultinational Corporations under International Law. KluwerLaw International, The Hague – London – Boston 2000.29 Déclaration sur le droit et la responsabilité des individus,groupes et organs de la société de promouvoir et protégerles droits de l’homme et les libertés fondamentalesuniversellement reconnus (Declaration on the Rights andResponsibilities of Individuals, Groups and Organs of Societyto Promote and Protect Universally Recognized Human Rightsand Fundamental Freedoms). Assemblée générale des Nationsunies, A/RES/53/144, 8 mars 1999.30 Norms on the Responsibilities of Transnational Corporationsand Other Business Enterprises with Regard to Human Rights,U.N. Doc. E/CN.4/Sub.2/2003/12/Rev.2.finanční instituce a transnacionální korporace byměly být za svou činnost v zemích, kde působí, cožse vztahuje zvláště na země třetího světa, zodpovědnéprostřednictvím států, v jejichž obchodníchrejstřících jsou zapsány, což se týká převážně západníchstátů. Takovýto přístup pomáhá vytvářetglobální síť distributivní regulace, která přispívák odstraňování chudoby. Uvedené postupy vyznačujíslibné fragmenty vznikajícího globálního právníhořádu v oblasti distributivní regulace, a zvláštěextrateritoriální uznání jednotlivců a sociálníchskupin, kteří a které byly poškozeny transnacionálnímiekonomickými a mezinárodními finančnímiorganizacemi. Nicméně v současné době tyto pozitivnífragmenty představují pouze část omezenéhonárodně-mezinárodního rámce.Pokud budeme vycházet z celé sféry působnostiMezinárodního paktu o hospodářských, sociálnícha kulturních právech, jak jsem uvedl v tomtočlánku výše, můžeme transnacionálním korporacíma mezinárodním finančním institucím nepřímo ukládatpovinnosti a regulovat je prostřednictvím států,které podepsaly a ratifikovaly Mezinárodní pakto hospodářských, sociálních a kulturních právecha další smlouvy o sociálních právech, jelikož tytostáty jsou odpovědné za extrateritoriální uplatňovánítěchto smluv. Tímto způsobem by tedy státy mělyplnit své závazky za svými hranicemi také v případěregulace transnacionálních korporací a mezinárodníchfinančních institucí.Dobrým příkladem zde může být právo na vodu.Ve svém komentáři Výbor OSN pro hospodářská,sociální a ekonomická práva upozorňuje napříkladna dohody o liberalizaci obchodu a formuluje požadavek,aby tyto dohody nezmenšovaly schopnostžádné země plně uplatňovat právo na vodu. 31 Státyjakožto členové mezinárodních organizací jsou vevěci práva na vodu odpovědné také za jednání svýchkorporací a mezinárodních finančních institucí, jichžjsou členy. Tato teze je upřesněna v komentáři, kterýuvádí: „Státy, smluvní strany, které jsou členy mezinárodníchfinančních institucí, zvláště Mezinárodníhoměnového fondu, Světové banky a regionálníchrozvojových bank, by měly podnikat kroky, kterézajistí, že na právo na vodu bude brán zřetel v rámcijejich politik poskytování půjček a jejich úvěrovýchpolitik a dalších mezinárodních opatření.“ 32Žádná činnost občanů, firem či dalších aktérů,která se odehrává v rámci jurisdikce smluvníchstátů, by neměla vést k tomu, že jakýkoliv stát budezbaven své schopnosti zajistit právo na vodu proosoby, které spadají do jeho jurisdikce. „Smluvní31 CESCR, General Comment 15, The right to water (a čl. 11 a 12Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech) U.N. Doc. E/C.12/2002/11 (2003), par. 35.32 Tamtéž, paragraf 36. Otázka dohod o volném obchodu jezmíněna v odstavci 35.Social Watch33Uznání práv chudých: mezinárodní a globální finanční regulace

státy by měly podniknout kroky, které zabrání jejichvlastním občanům a firmám v porušování práva navodu jiných osob a pospolitostí v jiných zemích.“ 33Právo na dostatečnou výživu je obdobnýmpřípadem. Mezinárodní finanční instituce, zvláštěMezinárodní měnový fond a Světová banka, byse měly při rozhodování o politikách poskytovánípůjček a o opatřeních pro řešení krizového zadluženíapod. soustředit na právo na výživu a na jehoochranu. Každý program strukturálního přizpůsobenímusí probíhat takovým způsobem, při kterémbude zaručena ochrana práva na výživu. 34 Ani právona adekvátní bydlení nesmí být ohroženo žádnouz politik prováděných mezinárodními finančnímiinstitucemi. 35 Na obecnější úrovni jsou tyto zásadyformulovány v komentáři o opatřeních mezinárodnítechnické pomoci, od nichž se očekává, že budouvyžadovat, aby se „ochrana práv chudých a zranitelných“– ve formě významného snížení dluhovéhozatížení – stala základním cílem potenciálních programůhospodářského přizpůsobení. 36Na dodržování pravidla, že „uplatnění práva navodu je prosazováno“, by se měly (spolu)podílet nejenMezinárodní měnový fond a Světová banka, aletaké Světová obchodní organizace, jak uvádí Výborpro hospodářská, sociální a kulturní práva, kdyžpočítá s pomocí poskytovanou všemi relevantnímiaktéry. 37 Všichni dotčení aktéři by do svých politikměli zahrnout právo na vodu, právo na výživu, právona adekvátní bydlení a další práva. 3833 Tamtéž, odst. 33; viz také odst. 31.34 CESCR, General Comment 12, E/C. E/C.12/1999/5, The rightto adequate food (čl. 11), par. 41; CESCR, General Comment 2,02/02/90, International technical assistance measures (čl. 22),par. 9.35 CESCR, General Comment 4, 13/12/91, The right to adequatehousing (čl. 11 (1)), par. 19.36 CESCR, General Comment 2, 02/02/90, International technicalassistance measures (čl. 22). Viz také Deklarace o pokrokua rozvoji v sociální oblasti, Úmluva o odstranění všech foremdiskriminace žen, Úmluva o právech dítěte, a další smlouvy.37 CESCR, General Comment 15, E/C.12/2002/11 The right towater, par. 60.38 Při řešení problematiky povinností nestátních aktérů jepak také uznávána významná role, kterou hrají Světovázdravotnická organizace (WHO), Dětský fond OSN (UNICEF),Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP),Rozvojový program OSN (UNDP), Organizace pro výživua zemědělství OSN (FAO), Mezinárodní organizace práce (ILO),Program lidských sídel OSN (UN-Habitat), Mezinárodní fondpro zemědělský rozvoj (IFAD), Úřad vysokého komisaře prouprchlíky (UNHCR), Červený kříž a další organizace.Potřebné kroky k mezinárodnía nadnárodní regulaciNež se dostaneme do nového období nadnárodníregulace v globálním rozměru, lidé zkoušejí využíttěch možností regulace, které nabízí současnávývojová etapa, a tímto způsobem objevují mezesoudobého uspořádání. Požadavek na posílení současnéhomezinárodního práva je jen prvním z celéřady dalších požadavků. Teprve až lidé zjistí, že“nejsnazší cesta“ odporu je neschůdná, investujíenergii do rozvíjení nového, alternativního právníhořádu nadnárodního charakteru. Zde je třeba rozlišittři kroky:(1) Prvním krokem při snahách o využívání mezinárodníchregulačních pravidel a povinnostívázaných na jednotlivé národní státy by měla býtidentifikace současných regulačních mechanismů,které v minulosti nestály v centru pozornosti,ale dnes, v situaci nových vzájemných globálníchzávislostí mají potenciál hrát důležitou roli.Pozornost je přitom třeba zaměřit především naextrateritoriální uznání.(2) Druhým krokem je pokoušet se tyto regulačnímechanismy, zejména extrateritoriální uznání,nově interpretovat a rozvíjet v rámci jejich nové,posílené role v globálním uspořádání.(3) Třetím krokem je vytváření nových nadnárodníchmechanismů jak v regionálním, tak zejménav globálním měřítku v závislosti na tom, jak sevyčerpávají omezené možnosti rozvoje současnýchmezinárodních mechanismů.Současné boje za právní uznání se snaží posílitextrateritoriální uplatňování stávajících právníchnorem týkajících se hospodářských a sociálníchpráv a tímto odhalit, nakolik je současné uplatňovánítěchto norem omezené a slabé. Nároky vznášenéna extrateritoriální uznání sice dokládají, žepožadovat řešení tohoto problému prostřednictvímnárodních států je nedostatečné, zároveň však ukazují,že formulování těchto požadavků je důležitépro vyjádření sociálních konfliktů usilujících o řešenív rámci nového nadnárodního stupně právníhouznání. V míře, v níž v praxi probíhá transnacionalizacea globalizace transnacionálních korporací,mezinárodních finančních institucí a dalšíchorganizací, by měla kritická analýza vysvětlovatsměřování historického vývoje regulací v oblastirozdělování od národních a mezinárodních opatřeníaž k nadnárodním, globálním předpisům, a tímtosvým vysvětlováním a kritikou přispět k artikulacinároků globálních chudých.Artikulace extrateritoriálního uznání globálníchchudých představuje jednak snahu učinitnárodní stát užitečným a jednak příkladný model,který odkrývá, jak slabou roli národní státy hrajív procesu, v němž dochází k posilování postavenítransnacionálních ekonomických a mezinárodníchfinančních institucí. Ukazuje se, že nejspíše nebudemožné vyřešit tyto problémy pouze prostřednictvímlehce korigované globalizace, která na sebe berepodobu pouhých extrateritoriálních “záplat“.Nestačí tedy vysvětlit extrateritoriální možnostiuplatňování hospodářských a sociálních právpomocí národních států. Je nutné si uvědomit, žesoučasné mezinárodní právní struktury nebylykonstruovány k tomu, aby odolávaly tlakům mezinárodníchfinančních institucí a transnacionálníchkorporací a aby odstraňovaly světovou chudobu.Dále je nutné si uvědomit, že nově vznikající regulačníprávní struktury mohou být artikuloványv rámci nadnárodního prostoru, v němž by měla býtobsažena nejen odpovědnost národních států, aletaké přesně vymezená odpovědnost transnacionálníchkorporací a mezinárodních finančních institucía dalších aktérů.Závěrem lze položit otázku: V čem vlastněspočívá kritérium pro vytvoření nového nadnárodníhoprávního uspořádání? Obecně řečeno, kritériemby mohla a měla být dostatečná motivacea aktivita lidí v rámci občanské společnosti a sociálníchhnutí v úsilí za nové, spravedlivější globálníuspořádání. nTematické články 34Social Watch

Doporučená literaturaBaderin, M.A., McCorquodale, R. (eds.), Economic,Social and Cultural Rights in Action. Oxford, OxfordUniversity Press 2007.Fraser, N., Rozvíjení radikální imaginace. Globálnípřerozdělování, uznání a reprezentace. Praha, Filosofia2007.Hayden, B., Extreme Poverty and Global Responsibility.In: Barry, C./Pogge, T. W., Global Institutionsand Responsibilities. Oxford, Blackwell 2005, s.312–313.Held, D./Kaya, A. (eds.), Global Inequality. Patternsand Explanations. Cambridge, Polity Press 2007.Honneth, A., Zbavovat se svéprávnosti. Paradoxysoučasného kapitalismu. Praha, Filosofia 2007.Hrubec, M., a kol., Sociální kritika v éře globalizace.Odstraňování sociálně-ekonomických nerovnostía konfliktů. Praha, Filosofia 2008.Hrubec, M. (ed.), Globální spravedlnost a demokracie.Praha, Filosofia 2004.Kamminga, M. T./Zia-Zarifi , S. (eds.), Liability ofMultinational Corporations under International Law.Kluwer Law International. The Hague – London –Boston 2000.Koskenniemi, M., From Apology to Utopia. TheStructure of International Legal Argument. Cambridge,Cambridge University Press 2005.Koskenniemi, M., The Gentle Civilizer of Nations,The Rise and Fall of International Law 1870–1960.Cambridge, Cambridge University Press 2001.Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálnícha kulturních právech (1966). http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-akulturnich-pravech.pdfMillennium Declaration, http://www.un.org/millennium/declaration/ares552e.pdfNorms on the Responsibilities of TransnationalCorporations and Other Business Enterpriseswith Regard to Human Rights, U.N. Doc. E/CN.4/Sub.2/2003/12/Rev.2.Pogge, T., World Poverty and Human Rights. Cambridge,Polity Press 2002.Robinson, W., Teorie globálního kapitalismu.Transnacionální ekonomika a společnost v krizi.Praha, Filosofia 2009.Scott, J. C., Weapons of the Weak. Everyday Formsof Peasant Resistence. New Haven – London, YaleUniversity Press1985.Sklair, L., Sociology of the Global System. Baltimore,John Hopkins University Press 1995.Všeobecná deklarace lidských práv (1948). http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecnadeklarace-lidskych-prav.pdfSocial Watch35Uznání práv chudých: mezinárodní a globální finanční regulace

NÁRODNÍ ZPRÁVYSocial Watch país 37

100ČESKÁ REPUBLIKAVe slepé uličce06Rok 2008 začal optimistickým projevem2034prezidenta Klause, který řekl, že žijeme v nejlepším období9354českých dějin. Enormní nárůst půjček a hypoték vyzdvihl jako víru 100v dnešek a spekulacemi posilující 1008698národní měnu označil za důkaz sílící ekonomiky. V tomto trendu pokračovala i pravicová vláda, kteráIEG of Bahrain spolu = 46 s prezidentem až do konce BCI of roku Bangladesh odmítala = 56 dopady hospodářské krize IEG of na Bangladesh Českou republiku.= 52,7Změna nastala, když statistiky i praxe ukázaly, že propad výroby českého průmyslu dosáhl historickéhorekordu a byl v listopadu 2008 pátý nejhorší v EU. 199100 100 100100 1001000551000191007Gender: Linda Sokačová – Gender Studies, o.p.s.s přispěním Evropské kontaktní skupiny v ČRRomové: Saša Uhlová, ADEPTTs100Ekonomika: Petr Gočev – Trast pro Ekonomiku a SpolečnostTomáš Tožička – Ekumenická akademie PrahaEditor: Tomáš Tožička29Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 99 98GEI = 68Děti s ukončeným5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)10043Podíl na mociDopady vládních reforem0a finanční krizeV roce 2007 nastartovala konzervativní pravice podporovanáZelenými a Křesťanskými demokraty tzv.100100100100 100 68100100 10010064100100reformu veřejných financí. Základem je nižší 98zdaně-97ní nejvyšších příjmových vrstev a zvýšením DPH na Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníBCI ofzákladní potřeby se zatěžují především vícečlennéIEG of Czech Rep. = 68,1IEG of Cyprus = 65,1República Checa = 99,2domácnosti. V souladu s neoliberálními principy tak definice tzv. aktivního hledání práce a na průtahyStát tuto lichvu legálně podporuje, také zaváděnímjednostranně zvýhodňuje nezávislé jedince vyvázanéministerstva, které řeší odvolání několika tisíc nástrojů na snadnější vymáhání dluhů zadluženýchze sociálních vztahů a vyšší příjmové skupiny, škrty lidí proti vyřazení z evidence úřadu práce. Poté co domácností.v sociální oblasti dopadají na lidi v důchodovém věku, neuspěl s apelací na ministra, obrátil se přímo na Nepřipravenost českých politiků řešit dopadyskupiny se zdravotními potížemi a rodiny s dětmi. vládu.krize na českou ekonomiku byla zřejmá z prohlášeníNárůst spotřebitelských 100 cen dosáhl v roce V důsledku krize 100 již každá druhá malá nebopremiéra i ministra 100 financí, kteří jen něko-2008 6,3 %. 2 Ministerstvo financí při tom odhadovalostřední firma v Česku musela 81 propouštět a zkracoliktýdnů před začátkem bezprecedentního pro-míru inflace pouze 3,8 %. V důsledku vyššího než vat pracovní dobu zaměstnanců, nebo se k takovépouštěníprohlašovali, že Česka se krize netýká,předpokládaného růstu spotřebitelských cen došlo mu kroku v brzké době chystá. 6a rozpočet poslali do Sněmovny se zabudovanýmu mnoha kategorií zaměstnanců k poklesu reálnéI přes hrozivý vývoj burzovních indexů, kte-naprosto nerealistickým předpokladem růstu HDPmzdy. Ve 3. čtvrtletí roku 2008 poklesla reálná ré proti svým vrcholům z roku 2007 ztratily často v roce 2009 o 4,8 %. Teprve na konci roku 2008, pod0 8mzda v nepodnikatelské sféře meziročně o 2,7 %. 300více než polovinu hodnoty, se vláda nevzdává plánů dojmem paniky v zahraničí NO VA a 0 pod tlakem domácího92K tomuto poklesu reálných mezd došlo přitom ještě na privatizaci důchodového systému. Jako mezistupeňprosazuje zavedení možnosti částečného95 zových opatřeních.99průmyslu, začala česká vláda uvažovat o protikri-3789před projevením dopadů světové ekonomické krize100 100 78 100do reálné ekonomiky České republiky. Naplnily se100 100opt-outu, umožňujícího plátcům povinného sociálního100 100Asi nejtragičtější důsledky má krize na zahra-100tak předpovědi, že na pravicové reformě veřejnýchpojištění převést sedminu jimi hrazeného niční dělníky, především z Asie, kteří jsou z prácefinancí prodělá většina občanů ČR.pojistného z veřejného průběžného systému do propouštěni jako první. Vzhledem ke špatné legislativěje většina z nich závislá na agenturách zpro-IEG of India = 40,7 BCI of Irak = 88,4IEG of Iraq = 0Další pokles životní úrovně se prohlubuje soukromých penzijních fondů 7 .v důsledku pokračující krize, která se teprve začíná Finanční sektor představuje riziko předevšímstředkujících práci a jejich pracovní pozice je takprojevovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2008 došlo poprvév růstu zadluženosti domácností. Až dosud velmi nestabilní. Na cestu do České republiky seod roku 2005 ke zvýšení počtu nezaměstnaných se zadluženost zvyšovala o více než třetinu ročně. zadlužili a návrat do vlasti tak znamená nejen osobníosob v ČR ve srovnání s předchozím čtvrtletím a na V současnosti se její tempo zpomaluje. Celkovýprohru, ale také fatální ekonomické ohroženíkonci roku činil 4,4 %, do tohoto počtu ovšem není objem zadluženosti domácností nyní přesahuje jejich rodin.100100100započítáno 178 tisíc lidí, kteří podle úřadu práce 1000 mld. Kč. Z toho je 850 mld. dluhů vůči bankovnímusektoru a největší část – více než 600 Reforma zdravotnictvínehledají práci dostatečně aktivně a tak jsou ze64statistiky uměle vyřazeni. Statistiku by zvýšili asi mld. – představují hypoteční úvěry. Kromě toho „Já chci kapitalismus do zdravotnictví,“ prohlásilo 50 %. 4 Tento trend pokračoval i v průběhu roku má obyvatelstvo zhruba 150 mld. Kč dluhů vůči ministr zdravotnictví a dělal vše 34 pro to, aby toho dosáhl.2009. 5 Ombudsman upozornil 21 na problém nejasné nebankovním institucím poskytujícím úvěry – jde9 Řada regionálních nemocnic byla privatizována,0zejména o různé formy splátkového 0 prodeje. Úrokycož v důsledku znamenalo 0 především redukci tzv.v některých případech převyšují i 50 % ročně. 8 nelukrativních služeb, což je hlavně léčba těžších pří-1 http://www.ct24.cz/ekonomika/ceska-republika/45209-9629smutny-pohled-do-statistik-prumysl-v-prosinci-klesl-o-14-6-4886 padů a dlouhodobě nemocných. Tyto případy se přesunujído velkých státních či fakultních nemocnic.100 procenta/ 100 100100 100100 68841001006 http://ekonomika.ihned.cz/c1-34782520-temer-polovinaceskych-firem-rozda-kvuli-krizi-vypovediZatím nejrozporuplnější aktivitou je privatiza-922 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace,13 http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120108.docIEG of Morocco = 44,8 ce nemocnic a zdravotnických zařízení holdingem7 http://www.cbw.cz/cs/article/penzijni-reformamenestatuvice-sobe.aspxAgel ocelářského magnáta Chrenka. VeBCI of Mozambique = 66,1IEG of Mozambique = 64,44 http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020209.docstřední5 http://www.brno.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam110409.doc8 Analýza Českomoravské komory odborových svazů: http://blisty.cz/sendart.rb?id=4492309 http://www.cuni.cz/IFORUM-5916.html07BBNational reports 38Social Watch100 100 96100

Evropě se jedná o největší privátní zdravotnickouspolečnost a v některých regionech ČR je jehopostavení monopolní. Zdravotní pojišťovna Agelčelí obvinění, že zaměstnanci podniků patřícíchChrenkovi jsou pod tlakem nuceni měnit zdravotnípojišťovnu a přecházet k Agelu. 10V roce 2008 klesaly výdaje do zdravotnictvípod 7 % HDP, což je jeden z nejnižších poměrův EU. Přebytky na účtech zdravotních pojišťovendosahují ca 1/5 ročních příjmů ale nemocnicímprostředky chybějí. Nárůst úhrad od zdravotníchpojišťoven rostl jen o 2/3 inflace, což v důsledkuznamenalo také nižší platy pro zdravotnický personál.V roce 2008 opustilo zdravotnictví cca 20 tisíczaměstnanců (8 %).Zdravotní péče je v ČR hrazena z povinnýchplateb zaměstnanců. Vláda zavedla systém tzv.regulačních poplatků, které měly zabránit nadměrnémuzneužívání lékařské péče. To se stalonejvětším sporem mezi vládní koalicí a opozicí. Povítězství opozice v regionálních volbách se většinakrajských zastupitelstev rozhodla zrušit vybíránítěchto poplatků ve svých zdravotnických zařízenícha lékárnách. Vláda se toto rozhodnutí pokoušínapadnout právně. Ministerstvo zdravotnictvía financí neustále manipulují daty a využívají proargumentaci ta, která se jim hodí. Na jedné stranětvrdí, že výdaje domácností na zdravotnictví patřímezi nejnižší v EU (rozuměj přímé výdaje), ale nadruhé straně mluví o potřebě snižovat povinné platbyzdravotního pojištění, které je jedno z nejvyššíchv EU. Zavádění poplatků, pokusy o snižování sociálníhopojištění a jeho omezení pro nejbohatší jedalším pokračováním regresivního zdanění.Romové a sociální vyloučeníV roce 2008 se v České republice zhoršovala ekonomickásituace většiny obyvatel, obzvlášť však byliasociálními reformami a počínající ekonomickou krizízasaženy osoby, které již byly sociálně vyloučené. Částsociálně vyloučených obyvatel tvoří důchodci, matkysamoživitelky a další zranitelné skupiny. Romové, kterýchje podle kvalifikovaných odhadů v České republicetéměř 250 000, 11 sice nejsou všichni zasaženisociálním vyloučením, sociální a ekonomický propadse nicméně týká velké části z nich. Podle posledníhosouhrnného výzkumu z r. 2006 žije na 80 000 Romůve zhruba 300 sociálně vyloučených lokalitách, přičemžv 80 % zkoumaných lokalit je odhadovaný podílRomů nadpoloviční. Ve více jak 40 % převyšuje 90 %. 1210 I-dnes.cz - Boj pojišťovny Agel o klienty přitvrdí. Někteří se cítípod tlakem už teďhttp://zpravy.idnes.cz/boj-pojistovny-agel-o-klienty-pritvrdinekteri-se-citi-pod-tlakem-uz-ted-1oo-/domaci.asp?c=A080521_115019_domaci_itu11 http://www.demografie.info/?cz_demoromu=12 http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf str.15Příčiny stávající situace tkví v institucionální diskriminaci,novodobé historii a především v nezájmu státuproblémy řešit.V lednu 2008 oficiálně zahájila svoji činnostAgentura pro sociální začleňování v romskýchlokalitách. 13 Úkolem Agentury mělo být zlepšeníživotních podmínek sociálně vyloučené romsképopulace a usilovat o její začleňování do společnosti.Výsledkem činnosti Agentury by měla býttransformace romských „ghett“ vedoucí buďk jejich zániku či alespoň k podstatnému zlepšeníkvality života v těchto lokalitách – přístup kevzdělání, práci a důstojnému bydlení. 14 V prostředínevládního sektoru panovala naděje, že Agenturabude představovat změnu v postoji státu k sociálnímuvyloučení. Agentura nicméně začala nějakouaktivitu vyvíjet až několik měsíců po oficiálnímzahájení činnosti a navíc pouze ve dvanácti lokalitách.V dokumentu, který definuje pole působnostia pracovní náplň agentury, 15 nejsou odlišenypojmy Rom a sociálně vyloučená osoba. Zdá setedy, že Romové jsou z definice sociálně vyloučenía naopak. Zároveň zde však není zřejmé, v jakýchsituacích se rasistické předsudky podílejí na zhoršovánísituace lidí, jimž je z vnějšku připsaná romskáetnicita.Hlavním nástrojem Agentury měly být peníze,které by mohla rychle používat formou nákupuslužeb. Celý rok zaměstnanci agentury připravovalina základě usnesení vlády spolupráci se zainteresovanýmisubjekty v regionech a objednávaliu těchto subjektů služby. Vnitřní audit koncem rokuukázal, že tento postup není možný, neboť odporujevnitřním směrnicím Úřadu vlády, které neumožňujíobjednávat službu, z které má profit třetí osoba. Vevšech dvanácti lokalitách se již vypracovávaly podohodě se zaměstnanci Agentury projekty, kterétak nebylo možné realizovat. Agentura představujevelké zklamání - má slabý mandát a místo penězmůže jen poskytovat rady. Vláda v řešení problémůopět zklamala.Sociálně vyloučení řeší zhoršující se situacipůjčováním peněz u neformálních poskytovatelůúvěrů a splátkových společností, 16 neboť většinaz nich nedosáhne na úvěrové produkty bank.Neformální poskytovatelé úvěrů, tedy soukroméosoby půjčují na velmi vysoký úrok bez jakékolivsmlouvy a velmi často si peníze zpátky vymáhajínásilím. Splátkové společnosti půjčují peníze nanižší úrok nežli soukromé osoby, ale při podpisusmlouvy zavazují své klienty k mnoha skutečnos-13 http://www.socialni-zaclenovani.cz/14 http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/ministri-pri-uraduvlady/michael-kocab/socialni-zaclenovani/prace-agentury-voblasti-promeny-romskych-ghett-zacala-vlednu-2008-ve-12-vybranych-lokalitach-40435/15 http://www.romea.cz/dokumenty/agentura-def-2008.pdf16 http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=605tem, které jsou obsažené v těžce srozumitelnýchsmluvních podmínkách, plných zkratek, které si klientičasto ani nemohou vzít domů na prostudování.Skrývají nečekaná nepříjemná překvapení. 17 Pokudse klient opozdí byť jen s jednou splátkou, může sekoncem roku dlužná částka až několikanásobněnavýšit. Systém je nastaven tak, že vytváří závislostna věřiteli. Podpisem těchto smluvních podmínekse dlužníci téměř vždy vzdávají možnosti se v danévěci obrátit na soud, čehož je dosaženo tzv. rozhodčídoložkou, kdy již ve smluvních podmínkáchfiguruje jméno osoby, která bude případné sporyrozhodovat. Situace zadlužení často končí tak, žeje dlužníkům exekuován příjem a oni se tak ocitajíbez prostředků na živobytí. V Česku sice existujeod roku 2008 insolvenční zákon, který pamatujei na osobní bankrot, ale v praxi je ho velmi těžkéuplatnit. Soudy se navíc ve většině případů přiklánějík výkladu zákona, kdy dlužník, který nevlastnínemovitý majetek, nemůže osobní bankrot podstoupit.Část obyvatel sociálně vyloučených lokalit trpíkromě výrazných ekonomických problémů takéskutečností, že jsou jakožto Romové předmětemrasové nesnášenlivosti. Extrémním případem bylyv roce 2008 rasistické akce v Litvínově, kde Romovéze sídliště Janov museli čelit masovým projevůmrasizmu jak ze strany neonacistů, 18 tak ze stranyostatních obyvatel v lokalitě. 19 Vyhrocená situaceje důsledkem dlouhodobě přehlížených problémův sociálně vyloučených lokalitách. Případ Janovaje v současné době velmi známý díky medializacia díky tomu, že problém je zde vyhrocen do krajnosti.Obdobná situace však potencionálně hrozív sociálně vyloučených lokalitách obecně. Spolu sezhoršující se ekonomickou situací celé společnostije jisté, že projevy extremizmu budou sílit.Dalším případem, který se stal mediálně známý,je žhářský útok na rodinu ve Vítkově 20 z dubna2009. Neznámí útočníci napadli v noci romskourodinu tak, že do oken hodili několik zápalnýchlahví. Požár, který vznikl, vážně poranil dospělémanžele a zejména pak jejich dvouletou dceru,která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentechtěla. Případ není vyšetřován jako rasistickymotivovaný, přestože se jednalo o čtvrtý žhářskýútok na Romy v jedné oblasti za posledních sedmměsíců. Tři předešlé případy neskončily shodouokolností tragicky a nebyly medializovány,dokud nedošlo k poslednímu žhářskému útoku.Ministr vnitra k případu podotknul, že je potřeba,aby si Romové uvědomili, že není normální17 http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_84_1.pdf18 http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_521519 http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=t&vid=ukbpGyZFEbE&detail=ukbpGyZFEbE20 http://www.newstin.co.in/in/vitkovSocial Watch39Česká republika

nepracovat a neposílat své děti do školy. A to proto,aby svým chováním nedávali podnět k rasistickymotivovaným útokům. 21Během roku také stoupl počet Romů, kteřípodali v Kanadě žádost o azyl. Česká vláda prohlásiladůvody českých občanů požadujících v Kanaděazyl za ekonomické. 22 Důvodů, proč se Romovénecítí v České republice vítáni, je mnoho, strachz fašizace společnosti k nim také patří. 23 Problémy,které Romy v České republice sužují, mají mnohovrstev a tíživá ekonomická situace je jejich součástí.Redukovat však celý komplex problémů, kteréženou Romy k emigraci, na „ekonomické problémy“vykazuje neznalost problematiky.Ženy ve veřejné sféřeZastoupení žen ve veřejném životě a rozhodovánízůstává nadále velmi nízké a doposud nebyla zavedenažádná dočasná zvláštní opatření, zaměřená nafaktické urychlení rovného zastoupení žen a mužův politických a rozhodovacích funkcích. Podle mezinárodnídatabáze Meziparlamentní unie (IPU) jeČeská republika s 15,5 % na 69. místě v počtu ženv dolní komoře parlamentu. Ženy se podílejí na většinězákonodárných a výkonných pozicích méně než25 %, s výjimkou soudních institucí - ženy představují64,5 % soudců u okresních soudů a 60,4 % u krajskýchsoudů; nicméně čím významnější soudní institucea vyšší míra rozhodování, tím je počet žen mezisoudci nižší. 24Genderové organizace v ČR se potýkaly s velkýmnedostatkem finančních prostředků a vůbecnemožností o grantové prostředky žádat, a tak bylrok 2008 pro genderové NNO kritický a řada z nichmusela ukončit svoji činnost. Ministerstvo prácea sociálních věcí vyloučilo ze svých grantů genderovéorganizace, když rozhodlo že: „Projekty nemohoumít politický charakter, nesmí sloužit k propagováníjakýchkoliv politických nebo ideologickýchcílů, včetně ideologií feminismu…“V oblasti násilí na ženách bylo v uplynulýchletech dosaženo významného pokroku, zejménadíky přijetí legislativy na ochranu proti domácímunásilí a zařazení stalkingu (nebezpečné pronásledování)mezi trestné činy. Tato legislativní opatřenínicméně nejsou dostatečným nástrojem na vyřešenívšech forem genderového násilí. Téměř opomíjenáje v této souvislosti například problematikatrestného činu znásilnění.21 ČT 24, 22:30, 20. 4. 200922 http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-premiera-mirka-topolanka-a-ministryne-pro-lidska-prava-a-narodnostni-mensiny-dzamily-stehlikove-28--srpna-2008-40581/23 Czech minister blasted by Roma - http://www.thestar.com/News/GTA/article/53949024 Ženy a muži v datech 2008, ČSÚ, Úřad vlády, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/23003275C8/$File/14150807.pdfPostavení žen a mužů v ekonomické sféřeDiskriminaci na základě pohlaví jsou v ČR vystavenyrůzné věkové skupiny i různé skupiny podle rodinnéhostavu. Statistiky dokládají, že ve věkové skupině 20 –35 let je výrazně nižší ekonomická aktivita žen, kteráje do velké míry ovlivněná mateřstvím a rodičovskoudovolenou. K mateřství, protože za výchovu a péčio děti jsou v ČR odpovědné především ženy, se pojířada genderových stereotypů, které ženy znevýhodňujína trhu práce – při přijímání do zaměstnání, přikariérním růstu či dalším vzdělávání. Stereotypy spojenés mateřstvím se týkají i těch žen, které děti zatímneplánují nebo nemají, ale spadají do této věkovékategorie. Dalším důležitým důvodem pro nízkou ekonomickouaktivitu žen ve věkové kategorii 20 – 35 letjsou nedostatečné možnosti pro slaďování rodinnéhoa pracovního života - např. flexibilní pracovní uspořádání(nejen v oblasti kontroverzních částečnýchúvazků) či nedostatek zařízení péče o děti. Vzhledemk babyboomu, který se v ČR v posledních pár letechprojevuje, se kritickým stává nedostatek zařízení péčeo děti. Problematickým jevem je především neexistujícísíť ekonomicky dostupných zařízení a služeb péčeo děti do 3 let.Dalším problémem v ČR je gender wage gap.V roce 2007 ČR překračovala evropský průměra platový rozdíl dosahoval 19,8 % podle výpočtumediánových rozdílů, 25 respektive 25 %, pokudvycházíme z průměrných hodnot. 26 Nerovnostodměňování shledává jako zásadní i česká veřejnost.Téměř dvě pětiny žen (39 %) a čtvrtina mužů(25 %) se domnívají, že ženy nedostávají za stejnoupráci stejný plat jako muži. 27 Výzkumy veřejnéhomínění také dokládají, že česká veřejnost považujeza nejčastější faktory znevýhodnění na trhu prácevěk (64 %) a pohlaví (45 %). 28Znevýhodnění matek s nízkými příjmya migrantekV lednu 2008 vstoupila v platnost nová úprava čerpánírodičovského příspěvku, tzv. třírychlostní rodičovskádovolená, při které mají rodiče možnost vybrat si délkupobírání rodičovského příspěvku, na které závisíi jeho výše. Na té nejvíce vydělávají ženy s vysokýmipříjmy a ženy s nízkými příjmy jsou znevýhodněny.25 Ženy a muži v datech 2008 (2008). Praha: Úřad vlády, Českýstatistický úřad.26 Křížková, A. „Proč se české ženy ženou na manažersképozice? In Lebeda, T. Maříková, H. (eds.) 2010. Sociálnístereotypy kolem nás. Praha: SLON (v tisku).27 Kvantitativní reprezentativní výzkum, který v září a říjnu 2008realizovala výzkumná agentura Ipsos Tambor pro GenderStudies o.p.s.28 Kvantitativní reprezentativní výzkum, který v září a říjnu2008 realizovala výzkumná agentura Ipsos Tambor proGender Studies o.p.s. Výzkum zjišťoval, jak zaměstnancia zaměstnankyně na českém trhu práce vnímají rovnostpříležitostí žen a mužů a zda si myslí, že jim zaměstnavateléumožňují sladit práci s osobním a rodinným životem.Celá reforma čerpání rodičovského příspěvku mělabýt příspěvkem k flexibilitě a podporou svobodné volbyrodičů. Realita však nabírá opačný směr a reforma spíšesvobodnou volbu rodičů omezuje. Současné vedeníMinisterstva práce a sociálních věcí zastává konzervativnínázory na postavení žen a mužů, odmítá se zabývatpodporou a rozvojem zařízení péče o děti a jehopolitika směřuje k rušení jeselských zařízení, kterýchje v současné ČR jen kolem čtyř desítek. Bez komplexnípodpory zařízení péče o děti, kterou neobsahují anidalší návazné kroky v tzv. prorodinném balíčku, a celospolečenskédiskuze o kvalitě péče, není možný dalšírozvoj možností pro slaďování rodinného a pracovníhoživot a zlepšení postavení rodičů ve společnosti.Problematickou oblastí je nedostatek možnostía podpory při slaďování péče o děti a rodinus aktivitami, které jsou nezbytné pro integraci migrantekz třetích zemí. Tyto ženy jsou znevýhodněnypři vstupu na trh práce i v oblasti vzdělávání.Výrazně omezené jsou příležitosti ve skupině žen– matek samoživitelek. Migrantky i migranti sev ČR obecně nachází v nerovném postavení v pracovnísféře, ženy migrantky jsou často vystavenynerovnému zacházení nejen z důvodu etnické činárodnostní příslušnosti, ale také z důvodu genderu- diskriminace při přijímání do zaměstnání,nerovné pracovní a platové podmínky. 29Rozvojová spolupráceVláda ČR rezignovala na cíl splnit své závazky v navyšováníODA dle závazků EU. V roce 2007 se nárůst rozvojovéspolupráce zastavil a poprvé poklesl – z 0,12na 0,11 HDD. 30 Přes tlak nevládních organizací a dalšíchaktérů se nepodařilo nelézt cestu k navyšováníODA a na zahraničním výboru Parlamentu ČR zástupciministerstva připustili, že k nárůstu dojde hlavně kvůlisnížení HND.Zvláštní kapitolou české ODA je tzv. transformačníspolupráce, jejímž cílem je působit v zemíchbývalého Sovětského svazu, na Kubě, v Barměa Iráku tak, aby tam byla nastolena demokraciezápadního typu. Dle vlády k tomu dává oprávněnípředevším zkušenost z postkomunistické transformace.Program je netransparentní – výběrovéřízení pro transformační projekty na Kubě v r. 2008bylo neveřejné. 31 Na kofinancování projektů sepodílí neoliberální instituce jako National Endowmentfor Democracy, která je financována vládouUSA, a společně s Freedom House či BertelsmannStiftung se podílela na přípravě koncepce tohotoprogramu.29 Krchová, Andrea, Víznerová, Hana, Kutálková, Petra (2008).Ženy migrantky v České republice. Uvedení do problematiky.Praha: Fes Prag.30 Jak Česká republika pomáhá, Czech Forum for DevelopmentCooperation, 200831 http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/lidska_prava/transformacni_spoluprace_1/vyberove_rizeni_na_rok_2008/vysledky_vyberoveho_dotacniho_rizeni_na.htmlNárodní zprávy 40 Social Watch

Nevládní organizace a médiaNevládní organizace jsou v České republice podvelkým finančním tlakem. Jejich financování sepostupně stalo závislé na státu nebo zahraničníchnadacích. Ani v případě státu a bohužel ani mnohanadací nemůžeme mluvit o podpoře nezávislé činnostiobčanských iniciativ. Žadatelé projektů musísplňovat i politická kritéria a jejich aktivity nesmí býtv rozporu s politikou donorů. Britský Knot-How Fundodmítl pokračovat v jednání o podpoře české GCAPpoté, co v jejich materiálech objevil kritiku programůstrukturálního přizpůsobení (Structural AdjustmentPrograms) mezinárodních finančních institucí. Většinaorganizací se proto soustředí na „praktickou činnost“a kritice či advocacy se vyhýbá.Největší občanskou kampaní zůstává Českoproti chudobě (GCAP), která po kritice neplněnízávazků České republiky čelí radikálnímu krácenídotačních programů.Nejnezávislejším zdrojem se tak stávají fondyEU spravované přímo Komisí, které umožňují realizacistředních a velkých projektů. I k nim je však potřebazajistit dofinancování ve výši 15-25 % z domácíchči zahraničních zdrojů.Informační hodnota mediálních výstupů ješpatná a je dána zadáním vlastníků médií. Nezávislážurnalistika prakticky neexistuje, odhalování politickýchskandálů budí dojem spíše politické zakázkynež jako výsledek investigativní práce. Informaceposkytované médii jsou selektivní a často neúplnéa slouží jako podpora zájmů ekonomických a politickýchskupin.Demokracie v České republice se dostala doslepé uličky. nSocial Watch41 Česká republika

100BARMA (MYANMAR)Mnoho krizí, žádná odpověď0NO VA0Pod vládou současné vojenské junty se obyvatelé Barmy prakticky neustále potýkají s krizemi, ať už9910055ekonomickými, politickými, potravinovými nebo environmentálními. 100 Všechny tyto potíže přispěly 10097k tomu, že v zemi zavládla extrémní chudoba, nejsou dodržována ani základní práva a sociální podmínky seIEG of Iraqstále= 0zhoršují. Občanské organizace,BCIkteréof Italiaby=v99,5budoucnosti mohly položit základyIEG ofobčanskéItaly = 64,5společnosti,jsou nedostatečně vyvinuté a vláda je zakazuje či stíhá. Všechny výhody jsou vyhrazeny vojenské elitěa jejím přátelům, zatímco nejzranitelnější občané jsou vystavováni dopadům krizí a pohrom.95100 100 100100 1001000100100042100Rada barmských právníkůIndex Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)a pohonných hmot, vedla k dalece rozšířeným protestům,neboť občané si tyto 100 statky již nemohli dovolit,100100BCI = 73Po 47 letech pochybené vlády, utlačování a korupcevládnoucí Státní rady míru a rozvoje (State Peace5 ročníkemních míst. Kromě toho úvěrová krize zasáhla dělníkyDěti s ukončeným a zvýšení cen navíc vedlo ke snižování počtu pracov-73and Development Council, SPDC) zasáhly současnéglobální krize, jež ovlivňují nejen 34 finanční trhy, alei nepřímo, a to tím, že vedla k výraznému omezeníinvestic v domácím průmyslu. Trh pro spotřebitelskéi dostupnost základních spotřebních statků a stavúvěry nebo úvěry malým firmám prakticky neexistuje.000životního prostředí, do života obyvatel Barmy rychlejiSamotná podstata vytváření NO VA 0,0 svobodné tržní ekonomikyje pouhým mýtem a právo rozvíjet podnikání jea silněji než v případě ostatních zemí.8690Na konci roku 2006, kdy se v Barmě roční příjemna osobu 92pohyboval kolem 300 USD, stouplaa přívržence. 6omezeno na vládnoucí vojenskou juntu, její příbuzné100 100 6857100100 100100 100100cena základních potravin o 30 až 40 %, což představovaloAsistované porodyDěti které se dožijí 5 let Kromě toho mělo zneužívání národního roz-těžký šok IEG pro of lidi, Mozambique kteří potraviny = 64,4 BCI of Myanmar,počtu ze strany SPDC6,1IEG ofnaBurmazvýšení= 0výdajů armádyutrácejí 70 % svých příjmů. 1 V srpnu 2007 vláda dodávky mezinárodní Birmania pomoci, o Burma aby = vytvářela 73.2 dojem, vážné dopady na nejchudší a nejzoufalejší vrstvyomezila dotace pohonných hmot, což vedlo k jejichzdražení. Pro velkou část lidí to znamenalo, že jižnadále nebyli schopni dojíždět do práce. Po dalšíchčtyřech až pěti vlnách zdražování základníchže jejich dárcem je sama vláda. Amnesty Internationalvyjádřila obavy, že vláda zneužívá utrpenísvých občanů po přírodní katastrofě k tomu, abysi upevnila pozici a rozšířila své programy nucenéspolečnosti. Vláda, která by na jednu stranu bezzahraniční pomoci nebyla schopná podpořit obětipřírodní katastrofy, na druhou stranu utrácí téměřpolovinu svého rozpočtu na investice do armády.druhů zboží propukly po 100 celé zemi poklidné protestyvedené buddhistickými mnichy a nepočet-životní potřeby. 4né ekonomické situaci v zemi. Utrpěly jí napříkladpráce mezi obyvatelstvem 100 postrádajícím základní Globální finanční krize jen přitížila už tak špat-98100nými představiteli barmské občanské společnosti. Téhož měsíce uspořádala vláda pochybné rybolov a hutnictví, ale i textilní, potravinářskýVláda tyto protesty brutálně potlačila střelbou do referendum o nové ústavě, v němž využila vystěhováníobětí cyklónu. Mnozí z občanů postižených hranicemi státu pocítili dopady této krize a nejsoua reklamní průmysl. 7 I Barmánci žijící a pracující za42neozbrojených davů a nočními přepady klášterů.Téměř 2 000 civilistů bylo zadrženo jako političtí touto katastrofou neměli příležitost hlasovat ani schopni zasílat svým rodinám finanční podporuvězni. 2 0Účastníci protestních NO VA 0,000akcí byli odsouzeni v původně stanoveném termínu 10. května, ani v takové výši, jak tomu bylo doposud. Poptávka0,0k dlouhým trestům odnětí svobody.v dodatečném hlasování uspořádaném 24. května, rozvinutých ekonomik po produkci továren, v nichž99100 99V květnu 2008 vláda neposkytla obyvatelůmvčasné varování před blížícím se cyklónem vatelé zároveň namítali, že vláda vyměnila zásilky nabídka pracovních míst pro migrující pracovníky97které se oficiálně konalo právě kvůli nim. Pozoro-Barmánci pracují, výrazně poklesla, čímž se snížila 100100 100 100100 100100 67100100Nargis, který se zničující silou zasáhl deltu řeky zahraniční humanitární pomoci za hlasy a pracovní a zároveň přibylo porušování jejich práv ze stranyzaměstnavatelů,Irrawaddy. Na bezprostředníIEG of Serbianásledky= 0této katastrofyzahynulo podle odhadů 140 000 lidí a životy nová krize jen posílila strasti, kterými občané Bar-zisku. 8síly. 5 SoučasnáBCIfinanční,of Eslovaquiaenvironmentální= 99a potravi-IEGkteříof Slovakiausilují o maximalizaci= 68,8dalších minimálně 3,4 milionu obyvatel jí byly těžce my již trpěli. Ani s ohledem na tuto závažnou situacipostiženy. Vláda odepřela záchranářům přístup do však SPDC neprojevila žádnou ochotu změnit svou Environmentální krizenejhůř zasažených oblastí a uzavřela evakuační politiku či systém vlády.SPDC prodává práva těžby domácích nerostnýchtábory, čímž donutila postižené obyvatele vrátiti biologických zdrojů, čímž urychluje degradacise do zaplavených oblastí bez potravin, vody, přístřešíFinanční krize100a lékařské péče. 3 SPDC zároveňpřebalovalastavu životního prostředí. Sousední země s pomocí100100Barma již dlouho trpěla domácími finančními krizemi.Inflace cen základních komodit, včetně potravin666 Pepper. D. „V Barmě začíná podnikání u armády“ (“In Burma,1 Head, J. „Strasti, které vyvolaly nepokoje v Barmě“ (“TheHardship that Sparked Burma’s Unrest”). 44 BBC News, 2. říjnaBusiness Ventures Start with Military”). SFGate, 13. listopadu2008. Ke stažení na: .007 Viz např. Mizzima, „Rybolov 0v Barmě 6 čelí vážným potížím“2 Viz: Head, J. „Barmští vůdcové zdvojnásobili ceny pohonných 4 Amnesty International. „Zpráva o Barmě: Problematika(“Burmese Fishery Export Hit Hard”), 27. listopad 2008;hmot“ (“Burma Leaders Double Fuel Prices”). BBC News,lidských práv měsíc po cyklónu 20 Nargis“ (“Myanmar Briefing: „Hospodářské ochlazení v Číně postihuje barmský důlní349815. srpna 2007. Ke stažení na: . 100 81 Dále viz: Společnost pro pomoc 100 června 1002008. Ke stažení na: .in Burma in Doldrums”), 14. února 2009; „Rangúnské továrnyin Burma Continues), 31. ledna 2008. Ke stažení na: .5 Yeni a Min Lwin. „Zprávy o rozsáhlých podvodech ve volebníchJobs”), 5. února 2009. Ke stažení na: .IEG of Yemen = 30Ba nezvěstných“ (“Myanmar Cyclone Toll Rises to138,000 Dead, Missing”). Reuters, 24. června 2008.Stations”). The Irrawaddy, 10. května 2008. Ke stažení na:.8 Rozhovory s dělníky v Mae Sot v thajském příhraničí,zaměstnanci Rady barmských právníků, červen 2008.Národní zprávy 42 Social Watch100 100100

vlády drancují přírodní zdroje, aniž by braly v úvahuenvironmentální a kulturní dopady. Ve státě Kachnindnes čínské dřevařské společnosti kácí lesybez ohledu na krátkodobé či dlouhodobé následky,a přitom nezaměstnávají Barmánce a nijak nepřispívajík rozvoji místní ekonomiky. 9 SPDC také prodalapráva na obrovské nerostné bohatství země,včetně zlata a drahokamů, aniž by zavedla jakýkolidozor nad jejich těžbou a jejím dopadem na životníprostředí.Během posledních dvaceti let Barma trpělajednou z celosvětově nejvyšších měr odlesňování,přišla téměř o 20 % svých lesů. 10 Došlo k tomui přes varování, že pokud nebude zohledněna vnitřníprovázanost ekosystému, může dojít k vážnémupoškození životního prostředí. 11 Biodiverzitu zemědnes obzvlášť ohrožuje výstavba řady velkých přehradna hlavních říčních tocích, do které se pustilyčínské, indické a thajské stavební firmy a vlády. 12Finanční odměna připadne vojenským velitelům,zatímco negativními dopady budou trpět místníobyvatelé.Potravinová krizeGlobální potravinová krize tvrdě zasáhla i Barmu, jejížobyvatelé už po celá desetiletí trpěli lokalizovanounutriční krizí, projevující se zejména dramatickýmnedostatkem proteinů. 13 Ačkoli je Barma technickyvzato „potravinově přebytkovou“ zemí, protožeprodukuje víc potravin, než spotřebovává, nevhodnádistribuce způsobila těžkou podvýživu u většinyobyvatelstva a 32 % dětí trpí podváhou. 14 Velká částpopulace je permanentně ohrožena nedostatkempotravin, který může nastat v důsledku nezvládnutýchpřírodních katastrof a environmentálních změn,což se prokázalo bezprostředně po řádění cyklónuNargis. Ve státě Čjin došlo nedávno k přemnožení krys9 Kachin News Group. „Čína obnovila dovoz dřeva ze severníBarmy“ (“China Resumes Importing Timber from NorthernBurma”). Kachin News, 17. prosince 2008. Ke stažení na:.10 Mongobay.com (nd). „Barma: environmentální profil“(“Myanmar: Environmental Profile”). Ke stažení na:.11 Curtis, G. „Christian Aid varuje před environmentálníkatastrofou v Barmě“ (“Christian Aid Warns of BurmaEnvironmental Damage”). Christian Today, 15. května 2007.Ke stažení na: .12 Pichai, U. „Environmentalisté požadují ukončení výstavbybarmských přehrad za 35 miliard dolarů“ (“EnvironmentalistsDemand Halt to US $ 35 Billion Burma Dams”). Mizzima, 16.března 2009. Ke stažení na: .13 Suu Kyi, A.S. „Snídaňový blues“ (“Breakfast Blues”). In:Letters from Burma, 27-30. 1998.14 WFP (nd). “Myanmar”. World Food Programme (WFP). Kestažení na: .a 100 000 lidí se ocitlo na pokraji hladomoru, ale vládanenabídla žádnou pomoc. 15Krize ve vzděláváníVýdaje na vzdělávání v Barmě – ať už v procentechHDP nebo v absolutním vyjádření – patří celosvětověmezi ty nejnižší; jedná se o pouhých 1,2 % HDP. 16 Jenzhruba třetina žáků, kteří nastoupí na základní nebostřední školu, absolvuje celý studijní cyklus. 17Politická krizeProblémem spojujícím všechny ostatní faktory jenefunkční politický systém. Vláda SPDC, stejně jakopředchozí diktátoři, odmítá připustit přechod k opravdovédemokracii, a to i přesto, že od doby, kdy se armádachopila moci, celá země po všech stránkách upadá.Vládní program „Sedm kroků na cestě k demokracii“je všeobecně považován za sedm kroků k trvalémuzachování vojenské diktatury. Nová ústava mimo jinépodpořila neomezenou kontrolu armády nad činnostívlády, neposkytla žádnou záruku nezávislosti justicea nenabídla smysluplnou ochranu lidských práv. 18Řada prominentních politických uskupení, napříkladNárodní demokratická liga (National League forDemocracy, NLD), Nová strana státu Mon, Monskánárodní demokratická fronta a Organizace pro nezávisloststátu Kačin, odmítla účast na referendu o ústavě.Klíčové opoziční skupiny pod vedením BLD plánujíbojkotovat volby v roce 2010.Kromě toho sílí i uvnitř armády napětí meziSPDC a Spojenou armádou státu Wa (United WaState Army, USWA), která ovládá část státu Šan.Ačkoli tyto skupiny roku 1989 uzavřely příměří,USWA odmítla rozkaz odzbrojit se a stát se milicípod kontrolou vlády. USWA vydává oficiální dokumentypod hlavičkou „Vlády státu Wa, zvláštníautonomní oblasti Barmské unie“ a prohlásila, ženesloží zbraně a nebude se účastnit voleb v roce2010, pokud jí tento status nebude přiznán. 1915 Carroll, B. „Zuřící krysy vyvolaly v Barmě hladomor“(“Rampaging Rats Bring Starvation to Burma”). BBC News,26. září 2008. Ke stažení na: .16 CIA (2009). World Factbook, Burma. (Svět ve faktech: Barma)Ke stažení na: .17 „Vzdělávání dětí v Barmě“ (“Child Education in Burma”). AsianTribune, 3. září 2003. Ke stažení na: .18 Viz: Htoo, A.U. „Analýza ústavy SPDC z perspektivy lidskýchpráv“ (“Analysis of the SPDC’s Constitution from thePerspective of Human Rights”). Legal Issues on BurmaJournal, No. 30. 2008, a dvě publikace Rady barmskýchprávníků. „Volby v roce 2010: Žádná naděje pro lidská práva“(“2010 Elections: No Hope for Human Rights”). Legal Issueson Burma Journal, No. 30.2008, a „Stanovisko k neschopnostiústavy SPDC z roku 2008 chránit nezávislost justice“(“Statement on the Failure of the 2008 SPDC Constitution toProtect Judicial Independence”). 4. prosince 2008.19 Weng. L. „UWSP navrhuje nezávislost oblasti Wa“ (“UWSPProposes Autonomous Wa Region”). The Irrawaddy, 5. lednaSPDC i nadále zatýká a vězní kohokoli, kdosi dovolí kritizovat politiku vlády, což je jasnýmdůkazem její neochoty připustit jakoukoli změnuv politické sféře. Loni prodloužila domácí vězeníAun Schan Su Ťij, laureátky Nobelovy ceny a demokratickyzvolené poslankyně. Populární komika společenský komentátor Zaganar byl odsouzenke 45 rokům vězení za to, že kritizoval reakci vládyna cyklón Nargis. V současnosti je v Barmě podleodhadů 2 100 politických vězňů. 20Podezření vůči občanské společnostiV dobách krize bývají organizace občanské společnostiklíčové v poskytování pomoci a navrhováníalternativních řešení pro nejtíživější problémy státu.V Barmě jsou takové organizace ovšem nedostatečněvyvinuté a SPDC jejich činnost zakazuje nebo přímostíhá. Prominentní skupiny, jejichž existenci toleruje,slouží jen k posílení pozice armády. Například Pomocnýhasičský sbor je primárně nasazován k potlačovánídemonstrací. Stejně tak i tolerované organizace ženspíš propagují vládní politiku, než aby se ji snažilyzměnit. Ačkoli existuje určité množství komunitníchorganizací, potřebují vládní povolení k tomu, aby mohlyvyvíjet jakoukoli aktivitu. 21 Kromě toho bývají častotrestáni členové organizací, jejichž jednání je označenojako „nezákonné“, což může znamenat i pouhýnesouhlas s činností vlády. 22ZávěrPod vládou současné junty žijí Barmánci v zemiplné trvajících krizí, ať už ekonomických, politickýchnebo environmentálních. V posledních letech tytokrize často posilovaly jedna druhou a byly využíványk zachování škodlivého statu quo. Vláda reagujeraziemi a zatýkáním svých oponentů, ale sama svýmobčanům nenabízí žádné záchranné sítě. Vytvořilazemi, v níž jsou výhody vyhrazeny vojenské elitě a jejímpřátelům, zatímco nejzranitelnější občané jsouvystavováni dopadům krizí a pohrom. n2009. Ke stažení na: .20 France 24. „Online mobilizace za politické vězně v Barmě“(“Online Mobilization for Political Prisoners in Burma”).Ke stažení na: .21 Ni Aung, M.A. „Vytváření prostoru v Barmě“ (“Creating Spacein Myanmar/Burma”). In: Zarni (ed.) Aktivní občané podpovrchem politiky: Zážitky z Barmy a Vietnamu (Active CitizensUnder Political Wraps: Experiences from Myanmar/Burma andVietnam). Chaing Mai: Nadace Heinricha Bölla. 2006.22 Lorch, J. „Občanská společnost a její manévrovací prostorv Barmě“ (“Civil Society Actors and Their Room for Maneuverin Myanmar/Burma”). In: Zarni (ed.) Aktivní občané podpovrchem politiky: Zážitky z Barmy a Vietnamu (Active CitizensUnder Political Wraps: Experiences from Myanmar/Burma andVietnam). Chaing Mai: Nadace Heinricha Bölla. 2006.Social Watch43Burma

BRAZÍLIEProplout tsunami?Brazílie zaplatila za „integraci“ do globální ekonomiky. Když se zahraniční investoři a spekulanti stáhli,trh s cennými papíry se propadl a došlo k výrazné devalvaci měny. Vláda odpověděla poněkud nesměle– zvýšením výdajů, které bylo nedostatečné a přišlo příliš pozdě. Brazílie však stále může překonatkrizi, pokud se její vláda k této výzvě postaví čelem. Světová ekonomika má zároveň ideální příležitostpropagovat strategie environmentálně udržitelného růstu a nová pravidla fungování finančních systémů,sloužící vývoji a redistribuci příjmů a majetku.Social Watch BrazílieFernando J. Cardim de Carvalho 1100Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 90 GEI = 68Děti s ukončeným765 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100Podíl na moci38Mnozí pozorovatelé si všimli skutečnosti, že rozvíjejícíse (emerging) ekonomiky byly finanční panikou, jež0v roce 2007 propukla ve Spojených státech, dotčeny00relativně málo, a spatřovali v tom znamení, že tyto země9497 9899mohou úspěšně „odpojit“ svůj osud od osudu vyspělýchzemí. Předpokládalo se, že Brazílie bude patřit 95 mezi97100 100 66100100 100100 65100100ty šťastnější, tedy země, které odolají otřesům finanční Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělání9,4 krize, zachovají si určitou IEG míru of prosperity Bolivia = a ubrání 66,1 seBCI of Brasil = 90,2IEG of Brasil = 68,2nárůstu nezaměstnanosti tím, že svou produkci přesměrujína domácí trhy.Tento názor se zdál být potvrzen prudkým růstembrazilské ekonomiky v prvních třech čtvrtletíchroku 2008. Samozřejmě nešlo o taková čísla, jakáznáme z Číny, ovšem rychlost 100růstu stačila nejen na to,Nesmělá reakce vládyBrazilská verze mezinárodní krize má své specifickékořeny. Domácí bankovní systém nebyl vystavenspekulativním investicím toho druhu, který zruinovalfinanční systémy Spojených států, EvropyRozruch na domácím trhu s dluhopisy a prudkádevalvace realu však byly postačujícím důvodemk tomu, aby místní banky omezily nabídku úvěrůfirmám a spotřebitelům, a to i přes nesmělé pokusycentrální banky poskytnout jim dodatečnou likviditu.a některých částí Asie. 100 V důsledku toho, že domácí Úvěrová krize okamžitě 100 vyvolala turbulence na trzíchaby se zvýšila zaměstnanost, nýbrž i na přesun stále veřejný dluh byl zatížen vysokými úroky, dávaly bankyzboží dlouhodobé spotřeby, zejména automobilů,působící v Brazílii přednost investicím do těchto u kterých poptávka z velké míry závisí na dostupnos-většího podílu pracovní síly z neformálního zaměstnánína lépe placené a zajištěné 52„formální“ pracovní cenných papírů, místo aby zkoušely štěstí s „finančtiúvěrů. V automobilovém průmyslu byly zavedeny60pozice. Tahounem všeobecného růstu se stala spotřebadomácností, živená nárůstem reálných mezd Ani tak se však země nevyhnula následkům toho, že dobému omezení výroby, ale tato opatření vedla jenními novotami“ vytvořenými ve Spojených státech. podnikové prázdniny a další triky sloužící ke krátko-250(zejména zvýšením minimální mzdy) a zaměstnanosti,0byla „integrována“ do globální ekonomiky.0k přenosu úpadku do dalších sektorů ekonomiky.ale i sociálních opatření, která zvýšila kupní sílu nejnižšíchpříjmových skupin. 51ekonomiky velké množství zahraničního 93kapitálumila důvěru spotřebitelů 54 a podniků. 62Podniky z obavV posledních letech 28 přicházelo do brazilské Dvojí hrozba volných kapacit a nezaměstnanosti zlo-98100 100 100100 100100 100Federální vláda, v jejímž čele stojí prezident 99 Lula, v podobě přímých investic i spekulativních kapitálovýchpřed nevyužitými kapacitami odložily své investičnírozjela mohutnou veřejnou kampaň s cílem povzbuditportfolií. Burza v São Paulu dramaticky plány, čímž ještě prohloubily prvotní propad poptáv-,1 důvěru obchodníků i spotřebitelů, udržet vysokou rostla a na trh se dostalo velké množství dluhopisů. ky. V konečném důsledku se vláda stala jedinýmIEG of El Salvador = 67,5 BCI of Eritrea = 60,2IEG of Eritrea = 47,1poptávku a stimulovat firmy k zachování výroby a dalšímKdyž ve Spojených státech, a brzy poté i v západní spotřebitelem, který i v posledním čtvrtletí roku 2008investicím. Prezident často připomínal občanům,že jeho Plán na urychlení růstu (PAC) by měl fungovatjako páka ke zvýšení poptávky, jehož cílem je zbavitzaměstnance obav ze ztráty pracovních míst a podnikyze strachu z nadměrné výroby.Evropě, vypukla krize, velká část investorů a spekulantůstáhla své prostředky, často z toho důvodu,aby pokryla své domácí ztráty. Výsledkem byl nejenpropad brazilských trhů s domácími dluhopisy.I brazilská měna, real, prošla rychlou a prudkoustále zvyšoval své výdaje.Rok 2009 začal na rozdíl od toho předchozíhos výrazně nižšími očekáváními. Průzkum veřejnéhomínění ukázal, že na čelní příčky mezi obavamiobčanů opět pronikl strach ze ztráty zaměstnání,100100100Strategie se zdála být úspěšná až do chvíle, kdy devalvací.který předčil i obavy z kriminality a nedostatku veřejnébezpečnosti. Zejména se ukázalo – a je to dalším83IEG of = 47,3v posledním čtvrtletí roku 2008 došlo k propadu HDP Následky nebyly tak katastrofální jako v případěo 3,6 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Úpadekzasáhl všechny sektory ekonomiky, zdaleka nejvíc předchozích krizí, zejména proto, že otřesynevyvolaly útěk kapitálu v rukou rezidentů. Domácídůvodem pro vážné obavy – že i přes agresivní rétoriku,kterou prezident používal už od počátku rokubyl ovšem postižen sektor průmyslové výroby, který finanční spekulanti vlastně neměli důvod opustit 2008, nejsou anticyklická opatření ani zdaleka tak11se propadl o 7 %. Investice, NO 0které VAdoposud zdravým trh, protože vláda stále vyplácela 0 nejvyšší úroky na odvážná a efektivní, jak by 0 měla být. Je všeobecnětempem rostly, poklesly skoro o 10 %. Spotřebiteléani investoři nemohli udržet předchozí úroveň výdajů,světě. Kromě toho se nenabízel žádný bezpečnějšítrh. A do třetice: Brazílie 42 disponuje relativně 88 velkýmznámo, že prezident Lula už od chvíle, kdy nastoupildo úřadu, poskytoval finančním trhům záruky spočívající98100 100a tak celá ekonomika výrazně poklesla.100100 100množstvím mezinárodních rezerv. Právě proto došlov tom, 81100100že udržoval de facto nezávislou 85 centrální100k tomu, že zatímco zahraniční investoři neměli praktickybanku, ovládanou převážně funkcionáři soukromýchjinou možnost než odejít, domácí investoři dali finančních institucí. Proto by pro nikoho nemělo býtpřednost setrváníBCIna místníchof Kenyatrzích.= 71Díky tomuto překvapením, že monetárníIEG of Kenyapolitika=byla59během hospodářskékrize spravována velmi špatně, neboť její1 Profesor ekonomie na Federální univerzitě v Rio de Janeiroa konzultant Brazilského institutu sociálních a ekonomických rozhodnutí nedosáhly potíže s platební bilancí takanalýz (Ibase).závažných rozměrů jako v nedávné minulosti. původci stáli o tolik dál napravo od každého jiného44100100Národní zprávy 44 Social Watch10010083100

centrálního bankéře, že i soukromé bankovní domyjen těžce nesly její neschopnost nabídnout jakýkolikonstruktivní příspěvek k hospodářskému zotavení.Překvapivější je však zdrženlivost výdajovépolitiky vlády. Zdá se, že prezidentovo volání poodvážné akci oslyšeli ministři jeho vlastního kabinetu.Vláda se držela PAC, který byl určen pro normálnípodmínky a očividně nebyl postačujícím nástrojemv boji s recesí, která by nakonec mohla být delšía závažnější, než se zpočátku zdála. I samotný PACbyl ovšem zaveden nejistým a nesmělým způsobem.Výdajové plány jsou zdržovány byrokratickými překážkami,což vede k tomu, že veřejné výdaje jsounižší a pomalejší, než by bylo vhodné. Váhavý přístupvůdčích autorit v ekonomické komisi vlády prozrazujeznepokojivý nedostatek porozumění potenciálníškodě, kterou by hospodářská krize rozsahu téaktuální mohla přivodit rozvíjejícímu se trhu, jako jeten brazilský.Je ovšem třeba říci, že zatímco v prvním čtvrtletíroku 2009 brazilská ekonomika upadala, byla v průběhutohoto období zavedena razantnější opatření,byť jejich dopad stále ještě neodpovídá závažnostismršťujících impulzů přicházejících ze zahraničí.Veřejné bankovní domy rozšířily svou nabídku úvěrůza nižších úrokových měr. Přenos příjmů k chudýmdíky programu Rodinných grantů zachoval spotřebunižších příjmových skupin na stávající úrovni.Celkové zlepšení očekávání, které následovalo pozdánlivě přehnané reakci v posledním čtvrtletí roku2008, vedlo ke stále nejistému a váhavému zotavenísystému, jež momentálně probíhá. Po uvážení všechfaktorů ukazují veškeré indikátory stejným směrem:vstříc nepatrnému oživení, které v mezinárodnímkontextu zůstává důvodem k optimismu.V situaci, v níž se dnes Brazílie nachází, je největšímrizikem, kterému se země může vystavit,riziko záměny neschopnosti reagovat s finančnía fiskální opatrností. Vlády se z obavy ze zvýšenívýdajů mohou omezit na to, že budou mlčky přihlížetpádu soukromé poptávky, která následně povedei k propadu výroby a zaměstnanosti. V takové situaciklesají příjmy z daní, zatímco výdaje na sociálnízabezpečení narůstají. Fiskální schodky paknarůstají právě proto, že vláda nebyla dostatečněodvážná, aby zakročila proti smršťování ekonomiky.Pokus chovat se rozvážně paradoxně posouvá zemido ještě horší fiskální situace, než v jaké by se ocitla,kdyby vláda rozhodně zakročila na podporu poptávkya zvýšila své příjmy z daní. Shodou okolností jetohle přesně to, oč se prezident Obama pokouší veSpojených státech. Mimo jiné se jedná o politiku,kterou výkonný ředitel Mezinárodního měnovéhofondu Dominiqie Strauss-Kahn opakovaně obhajovaljiž od roku 2007. 22 Ačkoli se samotný fond bránil přijetí tohoto stanoviska, jakbylo zřejmé z toho, kolika podmínkami zatížil poskytováníúvěrů středoevropským zemím.Hrozba pro zásobování potravinamiFrancisco Menezes 1Brazilský Program proti hladovění a zesílení celé řady veřejných programů činí z této země uznávanousvětovou jedničku v boji proti nedostatku potravin. Potravinová i finanční krize však měly vážný dopadna zásobování potravinami.V druhé polovině roku 2007 začaly ceny potravin stoupat, čímž se obrátil sestupný trend několikapředchozích let a jeho přínosy byly ohroženy. Vzestup cen potravin nejcitelněji postihl ty nejzranitelnějšískupiny společnosti, v jejichž rozpočtu představují výdaje na potraviny významnou položku.S ohledem na to zvýšila vláda výhody rozdělované prostřednictvím programu Bolsa Família (programzáruky minimálního příjmu) 2 o 8 % a rozšířila jej na větší množství rodin. Kromě toho zavedla dalšíopatření, která by pobídkami a garancemi měla zemědělce přimět ke zvýšení produkce potravin.V druhé polovině roku 2008 se růst cen potravin v návaznosti na vývoj na světových komoditníchtrzích zastavil a došlo i k drobnému poklesu. Objevily se ovšem další hrozby v podobě poklesu příjmůnejnižších vrstev společnosti, nárůstu nezaměstnanosti a pravděpodobného poklesu reálných mezd.Je nezbytné vývoj v průběhu roku 2009 důkladně monitorovat. Dostupnost potravin je zcela jistě relevantnímindikátorem pro hodnocení současného vývoje, a to jak s ohledem na uvolňování prostředkůurčených pro tento rok, tak i s ohledem na návrh rozpočtu pro rok 2010.1 Specialista na trh potravin a jeden z ředitelů Ibase.2 Viz: .Příležitost restartovat světovou ekonomikuSoučasná mezinárodní finanční krize představuje nejzávažnějšíporuchu, které globální ekonomika čelí odvelké hospodářské krize 30. let 20. století. I délka jejíhotrvání zdůrazňuje její nebezpečnost: krize existuje užtřetím rokem a dosud jsme nespatřili žádné „světlo nakonci tunelu“, žádnou známku ekonomické obnovy. Jevelmi pravděpodobné, že v krátkodobém horizontu sesituace stane ještě vážnější a povede k nárůstu nezaměstnanostia sociálnímu rozkolu, který pozorujemei jinde. Brazílie má ovšem stále šanci zredukovat tatorizika, pokud se postaví výzvám, které před ní stojí.Nicméně je třeba podotknout, že krize, jako jetato, vždy více či méně transformují způsob, jakýmfunguje ekonomika a celá společnost. Proto nejde jeno to, aby se podařilo zastavit krátkodobý ekonomickýúpadek, ale především o to, jak se připravit na budoucnost.Velká deprese vedla k rozmachu státu blahobytua širokého pojetí veřejných intervencí do ekonomiky,přičemž obě tyto tendence šly přímo proti aktivně prosazovanéneoliberální revoluci konce 20. století.Nyní se nabízí další možnost „resetovat“ cestu,po níž se světová ekonomika ubírá. Všechny indikátoryukazují jako na další cíl na poli investic a inovacítakzvané „zelené investice“, propagující strategieenvironmentálně udržitelného růstu, jež zvyšují efektivituzískávání a využívání energie. Neméně důležitéje napravovat škody způsobené dominancí neoliberálníchideologií, které od 80. let minulého století podporovalyfinanční deregulaci a přivedly svět na pokrajkatastrofy. Je nutné hledat nové strategie regulacea dozoru, neboť ty stávající selhávají. Nová pravidla byse však měla soustředit na to, aby finanční systémypodněcovaly rozvoj a rozdělení příjmů a bohatství, neblahobyt finančních spekulantů. Tato pravidla dnesformulují fóra jako Basilejská komise a Fórum profinanční stabilitu. Krize donutila nejbohatší země,které si v rozhodování o těchto otázkách tradičněudržovaly monopol, aby otevřely dveře rozvojovýmekonomikám, a tak se aspoň pro tuto chvíli do centrapozornosti dostala skupina G20. Nabízí se argument,že G20 je lepší než G7, ale skutečnost je taková, žežádné „G“ nám řešení nenabídne. Tyto instituce semusí stát reprezentativními, čehož nedocílí prostýmkooptováním několika dalších členů do stávajícíchklubů, aby si mohly zachovat svou exkluzivnípovahu. Současná krize představuje významnoupříležitost zasadit se o efektivní demokratizaci mezinárodníchinstitucí. Tuto příležitost bychom si nemělinechat ujít. 3 n3 Vlastně to přesně odpovídá záměru projektu „Finančníliberalizace a globální governance: Role mezinárodníchinstitucí“, koordinovaného Fernandem J. C. Carvalhema Janem Kreglem, vyvíjeným v Ibase a sponzorovanýmFord Foundation. Viz “Finanční krize a deficitdemokracie”. Ke stažení na: .Social Watch45Brazílie

BULHARSKOObčanské nepokojeBulharsko, nejchudší členský stát Evropské unie, získalo vstupem do tohoto společenství určitéhospodářské výhody. Ovšem i přes vládní prohlášení, že ekonomika země je v solidním stavu, docházínyní k poklesu investic i vývozu a růst HDP se brzy dostane do záporných čísel. Vládní opatření naochranu před dopady globální krize pravděpodobně nebudou dostatečná. Nevládní organizace požadují,aby zaměstnavatelé i vláda přijali nouzová opatření na omezení inflace, uzavřeli dohody o vývoji mezd,které by zvýšily reálný příjem, a posoudili dopad krize na nejzranitelnější oblasti společnosti.Přes tyto demonstrace, a bez ohledu na skutečnost,že globální finanční krize celosvětově vedlak nové interpretaci současných hospodářskýchpolitik, k rozsáhlému zpochybnění neoliberálníhoBulharská nadace pro genderový výzkum ve spolupráci seSdružením pro bulharsko-evropské partnerstvíIndex Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100100100BCI = 97 94GEI = 73Děti s ukončenýmPodíl na mociPřestože Bulharsko, nejchudší členský stát EU,5 ročníkemdosud nepocítilo plný dopad globální 44 ekonomické53krize, už teď vypukly občanské nepokoje v reakcina rozhodnutí Evropské komise zkrátit zemi předpřístupovéfinancování v důsledku hojně rozšířené000korupce. V lednu 2009 demonstrovali Bulhaři před989999budovou parlamentu, dožadovali se hospodářských100 100 65100100 100100 72100reforem a vyzývali vládu, aby buď jednala, 97 nebo96odstoupila. Tentýž měsíc po celé zemi demonstrovaliAsistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělánízemědělci, kteří zablokovali IEG of Brasil jediný = 68,2 most vedou-BCI of Bulgaria = 97,3IEG of Bulgaria = 73,4cí do Rumunska a požadovali, aby vláda zavedla 2004 na 67 % v roce 2007. Roku 2008 činil příliv Místní pobočky bank pravděpodobně nebudou odminimální výkupní cenu mléka a zastavila dovoz kapitálu asi 30 % HDP. 1svých mateřských bank nadále dostávat velké kapitálovélevných mléčných produktů ze zahraničí. Policisté, Nárůst podílu vnějšího kapitálu měl za následektransfery, kterými financovaly růst objemu úvěrů.kterým zákon nedovoluje stávkovat, už od prosincesilný nárůst HDP, ale zároveň dramaticky zvýšil Bez tohoto financování podniky sníží svou produkcidrželi „tiché“ protesty za 50% zvýšení mezd a lepší vnější i vnitřní nerovnováhu. HDP rostl o více než 6 % a omezí nabídku služeb, případně úplně ukončí svoupracovní podmínky. 100ročně, což byl jeden z nejrychlejších 100 98 nárůstů v Evro-činnost, což povede k růstu 100 nezaměstnanosti. Oborypě. 2 I v roce 2008 rostl HDP o solidních 6,25 %. Růstdomácí poptávky ovšem předběhl nárůst HDP a zvýšildeficit běžného účtu z 5 % HDP v roce 2003 na více než24 % HDP v roce 2008. Tento nepoměr ještě zvýraz-25modelu a k požadavkům po přísnější vládní regulaci,zůstává neoliberální model v Bulharsku velmi Národního statistického ústavu soustředil do odvětvínila skutečnost, že hospodářský růst se podle údajů00populární. Předseda vlády Sergej Stanišev uznává,že Bulharsko jako 54 kapitalistická země prochází Sstavebnictví, realit a finančních služeb.931009662poklesem nezaměstnanosti a zvýšeným100 100 100100 100svou první hospodářskou krizí a není imunní vůči počtem volných pracovních míst se nárůst mezd zvýšilaž na 24 % v červnu 2008. Přehřátí ekonomikypotížím, kterým čelí jeho obchodní partneři. Přestodál trvá na tom, že problémy jeho země nejsou spolu s rostoucími cenami potravin a pohonných hmotBCI of Alemania = 99,3IEG of Eritrea = 47,1tak vážné jako problémy ostatních členských států zrychlilo inflaci až na 14,7 % v červnu 2008, přičemžEvropské unie.ceny potravin vzrostly až o 25 %. Nárůst cen zemníhoplynu, elektřiny, tepla, silniční i železniční dopravy,Vzestup a pádvody a dalších základních energií způsobil meziročníPo vážné krizi centrálního bankovnictví v roce 1997, nárůst životních nákladů o 17 %, přičemž inflace zakterá vedla k hyperinflaci, krachům bank, akutní politickékrizi a masovému poklesu životní úrovně, byla 2009 leží přibližně u 4 %. 3 Odborníci 92 Centra pro eko-celý rok patrně přesáhne 12 %. Odhad inflace na rok100100ustavena měnová rada. Od té doby se každá vláda bez nomický vývoj ovšem varují, že tou pravou hrozbouohledu na svou politickou orientaci vyjádřila ve prospěchjejího zachování, aby nedošlo k další masivní Globální finanční bouře a investoři, kteří se vyhý-nebude v budoucnosti inflace, ale deflace.krizi. Strategií měnové rady bylo stabilizovat makbajíriziku, nejspíš přispějí k utlumení kapitálovýchhutnictví a stavebnictví již čelí úpadku. V lednu 2009klesla průmyslová produkce 73podle oficiálních údajůNárodního statistického ústavu o 19 % oproti předchozímuměsíci.Pokles zahraniční poptávky a klesající ceny0komodit mohou zároveň způsobit pokles bulharskéhovývozu a úpadek turistického ruchu. Poslední projekceMezinárodního měnového fondu naznačují pro skupinuG7 pokles větší než 0,5 % HDP, což by 94 přiškrtilo100 68100růst i vývoz ve východní Evropě. Bulharský vývoz užtvrdě postihl pokles IEG objednávek of Germany a ceny = 78,2 kovů.Hospodářský výhledRůst HDP se v roce 2009 pravděpodobně zpomalí na2 %, možná bude dokonce nulový (podle jedné nedávnépředpovědi). 4 Při pomalejším růstu se současnýdeficit běžného účtu podle projekcí sníží na 15 % HDP,100zatímco prudký pokles globálních cen komodit vyvolátlak na zvýšení inflace. Nicméně existuje výrazné riziko,že se růst zpomalí ještě citelněji. Veřejné financezemě jsou naštěstí v dobrém stavu a vláda disponujejedním z nejvyšších rozpočtových přebytků v Evropě.11roekonomické prostředí a potlačovat 0 jakýkoli nárůst toků do střední a východní 0 Evropy, včetně Bulharska. Dramatický přesun v platební 0 6,2 bilanci však poukazujemezd, a to i přesto, že Bulharsko má nejnižší průměrnoumzdu v celé Evropské unii.1 Mezinárodní měnový fond. Bulharsko. Článek IV Konzultace –36,2na to, že země prožívá těžký hospodářský otřes.8898 97Během pěti měsíců od října činil čistý přísun 100100 100 expertní zpráva. Vyjádření expertů; Veřejná informativní zprávaOd roku 2004, 81100100 100100 100100kdy bylo schváleno přistoupení85kapitálu pouhých 800 milionů eur, zatímco v předchozíchpěti měsících šlo o 6,1 miliardy eur a ve stejnémo diskusi Výkonné rady; Vyjádření výkonného ředitele pro98,4k EU, zažilo Bulharsko prudký nárůst v přílivu kapitálua úvěrový boom. Přiliv kapitálu byl stimulován 2 Světová banka (2009). Pravidelná ekonomická zpráva EU 10, období o rok dříve o 5,6 miliardy eur.Bulharsko, únor 2009, str. 25.očekáváním rychlé konvergenceIEG of Kenyas EU=a59dále posilovánexistencí měnové rady a přísné fiskální politiky. 3 Konfederace nezávislých odborových svazů (2009). „Životní 4 Mezinárodní měnový fond, Bulharsko, duben 2009. ZávěrečnéBCI of Líbano = 95,6IEG of Lebanon = 46,9únor.Poměr úvěrů k HDP raketově narostl z 36 % v roce úroveň“. Ke stažení na: .stanovisko mise MMF. Duben 2009. Viz: .100100Národní zprávy 46 Social Watch10010088100

Vývoz byl v prvních dvou měsících roku 2009o 27 % nižší než v prvních dvou měsících roku 2008,zatímco pokles dovozu byl ještě výraznější (32 %), cožnaznačuje, že došlo k významnému propadu domácípoptávky. Následkem toho poklesl deficit běžnéhoúčtu v přepočtu na celé roky z 25,8 % HDP za prvnídva měsíce roku 2008 na 11,6 % za první dva měsíceroku 2009. 5 Hlavní indikátory hospodářské aktivityopravdu naznačují, že ekonomika se možná už dostalado období kontrakce. Mezinárodní měnový fond (MMF)nedávno předpovídal, že bulharská ekonomika se zarok 2009 zmenší o 3,5 % a v roce 2010 o další procento,což je o 2 % méně oproti jeho predikci z dubna 2009. 6Mezinárodní plynová krize v lednu 2009 praktickyvymazala jakýkoli pozůstatek pozitivního vývoje roku2008. Když byly pro spory mezi Ruskem a Ukrajinoupřerušeny dodávky zemního plynu do Evropy, patřiloBulharsko mezi nejhůř připravené země; neměloprakticky žádné dostupné alternativy. Cena ztracenéprodukce se odhaduje na více než 250 milionů eur (asi333 milionů USD). Vláda oficiálně požadovala od Ruskakompenzaci, ale i kdyby nějakou získala, dlouhodobédopady odstávky výroby mohou představovat rizikopro celou ekonomiku.Vládní priority ve fiskální politiceV tomto složitém prostředí je klíčovou úlohou vládyzachovat důvěru v měnovou radu a ve finanční systém.Obojí je na sobě navzájem závislé: silný a pružnýfinanční systém je nezbytný k zachování funkčnostiměnové rady a důvěra v ni zároveň posiluje finančnísystém. Mezinárodní měnový fond je přesvědčen,že měnová rada pomůže zemi vyrovnat se s turbulencemi,protože Bulharsko disponuje adekvátnímifiskálními i monetárními rezervami. MMF dokonceani nezvažoval kompenzaci negativní platební bilancepoužitím alternativních opatření, například devalvacíměny nebo zavedením eura.DoporučeníUdržovat přebytkyFiskální politika by se měla soustředit na udržovánídostatečného přebytku, nejen proto, že je jednímz pilířů, na kterých spočívá měnová rada, ale taképroto, aby zachovala vyrovnanou bilanci na účtufiskálních rezerv, který je důležitým polštářem propřípad, že by se objevily potíže. V roce 2008 si vládastanovila jako cíl přebytek odpovídající 3,5 % HDP.Udržování přebytků v době, kdy příjmy stoupají jenvelmi pomalu, bude vyžadovat významné zpomalenív růstu výdajů. Ani příjmy ani výdaje projektovanédo dnešního rozpočtu však nereflektují očekávanézpomalení růstu HDP.Transparentně implementovat rozpočtovépravidlo 10 %Vláda se rozhodla omezit nárůst výdajů nikoli revizírozpočtu, ale omezením celkových výdajů na 90 %5 Bulharská vláda. “Plán ekonomické stability a vývoje v roce2009” [pouze bulharsky]. Ke stažení na: .6 Mezinárodní měnový fond (MMF). World Economic Outlook,duben 2009.toho, co bylo v rozpočtu na rok 2009 původně naplánováno.Zbývajících 10 % má být průběžně uvolňovánov závislosti na vývoji stavu rozpočtu. 7 Toto řešeníje snad pragmatické, ale zdaleka ne transparentní.Vskutku se zdá, že zahraniční pozorovatelé, pravděpodobněnezasvěcení do pravidla 10 %, považujístávající rozpočet za postavený na nerealistickýchpříjmech.Je důležité zajistit, že mechanismy sloužícík implementaci pravidla 10 % budou jasné a zřejmé.Některé plány a programy bude možná nutné odložit.Ministerstva by včas měla oznámit své výdajové prioritya dostatečně o nich informovat veřejnost. Stejnětak je nezbytné důsledné dodržování rozpočtu. Zavedenípravidla 10 % by v reálném vyjádření jen snížilonárůst výdajů z plánovaných 17 % na 11 %. Pokudse nárůst HDP zpomalí na projektovaná 2 %, fiskálnípřebytek pravděpodobně klesne na 2 % HDP. 8Urychlit reformyFiskální a strukturální reformy by měly být urychlenybez ohledu na volební cyklus. Problémy spojenés čerpáním peněz z fondů EU zdůrazňují nutnost dálezdokonalovat kontrolní systémy. Vláda zavedla celouřadu změn v systému příspěvků na sociální zabezpečenía sociálních dávek, např. snížení příspěvků nasociální pojištění pro zaměstnance a zvýšení dávekv mateřství. Při plánování dalších reforem je nezbytnézachovat rozpočtovou neutralitu těchto opatření, kterázajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. 9Pro urychlení konvergence se standardy EU musí státdokončit reformu školství, pokročit v reformě zdravotnictvía zlepšit efektivnost ve veřejném i soukromémsektoru.Zvyšovat mzdy s růstem produktivityVláda si uvědomuje, že vysoký růst mezd v průběhuroku 2008 je neudržitelný. Mzdy jsou sice ve srovnáníse západní Evropou stále ještě nízké, nicméně jejichdalší růst musí být provázen zlepšením produktivity.Podle Mezinárodního měnového fondu je současnárychlost růstu mezd v Bulharsku příliš vysoká ve srovnánís relativně pomalým růstem produktivity práce.Kromě toho platí ponaučení z vývoje během recesev jiných zemích, kde se ukázalo, že čím rychleji rostoumzdy, tím spíš dochází k nárůstu nezaměstnanosti. 10Vzhledem k tomu, že bude nutné přesunoutzdroje do odvětví orientovaných na vývoz, je nezbytnázdrženlivost v nárůstu jednotkové ceny práce. Se zpomalenímrůstu domácích trhů bude možné zachovatrůst HDP jen za předpokladu, že tento propad pokryjenárůst vývozu; oba sektory si však musí zachovat7 Ministerstvo financí. Zpráva k návrhu zákona o státnímrozpočtu na rok 2009 [pouze bulharsky]. Ke stažení na: .8 Bulharská vláda (2009), op. cit., str. 1.9 Konfederace nezávislých odborových svazů, op. cit.10 Bulharští dělníci a zaměstnanci i nadále dostávají nejnižšíodměny v celé Evropě, ačkoli cenová hladina je poměrněvysoká. Průměrná měsíční mzda se pohybuje kolem 255 eur(339 USD). To znamená, že s 20 % průměrné evropské mzdymusí lidé čelit cenové hladině, jež odpovídá přibližně 46 %evropského průměru. Toto je jeden z hlavních argumentůKonfederace nezávislých odborových svazů (KNSB) prozavedení důstojné mzdy. Květen 2008.svou konkurenceschopnost. Zda ji momentálně mají,je předmětem dohadů. Ačkoli vláda vyjádřila důvěruv ziskovost korporací, nevládní organizace jsou vzhledemk nedostatku dostupných údajů opatrnější.Finanční sektorPřísná vládní opatření pomohou i finančnímu sektoru,který je v současnosti dobře kapitalizován a ziskový.V nadcházejícím období bude ziskovost pravděpodobněklesat, protože ubývá zahraničních zdrojů, silnákonkurence v boji o domácí úspory zvýšila jejich cenua očekává se zpomalení nárůstu úvěrů. K tomu je třebapřipočíst, že banky jsou v poskytování úvěrů závisléna zahraničních financích, a tím jsou mimořádně citlivéna současné otřesy na mezinárodních finančníchtrzích. Banky jsou ovšem dobře připraveny na zpomaleníhospodářského růstu a mají silné kapitálovéa likviditní polštáře.Nezaměstnanost pravděpodobně nedosáhnedvouciferných hodnot. Ztráta zaměstnání hrozí předevšímmladým lidem bez pracovní historie, dělníkůmbez odborného vzdělání, starším zaměstnancům,lidem se zdravotním postižením a ženám. Stojí zazmínku, že počet neregistrovaných nezaměstnanýchje minimálně stejný jako počet registrovaných, možnái vyšší. Dochází také k návratu migrujících pracovníků,s nímž zároveň končí transfer úspor, které posílalisvým rodinám. Některé projekce odhadují, že by semohlo vrátit až 20 % krátkodobých hospodářskýchemigrantů, převážně z Řecka, Španělska a dalšíchzemí Evropské unie, v nichž prudce narůstá nezaměstnanost.Bulharsko z pohledu občanské společnostiNevládní organizace a odborové svazy nesouhlasís názorem, že snižování sociálních výdajů v době hospodářskékrize je přijatelné. Od zavedení měnové radybyly tyto výdaje poměrně malé a každé další omezeníby mohlo narušit sociální smír ve společnosti. Ačkoliodborníci nevládních organizací podporují nárůstinvestic do sektoru dopravní infrastruktury, zároveňostře kritizují selhání vlády v otázce využívání strukturálníchfondů Evropské unie, které byly pro Bulharskovyčleněny na první dva roky jeho plného členství. Dokonce roku 2008 bylo využito jen 0,6 % z 2,2 miliardyeur. Nedostatek finančních kapacit, přebujelá byrokraciea velmi netransparentní procedury ve většiněpřípadů zabránily tomu, aby se tyto prostředky dostalyk zamýšleným příjemcům.Nevládní organizace zdůrazňují, že zaměstnavateléi vláda by měli přistoupit k nouzovým opatřenímna zkrocení inflace, vyjednat kompenzace za poklesreálných příjmů, zavést garance výše mezd, zhodnotitdopad krize na nejzranitelnější skupiny společnostia připravit opatření na ochranu základních sociálnícha ekonomických práv. nSocial Watch47Bulharsko

FILIPÍNY100Z deště pod okap301009910029Ekonomická globalizace vedla na Filipínách k rozšíření neformálního zaměstnávání, oslabení místního99471009950100 100 průmyslu a 100 těžké závislosti 100 na vývozu a transferech ze 100zahraničí; vlivem 100 nespravedlivého rozdělování 1009997zisků přitom stále narůstala chudoba. Dnes globální krize zpomaluje přísun zahraničních transferů9 IEG of Malaysiaa továrny= 58,3přerušují výrobu. Jako obvykleBCI of Maltaplatí= 99,5nejvyšší cenu chudí lidé a lidé žijícíIEG ofnaMaltaokraji= 58,2společnosti.Je nutné zavést balíček stimulačních opatření, která by posilovala lidská práva a postavení chudýcha zároveň byla dlouhodobě udržitelná.Social Watch FilipínyMarivic RaquizaIndex Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 78 GEI = 76Děti s ukončeným775 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociPřes tvrzení vlády a ratingových agentur, které předpokládaly,65že Filipíny odolají globální 47 krizi, učinilaexportně orientovaná ekonomika celou zemi vysocecitlivou na vnější otřesy. Globalizace výroby, která vedlak prudkému rozšíření neformálního zaměstnávání,000k oslabení místního průmyslu, jenž nemohl konkurovat9897levnému a silně dotovanému 63 dovozu, a k těžké závislostina vývozu a zahraničních pracovních trzích, 99 měla996064100 100 100100 100100 100nedozírný vliv na kvalitu života většiny obyvatel. 1Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníSkutečnost je taková, IEG že of už Peru před = nástupem 69,7 glo-BCI of Filipinas = 78,1IEG of Philippines = 75,6bální krize většina Filipínců trpěla zhoršujícími seekonomickými podmínkami. Podle průzkumu příjmůa výdajů rodin příjmy domácností mezi lety 2003a 2006 nepřetržitě klesaly. Kromě toho byla velká částpracujících polapena v „pasti“ zaměstnání s nízkouproduktivitou práce a mzdou 100 pod hranicí chudoby;Následky krize postihnou celou ekonomiku. Napříkladtransfery peněz od občanů pracujících v zahraničíčinily v roce 2007 13 % HDP. V zahraničí dnespracuje celá jedna desetina Filipínců (cca 8 milionů),1 Gonzales, E. „Sociální ochrana na Filipínách“ (“SocialProtection in the Philippines”.) In: Missing Targets, AnAlternative MDG Midterm Report. Quezon City: Social WatchFilipíny, 2007.2 Viz: .3 Malaluan, N.“Vážný stav národa: Krize příjmů a zaměstnanostina Filipínách“ (”Dire State of the Nation: The Crisis of Incomeand Employment in the Philippines”). Rubrika Názory,BusinessWorld, 21. srpen 2006. Ke stažení na: .4 Viz: .5 Viz: .0100pravděpodobně „největší zdroj příjmů ze zahraničí vefilipínské ekonomice“. 6 Ministerstvo práce a zaměstnanostiovšem varuje, že až 575 000 Filipínců pracujícíchv zahraničí – zejména v Jižní Koreji, Tchajwanu,Makau, Singapuru a Hongkongu, ale také nazaoceánských výletních 100 lodích – by teď mohlo o svépočet hladovějících, jak jej zaznamenal filipínský ústavpro sociální průzkum Social Weather Stations, 2 dosáhlrekordní úrovně. 3 Vláda konečně 51 uznala, že chudobanarůstala i v období hospodářského růstu v roce2006, čímž se zcela zřejmě prokázalo, že příčinou0je nespravedlivé rozdělování zisků. 10. června 2009vláda snížila odhad růstu HDP pro rok 2009 do pásmazaměstnání přijít. Bangko Sentral 91 ng Pilipinas (Filipínskácentrální banka) odhaduje, že transfery poklesnouo 6 – 10 %.Příjmy z vývozu se v roce 2008 ve srovnánís předchozím rokem propadly o 40,4 %, přičemž0u vývozu elektroniky dosáhl propad hodnoty 47,6 %. 7Úřady práce s neklidem přihlížejí tomu, jak nejenVelkou většinu zaměstnanců v zónách zpracovávajícíchvývoz představují ženy. Pokud pod vlivemkrize v těchto zónách dojde k výraznému propouštění41či úmluvám na zvýšení flexibility pracovní síly, dotknese to především žen, které jsou zodpovědné za správu0domácností a péči o rodinu. Sílící krize tak ještě zhoršíjejich stresující životní podmínky. V celkovém součtuvšak většinu nezaměstnaných představují muži880,8 až 1,8 %, 4 a přiměla tajemníka Národního statistickéhokoordinačního 84 výboru (NSCB), aby oznámil, že ších odvětvích továrny postupně zastavují provoz; jen (64,1 %), neboť krize zasáhla především odvětví 98 jakov elektrotechnickém, 97 ale i v textilním průmyslu 99 a dal-100 100 81 100100 100100 72100filipínská ekonomika „se propadá do recese“. 5 v průmyslových zónách bylo od října 2008 do března stavebnictví či dopravu, v nichž tradičně převládajíTransfery a vývozIEG of Tanzania = 71,92009 krizí zasaženoBCI of110Tailandia000 pracujících= 95,6– 50 380 mužští zaměstnanci.IEG of 10Thailand = 70,20z nich bylo propuštěno a 59 149 pracuje dál ve „flexibilním“pracovním poměru (například na sníženýúvazek nebo s nucenou dovolenou). 8Nezaměstnanost, sociální péče a potravinyFilipínci si nemohou dovolit další nárůst nezaměstnanostia částečné zaměstnanosti. Zatímco míra nezaměstnanostise pohybuje mezi 8 a 10 %, částečnázaměstnanost dosahovala 22 % již před tím, než ekonomikuzasáhla globální krize. 9 Samotná skutečnost,6 Pascual, C. „Transfery jako zdroj financování rozvoje“(“Remittances for Development Financing”). In: Financeor Penance for the Poor. Quezon City: Social Watch Filipíny(v přípravě).7 Národní statistický úřad. „Výsledky exportního trhu zboží“.Prosinec 2008 (předběžné údaje).8 Fabros, M. L. „Nejistota ve zdravotnictví: odkaz GMA“ (“HealthInsecurity: A GMA Legacy”). In: Missing Targets, An AlternativeMDG Midterm Report. Quezon City: Social Watch Filipíny.9 Social Watch Filipíny. Missing Targets, An Alternative MDG0100že je člověk zaměstnán, zdaleka nezajišťuje obstojnéživobytí: většina (51 %) filipínské pracovní síly, kteroupředstavuje 12,1 milionů zemědělců a rybářů a asi 10milionů dělníků a nekvalifikovaných pracovníků, žijespolu se zaměstnanci rychle rostoucího neformálníhosektoru z mezd odpovídajících 100 hranici chudoby.Sociální pojištění kryje na Filipínách asi 84,5 %pracujících. Lidé, kteří pracují, ale přesto se pohybujína hranici chudoby, mají ovšem jen omezený přístupk sociální péči, a zaměstnanci v neformálním sektorujsou na tom ještě hůř. 11 Neexistuje pojištění protiztrátě pracovního místa a vláda se vyhýbala potřebězavést záchranné sítě pro nezaměstnané s tím, že bytakové opatření bylo příliš nákladné. Kromě toho jedosažitelnost sociálních asistenčních programů prolidi žijící pod hranicí chudoby, jakož i dostatečnost tétopodpory, pouze sporadická. Ani soukromé sociálnízabezpečení nebylo ušetřeno globálního ekonomické-Midterm Report. Quezon City: Social Watch Filipíny, 2007.10 Alave, K. L „Míra nezaměstnanosti se zvyšuje, v lednudosáhla 7,7 %“ (“Unemployment Rate Worsens, Hits 7.7%in January”.) Philippine Daily Inquirer Online, 18. březen2009. .11 Missing Targets, An Alternative MDG Midterm Report.Národní zprávy 48 Social Watch

ho rozvratu: společnosti typu „pre-need“ 12 už žádalyvládu o pomoc, aby se dokázaly vyrovnat se snižovánímhodnoty svých svěřeneckých fondů. Fungováníněkterých „pre-need“ společností však bohuželpoškodila špatná správa, chamtivost a nedostatečnýdozor, a tak se ocitly na pokraji krachu a ohrozily úsporytisíců svých klientů.Ve srovnání s rokem 2008 došlo k určitému vzestupucen potravin a pohonných hmot. Ale vzhledemk tomu, že podstatná část Filipínců přežívá s velmimalými příjmy, zůstává i nákup zboží a služeb k uspokojenízákladních životních potřeb nelehkým úkolem.V důsledku globálního hospodářského propadu stouplacena rýže, která je základní surovinou filipínskékuchyně, což opět zhoršilo dostupnost potravin. Asijskározvojová banka dokonce vypočítala, že s každýmzvýšením cen potravin o 10 % se dalších 2,72 milionůFilipínců propadne pod hranici chudoby. 13 Ačkoli Filipínypatří mezi země s průměrným příjmem, lze tupozorovat výrazné regionální rozdíly: Zatímco kapitálse těší uspokojivé míře růstu, najdou se oblasti, kde sedětská podvýživa nejen vyrovná, ale mnohdy i předčísituaci v zemích subsaharské Afriky. Na tomto příkladuje patrná vysoká míra nerovnosti v zemi; Ginihokoeficient pro Filipíny je s hodnotou 0,45 třetí nejvyššív Asii, hned po Nepálu a Čínské lidové republice.Základní sociální péče, životní prostředía zahraniční rozvojová pomocDostupnost základní sociální péče bude nepochybněpostižena dopady globálního finančního kolapsu. 14Mezi Rozvojovými cíli tisíciletí je v celonárodnímměřítku nejvíc ohrožen cíl všeobecně dostupnéhozákladního vzdělávání. 15 Mnozí vyučující vyjadřují svézděšení nad počtem studentů, kteří jsou závislí nafinanční podpoře příbuzných či mecenášů, a kvůlikolapsu příjmů ze zahraničí se nemohou přihlásit dodalšího ročníku studia. 16 Už před globální krizí bylyFilipíny zemí s nejhorší mírou dětské a mateřskéúmrtnosti v regionu, což bylo zapříčiněno předevšímnedostatkem veřejného financování. 17 Veškeré financesměřující k uskutečnění Rozvojových cílů tisíciletízpravidla pocházejí ze zahraniční rozvojové pomoci,ale zda se podpora dostane do míst, kde je nejvíc12 Společnosti typu „pre-need“ nabízejí programy na pokrytíbudoucích výloh na studium, finanční jistotu po odchodu dodůchodu atd. Příspěvky jejich klientů jsou shromažďovány dosvěřeneckých fondů, které investují do finančních nástrojůjako akcie či dluhopisy, čímž se stávají obětí rozmarů trhu.13 Angara, E. J. „Bouře na obzoru“ (“A Gathering Storm”).Opinion, Business Mirror. 24. listopad 200814 Tato zpráva neobsahuje diskusi o efektech a dopaduprogramu podmíněných finančních transferů na poskytovánísociální péče s ohledem na školství a zdravotnictví, neboť roku2008 proběhla jen v rámci pilotního programu ve vybranýchoblastech země. Program bude dále provozován v roce 2009.15 Raya, R. R. „Zmeškané vzdělání Filipínců“ (“The MissedEducation of the Filipino People”). In: Missing Targets, AnAlternative MDG Midterm Report. Quezon City: Social WatchFilipíny.16 GMA TV News. „Vyučující se připravují na dopad globálnífinanční krize“ (“Educators Brace for Impact of GlobalFinancial Crisis”). 4. prosinec 2008. Ke stažení na: .17 In: Missing Targets, An Alternative MDG Midterm Report.zapotřebí – totiž do chudých komunit – vyžaduje podlezastánců Alternative Budget Initiative 18 (ABI) dalšízkoumání.Vláda se navíc na zahraniční rozvojovou pomocspoléhala i ve snaze zavést zákony na ochranu přírody,například Zákon o čistotě vody a Zákon o čistotěovzduší, které prosadila v posledních třech letech. 19Její výdajovou prioritou jsou i přes rozsáhlá důlníneštěstí a rozšířené odlesnění odvětví hornictví a lesnictví(nikoli ochrana lesního hospodářství). To znamená,že pokud by se zahraniční rozvojová pomoc mělavýrazně snížit, dopad tohoto snížení zvlášť silně zasáhneodvětví jako zdravotnictví a životní prostředí.Vládní reakce na kriziVláda se připojila ke globálnímu názoru, že ekonomikuje třeba nejprve „nadopovat“ formou dnes již důvěrněznámých stimulačních balíčků. Proto jako odpověďna šířící se krizi připravila Plán ekonomické odolnosti(ERP) v hodnotě 330 miliard PHP (6,87 miliardy USD).Studie Alternative Budget Initiative však ukázala, žez národního rozpočtu ve výši 1,4 bilionu PHP (29,14miliardy USD), který v této podobě schválily obě komoryparlamentu, připadne jen 10,070 miliardy PHP (asi210 milionů USD) nových peněz na Ekonomický stimulačnífond (ESF), jehož cílem je vyrovnávat negativnídopady globální krize. Pod ESF spadají položkyjako studentské půjčky pro posluchače univerzit,fondy na odborné a technické vzdělávání mladých,půjčky a granty pro malé a střední podniky, asistencepři rekvalifikaci propuštěných dělníků a nekvalifikovanýchpracovních sil ze zahraničí a podobně. Ač jemnoho z těchto úloh chvalitebných, člověk nemůženež žasnout nad tím, že většina prostředků směřujek terciálnímu vzdělávání, přičemž podpora základníhoa sekundárního školství je prakticky nulová. Zadruhé,důraz na rekvalifikaci propuštěných zaměstnanců jedůležitý, ale je třeba jej doprovodit silnější stimulacítvorby nových pracovních míst, jež přesahuje hranicebudování nových škol. Jinými slovy: Neexistuje žádnýspolehlivý plán na redukci následků krize. A co je nejhorší:Prezident vetoval navrhované usnesení o uvolněnía využití 10 miliard PHP (208 milionů USD), ježnyní podléhá „podmínečné implementaci“ založenéna směrnicích, jejichž autorem bude v konečnémdůsledku exekutiva. Využití ESF tak nyní praktickypřímo podléhá rozhodnutí prezidenta.Vládní úředníci často mluví o dalších 300 miliardáchPHP (6,2 miliardy USD) pro ESF, které by sedo fondu měly převést z vládních korporací a ze soukroméhosektoru. Návrh však do okamžiku publikacetohoto textu nenabyl jasných obrysů. Mnozí analyticijsou vůči němu skeptičtí, protože velká část fondůvládních korporací také pochází z veřejných zdrojů.Navíc jen málo z nich věří v „dobročinného ducha“obchodního sektoru, zvlášť za podmínek hospodářskékrize. I v dobách prosperity ležely příjmy vlády18 ABI je rozšířená síť organizací občanské společnostizaměřená na monitoring a lobbování za zvýšení sociálnícha environmentálních výdajů ve filipínském státním rozpočtu.Je součástí Social Watch Filipíny.19 Ronquillo, J. D. and Morala, R. O.: „Environmentální nejistota:Náklady špatné governance“ (“Environmental Insecurity: TheCost of Misgovernance”). In: Missing Targets, An AlternativeMDG Midterm Report. Quezon City: Social Watch Filipíny.hluboce pod plánovanými hodnotami, a to předevšímkvůli daňovým únikům velkých firem a bohatých jednotlivců.Zastánci ABI jsou zděšeni ze skutečnosti, žev dobách prohlubující se nejistoty zaměstnání a narůstajícíchudoby a hladovění úředníci ve veřejných službáchprotlačili do národního rozpočtu pro rok 2009výdaje v řádu miliard pesos ve vlastní prospěch. 20Dluhová služba činí 302,65 miliardy PHP 21 (6,3 miliardyUSD), což představuje 21 % státního rozpočtuna rok 2009. Vláda však bude muset získat ještě většíčástku, 378,87 miliardy PHP (7,88 miliardy USD) nazaplacení samotného dluhu, což do výdajové stránkyrozpočtu záměrně nebylo zahrnuto. 22Mimoto panují rozšířené obavy, že velká částveřejných fondů, včetně těch zahrnutých do ekonomickéhostimulačního balíčku, nakonec posloužíspíše „politické stimulaci“, přesune se do volebníchpokladen vládních kandidátů a bude použita na kampaňpřed blížícími se volbami. V zemi je všeobecněrozšířené přesvědčení, že vláda prezidentky Arroyovézcela běžně používala prostředky z veřejných fondů,aby se udržela u moci, a že celá její politická agendabyla utvářena především snahou zajistit vlastní politicképřežití i přes stupňující se sociální a politickénapětí.Krok vpředStimulační balíček je jednoznačně zapotřebí, ale narozdíl od toho, jaký navrhuje vláda, by měl vycházetz jasné národní strategie postavené na zásadáchdodržování lidských práv, trvalé udržitelnosti a bojeproti chudobě, ze strategie, jejímž cílem je posílenídomácí poptávky, zvlášť s ohledem na současnouekonomickou situaci, která rozhodně neprospívávývozcům. Měl by sloužit zejména k zajištění dostupnostipotravin, k vytváření nových pracovních míst,k posílení místních podniků ku prospěchu zaměstnancůmužského i ženského pohlaví a k získávání investicna podporu chudých oblastí a zelených infrastrukturníchprojektů (např. vybudování systému závlahovýchsítí, elektrifikace odlehlých vesnic a přechod na čistouenergii), jakož i k rozšíření sociální a ekonomicképomoci pro chudé a nezaměstnané.V krátkodobém horizontu je zapotřebí okamžitápomoc, která by utlumila dopad globální krize na Filipínce.To znamená, že je třeba zajistit, aby prostředkyESF dorazily tam, kam jsou určeny: na nákup potravin,zajištění příjmů, pomoc při ztrátě zaměstnání a základnísociální péči. Kromě toho by určitou úlevu poskytloodstranění regresivní reformované daně z přidanéhodnoty u pohonných hmot, zavedení plošného zvýšenímezd o 125 PHP (2,6 USD) a měsíčního zvýšeníplatu státních zaměstnanců o 3 000 PHP (62,44 USD).Nakonec stojí za úvahu i možnost restrukturalizacestátního dluhu do takové podoby, aby hlavní část příjmůzemě sloužila uspokojení urgentních potřeb jejíchobyvatel, nikoli ke splácení úroků. n20 Zákon o všeobecných dotacích z roku 2009.21 To vyplývá z obsahu návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok2009 a z prezidentského veta, které znovu zavedlo rozpočtovýškrt v hodnotě 50 miliard PHP (1,06 miliardy USD).22 Tanchuling, M., rozhovor s generálním tajemníkem koaliceFreedom from Debt, Filipíny, 3. březen 2009.Social Watch49Filipíny

INDIE10043Díry na silnici a míjení milníků10010010029Social Watch IndieHimanshu Jha0Ačkoli celá řada indikátorů ukazuje, že situace v Indii není nejhorší, některé sektory v důsledku zpomalení99100globální ekonomiky prožívají pokles a jiné si v poslední době nedokázaly 100 zachovat 68 dosavadní tempo 100 růstu.9798Například drasticky poklesl růst osobních a spotřebitelských úvěrů, ale i průmyslová výroba. Dalšímiprojevy recese jsou inflace, nárůst nezaměstnanosti a úpadek zahraničních institucionálních investic.IEG of Chile = 61,9 BCI of Chipre = 99,6IEG of Cyprus = 65,1Vláda musí hledat rovnováhu mezi ekonomickou reformou, která by stimulovala růst, a nezbytnoupomocí pro 250 milionů Indů, žijících v extrémní chudobě.99 46100100 100 100100 100100100Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)0100BCI = 68 GEI = 41Děti s ukončeným66 5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociV rozporu s hypotézou o „rozpojení“, podle které byrozvíjející se ekonomiky zůstaly 45 relativně nedotčenyglobální finanční krizí, neboť disponují velkýmipřebytky zahraničního obchodu, robustní obchodní0bilancí a relativně zdravým bankovním sektorem,00 8dnes již celá řada takových zemí pociťuje znatelné99projevy recese. 1 47 923789Patří mezi ně i Indie, která prodělala100 100 68100100 100100 78 100100výrazný propad hospodářského růstu: ze zdravých 969,3 % v roce 2007 na 7,3 % v roce 2008. Pro rok 2009 Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělání,3 odhaduje Mezinárodní IEG měnový of Hungary fond růst = 4,5 69,8 %. 2BCI of India = 68,5IEG of India = 40,7Kolaps akciového trhu v roce 2008 byl příznakemdalšího prohlubování krize a ostatní trhy si nedokázalyubránit své zdraví. Ačkoli je dnes obtížné předpovídat,jaký bude další vývoj, je zřejmé, že původní předpokladvlády, že země zůstane globální krizí nedotčena, bylkrátkozraký. Je důležité posoudit 100 nejen dopad hospodářskéhovývoje na chudé a marginalizované skupinyindické společnosti, ale i efektivitu dosavadníchNejvíce přímočarý byl dopad krize na zahraničníinstitucionální investice (Foreign Institutional Investment,FII). Mezi dubnem 2008 a březnem 2009 byl nakapitálovém trhu zaznamenán odliv 15 miliard dolarů,oproti přílivu 20,3 miliardy dolarů za stejné obdobív letech 2007-2008. Jiné 100 portfoliové investiční produkty,jako například American Depository 84 Receipts/GlobalDepository Receipts, zaznamenaly podobný trend. 4Zároveň je pravděpodobné, že zpomalení vývozůbude čím dál výraznější „s prohlubováním recesea restrukturalizací finančních firem – tradičněvelkých zákazníků outsourcingových služeb“. 8 Nadruhou stranu je devalvace rupie špatnou zprávoupro ty, kdo nashromáždili 100 závazky plateb v zahraničníměně, a nepomáhá ani vládním snahám zkrotitinflaci. 9opatření vlády.52Odchod FII, který na počátku roku 2008 dosáhl Zpomalení růstu průmyslové výroby je evidentníDopad hospodářské krizeze skutečnosti, že roční míra expanze činila meziobjemu 66,5 miliardy USD, zahájil kolaps akciovéhotrhu a v důsledku toho se Sensex, index největších dubnem 2007 a únorem 2008218,8 %, ale v letech0Ochlazení ekonomiky je možné pozorovat na snížení0podniků v zemi, „propadl z vrcholu 20 873 8. ledna02008-2009 drasticky klesla na 2,8 %. 10 Index průmyslovévýroby (Index of Industrial Production, IIP)průmyslové výroby, na nárůstu deficitu obchodní bilance,na propadu akciového trhu a na devalvaci národní zároveň způsobil dramatickou devalvaci rupie, která zaznamenal v období mezi dubnem a červencem2008 na méně než 10 000 17. října 2008”. 5 Odchod FII9629100 100 7263100100 100100měny, rupie. Finanční krize byla mimo to provázena se propadla z 39,99 za dolar v březnu 2008 na 52,09 za 2008 průměrný nárůst 5,6 %, v srpnu se 84 10010098nárůst snížilnárůstem cen některých potravin. Podle indexu velkoobchodníchdolar v březnu 2009. Rupie ztratila hodnotu i vůči ostat-na 1,7 % a v září se vrátil k relativně uspokojivýmcen (Wholesale Price Index, WPI) byla rýže ním měnám včetně BCI eura of Marruecos (pokles o 6,5 = %), 81,1 jenu (pokles 6 %. V období od prosince IEG of 2008 Morocco do února = 44,8 2009 všakIEG of Moldova = 73,9v březnu 2009 o 12,8 % dražší než ve stejném měsíci o 22,8 %) a jüanu (pokles o 23,6 %). 6 Ačkoli by se mohlo IIP opět zaznamenal negativní růst. Růst sektorupředchozího roku, přičemž globálně její cena o jednoprocento poklesla; mouka podražila o 5,2 %, zatímcona světových trzích její cena poklesla o 47,5 %. Inflace,která v březnu 2008 dosahovala výše 7,7 %, vyvrcholilazdát, že pro indický vývoz to je dobrá zpráva, recese veSpojených státech, v Evropské unii a ve středovýchodníchstátech – které představují obchodní partnerypro tři čtvrtiny indického vývozu zboží a služeb – sevýroby poklesl z 9,3 % mezi dubnem 2007 a únorem2008 na projektovaných 2,8 % ve stejném obdobílet 2008-2009. Klíčový sektor infrastruktury vzrostlv letech 2007-2008 (opět v období duben – únor)v srpnu 2008 hodnotou 12,9 % (stojí za zmínku, že WPI projevila poklesem poptávky. Z nárůstu o 24,5 % mezi o 5,8 %, o rok později už jen o 3 %. 11100100100se v březnu prudce propadl na 0,3 %). Meziroční inflace dubnem 2007 a listopadem 2008 91 se vývoz omezil na Kromě toho banky omezují nabídku úvěrů. Meziv cenách klíčových komodit jen zdůrazňuje závažnosttohoto problému. Inflace spotřebitelských 53 cen v lednua únoru 2009 dosahovala 9,6 až 10,8 % oproti 7,3 až8,8 % v červnu 2008 a 5,2 až 6,4 % v únoru 2008. 30růst 17,6 % ve stejném období let 2008 a 2009. 7(Macroeconomic and Monetary0Development in 2008-09).Indická centrální banka. Ke stažení na: .100finanční krize“ (“India: Managing the Impact of the Global99 9899Financial Crisis”). Projev přednesený na výročním zasedání4 Ibid.100 100 69100100 100100 75100100Konfederace indického průmyslu 26. března 2009. 98 5 Chandrashekhar C. P. a Ghosh, J. „Indie a globální finanční 8 Subbarao, D., op. cit.972 Outlook India. „MMF snižuje odhad indického růstu v rocekrize“ (“India and the Global Financial Crisis”). Macroscan,2009 na 4,5 %“ (“IMF Lowers India’s Growth Estimate to2008. Ke stažení na: . BCI of Rumania = 9610 Ibid.outlookindia.com/item.aspx?658780>.6 Ibid.11 Ibid.IEG of Romania = 71,33 RBI. Makroekonomický a monetární vývoj v letech 2008-2009. 7 Makroekonomický a monetární vývoj v letech 2008-2009. 12 Ibid.0100Národní zprávy 50 Social Watch100 10010091

Intervence proti zpomalení ekonomikyPo summitu G20 v listopadu 2008 ustanovil premiérpod vlastním předsednictvím pracovní skupinu, jejímžcílem bylo vypracovat detailní plán vhodné a včasnéstátní intervence. Dalšími členy této skupiny byliministr financí, ministr průmyslu a obchodu, zástupcepředsedy plánovací komise a guvernér indické centrálníbanky. Jejich doporučení byla formulována do„stimulačních balíčků“, z nichž první byl ohlášen naprosinec roku 2008 a druhý na leden roku 2009. 13Mezi navrhovanými kroky se objevil dodatečný výdajve výši 200 miliard indických rupií (4,15 miliardy USD),který by pokryl nepostradatelné programy na podporuzemědělské infrastruktury a sociálního zabezpečení,plošné snížení daně z přidané hodnoty (CENVAT)o 4 %, zvláštní opatření ohledně proclívání komoditjako ocel či cement a daňové úlevy a rozšíření nulovýchsazeb pro vývoz.Došlo i k přijetí některých dalších opatření, mimojiné subvencí úroků a před- i poexportních úvěrůu pracovně náročných vývozů, možnosti refinancováníve výši 40 miliard rupií (831 milionů USD) pro Národníbanku bytové výstavby a 70 miliard rupií (1,5 miliardyUSD) pro Indickou rozvojovou banku pro malé podniky,a dále povolení Indické společnosti pro financováníinfrastruktury, aby získala 100 miliard rupií (2,1 miliardyUSD) vydáním nezdaněných dluhopisů. 14 I indickácentrální banka přijala určitá monetární opatření,například snížení repo-sazby (úrokové sazby, při kterési indické banky půjčují rupie od centrální banky) z 9 %v srpnu 2008 na 5 % v lednu 2009, snížení reverznírepo-sazby a omezení podílu povinných rezerv z 9 %v srpnu 2008 na 5 % počínaje lednem 2009. 15Stále však přetrvávají zásadní problémy s ohledemna povahu, směr a očekávané efekty těchtobalíčků. Jedním z nich je, že vyhrazená částka jehrubě nepřiměřená, pokud vezmeme v úvahu, žecelkový objem stimulačního balíčku v hodnotě 311miliard rupií (6,5 miliardy dolarů) představuje jen0,8 % HDP. Kromě toho přetrvávají neshody o tom, vekterých sektorech má být investováno zbývajících200 miliard rupií (4,2 miliardy USD). Už v tuto chvílinabral program zpoždění o téměř osm měsíců vůčiokamžiku, kdy je nutné uspokojit stávající výdaje.Přidání dalších zdrojů v takovou chvíli jen komplikujevčasné uvolnění přislíbené pomoci. 16Závazky centrálního rozpočtu na rozvoj sepod vlivem pravidel Zákona o fiskální zodpovědnostia správě rozpočtu snížily ze 7,5 % v letech2002-2003 na 6 % v letech 2007-2008. Výdaje rozpočtuna další vývoj budou v letech 2008-2009 činitpouhých 6,8 % HDP. K docílení plošného efektu jenutné zvýšit je minimálně na 7,5 % HDP, což znamená,že „dodatečné výdaje by neměly překročit400 miliard INR (8,3 miliardy USD) namísto původněplánovaných 200 miliard INR (4,1 miliardy USD) ”. 17Snížení CENVAT o 4 % znamená, že se budetýkat jen výrobků se sazbou vyšší než 4 %, což stimulujepoptávku spotřebitelů zejména po trvanlivýcha luxusních statcích. Kromě toho bývá zdůrazňováno,že toto opatření „bude mít pozitivní vlivna ekonomickou aktivitu jen v případě, že na něvýrobci zareagují snížením cen a toto snížení vyvoláodezvu na straně poptávky“. 18 To se však zřejměnestane. Například v leteckém průmyslu se sníženícen pohonných hmot netransformovalo ve sníženícen pro zákazníky tak, jak se očekávalo.Zaznělo už bezpočet požadavků po masivnímveřejném investičním programu zaměřenémna sociální a ekonomickou infrastrukturu, kterýby vytvořil nová pracovní místa a oživil domácípoptávku.Ztráta pracovních míst a výzva pro systémsociálního zabezpečeníZánik pracovních míst v mnoha klíčových sektorechekonomiky představuje vážnou výzvu pro už takminimalistickou politiku sociálního zabezpečení.Případová studie, kterou provedla obchodní komora,zaznamenala v období od srpna 2008 do ledna2009 ztrátu 109 513 pracovních míst. I ministerstvopráce provedlo průzkum v důležitých odvětvích hospodářství,například v automobilovém průmyslu,v hornictví, v textilním a metalurgickém průmyslua v klenotnictví a výrobě bižuterie, tedy v odvětvích,která společně představovala v letech 2007-2008více než 60 % HDP. Ukázalo se, že v období od říjnado prosince 2008 přišlo o práci na půl milionuzaměstnanců.To představuje vážnou výzvu pro systém sociálníhozabezpečení, neboť z celkové pracovní síly457,5 milionu lidí je 422,6 milionů zařazeno jakoneorganizovaní či nechránění zaměstnanci. 393,5milionů z nich pracuje v neformálním sektoru a pouhých29,2 milionů ve formálním sektoru. Přibližně38 % této pracovní síly představují ženy. 19ZávěrObyvatelé Indie projevili svou důvěru a víru ve vláduJednotné pokrokové aliance (United ProgressiveAlliance) a zvolili ji do dalšího funkčního období. Největšívýzvou pro současnou vládu však bude nalezeníspravedlivé rovnováhy mezi její ekonomickoureformní agendou a poskytováním sociální a ekonomicképomoci 250 milionům Indů, kteří podle statistikSvětové banky stále žijí v extrémní chudobě. 20Současná krize představuje novou sadu problémůpro zemi, jež už dlouho trpí velmi rozšířenou nerovnostía alarmující úrovní hladu a podvýživy. 21 n13 Indická vláda. „Dodatečná vládní opatření ke stimulaciekonomiky“ (“Additional Government Measures forStimulating the Economy”). Tisková zpráva. 2. ledna 2009.„Další úlevy na spotřební dani a dani ze služeb“ (“FurtherConcessions in Central Excise and Service Tax Announced”).Tisková zpráva. 24. února 2009.14 Ibid.15 Ibid.16 Výzkumná nadace EPW. „Stimulační balíčky čelíinstitucionálním omezením“ (“Stimulus Packages FacingInstitutional Constraints”). Economic and Political Weekly,44(04), 24. ledna 2009.17 Ibid.18 Ghosh, J. „Slabý stimul“ (“Weak Stimulus”). Frontline, 22.leden 2009.19 Indická vláda. „Neorganizovaný výrobní sektor v Indii: vstup,výstup a přidaná hodnota“ (“Unorganized ManufacturingSector in India: Input, Output and Value Added”). NationalSample Survey Report 526. Ministerstvo statistikya implementace programů. 200920 Chen, S. a Ravallion, M. „Rozvojový svět je chudší, než jsmemysleli, ale o nic méně úspěšný v boji s chudobou“ (“TheDeveloping World is Poorer than We Thought, But No LessSuccessful in the Fight against Poverty”). Policy ResearchWorking Paper 4703. Washington, DC: Světová banka. 2008.21 Podle IFPRI (2008) představuje Indie s 200 milionyhladovějících celosvětově druhou nejrozsáhlejší populaci bezzajištěných dodávek potravin. Zpráva ukazuje, že ani výraznýhospodářský růst se nepromítl do snížení počtu hladovějících.Social Watch51Indie

IRÁK100100 98Zrovnoprávnění žen: nepochopený proces29100430Irácká ústava z roku 2005100se snažila zavést celou řadu pozitivních opatření pro zrovnoprávnění žen,100nicméně kromě příslušné legislativy je zapotřebí i kultura rovnosti 100 přístupu64a příležitostí. Během 1009897období přerodu společnosti ženy nejen ztratily většinu výhod, jež jim doposud zaručoval stát, bylyBCI oftaké neproporcionálně zasaženy zmenšováním jeho moci, nejistotou plynoucí IEG of Czech z politické Rep. = nestability,68,1IEG of Cyprus = 65,1República Checa = 99,2zhroucením ekonomické aktivity v období války a rozpadem společenských struktur. Nárůst počtunásilností, jejichž oběťmi jsou ženy, vyžaduje urgentní zásah od všech představitelů společnosti.100100 100 68100100 100001007Amal Shlash 1Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)žádné údaje, podle kterých by se dalo měřit vlastnictví100takových aktiv jako pozemků, 100 nemovitostí a podniků,BCI = 88*81 Děti s ukončeným lze s jistotou říct, že ženy vlastní obecně mnohem5 ročníkemméně finančních aktiv než muži. Například převážnávětšina pozemků a obytných jednotek je zaregistrovánana jména mužů, a stejně tak muži jasně dominujíve vlastnictví a managementu soukromých podniků.00Ženy, které jsou hlavou NO domácnosti VA0– což je případ11 % domácností – navíc vlastní menší majetek než9289 9599ostatní ženy.100 100 100100 100100Asistované porodyDěti které se dožijí 5 let Osobní postavení žen100Zkušenosti mnoha zemí ukázaly, že přechod k demokratickémusystému vlády může napomoci k odstraněníinstitucionálních a kulturních překážek bránícíchzrovnoprávnění žen. K tomu, aby se to skutečněstalo, se ovšem ženy samy musí zasazovat o rovná0 8práva. Kromě toho je sice pravda, že nově vznikajícídemokracie mají příležitost 37 iniciovat celkovou změnuspolečnosti – zavést základní svobody, demokratickýsystém vlády, svobodné trhy a lidská práva, ale100 78 100nejistota spojená s konfliktem může snadno podkopati dosažení takových důležitých cílů. Když k transformaciekonomiky dochází za podmínek konfliktu, stáváse hlavní prioritou stabilní demokratický systém, jehožbudování může zmíněný požadavek rovnosti zatlačitdo pozadí. Pokud se tak stane, transformační fázemůže výskyt genderové nespravedlnosti nejen zachovat,ale i prohloubit. 100IEG of India = 40,7 BCI of Irak = 88,4Nová ústava z roku 2005 IEG of se Iraq snažila = 0zavést celou řaduúkoly a poskytovat ekonomice ve stádiu transformacepozitivních opatření vůči ženám. Mohou dnes napří-klíčové služby. Ani soukromá sféra, ani občanská klad přenést svou národnost na své děti (článek 18).společnost jej v této roli nedokázaly zastoupit a ženy Zároveň však ústava obsahuje mnoho článků, klauzulípozbyly většiny svých sociálních výhod, včetně státní a implikací, které by se daly považovat za diskriminační.podpory v mateřství.Například článek 41 uvádí, že „Iráčané požívají100osobní svobodu řídit se svým 100 náboženským vyznáním,Indikátory rozvoje, zaměstnanost a aktiva vírou, doktrínou či vůlí“, což umožňuje různé interpretaceislámského práva šaría a vede k bariérámÚloha státu a transformaceUvalení sankcí a rostoucí politická 64 a ekonomická krize,Od vzniku současného Iráku vytvářel stát příležitostipro institucionální zrovnoprávnění žen tím, že jimzajistil větší dostupnost vzdělání,21zdravotnických0služeb i přípravy pro budoucí povolání. Úroveň jejichdoprovázená od roku 1990 nejistotou a konflikty,postihly v posledních desetiletích mnohem výraznějiženy než muže. V jejich neprospěch hovoří celá řada0klíčových indikátorů rozvoje lidských zdrojů. Ačkoliv rovnosti práva, zejména v případech občanskéhopráva jako svatba či rozvod. 34Rozdílné interpretaceby mohly vést k zavedení odlišných praktik v různých0provinciích, ve venkovských a městských oblastechvzdělání stoupla zejména ve společensky akceptovanýchoblastech vzdělávání a zdravotnických služeb. statně vyšší než u 48 mužů (55), 30 % žen starších 86 15 let ustanovení jsou považována za krok zpět ve srovnáníprůměrná délka života žen (62) byla v roce 2007 pod-nebo mezi příslušníky rozdílných náboženství. Tato9629100 100 100100 100100 68Například v období 1997-2004 bylo mezi učiteli 8410010068 % bylo negramotných, zatímco u mužů šlo o 14 %. Podíl s ustanoveními 92 zákona č. 188/1959, která upravují,1žen a mezi zdravotníky působilo v celostátním měřítku30-60 % žen. Před rokem IEG 2003 of Morocco ženy představovaly = 44,846 % zaměstnanců ve veřejném sektoru a věnovaly sepřevážně poskytování služeb a sociálních benefitů vezdravotnictví a školství, zvlášť v oblastech týkajícíchse žen. Stát ovšem neprojevil žádné pochopení pro to,že zrovnoprávnění nespočívá jen v zavedení příslušnéobčanů s uzavřeným vzděláním (primární, odbornéi sekundární školství) BCI of byl Mozambique 55 % u žen a = 6866,1% u mužů.I nezaměstnanost byla u žen vyšší: 23 % oproti 16 %.Výdělky žen dosahují jen 11 % výdělků mužů. Prácev zemědělství představuje 60 % celkových hodin prácepro ženy a jen 22 % pro muže. To částečně vysvětlujejejich nízké příjmy, neboť ženská práce v zemědělstvívšechny záležitosti související se svatbou, rozvodem,dědictvím, opatrovnictvím IEG of Mozambique a péčí o dítě shodně = 64,4provšechny Iráčany, bez ohledu na příslušnost k té kterénáboženské frakci. 2 Článek 41 ve skutečnosti odporujefundamentální záruce, kterou poskytuje článek 14,totiž že „Iráčané jsou si rovni před zákonem a jakákolidiskriminace podle pohlaví či rasy je nepřípustná“.Takový rozpor poškozuje jednotu univerzálnělegislativy, ale nastává až tehdy, kdy společnost tuto je zpravidla neplacená a méně produktivní. V roce100100 96100legislativu uvede do praxe – což zase znamená nutnost2007 činil irácký index rozvoje lidských zdrojů 0,627, použitelné legislativy.změnit stávající kulturní zvyklosti. Zrovnopráv-nění žen je možné dosáhnout jen v kultuře rovnostizatímco index genderového rozvoje jen 0,584.Všeobecně je míra participace žen na ekonomickémPokud jde o poskytování ochrany a zamezovánínásilí vůči ženám, ústavní ani zákonná opatření nemu-přístupu a příležitostí.42životě v Iráku výrazně nižší než u mužů (v roce sí být dostatečná. Ústava například přímo nezmiňujeTransformační stádia s sebou často přinášejí 2004 21 % oproti 79 %). Transformace ekonomiky na ženy, když v pasáži věnované lidským právům pojednáváo tématu násilí. NO Článek 0revizi úlohy státních institucí 0 a mechanismů, které otevřený trh představuje pro 0 ženy mnoho příležitostí,VA 0,04 nepovažuje domácí0,0je třeba lépe přizpůsobit skutečnosti a posílit rovnost ale i mnoho nových výzev. Otevřením trhu se mohou98 mezi občany. Reformní proces v Iráku však doprovázel objevit nové 99 příležitosti v soukromé sféře, ale 99zároveň1002 Tento zákon – jenž obsahoval právo ponechat si manželský100 100 100100 100100 100100rozklad státu, jenž 75 už nadále nebyl schopen plnit svése tím zvýší konkurence a budou vyžadovány dovednosti,které vzdělávací systém rozděluje nerovným hranici způsobilosti k uzavření manželství pro ženy i pro muže,97domov po dobu tří let po rozvodu, zaváděl stejnou věkovou1 Hlavní autor „Irák: Národní zpráva o stavu rozvoje lidských dílem. Kromě toho ubude pracovních míst pro ženy vázal odstupné pro ženy na cenu zlata v okamžiku rozvoduzdrojů za rok 2008“ (“Iraq: IEG National of Romania Report on the = 71,3 Status ofBCI of Serbia = 98,1a požadoval po manželovi, IEG of aby Serbia prokázal, = že 0je schopen uživitve veřejném sektoru. Článek 23 ústavy z roku 2005Human Development 2008”). Tento článek vychází z faktůdruhou manželku, než vstoupí do polygamního svazku –a analýz uvedených ve jmenované zprávě, která je ke stažení garantuje „právo Iráčanů na soukromé vlastnictví“ byl postupem času podroben mnoha úpravám, většinouna: . bez jakékoli genderové diskriminace. Ačkoli neexistují v neprospěch žen.BBNárodní zprávy 52 Social Watch100 10010092

násilí za zvláštní druh zločinu. Článek 44 uvádí, že„každý Iráčan má právo se pohybovat, cestovat a žítuvnitř i mimo území Iráku“, ale v praxi zákon nepovoluježeně mladší 40 let získat cestovní pas bez svoleníporučníka. Dalším příkladem je, že ženy sice majíprávo na rovné mzdy, ale zákon neobsahuje závaznáustanovení, která by jim zaručovala rovný nárokna povýšení. Ačkoli tedy ústava de iure poskytujezáruky proti diskriminaci žen, zákonné, společenskéa kulturní faktory často představují překážky de facto.Zákonné a legislativní klima v Kurdistánském regionuse vůči ženám zdá být benevolentnější. Je zdeuplatňován například Zákon o osobním statusu č. 188,navržený roku 1959, ale na svou dobu považovanýza pokrokový, a Komise pro záležitosti žen úspěšněprosadila několik dodatků. Roku 2007 byly uzákoněnydalší podmínky pro případy polygamie, byla zakázánaženská obřízka a pravidla pro rozvod byla pozměněnatak, že jsou vstřícnější vůči ženám.Roku 1986 Irák ratifikoval Úmluvu o odstraněnívšech forem diskriminace žen (Convention on theElimination of All Forms of Discrimination against Women,CEDAW) s výhradami vůči článkům 2, 9 a 29.Tyto výhrady prakticky eliminují ustanovení úmluvyo rovnosti mezi muži a ženami. Od počátku transformacev roce 2003 se ženské organizace marněpokoušely o odstranění těchto výhrad. Ústava navícneobsahuje žádný článek, který by uznával ratifikacimezinárodních konvencí jako závaznou. V každémpřípadě nový režim odmítl závazky svých předchůdcůvůči mezinárodním úmluvám, zejména CEDAW, nazákladě jejich neslučitelnosti s šaríou. 3Vstup žen do rozhodovacího procesuV roce 2003 byl zaveden systém kvót pro účast žen napolitickém životě, a i nová ústava obsahuje ustanovenío pozitivní diskriminaci, neboť v článku 49 stanovujekvótu minimálně 25% zastoupení žen v parlamentu.Volební zákon č. 6 z roku 2005 rovněž určuje, že by sevolební kandidátky měly držet této kvóty. Roku 2005obsadily ženy 87 z 275 křesel v Národním shromáždění(31 %). Ve volbách do místních samospráv z uzavřenýchkandidátek získaly 28 % křesel. Kromě tohododržování systému kvót výrazně zvýšilo počet ženzvolených do řídících výborů. Od roku 2003 se početžen v administrativních pozicích v rámci rozhodovacíhoprocesu zvýšil z 12,7 % na 22,4 %. Ačkoli v roce2006 představovaly jen 2 % justice, v exekutivě se jimdařilo lépe. V roce 2006 byly ve vládě 4 ministryněa 342 vysoce postavených úřednic, včetně 8 zástupkyňministra, 33 poradkyň a vrchních inspektorek, 86generálních ředitelek a 215 zástupkyň generálníhoředitele. Nicméně stojí za povšimnutí, že překážky,které ženy musí překonat k dosažení a udržení každéz těchto pozic, jsou obtížnější a početnější nežu mužů.Dědictví kulturních omezeníPro ženy je kulturní dědictví – jež je formulováno spíšetradicí než vírou – jedním z výchozích bodů pro hledánípravidel přijatelného chování. Stereotypní obraz ženpřetrval celá staletí, protože stát v průběhu celé svéhistorie přispíval k jeho upevnění, aby se vyhnul konfliktuse společností a jejími duchovními a kulturnímivůdci. Tento obraz se vžil natolik, že podle celé řadystudií ani ženy samotné o svém pohlaví nemají o niclepší představy než muži.Smířlivost žen s tímto falešným obrazem dávástátu důvod oddalovat zavedení legislativy, která byjejich situaci zlepšila. Jejich vyčlenění je společnostíospravedlňováno jako prostředek k zabezpečeníjejich ochrany. Tímto způsobem se z rodiny stává nejodolnějšíostrůvek bigotní neúcty vůči ženám, v nížje násilí ze strany mužů uznáváno jako disciplinárníči preventivní zákrok. Například zpráva Ministerstvapro lidská práva v Kurdistánském regionu uvádí, žev průběhu prvních 8 měsíců roku 2006 bylo 239 žendonuceno k sebeupálení. Stav v ostatních oblastechnení o mnoho lepší a ve středním a jižním Iráku jsouvraždy ve jménu cti celkem běžné. Je pravděpodobné,že údaje o těchto praktikách jsou nižší než skutečnýstav, což je důsledkem nedostatečných monitorovacíchmožností ženských organizací i zaujatostimédií.ZávěryZrovnoprávnění žen v Iráku by se mělo stát hlavnímcílem, nikoli jen vedlejším efektem transformace,neboť ženy by v celkovém ekonomickém, politickémi sociálním rozvoji země měly zaujmout rovnoprávnépostavení. Důkazy ovšem jasně ukazují, že ženy jsouneproporčně zasaženy úpadkem moci státu, nejistotouvycházející z politické nestability, rozpademhospodářské aktivity a rozkladem společenskýchstruktur, což jsou bez výjimky důsledky trvajícíchkonfliktů. Zvýšené násilí vůči ženám je v současnostinejnebezpečnějším projevem transformacea vyžaduje bezodkladný zásah od všech představitelůspolečnosti. Ve snaze najít ochranu se ženy obrací nasvou komunitu, náboženskou frakci nebo kmen, čímžnegují výsledky téměř stoletého úsilí o modernizaci zestrany samotného státu.Nedostatek bezpečí utlumil pokrok v rozvoji lidskýchzdrojů a poškodil mechanismy určené k jehoprosazování. Ale stále existuje příležitost pro zlepšenípostavení žen. Specifické odpovědnosti státu obsahujínutnost:• Doplnit zákonný rámec (a ústavu) o zákony eliminujícíustanovení, opominutí a rozpory, kteréslouží k zachování diskriminace.• Zajistit svobodu názoru a tím povzbudit veřejnoudebatu a dialog; očividně je nezbytná kampaň napodporu veřejného povědomí a hluboké změnyv mediálním obrazu žen.• Vytvořit nové pracovní prostředí, které byodstranilo současné rozdělní práce, založenéna omezení práce žen na sektory s nízkou produktivitou.• Konfrontovat kulturu dominance a marginalizacea nahradit ji kulturou smíru a tolerance; vyhladitnásilí vůči ženám ve všech jeho podobácha ukončit jeho šíření jako součást zažité kultury.• Otevřít nové možnosti pomocí reformy úvěrovéhosystému veřejných bank odstraněním nutnostiručit nemovitostí a povzbuzovat bankovníslužby vstřícnější vůči ženám.• Reformovat vzdělávací systém a jeho osnovy tak,aby se změnil pohled veřejnosti na násilí vůčiženám, a vzbudit pocit všeobecné odpovědnostiza to, aby ustalo.• Rozšířit přístup k mikro-úvěrům a domácí prácipro ženy s omezeným vzděláním, ženám z venkovskýchpopulací, starším ženám a vdovámpodporujícím celou rodinu.Pokud se vláda pevně postaví za kulturu lidskýchpráv, rovných příležitostí a rovnosti pohlaví, mohla bynadobro zlikvidovat po staletí udržovanou iráckoukulturu diskriminace žen. n3 Stejný odpor panuje vůči Rezoluci rady bezpečnosti OSN číslo1325 o ženách, míru a bezpečnosti.Social Watch53Irák

ITÁLIE10043Slabá a nedostatečná odpověď0Vládní intervence na podporu finančních institucí, jež byly vystaveny fluktuacím 25 mezinárodních97trhů, potvrzuje, že italské banky 74 prožívaly nelehké chvíle už od samotného 100 počátku globální finanční 1009791krize. Doposud nejhorším dopadem této krize je zmenšení trhu úvěrů. V zemi, kde 90 % ekonomikyIEG of Czech představují Rep. = 68,1 malé či střední podniky, ICB de Egipto byla = 89,1 reakce vlády kvantitativně i kvalitativně IEG of Egypt = nedostatečná.43,9Přetrvává nutnost zavést odlišné politiky, které by přispěly adekvátnímu rozdělování zdrojů k boji protichudobě a ochraně dělníků.100100 10064100100 100100097100015100Italian Social Watch CoalitionJason Nardi, Tommaso Rondinella (Lunaria),Elisa Bacciotti (Ucodep), Andrea 100 Baranes (CRBM),Sergio Giovagnoli (ARCI), Giulio Sensi (Mani Tese),Sabina Siniscalchi (FCRE)Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100 100BCI = 99+ GEI = 65Děti s ukončeným5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100Podíl na moci42Ačkoli se italská vláda pokoušela vzbudit důvěru tvrzením,že země nejen zůstane nedotčena krizí, ale0vzejde z ní ještě silnější NO než dříve, VA0existuje řada nepopiratelných00důkazů, svědčících o opaku. Ačkoli vláda9599100zatím nebyla nucena přistoupit k záchraně některé55100 100 100100 100100 100z bank, úvěrová krize již silně zasáhla domácnosti97i podniky. Údaje z Istat, národního statistického ústavu,Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníukazují, že nezaměstnanost IEG of Iraq se = v 0průběhu rokuBCI of Italia = 99,5IEG of Italy = 64,52008 zvýšila z loňských 6,4 % na 7,1 %, a že jen v lednuAčkoli italský finanční systém nebyl ve srovná-mimobankovních půjček na vysoký úrok, zejménaa únoru 2009 přišlo o zaměstnání 370 561 pracujíníse Spojenými státy a Velkou Británií tak hluboko na jihu země, kde se počet předlužených domác-cích – ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 jde ponořen do spekulativních aktivit, italské banky ností v posledním roce zvýšil o 69,4 % a početo nárůst o 46 %.sledovaly agresivní expanzivní politiku, zejména domácností, které se uchýlily k těmto úvěrům,Pokud jde o sektor průmyslové výroby, Italská odkup jiných finančních institucí ve východní Evropě.stoupl o 48,2 %. 6konfederace odborových 100 svazů (CISL) ve své zprávěObtíže, které v současnosti 100 prožívají, potvrdila Vládní opatření 100 na revitalizaciúvěrovéhoz roku 2008 zdůrazňuje, že ohroženo je na 900 000pracovních míst, 1 zatímco studie provedené Italskouodborovou generální konfederací (CGIL) projektujísystému nedosáhla žádného viditelného efektu.Banky využívají nově zavedených opatření na zlepšenívlastní bilance a aktiv, aniž by rozšířily úvěrovékanály. Podobně se i snížení úvěrových sazebi intervence vlády na podporu velkých bankovníchskupin, které jsou nejvíce otevřené 73 mezinárodnímtrhům.V průběhu posledních let docházelo k plynu-nezaměstnanost ve výši 9 % na 34 konci roku 2009 a až10,1 % v roce 2010. 2 Dalším významným indikátoremdopadů krize je skutečnost, že – v dějinách Itálie soukromých důchodových fondů. Kvůli finanční zisků italských bank NO než do VA zlepšení 0,0 přístupu k úvělémupřechodu důchodového systému na systém Evropské centrální banky promítlo spíše do zvýšení000vůbec poprvé – i imigranti mají potíže najít si práci, krizi bylo v roce 2008 z penzijních fondů vymáznorům pro jejich klienty.5,9 % úspor. Obvykle rizikovější otevřené fondy Itálie je zemí, v níž dochátzí ke zcela zřejmému8690zejména na severovýchodě země. Podle CGIA (asociaceřemeslníků a drobných průmyslníků) z oblasti zaznamenaly ztrátu 8,6 %. 5 100100 100100 100 685710010092Ve většině případů tyto transferu příjmů od práce k ziskům. Tento trend,Veneto představovalo 24 % nezaměstnaných v lednu úspory pracujících jednoduše zmizely.běžný v západních ekonomikách, představoval6,1 2009 imigranty ze zemí IEG mimo of Mozambique Evropskou unii. 3= 64,4 BCI of Myanmar,v Itálii přesun 8 bodů HDP (120 miliard eur) 7 odZmenšující se úvěryIEG of Burma = 0Birmania o Burma = 73.2zaměstnanců k ziskům podniků, čímž dochází keNedostatky finančního systémuDoposud nejhorším projevem finanční krize bylo stále výraznější „financializaci“ hospodářství.Zpráva, kterou politici i finančníci už měsíce opakovali, snížení dostupnosti úvěrů. Velké množství bankaby uklidnili střadatele a trhy, zní, že italské banky podstatně omezilo nabídku úvěrů zejména pro malé Vládní reakcea finanční systém jsou zdravé a nehrozí jim rizikoúpadku či kolapsu, jak k tomu došlo v některých jinýchpodniky, nejdůležitější část italského výrobního systému.Situace je o to horší, že mnohé banky postup-Po krátké diskusi v parlamentu byl 28. ledna 2009přijat „protikrizový dekret“. Opatření zavedená100100 98100zemích. Při důkladnějším pohledu se ovšem ukazuje, ně přesouvaly své aktivity od tradičního shromažďováníza účelem překonání recese jsou ovšem hned zeže situace je komplikovanější. V roce 2008 se italskáburza propadla o 49 % své hodnoty a i v roce 2009 dálklesala. 4 Úvěrové instituce, jež představují téměř 30 %kapitalizace italské burzy, patřily mezi ty, které propadúspor a úvěrování výrobních aktivit směremk finančním operacím. Jen polovina jejich ziskudnes pochází z poskytování úvěrů, zatímco druhoupolovinu představují poplatky a finanční operace.dvou důvodů zcela nedostatečná. Zaprvé, množstvívyčleněných zdrojů je nedostačující, zejména ve42srovnání s ostatními evropskými zeměmi (5 miliardeur v Itálii oproti 60 miliardám eur v Německu, 38zasáhl nejhůře.0NO VA 0,0Nejhůř byli tímto omezením 0 postiženi migranti, miliardám eur ve Španělsku, 0 26 miliardám eur ve0,0námezdní dělníci, mladí lidé a další sociální skupiny,Francii a 22 miliardám eur ve Velké Británii). Zad-které 100byly již před začátkem krize považovány99 ruhé, tato opatření neposílí systém výroby. Zvlášť 100991 Viz: .za rizikové pro bankovní úvěry. Jeho dopad pocítilyi domácnosti. Výsledkem je dramatický nárůst – fenoménu, který v Itálii dosáhl znepokojivého rozproblematickéje zlehčování otázky daňových97úniků2 Viz: .3 Cgia. Ke stažení na: .5 Felice Roberto Pizzuti, podle údajů COVIP. Ke stažení na:6 Associazione Contribuenti Italiani. Sportello Antiusura.Viz:4 Viz: .7 Údaje AMECO, zpracováno v Travaglinu roku2009.100100Národní zprávy 54 Social Watch100 100100

sahu asi 18 % HDP, což každoročně znamená ztrátupříjmů převyšující 100 miliard eur. 8Rodiny:Nejdůležitějším opatřením jsou jednorázové platbya poukázky pro rodiny s nízkými příjmy. Rodinné přídavkyjsou vítány jejich příjemci, ale 40 eur měsíčně(hodnota tzv. „sociální karty“) nestačí ani na pokrytíjejich výdajů, ani na ochranu před současnýmia budoucími obtížemi.Pracovní síla:Vláda navrhuje úvěrovou výpomoc a fondy na financovánínadbytečných zaměstnanců pro největší podniky.Ale vzhledem k tomu, že 90 % italských podniků jemalého či středního rozsahu, většina firem a zaměstnancůk této podpoře nebude mít přístup. Kromě tohopřipadne největší část této podpory automobilovémuprůmyslu. Většina zemí po celém světě tomuto odvětvípomáhá a ani Itálie není výjimkou; vláda však mělatransfery podmínit investicemi do environmentálníudržitelnosti a inovací. Navíc existuje celá řada odvětví– například textilní průmysl – která rovněž nutněpotřebují pomoc (zejména podporu vývozů a domácípoptávky).Sociální zabezpečení:Sociální transfery nejsou součástí vládní protikrizovépolitiky. To znamená, že vláda rozdává peníze, aniž bybudovala záchranné sítě, aktivně prosazovala politikuzaměstnanosti, sociální inkluze, kariérního a profesionálníhorůstu atd. V blízké budoucnosti se objeví velkémnožství nezaměstnaných, pro které nebudou existovatstruktury, jež by zaručovaly základní podmínkypro přijatelnou životní úroveň. Vláda zároveň ve snazevyhnout se problémům se státním rozpočtem snížilafinancování specifických sociálních fondů, fondů napodporu soběstačnosti, místní hromadné dopravya programů na začlenění migrantů.Finance:Takzvané Tremontiho obligace, pojmenované poministru hospodářství a financí, jsou v podstatě veřejnépůjčky, které mohou banky využít k posílení svéúčetní uzávěrky. Cílem je znovu nastartovat úvěrovýsystém zejména pro malé a střední podniky. Výsledkytohoto opatření zatím není možné posoudit.Další opatření:Vládní plány do budoucna počítají s omezením výdajůna výzkum a vývoj a investic do jaderné energie. Meziopatření, jejichž cílem má být stimulace poptávky,patří investice do vysokorychlostní dopravy a obrovskýmost přes Mesinskou úžinu. Vláda však nevěnuježádnou pozornost obnovitelným zdrojům energie,omezení emisí ani stovkám malých infrastrukturníchprojektů, které země nutně potřebuje.Kromě protikrizových opatření navrhuje vládaredukci stávajícího modelu sociální péče. Plán obsahujeněkolik znepokojivých návrhů, například prosa-8 Pisani, S. a Polito, C (editoři). Analisi dell‘evasione fondatasui dati IRAP Anni 1998-2002. Agenzia delle Entrate, 2006. Kestažení na: .zování větší flexibility pracovní síly, posun směremk modelům podpory nezaměstnanosti podmíněnévykonáváním přidělených prací, řešení imigrace jakoproblému, nikoli jako zdroje, a nepochopení role neziskovéhosektoru coby klíčového prvku italského systémusociální péče, které se projevuje tím, že agendazmiňuje pouze dobrovolníky a zcela přehlíží úlohutisíců sociálních organizací.Návrhy italského sdružení Social WatchItalské sdružení Social Watch navrhuje řadu opatřeníve snaze nabídnout alternativní přístup ke krizi a znovunastartovat italskou ekonomiku z perspektivy těch,kteří jí byli nejvíce postiženi:Rodina a sociální zabezpečení:Klíčovým tématem by měl být „boj s chudobou a redistribucezdrojů“. Politika sociální péče postavená nabenefitech veřejných služeb pro ty, kdo opravdupotřebují pomoc, spíše než přímé transfery peněz,je hlavním nástrojem garantujícím redistribuci zdrojův rámci společnosti. Vláda musí na centrální i lokálníúrovni zlepšit poskytování základních služeb, zdravotnictví,asistenční služby, mateřské školky, veřejnéškoly, programy na začlenění migrantů a podporu bydlení,neboť právě tato opatření představují skutečnýboj proti chudobě a zranitelnosti, ale i proticyklickouekonomickou politiku, která poslouží v boji proti dopadůmkrize.Pracovní síla:Morální povinností každé vlády je bránit tomu, abyhlavní projevy krize dopadly na zaměstnance. Prioritouby měla být opatření na obranu zaměstnanců,kteří již z podstaty smluv požívají menší ochranu, a tojak zavedením plánu na sociální ochranu nezabezpečenýchpracovníků, tak i poskytnutím pobídek prospolečnosti, které se rozhodnou nepropouštět svézaměstnance.K vytvoření nové ekonomiky je nutně zapotřebípodpora pro veřejný i soukromý sektor výzkumua nastartování procesu inovací. Kromě toho jsounezbytné rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojůenergie za účelem snížení závislosti na fosilních palivech,boje proti klimatickým změnám a podpoře těchodvětví ekonomiky, která se soustředí na udržitelnostrozvoje a na budoucnost.V reakci na krizi vstupuje stále víc a víc majitelůúčtů v Itálii do světa etických financí. Klient etickéhofinančnictví se zajímá o to, jak jsou jeho peníze využívány,ale také o to, zda jeho bance nehrozí bankrot.Z tohoto důvodu dnes mnoho bank zvyšuje své úsilío zlepšení vlastní pověsti. Při hledání cesty z krize jenutné mít stále na paměti prvotní úlohu bankovníhosystému pro zachování reálné ekonomiky.Rozpad rozvojové spolupráceSměrnice ministerstva zahraničních věcí pro rozvojovouspolupráci na roky 2009 – 2011 stanovila jasnépriority. 9 Subsaharská Afrika obdrží 50 % bilaterální-9 Ministerstvo zahraničních věcí. La cooperazione italianaallo sviluppo nel triennio 2009-2011. Ke stažení na:.ho financování, přičemž v každé oblasti byly určenyprioritní země. Ve středu zájmu italské mezinárodníspolupráce stojí – v uvedeném pořadí – zemědělství,zásobování vodou a životní prostředí, globálnízdravotnictví, vzdělávání a systémy vládnutí, vždy sezvláštním ohledem na otázku rovnosti pohlaví, právadětí a situaci invalidů.Tato témata jsou i základem italské rozvojovéagendy na setkání G8, které v roce 2009 pořádá. 10 Přesambiciózní stanovisko však italská rozvojová pomocdosáhla historického minima. Pokud v roce 2008zahraniční rozvojová pomoc ustrnula na 0,20 % HDP, 11podle rozpočtu na rok 2009 se zdroje na rozvojovoupomoc v tomto roce sníží o 56 %, tedy ze 733 milionůna 322 milionů eur. I v následujících dvou letechmá tato částka klesat, až na 215 milionů eur v roce2011. 12 Nevládní organizace a analytici se shodují,že by příspěvek na rozvojovou pomoc v roce 2009mohl dosahovat pouhých 0,09 % HDP, pokud nebudedoplněn o další zdroje. 13 To je číslo dost vzdálené nejenod obecného cíle 0,7 %, ale i od evropského závazku0,51 %, který by Itálie měla splnit v roce 2010. Běhempříprav na zasedání G8 se Itálie zároveň snažila prosaditnový koncept vyhodnocování příspěvků na rozvojovoupomoc, jehož cílem by bylo identifikovat příspěvkyze strany „italského systému jako celku“ (státu, místníchúřadů, neziskových organizací, nadací a soukromýchfirem), čímž by se minimalizoval vliv zahraničnírozvojové pomoci a vláda by tak mohla zamaskovatubohé výsledky v plnění vlastních závazků.Tímto trendem budou postiženy zejménanevládní organizace, neboť jejich zdroje poklesnouna polovinu. Kromě toho bylo o 68 % sníženo financovánímezinárodních organizací, čímž vzniká riziko, žeItálie nesplní převážnou většinu svých závazků vůčiOrganizaci spojených národů. Ohroženo je zejménafinancování Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulózea malárii, který vláda roku 2001 prosazovala nasetkání G8 v Janově.Jakkoli je italská rozvojová pomoc nedostatečná,nedávná Revizní zpráva OECD-DAC zdůrazňuje, že anizdaleka není efektivní a zůstává silně vázaná na nákupitalského zboží a služeb. Italská zahraniční politikav tomto směru vyžaduje důkladnou revizi. Vláda simusí uvědomit, že rozvojová spolupráce hraje klíčovouroli v utváření mezinárodní reputace země. n10 Viz: .11 OECD-DAC. „Rozvojová pomoc dosáhla v roce 2008historického maxima“ (“Development Aid at its highest levelever in 2008”), Paříž, 30. březen 2009.12 La cooperazione italiana allo sviluppo nel triennio 2009-2011.13 Viz: Viciani, I. a de Fraia, L. (editoři). Aiuto pubblico allosviluppo italiano nel 2009. Previsione dopo la finanziaria.ActionAid. 2009 .Social Watch55Itálie

3100MAĎARSKORevize struktury vlády0Globální krize dohnala Maďarsko k nejhoršímu hospodářskému úpadku za téměř dvě desetiletí. Částečně56100994670 zapříčinila rezignaci premiéra Ference Gyurcsányho na počátku tohoto 100 roku. Hospodářství závislé 100 na97vývozu bylo postiženo zpomalením růstu jeho hlavních obchodních partnerů. Společenský systém jeparalyzován korupcí, národní měna se propadla a veřejné finance jsou těžce zatíženy výdaji na důchodovýIEG of Central African Republic = 45,8 BCI of Chile = 99IEG of Chile = 61,9systém. Nový premiér má v úmyslu omezit důchody, výhody ve veřejném sektoru a podporu v mateřství,zastavit podporu sektorům energetiky a dopravy a zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu.100 100 100100 100fricana = 65,21110009810004399100ATTAC MaďarskoMatyas Benyik100Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 99*99GEI = 70Děti s ukončeným5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na moci54Ještě před několika lety mělo Maďarsko jeden z nejvyšších45rozpočtových schodků v Evropské unii, vícenež 9 % HDP. Úsporná opatření zavedená v roce 20060jej srazila na jeden z nejnižších v EU (méně než 3 %00HDP). Léta špatné vlády však přivedla ekonomiku na97pokraj kolapsu a od září 54100992008 se její situace stále rychlejizhoršovala. Dopady globální finanční krize 99 na reál-96100 100 100100 100100 68100nou ekonomiku se zvlášť silně projevily v posledním Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělání82,4 čtvrtletí 2008, když prudký IEG pokles of Honduras domácí i = zahraniční 68,9 BCI of Hungría = 99,3IEG of Hungary = 69,8poptávky stáhl ke dnu výrobu, spotřebu, investicei zaměstnanost. V tu chvíli došlo také k útokům spekulantůna forint a maďarská měna se propadla o 19 %proti americkému dolaru a o 13 % proti euru, což vedlok prudkému nárůstu inflace. Aby zabránila naprostékatastrofě, požádala maďarská 100 vláda o pomoc Evropskouunii a Mezinárodní měnový fond (MMF), od nichžobdržela půjčku 25,1 miliard USD. 1Politická a ekonomická krizeBývalý premiér Gyurcsány se nikdy nevzpamatovalz pouličních bouří, jež vypukly na podzim roku 2006,kdy veřejně přiznal, že jeho vláda opakovaně lhalao stavu ekonomiky, aby zvítězila v nadcházejících volbách.Ačkoli zůstal ve funkci 100 a pomocí zvýšení danía omezení výdajů snížil schodek rozpočtu z více než9 % HDP v roce 2006 na 3,3 % v roce 2008, nepodařilozi dále prohlubuje skutečnost, že Maďarsko zůstávázemí s rozšířenou korupcí, velkým zadlužením a černouekonomikou, která může představovat až pětinuHDP. Politická scéna je v úpadku. Nacionalističtíintelektuálové používají dikci 30. let minulého stoletía brojí proti zahraničnímu 100kapitálu a „kosmopolitním“vlivům. Viktor Orbán, vůdce pravicové strany Fidesz,běduje nad tím, že víc než 80 % finančního systémuVýkonnost hospodářství 39se mu získat podporu veřejnosti pro další ekonomickéreformy. Když přišla ekonomická krize, jeho vláda nosti těší nejsilnější podpoře voličů.se nachází „v rukou cizinců“. 52 Jeho strana se v součas-Po zanedbatelném růstu o 1,1 % v roce 2007 se0maďarská ekonomika v první polovině roku 2008vzchopila, ale vzápětí ji dopady krize na její hlavníve svém programu úspor ještě přitvrdila a upevnila0tak jeho pozici nejméně NO populárního VA předsedy vlády,kterého země od nástupu demokracie a tržní ekonomikyPropad forintu se zvlášť silně dotýká domácností.Asi 60 % všech úvěrů je denominováno v cizích0měnách, zejména ve švýcarských francích. Dlou-měla. Kromě toho finanční kruhy projevovaly hodobý tlak na forint zvyšuje riziko neschopnostiobchodní partnery znovu44strhly ke dnu. Dvouprocentní100 100100 72100růst HDP v prvním pololetí vystřídal ve třetím 99 čtvrtletí nespokojenost nad váháním vlády a její neochotou splácet soukromé půjčky a hypotéky. Rostoucí 98 početnárůst o 0,8 % a propad o 2,3 % v posledním čtvrtletí.rázně zakročit proti zpomalení ekonomiky. Gyurc-nesplácených úvěrů by posílil tlak na bankovní systémJde o nejhorší výkon od 90. let minulého století, sány čelil kritice ze všech stran, a tak na sjezdu své a úvěrovou krizi.IEG of Mexico = 60,5 BCI of Moldavia = 0IEG of Moldova = 73,9v nichž probíhala ekonomická transformace, kterou vládnoucí socialistické strany MSZP v březnu 2009 Ať už se Maďarsko samo dopustilo jakýchkolidoprovázela celá řada otřesů.V únoru 2009 poklesla hrubá průmyslová produkceoproti předchozímu roku o 28,9 % (po přepočtuna pracovní dny o 25,4 %). Objem výroby byl v prvníchohlásil rezignaci.Maďarský rozpočtový schodek komplikujereformu daní. Zatímco mnoho jiných států do svýchekonomik pumpuje stimulační balíčky, Maďarsko sechyb, je zároveň obětí globálního kapitalistického systému.Hospodářské ochlazení v Německu a dalšíchzemích, jež pro Maďarsko představují exportní trhy, jemnohem hlubší a patrně potrvá déle, než se původnědvou měsících roku 2009 o 26,1 % nižší než ve stejnémobdobí roku 2008. Objem průmyslové výroby, buržoazní levice a pravice vedou spory, pod tlakem mají v držení většinu dluhů střední a východní Evropy.soustřeďuje na snižování nákladů. Ačkoli mezi sebou očekávalo. 3 Evropské banky čelí vlastní krizi, neboť100100 99100očištěný o počet pracovních dnů a sezónní výkyvy, se Mezinárodního měnového fondu se společně přiklonilyZejména rakouské banky jsou v těchto zemích ozna-na stranu neoliberální ekonomické teorie – snižují čovány za viníka finančního debaklu. 53v únoru propadl o 4,1 % oproti předchozímu měsíci.45Globální úpadek ukončil dobu růstu průmyslovéhovývozu, který do té doby neúnavně sílil. V lednu rozpočtu tím, že drasticky krátí sociální výdaje. Dopady krizedaňové zatížení kapitálu, ale zároveň omezují schodek2009 poklesl ve srovnání s lednem 0 2008 objem vývozuo 28 % a dovozu o 27 %. Příjmy z průmyslového vývozuPřestože MMF poskytl 0 Maďarsku záchrannýbalíček, forint se v březnu 2009 propadl na rekordníPo rozpadu Sovětského svazu 0 došlo ve všech bývalýchsocialistických republikách k rychlé přestavbě státníhozřízení. Maďarsko nadšeně přijalo kapitalismusse v prvních dvou měsících roku 2009 meziročně propadlyo 30,4 %; v únoru 2009 byly o 31,1 % nižší 96 než sl maďarský HDP mezi prvním a druhým čtvrtletím a stalo se zastáncem privatizace aktiv. I přesto seminimum. Podle posledních údajů Eurostatu 100pokle-100 69100100 6910098v únoru 2008. Od prosince 2008 do února 2009 nezaměstnanosto 1 %. 2 Vláda předpokládá, že za celý rok dojde několik následujících vlád snažilo zachovat sociálnídramaticky vzrostla o 1,1 % na 9,1 %; k poklesu o 3,5 %, ale jiné zdroje uvádějí 5 až 6 %. KrioIEG of Poland = 70 BCI of Portugal = 99,4zaměstnání tehdy hledalo 378 000 lidí.IEG of Portugal = 73,197100 100 10099100 99100 100 1001001 Ministerstvo financí, 29. října 2008.2 Viz: .1003 Po Německu jsou nejvýznamnějšími spotřebiteli maďarskéhozboží Rakousko, Itálie, Francie, Velká Británie, Rumunsko,Polsko a Spojené státy americké.100100Národní zprávy 56 Social Watch100 10010095

záchrannou síť. Vlády MSZP se vyznačovaly zvlášťvýraznou snahou chránit důchodce, neboť věděly, žejakékoli krácení jejich příjmů by vyvolalo ostrý odporstarší generace voličů, jež byla hlavní oporou socialistů.Na počátku 90. let prudce stoupl počet důchodců,protože nově privatizované společnosti přistoupilyk rozsáhlému propouštění zaměstnanců. Jít do důchoduse stalo atraktivní alternativou k nezaměstnanosti,protože zaměstnancům s vyššími platy byly přiznányrelativně vyšší důchody než v mnoha jiných zemích.Průměrný důchod se pohybuje kolem 350 USD měsíčněa nepodléhá zdanění. V zemi, kde průměrná čistámzda po zdanění činí jen o málo více než 500 USD,je to velmi solidní příjem. Hranice pro odchod dodůchodu je pro muže stanovena na 62 let, ale mohouo něj zažádat dříve, pokud mají odpracováno 40 let,a finanční motivace pracovat dále je mizivá. PrůměrnýMaďar odchází do důchodu v 58 letech a ve věkovékategorii mezi 60 a 64 lety dnes zůstává v zaměstnánípouhé 1 % lidí. Podle odhadů OECD budou maďarskévýdaje na důchody v následujících desetiletích patřitk těm nejrychleji rostoucím v Evropě. Už teď v zemis celkovým počtem obyvatel kolem 10 milionů žijí 3miliony důchodců.Do státního důchodového systému přispívají jakzaměstnavatelé, tak i zaměstnanci, ale jejich příspěvkynestačí na pokrytí všech výdajů. Vláda dorovnávározdíl ze státního rozpočtu. Maďarsko už léta nechávásvůj rozpočtový deficit narůstat, aby zaplatilo sociálníprogramy, a roční výdaje na důchody samy o sobě přesahují10 % HDP. Vláda na financování těchto výdajůvydávala státní dluhopisy, v říjnu 2008 je však investořipřestali nakupovat. MMF sice poskytl Maďarskuzáchranný balíček, aby mohlo splatit své dluhy, alevelká část zahraničních investorů zemi přesto opustila,čímž poslali k zemi domácí měnu a zhoršili vyhlídkyna další hospodářský vývoj.Kritici prohlašují, že země si nemůže dovolitdůchodový systém, který povzbuzuje pracujícík odchodu do důchodu v mladém věku, resp. když trpírelativně nezávažnými zdravotními obtížemi. MMF,podporovaný maďarskými reformisty, se zvlášť tvrdězasazuje o omezení „13. důchodu“, vyplácení měsíčníprémie všem důchodcům, které roku 2003 zavedl Gyurcsányhopředchůdce.Poté, co byl Gyurcsány v roce 2006 znovu zvolendo funkce, navrhl reformu důchodového systému,která zahrnovala mimo jiné i zrušení 13. důchodu,ale chtěl, aby současní důchodci dostávali stejnousumu, jen rozdělenou do 12 měsíčních dávek. Zároveňnavrhoval postupně zvyšovat věkovou hranici proodchod do důchodu tak, aby do roku 2020 dosáhlaúrovně 65 let pro ženy a do roku 2050 úrovně 68-69let pro muže. Nový předseda vlády Gordon Bajnai budepravděpodobně nucen navrhnout zásadnější úspornáopatření, která by pro mnoho starších obyvatel mohlamít katastrofální následky. Stárnoucí důchodci už teďobviňují politiky z toho, že se zřekli závazků předchozígenerace a nechávají je žít v nejistotě.V roce 2003 představovaly sociální výdaje 21,4 %HDP, méně než průměr Evropské unie ve výši 28 %.Služby spojené s podporou rodin dosáhly výše 2,7 %HDP a tím jen čtvrtiny průměru EU přepočítaného naobyvatele. Sociální systém je diverzifikovaný a zahrnujesociální asistenci, podporu rodin, dávky proobčany se zdravotním postižením, důchodový systéma vyrovnávací příspěvky.V roce 2006 byl systém standardizován, zmodernizována zefektivněn. Reálná hodnota výhod závislýchna zjištění finanční situace příjemce až do roku 2004klesala, ale systémy výplaty běžných vyrovnávacíchpříspěvků a starobních důchodů byly v letech 2005a 2006 upraveny. Od té doby byl systém velkorysejšívůči sociálně nejslabším skupinám. Sociální podporaa podpora v rodičovství představují komplexní systémzákladních a specializovaných dávek, který vznikalv průběhu posledních dvou desetiletí. V programechposkytování individuálních služeb, zejména v menšíchkomunitách, stále přetrvávají výrazné mezery co dokapacity i dostupnosti.Index dětské chudoby představuje asi 1,5-násobekprůměru Evropské unie. Téměř jedna pětinamaďarských dětí žije v domácnostech, jejichž příjemna hlavu leží pod 60 % mediánu. Dětská chudoba jeobvykle důsledkem nezaměstnanosti rodičů a geografickéhoznevýhodnění. Selekční mechanismy vevzdělávacím systému navíc posilují vliv rodinnéhozázemí na studijní možnosti dětí, místo aby se snažilyjej vyrovnávat. Rodiče s nízkou úrovní vzdělání, sešpatnou pozicí na trhu práce a žijící v izolovanýchoblastech tyto nevýhody obvykle přenášejí na svépotomky.Bajnaiův úsporný programPremiér Bajnai nastoupil do funkce ve chvíli, kdy zeměprožívala nejhorší hospodářský úpadek za poslednídvě desetiletí. Aby zachránil rozpočet, udržel jejv mezích požadavků MMF a obnovil důvěru investorů,připravil plán, jehož součástí je omezení důchodů,zaměstnaneckých výhod ve veřejném sektoru, dávekv mateřství, subvencovaných hypoték a podpory proenergetický a dopravní průmysl.Nejzajímavějším rysem Bajnaiova původníhoplánu – jenž byl označen za jeho „politický manifest“– je důsledně prosazovaný názor, že naléhavost situacevyžaduje „okamžitou a rozhodnou reakci“. Varovalveřejnost, že se v červenci chystá představit „nevyhnutelná,bolestivá opatření“. Jeho hlavním cílemje zachránit co největší množství pracovních místa zabránit tak společenským nepokojům a prohlubovánípropasti mezi bohatými a chudými v maďarskéspolečnosti. Zároveň chce dosáhnout relativní stabilityforintu, snížit schodek státního rozpočtu a conejrychleji svou zemi dovést do eurozóny. K dosaženívšech těchto cílů bude podle jeho vlastních slov nutná„revize celé státní struktury a rozsáhlé úspory v administrativě“.Jejich součástí by mělo být zmrazení platůve veřejném sektoru na dva roky a zrušení jejich 13.platu, a to od roku 2010. Zároveň by se měly snížittransfery centrální vlády místním samosprávám.Mezi další body jeho plánu patří:• Zvýšení důchodového věku. V současnosti je stanovenna 62 let, ale skutečný průměr se pohybujekolem 58 let. Bajnai se chystá od roku 2010zavést reformy včetně zrušení „13. důchodu“.• Snížení nemocenských dávek. V současnostidostávají zaměstnanci po vystavení potvrzenío pracovní neschopnosti 70 % své mzdy po dobušesti měsíců. Polovinu této částky hradí zaměstnavatel.• Zmrazení příspěvků na děti. Tento příspěvekcelá léta stoupal. Bajnai plánuje omezit podporuv rodičovství na tři roky a úlevy na dítě na dvaroky.• Snížení příspěvků. Bajnai usiluje o dočasnépřerušení finančních příspěvků pro mladé rodinys dětmi, které plánují koupi prvního bytu,a snížení podpory na spotřebu zemního plynua tepla. Všechny tyto příspěvky by měly být zrušenypo roce 2010. Kromě toho navrhuje předsedavlády snížení subvencí pro veřejnou dopravu,zejména maďarské dráhy, a veřejné rozhlasovéa televizní vysílání. Výrazné snížení čeká i vládnípříspěvky pro zemědělce.Přestože Bajnai omezuje vládní výdaje, chce poskytnout„první pomoc malým a středním podnikům, kteréposkytují dvě třetiny pracovních míst v zemi“, a to tím,že sníží daňové zatížení zaměstnavatelů i zaměstnanců.V neposlední řadě počítá se stimulačním balíčkem,financovaným z peněz Evropské unie, který by zmírnildopady krize na jeho zemi a výhledově pomohl jipřekonat. nSocial Watch57Maďarsko

MEXIKO10083Prohlubující se krize ohrožuje sociální práva1005400Problémy jako rostoucí chudoba, kolaps sektoru zemědělství či pokles HDP existovaly v Mexiku už9754dlouho před tím, než na 100zemi 67dolehla současná krize. 100Menší úpravy, 100 které vláda ohlásila, jen posilují 10099neoliberální ekonomický model, a na obzoru jsou sociální nepokoje. Občanská společnost ovšemsestavila celou řadu návrhů alternativníchBCI of Hondurasstrategií,= 82,4které by měly být odpovědíIEGnaof Hondurasrozličné problémy,= 68,9minimalizovat dopady krize a reformovat ekonomický model.100100s podporou Espacio DESC 1Laura Becerra Pozos 2Areli Sandoval Terán 3Celá řada mexických organizací občanské společnostise shoduje na tom, že současná globální krizeje systémovým selháním a důsledkem vyčerpáníkapitalistického neoliberálního modelu, postavenéhona finanční deregulaci a liberalizaci. Krize se netýkápouze finančního systému, ale i dostupnosti potravin,zaměstnanosti, životního prostředí, energetiky a dalšíchodvětví, a ačkoli její dopady pociťují lidé na celéplanetě, zvlášť silně dopadla právě na oblast Jihu. 4Jak vysvětluje Arturo Guillén, krize sledovalakomplikovanou trajektorii a její poslední fázi odstartovalarealitní krize ve Spojených státech a následujícíhospodářská recese, která projevila tendenci rychlese „globalizovat“ a prudce snížit HDP zdánlivě silnýchekonomik v Evropě a Asii. 5 Krize se rozšířila i doLatinské Ameriky, kde se její dopad země od země,oblast od oblasti a odvětví od odvětví lišil, ale nenímožné všechnu vinu za ni připisovat výlučně faktorůmležícím za hranicemi tohoto regionu. 6Dopady krize na Mexiko 7Aniž bychom chtěli snižovat závažnost dopadů globálníkrize na zemi, je třeba říci, že velká část problémů1 Espacio DESC je referenční skupinou pro Social Watchv Mexiku a zabývá se problematikou hospodářských,sociálních a kulturních práv.2 Výkonná ředitelka DECA Equipo Pueblo, A.C., od roku 2006koordinačního orgánu Social Watch v Mexiku; .3 Koordinátorka Programu občanské diplomacie, DESCA, a SocialWatch Mexiko; .4 Za nový ekonomický a sociální model. Vraťme finančnictví tam, kampatří! (For a New Economic and Social Model. Let’s Put Finance in itsPlace!) Petice nevládních organizací, odborových svazů a sociálníchhnutí vycházející ze série seminářů Světového sociálního fórav Belem, 2009. Viz: .5 Guillén, A. Globální krize a generalizovaná recese, předběžnáverze (La Crisis Global y la Recesión Generalizada, versiónpreliminar). Mexico City: Metropolitan Autonomous University(UAM) Iztapalapa, březen 2009.6 Globální krize a Latinská Amerika (The Global Crisis and LatinAmerica), Deklarace mezinárodního sympozia konanéhov UAM - Iztapalapa, Mexiko, leden 2009.7 Hodnocení vychází z dokumentů publikovaných Národnímhnutím za potravinovou a energetickou autonomii, právapracujících, demokracii a svobodu, a Demokratickou aliancíobčanských organizací (ADOC), jakož i z práce „Analýza krizea strategie“ (“Crisis Analysis and Strategy”) organizace EspacioDESC (23. dubna 2009) – sítě, jejímž členem je Equipo Pueblo.Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 95 95GEI = 61Děti s ukončeným5 ročníkem9497100 100Asistované porody0Děti které se dožijí 5 letBCI of México = 95,2– například nárůst chudoby v absolutním vyjádření,kolaps v sektoru zemědělství, nedostatky v tvorběnových pracovních míst (přesto, že před krizí mělazemě příznivou bilanci zahraničního obchodu) a poklesHDP – tížila ekonomiku již dříve. 8 Systémová krizetyto problémy nepochybně 100 prohloubila.98Následující údaje poslouží jako ilustrace celonárodníchrozměrů krize:• Celosvětový nárůst cen pohonných hmot vedlke zvýšení cen potravin převyšujícímu obecnoumíru inflace. V lednu 2009 se ceny potravin zvýšilyo 11,3 %, zatímco inflace činila 6,3 %. Dopad0zdražování nejsilněji pocítily sociálně slabé99skupiny, 100 které na nákup potravin vydávají 100 většíprocento svých příjmů. 9• Ve třetím čtvrtletí roku 2008 ležely příjmy 71,3 %ekonomicky BCI aktivní of Polonia populace = (31 99,1 milionů lidí)pod hranicí trojnásobku minimální mzdy – 152mexických pesos (asi 11,4 USD) denně. Nezaměstnanostčinila 4,2 %, což znamená, že bezpráce bylo 1,9 milionů lidí, a dalších11,8 milionůpřežívalo v neformálním zaměstnání. 10100• Vývozy do Spojených států se prudce propadlya stovky tisíc lidí ztratily zaměstnání, neboť498 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočetv kontextu finanční krize 2008-2009“ (“Mexico: Poverty andSocial Budget Within the Context of the 2008-2009 Financial0Crisis”). Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC,23. dubna 2009.9 Serdán Rosales, A. na základě údajů Bank of Mexico 87 (2009)a Národního 100 průzkumu příjmů a výdajů domácností (ENIGH 1002006) „V kontextu finanční krize 2008-2009.” Prezentacepřednesená na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009.10 Údaje Národního statistického a geografického institutuBCI of Uganda = 59,2(INEGI), vycházející z Národního průzkumu zaměstnánía zaměstnanosti (ENOE), třetí čtvrtletí roku 2008, zveřejněnov El Financiero, 18. listopadu 2008.Index Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na moci44100 10099Ekonomická aktivitaVzděláníIEG of Mexico = 60,5společnosti snižují vlastní náklady. V listopadu2008 poklesly vývozy průmyslových výrobkův průměru o 7,3 %, ovšem vývoz do Spojenýchstátů se propadl o 18 %. 11• Za severní hranicí země došlo k poklesu zaměstnanostimexických 100 imigrantů a spolu s ní klesái objem finančních prostředků, které posílajídomů svým rodinám. V prosinci 2008 byly tytoplatby o 9,8 % nižší než 45 ve stejném měsíci předchozíhoroku. Domácnosti patřící mezi 20 %nejchudších příjemců těchto prostředků tak0získaly jen 6 z 10 pesos. 12 Pro některé domácnostije pokles podpory od rodinných příslušníkův zahraničí vůbec nejcitlivějším zásahem100 69do rozpočtu. 1310096• Do února 2009 narostla nezaměstnanost na5,3 % 14 a průmyslová IEG of Poland produkce = 70 pokleslao 13,2 %, 15 což jsou nejhorší údaje od takzvané„tequillové krize“ v polovině 90. let minuléhostoletí a zároveň neklamný příznak, že začalahluboká recese.100 100100Tíživý dopad krize na trh práce poslouží jako výmluva100ke zmrazení nebo snížení mezd, zaměstnání se staneještě nejistějším, zaměstnavatelé získají větší svobodupři najímání a propouštění a některá pracovní3711 Serdán Rosales, 200912 Ibid.42 13 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočty100v kontextu 100 finanční krize 2008-2009“ (“México: Pobreza8183 100100y presupuesto social en el contexto de la crisis financiera2008-2009”), na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009.14 ENOE, březen 2009. Ke stažení na: .IEG of Uganda = 67,215 Viz: .1000039100Národní zprávy 58 Social Watch10096100

místa budou outsourcována; to všechno omezí právaa oslabí pozice odborových svazů. 16Ve venkovských oblastech vyvolala nevyrovnanázemědělská politika a lhostejnost vlády během let třihlavní problémy, jež současná krize výrazně prohloubila:(1) spekulace s potravinami na akciovém trhu, kteráodsouvá základní potraviny z dosahu chudších domácností;(2) zahlcení národních trhů potravinovými produkty,které vyrábějí či prodávají nadnárodní korporace,jež obětují půdu, lesy a zásoby vody za účelem zvýšeníproduktivity a ničí – zejména tradiční – systémy výroby;a (3) záplava geneticky modifikovaných semen, kterévytlačují přirozené osivo a narušují prastaré ekosystémy.17 Národní kampaň Není země bez kukuřice, 18kterou podpořila i naše organizace, navrhuje takováopatření, jako například přesun od zemědělskéhomodelu postaveného na rozsáhlých monokulturách,vyžadujících používání velkého množství vody, technikya kontaminujících látek, směrem k udržitelnémufarmaření, jež by nejen reagovalo na národní potřebyzásobování potravinami, ale zároveň ztělesňovalo zodpovědnýpřístup k životnímu prostředí.Na základě tohoto hodnocení je možné říci,že Mexiko čelilo nejhoršímu myslitelnému scénáři,jakým se mohla vyvinout krize, k níž země už několiklet spěla. Vláda nekriticky přijala neoliberální modelekonomiky, přičemž celá řada z nově ohlášenýchopatření jsou pouze drobné úpravy, jež tento modeldoplňují a posilují jeho pozici.Reakce vlády a občanské společnostiV průběhu nedávného Summitu amerických státůpotvrdila hospodářská komise pro Latinskou Amerikua Karibik 19 skutečnost, že země v Latinské Americenemají jednotnou strategii, jak krizi překonat, aleoznámily a zavedly celou řadu rozdílných opatření, jakjsou znázorněna v tabulce.V říjnu 2008, krátce poté, co vláda zdůrazňovala, žekrize ve Spojených státech se Mexika díky „silným veřejnýmfinancím země“ dotkne jen minimálně, byl vyhlášenProgram na podporu růstu a zaměstnanosti (PICE), pětibodovýprotikrizový plán, který se skládal z: (1) rozšířeníveřejných výdajů na infrastrukturu za účelem povzbuzeníekonomického růstu; (2) změny pravidel týkajících setěchto výdajů, jež měla celý proces urychlit; (3) zahájenívýstavby nové rafinerie; (4) spuštění mimořádného podpůrnéhoprogramu pro malé a střední podniky; (5) posíleníkonkurenceschopnosti národního průmyslu pomocínových deregulací a ochranářských tarifů.Zároveň federální vláda připomněla, že zeměuž několik let snižuje své zahraniční zadlužení, že16 de la Cueva, H. „Existuje jiná integrace a jiná cesta z krize:scénáře vývoje v Amerikách v roce 2009 a výzvy pro hnutíodborových svazů“ („Otra integración es posible y otra salidaa la crisis también: escenarios de las Américas en el 2009 y losretos del Movimiento Sindical“). Mexico City, 2009.17 Quintana, V. „Válka, o které Obama neví“ (“La guerra queObama ignora”). La Jornada, 17. dubna 2009.18 Další informace viz: .19 ECLAC. „Reakce vlád amerických států na mezinárodní krizi:Syntetická prezentace politických opatření vyhlášených do31. března 2009“ (“The Reaction of the Governments of theAmericas to the International Crisis: A Synthetic Presentationof the Policy Measures announced up to 31 March 2009”). Pátýsummit amerických států, Port of Spain, 17. - 19. dubna 2009.Ke stažení na: .míra inflace dosahuje nejnižší úrovně v celé LatinskéAmerice a že ve státních rezervách je 90 miliard USD,díky kterým ekonomika odolala tlakům na platebníbilanci. 20 O šest měsíců později, během summitu G20na počátku dubna 2009, vláda získala podporu proúvěr 47 miliard USD, který požadovala od Mezinárodníhoměnového fondu. Kromě toho bylo v průběhutéhož summitu ohlášeno, že rozvíjející se ekonomiky –a mezi nimi i Mexiko – obdrží další úvěry v celkové výši850 miliard USD, mimo jiné na financování proticyklickýchvýdajů, rekapitalizaci bank a infrastrukturu. 21Ještě dřív, než vůbec sáhla na úvěr 57 miliard USDod MMF, Světové banky a Interamerické rozvojové banky,zvýšila vláda prezidenta Felipe Calderóna veřejný dluho 968,48 milionů mexických pesos (asi 72,74 milionůUSD), a to jen za první dva roky ve funkci (2007–2008).Je to dvanáctkrát více než zadlužení za první dva rokyvlády Ernesta Zedilla (1995–1996), kdy se Mexiko muselovypořádat s nejhorší ekonomickou krizí za posledních60 let. 22 Je nanejvýš znepokojivé, že tato opatření – kromětoho, že prohlubují veřejný dluh – dál posilují pozicineoliberálního ekonomického modelu a jeho institucí, ačbylo na mnoha různých fórech poukázáno na jeho omezenía nedokonalosti. Je to překvapivé i z toho důvodu, žecelá řada latinskoamerických zemí tento model postupněopouští a snaží se hledat nová opatření či postupy.Tváří v tvář krizi narůstaly nejen veřejné nepokoje,ale i množství návrhů, které prosazuje občanskáspolečnost. Například Národní hnutí za potravinovoua energetickou autonomii, práva pracujících, demokraciia svobodu v dopise datovaném 16. dubna 2009a adresovaném prezidentu Spojených států BarackuObamovi navrhuje iniciovat na nejvyšší úrovni dialogo tématech jako urgentní renegociace Severoamerickédohody o volném obchodu (NAFTA) a zajištění právzaměstnanců, sociálních a lidských práv v oblasti. To byznamenalo mimo jiné založení Asymetrického kompenzačníhofondu pro Severní Ameriku, vyjednání bilaterálnídohody o imigraci a podpis dohody o podpoře Smlouvyo hospodářském a sociálním rozvoji v Severní Americe.Existují ovšem i názory, že období krize představuježivnou půdu pro nové teoretické koncepty.Každopádně je důležité generovat nové myšlenky,alternativy a strategie, které by byly schopné vyrovnatse s „krizí“, ať už by přispěly k minimalizaci jejíchdopadů nebo k revizi ekonomického modelu.Dohled nad veřejnými výdajiV krátkém a středním časovém horizontu bude zásadnísoučást agendy občanské společnosti, pracujícína sociálním rozvoji a lidských právech, představovatdohled nad veřejnými výdaji. Týká se to zejménazávazku státu věnovat nejvyšší množství dostupnýchzdrojů k postupnému zajišťování ekonomických, sociálnícha kulturních práv, jakož i premisy, že „i se značněomezenými zdroji, ať už kvůli procesu přizpůsobování,20 El Universal. „Calderón představuje pětibodový protikrizovýplán“ (“Anuncia Calderón plan anticrisis de cinco puntos”).8. října 2008. Ke stažení na: .21 La Jornada, 3. dubna 2009.22 González, S. a Rodríguez, I. „Calderón za dva roky zvýšilveřejný dluh téměř o jeden bilion pesos“ (“Calderón increasedpublic debt by almost one trillion pesos in 2 years”). LaJornada, 13. duben 2009.TABULKA 1. Klasifikace vládních opatřenína utlumení krize v Latinské Americeohlášených či již zavedených v MexikuMonetární a finanční politika:• snížení a/neboflexibilizacebankovních rezerv• zabezpečení likvidityv národní měněFiskální politika:• snížení daní / zvýšenípříspěvků• zvýšení a/nebopřislíbení investic(infrastruktura)Devizová politika a zahraniční obchod:• zabezpečení likvidity v zahraniční měně(vyjma centrálních bank, které intervenovaly veprospěch vlastní měny prodejem devizových rezerv)• zvýšení cel či omezení dovozu• snížení dovozních kvót• financování vývozců• vyjednávání úvěrů u mezinárodních finančních institucíSektorová politika:• bydlení – maléa střední podniky• zemědělství – turismus– průmyslPráce a sociální péče:• podpora zaměstnanosti• sociální programyZdroj: vytvořeno autory na základě údajů ECLAC (2009).hospodářské recesi nebo jiným faktorům, je možné,a dokonce je naší povinností, chránit zranitelné příslušníkyspolečnosti přijetím relativně nízkonákladovýchprogramů”. 23 Stojí za zmínku, že na krizi v roce1995 tehdejší vláda reagovala omezením výdajů, kterése zásadním způsobem dotklo vzdělávání, zdravotnictvía energetiky a mělo velmi negativní dopad nadosažení ekonomických, sociálních a kulturních práv.Ačkoli se vláda doposud zaručovala, že zachová plánovanévýdaje na stejné výši, je nezbytně nutné, aby sejejí rozpočtové priority zaměřily na efektivní a udržitelnéřešení sociálních problémů „snížením provozníchvýdajů, nalezením nových priorit a omezením nákladůna administrativu v určitých odděleních“. 24Z perspektivy lidských práv je rovněž nutné sledovatinvestice do infrastruktury, propagované jakosoučást PICE, zejména za účelem toho, aby bylo v případěvelkých projektů (stavba přehrad apod.) zajištěno,že komunity, které budou realizací pravděpodobnědotčeny, budou řádně informovány a konzultovány,a že sociální a environmentální studie efektivněvyhodnotí životaschopnost projektů i jejich přínosk rozvoji hospodářství.V dlouhodobém horizontu se nabízí příležitostnačrtnout a prosazovat spravedlivější ekonomickýa sociální model jako cestu ze současné krize a zároveňzpůsob, jak zabránit jejímu případnému opakování. 25Respektování mezinárodního konceptu lidských práv jekaždopádně klíčovým referenčním bodem, který umožnívznik „nového Mexika“ i „nového světa“.n23 UN CESCR. „Obecná poznámka č. 3: Povaha závazku státua politických stran“ (“General Comment Nº 3: The nature ofStates parties obligations”), odstavec 12. Výbor Organizacespojených národů pro ekonomická, sociální a kulturní práva.1990. Ke stažení na: .24 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočetv kontextu finanční krize 2008-2009“ (“Mexico: Poverty andSocial Budget Within the Context of the 2008-2009 FinancialCrisis”). Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC,23. dubna 2009.25 Héctor de la Cueva, op. cit.Social Watch59Mexiko

100MOLDAVSKO54Přece jen krize1009910045000Moldavsko prožívá neklidné časy. Vládnoucí komunistická strana před dubnovými volbami975410099100 100 bagatelizovala 100 dopady 100 finanční krize, ačkoli odborníci 100 uváděli, že země, 100 ve 68 kterých celou třetinu 100 HDP9996představují příchozí transfery peněz od pracovníků v zahraničí, tedy i Moldavsko, budou patřit mezi ty82,4 IEG of Hondurasnejzranitelnější.= 68,9Hned po volbáchBCIzačalaof Hungríavláda=hospodářskou99,3krizi naopak popisovatIEG of Hungaryjako „katastrofu“.= 69,8Ovšem opatření, která proti ní zavedla, se zatím míjejí účinkem.100získal navrch nad ostatními kandidáty, kteří se zaměřovalina rusky mluvící voliče.(GEI - Gender Equity Index)Centrum Partnerství pro rozvojIndex Genderové SpravedlnostiDiana Mocanu100Zároveň se zhoršilo 100 mezinárodní postavení Moldavskaa jeho snaha stát se členem Evropské unie100GEI = 74Podíl na mociMoldavsko v současnosti prožívá divoké politické byla ohrožena. Velké množství předvolební rétoriky sezvraty. V dubnu 2009, když vládnoucí Strana moldavskýchkomunistů (SMK) zvítězila ve volbách, vyšly moldavské demokracie, jakož i záruky pokroku vstříctočilo kolem toho, že dubnové volby budou „testem“5239do ulic tisíce demonstrantů, kteří ji obviňovali ze integraci do Evropy (více než polovina moldavského000zpronevěry, potýkali se s policií a dokonce vzali útokembudovu parlamentu. Vláda prohlašovala, že spor ské unie, pracuje tam velká část obyvatel země a přeszahraničního obchodu NO se uskutečňuje VA se členy Evrop-9744o výsledky voleb měl být jen zástěrkou pokusu o státní 70 % občanů podporuje evropskou integraci). Předběžnévýsledky tohoto „testu“ však nebyly povzbu-98100 100 100100 100100 72100převrat, který byl připravován s podporou Rumunska. 99Později, poté co se v červnu parlamentu nepodařilo divé: zneužívání úředních zdrojů, neustálé obtěžování Ekonomická aktivitaVzdělánízvolit nového prezidenta,IEG ofprezidentMexicoa=předseda60,5SMK opozice, vedoucí ažBCIk protestůmof Moldaviaa povstáním,= 0a do očíIEG of Moldova = 73,9Vladimir Voronin veřejně „ukončil politické partnerství“s opozicí.bijící porušování lidských práv ze strany pořádkových čtvrtletí roku 2009. 3 Podle předsedkyně moldavskésložek.vlády Zinaidy Greceanii stojí za těmito jevy předevšímNová politická realitaMoldavská společnost byla výrazně rozdělena pokles vývozu a dovozu, snížení výroby a omezenía situace se vyhrotila – nejen kvůli způsobu, jakým přílivu transferů. V takové situaci je pro MoldavskoSkutečnost, že se politická krize časově prolínalas ekonomickou a finanční krizí, 100 jen prohloubila propastmezi vládou a opozicí, které se dnes shodně zříkajízodpovědnosti a dávají současný stav za vinu druhéprobíhala předvolební kampaň, ale především kvůlichování pořádkových jednotek 100 99 v povolebním období.Politická stabilita bude v zemi obnovena jen tehdy,pokud budou dubnové události řádně vyšetřeny.jedinou cestou z krize taková politika, která v zemizajistí a zachová ekonomickou 100 stabilitu.Předsedkyně vlády uvedla, že investice do infrastrukturypřijdou nejen ze státního rozpočtu, ale i zestraně. Z nových parlamentních voleb 29. červencevzešel parlament, v němž žádná strana nezískala Krize a příležitostikterý se má uskutečnit na severu země a obnáší 600zahraničních zdrojů. Zmínila 53 český investiční projekt,45většinu, tím méně pak 61křeslovou kvalifikovanou0většinu požadovanou ke zvolení nového prezidenta.Čtyři hlavní opoziční skupiny získaly v parlamentuAčkoli před volbami v dubnu 2009 vláda vehementněpopírala zprávy o tom, že by zemi hrozila krize,0a snažila se uměle udržovat ekonomickou situaci,milionů eur na vybudování elektrárny. Podle předsedkyněvlády poslouží k zachování makroekonomické0stability a utlumení dopadů krize také liberální ekonomickáreforma (legalizace kapitálu, daňová amnestie,9999 dohromady 53 křesel. To stále nestačí na to, aby Světová 100 100banka tento optimismus nesdílela a zařadila100 100 69100100 100100 69100100prosadily zvolení prezidenta dle vlastní volby, 96ačkoliMoldavsko do skupiny rozvojových zemí s nejvyšší daň z reinvestovaných příjmů i přísné bankovní 98 regulace,představitelé všech čtyř stran se zavázali k vytvoření mírou zranitelnosti. 2 Po volbách však prezident Voroninkteré byly v poslední době zavedeny).na setkání saliance, jež by ukončilaIEGvláduof Polandkomunistů.= 70 BCIpodnikateli,of Portugalčleny= 99,4současné vlády, Ministr financíIEG ofuvedl,Portugalže moldavský= 73,1finančníZároveň se do středu pozornosti opět dostala poslanci a dalšími politiky prohlásil, že „krize je jako systém stojí na solidních základech a během posledníhodohoda o Podněstří. Je to důsledkem předvolebnístrategie prezidenta Voronina, který v ruském sanatoriuBarvicha podepsal dohodu, vnímanou opozicíjako kapitulace před ruskými zájmy. 1 Následkem tétopožár, jako katastrofa“. Představitelé vlády poslézevysvětlovali, že zlehčování hrozící krize před volbamimělo za cíl „zabránit panice“.Přestože Moldavsko dosahovalo ještě v roceroku se kapitalizace bank zvýšila o 26,8 %, jejichaktiva vzrostla o 22,3 % a úvěrová portfolia o 19,4 %.Důsledkem toho se likvidita moldavského bankovníhosystému v současnosti pohybuje kolem 30 %dohody by mohlo dojít k legalizaci pobytu vojsk, země 2008 solidního ekonomického růstu (7,2 %), druhávlna globální finanční krize zemi těžce zasáhla. o omezení rizika (nejméně 20 %). 4a podstatně převyšuje limity stanovené v předpisech10010010095by se mohla stát konfederací, nebo by Moldavskomohlo o oblast Podněstří přijít úplně. Opozice se obává,že z moldavské suverenity, nezávislosti a územnícelistvosti zbývá už jen málo, a 37 cítí právo nesouhlasits tím, jak vysokou cenu vůdce SMK zaplatil za ruskoupodporu ve volební kampani, 0 ve které tímto krokemPrvotní následky se projevily už v posledním čtvrtletíroku 2008 a potvrdily je statistické údaje za první02 Světová obchodní organizace. „Světová banka zahrnulaSpolečnost pro participační demokracii všakoznámila, že vzhledem k hospodářské 52 krizi velkémnožství domácích bank přestalo poskytovat jednotlivcůmspotřebitelské úvěry a hypotéky a zdráhají seúvěrovat i malé podniky, které 0 – zvlášť ve stavebnictví– ztrácí schopnost splácet své dluhy. Na druhou stranuje pravda, že tváří v tvář riziku devalvace národní95Moldavsko mezi rozvojové země s nejvyšší úrovní zranitelnosti87100 991 Prezident Voronin, ruský prezident Dmitrij Medvěděvvůči světové krizi“ (“The World Bank has Included Moldova100 8183 100100 72100100měny, leu, proti hlavním referenčním měnám97neprojevujíobčané o úvěry moc velký zájem.100a Ruskem dosazený „prezident“ Podněstří Igor Smirnovpodepsali 18. března Ruskem připravenou dohodu, v nížprohlašují, že „s ohledem na stabilizační roli existujícímírové operace se strany shodují na tom, že by bylo vhodné100 100among the Developing Countries with the Highest Levelof Vulnerability to the World Crisis”). 10. dubna 2009. Kestažení na: .v červnu 20094 První – a zatím jediná – banka, která ohlásila bankrot, bylaInvestprivatbank.ji transformovat v mírovou misi pod záštitou Organizace probezpečnost a spolupráci v Evropě pro [dosažení] uspořádáníPodněstří.“100BNárodní zprávy 60 Social Watch100 10010088

Za velkou část své likvidity vděčily moldavskébanky přílivu peněžních transferů od občanů pracujícíchv zahraničí. Je možné, že kvůli poklesu těchtotransferů hotovost v portfoliích bank poklesla. Z údajůMoldavské národní banky vyplývá, že devizové rezervyv dubnu 2009 činily 1,086 miliardy USD; oproti prosinci2008 se tedy snížily téměř o 586 milionů USD(35 %). Tento pokles mají na svědomí intervence naměnovém trhu a platby do zahraničí, zejména platbyna vyrovnání zahraničního dluhu země, ale i poklessměnných kurzů měn, jež byly součástí moldavskýchdevizových rezerv, vzhledem k americkému dolaru.Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, žepokud se transfery i vývozy budou i nadále snižovat,poklesnou devizové zásoby země o 1,3 miliardy USD,což bude v praxi znamenat, že se země ocitne zcelabez devizových rezerv.Na druhou stranu by však podle Akademie vědMoldavska (AVM) světová krize mohla mít na zemii pozitivní vliv. 5 Zatímco transfery a dovoz poklesnou,tento pokles vyvolá „stimulaci reálné ekonomiky,aby vyplnila vakuum na vnitřním trhu“. I u devalvaceleu se předpokládají určité pozitivní vedlejší efekty,například nárůst vývozu. Zpráva AVM zdůrazňuje, ženutnost zachování konkurenceschopnosti by mohlavést ke zvýšení kvality zboží na úroveň evropskýchstandardů. 6Země závislá na transferechPodle ekonomů Světové banky patří země, u nichžpeněžní transfery představují více než jednu třetinuHDP, mezi nejzranitelnější země vzhledem k hospodářskékrizi. Do této skupiny patří Moldavskos Tádžikistánem, kde transfery představují 35 %, resp.45 % HDP, a dále Arménie a Kyrgyzstán. V roce 2008poslali v zahraničí (většinou v Itálii a v Rusku) pracujícíMoldavané do své vlasti 1,66 miliardy USD jen skrzeoficiální kanály. Nedávný výzkum Mezinárodní organizacepro migraci potvrdil, že více než 35 % moldavsképopulace žije v domácnostech, jež přijímají transferyze zahraničí. 7Výzkum veřejného mínění, který v Moldavskuprovedlo CBS-AXA, ukázal, že 20 % moldavských příjemcůpeněžních transferů z roku 2008 již peníze zezahraničí nedostává, a dalších 45 % uvedlo, že dostáváméně nebo výrazně méně než v loňském roce. 8 Ovšemi přes mnoho odhadů a obav neexistují žádné důkazy5 Frunza, V. „Všechno zlé je k něčemu dobré: Světovákrize a její pozitivní efekt na Moldavskou republiku“(“All Bad is for Good: World Crisis Might Have PositiveEffects for the Republic of Moldova”). 28. dubna 2009. Kestažení na: .6 Ibid.7 Viz: .8 Viz: .o tom, že by hospodářská krize vyvolala hromadnýnávrat emigrantů, ačkoli se množství těch, kteří sedočasně vrátili do vlasti, v roce 2008 zdvojnásobilo(ze 4,9 % na 9,1 %) a 8 % z nich oznámilo, že se vracínadobro. Zvlášť zajímavé je, že jako hlavní důvod pronávrat uvádí rodinu, zatímco ztráta zaměstnání a úbytekfinančně zajímavých pracovních příležitostí pro něúdajně byly jen druhotnými důvody.Reakce vládyPrioritou vlády je vyplácení mezd, důchodů, stipendiía sociálních dávek. 9 I nadále budou prosazoványa spouštěny programy na povzbuzení nové ekonomickéaktivity a infrastrukturní projekty, jejichž cílemje zajistit Moldavsku ekonomickou stabilitu a přilákatnové zahraniční investory. Mezi opatření obsaženáv protikrizovém (či „proti-katastrofickém“) plánupředstaveném prezidentem Voroninem patří: zachování„nulové kvóty“ daně z příjmů společností po dobunásledujících čtyř let s cílem zachovat ekonomickéfaktory i v době globální krize; zavedení jednotné daněz příjmu pro fyzické osoby – například 15 % - a zvýšenínezdanitelné části příjmů; snížení příspěvků do systémusociální péče o 5 %; zvýšení DPH z 20 % na 22 %s cílem zajistit zdroje sociálního zabezpečení; a snížitrozpočtové výdaje pokud možno až o 20 %.Protikrizový plán obsahuje přibližně 40 pozměňovacíchnávrhů platných zákonů. Parlament se tímtoplánem bude zabývat poté, co bude schváleno novésložení vlády. Podle úřadujícího vicepremiéra žádnéz těchto opatření nepřinese rozpočtu nové příjmy.Nedostatky vládního plánuIon Sturza, bývalý ministerský předseda z roku 1999,prohlásil, že fiskální reformy jsou pro moldavskouekonomiku irelevantní a vzbuzují dojem, že vládavýměnou za politickou podporu nabízí nová privilegia.Podle jeho názoru navrhovaná opatření dokazují, žežádný z předchozích reformních kroků nebyl úspěšnýa nedosáhl zamýšlených výsledků.Na druhou stranu někteří ekonomové uvádějí,že snížení příspěvků na sociální zabezpečení o 5 %přichází příliš pozdě. Vytváří riziko dekapitalizacesociálních fondů a ohrožuje schopnost vlády vyplácetdůchody. Zvýšení DPH z 20 % na 22 % kromě tohoještě dál sníží spotřebu a omezí i vývoz. Vzhledemk tomu, že národní hospodářství stojí na spotřebě,bylo by lepší DPH naopak snížit. Pokud tato opatřenípředstavují celý „protikrizový balíček“, pak vládě nejdeo nic jiného než nashromáždit ve státním rozpočtunové finanční prostředky. n9 Viz: .ReferenceFrunza, V. (2009). „Všechno zlé je k něčemu dobré: Světovákrize a její pozitivní efekt na Moldavskou republiku“(“All Bad is for Good: World Crisis Might Have PositiveEffects for the Republic of Moldova“). 28. dubna 2009. Kestažení na: .Světová obchodní organizace. „Světová banka zahrnulaMoldavsko mezi rozvojové země s nejvyšší úrovní zranitelnostivůči světové krizi“ (“The World Bank has Included Moldovaamong the Developing Countries with the Highest Levelof Vulnerability to the World Crisis”). 10. dubna 2009. Kestažení na: .Social Watch61Moldavsko

100NĚMECKO1009444Klid před bouří: sociální dopady finanční krize100530Strategie německé vlády na zvládnutí krize neobsahuje sociální ani ekologické cíle. Její pobídkové9999balíčky a daňové úlevy jsou sociálně nespravedlivé; propouštění 100a nárůst 72 počtu zaměstnanců 100 na9796částečný úvazek odhalují odvrácenou tvář deregulace. Ačkoli německá oficiální rozvojová pomocIEG of Brasil vzrůstá = 68,2a závazky vůči nejméně BCI rozvinutým of Bulgaria = zemím 97,3 (LDCs) jsou v roce IEG 2009 of Bulgaria vyšší než = 73,4 kdykolijindy, stále jsou nedostatečné. Prohlášení kancléřky Angely Merkelové snad slibují nový přístupk mezinárodním vztahům, ale v praxi se vládní strategie na zvládnutí krize soustředí na země G20.98100 100 65100100 1000010093Social Watch NěmeckoUwe Kerkow100Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 9998GEI = 78Děti s ukončeným5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociPoslední tři roky se vyznačovaly poklesem nezaměstnanosti,ale také stagnací reálných mezd. 1 Jeovšem čím dál víc zřejmé, že25v rozporu s tvrzenímvlády nepřinesla nárůst zaměstnanosti deregulace0trhu práce; zasloužila se o to zdravá ekonomika sama.Teď, když se (úvěry financovaný) boom chýlí ke konci,se pomalu odhaluje 54i méně příjemná 62 stránka dere-100 100 100100 100100 100100gulace. Nezaměstnanost opět vzrůstá. Jako první to94pocítila neformální pracovní místa. Podle Annelie Buntenbachové,členky celostátní IEG of výkonné Eritrea rady = 47,1 NěmeckéIEG of Germany = 78,2Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníBCI of Alemania = 99,3konfederace odborových svazů (DGB), přišlo do konce Reakce vládyo pouhých 9 miliard ročně 5 - rozhodně ne dost naledna 2009 o své místo přibližně 120 000 dočasných Vládní opatření na ulehčení dopadů krize jsou to, aby se prorazil úzký profil ve veřejných investicích.pracovníků. 2následující:Na pouhé dosažení evropského průměru byOficiální statistiky nezaměstnanosti rovněž • 480 miliard eur připravených pro zvláštní stabili- Německo muselo vydat dalších 25 miliard eur; kroměstoupají, ačkoli zatím nijak drasticky. Podle Spolkovéhozační fond finančních trhů na pomoc ohroženým toho důraz na výstavbu silniční sítě, „šrotovné“ proúřadu práce byla 100 nezaměstnanost v lednu bankám. Dalších 80 100 miliard eur je připraveno pro automobilový průmysl 100 a renovaci vojenských kasá-922009 dokonce o 170 000 lidí nižší než o rok dříve. Míra rekapitalizaci a pohlcení tzv. toxických aktiv. ren tomuto programu na důvěryhodnosti rozhodněnezaměstnanosti očištěná o sezónní vlivy však stoupala,zatímco počet hlášených volných míst rychleNejenže daňové úlevy podkopou dopad pobídko-nepřidává.• 100 miliard eur na záruky likvidity a úvěrovékapacity pro průmysl, se zvláštním ohledem naklesal. 3 Šéf úřadu Frank-Jürgen Weise vyjádřil obavy,vých programů; zároveň jsou sociálně nespravedlivé,automobilový průmysl.že by počet nezaměstnaných 11 mohl ještě do koncejak je vidět z následujícího příkladu:0roku 2009 vystoupat ze současných 3,4 milionů až • 11 miliard eur na první 0 balíček pobídek (Konjunk-0 6,2• Podle výpočtů DGB by obcím mělo z obou pobídna4 miliony.turpaket I), který nabízí daňové úlevy a poskytujekových balíčků připadnout asi 11,51 miliardy eur.8836,2Reálný nárůst však zaznamenala práce na financování 98 projektů zaměřených na infrastrukturu,se zvláštním ohledem na sektor dopravy.97100100 100 Současně zavedené daňové úlevy však zároveňčástečný úvazek. 81100100 100100 100100Jen v únoru 2009 nabídlo 85více nežsníží rozpočty obcí o 6 miliard eur. „V 98,4 konečném16 900 společností 700 000 zaměstnancům z úsporných• 50 miliard eur na druhý balíček pobídek (Kon- důsledku nebude dostupná ani polovina slibovanýchdůvodů práci na částečný úvazek – o 648 800 víceprostředků IEG (...) of Je Lebanon diskutabilní, = 46,9 zda je taktoIEG of Kenya = 59 junkturpaket II). BCI Kromě of Líbano jednorázového = 95,6 příspěvkunež v předchozím roce. Dotčení zaměstnanci dostávají na dítě, známého jako Kinderbonus, a investic do skutečně možné zachránit nějaká pracovní místa,“zaplaceno jen za odpracované hodiny, ale zároveň získávajíinfrastruktury zahrnuje tento balíček daňové úle-uvádí ve svém stanovisku DGB. 6po určitou dobu – ta byla nedávno prodloužena vy a „šrotovné“, tedy dotaci ve výši 2 500 eur na• Struktura daňových úlev pro domácnosti je socina18 měsíců – státem subvencovaný příspěvek za nákup nového auta pro každého, kdo svůj starýálně nespravedlivá. Pracující s ročním příjmempráci na částečný úvazek. Aspoň zpočátku tedy dostávajídvě třetiny svého dosavadního platu a nepřicházejívůz nechá sešrotovat.do 10 000 eur získají daňové úlevy v celkové výši1001000,15 miliardy eur, zatímco 100 ti s ročními příjmy nado zaměstnání. 4 I přes existenci těchto příspěvků je Údaje o rozložení ekonomických 88 pobídek z příslušnýchministerstev jsou v některých případech53 000 eur ušetří téměř desetkrát víc. Jak sevšak již nyní jasné, že ekonomická a finanční krizeuvádí v závěru jedné analýzy: „Kromě zvýšenípoškodí sociální blahobyt několika milionů lidí. mnohem vyšší než ty právě uvedené. Napříkladpřídavku na děti v rodinách 47 s nízkými příjmyv listopadu 2008 ohlásila ministerstva průmyslupomocí Kinderbonusu (...) se nepočítá s žádným1 Social Watch Německo se rozhodl zaměřit se v letošní a financí, že první balíček ekonomických pobídek9dalším opatřením.”zprávě na reakci hospodářské politiky 0 na systémovou krizi, bude v průběhu roku 20100znamenat celkové výdaje0neboť právě v ní se nejlépe projevuje její sociální dopad na ve výši 32 miliard eur. Vláda však utrácí devětkrát Tento depresivní trend bude dále posílen „dluhovou100brzdou“ 56 představenou německému Spol-německou společnost.47až desetkrát 100 víc hotových peněz za soukromé 98 dluhy2 Viz: .98hospodářství. Vzhledem k tomu, že zmíněné balíčky1003 Viz: .5 Junge Welt. Viz: .IEG of Niger = 44,4 BCI of Paraguay = 95,3IEG of Paraguay = 66,84 Viz: 1000jež by měly přímý dopad na ekonomiku, budou relativněmalé. Podle některých výpočtů bude přímýmpřínosem druhého balíčku pobídek navýšení výdajů96686 Viz: .7 Junge Welt, op.cit.1000737Národní zprávy 62 Social Watch100 100 10010074 74

zadlužení na 0,35 % hrubého národního důchodu(HND). 8 Kritici očekávají, že úsporné programy v sociálnímsektoru budou nadále pokračovat i přes masivnífinanční podporu bankám. Hendrik Auhagen, členKoordinační rady ATTAC, varovně namítá, že „veřejnýdluh sloužící zájmům bank a korporací, daňové úlevypro bohaté i dluhová brzda, to všechno dohromadyje jasnou předzvěstí budoucího rozkladu státu blahobytu(...) a nástupu masové chudoby a rostoucíkriminality”. 9Rozvojová politikaNěmecká rozvojová pomoc vzrostla z 9 miliard USDv roce 2007 na 13,91 miliardy USD v roce 2008.V absolutním vyjádření to z Německa činí druhéhonejvětšího dárce rozvojové pomoci na světě. Ovšempokud bychom rozvojovou pomoc měřili procentemhrubého národního produktu (HNP), propadáse s 0,38 % až na 14. příčku v žebříčku dárců.Kromě toho stojí za zmínku, že v roce 2008 zhrubajedna pětina německé rozvojové pomoci spočívalav oddlužení. 10 Rozpočet rozvojové pomoci na rok 2009však obsahuje i dobré zprávy: Závazky vůči nejméněrozvinutým zemím (LDCs) jsou vyšší, než kdy byly,a čítají 827 milionů eur (1,09 miliardy USD).Jako součást druhého balíčku ekonomickýchpobídek vyčlenila německá vláda z rozpočtu 100miliard eur (132 miliard USD) pro Spolkové ministerstvohospodářské spolupráce a rozvoje za účelem„podpory“ projektů Světové banky zaměřených nainfrastrukturu. 11 Asociace německých nevládníchrozvojových organizací (VENRO) toto rozhodnutí přivítalaa označila za krok správným směrem, ovšemcelý „balíček ekonomických pobídek pro rozvojovézemě“ označila za neadekvátní. „Nejchudší z chudýchjsou odbýváni milodary, ačkoli jsou to právě oni,kdo byl nejhůře postižen krizí,“ namítla Claudia Warningová,předsedkyně rady VENRO. 12 Ministryně prorozvoj Heidemarie Wieczorek-Zeulová trvá na tom,že „finanční plán na roky 2008-2012 obsahuje dalšíopatření na povzbuzení hospodářského růstu ” 13 , alevyhlídky, že tento závazek bude naplněn, jsou mizivé.Pokud by Německo chtělo do roku 2010 dosáhnoutcíle Evropské unie v podobě rozvojové pomoci ve výši0,51 % HDP, muselo by svou vlastní rozvojovou pomoczvýšit na 13,1 miliard eur (17,33 miliard USD). 14Nový přístup k mezinárodním vztahům?Německá kancléřka Angela Merkelová vyvolalav poslední době nemalý rozruch svým návrhemvytvořit Světovou ekonomickou radu při Organizacispojených národů. „G20 je samozřejmě krokemvpřed, ale rozhodně nepředstavuje obraz celého světa,“prohlásila na stranické konferenci Křesťanskodemokratickéunie v prosinci 2008. „Jsem pevněpřesvědčená, že tak jako máme Radu bezpečnostiOSN, potřebujeme celosvětovou ekonomickou radu,která by řešila hospodářské problémy.” 15 KancléřkaMerkelová tuto myšlenku dále rozvíjela na finančnímsummitu G20 v únoru 2009, kde volala po globální“chartě udržitelné ekonomické governance”, kteráby stanovila principy budoucího finančního uspořádánísvěta. 16Do jaké míry kancléřka tuto iniciativu myslí vážně,ukáže budoucí vývoj. Zatím se vládní politiky nazvládnutí krize soustředily výhradně na G20. n8 Viz: .Podle stavu z 27. února 2009.9 Viz: .10 Viz: 11 Prohlášení vlády ke stavu Rozvojových cílů tisíciletí2015 a k dopadům finanční a hospodářské krize narozvojové země (Regierungserklärung zum Stand derMillenniumsentwicklungsziele 2015 und zu den Auswirkungender Finanz- und Wirtschaftskrise auf die Entwicklungsländer),29. leden 2009. Ke stažení na: .12 Viz: 13 Viz: .Podle stavu z 27. února 2009.14 Viz: < www.tdh.de/content/materialien/download/download_wrapper.php?id=294>.15 Viz: .16 Viz: .Social Watch63Německo

100PARAGUAYVývoj protikrizového plánu10092100011006,2Přestože se následkem mezinárodní finanční krize očekává výrazné zhoršení ekonomických výsledků,9736,2není situace Paraguaye tak špatná, jak by mohla být. Země má jen 100 nízký zahraniční dluh (zejména 1008598,4díky potížím předchozích vlád při čerpání dřívějších půjček), úctyhodné množství devizových zásobIEG of Kenya a ekonomiku = 59 postavenou především BCI of Líbano na vývozu = 95,6zemědělských komodit. Kromě IEG of Lebanon toho má = 46,9 Paraguay,malá země produkující potraviny a čistou energii s dostatkem pitné vody a úrodné země, komparativnívýhody, které ovšem stojí za to vhodným způsobem posilovat.8898 100100 100 81100100 100100100Kampaň „Decidamos“ („Rozhodněme“)Genoveva Ocampos100Krize vyvolaná finanční katastrofou na severní polokoulibyla v Paraguayi původně vnímána jako vzdálenýproblém, který se této země prakticky nedotkne. Pojednom z nejničivějších období sucha 9 za poslední léta0se však ukázalo, že kombinace obou těchto pohrombude mít výrazný vliv na všechny projekty nově47zvolené vlády Vlastenecké aliance pro změnu, která100 77 100nastoupila do funkce v roce 2008. Kromě toho budenovou vládu omezovat při všech zásadních jednáních,například ve snaze zajistit si spravedlivou cenu zaenergii, kterou produkuje pohraniční vodní elektrárnaItaipú a spotřebovává Brazílie.Stále je obtížné posoudit plný dopad kombinaceobou pohrom a tedy i posoudit, jaká vládní opatření bymohla mít naději na úspěch. Nutnost překonat krutý,oportunistický přístup a improvizaci 100 předchozích vládje však zcela zřejmá. Součástí transformace musí74být i nové učení se umění vládnutí. V současné krizimusí vláda velmi obezřetně rozlišovat jednotlivétrendy a formulovat opatření, která by jejich působenívyvážila. Například rozpočet národních výdajů pro rok02009 vycházel z ekonomických projekcí vlády, kterése ukázaly být až přehnaně optimistické. V rozmezíněkolika měsíců růst 58 poklesl z 5 % na 2 % a pak na100 1001,7 %. Někteří analytici jsou přesvědčeni o 98 tom, žei dnešní oficiální predikce jsou příliš nadsazené, a očekávají,že HDP se oIEG2 %ofzmenší.SpainTo=by76,9vedlo k fiskálnímudeficitu, ačkoli taková situace již není považovánaza velký problém.Zpráva UNDP-UNICEF-UNFPA o programu Investicedo lidských zdrojů, vydaná na začátku roku 2009, 1varovala vládu, že musí přijmout opatření, která byzabránila nárůstu chudoby a extrémní chudoby, jenž100ohrožuje splnění Rozvojových cílů tisíciletí. Sociálníprogramy jsou špatně navržené a otřesně spravované,což spolu s desetiletím zanedbávání sektoruzemědělství zavinilo rozšíření řad chudých – podleoficiálních statistik – o milion obyvatel. Kvůli zvýšenénezaměstnanosti, poklesu příjmů 0 s/d a snížení transferůze zahraničí se podíl populace 15 žijící pod hranicí chudobyzvýšil z 35,6 % v roce 2007 na 40,3 % v roce100 1002009, přičemž podíl těch, kdo žijí v extrémní chudobě,99se za stejné období zvýšil z 19,4 % na 22,8 % - cílemlestina = 0 Cisjordania o Palestina S/D (español)1 UNDP/UNICEF/UNFPA. „Program Investice do lidských zdrojů“(“Investing in People programme)”. Studie o dopadu krize naindexy chudoby v Paraguayi.Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9510088 Děti s ukončenýmGEI = 675 ročníkemAsistované porody2 Última Hora, 17. ledna 2009.3 Ibid.10098100 100Děti které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na moci56100 10098Ekonomická aktivitaVzděláníIEG of Niger = 44,4 BCI of Paraguay = 95,3pro rok 2008 přitom bylo 13 %. 2 Někteří odbornícise obávají, že současná krize by jejich počet mohlarozšířit o dalších 300 000.První odhady mluví o zániku 80 000 až 100 000pracovních míst 3 – přibližně stejný počet pracovníchpříležitostí by přitom 100 v Paraguayi 100 měl každoročněvznikat, aby se uspokojila poptávka pracovníkův zemědělství a mladých lidí. V současnosti je 35 %ekonomicky aktivní populace nezaměstnáno nebozaměstnáno nedostatečně a 70 % zaměstnancůpobírá plat nižší, než je zákonná minimální mzda. Jen015 % Paraguajců požívá nějakou formu zdravotníhoIEG of Paraguay = 66,8v situaci, kdy celá řada dalších odvětví nutně potřebujepodporu.Už na konci roku 2008 byly úvěry omezenéa drahé. Za období 12 měsíců do listopadu 2008 sejejich cena zdvojnásobila na přibližně 30 %. Úrokovámíra pro zemědělský sektor 100 poskočila o 50 %, z 10 na15 %. 4 Cena dolaru a dlouhodobých půjček v oblastechjako bydlení je neuvěřitelně vysoká. To ochromilo74snahy o oživení ekonomiky napříč všemi odvětvími.Hospodářský propad výrazně utlumil i zahraničníobchod. Dovoz ojetých automobilů z volné ekonomickézóny Iquique v Chile, domácích spotřebičů z Číny0pojištění. Tato závažná situace je dědictvím po dlouhémobdobí 99 vlády strany Colorado, která podporovala100 potkal i vývozy, 58 postižené poklesem spotřebitelskéa dalšího zboží se prudce propadly, a stejný osud6100 100 100100 100diktaturu Alfreda Stroessnera.poptávky po průmyslových výrobcích (např. 98 koženéVýrobci sóji, známí pro svůj původ jako „Braziguajci“,potahy do automobilů) a rostoucím protekcionizmemse jakoBCIprvníofzačaliEspañadožadovat= 99,6státní pomoci.Donedávna těžili z přínosů mechanizace země-proti dovozu textilií. Svou roli sehrálo i dlouhé obdobív cílových zemích, zejménaIEG ofargentinskýmiSpain = 76,9bariéramidělství a vývozního boomu, který provázel globálnínárůst cen ropy a očekávání generovaná posedlostí pobiopalivech. V posledních měsících však tito výrobci,představitelé nejdynamičtějšího exportního odvětví,sucha. Poté, co byl už dlouhá léta odkládán projekt naprohloubení koryta řeky Paraguay, způsobil poklesjejí hladiny komplikace a zdražení přepravy zboží povodě.mohli jen bezmocně přihlížet, jak jejich zisky mizí pod Když vláda představovala svůj návrh rozpočtu100100vlivem období sucha, nízké produktivity, poklesu světovýchna rok 2009, očekávala 25% nárůst příjmů. O několikcen a odchodu nadnárodních 66 společností, ježjim poskytovaly financování. Původně žádali výrobcisóji o financování, které by pokrylo 50 % jejich sklizně,měsíců později by však i opakování příjmů z roku 2008bylo považováno za velký úspěch. V této ekonomice byzvýšení celkové daňové zátěže ze současných 11,6 %odhadem o 500 milionů dolarů. Když se objevily HDP (jedna z nejnižších na celém kontinentě) bylo13přesnější projekce nákladů 0 na refinancování úvěrů značně obtížné. Byla pozastavena 0 celá řada návrhů,a nové osetí půdy, byla tato suma snížena na polovinu, včetně minimální daně na výjimečné zisky výrobcůale i nižší částka 83 zdaleka přesahovala možnosti 80 vlády sóji (které se tito 57vehementně brání); reformy daně10065100 100100 100i soukromého finančního sektoru. Mnohé organizace z příjmů pro zemědělce; přehodnocení ceny pozemkůzároveň namítaly, že tato finanční podpora není nejlepšímzpůsobem, jak využít omezené veřejné zdroje(které by zvýšilo příjmy místních samospráv) a zavedeníosobní daně z příjmů. 5BCI of Rep. Dem. del Congo = 76,3IEG of Rep. Dem. del Congo = 45.101004 ABC Newspaper, 29. prosince 2008, 20. leden 2009.5 ABC Newspaper, 6. října 2008; Última Hora, 18. října 20080471001007Národní zprávy 64 Social Watch100

Vládní reakce na kriziPo období pochybností a přesvědčování začalavláda připravovat opatrnou, rozfázovanou a realistickouprotikrizovou strategii založenou na racionalizacia posílení dostupných zdrojů. 6 Tato strategieje implementována ve čtyřech fázích:Fáze 1, počínající říjnem 2008Zavedení monetárních opatření na zajištění likviditybankovního systému a fiskálních opatření na zefektivněnívýdajů a zvýšení příjmů. Mezi tato opatřenípatří:• a) Podmínečné snížení zákonem požadovanýchminimálních rezerv na vklady, ať už v guaraní(paraguayská měna) nebo v dolarech. Očekáváse, že toto opatření bude banky motivovat keshromažďování dlouhodobých úspor a uvolňováníprostředků na financování nebo refinancováníproduktivních úvěrů.• b) Snížení úrokových sazeb u nástrojů monetárnípolitiky, aby banky mohly „svými penězivydělávat“, tj. zvýšit svou nabídku úvěrů.• c) Podpora centrální banky pro guaraní v okamžiku,kdy dolar začal posilovat. Toto opatřenímá jak pozitivní, tak i negativní efekt: Penalizujedovozce, ale zároveň pomáhá vývozcům.Kromě toho by se devalvací guaraní mohlaprodloužit dluhová služba země.Fáze 2, počínající lednem 2009Zavedení expanzivní fiskální politiky. Počítá se sezavedením expanzivního státního rozpočtu se zvýšenýmivýdaji na veřejné stavby (silnice, mosty)a sociální politiky zaměřené na vytváření pracovníchmíst a ochranu zranitelných sektorů ekonomikypřed dopady krize. První odhady hovořily o rozpočtus deficitem ve výši 300 milionů dolarů. Vládase zavázala pravidelně přezkoumávat stimulačnívýdaje, a to jak rozpočtové položky (veřejné projektyv hodnotě 100 až 200 milionů USD), tak i podmíněnétransfery (týkající se 17 000 až 120 000 příjemců).Fáze 3, počínající únorem 2009Zavedení opatření k uspokojení finančních a úvěrovýchpotřeb produktivních sektorů. Strategie vládyspočívá v posílení úvěrového portfolia Finančníagentury pro rozvoj se záměrem vytvořit příležitostipro středně- a dlouhodobé refinancování a veřejnéfinancování malých a středních výrobních podniků.Státní výdaje budou upřednostňovat domácívýrobce.Fáze 4 (ve stádiu návrhu)Mnohostranné rezervní úvěry. Některé z nich jsoujiž ve stádiu revize, jiné byly předběžně schválenynebo budou předloženy parlamentu. Tyto úvěry,určené na výstavbu silnic a výrobních zařízení(Inter-americká rozvojová banka), ale i zemědělstvía vodního hospodářství (Světová banka), budouvyžadovat jak revizi metod přidělování veřejných/soukromých zakázek, tak i zlepšení rozpočtovéimplementace.6 Última Hora, 31. ledna 2009.Při přípravě antikrizového plánu pro parlamentnírozpravu vedla vláda obšírnou diskusis různými představiteli společnosti – s politickýmia parlamentními stranami, se zástupci soukroméhosektoru a s představiteli občanské společnosti. Přestose jí nepodařilo dosáhnout jednomyslné shodyani na finančním objemu navrhovaných opatření,ani na jejich pravděpodobném efektu při tlumenídopadů krize. Některé skupiny tvrdí, že plán musíbýt v každém případě zaveden, neboť bude financovatúvěry, které již byly schváleny, nebo jejichschválení probíhá. Jiní jsou přesvědčeni, že definitivnírozhodnutí o rezervních úvěrech z multilaterálníchbank by mělo být závislé na podrobnémpřezkoumání jejich příjemců a nákladů, jakož i rozsahu,v jakém ovlivní veřejné výdaje.Celý problém dále komplikuje skutečnost,že poptávka po vládním financování rychle rostei tam, kde je těžké ji ospravedlnit a/nebo uspokojit.Například zvýšení mezd požadoval svaz zaměstnancůveřejných služeb v roce 2008 v reakci napožadavky zaměstnanců v soukromém sektorua naléhání výrobců sóji na okamžité refinancovánía „měkké“ úvěry. Na venkově se dále dostávají dostředu pozornosti dlouhodobé požadavky potravinovésoběstačnosti a revitalizace zemědělství.Rozpor mezi zájmovými skupinami je umocňovánodporem podnikatelů a politických oportunistůvůči podmíněným transferům hotovosti do nejzranitelnějšíchsektorů ekonomiky. Tyto transfery jsouvelkorysejší a dostupnější než za předchozí vlády,která přístup k nim mnoha lidem zkomplikovala.Podmíněné transfery jsou ospravedlnitelné ve„výjimečných situacích“ a do doby, než se podařízavést lepší alternativy. Nejsou však všelékema není snadné je alokovat spravedlivým způsobem,neboť je těžké rozlišovat mezi chudými a potřebnýmijen na základě příjmů a nedostatečné školstvía veřejné zdravotnictví charakterizované nízkouhustotou a/nebo špatnou kvalitou se negativnědotýká všech. Transfery v Paraguayi nadto nebudoudostatečné a jejich efektivní zavedení bude závisetna schopnosti vlády vyrovnat se s metodologickýmiotázkami a lokálními tlaky všech druhů.Vláda bude muset najít politickou vůli a vyvinoutstrategii na získání parlamentní většiny v zemi,kde politickými stranami otřásá krize vůdcovství,zprostředkování a reprezentace. Jejím primárnímcílem je neutralizovat zpátečnické síly strany Colorado,která již oznámila svůj záměr ignorovat protikrizovýplán; to by mohlo vést k parlamentárnímubojkotu.Reakce občanské společnostiMezi prvními sektory, které na vládní opatření začalyžehrat, byly ty, které profitovaly z neoliberálnípolitiky a otevírání trhů za předchozí vlády: vývozcizemědělských produktů, průmyslníci, dovozcia manažeři reklamních agentur. S několika málovýjimkami se všechny obchodní sektory omezily nato, že požadovaly další informace o rozsahu krizea vyjadřovaly své znepokojení, aniž by navrhovalynějakou alternativu. Kromě toho vznášejí rozsáhlépožadavky, které se rychle ukazují jako neoprávněné.Například výrobci sóji trvali na tom, že by jimvláda měla nejen doplácet ztrátu, ale poskytovat jimformou subvencí dost prostředků na to, aby si mohlizachovat původní úroveň produkce i zisků. V předchozímcyklu dosahovali výjimečných zisků, částečnědíky spekulacím na termínových trzích, kterév mnoha zemích provázely propagaci biopaliv. 7 Toje znamení, že krize by mohla vést k bezvýchodnésituaci nebo k posílení dřívějších plánů alokacezdrojů, které by nepochybně měly být nahrazeny.Nezodpovědnost a krátkozrakost pravicovéopozice vede toto křídlo k odporu vůči protikrizovémuplánu jen proto, aby poškodilo novoustředolevou vládu. Na druhém konci spektra hrozízmanipulování požadavků dělnických a rolnickýchorganizací ze strany levicových stran uvnitř i vněvlády nebo ze strany skupin uvnitř médií, které sez vlastních důvodů pokoušejí zmást veřejnost.Některé skupiny zavrhují protikrizové návrhyjako neoliberální opatření, která způsobí škodya zbytečné zahraniční zadlužení, nebo budou prospěšnéjen bankám, mezinárodním finančníkůma bohatým. Dnes však není vhodná doba na to, abyideologické úvahy stály v cestě úsilí vyrovnat ses kritickou situací, která je z velké části dědictvímšpatné veřejné správy a nevyřešených strukturálníchproblémů, jejichž význam by v budoucnostijen dále rostl.Organizace občanské společnosti, napříkladKoordinační výbor pro práva dětí a dospívajícícha Decidamos (Rozhodněme), které vytvořily Aliancipro investice do dětí a dospívajících, přispívajík veřejné informovanosti o zranitelnosti dětía dospívajících a v politických debatách o tomtotématu navrhují specifická opatření.Protikrizový plán možná není ideálním řešením,ale je nezbytný. S ohledem na předchozívýsledky, kterých země dosáhla v oblasti plánování,by samotné jeho zavedení do praxe představovalopokrok. Jeho úspěch bude závislý na hlubokémporozumění problémům z minulosti, ale i těm, kterése v tomto novém, chaotickém a nevypočitatelnémobdobí právě objevují. V každém případě bykrize mohla poskytnout popud k ekonomickým,sociálním a environmentálním reformám a posílitadministrativní kapacitu státních orgánů a jejichschopnost zemi ovládat. To by následně mohlo véstk větší participaci občanské společnosti na veřejnémživotě. n7 Grassroots International, Dopis prezidentu Obamovi: dopadspekulací na finančních trzích na produkci potravin. Ke staženína: .Social Watch65Paraguay

POLSKO10095Ještě chmurnější vyhlídky na rozvoj100390Už před tím, než si světová finanční krize začala vybírat svou daň na polské ekonomice v podobě devalvace,949744nárůstu nezaměstnanosti 100 a poklesu příjmů, investic a objemu 100 vývozu, pocítila 100 země, transformující se 100 v tržní99ekonomiku, rostoucí nerovnost ve mzdách a příjmech. Činnost vlády postrádá jakoukoli transparentnost, a takneexistuje příležitost pro veřejnou debatu o užitečnosti možných protikrizových opatření, například půjček odBCI of México = 95,2IEG of Mexico = 60,5mezinárodních finančních institucí. Kromě toho nedostatek sociálních ochranných politik spolu s patriarchálnímentalitou zakořeněnou v polské společnosti vedl k tomu, že první obětí krize byly zaměstnané ženy.0100Koalice KARATEwa CharkiewiczPolská koalice Social Watch / Mezinárodní komise právníkůKatarzyna SzymielewiczSíť žen Východ-Západ (NEWW) – Polsko / Gdaňská univerzitaDr Mariusz CzepczyńskiPřed světovou finanční krizí bylo Polsko ukázkovýmpříkladem úspěšné neoliberální transformace natržní ekonomiku. Podle nedávné zprávy Organizacepro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sePolsko mezi 30 členskými státy umístilo na druhénejhorší příčce v rozšířenosti dětské chudoby a načtvrté nejhorší v nerovnoměrnosti rozdělení příjmů– nejbohatších 10 % populace získává větší podílna zisku trhu a nese menší podíl daňové zátěže nežv jakémkoli jiném státě OECD kromě Turecka. 1 Privatizacese významně dotkla sociální sféry (důchody,zdravotnictví, vzdělávání), ale státní podpora spíšenež k občanům směřovala do sféry obchodní (např.místopředseda vlády oznámil plán na podporu podniků,které se pustily do riskantních obchodů na trhus měnovými opcemi).Tento neveselý obrázek se ovšem s postupujícíkrizí stává ještě chmurnějším. Jejími prvními projevybyla drastická devalvace zlotého – za 6 měsícůpřibližně o 25 – 30 % oproti euru a švýcarskému franku– a propad varšavské burzy. Ačkoli byly původnězasaženy hlavně polské finanční trhy a společnostizabývající se měnovými obchody, krize se záhy promítlado celonárodní politické diskuse, zejména poté,co došlo k poklesu národních příjmů a propadu investica vývozu. Kromě toho – a v rozporu s původními(poměrně optimistickými) scénáři – se finanční krizedost výrazně podepsala na přístupu k financování propolské podniky i spotřebitele.NezaměstnanostAktuální průzkumy pracovního trhu ukazují, že nezaměstnanostvzrostla od počátku krize z 9 na 12 %,přičemž nešlo jen o zaměstnance z dělnických, alei administrativních pozic. Skutečný počet lidí, kteřínemají žádné prostředky na zajištění živobytí, jevšak vyšší, a jen 15,5 % z těchto nezaměstnaných mánárok na podporu a přístup k veřejnému zdravotnic-1 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nerovnýrůst. Distribuce příjmů a chudoba v zemích OECD. ( GrowingUnequal. Income Distribution and Poverty in OED Countries).Paříž: OECD, 2006. Ke stažení na: .Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 99 98GEI = 70Děti s ukončeným5 ročníkem0Index Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na moci100 99100100 100100 6910010096Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníBCI of Polonia = 99,1IEG of Poland = 70tví. 2 Ostatní se o sebe musí postarat sami.Evropské unie o financování veřejného dluhu. 4 SituaceKromě toho statistický průměr nevystihuje tvrdése dále vyostřila krizí měnovou: Oslabující zlotýživotní podmínky v městech, kde jeden klíčový poškodil nejen společnosti, jež uzavřely opční smlouvyzaměstnavatel, na němž je přímo či nepřímo ekonomickyv cizích měnách, ale i jednotlivce, kteří splácelizávislá většina domácností, ukončí provoz kvůli hypotéky denominované v cizích měnách.poklesu objednávek nebo 100čistě z oportunizmu – něk-Nabídka úvěrů byla 100výrazně omezena ve všechteré společnosti údajně využívají finanční krizi jakozástupný důvod, aby se mohly zbavit nepotřebnýchzaměstnanců a snížit vlastní 49 náklady.Dopady finanční krize vůbec nejsilněji pocítiliti, kdo nemají žádné úspory, možnost samozásobení0potravinami ani rodinné vazby s venkovem (v Polskustále ještě fungují drobné farmy, přestože jim pod42tlakem zemědělské velkovýroby hrozí vyhynutí). 87 Nová100 100střední třída je však také pod značným tlakem, zvlášťmladé rodiny s dětmi, které si na zajištění vlastníhosektorech trhu s úvěry a víc než 80 % bank výraznězpřísnilo kritéria na rozšiřování stávajících úvěrů jakéhokolidruhu. Především došlo ke zvýšení požadavkůna úroveň zajištění a v případě 37 hypotečních úvěrůtaké na výši vlastního vkladu žadatele. Zároveň skoro0všechny banky zvýšily svou úvěrovou hranici – z 1až 2 % v půlce roku 2008 stoupla do prvního čtvrtletí2009 až na 7 – 8 %. 5 Cena peněz na mezibankovním100trhu výrazně 81 vzrostla kvůli dosud nevídanému 83 100poklesuvzájemné důvěry mezi finančními institucemi. Polská100100bydlení vzaly vysoké hypotéky s proměnlivou úrokovoumírou nebo denominované BCI of Uganda v cizí = měně. 59,2IEG of Uganda =Komise pro finanční dozor (FSC) zpřísnila požadavky67,2Přístup k financím a dlouhodobé perspektivyrůstuNásledkem tzv. “credit crunch” (prudké sníženídostupnosti úvěrů a zvýšení jejich ceny) se vyhlídky100 96na budoucí ekonomický růst výrazně zhoršily: Po růstu6,5 % v roce 2007 a 5,5 % v roce 2008 se pro rok 2009odhaduje pouhých 2,5 až 3,7 %. 3Kromě toho se v Polsku začalo projevovat nečekanéomezení přílivu kapitálu, doprovázené rostoucíaverzí vůči riziku a efektem 0 „crowding-out“, který jedůsledkem soutěže mezi nejsilnějšími ekonomikamina likviditu a ohlašovací povinnosti. 6 Banky vnímajívyhlídky ekonomiky velmi negativně a očekávají dalšíomezení v úvěrování podniků. 7Spotřebitelé: Hypoteční trh na mrtvém boděVětšina bank stanovila pro schvalování hypoték4 Rybiński, K. Finansowanie rozwoju Polski w kryzysie. Ernest &Young, únor 2009.565 Všechny údaje vycházejí ze zprávy Polské národní banky Stavúvěrového trhu v prvním čtvrtletí roku 2009. Varšava, leden2009.06 V červenci 2008 uložila polská Komise pro finanční dozorvšem bankám povinnost udržovat a hlásit své standardy99 100likvidity, čímž zvýšila úroveň likvidity bank a pomohla jim94100 100překonat 10064„krizi důvěry“. Viz: .po trzech kwartałach 2008 r. Ke stažení na: .100010045ICNárodní zprávy 66 Social Watch

požadavek, aby žadatel sám přispěl alespoň 30 %,čímž se tento způsob získání vlastního bydlení stal provětšinu lidí nedostupný, ačkoli už dnes na trhu chybíasi 2 miliony bytů. 8 Nejpravděpodobnějším výsledkembude drastické zdražení nájmů, ceny bytů na prodejvšak nemusí klesat tak rychle. Zároveň dramatickyvzrostly náklady na dluhovou službu hypoték denominovanýchv zahraniční měně (v roce 2008 tvořily 79– 81 % celkového úvěrového portfolia) 9 kvůli náhlémupoklesu hodnoty zlotého a velmi nepříznivé změněv přístupu bank k výpočtu jeho fluktuace.Veřejnost je přesvědčena, že banky manipulujísměnný kurz na úkor klientů. V současnosti se rozdílmezi nákupním a prodejním kurzem může vyšplhataž k 12 %, 10 ale ani Úřad pro hospodářskou soutěža ochranu spotřebitelů zatím nedokázal zavést omezenína pohyb směnného kurzu. Prostřednictvíminternetu se formují spotřebitelské organizace, jejichžcílem je nakupovat zahraniční měny za velkoobchodníchpodmínek ve snaze zasáhnout do vyjednávánío rozptylu kurzu a v některých případech i dosáhnoutzměny podmínek úvěrových smluv. 11„Credit crunch“ a hrozba hromadnýchbankrotůUž dnes trpí až 15 % podniků potížemi při získáváníprovozních úvěrů. 12 Zpřísnění podmínek pro úvěrovánípostihlo každý druhý podnik a tato situace sev průběhu roku 2009 nepochybně ještě zhorší. Podlepředběžných odhadů budou mít banky v roce 2009oproti předchozímu roku k dispozici jen 50 % zdrojůna poskytování úvěrů. Je velmi pravděpodobné, žezačnou hromadně oslovovat společnosti a dožadovatse splacení úvěru nebo renegociace jeho podmínek.13 V roce 2008 banky kvůli konkurenčním tlakůmposkytly obrovské množství úvěrů za minimálníchzisků z úroku, ale tyto úvěry je nyní začínají tížit. Tímjsou zvlášť ohroženy malé a střední podniky, kterénedisponují dostatkem vlastního kapitálu.Kromě hrozby úvěrové krize jsou v polské ekonomicetisíce společností, které se nechaly lapit do pastidevizových opcí a nyní se pohybují na okraji bankrotu.Banky je povzbuzovaly k masovému nakupování opcína zajištění vlastních zisků z vývozu. Ale po prudkédevalvaci zlotého tyto společnosti nejen přišly o veškerýinvestovaný kapitál, ale navíc kvůli špatně chráněnýmsmlouvám nabraly obrovské množství dluhů.Demokratický deficitMezi další významné problémy patří propad státních8 Online dotazník Money.pl. Ke stažení na: .9 Údaje z Asociace polských bank, zveřejněné na konferenciv prosinci 2008. Ke stažení na: .10 Online dotazník Money.pl. Ke stažení na: .11 Dominiak, T. “Polacy buntują się przeciwko bankom.” POLSKAThe Times, 25. února 2009.12 Průzkum provedený Polskou konfederací soukromýchzaměstnavatelů Lewiatan. Viz: .13 Niklewicz, K, Samcik, M a Hałabuz, N. “Znikające taniekredyty.” Gazeta Wyborcza, 24. února 2009.příjmů a rostoucí náklady na dluhovou službu deficituveřejných rozpočtů. Ruku v ruce s nimi jde i obecnýdemokratický deficit: Neproběhla žádná veřejnádebata o nové nouzové půjčce od Světové banky vevýši 3,75 miliardy eur a aktivity vlády jsou pro médiaznačně neprůhledné. Když společnost DepositoryTrust & Clearing Corp., která funguje jako centrálníregistr úvěrových swapů, zveřejnila své údaje včetnětisícovky největších kontraktů, ukázalo se, že Polskárepublika a další suverénní státy se v obchodus deriváty angažovaly stejně intenzivně jako soukromýsektor. Od počátku století pořádaly OECD, Světovábanka a Mezinárodní měnový fond školení a seminářepro úředníky ministerstva financí a přesvědčovaly je,aby vytvořili trhy pro státní dluh a začali se na nichangažovat. Když se stát začne chovat jako komerčnífirma, zříká se vlastních občanů, zejména těch, kteřínegenerují příjem pro stát ani pro trh.Genderová rovinaV letech 1989 a 1990, kdy Polsko nastoupilo cestuke svobodnému trhu, patřily mezi první oběti ženyzaměstnané v oděvním průmyslu. Provoz neefektivníchtováren byl bez náhrady ukončen. Dnes se obnovenýoděvní sektor, v němž opět převládají ženy, znovupotýká s vážnými problémy, protože zahraniční objednávky(převážně z Německa) klesají a místní subdodavatelézeštíhlují či zavírají své provozy. Výsledkem jepředpokládaná ztráta 40 000 pracovních míst. 14V pasti šedé ekonomikyPokles příjmů domácností vlivem hospodářské krizeby mohl vést k pauperizaci celých sociálních skupin,zejména mezi nižší a střední třídou. Je velmi pravděpodobné,že takový posun by opět silněji zasáhl ženy,neboť ty jsou tradičně zodpovědné za chod rodiny(platí to zejména u skupin s nižšími příjmy). Podleněkterých analytiků krize posiluje šedou (neformální)sféru polské ekonomiky, protože mnohé, zvlášť menšípodniky se snaží minimalizovat náklady na pracovnísílu a vyhýbat se zdanění a dalším výdajům spojenýms formálním zaměstnáním. Zdá se velmi pravděpodobné,že nárůst šedé ekonomiky postihne ženyvýrazněji než muže, protože právě ony často (a zvlášťv soukromém sektoru služeb, například v maloobchodnímprodeji) zastávají hůř placené pozice.Omezení pro generování příjmuPokles prostředků na obživu přenáší sociální nákladyfinanční krize na domácnosti a zejména na ženy. Tytotiž vykonávají asi 60 – 70 % neplacené práce, spočívajícív péči o rodinu a domácnost. 15 Společenskátřída, etnická příslušnost, věk i zeměpisné okolnostigenderový dopad finanční krize do značné míry diferencují;například mobilita pracovní síly u obyvatelmenších měst v krizí postižených oblastech je silněomezena vysokými náklady na pronájem bydlení. Pro14 Brzoska, P. “Lodz cienko przedzie, szwaczki znow tracaprace.” Polska – Dziennik Łódzki, 29. prosince 2008. Viz:.15 Budlender, D. “Statistické důkazy o pečovatelskéa nepečovatelské práci v šesti zemích.” Ženeva: Výzkumnýústav sociálního vývoje při Organizaci spojených národů(UNRISD), 2008.ženy v produktivním věku představují institucionálněurčené povinnosti pečovat o domácnost a její fungováníurčitou překážku v hledání alternativních způsobů,jak sama vydělávat.Ženské organizaceVelká část ženských organizací včetně těch nevládníchjiž pocítila ztrátu financování, jejíž příčinou jevýrazný pokles sponzorování ze strany soukromýchspolečností i jednotlivců. I vládní podpora se v roce2009 nutně sníží, neboť předpokládaný pokles HDPsi vyžádal škrty v mnoha kapitolách státního rozpočtu.Rozpočet Fondu občanských iniciativ, vládníhoprogramu na podporu neziskových organizací, budesnížen na polovinu. Fond podporuje neoliberálníagendu (důraz na diverzitu, boj proti diskriminacia podporu podnikání) a posouvá nevládní organizacedo role poskytovatelů péče tam, kde se stát ze sociálníoblasti stahuje. Doposud však byl významnýmposkytovatelem zdrojů na provoz aktivit nevládníchorganizací. Je velmi pravděpodobné, že zároveň s nímsníží svou podporu pro lokální nevládní organizacei místní samosprávy.Ekonomická krize má už dnes negativní vliv namožnosti ženských nevládních organizací při získávánípeněz od soukromých či veřejných dárců nafinancování vlastního podílu projektu sponzorovanéhoEvropskou unií. To je zvlášť nepříjemné, neboť ačkolifondy EU poskytly polským nevládním organizacímnové příležitosti, vláda ani místní samosprávy nevyvinulypotřebné mechanizmy na finanční podporunevládních organizací, které si zajistily příspěvek EU.Chmurné vyhlídkyJe možné, že dlouhotrvající a zhoršující se situacev následujících letech vyvolá sociální a politické konflikty.Potenciální ekonomickou polarizaci, rostoucínezaměstnanost a kolaps finančních trhů a veřejnýchrozpočtů může následovat vzestup radikálních, konzervativníchpravicových názorů a stran. Vzestup neokonzervatizmuby mohl posílit tradiční patriarchálníhodnoty a omezit tak ženy do jejich role „kuchyně,děti a možná kostel“. Sociální a genderové otázky jsounavíc vnímány jako méně závažné než ostatní ekonomickátémata, a tak by mohly být dále vytlačoványmimo veřejnou diskusi a marginalizovány. nSocial Watch67Polsko

100RUmUNSKO52Nevalné vyhlídky0Propad vývozu spustil vlnu bankrotů a pokles ekonomické 96 aktivity; nezaměstnanost 29 v Rumunsku stoupá.63Transfery ze zahraničí, představující 5 % hrubého národního důchodu, na 100počátku roku 2009 poklesly 84 o 100 10 %.98Privatizace a prodej národních bank vedly v posledních několika letech k tomu, že se země i její občanézadlužili u západních bankovních BCI domů. of Marruecos Nedávná = 81,1 mnohamiliardová půjčka od Mezinárodního IEG of Morocco = měnového 44,8IEG of Moldova = 73,9fondu působí dojmem, jako by měla prospět především právě těmto zahraničním finančním institucím. Mezioběti krize patří i rozvojová pomoc. Hrozí nebezpečí, že se zhroutí celý systém rumunské rozvojové politiky.100 100 72100100 100100084100021100Fundatia pentru Dezvoltarea Societatii Civile(Nadace pro rozvoj občanské společnosti)Valentin Burada100Stejně jako sousední země bývalého 53 sovětského blokuse i Rumunsko zmítá ve vřavě globální finanční a ekonomickékrize. Země v posledních několika letech prošlaIndex Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 96*10091Děti s ukončenýmGEI = 715 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)Podíl na moci000fází bouřlivého ekonomického růstu, který zčásti živilyrozsáhlé půjčky od západních bank a snadný přístup10099 9899k zahraničním úvěrům. Dnes ovšem nastala úvěrová krize,národní měna je nestabilní a situace vypadá 98 vážně.97100 100 69100100 100100 75100100Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníStátní rozpočet, transfery a nezaměstnanostIEG of Portugal = 73,1 BCI of Rumania = 96IEG of Romania = 71,3Rumunsko je závislé na propadajících se trzích Evropskéunie. Jeho vývoz poklesl o 25 % a toky kapitáluzměnily směr. Jen v lednu 2009 došlo k repatriaci 539milionů eur. Pokles vývozu vedl ke vzestupu nezaměstnanosti,bankrotům a útlumu činnosti společností. Vesrovnání s dubnem 2008, kdy 100bylo jen 3,9 % nezaměst-* „Děti s ukončeným…” IEG de odhadnuto Costa Rica podle = procedury 66,8 „1“ nastr. 1071 Národní statistický úřad. Ke stažení na: .Největší pokles postihl daň ze zisku (-30,7 %). Daněz příjmů vynesly téměř o 20 % méně než za stejné obdobípředchozího roku. Finance získané výběrem DPH,které pro rozpočet zůstávají hlavním zdrojem příjmů,poklesly o 8 % a pravděpodobně budou klesat i nadále.V reakci na tento 100 vývoj bylo navrženo zavedenínaných, bylo v dubnu 2009 bez zaměstnání asi 500 000lidí (5,7 %), z toho téměř polovinu tvořily ženy. V květnunových a zvýšení stávajících 91 daní a zvýšení sociálníchpříspěvků. V březnu 2009 vláda oznámila zvýšení odvodůti 8,7 miliardy eur (roku 2007 to bylo jen 7 miliard). 4Tato částka je téměř srovnatelná s hodnotou pří-na zdravotní pojištění přibližně o 1 % jak pro zaměstmýchzahraničních investic (rekordních 9 miliard2009 Evropská komise odhadovala, 52 že nezaměstnanoststoupne na 8 %. Každý procentní bod znamená nance, tak i pro zaměstnavatele, a to se zdůvodněním, eur) a představuje 5 % hrubého národního důchodu. 544dalších 100 000 nezaměstnaných.0Ačkoli v březnu 2009 průměrná měsíční mzdačinila 327 eur, což byl podle Národního statistickéhože nárůst nezaměstnanosti by časem vedl ke snížení0příjmů zdravotních pojišťoven. Dříve byly povinnéodvody stanoveny na 5,2 % pro zaměstnance a 5,5 %Studie zveřejněná Světovou bankou řadí Rumunsko,0pokud jde o transfery od migrantů, na 8. místo, mezirozvojové země. 6 Ovšem na začátku roku 2009 objem99 úřadu oproti březnu 2008 nárůst o 17,6 %, není to zas pro zaměstnavatele.95Zástupci firem jsou přesvědčeni,98 transferů poklesl 61 o 10 % oproti stejnému období100 100 72100100 100100 100tak oslnivý výsledek ve srovnání s prvními měsíci 97 roku že toto opatření jen přispěje k nárůstu nezaměstnanosti,roku 2008. Itálie a Španělsko, země, z nichž 98 pochá-2008, kdy mzdy stoupaly o více než 30 %. 1 Očekává se,neboť ještě posiluje motivaci zaměstnavatelů zí 90 % těchto transferů, čelí vážným ekonomickýmže krize způsobí zpomalení a možná i otočení tohoto propouštět zaměstnance a snižovat náklady na pracovnísílu. BCI of Venezuela = 94,5nělsku pracovalo IEG asi of 800 Venezuela 000 Rumunů, = 67,7 a to převážněproblémům a vysoké míře nezaměstnanosti. Ve Špa-trendu. Vláda oznámila, IEG of že Usa platy = vázané 73,8 na státní rozpočetbudou zmraženy, což znamená snížení kupní V únoru 2009 vláda oznámila, že bude společ-98.1síly. Předseda vlády Emil Bloc v dubnu 2009 v televiznímrozhovoru připustil existenci reálného nebezpečí,nostem, které dají práci nezaměstnaným, samoživitelůma lidem starším 50 let, po dobu až 12 měsíců3 Tisková konference rumunského předsedy vlády, 5. února2009. Ke stažení na: .že vláda přestane být schopná vyplácet státním vyplácet dotace v takové výši, aby pokryly polovinuViz také: „Guvernul a prelungitzaměstnancům mzdy a penze. Kromě toho došlo ke mzdových nákladů na tyto zaměstnance. Dotace byly100100 98ajutorul de şomaj cu trei luni 100şi acordă scutire la CAS dacăkontrakci tradičních exportních trhů pro výrobce potravinurčeny i na podporu zaměstnávání Romů a těch, kdo firma îşi „îngheaţă“ temporar activitatea“, in: Gandul, 19.a rumunští zemědělci dnes i ve vlastní zemi čelí pro nedostatek vzdělání či schopností nemají rovnou března 2009, ke stažení na: .příležitost nalézt uplatnění na trhu práce. U lidí, jež byli48acorda-scutire-la-cas-daca-firma-isi-ingheata-temporar-48se snaží přeorientovat svůj vývoz.ceny po dobu 24 měsíců a pokrývaly by 75 % jejich4 „Banii trimişi de căpşunari, mai puţini cu 1,5 milioane euro peRozpočtové příjmy začaly 0 klesat už v posledním mzdy. Celý program v celkové 0 hodnotě 133 milionů eur0zi“, in: Gandul, 6. dubna 2009. Ke stažení na: .5499100100 100 100100 100roku o 8,7 % nižší – a zřejmě se bude ještě zhoršovat.5 „Investitiile 100 straine 72 directe au incheiat 2008 in scadere“, 100 in:9897v zemědělských oblastech. 2 V březnu 2009 se vládakromě toho rozhodla, že rozšíří dobu vyplácení podpory2 Fonduri Structurale.ro. Ke stažení na: .100v nezaměstnanosti o tři měsíce a zprostí zaměstnavatelea zaměstnance na tři měsíce povinnosti platit příspěvkyna sociální pojištění, pokud dojde k dočasnémupřerušení činnosti. 3Podle údajů Rumunské národní banky poslaliobčané pracující v zahraničí 100 v roce 2008 do své vlas-Standard, 13. února 2009. Ke stažení na: .ICB de Francia = 98,8 IEG de Francia = 726 People Move, blog zabývající se migrací. Ke stažení na:.4288100100Národní zprávy 68 Social Watch

v oblastech, které byly krizí nejvíc postiženy (služby,průmysl a stavebnictví). V listopadu 2008 španělskéúřady oznámily, že evidují 100 000 nezaměstnanýchRumunů a dalších 30 000, kteří o svou práci zřejměpřijdou v průběhu roku 2009. 7V listopadu 2008 prohlásil rumunský ministr prácea sociálních věcí, že v průběhu roku 2009 by Rumunskomohlo přijmout až 500 000 pracovníků vracejícíchse ze zahraničí, neboť je zde nedostatek pracovníchsil na realizaci infrastrukturních projektů a v sektoruzemědělství. Tyto výroky však byly očividně určenypředevším na uklidnění italské a španělské vlády, ježse obávaly, že by se rumunští pracovníci stali přítěžípro jejich vlastní těžce přetěžované programy podporyv nezaměstnanosti, než aby vystihovaly reálnousituaci ekonomiky. 8 Podle průzkumu, který v září 2008uspořádala Soros Foundation, však jen 14 % Rumunůpracujících ve Španělsku uvažovalo o tom, že by sev roce 2009 vrátili zpět do vlasti. 9Zahraniční banky, Mezinárodní měnový fonda lidéPrakticky všechny rumunské banky byly v posledníchletech privatizovány a prodány zahraničním bankovnímdomům. Až do počátku finanční krize dosahovalyzahraniční banky na rychle expandujícím trhu obrovskýchzisků. V roce 2008 ohlásila BCR (Erste Group,Rakousko) meziroční zvýšení čistého zisku o 119,8 %,BRD (Société Générale, Francie) zaznamenala nárůsto 46 % a Raiffeisen Bank (Rakousko) stoupl oproti roku2007 čistý zisk o 75,6 %. Jen tyto tři největší bankyv Rumunsku dosáhly čistého zisku, který v součtu převyšoval1 miliardu eur.Na počátku finanční krize Rumunská národníbanka intervenovala a pokusila se utlumit rozmarnéhýření úvěry, jež vyvolala konkurence mezi bankovnímiústavy; zavedla řadu omezení, která měla bránit vznikunesplácených půjček. Míra zadluženosti však prudcenarostla. To vedlo k situaci, v které – podobně jakov jiných zemích střední a východní Evropy – Rumunskodluží západním bankám, zejména z Rakouska, Francie,Řecka a Itálie. Tyto banky bez ohledu na potenciálnínegativní dopady svého jednání přiživovaly trend spotřebyzaložené nikoli na skutečné výkonnosti místní7 „Spania: 100,000 de someri romani“, in: Standard, 27.listopadu 2008. Ke stažení na: .8 „Ministrul Muncii: Romania poate absorbi pana la 500.000de persoane venite din Spania si Italia“, in: 9AM News, 10.listopadu 2008. Ke stažení na: .9 „Criza întoarce acasă jumătate dintre românii din Spania“,in: Gandul, 28. listopadu 2008. Ke stažení na: .Více informacío situaci rumunských migrantů ve Španělsku viz zprávaSoros Foundation, ke stažení na: .ekonomiky, ale na nárůstu dovozu ze západní Evropy.Dá se říct, že tyto banky pomocí peněz půjčenýchze západoevropských zemí podporovaly své vlastnínárodní ekonomiky, ale zároveň tím zadlužily Rumunskoi jeho obyvatele. 10Tato situace je o to horší, že západoevropské vládyzačaly tlačit na banky, aby se z regionu stáhly a opustilysvé dceřinné společnosti. Evropská banka pro obnovua rozvoj (EBRD) očekává, že z úvěrů do východní Evropyzůstane až 20 % nesplacených, přičemž Rumunskobude patřit mezi ty nejhůře postižené země. Politickáreprezentace v Bukurešti je ve svém rozhodovánío fiskální politice země omezena skutečností, že navyrovnání záporných hodnot v platební bilanci by bylonutné zavést „utahování opasků“. Zároveň však hrozí,že oslabení národní měny spustí lavinu nesplacenýchúvěrů, která by otřásla stabilitou finančního systému.Aby se vláda vyhnula těmto rizikům, požádala o půjčkua obdržela od Mezinárodního měnového fondu, Evropskékomise, Světové banky a EBRD celkem 19,95 miliardyeur. Mezinárodní měnový fond poskytne z celkovéčástky 12,95 miliardy eur.Vláda trvá na tom, aby půjčka byla spojena sezávazkem zahraničních bank působících v Rumunsku,že obnoví nabídku úvěrů, aniž by externalizovaly zdrojev zemi nebo ovlivňovaly závazky národního rozpočtuvůči rezortům školství a zdravotnictví. Na konci března2008 obdržel MMF písemné závazky z ředitelstvíhlavních bankovních společností v Rumunsku, že jejejich mateřské společnosti budou i nadále podporovata nepokusí se o stažení kapitálu. Vláda však nikdynebyla příliš úspěšná, pokud šlo o odolávání zahraničnímutlaku. Kromě toho nemá k dispozici prostředky,kterými by obcházela zahraniční „řešení“ národníchproblémů. Jak vláda, tak i občanská společnost, až naněkolik výjimek vždy reagovaly na reálné problémy sezpožděním. Úsporná opatření navrhovaná vládou, tedymimo jiné zmrazení mezd ve veřejné sféře, zmrazenípenzí a zvýšení daní, vyvolaly nespokojenost a mobilizovalyodborové svazy.Půjčka od Mezinárodního měnového fondu bylazřejmě dojednána pod tlakem zvenčí, především proto,aby byly zachovány zájmy zahraničních firem v Rumunsku.Neposlouží na splacení schodku obchodní bilance;místo toho pokryje ztráty místních dceřinných společnostízahraničních bank. Půjde tedy o situaci, v nížbudou veřejné zdroje nasazeny k zahlazení škod, ježnapáchal soukromý kapitál. Vlády zemí západní Evropybyly obvykle schopné takové škody zvládnout, ale zoufalévýkřiky rakouské vlády, jež se domáhala, aby EUa MMF zakročily na záchranu jejích bank ve východníEvropě, jsou důkazem toho, že zahraniční banky se10 Vynikající sérii analýz na toto téma publikoval prof. IlieSerbanescu v Revista 22. Viz např. „Acordul cu FMI:Corectitudinea politică şi capitalismul călcate în picioare“, in:Revista 22, 21. dubna 2009. Ke stažení na: , nebo „Acordul cu FMI - Ar fi de râs,dacă n-ar fi de plâns!“, in: Revista 22, 7. dubna 2009. Kestažení na: .v tomto regionu často vystavovaly nadměrnému riziku(např. rakouské banky zde rozpůjčovaly sumu odpovídající70 % rakouského HDP). Splácení půjčky, jejíž výšedosahuje 40 % rumunského státního rozpočtu, budev následujících letech možné jen díky snižování životníúrovně obyvatelstva.Krize rozvojové pomociKdyž Rumunsko roku 2007 vstoupilo do Evropské unie,zavázalo se přispívat na straně dárcovských zemí kesnížení chudoby ve světě jednak tím, že se připojí k rozvojovépolitice EU, a jednak vybudováním vlastního programurozvojové pomoci. Současná finanční krize budemít zřejmě drastický dopad na rumunské výdaje nazahraniční pomoc. Rozpočet rozvojové pomoci, spravovanýministerstvem zahraničních věcí, byl snížen z 5milionů eur v roce 2008 na 1,9 milionu eur v roce 2009.Mnohamiliardová půjčka od Mezinárodního měnovéhofondu zatím zavedla rozpočtová omezení pro „zbytné“kapitoly a splácení této půjčky (od roku 2015) bude rozpočetpro rozvojovou pomoc omezovat ještě mnoho let.Ač mnohostranné příspěvky na zahraniční rozvojovoupomoc zůstanou na relativně konstantní úrovni, je velminepravděpodobné, že by vláda do roku 2015 dosáhlacíle 0,17 % HDP, ke kterému se zavázala.Rumunská nevládní rozvojová platforma (FOND)zveřejnila varování, že celému systému rumunské rozvojovépolitiky hrozí kolaps. 11 Nejhorší je, že jsou tímdotčeny všechny předchozí investice do nově vznikléinstitucionální kapacity ministerstva zahraničních věcí.Vláda přesunula většinu vlastních potřeb navyšováníkapacity na rumunskou kancelář Rozvojového programuOSN, do které outsourcovala specifické úkoly.Organizace občanské společnosti vyjadřují obavy, ževláda tímto způsobem chování opomíjí svůj hlavní krátkodobýcíl: posilování národní kapacity.Jasným signálem dopadů tohoto přístupu bylazměna ve vnitřní administrativní struktuře ministerstvazahraničních věcí na počátku roku 2009. Zatímcokancelář Rozvojového programu OSN obdržela odvlády významné finanční zdroje na najmutí odborníků,oddělení rozvojové asistence v rámci ministerstvazahraničních věcí bylo zeštíhleno a polovina jehozaměstnanců propuštěna, čímž byly vážně omezenymožnosti dalšího plánování a správy programů zahraničnípomoci. Ačkoli jsou rozpočtové škrty v obdobíkrize zcela pochopitelné, likvidace administrativníchkapacit ve veřejných institucích má dalekosáhlédopady a je proto nepřijatelná. Zástupci Rozvojovéhoprogramu OSN by měli pochopit, že odkláněním zdrojůa oddalováním zplnomocnění samostatné místníorganizace pro zahraniční rozvojovou pomoc tomutosektoru spíše škodí. n11 „De ce are nevoie Romania de o politica de cooperarepentru Dezvoltare?“, ke stažení na stránkách FONDu: .Social Watch69Rumunsko

90100SLOVINSKOVýzva pro vznikající občanskou společnost0NO VA 0,0Exportně orientovaná ekonomika začíná19pociťovat dopady globální krize. Projevují se nárůstem cen9457potravin a energií, nezaměstnanosti a chudoby, a vyžadují systematické 100 řešení. Vzniká tak 74příležitost100soustředit se na lidská práva, na environmentální problémy, ale i na otázky občanské společnosti, kterése poslední dobou začaly projevovat i na národní úrovni. Slovinci by tedy od své vlády měli požadovatIEG of Burma = 0 BCI of Nepal = 58,4IEG of Nepal = 51,2víc než pouhou podporu tržní ekonomiky.100 100 100100 100100062100230100HUMANITAS Društvo za človekove pravice in človeku prijaznedejavnosti – Společnost pro lidská práva a podpůrné akceManca Poglajen100Rene SušaIndex Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100 99BCI = 99+ GEI = 65Děti s ukončeným5 ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100Podíl na moci4243Varovné zprávy o hrozící finanční a ekonomické krizidostihly Slovinsko v druhé polovině roku 2008,0v době, kdy ve Spojených státech začaly kolabovat00důležité finanční instituce. Dopad na slovinskou na99100100vývoz orientovanou ekonomiku se projevil na počátkuroku 2009, nejprve v průmyslových odvětvích, 97100 100 67100100 100100 7182 100ale vzápětí i v jiných sektorech hospodářství, kde Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělánídošlo k poklesu kupní síly IEG a of značně Slovakia se zkomplikoval = 68,8 BCI of Eslovenia = 99,5IEG of Slovenia = 65,1přístup k úvěrům, což vedlo ke snížení poptávky pozboží a službách.Skutečnost je taková, že globální ceny potravin,degradace životního prostředí a klimatickézměny, ale i politické dohady o přístupu k energiise na Slovinsku podepsaly 100už dříve. Průměrná mírainflace, která navázala na trend roku 2007, činilav roce 2008 5,7 %. Potraviny se zdražily v průměruo 3,8 %, zatímco ceny zemního plynu, energiea pohonných hmot stouply o více než 20 %. 1 Ačkolizměny v cenách postihly celou společnost, nejsilněji0 6byli zasaženi ti s nejmenšími příjmy.Nezaměstnanost49100 100Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti je doklademnejškodlivějších a nejtrvalejších následků krize.Nezaměstnanost vzrostla ve všech regionech, a toprimárně u zaměstnanců IEG of Yemen s krátkodobou = 30 pracovnísmlouvou. Údaje z února 2009 naznačují velminegativní tendence: Na úřadech práce bylo zaregistrováno77 182 lidí, což je o 4,4 % více než o měsícdříve a o 15,2 % více než v únoru 2008. Stojí všakza zmínku, že skutečný počet lidí hledajících práci100je podstatně větší, neboť v posledních letech bylydesetitisíce nezaměstnaných vymazány z úředníchstatistik pro „porušení závazků“ (zpravidla nenahlášeníse na úřadu či odmítnutí přijmout zaměstnání27pod úrovní vlastní kvalifikace). 2Ještě jasnějším jazykem 0 mluví údaje o nověregistrovaných uchazečích o zaměstnání. V prvníchdvou měsících roku 2009 přijaly úřady 21 0521 Statistický úřad Republiky Slovinsko. „Indexy spotřebitelskýchcen, Slovinsko, prosinec 2008“. (30. prosince 2008). Ke staženína: .IEG de Senegal = 54,92 Viz „Slovinsko: Na vymazané straně Alp“, Zpráva SocialWatch 2008. Ke stažení na: .nových žádostí, což znamená meziroční nárůsto 83 %. 3 Téměř polovinu z nich představovali dělníci,kterým nebyla prodloužena smlouva na dobu určitou.Došlo též k enormnímu nárůstu počtu permanentněnezaměstnaných – ve srovnání se stejnýmobdobím roku 2008 narostl 100 téměř o 150 % - a těch,kdo o zaměstnání přišli kvůli 89 bankrotu – jejich početse více než zdvojnásobil (219 %). 4 Lidé registrovanína úřadech práce byli v průměru nezaměstnaní jižtéměř 22 měsíců.Chabá odpověď 0Pokusy bojovat s nezaměstnaností byly nedostatečné.Vláda v lednu 2009 schválila zákon o čás-43tečných dotacích na podporu zaměstnání 82 na plnýúvazek. Celkem byla na tyto dotace vyčleněna částka200 milionů eur (261 milionů dolarů) a zaměstnavatelémohou BCI of na Zambia každého zaměstnance = 71,3 měsíčněžádat od 60 do 120 eur (asi 78 až 157 dolarů) podletoho, zda jeho pracovní dobu zkrátí na 36 nebo 32hodin týdně. Toto opatření však nejen odborníci,ale i zaměstnavatelé a odborové svazy považují zanedostatečné.Například proto, že nabízená podpora je přílišmalá na to, aby pomohla společnostem potýkajícímse s vážnými problémy likvidity nebo s rušenímobjednávek, jež jim znemožňuje zachovat si předchozíúroveň produkce. Dotace jsou navíc omezenéna maximální dobu šesti měsíců, ačkoli krizovásituace podle odhadů potrvá mnohem déle. Kromě3490100 100 1008810061100 76 1003 Úřad práce Republiky Slovinsko. „Februarja registriranih77.182 oseb“. 28. března 2009. Ke stažení na: .4 Úřad práce Republiky Slovinsko. „Zavod sklenil pogodboo subvencioniranju z 41 podjetji«. 30. března 2009. Viz:.toho se žádné pomoci nedostane živnostníkůma lidem pracujícím na volné noze, kteří představují10 % pracovní síly, ani těm, kdo již dříve pracovalina částečný úvazek, např. lidem se zdravotnímpostižením. Dalším nedostatkem tohoto zákona je,že pro poskytnutí dotace 100 nestanoví žádná kritériazaložená na ekonomických výsledcích, takžeje mohou využívat i společnosti, které zůstaly krizínepostiženy.Odborové svazy varují před možným zneuží-26váním tohoto zákona zaměstnavateli, např. navrhovánímdodatků k pracovním smlouvám, v nichž0by zaměstnanci dobrovolně souhlasili se sníženímmzdy a tak si zaměstnavatel zachoval nárok na1006479 100příjem dotací, ale platby zaměstnancům by kvůlisnížení pracovní doby poklesly. 5 Mezi další způsobyzneužívání patří zkracování pracovní doby přizachování stejného IEG of Zambia objemu = práce 56,2– zaměstnancijsou výhružkami nuceni pracovat přes čas, aniž by zatyto přesčasy dostali zaplaceno, nebo musí pracovatintenzivněji a s kratšími přestávkami.Úřad práce vypsal dva další veřejné tendry, kterébudou v letech 2009 a 2010 poskytovat dotacepro zaměstnání na plný a částečný úvazek. Oba jsouspolufinancovány ze strukturálních fondů Evropskéunie. Body navíc získávají žadatelé, kteří chtějízaměstnat ženy nebo pracovníky se zdravotnímpostižením, a vyšší částka připadne těm, kdo dajípráci lidem, jež byli na úřadě práce registrovánidéle než 24 měsíců. Očekává se, že zaměstnání naplný úvazek najde prostřednictvím těchto tendrů asi3 850 lidí a dalších 400 pracovníků bude zaměstnánona částečný úvazek. Aby zároveň došlo ke zvýšení5 KS90. „Subvencioniranje delovnega časa, vloga in ukrepisindikata“. 25. března 2009. Viz: .100100BCI of100BCI ofNárodní zprávy 70 Social Watch

produktivity a kvalifikace zaměstnanců, byly uvolněnydalší zdroje na spolufinancování profesníchškolicích programů zaměstnavatelů.Program dotací je na jednu stranu jasným důkazem,že vláda nebere riziko hromadného propouštěnína lehkou váhu, na druhou stranu je však evidentní,že tato opatření mají jen velmi omezený rozsah,a to jak množstvím zdrojů, které jsou k dispozici, taki časovým rámcem. Nejsou projevem dlouhodobéhoplánování ani řešením strukturálních problémů, alejen odpovědí na současnou situaci. Žádné z nichneklade důraz na dlouhodobé trvání zaměstnaneckýchvztahů. Tím zcela odpovídají požadavkuzaměstnavatelů na „větší flexibilitu“ na trhu práce– což znamená stále více a více zaměstnanců nakrátkodobé pracovní smlouvy. To platí i o uchazečícho státní dotace, kteří své zaměstnance mohou okamžitěpropustit, když vyplácení dotací ustane.Nové témaS propadem ekonomiky došlo i k posunu v ohniskuzájmu médií. Zatímco na konci roku jim dominovalatémata migrantů (zejména stavebních dělníků)a vykořisťování, kterému čelí (práce bez písemnésmlouvy, nevhodné pracovní podmínky, nízké mzdy,rasismus), nyní, když zájem o jejich služby prudceklesá, se o jejich strastech nepíše. Palcové titulky naopakpřitahují pozornost čtenářů k finančním potížímnejvětších slovinských společností.Kromě toho se média používají k tomu, aby podávaladrakonická opatření v lepším světle. Napříkladvyzdvihla do popředí prohlášení generálního řediteleKomory průmyslu a obchodu, že v roce 2009 přijdeo zaměstnání 30 000 – 50 000 lidí: To pracujícímnepomáhá, ale naopak to legitimizuje další propouštění.Přední obchodní týdeník Finance uvedl podobnýodhad: 46 000 nadbytečných zaměstnanců. Údajeúřadu práce jsou však mnohem nižší; podle nich dokonce roku 2009 přibude 10 000 nových uchazečůo zaměstnání.Chudoba a sociální změnyOmbudsman pro lidská práva uvádí chudobu jakoprvořadý problém, který je nutné co nejrychleji vyřešit,neboť jde o mnohovrstevný fenomén hluboce ovlivňujícílidskou důstojnost. Ačkoli slovinská ústava hovořío tom, že země je „sociálním státem“, stále víc Slovincůse propadá do života v chudobě. Podle oficiálníchúdajů žije 11,5 % obyvatelstva pod hranicí chudoby,stanovenou na 500 eur (653 dolarů). 6 Tyto statistikynezahrnují skutečnost, že chudí často čelí porušovánílidských práv v oblasti sociální péče, zdravotnictvía školství.Chudoba se šíří jak mezi staršími lidmi, kteří žijíze skromných důchodů, tak mezi mládeží. Čím dálvíc mladých lidí vyrůstá v prostředí, které jim nabízíjen minimální příležitosti pro rozvoj, s malou motivacía nízkým pocitem vlastní hodnoty; jen těžko sezačleňují do společnosti a mají málo pracovních příležitostí.Kromě toho je pro mladé lidi stále obtížnějšízaložit rodinu, protože nejsou schopni proniknout natrh s bydlením. Vzniká celá společenská vrstva lidí,kteří se cítí nešťastní, podvedení a neužiteční a chovajíodpor vůči společnosti. Je zapotřebí najít novýsystematický přístup; finanční podpora sama o soběnestačí, je třeba zdůraznit společenskou roli hodnotjako solidarita a soudržnost.Lidská práva a globální problémyV poslední době se ve Slovinsku problematika lidskýchpráv dostává do středu pozornosti. Novákoaliční vláda, vzešlá z voleb v roce 2008, ve svémprogramovém prohlášení uvádí, že úcta k lidskýmprávům, vláda zákona, sociální ochrana a otevřenáspolečnost jsou základní hodnoty. Zavázala se takék tomu, že začne provádět změny nutné vzhledem keglobálnímu vývoji.Částečně je to důsledkem hybné síly, kterouběhem roku 2008, kdy Slovinsko předsedalo Evropskéunii, nasbíraly nevládní a s nimi spřízněné organizace 7(spolu s důrazem na témata jako klimatické změny,Rozvojové cíle tisíciletí, potřebnost občanské společnosti,úcta k lidským právům a odpovědnost vládníchinstitucí). Pokud má tento stav dlouhodobě přetrvat,je nutné zvyšovat povědomí o těchto tématech jaku veřejnosti, tak i v řadách vládních úředníků, a vytvářetvazby a platformy, na nichž lze budoucí iniciativypředkládat vládě.Mezi problémy, se kterými se slovinské organizacena ochranu lidských práv setkávají, se nejčastějiobjevují diskriminace, neúcta vůči rozhodnutímÚstavního soudu, pomalé soudní procesy, práva dětí,sociální zabezpečení a penzijní a zdravotní systém.Podle ombudsmana pro lidská práva by se společnostzejména v dobách krize měla soustředit na zachováníhodnot jako lidská důstojnost, vzájemná úcta, poctivosta ochota pomoci zranitelnějším. 8Otevřená otázkaOtázkou ovšem zůstává, zda slovinská společnost,která v minulosti přehlížela problematiku lidskýchpráv a environmentálních změn, bude od vlády nynípožadovat odpovědný přístup, který povede k jejichefektivní ochraně, nebo zda se její pozornost budesoustředit na tíživá ekonomická témata. Jako příkladmůže posloužit kauza takzvaných „vymazaných“ –Slovinců jiného etnického původu, kterým bylo pozískání nezávislosti v roce 1991 odepřeno státníobčanství. Tento problém měl být už dávno vyřešen,ale několik po sobě jdoucích vlád ignorovalo rozhodnutíÚstavního soudu. Pravicové politické strany setomuto rozhodnutí brání, neboť se obávají, že by obětemmusely vyplatit značné finanční kompenzace.Pokud jde o životní prostředí, stále se plánujevýstavba větrných elektráren v chráněných oblastech,plynové terminály na moři a další uhelná elektrárna.Pokud se reakce na současnou mnohostrannou krizibudou soustředit na oživení ekonomiky a spotřeby,může se stát, že témata jako ochrana životního prostředíbudou i nadále ustupovat plánům na zachovánípracovních míst a oživení trhu. n6 Statistický úřad Republiky Slovinsko. »Kazalci dohodka inrevščine.« 27. března 2008. Viz: .7 Ačkoli neexistuje právní definice nevládní organizace, v roce2008 se tyto organizace a problémy, na které upozorňují,díky slovinskému předsednictví Evropské unii prosadily doveřejného povědomí.8 Ombudsman pro lidská práva. Třináctá pravidelná výročnízpráva ombudsmana pro lidská práva Republiky Slovinskoza rok 2007 (zkrácená verze, anglicky). 2008. Ke stažení na:.Social Watch71Slovinsko

100SOMÁLSKOBezbranná země02310008310009Katastrofální situace v této válkou 35 rozervané zemi se dále zhoršuje vlivem globální systémové krize.47Výrobní 74 prostředky, finance 100 i poskytování základních 81 100 služeb jsou 100v rukou malé skupiny 77 vyvolených100a životní náklady prudce narostly. Devalvace měny se spojila s hyperinflací a růstem cen potravin,IEG of Nepal cenově = 51,2 nedostupná energie dál omezuje poskytování služeb jako vzdělávání, zdravotnictví či hygiena.ICB de Nigeria = 66,3IEG of Niger = 44,4Degradace životního prostředí navíc snižuje dostupnost vody a pastvin i biodiverzitu krajiny, čímžnegativně ovlivňuje životní podmínky obyvatel.94 57100100 100 100100Somálská organizace pro rozvoj společnosti(Sekretariát Social Watch Somálsko)Ali Mahamoud Osoble 100Děti s ukončeným5 ročníkemSomálsko je jedinou zemí v Africe, 43 ne-li na celém světě,kde centrální moc není schopna poskytnout ani25základní veřejné služby, ať už na poli zdravotnictví,0vzdělávání, hygienických podmínek či bezpečnosti.0Po dvě desetiletí se země zmítala ve válce mezi1003386jednotlivými klany, kterou rozpoutali vojenští velitelé100 100 7182 100100 100z Mogadišu, jejichž milice zabíjely převážně nevinné,neozbrojené civilisty. V roce 2006 je porazil Svaz Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letislámských soudů, složený IEG of z islamistů, Slovenia kteří = 65,1 jako svoupolitickou platformu používali síť klanových soudů.Vzápětí ovšem došlo k dalším bojům mezi islamistya silami podporovanými Etiopií. Ty se v lednu 2009stáhly a novým prezidentem se stal umírněný islamistašejk Šarif Ahmed. Bez ohledu na přítomnost mírovémise Africké unie dochází 100 i nadále k bojům o moc mezipolitickými a náboženskými skupinami a ke střetůmmezi jednotlivými klany, které usilují o kontrolu přírodníchzdrojů. 1BCI of Somalia = 47,8prostředky včetně dobytka a zavlažovacích zařízení,někteří byli ozbrojenými milicemi dokonce vyhnánize svých domovů. Kromě toho zemědělská výrobave většině oblastí upadala kvůli suchu a nedostatkusrážek.Zároveň docházelo 100 kvůli řádění somálskýchpirátů i k nárůstu poplatků za transport po moři, cožzvyšovalo ceny dovozového zboží. Ceny základníchkomodit včetně potravin stouply na mnoha městskýchObčanská válka zničila zemi a postihla její obyvatelepo stránce ekonomické, sociální, kulturní i poli-400 %. 2 Následky snížené produkce obilnin spolu setrzích v prvních šesti měsících roku 2008 o 200 až260tické. Za nepřítomnosti funkční centrální vlády začal všeobecnou nejistotou NO 0snížily VAživotní úroveň většinycelou řadu služeb poskytovat soukromý sektor, ovšemobyvatel. Kvůli humanitární krizi bylo v roce 2008100za vysoké ceny. Globální krize zároveň ohrožuje zásobovánípotravinami, energií a vodou, čímž prohlubu-obyvatelstva) zcela závislých na potravinové pomocivíce než 3,2 milionu Somálců (to je více než 40 %1006479 100100 100je nejistotu a nestabilitu. Podobně jako v ostatních a nouzových službách poskytovaných mezinárodnímičástech Afrického rohu se kvůli rostoucím cenám agenturami. Tyto agentury však při snaze dopravit dopotravin, konfliktům IEG of Zambia a pirátství = (jež 56,2omezuje pohyb země BCI potraviny of Cisjordania čelí vážným y Gaza potížím; o Palestina tento úkol = jim 0osob a zboží) stále častěji objevují případy nedostatkupotravin. Nárůst cen potravin se dával za vinu rostoucímcenám pohonných hmot, nižším zemědělskýmvýnosům a nepřízni počasí.Potravinová krizeNejdůležitějším odvětvím pro vytváření zisku bylv Somálsku tradičně chov dobytka, zatímco zemědělstvíposkytovalo základní plodiny jako čirok, kukuřici,komplikují násilnosti, které za pouhých 18 měsíců(od dubna 2007 do září 2008) dohnaly k přesídlenímilion Somálců.Na jihu země je až 70 % obyvatel venkovaohroženo nedostatkem potravin a asi 36 % dětí trpí100podvýživou, přičemž u každého šestého dítěte je tentostav akutní. Počet podvyživených dětí v zemi semomentálně odhaduje na 200 000, přičemž 60 000trpí těžkou podvýživou a hrozí jim smrt, pokud jimfazole, sezam a různé druhy ovoce, např. banány či nebude poskytnuta léčba. V roce 2008 začal UNICEFmelouny. Mnozí zemědělci však přišli o své výrobní dodávat doplňkovou NO výživu 0 VA pro 44 000 dětí mladšíchpěti let v oblastech podél třicetikilometrového koridoruMogadišu – Afgoye a ve středním a jižním Somálsku. 3* „Děti s ukončeným…” odhadnuto podle procedury „2“ na str. 107.100 100** Nejsou dostupné žádné údaje ke stanovení indexu genderovéspravedlnosti.1 FSAU (Oddělení analýzy potravinové soběstačnosti). “2008/09:Analýza po druhé sklizni” Technical Series Report No. V. 17, 4.března 2009. Ke stažení na: .Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)2 Ibid.BCI = 48*1003 UNICEF. „UNICEF v Somálsku nakrmí 44 000 dětí“ („UNICEF feedsBCI of Cisjordania y Gaza o Palestina = 044,000 children in Somalia”). Tiskové centrum, Nairobi, Keňa,14. května 2008. Ke stažení na:

V Somalilandu, rozkládajícím se v severozápadníchteritoriích, je nedostatek vody ještě kritičtější.Nepříznivé klimatické změny vedou k vyčerpávánízdrojů vody, aniž by docházelo k jejich obnově, a taklidé v postižených oblastech opouštějí celé vesnice.Zdravotní krizePřesun obyvatelstva ze suchem postižených oblastído táborů pro vnitřní emigranty zvyšuje riziko epidemiícholery, průjmu či jiných vodou přenosných choroba šíření dětské obrny. 6 Nedostatek základní zdravotnickéinfrastruktury, která by na tyto problémy mohlaadekvátně reagovat, dál zhoršuje obtížnou situaci,která se týká zejména žen, dětí a starších lidí.Dětská úmrtnost činí podle odhadů 156 z 1 000,což je oproti předchozím záznamům OSN (132/1 000)výrazné zhoršení. I mateřská úmrtnost stoupla ažna 1 600 případů na 100 000 narození živého dítěteoproti záznamům UNICEF (1 400/100 000). AIDS,malárie, tuberkulóza a další nemoci si i nadále vybírajísvou daň.Uprchlíci a vystěhovalciJen v lednu 2009 překročilo hranici do Keni více než60 000 Somálců; v táborech v Dhadhabu v severovýchodníKeni žije podle odhadů 230 000 uprchlíků.V letech 2007 a 2008 uteklo před násilnostmiv Mogadišu až 850 000 obyvatel a 400 000 vnitřníchemigrantů, kteří do té doby obývali zdejší nouzovétábory, se vydalo hledat bezpečné útočiště na předměstí.Dalších 50 000 lidí bylo donuceno opustit svédomovy během sporů o hranice mezi Somalilandema Puntlandem v roce 2008; dnes žijí v táborech v Etiopii,Somalilandu a Puntlandu.Pomoc, kterou v Somálsku poskytovaly mezinárodníi místní nevládní organizace, bohužel ztroskotalana zdánlivě nekonečném stavu nedostatečnébezpečnosti, zejména v jižní a centrální části země.V lednu 2009 byli cíleným útokem zavražděni dvapracovníci Světového potravinového programupro Somálsko. V roce 2008 zahynulo během útokůcelkem 34 pracovníků humanitárních organizací,řada dalších byla unesena a zůstávají v zajetí. Nastrategických místech dopravní sítě se objevují barikády,kde dochází k rozkrádání převážených zásob,a ozbrojenci stále napadají konvoje s humanitárnípomocí.Ropná krizeSomálsko je čistým dovozcem pohonných hmot.Každý výkyv v ceně ropy proto přímo zasahujezdejší ekonomiku. Na přelomu let 2007 a 2008se cena ropy během dvou týdnů nečekaně zvýšilatéměř na trojnásobek, z 0,40 na 1,10 dolarů za litr.6 Světová zdravotnická organizace (World Health Organization,WHO). „Sucho zhoršuje zdravotnickou krizi v Somálsku“(“Drought Worsens Health Crisis in Somalia”). Nairobi: WHO,31. března 2006. Ke stažení na: .V některých případech se náklady na přepravuzvýšily až čtyřnásobně a určité oblasti zůstaly praktickyodříznuté od světa. Cenový šok se promítl i dodostupnosti dalšího dováženého zboží, napříkladpotravin a léčiv, ale i služeb jako vzdělávání či zdravotnictví.V zemi, kde se elektřina většinou vyrábípomocí naftových agregátů, postihlo zdražení ropyi energetické společnosti, které břímě dodatečnýchnákladů přenesly na ta odvětví, kde je elektřina nepostradatelná,a krize tak dopadla na celou veřejnost.Absence funkční centrální vlády a bilaterálníchvztahů se zeměmi produkujícími energii připravilaSomálsko o možnost vyjednat nižší cenu ropy s jejímivývozci ze Středního východu či nakupovat elektřinuod zemí Afrického rohu, např. z Ugandy nebo Etiopie,které mají velký potenciál pro výrobu elektřiny vevodních elektrárnách.Environmentální krizeJednou z hlavních příčin snížení srážek a prodlouženíobdobí sucha, které působí nedostatek úrody, jeodlesňování. Dochází k plošnému kácení velkéhomnožství lesů, větve a kmeny jsou spalovány nadřevěné uhlí, které se vyváží do zemí kolem Perskéhozálivu; mezi hlavní odběratele patří SaudskáArábie a Spojené arabské emiráty. 7 Podle odhadůkaždá jedna loď odváží ze Somálska v průměru takovémnožství dřevěného uhlí, které odpovídá 10 000stromů. Tento obchod se somálským „černým zlatem“působí environmentální katastrofu. Obchodnícipoptávají stále větší a větší množství dřevěného uhlí,ale úbytek stromů vede k nedostatku vody, poklesusrážek a extrémně vysokému odpařování vláhyze země.Období sucha jsou bohužel často následovánazničujícími povodněmi na řekách přitékajících dozemě z etiopských hor. Tento jev se stává pravidelnýmcyklem.DoporučeníOrganizace občanské společnosti – od komunitníchspolků až po celonárodní fóra – žádají bezodkladnéřešení příčin stávajících katastrof. Zejména v případěodlesňování je nutný urychlený zásah příslušnýchministerstev a oprávněných orgánů. Pro omezenínegativních klimatických změn, zvýšení retenčníschopnosti krajiny, zlepšení životního prostředía záchranu ohrožených živočišných druhů a biodiverzityvůbec je zapotřebí zamezit dalšímu drancovánípřírody. n7 Mohamed, A. E. „Degradace životního prostředí v Somálsku:Příčiny a následky odlesňování a ukládání nebezpečnéhoodpadu“ (“Somalia’s Degrading Environment: Causes andEffects of Deforestation and Hazardous Waste Dumping inSomalia”). Esej pro postgraduální kurz Analýza a managementenvironmentálních systémů. KTH, Švédsko 2001. Ke staženína: .ReferenceAbdinur, M.H. „Somálci protestují proti rostoucím cenám potravina inflaci“ (“Somalis rally against rising food prices, inflation”).Agence France Presse (AFP), 6. května 2008.FSAU (Oddělení analýzy potravinové soběstačnosti). “2008/09:Analýza po druhé sklizni” Technical Series Report No. V. 17, 4.března 2009. Ke stažení na: .Integrovaná regionální informační síť (Integrated RegionalInformation Networks, IRIN). „Somálsko: Vážný nedostatekpotravin a vody v Gedu“ (“Somalia: Severe food and watercrisis in Gedo”). Kancelář OSN pro koordinaci humanitárníchzáležitostí, 5. května 2006. Ke stažení na: .Mohamed, A. E. „Degradace životního prostředí v Somálsku:Příčiny a následky odlesňování a ukládání nebezpečnéhoodpadu“ (“Somalia’s Degrading Environment: Causes andEffects of Deforestation and Hazardous Waste Dumping inSomalia”). Esej pro postgraduální kurz Analýza a managementenvironmentálních systémů. KTH, Švédsko 2001. Ke staženína: Somalia Business Review. Vol. 1, Issue 2, říjen – prosinec 2008.UN Somalia Country Brief, září 2008.UNICEF. „UNICEF v Somálsku nakrmí 44 000 dětí“ („UNICEFfeeds 44,000 children in Somalia”). Tiskové centrum, Nairobi,Keňa, 14. května 2008. Ke stažení na:

100SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ100 991005345Příležitost uprostřed krize? Ekonomika na vlnách dokonalé bouře000Dramatický nárůst nezaměstnanosti jen dokresluje100neúprosnou realitu systému, který neuznává aninezaručuje základní sociální či ekonomická práva. Od prosince 2007 100vzrostl 69 počet nezaměstnaných 100 na969813,1 milionu – o 5,6 milionu víc než na počátku recese. Hnutí za lidská práva, „zelená“ pracovní místa,IEG of Poland fair = trade 70 či dostupné zdravotnictví BCI of Portugal a bydlení = 99,4 předkládají návrhy a formulují IEG of Portugal požadavky = 73,1na reálnéa strukturální změny. Spojené státy si nemohou dovolit tuto příležitost promarnit.99100 99100 100 69100100 100100Global-Local Links ProjectTanya DawkinsInstitute for Agriculture and Trade 100 PolicyAlexandra SpieldochCenter of ConcernAldo CaliariAction Aid USA37Karen Hansen-KunHunger NotesLane Vanderslice0Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 98 95GEI = 74Děti s ukončeným5 ročníkem0Index Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100052Podíl na moci87100 9995Globální ekonomická krize znovu vyzdvihla jádro vzájemněprovázaných problémů – dostupnost bydlení97100 100 8183 100100 100100 72100100a potravin, klimatické změny, nerovnost ve společnostiAsistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzdělánía nedostatek zodpovědnosti – které nejen veIEG of Uganda = 67,2 BCI of EstadosIEG of Usa = 73,8Spojených státech, ale všude na světě už delší dobu dolarů, zjistila o dva roky později, že hodnota nemovitostipoklesla o 26 % na pouhých 139 000 dolarů. Od prosince 2007 stoupl odhadovaný počet neza-Hledám právo na důstojné zaměstnáníUnidos de América = 98.1přetrvávaly mimo ohnisko veřejného zájmu. Zatímcose Američané vyrovnávají s hlubokou, systémovou Pokles cen nemovitostí znamenal, že mnozí z těch, městnaných na 13,1 milionu – o 5,6 milionu víc neža globální povahou krize, svět se spoléhá na to, že kdo měli to štěstí, že bydleli ve vlastním domě, přišli na počátku recese. 6 Toto číslo však podhodnocujeSpojené státy rychlou a rozhodnou akcí zastaví krizi, o velkou část svých aktiv nebo upadli do pasti hypotéky,skutečný stav, neboť oficiální míra nezaměstnanostikterou samy pomáhaly vytvořit. 100která dnes výrazně převyšuje 100 hodnotu jejich domu. zachycuje jen ty, kdo v 100 posledních čtyřechtýdnechSlepá důvěra ve „volný“ trh jako nejlepšího arbitrasociálních, environmentálních a ekonomickýchotázek rozpoutala „dokonalou 56 bouři“ 1 kolabujícíchfinančních institucí, slabé demokratické infrastrukturya sociální sítě bolestivě nedostačující vzhledem1 Pojem „dokonalá bouře“ se vžil jako termín označujícíkritickou či katastrofální situaci vzniklou výjimečnousoučinností celé řady negativních faktorů.Aktiva bank a dalších institucí 88poskytujících hypotékya s nimi spojené produkty rovněž výrazně pokleslanebo se úplně rozplynula. Tento vývoj způsobilacelá generace vládní politiky, která citelně podkopalaregulační a dozorovou infrastrukturu ekonomikyzaměstnanců pracujících na 48malý úvazek za mzdu,která nepostačuje ani na pokrytí jejich základníchpotřeb.0k rozsahu lidského utrpení. Následky ztráty domova, a finančních trhů.00Zhoršující se situace na pracovním trhu neproporcionálnědestabilizace komunit a ekonomické zranitelnosti,Výše uvedené procesy zesílily už tak vážnouzasáhla menšiny. V březnu 2009 vzrostlakterá je následkem nedostatečně regulovaných národní krizi 94 v dostupnosti bydlení. Vzrostl počet 99 bez-nezaměstnanost mezi afroameričany o 4,4 %, mezi 99100100 1006454100100 100100 100100a bezohledných finančních plánů, se teprve 96 začínají domovců, což je výsledkem zvýšené míry konfiskací, hispánci o 5,2 % a mezi bělochy o 3,5 %, 98 což odrážíprojevovat v plné míře. Miliony Američanů, kteří kvůli vyostřené kvůli ztrátám zaměstnání a zvyšování cen dlouhodobý trend nerovnosti zejména v oblastechkrizi pracovního IEG trhu de a Belgica trhu bydlení = 72,2 přišli o své domovy, potravin a jiných ICB de nákladů, Costa které Rica snižují = 93,5schopnost lidí vzdělání, IEG zaměstnání de Costa a Rica přístupu = 66,8 ke spravedlnosti.se přidávají ke svým neviditelným protějškům doma splácet hypotéky. V říjnu 2008 ukázal průzkum provedenýPodle údajů z 30. června 2009 se tato nerovnost promítlai v zahraničí, kteří už celá desetiletí žili v oku tohotohurikánu. Nabízí se tak vzácná příležitost nastavitkurz pro novou éru vládnutí a partnerství, jehož cílembude reálná změna, rozvoj, udržitelnost a dodržovánílidských práv nejen doma, ale všude na světě.ve 12 státech, že o střechu nad hlavou stále častějipřicházejí i rodiny s dětmi. 2 V období od června 2007 dotéhož měsíce v roce 2008 se zdvojnásobil počet žádostío nouzové ubytování. 3 Podle údajů z března 2009 bylúdajně každý devátý Američan s hypotékou na konciroku 2008 v prodlení se splátkou či v nějakém stádiui do celonárodní statistiky nezaměstnanosti,která pro jednotlivá etnika dosahovala výše 14,7 %,12,2 % a 7,8 %. 8Krize zaměstnanosti jen dokresluje neúprosnourealitu systému, který neuznává ani nezaručujeHledám právo na domovkonfiskace; rostoucí nezaměstnanost zhoršovala krizi 29. ledna 2009.Když ve Spojených státech splaskla spekulativní bublinana bytovém trhu, přenesl se tento otřes i na burzubydlení. 4 V roce 2008 bylo konfiskováno více než 2,3milionů domů, což představuje nárůst o 81 % oproti6 H. Shierholz a K. Edwards. „Zpráva úřadu práce – světlo nakonci tunelu zatím není na dohled“ („Jobs report offers no– na místo, které slouží jako největší úložiště bohatství roku 2007 a 225 % oproti roku 2006. 5sign of light at end of tunnel“). 3. dubna 2009. Ke stažení na:.pro občany této země. Propad hodnoty nemovitostí2 „Alarmující počet bezdomovců“ („Homeless numbers7 Odrazení pracovníci jsou ti, kteří jsou sice schopni a ochotnivymazal či výrazně snížil čistou hodnotu majetku velkéhomnožství individuálních majitelů domů a insti-přesvědčeni, že pro nabízené pracovní pozice nejsou vhodní.alarming“), USA Today, 22. října 2008.přijmout zaměstnání, ale sami je nevyhledávají, protože jsou3 Ibid.tucionálních vlastníků nemovitostí. Například rodina,Viz: .která roku 2006 zakoupila dům v hodnotě 189 0004 S. Scholtes, „Na splátkách hypotéky už dluží každý devátý“(„US home loan arrears affect one in nine“). 6. března 2009.Ke stažení na: .5 S. McNulty, „Strach z konfiskací se rozšířil na střední třídu“(„Foreclosure fears spread to middle class“). Financial Times,aktivně hledali zaměstnání. Tato definice tedy vylučujeodrazené pracovníky 7 a zcela pomíjí případy8 Austin, Algernon. „Nerovnost v dostupnosti zaměstnání:Rasové nepoměry v nezaměstnanosti se v různýchstátech liší“ („Unequal unemployment: Racial disparitiesin unemployment vary widely by state“). Economic PolicyInstitute, 21. července 2009. Ke stažení na: .BNárodní zprávy 74 Social Watch

základní sociální či ekonomická práva. Vzhledemk tomu, že dostupnost vzdělání, jídla, zdravotní péčea bydlení jsou obecně závislé na dostupnosti zaměstnání,má nezaměstnanost zásadní vliv na možnostjednotlivce či rodiny zajistit si základní životní potřeby.Spojené státy nabízejí druhou nejnižší podporuv nezaměstnanosti ze zemí Organizace pro ekonomickouspolupráci a rozvoj; téměř dvě třetiny jejích členůvyplácejí dvojnásobné či ještě vyšší dávky. 9Hledám právo na zaručenou dostupnostpotravinAmeričané byli těžce zasaženi i potravinovou krizí.Potravinové banky uspokojují poptávku jen s největšímiobtížemi, protože dostávají od veřejnosti ménědarů a jejich zásoby se tenčí. 10 Na středozápadě a najihu země se k potravinové krizi přidaly záplavy a hurikány,které poškodily velkou část úrody a snížily takdodávky farmářů na místní potravinové trhy. 11Z údajů federálního ministerstva zemědělstvívyplývá, že nejméně 36 milionů lidí, včetně více než 4milionů dětí, žije v potravinově nezajištěných domácnostech.12 Foodlinks America uvádí, že „v lednu 2009poskytl Program doplňkové potravinové pomoci(Supplemental Nutrition Assistance Program, SNAP)občanům s nízkými příjmy větší objem potravinovépomoci než kdy jindy v historii tohoto programu.O pomoc požádalo 32,2 milionu lidí, čímž padl měsícstarý rekord 31,8 milionu. Nárůst příjemců tohoto programuzpůsobilo 11 států, kde počet účastníků mezilednem 2008 a lednem 2009 stoupl o více než 20 %:Utah, Florida, Nevada, Arizona, Wisconsin, Georgie,Vermont, Maryland, Texas a Massachusetts.” 13Ze současné potravinové krize profitují velkézemědělské korporace, které dovedou využívat svůjvliv na přiškrcení produkce i distribuce, zatímco menšífarmy se potýkají s rostoucími cenami vstupů a nižšímivýnosy. 14Návrat do světa – záleží na detailechV mezinárodní politice dala Obamova vláda krátce povolbách najevo schopnost jít ostatním státům příkladem.Na počátku dubna 2009 prohlásilo ministerstvozahraničí, že se bude ucházet o zastoupení v Radě prolidská práva, neboť „lidská práva jsou nepostradatel-9 OECD. Pohled na společnost, 2006. Podporav nezaměstnanosti10 D. Quizon, „Darů pro charitativní organizace ubývá, poptávkastoupá“ („Donations down, demand up at food distributors“).The State Press, 16. září 2008. Ke stažení na: .11 E. Holt Gimenez, „Světová potravinová krize: Co za ní stojí a cos ní můžeme dělat“ („The World Food Crisis: What’s BehindIt and What We Can Do About It“). Policy Brief. Food First, 16.října 2008.12 M. Nord, M. Andrews a S. Carlson, „Dostupnost potravin veSpojených státech, 2007“ („Household Food Security in theUnited States, 2007“). Economic Research Report, ERR-66,listopad 2008.13 Foodlinks America Newsletter, 10. dubna 2009. Program„SNAP“ vznikl z původního programu U. S. Food Stamps,jehož cílem bylo poskytnout rodinám s nízkými příjmy přístupk cenově dostupným a zdravým potravinám.14 Pracovní skupina USA pro potravinovou krizi. „Pozadí globálnípotravinové krize“ („Backgrounder on the Global Food Crisis“).2008.ným prvkem americké globální zahraniční politiky.” 15Vláda rovněž udělila status člena kabinetu nově jmenovanémuvelvyslanci USA v Organizaci spojenýchnárodů.Prezident Obama se zapojil do vzniku G20 a přislíbilnové zdroje pro potlačení ekonomické recese.Nabízený příspěvek 100 miliard dolarů pro Mezinárodníměnový fond však organizace občanské společnostipřivítaly se značnou dávkou skepse, neboťpochybují o tom, zda MMF dokáže kromě tradičnícha škodlivých programů úspor nabídnout stimulačníbalíčky na podporu reálné ekonomiky.Vláda se zavázala zdvojnásobit zahraniční podporudlouhodobých programů na rozvoj zemědělstvína více než 1 miliardu dolarů v roce 2009 a pozdějituto nabídku rozšířila na příslib 3,5 miliardy dolarůrozložených do tří let, který má posloužit k dosaženípotravinového zabezpečení. Ačkoli je taková pomocnanejvýš potřebná, velice záleží na tom, jak budoutyto finanční zdroje vynaloženy – a v tomto ohledupanuje hluboká názorová neshoda. Například kongresa vláda nadále prosazují technologická řešení včetněinvestic do biotechnologií a geneticky modifikovanýchorganizmů, zatímco aktivisté ve Spojených státech sezasazují o využití přístupů, které by upřednostňovalylokální potravinové systémy a zemědělské praktikyšetrné vůči místnímu klimatu.Pokud jde o otázku klimatických změn, zahájilavláda proces směřující k prosincovým rozhovorůmo nové dohodě o globálním klimatu, ale její pozicejsou nejasné. Přestože je nejvyšší čas pro rozhodnýkrok, dosud například neratifikovala Kjótský protokola nedefinovala svůj globální závazek na omezeníemisí.Světlé momenty a kroky správným směremKabinet prezidenta Obamy se snažil na krizi odpovědětuvolněním dodatečných finančních zdrojů a programydotací, které se soustředily na stabilizaci finančníchtrhů, podporu vzniku pracovních míst (včetně tzv.„zelených“ pracovních míst), zvýšení podpory propropouštěné zaměstnance a pomoc majitelům domů,které postihla nebo jim hrozí konfiskace.Zvolení zástupci čelí rostoucímu tlaku zohlednitve svém rozhodování sílící povědomí veřejnosti o tom,že trhy by měly sloužit i širším společenským, ekonomickýma environmentálním cílům. Legislativnímprocesem postupují – kromě jiných návrhů – protikrizovéprogramy jako povinné snižování úrokové míry,restrukturalizace bankrotové legislativy a opatřenína omezení nadměrných domácích a mezinárodníchfinančních spekulací.Vláda stanovila nová omezení, jejichž cílem jeuzavřít dokořán otevřené dveře mezi podnikatelskousférou a státní správou, které byly příčinou mnohapochybených politických programů v klíčových sektorechekonomiky jako bydlení, finance, obchod, zdravotnictvía zemědělství. Vyjádřila svou podporu proorganickou výrobu, silnější dohled nad hospodářskousoutěží, který by měl omezit aktivity velkých korporací,a důkladnější dozor nad bezpečností potravin. Kromě15 Ministerstvo zahraničí USA, „Spojené státy se ucházejí o postv Radě pro lidská práva OSN“ („US to Run for Election to the UNHuman Rights Council“), tisková zpráva, 31. března 2009.toho se zavázala poskytnout větší finanční podporuna rozvoj obnovitelných zdrojů energie a standardůčistých paliv. Zákon o farmách z roku 2008 zahrnovaldodatečnou položku 100 milionů dolarů na podporumístních potravinových systémů, zlepšení dostupnostizdravých potravin a podporu organické, začínajícía drobné zemědělské produkce. Ačkoli tato opatřenínepostačují k uspokojení poptávky, jsou to důležitéa povzbudivé kroky.Výhled do budoucnostiVládní intervence je zásadním prvkem při zajišťováníhospodářského zotavení a vytyčení nového směrurozvoje domácí ekonomiky. Stále však chybí rozhodujícíčlánek v podobě zajištění občanského dozorua zodpovědnosti úředníků. Například iniciativy jako jsou ukázkou bezpříkladnéhoa inovativního využití technologie ze strany současnéadministrativy, jejímž cílem je otevřeně informovatveřejnost. Informace však nikdy nemohou zcelanahradit angažovanost a odpovědnost, klíčové vlastnosti,které musí být základem každého programu,jehož cílem je reálná změna celonárodního ekonomickéhovývoje a jeho oživení.Domácí hnutí za lidská práva, „zelená“ pracovní místa,fair trade, zdravotnictví a bydlení navrhují inovativníopatření a požadují reálnou a strukturální změnu.S velkým ohlasem se setkalo například hnutí, kterépožaduje, aby na sebe Spojené státy vzaly odpovědnostza mezinárodní standardy lidských práv skrzeorganizační a vzdělávací aktivity zaměřené na propojenostobčanských, politických, sociálních, hospodářskýcha kulturních práv. 16 Průzkum veřejného míněníz roku 2008 ukázal, že převážná většina Američanů jenakloněna principům Všeobecné deklarace lidskýchpráv včetně rovnosti, práv žen, rasové rovnoprávnostia práva na potravu, vzdělání a zdravotní péči, a pevněvěří, že je povinností jejich vlády, aby tato práva garantovala.17 Rozhodující výzvou zůstává převést proměnlivénázory na trvalou společenskou vůli a nové politicképrincipy. Spojené státy si nemohou dovolit tutopříležitost nevyužít. n16 Ačkoli jsou Spojené státy signatářem Mezinárodníhopaktu o občanských a politických právech (InternationalConvention on Civil and Political Rights, ICCPR) a Mezinárodníúmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace(International Convention on the Elimination of all forms ofRacial Discrimination), dosud neratifikovaly Mezinárodnípakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech(International Convention on Economic, Social and CulturalRights, ICESCR) ani Úmluvu o odstranění všech foremdiskriminace žen (Convention on the Elimination of All Formsof Discrimination Against Women, CEDAW).17 „60. výročí: Nový průzkum veřejného mínění prokazujedrtivou podporu pro principy Všeobecné deklarace lidskýchpráv“ („60th Anniversary: New poll shows vast support forUniversal Declaration of Human Rights principles“). TheOpportunity Agenda. Ke stažení na: .Social Watch75Spojené Státy Americké

96,1SRBSKO100Globální krize, lokální nepokoje02129 Nerozhodnost vlády a absence jasné strategie či vize pro boj proti negativním projevům krize vyvolaly4886v obyvatelstvu vlnu pesimismu a nespokojenosti. Lidé žádají činy 100 – nikoli jen slova – 6884na boj 100 proti92korupci a kriminalitě a za zavedení vlády zákona. Hospodářská situace se stále zhoršuje a ohrožujeIEG of Morocco ekonomická = 44,8 a sociální práva BCI občanů. of Mozambique Příjmy = státního 66,1 rozpočtu klesaly od IEG roku of Mozambique 2003 následkem = 64,4rozsáhlé privatizace. Pod tlakem Mezinárodního měnového fondu i domácí veřejnosti připravujípolitici plány, které jsou téměř okamžitě zavrhovány.100 100 100100 100100064100034100BBAsociace pro technologii a společnostIndex Základních SchopnostíMirjana Dokmanovic, PhD(BCI - Basic Capabilities Index)Gazpromu za 528 milionů dolarů vyvolal nesouhlasDanica Drakulic, PhD 100100veřejnosti i odborníků, neboť 100 šlo o jeden z největšíchBCI = 98*96Děti s ukončeným zdrojů příjmů do státního rozpočtu. Před privatizací5 ročníkempředstavovaly státní podniky 44,5 % HDP, v roce 2008Srbsko trpí poklesem průmyslové výroby, sníženímuž to bylo pouhých 17 %. Počet zaměstnanců poklesl42vývozů, dovozů, zahraničního i vnitřního obchoduze 400 000 na 135 000 a stále klesá. Dokonce i ocelárnaUS Steel, která koupila největší srbskou slévárnua výrazným propadem na bělehradském akciovém000trhu. Kromě toho má země hluboký deficit zahraničníhoSmederevo, oznámila, NO že bude VA 0,00,0 propouštět.obchodu. Nedostatek příchozích zahraničníchEkonomický chaos a nevýhodné privatizace ved-9899 99100investic a úvěrů by mohl způsobit vážné problémyly k prohlubování chudoby. Během prvního čtvrtletí100 100 75100100 100100 100100v platební bilanci a zvýšit deficit obchodní 97 bilance,roku 2009 se počet lidí žijících pod hranicí chudobyani nemluvě o rostoucí nezaměstnanosti a klesajících Asistované porodyDěti které se dožijí 5 let zvýšil o 60 000, a tento trend se zatím nezpomaluje. 8příjmech. IEG of Romania = 71,3 BCI of Serbia = 98,1Nejvíce ohroženi jsou IEG nezaměstnaní, of Serbia = 0děti, lidé staršíEkonomika v úpadkuZahraniční dluh neustále narůstá a v červnu 65 let, postižení, Romové, uprchlíci, ženy, starší venkovskédomácnosti a početné rodiny.2009 překročil 30,7 miliardy dolarů (64 % HDP), 6 jePředpokládaný růst HDP o 3,5 %, se kterým se počítalo tedy o 16 % vyšší než v roce 2007. Zatímco v loňskémve státním rozpočtu na rok 2009, se ukázal být přehnaně roce deficit zahraničního obchodu činil 9,5 miliardyReakce vládyoptimistický. Pokles HDP je již zcela evidentní a odhadujedolarů, v posledním čtvrtletí roku 2008 poklesla Vláda zpočátku tváří v tvář krizi váhala, reagovala nase na -4,8 %. 1 Průmyslová 100 výroba v květnu 2009 hodnota místní měny, dináru, 100 o 25 %. Nedostatek přímýchzahraničních investic (FDI) a přílivu peněz ze Při vyhodnocení dopadů krize v prosinci 2008 uváděla,ni jen pomalu a nepodařilo 100 se jí občany včas varovat.92poklesla o 18 % oproti ročnímu průměru roku 2008.Faktory, které omezují udržitelný vývoj, jsou vysoká zahraničních bank způsobil, že na obranu měny byly že některá odvětví ekonomiky budou tvrdě postižena –nezaměstnanost a další sociální problémy. Podle údajůNárodního úřadu práce bylo ke konci června 2009 se, že na zachování stability dináru by byl zapotřebí zasažena vůbec. 9 Vypracovala však „rámcová opatře-k dispozici jen velmi omezené zdroje. Předpokládá byť bylo těžké určit, o která půjde –, ale jiná nebudou4444evidováno 763 062 nezaměstnaných (25,82 %, z toho052,94 % byly ženy) a 70 % zaměstnanců pracovalo načástečný úvazek. 2 Odhady počtu lidí, kteří od prosincepříliv zahraničního kapitálu ve výši 5,9 miliardy dolarů.0Vzhledem k tomu, že země získala pouhé 3,3 miliardyz rozsáhlé privatizace, kterou prováděla od roku 2003ní“ s ohledem na stát (v nejširším smyslu), ekonomiku0(průmyslový a finanční sektor) a občany. 10V únoru 2009 přijala vláda stimulační balíček98 2008 do března 2009 ztratili zaměstnání, se pohybují (dnes je již 88dokončena) a že nelze očekávat nový 9861příliv zaměřený na zvýšení likvidity schvalováním půjček100 100mezi 31 000 3 a 133 000, 4 100100 100100ve většině případů byly důvodemzahraničních investic, je zřejmé, že takové množství pro komerční 8110098banky (aby tyto banky mohly 97 nabízet100klesající výroba a zrušené objednávky. V průměru peněz nebude k dispozici.podnikům úvěry za výhodných podmínek) a na nabí-je každý měsíc propuštěno asi 2 500 zaměstnanců. 5 Výsledky privatizace byly ve skutečnosti katastrofální.Většina ICB kapitálu, de Viet získaného Nam = prodejem 92,8 státnínostfirem (s tím, IEG že of se Vietnam tyto firmy = zavázaly 73,9 nesnižovatzení finančních pobídek za exportně orientovanou čin-V roce 2008 ukončilo IEG of svou Venezuela existenci = více 67,7než 2 000malých a středních podniků a ekonomické prostředí,v němž je na 60 000 firem ohroženo bankrotem, rozhodněneláká k založení nového podniku. Hospodářskouaktivitu i zaměstnanost ohrožuje i vnitřní dluh,ho majetku, šla na spotřebu, nikoli na investice, a navícnedošlo k restrukturalizaci vývozního sektoru. Z investicsměřoval největší podíl do bankovnictví, obchodua nemovitostí. Odsunutím průmyslové produkce dopočet zaměstnanců). Na podporu kupní síly a výrobybyly občanům nabídnuty výhodné podmínky na zřízeníúvěrových účtů. Podle ministerstva hospodářstvía místního rozvoje bylo do 4. srpna rozpůjčováno 874který v únoru činil celkem 3 miliardy dolarů.pozadí a zanedbáváním technologického rozvoje ztratilaekonomika svou konkurenceschopnost. Neexistují milionů dolarů jako spotřebitelské úvěry. 12 Bylo při-milionů dolarů jako půjčky na zvýšení likvidity 11 a 25100100100* „Děti s ukončeným…” odhadnuto podle procedury „2“ na str. 107. žádné spolehlivé oficiální údaje o celkových příjmech jato téměř 1 000 žádostí o startovací půjčku pro malé** Nejsou dostupné žádné údaje ke stanovení indexu genderové státu z privatizačního procesu, který probíhal už od48spravedlnosti.47roku 2000. 7 To, že zahraniční investoři nakupovali celá 8 Vláda Srbské republiky. Webová stránka Ministerstva práce1 EMportal, webová stránka Economist Media Group. 15. srpna odvětví ekonomiky (např. mlékárenský průmysl), přispěloa sociálních věcí. Ke stažení na: 20 .2009. Verze ze 17. srpna 2009. Ke stažení na: .0ke vzniku monopolů 0 a růstu cen. Také prodej 9 Vláda Srbské republiky. Hospodářská 0 krize a její dopad na2 Národní úřad práce. Vláda Srbské republiky. Údajesrbskou ekonomiku. Kancelář předsedy vlády. Ke stažení na:51 % společnosti Naftna Industrija Srbije ruskémuo nezaměstnanosti za červen 2009. Verze z 16. srpna 2009. Ke.100 100 72100 6 Srbská 100 67národní banka. Monetární a devizové statistiky. 100Verze100 1001003 Ibid.97z 15. srpna 2009. Ke stažení na: .11 Do srpna 2009 se o tyto půjčky přihlásilo 90 % srbskýchLiving Is Worsening“). IEG Webová de Francia stránkaB92. = 16. 72srpna 2009. Ke7 Aleksic, J. a Stamenkovic, ICB de Nicaragua B. „Nikdo neví, = kam 70,1 mizí penízespolečností. IEG de Nicaragua = 51,5stažení na: .z privatizace“ („Nobody Knows Where the Money from12 Vláda Srbské republiky. Webová stránka Ministerstva5 Vláda Srbské republiky. Webová stránka Ministerstva prácea sociálních věcí. Ke stažení na: .Privatisation Goes“). Blic, 24. března 2009. Ke stažení na:.hospodářství a místního rozvoje. 6. srpna 2009. Verze z 16.srpna 2009. Ke stažení na: .Národní zprávy 76 Social Watch

či střední podniky. Svaz zaměstnavatelů požadovalpřísná pravidla pro schvalování těchto úvěrů, aby sepředešlo korupci, neboť z minulosti byly známé případyposkytování půjček průmyslovým magnátůmi podnikům, které se jednoduše ztratily. 13Zároveň byla připravena afirmativní opatřenína povzbuzení zaměstnanosti ve zranitelných skupinách,například u zaměstnanců ve věku 45 – 50 let,lidí s postižením, Romů a lidí, kteří byli už více neždva roky bez práce. Zaměstnání příslušníků těchtokategorii bude dotováno částkou od 1 100 do 2 200dolarů.Na konci března 2009 skončilo jednání s Mezinárodnímměnovým fondem a byla uzavřena dohodao stand-by úvěru v hodnotě 3,96 miliardy dolarů, ježby měla být realizována do dubna 2011. Bylo zdůrazněno,že bez pomoci MMF Srbsko nebude schopnépokrýt svůj rozpočtový deficit a vyplácet důchodya mzdy. Vláda také podepsala dohodu o půjčce odSvětové banky v hodnotě 46 milionů dolarů na rozvojsoukromého a finančního sektoru. 14 Evropská komiseposkytla zemi půjčku 142 milionů dolarů na ulehčeníekonomických a sociálních dopadů krize.Vláda oznámila, že bude od MMF žádat svoleníke zvýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2009z původně ujednaných 3 % HDP na 4,5 %. Podle médiíje připravena jako záruku méně nákladného státupřijmout rozhodnutí o propouštění zaměstnanců veveřejném sektoru, především v sektorech školstvía zdravotnictví. 15 Toto opatření by zvlášť tvrdě postihloženy, které v těchto odvětvích představují většinu.Nerozhodný státAž do poloviny léta 2009 nebyla zavedena žádná konzistentnía komplexní politika na ochranu občanů předekonomickými a sociálními otřesy, a to přesto, že různáprotikrizová opatření byla již mnohokrát ohlášenaa pak zase odvolána. V březnu vláda také ohlásilazavedení dočasné 6% „daně solidarity“ z platů a penzípro ty, kdo vydělávají více než 170 dolarů. Tato daňměla sloužit k vytvoření fondu, jenž by podporoval tynejchudší a pomáhal by rovnoměrně rozložit břemenokrize na společnost. Ovšem toto opatření, kterévzniklo v důsledku tlaku ze strany MMF na sníženístátního deficitu, vyvolalo odpor u zaměstnancůi důchodců a odborové svazy proti němu ostře protestovaly.Namítaly, že „daň solidarity“ by zasáhlaprávě ty nejchudší, 16 že by vyvolala snížení mezda zvýšení nezaměstnanosti a práce v neformálnímsektoru, zatímco bohatí by jí zůstali nedotčení. Vládacelý plán úspor ze dne na den odvolala. Byla v pastimezi obavami ze sociálních turbulencí na jedné straněa tlakem MMF na straně druhé, a tak se v následujícíchtýdnech v médiích objevovaly protichůdné informaceod různých politiků, kteří večer ohlašovali nové balíčky13 Solesa, D. „Poskytování úvěrů bez korupce“ („WithoutCorruption with Loans“). Economic Review, 30. ledna 2009.14 Vláda Srbské republiky. „Světová banka poskytne půjčku 34,9milionů eur“. Ke stažení na: .15 EMportal, webová stránka Economist Media Group. 14. srpna2009. Verze z 17. srpna 2009. Ke stažení na: .16 V lednu 2009 činila průměrná penze 305 dolarů měsíčněa průměrná mzda 440 dolarů. Nejvyšší platy pobírali manažeřiveřejných podniků (3 100 dolarů).úsporných opatření, jež byly druhý den ráno promptněodvolány. 17Ministerstvo hospodářství v jednu chvíli doporučilo,aby ministerstvo spravedlnosti uložilo soudůmprotahovat řízení týkající se pracovních sporů, v nichžzaměstnanci žalují nově privatizované firmy za nevyplácenímezd a dalších výhod spojených s procesemprivatizace. Ministerstvo prohlásilo, že vyplácení mezdby ohrozilo výrobu v těchto firmách, 18 čímž mimo jinéprojevilo naprostou ignoranci vůči nezávislosti justice. 19I toto kontroverzní doporučení bylo následně odvoláno.Revidovaný plán úspor byl přijat 16. dubna společněs revizí státního rozpočtu na rok 2009. 20 Vládaohlásila zřízení zvláštního rozpočtového fondu, kterýse bude plnit prostředky ze zdanění vysokých platůa snížení platů ve veřejném sektoru.Sociálně ekonomická rada nepodpořila novýúsporný plán, protože obsahuje propouštění zaměstnancůa snižování mezd. 21 Rada odhaduje, že plánovanáopatření by neposloužila ke stimulaci ekonomiky,ale pouze k úspoře zdrojů státního rozpočtu, a namítá,že vláda by se místo zavádění daní pro pracující mělasnažit získat peníze od těch, kdo se obohatili běhemprivatizace.Pesimizmus a nesouhlas obyvatel vzbudilai zdánlivá neschopnost politické reprezentace uskutečnitohlašované kroky v boji proti korupci a kriminalitěa zavést vládu zákona, jež by výrazně přispělake zlepšení finanční situace celé země i jejích obyvatel.Podle odhadů se kvůli nedostatečné kontrolenad zadáváním veřejných zakázek každoročně ztrácívíce než 500 milionů dolarů. 22 V roce 2008 přišel státo dalších 1,3 miliardy dolarů kvůli tomu, že velkýmsoukromým společnostem odpustil placení daní.Kdo by si měl utáhnout opasek?Zavedením nově přijatého zákona o konfiskaci majetkuzískaného zločinným způsobem by stát mohl vybrat 2,64miliardy dolarů ročně, což je stejně vysoká částka jakota, o kterou Srbsko žádá Mezinárodní měnový fond. 23Na Mezinárodním automobilovém veletrhu v Bělehradě17 Například snížení počtu ministerstev, zvýšení daněz nemovitosti, zdanění plateb za užívání mobilních telefonůa nákup nových automobilů, zavedení daně z luxusníchautomobilů, pozastavení náboru nových zaměstnanců veveřejném sektoru, omezení zahraničních služebních cesta zkrácení pracovní doby.18 Blic. „Není možné překonat krizi porušováním zákonů“ („It IsNot Possible to Step Out from Crisis by Violation of Laws“). 24.března 2009. Ke stažení na: .19 Rada Nejvyššího soudu rozhodla, že toto doporučení jev rozporu s ústavou a Úmluvou o ochraně lidských práva základních svobod.20 Vláda Srbské republiky. „Přijetí revidovaného státníhorozpočtu na rok 2009.“ Ke stažení na: .21 FoNet. „Sociálně ekonomická rada nepodporuje krokyvlády“ („Social Economic Council Does Not Support theGovernment’s Measures“). Blic, 15. dubna 2009. Ke stažení na:.22 Vucetic, S. „Nezničitelné partnerství politiků a podnikatelů“(„Unbreakable Partnership of Politics and Tycoons“). Blic, 17.dubna 2009. Ke stažení na: .23 Cvijic, V. Z. „Dvě miliardy eur z majetku mafie do srbskéhostátního rozpočtu“ („In the Serbian Cash Register 2 billion Eurofrom the Mafia Property“). Blic, 25. března 2009. Verze z 26.března 2009. Ke stažení na: .byly hned první den rozprodány všechny nejluxusnějšímodely vozů v celkové ceně 2,6 milionu dolarů. 24Úroveň podpory pro čtyřčlennou rodinu bez příjmůčinila v prosinci 2008 134 dolarů. Minimální náklady naživobytí pro čtyřčlennou rodinu byly přitom odhadoványna 1 100 dolarů. Jednou z priorit Ministerstva prácea sociálních věcí je otevírání vývařoven pro ty nejchudší;v současnosti funguje 58 kuchyní pro 21 000 lidí, aleje jich zapotřebí mnohem více. 25 Ministerstvo obchodua financí otevřelo v březnu v Bělehradě první „SOS tržnici“a ohlásilo zřízení podobných zařízení na dalšíchmístech po celé zemi. Na těchto tržištích se budouprodávat potraviny za nižší ceny a jejich cílem je zlepšitživotní situaci zranitelných skupin. Nedávno se začalos vystavováním SOS průkazů. 26Odborové svazy se místo toho, aby bránily právapracujících, přiklonily na opačnou stranu. Na počátkuroku 2009 se Svaz nezávislých odborových svazůa Konfederace odborových svazů Nezávislost dohodlyse Svazem zaměstnavatelů a s vládou, že odložíimplementaci všeobecné smlouvy o kolektivnímvyjednávání a akceptují zpoždění splatnosti některýchfinančních závazků vůči zaměstnancům včetněvyplácení zaměstnaneckých výhod. 27 To přispělo kevšeobecné rozšířené praxi, že zaměstnavatelé v soukromémsektoru nevyplácejí mzdy ani další výhody.Výsledkem je stav, v němž každý desátý zaměstnanecv Srbsku (celkem 180 000) nedostává mzdu. 28Inspektorát práce dostává tisíce udání, ale prohlašuje,že nemá k dispozici žádné mechanizmy na to, abyzaměstnavatele přinutil mzdy vyplácet.Uprostřed srpna vyhlásilo 30 000 zaměstnancůve 29 společnostech stávku kvůli nevyplácenýmmzdám, zdravotnímu a sociálnímu pojištění a porušováníkolektivních či privatizačních smluv. 29 Stávky jsoustále častější a volání zaměstnanců stále hlasitějšía důraznější. Například pracovníci z továrny Partizanv Kragujevaci začali držet časově neomezenouhladovku, aby donutili majitele k vyplacení dlužnýchmezd. Zaměstnanci stavební firmy 1. Maj v Lapovusi zase lehli na železniční koleje a zastavili tak provozna mezinárodní trati. Dělníci Zastava Electro v Rachaa pracovníci Bělehradských obchodních domů protestovalicelé měsíce proti špatným privatizačnímpraktikám a demonstrovali i před vládními budovamiv Bělehradě. Zaměstnanci textilní společnosti Rashkav Novim Pazaru, kteří týden drželi protestní hladovku,upoutali pozornost veřejnosti a přiměli zaměstnavatelek výplatě mezd až poté, co si jeden z nich uřízla snědl vlastní prst. n24 Press Online. „Žádná krize: Dva miliony eur za jediný den!“(„No Crises: Two Million Euros for One Day!“). 28. března 2009.Verze z 30. března. Ke stažení na: .25 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda Srbské republiky.Ke stažení na: .26 B92 Net. „Zahájeno vydávání SOS průkazů“ („SOS Cards AreStarting to Be Issued“). Verze z 30. března 2009. Ke stažení na:.27 Solesa, D. „Krize svázala sociální partnery?“ („Crisis ‘Tied’Social Partners?“). Economic Review, 30. ledna 2009.28 B92 Net. „ 180 000 zaměstnanců bez výplaty“ („180,000Workers do not Receive Salaries“). 15. srpna 2009. Verze z 16.srpna 2009. Ke stažení na: .29 EMportal, webová stránka Economist Media Group. 15. srpna2009. Verze z 17. srpna 2009. Ke stažení na: Social Watch77Srbsko

vietnam10042Národní pokrok versus globální krize00100 961000NO VA 0,0Vietnam úspěšně přenesl socialistické principy do praxe99a dosáhl většinu Rozvojových cílů tisíciletí vevelkém předstihu. Vůči mnohovrstevné globální krizi však nezůstal 100 imunní. Propast mezi bohatými 10097a chudými se neúprosně rozevírá a přímořské oblasti již čelí negativním dopadům stoupání hladinyIEG of Romania oceánů, = 71,3 jehož příčinou je globální BCI oteplování. of Serbia = 98,1 Ačkoli občanské společnosti v IEG zemi of Serbia zatím = nemají 0 velkývliv, objevují se spolky, které se snaží kolektivně bojovat proti aktuálním problémům.9899 100100 100 75100100 1001000,0ActionAid InternationalOxfam Velká BritániePříčiny a projevy krizeV posledním desetiletí byl Vietnam považován zaukázkový příklad rozvojového modelu, který pozdvihlmiliony lidí z chudoby, přičemž se snažil zajistit,aby se zisky prudce se rozvíjející tržní ekonomikyspravedlivě a rovně rozdělily mezi celou společnostv souladu se socialistickou orientací vlády. Zamýšlenésnížení míry chudoby však stále zůstává nenaplněnýmcílem, stejně jako překlenutí rozšiřující se pro-1 Viz: .Index Základních Schopností(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti(GEI - Gender Equity Index)100100100BCI = 93 92GEI = 74Děti s ukončenýmPodíl na mociKdyž se v roce 2008 začala projevovat globální krize,5 ročníkempostihla Vietnam v únoru inflace 44 ve výši 14,1 %44– rekordní hodnota v celé východní Asii, téměř dvojnásobnáve srovnání s Indonésií (7,4 %) a více než dvojnásobnáve srovnání s Čínou (6,5 %). V meziročním000srovnání se stejným obdobím roku 2007 to znamenalo988898nárůst cen potravin 61o 24 % a nárůst cen elektřiny, vody100 100 100100 100100a pohonných hmot o 17 %. 1 81100V období Tet, vietnamského9897Nového roku, se cena rýže pohybovala mezi 5 000 Asistované porodyDěti které se dožijí 5 letEkonomická aktivitaVzděláníVND a 7 000 VND (asi 0,30 a 0,40 dolaru) za kilogram.IEG of Venezuela = 67,7Od té doby vzrostla na více než 10 000 VND (0,60 dolaru).pasti mezi bohatými ICB a de chudými. Viet Nam Podle = 92,8IEG of Vietnam = 73,9Světové banky městech. Jen v Hanoji roste počet obyvatel o 3 % roč-Index spotřebitelských cen dosáhl v prosinci 2008 představuje spotřeba nejbohatších 20 % obyvatelstva ně. Očekává se, že v roce 2010 se do hlavního městarekordní výše 28,9 %, ale v prvních čtyřech měsících 43,3 % celkových výdajů v zemi, zatímco zbývajících přistěhuje 120 000 až 130 000 nových obyvatel.roku 2009 se stabilizoval a v současnosti se drží na 80 % utrácí jen střídmě. Tato situace vedla ke vzniku Zpráva organizace ActionAid z roku 2008 odhalila11,6 %.dvou skupin: „hlasité“ menšiny úspěšných kapitalistů skutečnost, že chudí obyvatelé měst a přistěhovalciV průběhu prvního čtvrtletí 100 roku 2009 dosahoval a němé většiny obyvatel 100 zemědělských oblastí, dělníků,byli jako čistí spotřebitelé 100nejvíce postiženi zvýšenímhospodářský růst poměrně vysoké hodnoty 3,4 %, byldrobných farmářů a těch, kterým se do hospodář-cenové hladiny. Právě je také nejdříve a nejrychlejivšak podstatně nižší než cílový roční plán. Nejhůře ské soutěže vůbec nepodařilo proniknout.postihly dopady ekonomické krize. Většina migrantníchpracovníků je zaměstnána na základě krátkodo-byly postiženy hlavní exportní sektory 48 (zemědělství,47oděvnictví a výroba textilu). Tento vývoj posílil všeobecnýChudoba a dynamika venkov - městobých pracovních smluv, takže bývají prvními oběťmitlak na makroekonomiku země a zejména Od roku 2005 prožíval Vietnam rozkvět průmyslových každého hospodářského poklesu, 20 který se promítne0na nejzranitelnější příjmové vrstvy obyvatelstva.0zón a městských oblastí; na pozemcích získaných od0na pracovním trhu. Podle údajů ministerstva práce,Průmyslové podniky pod tlakem klesající poptávky více než 100 000 domácností vzniklo přes 190 průmyslovýchzón a areálů. To však vedlo k výraznému96válečných invalidů a sociálních věcí z ledna 2009 přišloo zaměstnání přibližně 67 000 pracovníků, převáž-100 přistoupily k propouštění zaměstnanců. Jak uvádí36100 100 72100100 67100100 100Nguyen Phu Diep, ředitel oddělení lidských zdrojů 97 pro omezení zdrojů pro rozvoj venkova. Přibližně 90 % ně z řad migrantů. Očekává se, že toto číslo 99do koncehanojské průmyslové parky a exportní zpracovatelskéchudých je závislých na zemědělské výrobě, která roku 2009 vzroste na 150 000. Vzhledem k tomu, žezóny, 19 zdejších IEG podniků de Francia zrušilo = 72 celkem 4 300 je rozdělována ICB relativně de Nicaragua rovným způsobem. = 70,1 Jen 4 % nezaměstnaní IEG nemají de Nicaragua pojištění, dohání = 51,5krize migrantypracovních míst, což znamenalo ztrátu zaměstnání venkovských domácností nevlastní zemědělskou z venkovských oblastí do extrémně těžké situace.pro přibližně 20 % pracovníků. V průmyslovém parku půdu, což je možné považovat za výhodu při zajišťovánípotravinového zabezpečení. 2Thang Long se očekává, že během roku 2009 ztratíZemědělstvípráci na 10 000 zaměstnanců. Pokles kupní síly nutí Odhaduje se, že dvě třetiny vystěhovanýchdomácnosti k úsporám v základních výdajích, např. domácností se těší z výhod lepších pracovních příležitostína zdravotnictví či vzdělávání; podíl zdravotní péčea možnosti zpeněžit hodnotu vlastněnýchhrazený v hotovosti se v současnosti odhaduje na pozemků. Závažným tématem se stala rovnoprávnost62,8 %.ve vlastnictví (půdy), kde přetrvávají silné genderovéstereotypy. Ačkoli existuje legislativa podporujícípřístup žen k vlastnictví pozemků, je uplatňována jenve velmi omezeném rozsahu. Proto jsou právě ženyv tomto přechodném období výrazně postiženy. Velkémnožství lidí se pokouší najít zaměstnání a bydlení ve2 ActionAid Vietnam. „Potravinové zabezpečení chudých veVietnamu v kontextu ekonomické integrace a klimatickýchzměn“ („Food Security for the Poor in Vietnam in the Contextof Economic Integration and Climate Change“). Ke staženína: .Vietnam se stal druhým největším světovým vývozcemrýže; je to především proto, že sektor zemědělstvírostl v posledních dvou desetiletích meziročně o 4 %.Právě tato skutečnost byla jedním z klíčových faktorů,které zemi zachránily před hospodářskou krizíroku 1997. Téměř 70 % pracovní síly je zaměstnánov zemědělství. Ústřední výbor komunistické stranyusiluje o industrializaci a modernizaci země, čehožchce dosáhnout snížením podílu zemědělců na pracovnísíle země na 30 % do roku 2020. Současná krizevšak dosažení tohoto cíle výrazně komplikuje, a toi přes zavedení celé řady modernizačních programův zemědělství. Více než 75 % pracovní síly dosudnemá žádné odborné vzdělání a vzdělávání dospělýchstále vyžaduje silnou podporu.Členství ve Světové obchodní organizaci (WTO)rozšířilo možnosti země k dosažení hospodářského100100Národní zprávy 78 Social Watch

ůstu, ale zároveň vyvolalo celou řadu problémů v sektoruzemědělství. Kvůli tlaku na komercializovanouvýrobu a rostoucí dynamice tržních sil a akumulacekapitálu dnes chudým farmářům hrozí vážné nebezpečíúpadku pod hranici chudoby. Kromě toho zvýšenépoužívání chemických hnojiv a pesticidů už do tétochvíle napáchalo vážné škody na místním životnímprostředí a znehodnotilo tradiční zvyklosti domorodýchkomunit. Zemědělci byli v období transformace,zejména v době, kdy neexistoval zákon o zemědělství,těžce postiženi nedostatkem formálních úvěrovýchkapacit a pojištění, které by je chránilo. Na druhoustranu je ovšem pozitivní, že se zemědělci seznámilis pokrokovějšími technologiemi a vysokovýnosovýmiodrůdami, což přispělo ke zvýšení jejich produkce.Změny klimatu, dostupnost potravin a rozvojlidských zdrojůVietnam bude těžce zasažen změnami globálního klimatu.Vzhledem k tomu, že velká část obyvatelstvažije v nízko položených přímořských oblastech, hrozízemi velké nebezpečí v případě vzestupu hladiny oceánů.3 Na semináři o klimatických změnách pořádanémministerstvem zemědělství a rozvoje venkovav lednu 2008 prohlásil ministr Cao Duc Phat, že 73 %obyvatelstva, především z řad sociálně slabých, již trpínegativními projevy klimatických změn a degradaceživotního prostředí. Ze statistik vyplývá, že bouře,sesuvy půdy a záplavy způsobily v roce 2007 škodypřesahující 1 % hrubého domácího produktu země.Studie provedená organizací ActionAid a odborníkyz Centra rozvoje venkova Institutu studia a plánovánírozvoje zemědělství a venkova předkládá jasnédůkazy vlivu klimatických změn a přírodních katastrofv provincii Ha Tinh, kde v některých komunitách produkcepotravin poklesla až o 40 %. Vzhledem k tomu,že osevní postupy nejsou diverzifikované, byly nejhůřepostiženy ty nejchudší domácnosti. Ze studie kromětoho vyplývá, že lokální komunity samy aktivně vyví-její vlastní mechanizmy adaptace na změny klimatu,například nové osevní vzorce či způsoby chovu dobytka.Tyto změny na místní úrovni však nejsou nijakpodporovány vládou ani sponzory.Ačkoli indikátory rozvoje lidských zdrojův posledních 15 letech ukazovaly spektakulárnípokrok, změna klimatu představuje bezprostřednínebezpečí pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí,zejména v oblasti delty Mekongu. Zpráva Rozvojovéhoprogramu Organizace spojených národů o chudoběv zemi uvádí, že přírodní katastrofy představujíi nadále hlavní příčinu chudoby a zranitelnosti. Snahazastavit šíření chudoby tedy nutně vyžaduje sníženícitlivosti venkovského a zemědělského sektoru natyto katastrofy a rozšíření národního akčního plánuo strategie na omezení rizika.Reakce a politické závazkyOd počátku globální krize aplikovala vláda silná ekonomickáopatření v boji proti inflaci a za zachováníudržitelného růstu. Jejím hlavním cílem byly klíčovéoblasti jako striktní dodržování fiskální politiky, nárůstproduktivity, zvýšení vývozů a omezení nadbytečnýchdovozů. S postupem hospodářské krize se vládazavázala zajistit práva zranitelných sociálních skupinpomocí vhodných mechanizmů sociální péče. Zároveňsehrála podstatnou roli v mobilizaci společnostik dosažení Rozvojových cílů tisíciletí. Jako signatářvětšiny mezinárodních úmluv o lidských právech všakVietnam musí zajistit lepší realizaci Mezinárodníhopaktu o občanských a politických právech a Mezinárodníhopaktu o hospodářských, sociálních a kulturníchprávech, aby zajistil ochranu práv postiženéhoobyvatelstva vhodnými programy realizovanými nalokální úrovni.Zatímco vláda energicky řeší ekonomické problémypomocí stimulačního balíčku v hodnotě 1 miliardydolarů (1,1 % HDP), Světová banka, Asijská rozvojovábanka a Mezinárodní měnový fond publikovalysvé analýzy projektovaného hospodářského růstu prorok 2009. Asijská rozvojová banka je nejopatrnější,odhaduje 4,5 %, ale i tato hodnota by znamenala, žeVietnam je i přes hospodářskou krizi v lepším stavunež většina asijských ekonomik. MMF a Světová bankaodhadují růst ve výši 4,75 %, resp. 5,5 %.Úloha občanské společnostiPřestože působení organizací občanské společnostive Vietnamu dosud není rozšířené, objevilo se několikskupin, které se postavily do čela kolektivní akce protikrizi. Například v reakci na Jihovýchodoasijský akčníplán připravily organizace občanské společnosti zprávuo potravinové krizi, jež byla v únoru 2009 prezentovánana Lidovém fóru ASEAN v Bangkoku.Kromě toho Vietnamská akademie sociálníchvěd v současnosti shromažďuje podklady a údajeo následcích finanční krize. Její poznatky mají býtpředloženy Národnímu shromáždění, jehož členovébudou diskutovat o krátkodobých a dlouhodobýchstrategiích na zmírnění ekonomické fluktuace a jejíchsociálních dopadů. Organizace občanské společnostidostaly příležitost účastnit se tohoto procesu díkytomu, že byly začleněny do monitoringového programuSvětové obchodní organizace.ZávěrSoučasná globální ekonomická krize představujemimo jiné příležitost vhodným způsobem reagovatna jiné krizové situace – včetně potravinové krize,klimatických změn, nezaměstnanosti a chudoby –a vláda by měla tuto příležitost využít a vyvinout dlouhodoběudržitelné strategie jejich řešení. Globální krizilze chápat i jako příležitost vytvořil zelenou globálníekonomiku, která bude respektovat a zachovávatspolečné globální hodnoty, bránit dalšímu oteplovánía zajišťovat udržitelné, bezpečné a čisté životní prostředípro příští generace. n3 Mezinárodní program lidských dimenzí (IHDP). IHDP Update:Magazine of the International Human Dimensions Programmeon Global Environmental Change. Č. 2, říjen 2007. Ke staženína: .Social Watch79Vietnam

MĚŘENÍ VÝVOJE

POTRAVINOVÁ BEZPEČNOSTRoztříštěný scénářOdkazySOUČASNÁ SITUACE(nejnovější dostupné údaje)Lepší situaceNad průměremPod průměremHorší situaceVÝVOJ (mezi nejnovějšími a předešlýmidostupnými daty)g Významný pokrokd Mírný pokrokh Stagnacee Regresef Značná regreseÚplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2009Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ODHADOVANÁNÍZKÁPORODNÍVÁHA(%)PODVYŽIVENOSTDĚTÍ DO 5 LET(podváha prodaný věk, %)Hodnotag Afghánistán (47) 33 g 33g Albánie (96) 7 h 6 g 7g Alžírsko (96) 6 h 3 g 5g Angola (58) 12 h 26 g 19h Antigua a Barbuda (94) 5 h 5g Argentina (98) 7 h 2 g 5h Arménie (95) 8 h 4 h 6h Austrálie (99) 7 h 7f Ázerbájdžán (96) 12 h 8 f 10h Bahamy (99) 7 h 7g Bahrajn (99) 8 h 8g Bangladéš (56) 22 h 41 g 32h Barbados (98) 13 h 13h Belgie (98) 8 h 8g Belize (92) 6 h 6g Benin (77) 16 h 18 g 17h Bělorusko (100) 4 h 1 h 3g Bhútán (79) 15 h 14 g 15g Bolívie (79) 7 h 5 g 6g Bosna a Hercegovina (98) 5 h 1 g 3g Botswana (90) 10 h 11 g 11g Brazílie (90) 8 h 4 g 6h Brunej (99) 10 h 10h Bulharsko (97) 10 h 10g Burkina Faso (71) 16 h 32 g 24g Burundi (61) 11 h 35 g 23f Chile (99) 6 h 6g Cookovy ostrovy (98) 3 h 3g Čad (44) 22 h 22g Černá Hora (94) 4 h 2 g 3h Česká republika (99) 7 h 7g Čína (95) 2 h 6 g 4f Chorvatsko (100) 6 h 6h Dánsko (100) 5 h 5g Dem. r. Kongo (dříve Zair) (68) 12 h 28 g 20h Dominika (96) 10 h 10f Dominikánská republika (87) 11 h 11g Džibutsko (90) 10 h 24 g 17d Egypt (89) 14 h 5 g 10g Ekvádor (86) 16 h 6 g 11POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok;Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace;Mezi 1 a 5: regrese;Větší než 5: významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkemsečtení hodnot vypočítaných pro každou dimenzia vydělením výsledku celkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnujícívývoj ve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídánedostatku aktuálních dat a byla zde použita datazaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.ZDROJ:UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwatch.org/statistics2009.DEFINICE UKAZATELŮ:Odhadovaná nízká porodní váha (%): Procentonovorozenců s váhou pod 2 500 gramů, vážených v prvníchhodinách života, než došlo k výraznější poporodní ztrátěváhy. V důsledku rozdílů v metodologii zdrojů narážísestavování datových řad na problémy komparability.Podvyživenost dětí do 5 let (podváha pro daný věk, %):Procento dětí pod pět let věku, jejichž váha je o vícnež dvě standardní odchylky nižší než medián váhymezinárodní referenční populace ve věku od 0 do 59měsíců. Referenční populace přijatá Světovouzdravotnickou organizací roku 1983 je založena na dětechze Spojených států, jež jsou považovány za dobře živené.Social Watch83Potravinová bezpečnost

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ODHADOVANÁNÍZKÁPORODNÍVÁHA(%)PODVYŽIVENOSTDĚTÍ DO 5 LET(podváha prodaný věk, %)Hodnotag Eritrea (60) 14 h 35 g 25h Estonsko (99) 4 h 4g Etiopie (53) 20 h 33 g 27h Fidži (93) 10 h 10g Filipíny (78) 20 h 21 g 21h Finsko (100) 4 h 4h Francie (99) 7 h 7g Gabon (82) 14 h 8 g 11g Gambie (73) 20 h 16 g 18g Ghana (76) 9 h 13 g 11h Grenada (92) 9 h 9g Gruzie (96) 7 h 2 g 5g Guatemala (68) 12 h 18 g 15g Guinea (68) 12 h 22 g 17g Guinea-Bissau (58) 24 h 15 g 20g Guyana (84) 13 h 10 g 12g Haiti (48) 25 h 18 g 22g Honduras (82) 10 h 8 g 9d Indie (68) 30 h 43 g 37g Indonésie (85) 9 h 23 g 16g Irák (88) 15 h 6 g 11h Irsko (100) 6 h 6h Island (98) 4 h 4h Itálie (100) 6 h 6h Izrael (99) 8 h 8g Írán (95) 7 h 7g Jamajka (95) 12 h 3 g 8h Japonsko (99) 8 h 8g Jemen (59) 32 h 42 g 37g Jižní Afrika (89) 15 h 10 g 13f Jordánsko (99) 12 h 12g Kambodža (66) 11 h 28 g 20g Kamerun (77) 11 h 16 g 14h Kanada (99) 6 h 6h Kapverdy (93) 13 h 13f Katar (95) 10 h 10h Kazachstán (99) 6 h 4 h 5g Keňa (71) 10 h 16 g 13g Kiribati (89) 5 h 5g Kolumbie (94) 9 h 5 g 7h Komory (79) 25 h 25g Kongo (76) 13 h 11 g 12g Korejská lid. dem. rep. (87) 7 h 18 g 13h Korejská republika (100) 4 h 4f Kostarika (93) 7 h 7f Kuba (99) 5 h 5g Kuvajt (100) 7 h 7g Kyrgyzstán (95) 5 h 2 g 4POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok;Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace;Mezi 1 a 5: regrese;Větší než 5: významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkemsečtení hodnot vypočítaných pro každou dimenzia vydělením výsledku celkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnujícívývoj ve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídánedostatku aktuálních dat a byla zde použita datazaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.ZDROJ:UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwatch.org/statistics2009.DEFINICE UKAZATELŮ:Odhadovaná nízká porodní váha (%): Procentonovorozenců s váhou pod 2 500 gramů, vážených v prvníchhodinách života, než došlo k výraznější poporodní ztrátěváhy. V důsledku rozdílů v metodologii zdrojů narážísestavování datových řad na problémy komparability.Podvyživenost dětí do 5 let (podváha pro daný věk, %):Procento dětí pod pět let věku, jejichž váha je o vícnež dvě standardní odchylky nižší než medián váhymezinárodní referenční populace ve věku od 0 do 59měsíců. Referenční populace přijatá Světovouzdravotnickou organizací roku 1983 je založena na dětechze Spojených států, jež jsou považovány za dobře živené.Měření vývoje84 Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ODHADOVANÁNÍZKÁPORODNÍVÁHA(%)PODVYŽIVENOSTDĚTÍ DO 5 LET(podváha prodaný věk, %)Hodnotawg Laos (58) 14 h 31 g 23f Libanon (96) 6 h 6g Lesotho (72) 13 h 13g Libérie (61) 23 g 23g Libye (99) 7 h 4 g 6h Litva (99) 4 h 4h Lotyšsko (99) 5 h 5h Lucembursko (100) 8 h 8g Madagaskar (59) 17 h 36 g 27h Maďarsko (99) 9 h 9h Makedonie (—) 6 h 2 h 4f Malajsie (97) 9 h 9g Malawi (62) 13 h 15 g 14g Maledivy (91) 22 h 22g Mali (67) 23 h 27 g 25h Malta (99) 6 h 6d Maroko (81) 15 h 9 g 12h Marshallovy ostrovy (93) 12 h 12d Mauricius (99) 14 h 14g Mexiko (95) 8 h 3 g 6f Mikronésie (89) 18 h 18f Moldavsko (—) 6 h 6g Mongolsko (93) 6 h 5 g 6g Mozambik (66) 15 h 20 g 18g Myanmar (dříve Barma) (73) 15 h 15g Namibie (89) 14 h 14h Nepál (58) 21 h 39 h 30h Německo (99) 7 h 7g Niger (55) 13 h 39 g 26g Nigérie (56) 14 h 24 g 19f Nikaragua (70) 12 h 12h Norsko (100) 5 h 5h Nový Zéland (98) 6 h 6g Omán (98) 8 h 13 g 11g Pákistán (71) 19 h 31 g 25h Palau (99) 9 h 9g Panama (93) 10 h 6 g 8h Papua-Nová Guinea (62) 11 h 11g Paraguay (95) 9 h 3 g 6g Peru (88) 11 h 6 g 9g Pobřeží slonoviny (74) 17 h 16 g 17h Polsko (99) 6 h 6h Portugalsko (99) 8 h 8h Rakousko (99) 7 h 7g Rovníková Guinea (58) 13 h 13f Rumunsko (96) 8 h 4 f 6f Ruská federace (99) 6 h 6g Rwanda (53) 6 h 18 g 12POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok;Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace;Mezi 1 a 5: regrese;Větší než 5: významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkemsečtení hodnot vypočítaných pro každou dimenzia vydělením výsledku celkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnujícívývoj ve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídánedostatku aktuálních dat a byla zde použita datazaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.ZDROJ:UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwatch.org/statistics2009.DEFINICE UKAZATELŮ:Odhadovaná nízká porodní váha (%): Procentonovorozenců s váhou pod 2 500 gramů, vážených v prvníchhodinách života, než došlo k výraznější poporodní ztrátěváhy. V důsledku rozdílů v metodologii zdrojů narážísestavování datových řad na problémy komparability.Podvyživenost dětí do 5 let (podváha pro daný věk, %):Procento dětí pod pět let věku, jejichž váha je o vícnež dvě standardní odchylky nižší než medián váhymezinárodní referenční populace ve věku od 0 do 59měsíců. Referenční populace přijatá Světovouzdravotnickou organizací roku 1983 je založena na dětechze Spojených států, jež jsou považovány za dobře živené.Social Watch85Potravinová bezpečnost

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ODHADOVANÁNÍZKÁPORODNÍVÁHA(%)PODVYŽIVENOSTDĚTÍ DO 5 LET(podváha prodaný věk, %)Hodnotah Řecko (99) 8 h 8g Salvador (80) 7 h 6 g 7h Samoa (97) 4 h 4g Saúdská Arábie (95) 11 h 11g Senegal (68) 19 h 14 g 17g Sierra Leone (57) 24 h 25 g 25h Singapur (92) 8 h 3 h 6h Slovensko (99) 7 h 7h Slovinsko (99) 6 h 6g Somálsko (48) 11 h 32 g 22e Spojené arabské emiráty (100) 15 h 15h Spojené království (99) 8 h 8g Spojené státy americké (98) 8 h 1 g 5g Srbsko (98) 5 h 1 g 3g Středoafrická republika (65) 13 h 24 g 19g Súdán (70) 31 h 31g Surinam (82) 13 h 7 g 10h Svatá Lucie (98) 12 h 12h Svatý Kryštof a Nevis (95) 9 h 9g Sv. Tomáš a Princův ostrov (83) 8 h 7 g 8h Sv. Vincent a Grenadiny (95) 5 h 5g Svazijsko (80) 9 h 5 g 7g Sýrie (95) 9 h 9 g 9f Šalamounovy ostrovy (—) 13 h 16 15h Španělsko (100) 6 h 6g Šrí Lanka (96) 22 h 23 g 23h Švédsko (100) 4 h 4h Švýcarsko (97) 6 h 6g Tádžikistán (89) 10 h 14 g 12g Tanzanie (73) 10 h 17 g 14g Thajsko (96) 9 h 7 g 8g Togo (68) 12 h 22 g 17h Tonga (96) 3 h 3f Trinidad a Tobago (95) 19 h 19f Tunisko (95) 7 h 7f Turecko (92) 16 h 16g Turkmenistán (88) 4 h 8 g 6h Tuvalu (89) 5 h 5g Uganda (59) 12 h 16 g 14f Ukrajina (99) 4 h 4f Uruguay (98) 8 h 8g Uzbekistán (93) 5 h 4 g 5h Vanuatu (87) 6 h 6f Venezuela (94) 9 h 9g Vietnam (93) 7 h 7g Východní Timor (56) 12 h 12g Zambie (71) 12 h 15 g 14f Západní břeh a Gaza (—) 7 h 7g Zimbabwe (77) 11 h 12 g 12POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok;Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace;Mezi 1 a 5: regrese;Větší než 5: významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkemsečtení hodnot vypočítaných pro každou dimenzia vydělením výsledku celkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnujícívývoj ve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídánedostatku aktuálních dat a byla zde použita datazaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.ZDROJ:UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwatch.org/statistics2009.DEFINICE UKAZATELŮ:Odhadovaná nízká porodní váha (%): Procentonovorozenců s váhou pod 2 500 gramů, vážených v prvníchhodinách života, než došlo k výraznější poporodní ztrátěváhy. V důsledku rozdílů v metodologii zdrojů narážísestavování datových řad na problémy komparability.Podvyživenost dětí do 5 let (podváha pro daný věk, %):Procento dětí pod pět let věku, jejichž váha je o vícnež dvě standardní odchylky nižší než medián váhymezinárodní referenční populace ve věku od 0 do 59měsíců. Referenční populace přijatá Světovouzdravotnickou organizací roku 1983 je založena na dětechze Spojených států, jež jsou považovány za dobře živené.Měření vývoje 86Social Watch

POTRAVINOVÁ BEZPEČNOSTRoztříštěný scénářKoncept potravinové bezpečnosti je založený na mířevolného přístupu lidí k bezpečným a výživně plnohodnotnýmpotravinám v dostatečném množství prouspokojení jejich denní energetické potřeby a prefe rencís ohledem na výběr potravin, a to tak, aby mohli vést zdravýa aktivní život. 1 Jedná se o komplexní koncept, kterýzahrnuje nejméně tři široké dimenze: dostupnost potravin,přístup lidí k potravinám a základní blahodárné účinky potravin,jinými slovy jejich dopad na stav lidského zdraví.Je obtížné stanovit ukazatele srovnatelné napříč velkýmpočtem států, které by byly založeny na spolehlivýchzdrojích a byly pravidelně aktualizovány. Tyto indikátory byměly odrážet situaci obyvatel, kteří jsou hlavními příjemcitakového úsilí. To, že potraviny jsou dostupné a lidé k nimmají přístup, totiž zároveň nezakládá jasné parametryjejich skutečné distribuce.Social Watch, která tento fakt vzala v úvahu, zvolilaz šíře dostupných informací tři ukazatele, které opravduzachycují poslední z výše zmíněných dimenzí. Chápeme,že to, co opravdu odráží dosažitelnost potravin, je její konečnýdůsledek na stav lidského zdraví, a tyto údaje jsouzásadní pro vytvoření mezinárodního srovnání.Skutečný stav zdraví obyvatel každé země lze zachytits rozumnou vypovídací hodnotou jako podíl podvyživenýchlidí, podíl dětí s nízkou porodní váhou a podíl dětí do pěti let,které mají s ohledem na svůj věk nízkou váhu. Tyto aspektyjsou úzce spojeny s problémy obyvatel při uplatnění právana volný přístup k plnohodnotným potravinám.Světový vývojV roce 2009 nebyla zaznamenána žádná odchylkav případě ukazatele “nízká porodní váha” (procento novorozencůs váhou pod 2 500 gramů), odchylky mezi lety2008 a 2009 tak mohou být měřeny pouze na základězkoumání změn v podílu dětí mladších pěti let, které majís ohledem na svůj věk nízkou váhu (podvýživa).Údaje z roku 2008 ukazují, že 15 % dětí ve světě trpípodvýživou a jedno z deseti mělo nízkou porodní váhu(tabulka 2). Nové informace v případě ukazatele podvýživyvypovídají o tom, že v roce 2009 mělo oproti předchozímuroku o polovinu méně dětí nutriční problémy (průměrnýpokles u této hodnoty byl 64,7 %). Zlepšení v této dimenzise promítlo v celkovém výsledku, pouze Ázerbájdžána Rumunsko (u nichž nastal posun z 7 % na 8 % a z 3 %na 4 % v tomto pořadí) zaznamenaly u tohoto ukazatelezhoršení absolutních hodnot (tyto země leží ve Střední Asiia Evropě, v tomto pořadí).Ve skupině zemí s horší relativní situací činil průměrnývývoj -13,9 % (z 38,6 % v roce 2008 na 33,9 % v roce2009). V zemích s relativně lepší situací tento ukazatelsamozřejmě klesl mnohem více a v roce 2009 byl téměřčtyřikrát nižší (pokles činil z 15,1 % v roce 2008 na 3,8 %v roce 2009, tedy meziroční záporná odchylka 297,4 %).Při srovnání však toto obecné zlepšení zahrnovalo1 Jakob Skoet a Kostas Stamoulis. The state of food insecurity in theworld 2006. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Výborpro zemědělské hospodářství a rozvoj, elektronická publikaceinformačního oddělení FAO, Řím, Itálie (ISBN 92-5-305580-4) :.Tabulka 1. Současná situace v potravinové bezpečnosti podle regionů (počet zemí)302520151050Východní Asiea PacifikEvropaStředníAsieTABULKA 1. Současná potravinová bezpečnost a její vývoj (počet zemí)rostoucí rozdíly mezi relativními situacemi různých zemía regionů. Zrychlený pokles v hodnotách některých zemía pomalé zlepšení v jiných ve skutečnosti značí relativníregresi pro velký počet zemí.Tato regrese však neznamená, že situace v těchtozemích se zhoršila v absolutních hodnotách. Znamenápouze to, že jejich schopnost dosáhnout zlepšení u těchtoukazatelů ve srovnání s jinými zeměmi klesá.Ve třetině uvažovaných zemí (31,4 %) se relativní situacenezlepšila ani nezhoršila, v absolutních hodnotách všakučinily nějaký pokrok. Téměř v 6 z 10 zemí (55,7 %) byl tentopokrok tak malý, že relativně nastal prudký (53,5 %) nebomírný (2,2 %) pokles. Jinými slovy učinily stěží nějaký pokrokv boji proti potravinové zrani telnosti. Zhruba 13 % zemíučinilo mírný (0,5 %) nebo významný (12,4 %) pokrok. Jetřeba poznamenat, že tyto hodnoty pokroku ve skutečnostiznačí silný trend polarizace, protože téměř všechny země,které neučinily pokrok nebo zůstaly relativně neměnné, veskutečnosti zaznamenaly prudký pokles a pokrok u téměřvšech zemí, které jej zaznamenaly, byl významný.Přístup k potravinám podle regionůPodobně jako v jiných dimenzích dosáhly mezi regionynejvýraznějšího snížení podvýživy Severní Amerika(100 % zemí je v lepší relativní situaci) a Evropa (68,4 % jeHorší relativní situacePod průměremNad průměremLepší relativní situaceJižní Amerikaa KaribikStřední východa severní Afrikaf e h d g CelkemHorší situace 1 2 1 26 30Pod průměrem 5 1 4 2 30 42Nad průměrem 9 23 1 21 54Lepší situace 8 29 22 59Celkem 23 1 58 4 99 185TABULKA 2. Potravinová bezpečnost: průměrné ukazatele pro země s relativně horší a lepší situacíNízká porodníváha (%)Jižní AsieSubsaharskáAfrikaPodvýživa u dětí mladších 5 letnízká váha (%)Horší relativní Průměr 21.4 33.9situacePočet zemí 26 18Lepší relativní Průměr 5.0 3.8situacePočet zemí 48 32Celkem Průměr 10.4 15.0Počet zemí 184 95SeverníAmerikav lepší relativní situaci a 31,6 % nad průměrem) a žádnázemě v těchto regionech není v horší relativní situaci nebopod průměrem (tabulka 1).Žádná země ve Střední Asii není v horší relativnísituaci, dvě z deseti (22,2 %) jsou pod průměrema 7 z 10 (77,8 %) jsou nad průměrem (11,1 %) nebo veskupině zemí s relativně lepší situací (66,7 %).Podobné tendence se projevily ve východní Asiia Pacifiku, Jižní Americe a Karibiku a Středním východěa severní Africe. Ve všech třech regionech se většina zemí(66,7 %, 78,8 % a 75 % v tomto pořadí) nachází nad průměrem(30 %, 45,5 % a 60 % v tomto pořadí) nebo v lepšírelativní situaci (36,7 %, 33,3 % a 15 % v tomto pořadí).V těchto regionech jsou ovšem i země, které jsou v horšírelativní situaci (10 %, 6,1 % a 5 % v tomto pořadí) nebopod průměrem (23,3 %, 15,2 % a 20 % v tomto pořadí).Subsaharská Afrika nepatří mezi regiony, které seřadí v potravinové bezpečnosti nejníže. Přestože se všakněkteré země nacházejí nad průměrem (11,1 %), většinaje pod touto hranicí (51,1 %) a téměř 4 z 10 jsou v horšírelativní situaci (37,8 %).Nejproblematičtějším regionem s ohledem na potravinovoubezpečnost je jižní Asie. Téměř 9 z 10 zemí(87,5 %) se nachází v horší relativní situaci a zbývající 1z 10 je pod průměrem (12,5 %). nSocial Watch87Potravinová bezpečnost

VZDĚLÁNÍRozdíly jsou stálezřetelnějšíOdkazySOUČASNÁ SITUACE(nejnovější dostupné údaje)Lepší situaceNad průměremPod průměremHorší situaceVÝVOJ (mezi nejnovějšímia předešlými dostupnými daty)g Významný pokrokd Mírný pokrokh Stagnacee Regresef Značná regreseÚplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2009Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)GRAMOTNOST(věk15–24 let, %)PODÍLZAPSANÝCHDO ZÁKLADNÍŠKOLY(ntto, %)DĚTIS UKONČENOUPÁTOU TŘÍDOU(%)PODÍLZAPSANÝCHDO STŘEDNÍCHŠKOL (ntto, %)PODÍLZAPSANÝCHDO TERCIÁRNÍHOVZDĚLÁVÁNÍ(btto, %)Hodnotag Afghánistán (47) 34 h 25.9 1.3 h 20g Albánie (96) 99 h 93.6 h 89.9 72.8 h 19.1 h 75d Alžírsko (96) 92 d 96.0 96.0 h 66.3 h 24.0 g 75g Andorra (93) 82.1 d 98.5 71.8 f 9.9 g 66h Angola (58) 72 h 2.9 e 37d Anguila (—) 95.3 g 97.1 h 80.8 h 4.6 g 69Antigua a Barbuda (94) 74.0 74h Argentina (98) 99 h 99.0 h 96.0 h 78.3 h 67.1 d 88g Arménie (95) 100 h 93.9 g 90.5 85.0 h 34.2 g 81d Aruba (—) 99 h 99.6 h 96.7 h 82.5 g 33.1 d 82d Austrálie (99) 97.2 h 98.6 h 87.9 d 75.1 d 90g Ázerbájdžán (96) 100 h 95.4 g 98.7 83.0 g 15.2 d 78h Bahamy (99) 91.2 d 98.1 h 86.3 d 92d Bahrajn (99) 100 d 99.4 d 98.9 h 93.4 d 32.1 e 85h Bangladéš (56) 72 g 89.6 h 54.8 f 40.7 h 7.2 g 53g Barbados (98) 97.0 d 94.4 e 90.2 d 53.1 g 84h Belgie (98) 98.3 h 96.3 87.1 f 62.5 h 86e Belize (92) 99.7 h 87.3 f 67.1 f 2.6 h 64g Benin (77) 52 g 82.8 g 71.5 g 17.1 h 5.1 g 46f Bermudy (—) 92.7 f 89.8 h 18.8 f 67d Bělorusko (100) 100 h 90.2 h 99.5 86.9 e 68.5 g 89g Bhútán (79) 74 88.4 g 93.2 d 45.4 g 5.3 g 61h Bolívie (79) 99 d 95.0 h 83.3 e 69.9 e 40.6 h 78f Bosna a Hercegovina (98) 100 h 36.9 68e Botswana (90) 94 h 84.1 e 82.5 f 55.9 f 5.1 h 64h Brazílie (90) 98 d 93.5 e 75.6 f 77.0 h 30.0 g 75h Britské Panenské ostrovy (—) 97.1 d 83.9 e 75.5 h 85d Brunej (99) 100 d 96.5 d 99.3 h 89.1 d 15.4 d 80d Bulharsko (97) 97 e 96.3 d 94.1 87.9 e 49.5 g 85g Burkina Faso (71) 39 g 59.2 g 79.6 g 14.1 g 3.0 g 39g Burundi (61) 73 h 81.3 g 66.2 e 1.9 f 56d Chile (99) 99 h 94.5 g 97.9 e 85.3 52.1 g 86g Cookovy ostrovy (98) 68.8 f 96.0 70.1 g 78g Čad (44) 44 g 60.4 h 37.7 g 10.4 h 1.2 h 31d Česká republika (99) 92.5 h 98.0 h 54.8 g 82d Čína (95) 99 h 22.9 g 61g Chorvatsko (100) 100 h 98.9 g 99.8 86.5 d 45.8 g 86d Dánsko (100) 96.1 h 100.0 g 89.6 e 80.3 h 91d Dem. r. Kongo (dříve Zair) (68) 70 h 4.1 g 37f Dominika (96) 82.0 e 89.3 e 81.0 f 84d Dominikánská republika (87) 96 d 80.7 d 68.0 h 59.5 g 34.5 h 68g Džibutsko (90) 45.3 g 89.9 g 24.4 g 2.6 g 41h Egypt (89) 85 h 97.6 d 96.8 d 80.0 e 34.7 h 79f Ekvádor (86) 95 e 99.3 d 81.7 g 59.2 g 35.3 74g Eritrea (60) 78 42.3 f 59.9 f 25.1 d 1.0 h 41h Estonsko (99) 100 h 96.8 d 96.9 e 89.9 h 65.0 e 90g Etiopie (53) 50 h 72.3 g 64.4 24.0 f 2.7 d 43ZDROJ:Gramotnost (věk 15–24 let, %): Světová banka (www.worldbank.org). Podíl zapsaných do základní školy (ntto,%): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Děti s ukončenou pátoutřídou (%): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podíl zapsaných do středních škol (ntto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Podíl zapsaných do terciárního vzdělávání(btto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data, lze najítv úplných tabulkách na www.socialwach.org/statistics2009.Definice ukazatelů jsou uvedeny na konci tabulky.Měření vývoje88 Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)GRAMOTNOST(věk15–24 let, %)PODÍLZAPSANÝCHDO ZÁKLADNÍŠKOLY(ntto, %)DĚTIS UKONČENOUPÁTOU TŘÍDOU(%)PODÍLZAPSANÝCHDO STŘEDNÍCHŠKOL (ntto, %)PODÍLZAPSANÝCHDO TERCIÁRNÍHOVZDĚLÁVÁNÍ(btto, %)Hodnotaf Fidži (93) 94.2 h 83.1 f 79.1 e 15.4 h 68d Filipíny (78) 94 e 99.0 g 76.8 d 61.3 d 28.5 d 72h Finsko (100) 96.5 e 99.9 h 96.9 d 93.8 d 97h Francie (99) 99.2 h 98.0 h 98.5 h 55.6 h 88g Gabon (82) 97 d 89.5 d 69.3 h 85g Gambie (73) 69.3 e 73.0 40.1 f 1.1 h 46g Ghana (76) 78 g 73.3 g 88.6 g 44.9 g 5.8 g 58e Grenada (92) 78.7 f 79.0 h 78.8 h 79g Gruzie (96) 94.5 g 100.0 g 81.9 d 37.3 f 78g Guatemala (68) 85 d 96.8 d 68.0 h 38.1 g 17.7 g 61g Guinea (68) 47 h 75.1 g 83.0 g 30.1 g 5.3 g 48h Guinea-Bissau (58) 45.3 h 8.7 h 27d Guyana (84) 64.0 h 12.3 g 38g Honduras (82) 94 g 93.9 h 83.0 g 17.2 h 72d Hong Kong (—) 94.9 d 100.0 h 78.6 d 33.8 g 77d Indie (68) 82 g 94.3 g 66.0 f 11.8 g 64d Indonésie (85) 97 e 98.0 d 93.0 d 67.5 g 17.5 d 75h Irák (88) 85 h 88.6 h 81.0 h 38.4 h 15.8 h 62d Irsko (100) 96.0 d 99.0 h 88.2 d 61.1 d 86h Island (98) 97.5 h 94.0 f 90.7 d 73.4 d 89e Itálie (100) 100 h 99.4 h 93.6 d 68.1 d 90h Izrael (99) 97.2 h 99.0 h 87.6 e 60.4 d 86e Írán (95) 97 h 93.7 e 77.3 h 31.4 g 75h Jamajka (95) 94 86.7 e 76.3 e 19.0 h 69h Japonsko (99) 99.8 h 98.2 e 58.1 d 85d Jemen (59) 80 g 75.4 d 66.0 f 37.4 g 9.4 h 54d Jižní Afrika (89) 95 d 91.0 d 82.0 h 73.4 g 15.4 h 71d Jordánsko (99) 99 h 92.9 d 99.0 d 86.6 g 39.9 h 83g Kajmanské ostrovy (—) 99 83.9 d 78.0 h 95.6 h 18.8 h 75d Kambodža (66) 86 d 89.4 f 62.2 e 34.1 g 5.3 g 55g Kamerun (77) 84.3 g 7.2 g 46h Kanada (99) 99.5 h 62.4 h 81h Kapverdy (93) 97 h 85.2 f 92.2 h 60.7 g 8.9 g 69g Katar (95) 99 d 98.5 d 87.0 92.6 g 15.9 f 79h Kazachstán (99) 100 h 99.0 g 85.6 e 47.0 f 83g Keňa (71) 80 h 87.0 g 83.0 h 44.8 g 3.5 g 60d Kiribati (89) 99.7 d 82.0 h 68.3 d 83d Kolumbie (94) 98 h 90.9 d 88.3 g 67.4 d 31.8 d 75g Komory (79) 89 55.5 h 80.3 h 2.3 h 57f Kongo (76) 58.5 g 66.3 h 3.7 h 43d Korejská republika (100) 100.0 h 96.9 d 94.7 d 97h Kostarika (93) 98 h 87.6 d 25.3 h 70g Kuba (99) 100 h 99.2 d 97.0 h 84.4 e 122.4 g 101d Kuvajt (100) 98 e 94.1 g 100.0 d 79.9 d 17.6 f 78d Kypr (100) 100 h 99.3 h 99.9 h 95.1 d 36.2 g 86d Kyrgyzstán (95) 100 h 92.4 g 80.5 h 42.8 h 79d Laos (58) 84 g 86.3 d 61.0 e 35.9 h 11.6 g 56h Lesotho (72) 72.7 e 74.0 h 23.9 h 3.6 g 44g Libanon (96) 99 84.1 d 92.0 d 73.5 h 54.1 g 81f Libérie (61) 72 g 30.9 f 17.1 h 15.6 h 34h Libye (99) 99 h 55.8 h 77d Lichtenštejnsko (—) 89.3 d 65.2 h 31.2 g 62h Litva (99) 100 h 93.6 g 90.9 e 75.6 e 90d Lotyšsko (99) 100 h 92.2 d 98.0 71.3 e 90d Lucembursko (100) 98.8 d 99.0 g 84.6 d 10.2 f 73h Macau (—) 100 h 93.0 e 100.0 h 77.6 h 57.0 h 86g Madagaskar (59) 70 h 99.3 g 42.0 e 21.2 g 3.2 g 47g Maďarsko (99) 99 93.0 d 89.4 h 69.1 g 88ZDROJ:Gramotnost (věk 15–24 let, %): Světová banka (www.worldbank.org). Podíl zapsaných do základní školy (ntto,%): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Děti s ukončenou pátoutřídou (%): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podíl zapsaných do středních škol (ntto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Podíl zapsaných do terciárního vzdělávání(btto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data, lze najítv úplných tabulkách na www.socialwach.org/statistics2009.Definice ukazatelů jsou uvedeny na konci tabulky.Social Watch89Vzdělání

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)GRAMOTNOST(věk15–24 let, %)PODÍLZAPSANÝCHDO ZÁKLADNÍŠKOLY(ntto, %)DĚTIS UKONČENOUPÁTOU TŘÍDOU(%)PODÍLZAPSANÝCHDO STŘEDNÍCHŠKOL (ntto, %)PODÍLZAPSANÝCHDO TERCIÁRNÍHOVZDĚLÁVÁNÍ(btto, %)Hodnotad Makedonie (—) 99 h 94.2 d 81.3 h 35.5 g 78e Malajsie (97) 98 h 97.5 e 92.0 f 68.7 e 30.2 e 77d Malawi (62) 83 g 87.6 f 43.0 d 23.9 d 59d Maledivy (91) 98 h 97.0 h 92.0 h 69.0 g 89g Mali (67) 39 g 63.0 g 81.0 f 4.4 g 47d Malta (99) 98 d 91.3 g 99.0 h 86.6 d 31.6 h 81d Maroko (81) 75 g 89.3 d 84.0 g 34.5 h 11.3 h 59f Marshallovy ostrovy (93) 66.5 f 44.9 f 17.0 h 43h Mauricius (99) 96 d 95.4 h 99.0 d 81.5 h 14.0 f 77g Mauritánie (68) 66 g 81.0 g 64.0 g 16.8 g 4.0 g 46d Mexiko (95) 98 h 99.2 d 95.0 d 72.1 g 26.9 g 78h Mikronésie (89) 14.1 h 14h Moldavsko (—) 100 h 80.6 g 41.2 g 74d Mongolsko (93) 95 e 97.6 g 84.0 81.1 h 47.7 d 81e Montserrat (92) 96.2 h 90.0 95.6 h 94d Mozambik (66) 53 g 76.0 h 64.0 d 2.6 f 1.5 h 39g Myanmar (dříve Barma) (73) 95 h 73.0 d 84g Namibie (89) 93 h 88.1 g 98.0 g 49.6 g 6.4 d 67g Nauru (76) 72.3 31.0 h 52f Nepál (58) 79 g 80.0 h 62.0 f 42.0 11.3 g 55Německo (99) 99.8 98.4 99g Niger (55) 37 d 45.5 g 72.0 g 9.0 d 1.0 f 33g Nigérie (56) 87 d 65.2 d 83.0 g 27.0 g 10.2 d 54d Nikaragua (70) 87 h 97.1 g 47.0 f 45.5 g 18.1 h 59d Nizozemsko (100) 98.6 h 99.0 h 88.6 d 60.3 d 87e Nizozemské Antily (—) 98 h 97.0 h 81.0 h 21.2 h 74h Norsko (100) 98.7 h 100.0 h 96.8 d 76.2 e 93Nová Kaledonie (—) 99 99h Nový Zéland (98) 99.3 h 91.9 h 79.8 e 90d Omán (98) 98 h 75.0 d 98.0 e 78.6 d 25.5 g 75g Ostrovy Turks a Caicos (—) 80.7 d 70.2 h 75h Palau (99) 96.4 h 40.2 h 68e Panama (93) 96 h 77.4 f 90.0 g 64.2 h 44.9 d 74g Papua-Nová Guinea (62) 64 e 99.0 81f Paraguay (95) 99 d 88.0 g 57.4 25.5 d 67g Pákistán (71) 69 g 65.6 e 70.0 h 32.2 g 5.1 g 48d Peru (88) 97 h 94.9 e 93.0 d 76.2 g 35.1 d 79Pitcairn ostrovy (—) 91.7 92e Pobřeží slonoviny (74) 61 h 56.0 d 78.3 f 19.8 h 7.9 g 45d Polsko (99) 99 95.7 e 98.0 e 93.8 h 66.9 d 91Portoriko (—) 98.3 98d Portugalsko (99) 100 h 99.0 d 87.7 g 56.0 d 86g Rakousko (99) 97.4 h 98.1 51.1 d 82Réunion (—) 90.0 90f Rovníková Guinea (58) 95 h 69.4 f 33.0 d 25.3 h 2.7 h 45d Rumunsko (96) 97 h 96.6 g 73.0 f 58.3 g 81h Ruská federace (99) 100 h 74.7 g 87g Rwanda (53) 78 h 94.0 g 46.0 h 2.6 h 55h Řecko (99) 99 h 99.8 h 98.5 h 91.0 h 90.8 h 96d Salvador (80) 94 g 93.6 h 73.7 g 54.4 h 21.7 g 67d Samoa (97) 99 h 99.1 g 94.0 h 66.0 h 7.5 h 73f Saúdská Arábie (95) 97 d 84.6 e 73.0 d 30.2 d 71d Senegal (68) 51 d 73.1 d 65.0 f 22.2 g 7.7 g 44h Seychelská republika (99) 99 h 99.5 h 99.0 h 94.3 e 98g Sierra Leone (57) 54 g 22.8 2.1 h 26g Singapur (92) 100 100g Slovensko (99) 92.1 h 97.9 50.8 g 80d Slovinsko (99) 100 h 97.2 d 98.9 88.8 e 85.5 g 94ZDROJ:Gramotnost (věk 15–24 let, %): Světová banka (www.worldbank.org). Podíl zapsaných do základní školy (ntto,%): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Děti s ukončenou pátoutřídou (%): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podíl zapsaných do středních škol (ntto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Podíl zapsaných do terciárního vzdělávání(btto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data, lze najítv úplných tabulkách na www.socialwach.org/statistics2009.Definice ukazatelů jsou uvedeny na konci tabulky.Měření vývoje90 Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)GRAMOTNOST(věk15–24 let, %)PODÍLZAPSANÝCHDO ZÁKLADNÍŠKOLY(ntto, %)DĚTIS UKONČENOUPÁTOU TŘÍDOU(%)PODÍLZAPSANÝCHDO STŘEDNÍCHŠKOL (ntto, %)PODÍLZAPSANÝCHDO TERCIÁRNÍHOVZDĚLÁVÁNÍ(btto, %)HodnotaSomálsko (48) 9.8 10d Spojené arabské emiráty (100) 95 e 98.3 g 100.0 d 82.6 g 22.9 e 80e Spojené království (99) 98.4 h 91.4 e 59.1 h 83d Spojené státy americké (98) 93.7 d 95.0 88.1 h 81.7 h 90Srbsko (98) 97.1 97g Středoafrická republika (65) 59 h 56.3 59.0 1.1 f 44e Súdán (70) 77 h 44.0 g 70.0 f 6.2 h 49d Surinam (82) 95 h 94.2 h 80.0 67.7 f 12.4 h 70d Svatá Lucie (98) 99.0 d 94.0 e 81.8 g 8.6 g 71e Svatý Kryštof a Nevis (95) 90.4 e 87.0 h 84.5 e 87d Sv. Tomáš a Princův ostrov (83) 95 h 99.7 d 79.0 d 38.1 g 78d Sv. Vincent a Grenadiny (95) 93.9 d 88.0 g 63.9 h 82d Svazijsko (80) 88 h 87.2 g 82.0 g 29.2 f 4.2 f 58d Sýrie (95) 94 d 97.3 d 92.0 h 65.7 g 87e Šalamounovy ostrovy (—) 61.8 e 27.3 h 45d Španělsko (100) 100 99.8 h 99.8 h 94.8 d 68.9 d 93h Šrí Lanka (96) 97 d 96.7 h 93.0 96e Švédsko (100) 94.0 e 100.0 h 99.7 h 75.2 f 92d Švýcarsko (97) 93.5 d 82.0 h 47.0 d 74d Tádžikistán (89) 100 h 97.5 h 81.3 d 19.8 g 75f Tanzanie (73) 78 h 98.0 h 87.0 d 25.8 1.5 d 58d Thajsko (96) 98 h 95.1 h 80.9 g 48.3 g 81f Togo (68) 74 h 78.9 d 54.0 f 22.1 h 5.2 g 47h Tonga (96) 100 h 98.5 d 92.0 d 60.4 f 6.0 h 71g Trinidad a Tobago (95) 100 h 97.1 g 91.0 h 73.2 g 11.4 h 75h Tunisko (95) 96 d 96.6 h 96.0 e 64.5 h 30.8 d 77d Turecko (92) 96 h 92.3 d 97.0 h 69.5 g 36.3 g 78h Turkmenistán (88) 100 h 100h Tuvalu (89) 70.0 h 70g Uganda (59) 86 g 94.7 49.0 h 18.9 g 3.5 h 50d Ukrajina (99) 100 h 89.9 h 84.5 h 76.4 d 88d Uruguay (98) 99 h 97.6 d 94.0 d 67.8 64.3 g 85g Uzbekistán (93) 99 93.6 91.7 9.8 f 74g Vanuatu (87) 92 87.7 f 72.0 f 38.1 h 4.8 h 59d Venezuela (94) 98 h 92.1 d 90.5 e 69.5 g 52.0 g 80f Vietnam (93) 94.0 g 92.0 g 61.9 f 9.5 f 64f Východní Timor (56) 63.0 f 22.8 h 9.6 h 32d Západní břeh a Gaza (—) 99 h 88.6 e 46.2 g 78g Zambie (71) 75 g 95.4 d 89.0 f 40.9 g 2.3 h 61d Zimbabwe (77) 91 f 88.4 g 70.0 h 37.1 g 3.6 h 58ZDROJ:Gramotnost (věk 15–24 let, %): Světová banka (www.worldbank.org). Podíl zapsaných do základní školy (ntto,%): UNESCO (www.uis.unesco.org/). Děti s ukončenoupátou třídou (%): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podíl zapsaných do středních škol (ntto, %): UNESCO(www.uis.unesco.org/). Podíl zapsaných do terciárníhovzdělávání (btto, %): UNESCO (www.uis.unesco.org/).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách na www.socialwach.org/statistics2009.Definice ukazatelů jsou uvedeny na konci tabulky.POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5:významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkem sečteníhodnot vypočítaných pro každou dimenzi a vydělením výsledkucelkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnujícívývoj ve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatkuaktuálních dat a byla zde použita data zaznamenaná v roce2008. Data se vztahují k rokům nebo obdobím jiným, nežspecifikovaným v definici indikátoru.DEFINICE UKAZATELŮ:Gramotnost (věk 15–24 let, %): Procento lidí ve věku15 až 24 let, kteří umí s porozuměním přečíst a napsatkrátkou výpověď o svém každodenním životě.Podíl zapsaných do základní školy (ntto, %): Podíl dětízapsaných do základní školy a patřících do věkové skupiny,na niž se oficiálně vztahuje základní vzdělávání, vyjádřenýv procentech celkové populace v téže věkové skupině.Nejnovější dostupné údaje: 2003/2006.Děti s ukončenou pátou třídou základní školy (%):Procento dětí zapsaných do první třídy základní školy,které pak dokončí pátou třídu.Podíl zapsaných do středních škol (ntto, %): Počet dětízapsaných na středních školách a patřících do věkovéskupiny, na niž se oficiálně vztahuje vzdělávání na středníchškolách, vyjádřený v procentech celkové populace v téževěkové skupině.Podíl zapsaných do terciárního vzdělávání (btto, %): Poměrcelkového počtu zapsaných, bez ohledu na věk, k populaci vevěkové skupině, na niž se oficiálně vztahuje vzdělávání na tétoúrovni. Terciární vzdělávání, bez ohledu na to zda vede k vědeckékvalifikaci nebo ne, normálně vyžaduje úspěšné ukončenístředoškolského vzdělání jako minimální podmínku přijetí.Metodologické poznámky a pokyny jsou uvedeny na koncitohoto oddílu.Social Watch91Vzdělání

VZDĚLÁNÍRozdíly jsou stálezřetelnějšíZlepšení kvality vzdělání, rozšíření výuky na různéúrovně a snížení počtu negramotných dospělýcho 50 procent – to jsou hlavní cíle, na nichž se dohodlavětšina zemí světa. Pro dosažení těchto cílů byl stanoventermín rok 2014 nebo 2015 a jeho naplnění jetřeba průběžně monitorovat. Z tohoto důvodu sledujeSocial Watch několik základních ukazatelů, které majínezávisle na jiných indexech svou vlastní specifickouhodnotu a vyžadují samostatné zkoumání.Světový vývojAčkoliv počet zemí, kde se situace zhoršila(15,9 %), je vyšší než v roce 2008 (5 %), více než šestz deseti zemí dosáhlo mírného (36,4 % zemí) nebovýznamného (27,2 %) pokroku. V roce 2008 prokázalovýznamný pokrok stěží 15,8 % zemí (tabulka 1).Existence polarizace je tudíž zjevná, neboť průměrnéhodnoty ukazatelů – s výjimkou terciárníhovzdělání (které vzrostlo ze 4 % na 4,8 %) – kleslyv zemích s horší relativní situací, zatímco v zemíchs lepší relativní situací naopak vzrostly. Při analýzeukazatelů, které měří vyšší vzdělanostní úroveň, seukazuje, že mezi lety 2008 a 2009 se stav a stupeňpoklesu v zemích s horší relativní situací zhoršil a naopakse zlepšil v zemích s lepší relativní situací. Zeměs nejhorší situací – jejichž počet klesá – vykazují nižšíúroveň vzdělanostního pokrytí a země s nejlepší situací– jejichž počet stále roste – vykazují lepší úrovněpokrytí. Rozdíly ukazatelů, které měří nižší úrovněvýuky, jsou zdůrazněny v prvně zmíněných zemícha rozdíly ukazatelů, které měří vyšší úrovně výuky,naopak v následně zmíněných zemích. U ostatníchukazatelů se počet zemí řadících se mezi státy s horšírelativní situací snížil, ačkoliv tento posun nebyl takvýznamný jako zvýšení počtu zemí s lepší relativnísituací. 1Dostupnost podle regionuMezi regiony, kde je situace ohledně dostupnostivzdělání nejlepší, vedou Severní Amerika a StředníAsie, v nichž ani jedna země nespadá pod průměr.V Evropě se ani jedna země nenachází v horší relativnísituaci, nicméně tři země dosahují podprůměrnýchhodnot (7,1 %), 12 zemí nadprůměrných (28,6 %)a 27 zemí je v lepší relativní situaci (64,3 %).Jižní Amerika a Karibik, stejně jako Střední východa severní Afrika, vykazují podobné rozložení: většinazemí se řadí mezi nadprůměrné (67,5 % a 80 %v tomto pořadí) a počet zemí v horší relativní situaci jezanedbatelný (2,5 % a 5 % v tomto pořadí).1 Lze pozorovat, že mezi roky 2008 a 2009 klesl počet zemí,u nichž bylo zřetelné zhoršení ukazatelů úrovně pokrytí(gramotnost ve věku 15 až 24 let, čistý podíl zapsanýchdo základní školy a děti s ukončenou pátou třídou), zatímcou dalších ukazatelů se počet zemí zvýšil (čistý podíl zapsanýchdo středních škol a hrubý podíl zapsaných do terciárníhovzdělávání).TABULKA 1. Současná situace ve vzdělávání podle regionů (počet zemí)302520151050TABULKA 2. Průměrné ukazatele pro země s relativně horší a lepší situacíve vzděláváníHorší relativnísituaceLepší relativnísituaceCelkemVýchodní Asiea PacifikEvropaStředníAsieGramotnost(věk 15–24let, %)Zemí východní Asie a Pacifiku, jejichž situaci lzehodnotit jako průměrnou, je naopak většina, ačkoliv rovnováhamá spíše pozitivní znaménko: téměř čtyři z desetizemí se nacházejí v horší relativní situaci (15,2 %)nebo pod průměrem (24,2 %), zatímco šest z desetizemí se řadí k nadprůměru (36,4 %) nebo jsou v lepšírelativní situaci (24,2 %). Naproti tomu ani jedna zemějižní Asie nedosahuje nadprůměrných hodnot a sedmz deseti zemí jsou v horší situaci nebo pod průměrem(20 % a 50 % v tomto pořadí). Jižní Asie je tedy vůbecnejvíce polarizovaným regionem.Horší relativní situacePod průměremNad průměremLepší relativní situaceJižní Amerikaa KaribikStřední východa severní AfrikaTABULKA 1. Současná situace ve vzdělávání a jeho vývojf e h d gHorší relativní situace 7 1 22Pod průměrem 3 1 1 31Nad průměrem 10 2 3 42Lepší relativní situace 21 8 2 6 35Celkem 41 12 3 9 130Podílzapsaných dozákladní školy(ntto, %)Jižní AsieDětis ukončenoupátou třídou(%)SubsaharskáAfrikaPodílzapsaných dostředních škol(ntto, %)SeverníAmerikaPodílzapsaných doterciárníhovzdělávání(btto, %)Průměr 51.2 56.7 56.3 21.5 4.8Počet zemí 16 21 26 31 56Průměr 99.2 98.0 98.5 89.9 72.9Počet zemí 61 70 51 52 34Průměr 88.5 88.4 84.4 64.8 30.6Počet zemí 139 181 152 162 171Geograficky je nicméně v nejhorší situaci subsaharskáAfrika, kde se devět z deseti zemí nachází v horšírelativní situaci (59,6 %) nebo pod průměrem (29,8 %)a pouze jedna z deseti dosáhla nadprůměrných hodnot(6,4 %) nebo nejlepší možné situace (4,3 %). nMěření vývoje92 Social Watch

ROZVOJOVÁ POMOCPřijaté závazky jsou stáleméně naplňoványTRENDY OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI (% HNP) AČistá oficiální rozvojová pomoc zemí DAC (Development Aid Committee – Výbor pro rozvojovou pomoc) a multilaterálních organizací rozvojovým zemím1989–1990 1994–1995PRŮMĚR B PRŮMĚR2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008Austrálie 0.36 0.34 0.27 0.25 0.26 0.25 0.25 0.25 0.30 0.32 0.34Belgie 0.46 0.35 0.36 0.37 0.43 0.60 0.41 0.53 0.50 0.43 0.47Česká republika 0.03 0.05 0.07 0.11 0.11 0.11 0.12 0.11 0.11Dánsko 0.94 0.99 1.06 1.03 0.96 0.84 0.85 0.81 0.80 0.81 0.82Finsko 0.64 0.31 0.31 0.32 0.35 0.35 0.37 0.46 0.40 0.39 0.43Francie 0.60 0.58 0.30 0.31 0.37 0.40 0.41 0.47 0.47 0.38 0.39Irsko 0.16 0.27 0.29 0.33 0.40 0.39 0.39 0.42 0.54 0.55 0.58Island — — 0.1 0.13 0.15 0.17 0.18 0.18 0.27 0.27 —Itálie 0.36 0.21 0.13 0.15 0.20 0.17 0.15 0.29 0.20 0.19 0.20Japonsko 0.31 0.28 0.28 0.23 0.23 0.20 0.19 0.28 0.25 0.17 0.18Kanada 0.44 0.40 0.25 0.22 0.28 0.24 0.27 0.34 0.29 0.29 0.32Korejská republika — — 0.04 0.06 0.05 0.06 0.06 0.10 0.05 0.07 0.09Lucembursko 0.20 0.38 0.71 0.76 0.77 0.81 0.83 0.86 0.90 0.91 0.92Maďarsko — — — — — 0.03 0.07 0.11 0.13 0.08 0.07Německo 0.42 0.32 0.27 0.27 0.27 0.28 0.28 0.36 0.36 0.37 0.38Nizozemsko 0.93 0.79 0.84 0.82 0.81 0.80 0.73 0.82 0.81 0.81 0.80Norsko 1.11 0.94 0.76 0.80 0.89 0.92 0.87 0.94 0.89 0.95 0.88Nový Zéland 0.22 0.23 0.25 0.25 0.22 0.23 0.23 0.27 0.27 0.27 0.30Polsko — — 0.02 0.02 — 0.01 0.05 0.07 0.09 0.10 0.08Portugalsko 0.24 0.29 0.26 0.25 0.27 0.22 0.63 0.21 0.21 0.22 0.27Rakousko 0.16 0.22 0.23 0.34 0.26 0.20 0.23 0.52 0.47 0.50 0.42Řecko — — 0.20 0.17 0.21 0.21 0.16 0.17 0.17 0.16 0.20Slovensko — — 0.03 0.04 0.02 0.05 0.07 0.12 0.10 0.09 0.10Španělsko 0.17 0.26 0.22 0.30 0.26 0.23 0.24 0.27 0.32 0.37 0.43Švédsko 0.93 0.86 0.80 0.77 0.84 0.79 0.78 0.94 1.02 0.93 0.98Švýcarsko 0.31 0.35 0.34 0.34 0.32 0.39 0.41 0.44 0.39 0.37 0.41Thajsko — — — — — — — — 0.04 — —Turecko — — 0.04 0.04 0.04 0.04 0.11 0.17 0.18 0.09 —Spojené království 0.29 0.30 0.32 0.32 0.31 0.34 0.36 0.47 0.51 0.35 0.43Spojené státy americké 0.18 0.12 0.10 0.11 0.13 0.15 0.17 0.23 0.18 0.16 0.18Celkem DAC 0.32 0.28 0.22 0.22 0.23 0.25 0.26 0.33 0.31 0.28 0.30POZNÁMKY: A:Čisté platby v běžných cenácha směnných kurzech.B: Včetně prominutých dluhů z půjček mimo oficiálnírozvojovou pomoc, s výjimkou položky „Celkem DAC“.ZDROJ:Databáze na webových stránkách OECD(www.oecd.org); srpen 2009.Oficiální rozvojová pomoc (% GNI): Dary nebo půjčkyzemím a územím uvedeným v části 1 Seznamu příjemcůpomoci DAC (rozvojovým zemím), jež (a) jsou poskytnutyoficiálním sektorem; (b) mají za hlavní cíl podporuRozvinuté země na sebe od 70. let 20. století vzalyodpovědnost věnovat fixní částku peněz na oficiálnírozvojovou pomoc (ODA, Official DevelopmentAssistance). Tento závazek byl ratifikován přijetím finálnídeklarace na Světovém summitu o sociálním rozvoji,který se konal v roce 1995 v Kodani. Hodnota oficiálnírozvojové pomoci byla stanovena jako procento (0,7 %)hrubého národního produktu (HNP) dárcovských zemí,které jsou členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc.V rámci Rozvojových cílů tisíciletí bylo navíc navrženobudovat světové partnerství pro rozvoj, podporovat závazekrozvinutějších zemí poskytovat finanční pomoci zodpovědnost přijímajících zemí rozdělit tuto pomocna sociální rozvoj a zvláště na snížení chudoby.Mezinárodní pomoc v roce 2008 činila 0,28 % hrubéhonárodního produktu dárcovských zemí, čímž sepotvrdila klesající tendence několika posledních lethospodářského rozvoje a blahobytu; (c) jsou poskytnutyza vhodných finančních podmínek (min. 25 % půjčky mácharakter daru). Vedle finančních toků do pomoci spadá takétechnická spolupráce. Vyloučeny jsou dary, půjčky a úvěrya naplnění přijatých závazků se tak ještě více vzdálilo.Země, které jako jediné dosáhly cíle OSN vyčlenit0,7 % HNP na mezinárodní pomoc a navíc jej ještěpřesáhly, byly Dánsko, Norsko, Švédsko, Nizozemía Lucembursko. Tyto země, ačkoliv v odlišném pořadí,tvoří pětici, která již v roce 2007 věnovala největšíprocento svých hrubých národních produktů na rozvojovoupomoc.Několik specifických případůZatímco Švédsko (třebaže velice vzdálené následujícícízemi), Dánsko, Lucembursko a Irsko svézávazky zvýšily (míra přírůstku činí 5,1 %, 1,2 %,1,1 % a 5,2 % v tomto pořadí), Nizozemí a Norskosvou pomoc v roce 2008 snížily (míra přírůstku činí-1,3 % a -8 % v tomto pořadí). K zemím, které nejvícezvýšily čistou hodnotu své pomoci, patří Velkápro vojenské účely. Všeobecně se nezapočítávají anitransferové platby soukromým osobám (např. důchody,odškodné nebo výplaty z pojistek). Vyjadřuje se v procentechhrubého národního příjmu (GNI, Gross National Income).Británie, Španělsko, Portugalsko, Belgie, Finskoa Švýcarsko.Země s nejvyšší relativní mírou přírůstku jsouv každém případě Jižní Korea a Řecko, které hodnotusvé pomoci zvýšily z 0,07 % na 0,09 % a z 0,16 % na0,2 %, čímž míra přírůstku dosáhla 22,2 % a 20 %(v tomto pořadí).Země, které naopak svou pomoc nejvíce snížily,jsou Polsko, Rakousko a Maďarsko, a to z 0,1 % na0,08 %, z 0,5 % na 0,42 % a z 0,08 % na 0,07 % v tomtopořadí, čímž míra přírůstku dosáhla zápornýchhodnot -25 %, -19 % a -14,3 % (v tomto pořadí).Je nutné pozorně sledovat především země jakojsou Norsko a Rakousko, neboť sice poskytují v rámcisvých dost kolísavých systémů významné ročnípříspěvky, ale mají tendenci svou rozvojovou pomocspíše snižovat. nSocial Watch93 Rozvojová pomoc

ZdravíNerovné zlepšeníOdkazySOUČASNÁ SITUACE(nejnovější dostupné údaje)Lepší situaceNad průměremPod průměremHorší situaceVÝVOJ (mezi nejnovějšímia předešlými dostupnými daty)g Významný pokrokd Mírný pokrokh Stagnacee Regresef Značná regreseÚplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2009Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0-100)TUBERKULÓZA(případůna 100 000 lidí)LIDÉ ŽIJÍCÍS HIV/AIDS(věk 15–49, %)KOJENECKÁÚMRTNOST(na 1 000 živěnarozených)ÚMRTNOSTDO 5 LET(na 1 000 živěnarozených)Hodnotaf Afghánistán (47) 168.3 g 165 h 254 d 196g Albánie (96) 16.9 g 13 g 16 g 15d Alžírsko (96) 56.6 e 0.1 f 33 h 34 g 31Americká Samoa (—) 5 5Americké Panenské ostrovy (—) 10.1 10f Andorra (93) 18.9 f 3 h 3 h 8g Angola (58) 286.5 g 2.1 g 116 g 243 g 162g Antigua a Barbuda (94) 5.5 10 h 10 g 9g Argentina (98) 30.8 g 0.5 f 15 f 15 g 15g Arménie (95) 72.3 g 0.1 g 22 e 21 g 29g Austrálie (99) 6.2 g 0.2 f 5 h 5 g 4g Ázerbájdžán (96) 77.1 g 0.2 f 34 g 84 d 49e Bahamy (99) 44.2 f 3 f 12 g 12 g 18g Bahrajn (99) 40.5 g 9 h 11 f 20g Bangladéš (56) 222.5 g 47 g 65 g 112g Barbados (98) 3.6 g 1.2 d 11 h 12 h 7f Belgie (98) 11.8 f 0.2 f 4 h 5 f 5g Belize (92) 40 g 2.1 h 22 f 14 g 20g Benin (77) 90.9 g 1.2 g 78 g 149 h 80Bermudy (—) 3.7 4g Bělorusko (100) 61 g 0.2 g 12 h 7 g 20f Bhútán (79) 246 f 0.1 f 56 g 65 g 92g Bolívie (79) 154.6 g 0.2 f 48 d 60 d 66g Bosna a Hercegovina (98) 51.1 g 0.1 f 13 h 12 g 19f Botswana (90) 731.4 f 23.9 e 33 g 119 d 227g Brazílie (90) 48 g 0.6 f 20 f 18 g 22g Brunej (99) 59 g 8 h 8 g 25f Bulharsko (97) 38.8 g 10 g 12 g 20g Burkina Faso (71) 226.2 g 1.6 g 104 g 203 h 134g Burundi (61) 367 g 2 g 108 h 175 d 163g Chile (99) 12.3 g 0.3 f 8 h 8 g 7g Cookovy ostrovy (98) 16 h 16g Čad (44) 298.7 g 3.5 f 124 h 204 d 158g Černá Hora (94) 32.4 g 9 h 10 h 17f Česká republika (99) 8.8 g 3 h 4 h 5g Čína (95) 98.3 g 0.1 f 19 d 27 f 36g Chorvatsko (100) 40.3 g 0.1 f 5 h 6 h 13e Dánsko (100) 8.1 f 0.2 f 4 h 4 g 4g Dem. r. Kongo (dříve Zair) (68) 391.7 g 108 g 193 g 231g Dominika (96) 13.3 g 9 g 14 g 12g Dominikánská republika (87) 69.3 g 1.1 f 31 f 29 h 33g Džibutsko (90) 812.5 g 3.1 e 84 d 112 g 253f Egypt (89) 21 g 30 e 33 g 28g Ekvádor (86) 101.3 g 0.3 f 20 d 21 g 36g Eritrea (60) 95.4 g 1.3 g 46 d 68 g 53g Estonsko (99) 38.1 d 1.3 f 4 g 4 g 12g Etiopie (53) 378.2 g 2.1 g 75 d 113 g 142g Fidži (93) 20.7 g 0.1 g 16 h 17 g 13Lidé žijící s HIV/AIDS: Světová banka(www.worldbank.org).Úmrtnost do 5 let: UNICEF (www.unicef.or g/sowc09).Tuberkulóza: Světová banka (www.worldbank.org).Kojenecká úmrtnost: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwach.org/statistics2009ZDROJE:Měření vývoje94 Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0-100)TUBERKULÓZA(případůna 100 000 lidí)LIDÉ ŽIJÍCÍS HIV/AIDS(věk 15–49, %)KOJENECKÁÚMRTNOST(na 1 000 živěnarozených)ÚMRTNOSTDO 5 LET(na 1 000 živěnarozených)Hodnotag Filipíny (78) 290 g 23 d 26 g 113f Finsko (100) 5.9 f 0.1 f 3 h 3 g 3f Francie (99) 13.9 f 0.4 f 4 h 4 h 6Francouzská Polynésie (—) 27.1 27g Gabon (82) 406.4 g 5.9 g 60 h 80 g 138g Gambie (73) 258.4 g 0.9 g 82 d 106 g 112g Ghana (76) 202.9 g 1.9 g 73 d 118 d 99g Grenada (92) 4.2 g 0.4 15 g 16 g 9d Gruzie (96) 84.3 h 0.1 g 27 d 31 d 36Guam (—) 34 34g Guatemala (68) 63.5 g 0.8 d 29 g 41 h 34g Guinea (68) 287.4 g 1.6 f 93 g 161 h 136g Guinea-Bissau (58) 219.9 g 1.8 g 118 h 200 h 135g Guyana (84) 121.8 g 2.5 f 45 d 62 h 58g Haiti (48) 305.6 g 2.2 g 57 d 80 h 111g Honduras (82) 59.4 g 0.7 g 20 g 27 h 27Hong Kong (—) 61.9 62g Indie (68) 167.8 g 0.3 g 54 g 76 h 75g Indonésie (85) 228 g 0.2 f 25 d 34 h 72g Irák (88) 56 g 36 d 47 e 46f Irsko (100) 13.2 f 0.2 f 4 h 4 g 5e Island (98) 3.6 f 0.2 g 2 h 3 h 2e Itálie (100) 7.4 f 0.4 f 3 g 4 h 4g Izrael (99) 7.5 f 0.1 4 h 5 h 4g Írán (95) 21.7 g 0.2 f 29 d 35 e 21h Jamajka (95) 6.5 g 1.6 f 26 h 32 e 17e Japonsko (99) 21.1 g 3 h 4 h 9g Jemen (59) 76.5 g 55 g 100 h 77g Jižní Afrika (89) 948.2 d 18.1 f 46 g 69 h 270e Jordánsko (99) 7.4 f 21 h 25 h 18Kajmanské ostrovy (—) 3.7 4g Kambodža (66) 495.1 g 0.8 g 70 f 75 g 160g Kamerun (77) 191.7 g 5.1 e 87 h 142 d 106e Kanada (99) 5.1 f 0.4 f 5 h 5 g 4g Kapverdy (93) 150.5 g 24 d 32 g 69g Katar (95) 69.9 d 12 g 11 g 31g Kazachstán (99) 129 g 0.1 d 28 f 29 h 47f Keňa (71) 352.6 f 80 e 121 h 185g Kiribati (89) 365.1 g 46 d 64 h 158g Kolumbie (94) 35.4 g 0.6 f 17 h 17 g 18g Komory (79) 42 g 0.1 g 49 d 63 g 39g Kongo (76) 403.1 g 3.5 g 79 h 121 d 152f Korejská lid. dem. rep. (87) 344.4 f 42 h 53 146g Korejská republika (100) 89.6 g 0.1 f 4 g 31g Kostarika (93) 11 g 0.4 f 10 g 11 g 8g Kuba (99) 6.4 g 0.1 f 5 h 6 g 4d Kuvajt (100) 23.6 g 9 h 11 h 15g Kypr (100) 4.9 g 3 h 3 g 4g Kyrgyzstán (95) 121.3 g 0.1 g 34 g 41 h 49g Laos (58) 151.1 g 0.2 f 56 g 75 h 71f Lesotho (72) 636.6 f 23.2 e 68 g 132 h 215f Libanon (96) 18.6 f 0.1 g 26 h 31 e 19g Libérie (61) 277.1 g 1.7 93 g 235 h 152d Libye (99) 17.2 d 17 h 18 h 17g Lichtenštejnsko (—) 2 g 2f Litva (99) 68 f 0.1 g 7 h 9 f 21g Lotyšsko (99) 53 g 0.8 f 7 g 9 h 17h Lucembursko (100) 12.2 f 0.2 g 2 g 4 h 5Macau (—) 62.6 63Lidé žijící s HIV/AIDS: Světová banka(www.worldbank.org).Úmrtnost do 5 let: UNICEF (www.unicef.or g/sowc09).Tuberkulóza: Světová banka (www.worldbank.org).Kojenecká úmrtnost: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwach.org/statistics2009ZDROJE:Social Watch95Zdraví

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0-100)TUBERKULÓZA(případůna 100 000 lidí)LIDÉ ŽIJÍCÍS HIV/AIDS(věk 15–49, %)KOJENECKÁÚMRTNOST(na 1 000 živěnarozených)ÚMRTNOSTDO 5 LET(na 1 000 živěnarozených)Hodnotag Madagaskar (59) 250.8 g 0.1 g 70 d 115 h 109g Maďarsko (99) 16.7 g 0.1 f 6 h 7 h 7g Makedonie (—) 29.3 g 0.1 f 15 h 15g Malajsie (97) 103.3 g 0.5 f 10 h 12 h 31e Malawi (62) 345.7 f 11.9 g 71 g 120 h 137g Maledivy (91) 46.9 g 26 h 30 h 34g Mali (67) 318.9 g 1.5 d 117 d 217 h 164d Malta (99) 6 f 0.1 g 4 g 6 h 4f Maroko (81) 91.6 f 0.1 f 32 g 37 h 40f Marshallovy ostrovy (93) 215.2 f 49 d 56 h 107g Mauricius (99) 22.4 g 1.8 f 13 h 15 f 13g Mauritánie (68) 317.7 g 0.8 f 75 d 125 h 130g Mexiko (95) 20 g 0.3 f 29 h 35 h 21g Mikronésie (89) 97.1 g 33 h 41 h 57f Moldavsko (—) 141 g 0.4 g 16 h 52e Monako (—) 2.3 f 3 h 4 h 3f Mongolsko (93) 205.4 f 0.1 f 35 e 42 d 71g Mozambik (66) 431.3 g 12.5 g 115 f 138 h 174h Myanmar (dříve Barma) (73) 170.9 e 0.7 g 74 h 104 h 87f Namibie (89) 766.8 f 15.3 g 47 e 61 h 223g Nauru (76) 25 h 30 h 28g Nepál (58) 173 g 0.5 f 43 g 59 h 69f Německo (99) 5.9 f 0.1 f 4 h 4 h 4g Niger (55) 17.3 g 0.8 g 83 g 253 h 89g Nigérie (56) 310.7 g 3.1 g 97 d 191 h 150g Nikaragua (70) 48.7 g 0.2 g 28 d 36 h 28g Niue (98) 42 42f Nizozemsko (100) 7.5 f 0.2 f 4 h 5 h 4Nizozemské Antily (—) 7.5 8f Norsko (100) 5.5 f 0.1 f 3 h 4 h 3Nová Kaledonie (—) 21.6 22g Nový Zéland (98) 7.1 g 0.1 f 5 h 6 h 5d Omán (98) 12.8 g 11 f 11 g 12f Palau (99) 60.2 f 9 g 11 h 27f Panama (93) 47.4 f 1 f 18 h 23 h 22g Papua-Nová Guinea (62) 249.5 g 1.5 g 50 g 73 h 94g Paraguay (95) 58.3 g 0.6 f 24 f 22 h 26g Pákistán (71) 181.3 g 0.1 f 73 g 97 h 88g Peru (88) 125.9 g 0.5 e 17 g 25 h 42g Pobřeží slonoviny (74) 420.5 g 3.9 g 89 d 106 g 155d Polsko (99) 25.2 g 0.1 f 6 h 7 h 10Portoriko (—) 4 4f Portugalsko (99) 29.6 f 0.5 f 3 h 4 g 9f Rakousko (99) 12.4 f 0.2 f 4 h 4 g 5g Rovníková Guinea (58) 255.9 g 3.4 f 124 h 206 h 147g Rumunsko (96) 114.9 g 0.1 f 13 g 16 g 36g Ruská federace (99) 110.4 g 1.1 f 13 g 13 g 34g Rwanda (53) 397 g 2.8 g 109 f 160 h 167f Řecko (99) 17.8 f 0.2 f 4 h 4 h 7g Salvador (80) 39.6 g 0.8 e 21 d 23 g 21g Samoa (97) 18.8 g 22 d 28 h 23f San Marino (—) 6.2 f 4 f 3 h 4g Saúdská Arábie (95) 46.3 g 20 d 23 g 30g Senegal (68) 271.5 g 1 f 59 d 116 h 112Severní Mariany (—) 58.3 58g Seychelská republika (99) 32.4 g 12 h 13 h 19g Sierra Leone (57) 573.9 g 1.7 f 155 d 269 h 250f Singapur (92) 26.5 f 0.2 f 2 h 3 h 8g Slovensko (99) 16.6 g 0.1 f 7 h 7 g 8Lidé žijící s HIV/AIDS: Světová banka(www.worldbank.org).Úmrtnost do 5 let: UNICEF (www.unicef.or g/sowc09).Tuberkulóza: Světová banka (www.worldbank.org).Kojenecká úmrtnost: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwach.org/statistics2009ZDROJE:Měření vývoje 96Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)ZEMĚ(hodnota BCI, 0-100)TUBERKULÓZA(případůna 100 000 lidí)LIDÉ ŽIJÍCÍS HIV/AIDS(věk 15–49, %)KOJENECKÁÚMRTNOST(na 1 000 živěnarozených)ÚMRTNOSTDO 5 LET(na 1 000 živěnarozených)HodnotaVÝVOJ(šipka-ikona)g Slovinsko (99) 12.9 g 0.1 f 3 h 4 h 5g Somálsko (48) 248.7 g 0.5 g 88 d 145 h 121g Spojené arabské emiráty (100) 15.8 g 7 g 7 g 10f Spojené království (99) 15.3 f 0.2 f 5 h 6 h 7f Spojené státy americké (98) 4.2 f 0.6 f 7 f 7 g 5g Srbsko (98) 32.4 g 0.1 7 h 8 h 12g Středoafrická republika (65) 345.1 g 6.3 g 113 d 174 h 160g Súdán (70) 243.3 g 1.4 d 69 f 89 h 101f Surinam (82) 116.3 f 2.4 f 27 g 39 h 46g Svatá Lucie (98) 14.3 g 0.6 14 f 14 h 11g Svatý Kryštof a Nevis (95) 9.3 g 16 g 19 h 15g Sv. Tomáš a Princův ostrov (83) 101.1 g 64 e 96 h 87g Sv. Vincent a Grenadiny (95) 24.7 g 17 h 20 h 21e Svazijsko (80) 1198 f 26.1 g 66 g 164 h 364f Sýrie (95) 23.6 15 f 13 g 17g Šalamounovy ostrovy (—) 127.8 g 53 d 90f Španělsko (100) 29.6 f 0.5 f 4 h 4 h 10f Šrí Lanka (96) 60.5 g 17 f 13 h 30f Švédsko (100) 6 f 0.1 g 3 h 4 f 3f Švýcarsko (97) 6.1 f 0.6 f 4 h 5 h 4g Tádžikistán (89) 230.7 g 0.3 f 57 e 68 h 89g Tanzanie (73) 297.4 g 6.2 e 73 d 118 h 124g Thajsko (96) 142.3 g 1.4 f 6 g 8 h 39g Togo (68) 429.2 g 3.3 f 65 g 107 h 151g Tonga (96) 24 g 19 d 24 h 22d Trinidad a Tobago (95) 11.2 f 1.5 g 31 g 38 h 20d Tunisko (95) 26 g 0.1 g 18 g 23 h 17g Turecko (92) 29.6 g 21 g 26 h 26g Turkmenistán (88) 68.5 g 0.1 f 45 h 51 h 41g Tuvalu (89) 30 d 38 h 34g Uganda (59) 329.6 g 5.4 g 82 f 134 h 138g Ukrajina (99) 101.5 g 1.6 f 20 h 24 h 37g Uruguay (98) 22.3 g 0.6 f 12 f 15 f 12g Uzbekistán (93) 112.6 g 0.1 g 36 g 44 e 48f Vanuatu (87) 77.1 f 28 g 36 h 47e Venezuela (94) 33.6 g 17 g 21 24g Vietnam (93) 171.2 g 0.5 f 13 g 17 h 50g Východní Timor (56) 322 g 77 f 55 h 151g Zambie (71) 506.1 g 15.2 d 103 h 182 h 202e Západní břeh a Gaza (—) 19.9 24 f 22f Zimbabwe (77) 782.1 f 15.3 g 59 g 85 g 235Lidé žijící s HIV/AIDS: Světová banka(www.worldbank.org).Úmrtnost do 5 let: UNICEF (www.unicef.or g/sowc09).Tuberkulóza: Světová banka (www.worldbank.org).Kojenecká úmrtnost: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data,lze najít v úplných tabulkách nawww.socialwach.org/statistics2009ZDROJE:POZNÁMKA:1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5:významná regrese.Tato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)*1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkem sečteníhodnot vypočítaných pro každou dimenzi a vydělením výsledkucelkovým počtem dimenzí.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnující vývojve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatkuaktuálních dat a byla zde použita data zaznamenaná v roce2008. Data se vztahují k rokům nebo obdobím jiným, nežspecifikovaným v definici indikátoru.ZDROJ: World Development Indicators 2009, World Bank(www.worldbank.org).DEFINICE UKAZATELŮ:Tuberkulóza (případů na 100 000 lidí): Celkový počet případůtuberkulózy hlášených Světové zdravotnické organizaci na100 000 lidí. Případ tuberkulózy je definován jako pacient,u něhož byla tuberkulóza potvrzena bakteriologicky nebodiagnostikována klinicky.Lidé žijící s HIV/AIDS (věk 15–49, %): Procento dospělých(ve věku 15–49 let) žijících s HIV/AIDS.Kojenecká úmrtnost (na 1 000 živě narozených): Početkojenců, kteří zemřou v daném roce před dovršením jednohoroku věku, na 1 000 živě narozených dětí.Úmrtnost do 5 let (na 1 000 živě narozených): Pravděpodobnostúmrtí mezi narozením a přesně pátým rokem věku přepočítanána 1 000 živě narozených dětí.Metodologické poznámky a pokyny jsou uvedenyna konci oddílu.Social Watch97Zdraví

ZdravíNerovné zlepšeníSvětová zdravotnická organizace (WHO) je přímýmorgánem OSN, který koordinuje činnost v oblastizdravotnictví. Má pravomoc pro stanovování standardů,poskytování technické pomoci jednotlivýmstátům a monitorování světových trendů. WHO ve svéZprávě o stavu zdraví ve světě uvedla, že “...světovábezpečnost v oblasti zdraví závisí více než kdykolipředtím na mezinárodní spolupráci a vůli všech zemík efektivním činům při řešení nových a vynořujícíchse hrozeb”. 1Počínaje konferencí v Alma-Atě v září 1978v tehdejším SSSR je kladen důraz na primární zdravotnípéči. Tato opatření jsou stále více považovánaza účinnou odpověď na současné zdravotní problémyve světě a za nástroj na podporu rovnosti, solidaritya sociální spravedlnosti prostřednictvím zvýšení kvalityzdravotnických služeb pro všechny. 2Uvedení systému primární zdravotní péče dopraxe vyžaduje vyspělou národní zdravotnickouorganizaci a veřejné programy zaměřené na jehorozvoj a udržitelnost, které by umožnily měřitelnosta přesné zhodnocení proporčního podílu určitýchnemocí na specifické typy úmrtnosti, a to nejens ohledem na situaci zdraví té které země a její potřebymezinárodní pomoci v této oblasti, ale takés ohledem na priority a modely rozvoje zdravotnictvi,které v těchto zemích převažují.Social Watch proto z mnoha dostupných ukazatelůzvolila tři, které dokáží zachytit výskyt nemocíspojených s nedostatkem preventivních strategiía vhodného vzdělání v oblasti zdraví. Zvolila také dvaukazatele, které zachycují úmrtnost v situacích velkézranitelnosti v kontextu nedostatečné zdravotnípéče a prevence: dětskou úmrtnost a úmrtnost mezidětmi mladšími pěti let.Světový vývojSituace se obecně zlepšila. Podíl lidí ve věku15 až 49 let, kteří žijí s HIV/AIDS, činí ve světě odhademstále 2 %. Fakt, že tato míra se nezměnila,znamená, že expanze nemoci se pozastavila. Dětskáúmrtnost klesla o 9,6 % (mezi lety 2008 a 2009 sesnížila z 39 na 35,6 úmrtí mezi dětmi mladšími 1 rokuna 1000 živě narozených), rovněž klesla úmrtnostdětí mladších 5 let (z 56 na 54,3 úmrtí na 1000 živěnarozených, což je vývoj -3,1 %) a podle údajů z roku2009 se snížil výskyt tuberkulózy ze 199 na 136,5případů zaznamenaných WHO na 100 000 lidí (cožpředstavuje snížení o 45,8 % ve srovnání s dostupnýmiúdaji z roku 2008).1 WHO. World Health Report 2007 – a safer future. Global publichealth security in the 21st century. Dostupné z:.2 Report of the International Conference on Primary Health Care,Alma-Ata. Světová zdravotnická organizace, Mezinárodníkonference o primární zdravotní péči, SSSR, 6. až 12. září 1978:.TABULKA 1: Současná zdravotní situace podle regionů (počet zemí)4035302520151050Východní Asiea PacifikEvropaStředníAsieTABULKA 1. Současná zdravotní situace a její vývoj (počet zemí)TABULKA 2. Průměrné ukazatele u zemí s relativně horší a lepší zdravotní situacíTuberkulóza(případů na100 000 lidí)Při zkoumání stavu těchto ukazatelů v zemíchs relativně lepší a horší situací se objevují rozdíly,a právě to je jeden z hlavních motivů, který se odrážív analýze údajů pro rok 2009 (tabulka 2).V zemích s relativně lepší situací je vývoj všechtěchto ukazatelů příznivý (kolísání hodnot mezilety 2008 a 2009: tuberkulóza = -157,9 %; HIV/AIDS z 0,3 % na 0,0 %; dětská úmrtnost = -79,1 %;úmrtnost dětí ve věku pod 5 let = -68,7 %). Na druhéstraně nastalo v zemích s relativně horší situacímírné zlepšení pouze v ukazatelích tuberkulózya dětské úmrtnosti (kolísání v hodnotě ukazatele:tuberkulóza = -0,6 %; dětská úmrtnost = -5,4 %).V jiných ohledech se však situace významně zhoršila,především u šíření HIV/AIDS, ale též v případěHorší relativní situacePod průměremNad průměremLepší relativní situaceJižní Amerikaa KaribikStřední východa severní Afrikaf e h d g CelkemHorší situace 7 1 22 30Pod průměrem 3 1 1 31 36Nad průměrem 10 2 3 42 57Lepší situace 21 8 2 6 35 72Celkem 41 12 3 9 130 195Lidé s hiv/aids(ve věku 15–49let, %)Jižní AsieSubsaharskáAfrikaDětská úmrtnost(na 1000 živěnarozených)SeverníAmerikaÚmrtnost dětímladších 5 let(na 1000 živěnarozených)Horší relativní Průměr 561.5 17.9 102.5 188.5situacePočet zemí 21 9 28 24Lepší relativní Průměr 15.9 0.0 6.7 8.3situacePočet zemí 85 73 70 75Celkem Průměr 136.5 2.1 35.6 54.3Počet zemí 202 141 194 188úmrtnosti dětí mladších 5 let (kolísání hodnoty ukazatele:HIV/AIDS = 49,7 %, úmrtnost dětí mladších5 let = 7,7 %).S ohledem na relativní vývoj v různých zemích,jak naznačují výše zmíněné rozdíly a zpětný postupněkterých ukazatelů v několika zemích, lze hovořito nerovném a polarizovaném průběhu v letech 2008a 2009 (tabulka 1). nMěření vývoje98 Social Watch

REPRODUKČNÍ ZDRAVÍZřetelná polarizaceOdkazySOUČASNÁ SITUACE(nejnovější dostupné údaje)Lepší situaceNad průměremPod průměremHorší situaceVÝVOJ (mezi nejnovějšímia předešlými dostupnými daty)g Významný pokrokd Mírný pokrokh Stagnacee Regresef Značná regreseÚplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2009Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ŽENY VE VĚKU15–49 LETPŘI TĚHOTENSTVÍASPOŇ JEDNOUV PÉČIKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)PORODYZA ASISTENCEKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)POUŽÍVÁNÍANTIKONCEPCEŽENAMIVE VĚKU 15–49 LET,V SOUČASNOSTIŽIJÍCÍMI VE SVAZKU(%)Hodnotag Afghánistán (47) 52 h 14 h 33g Albánie (96) 81 h 100 h 91g Alžírsko (96) 79 h 95 h 87g Angola (58) 45 h 45g Antigua a Barbuda (94) 100 h 100g Argentina (98) 99 h 99g Arménie (95) 93.2 h 98 h 96h Austrálie (99) 100 h 100e Ázerbájdžán (96) 70 h 97 h 51.1 f 73h Bahamy (99) 99 h 99h Bahrajn (99) 99 h 99e Bangladéš (56) 48.7 h 20 h 55.8 e 42g Barbados (98) 89 h 100 h 95h Belgie (98) 99 h 99f Belize (92) 91 h 34.3 f 63h Benin (77) 88 h 74 h 17 e 60g Bělorusko (100) 100 h 100g Bhútán (79) 51 h 35.4 g 43g Bolívie (79) 79.1 h 60.8 h 70g Bosna a Hercegovina (98) 99 h 100 h 100g Botswana (90) 99 h 99 h 99g Brazílie (90) 97 h 97h Brunej (99) 100 h 100g Bulharsko (97) 99 h 99g Burkina Faso (71) 72.8 h 54 h 63g Burundi (61) 93 h 34 h 64e Chile (99) 100 h 58.4 e 79h Cookovy ostrovy (98) 100 h 100g Čad (44) 42.6 h 15 h 29h Černá Hora (94) 99 h 99g Česká republika (99) 100 h 100e Čína (95) 98 h 84.6 f 91g Chorvatsko (100) 100 h 100g Dem. rep. Kongo (dříve Zair) (68) 61 h 61g Dominika (96) 99 h 99d Dominikánská republika (87) 98.3 h 96 h 72.9 g 89g Džibutsko (90) 93 h 93g Egypt (89) 71.3 h 74 h 73e Ekvádor (86) 56 h 80 h 68g Eritrea (60) 70.3 h 28 h 49h Estonsko (99) 100 h 1002. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkemŽeny ve věku 15–49 let při těhotenství aspoň jednou v péčikvalifikovaného zdravotníka: Global Health Atlas, WHOTato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)* 100ZDROJE:Používání antikoncepce ženami ve věku 15–49 let,v současnosti žijícími ve svazku:Světová banka (www.worldbank.org).1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazenímhodnot, které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5: významnáregrese.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnující vývojve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatkuaktuálních dat a byla zde použita data zaznamenaná v roce2008. Data se vztahují k rokům nebo obdobím jiným, nežspecifikovaným v definici indikátoru.Porody za asistence kvalifikovaného zdravotníka: ReproductiveHealth Indicators Database, Department of Reproductive Healthand Research, WHO (www.who.int/reproductivehealth/). Pouzeu údajů označených (+): Demographic and Health Surveys –kompilátor STAT (www.measuredhs.com/accesssurveys).POZNÁMKA:sečtení hodnot vypočítaných pro každou dimenzi a vydělenímvýsledku celkovým počtem dimenzí.(www.who.int/GlobalAtlas).Social Watch99Reprodukční zdraví

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ŽENY VE VĚKU15–49 LETPŘI TĚHOTENSTVÍASPOŇ JEDNOUV PÉČIKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)PORODYZA ASISTENCEKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)POUŽÍVÁNÍANTIKONCEPCEŽENAMIVE VĚKU 15–49 LET,V SOUČASNOSTIŽIJÍCÍMI VE SVAZKU(%)Hodnotad Etiopie (53) 28 h 6 h 17g Fidži (93) 99 h 99h Filipíny (78) 87.6 h 60 h 50.6 d 66h Finsko (100) 100 h 100g Francie (99) 99 h 99g Gabon (82) 94 h 86 h 90g Gambie (73) 92 h 57 h 75g Ghana (76) 91.9 h 50 h 71g Grenada (92) 100 h 100g Gruzie (96) 91 h 92 h 92g Guatemala (68) 86 h 41 h 64g Guinea (68) 82.2 h 38 h 60g Guinea-Bissau (58) 89 h 39 h 64h Guyana (84) 88 h 94 h 34.2 e 72g Haiti (48) 84.5 h 26 h 55h Honduras (82) 91.7 h 67 h 65 h 75h Indie (68) 65 h 47 h 56d Indonésie (85) 91.5 h 66 h 61.4 g 73g Irák (88) 89 h 89h Irsko (100) 100 h 100g Itálie (100) 99 h 99g Írán (95) 97 h 97g Jamajka (95) 97 h 97g Japonsko (99) 100 h 100g Jemen (59) 34 h 20 h 27.7 g 27g Jižní Afrika (89) 89 h 92 h 91h Jordánsko (99) 98.6 h 100 h 57.1 d 85g Kambodža (66) 69.3 h 43.8 h 57g Kamerun (77) 83.3 h 63 h 73h Kanada (99) 100 h 100g Kapverdy (93) 89 h 89g Katar (95) 62 h 100 h 81g Kazachstán (99) 82 h 100 h 91g Keňa (71) 88.1 h 42 h 65g Kiribati (89) 90 h 90g Kolumbie (94) 93.5 h 96 h 95g Komory (79) 62 h 62f Kongo (76) 86.8 h 83 h 20.6 f 63g Korejská lid. dem. rep. (87) 98 h 97 h 98g Korejská republika (100) 100 h 100e Kostarika (93) 94 h 94d Kuba (99) 100 h 77.1 g 89g Kuvajt (100) 100 h 100h Kypr (100) 100 h 100g Kyrgyzstán (95) 88 h 98 h 93h Laos (58) 44 h 19 h 32g Lesotho (72) 90.4 h 55 h 73g Libanon (96) 98 h 98d Libérie (61) 51 h 11.4 g 312. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkem sečtení hodnotŽeny ve věku 15–49 let při těhotenství aspoň jednou v péčiTato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)* 100ZDROJE:Používání antikoncepce ženami ve věku 15–49 let, v současnostižijícími ve svazku:Světová banka (www.worldbank.org).1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazením hodnot, kterébyly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok; Mezi -1 a 1:stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5: významná regrese.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnující vývoj ve všechhodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatku aktuálních dat a byla zdepoužita data zaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.Porody za asistence kvalifikovaného zdravotníka: Reproductive HealthIndicators Database, Department of Reproductive Health and Research,WHO (www.who.int/reproductivehealth/). Pouze u údajů označených (+):Demographic and Health Surveys – kompilátor STAT (www.measuredhs.com/accesssurveys).POZNÁMKA:vypočítaných pro každou dimenzi a vydělením výsledku celkovýmpočtem dimenzí.kvalifikovaného zdravotníka: Global Health Atlas, WHO(www.who.int/GlobalAtlas).Měření vývoje 100 Social Watch

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ŽENY VE VĚKU15–49 LETPŘI TĚHOTENSTVÍASPOŇ JEDNOUV PÉČIKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)PORODYZA ASISTENCEKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)POUŽÍVÁNÍANTIKONCEPCEŽENAMIVE VĚKU 15–49 LET,V SOUČASNOSTIŽIJÍCÍMI VE SVAZKU(%)Hodnotah Libye (99) 100 h 100h Litva (99) 100 h 100h Lotyšsko (99) 100 h 100h Lucembursko (100) 100 h 100g Madagaskar (59) 79.9 h 45 h 62h Maďarsko (99) 100 h 100g Makedonie (—) 98 h 98h Malajsie (97) 100 h 100g Malawi (62) 93.1 h 54 h 74g Maledivy (91) 98 h 84 h 91h Mali (67) 53 h 41 h 8.2 d 34h Malta (99) 100 h 100d Maroko (81) 67.8 h 63 h 65g Marshallovy ostrovy (93) 95 h 95g Mauricius (99) 99 h 99g Mauritánie (68) 63 h 53 h 58g Mexiko (95) 94 h 94g Mikronésie (89) 88 h 88g Moldavsko (—) 98 h 100 h 99g Mongolsko (93) 99 h 99g Mozambik (66) 84.5 h 48 h 66g Myanmar (dříve Barma) (73) 68 h 68g Namibie (89) 85 h 76 h 55.1 g 72h Nauru (76) 100 h 100e Nepál (58) 69.7 h 19 h 44h Německo (99) 100 h 100g Niger (55) 46.1 h 18 h 32g Nigérie (56) 61 h 35 h 48d Nikaragua (70) 85 h 67 h 72.4 g 75h Niue (98) 100 h 100g Nizozemsko (100) 100 h 100h Nový Zéland (98) 95 h 95g Omán (98) 98 h 98d Pákistán (71) 54 h 29.6 g 42g Palau (99) 100 h 100h Panama (93) 91 h 91g Papua-Nová Guinea (62) 38 h 38g Paraguay (95) 100 h 100g Peru (88) 85 h 73 h 71.3 g 76g Pobřeží slonoviny (74) 84 h 57 h 71h Polsko (99) 100 h 100h Portugalsko (99) 100 h 100h Rovníková Guinea (58) 63 h 63g Rumunsko (96) 89 h 98 h 94g Ruská federace (99) 96 h 100 h 98g Rwanda (53) 94.3 h 28 h 61d Salvador (80) 69 h 69g Samoa (97) 100 h 100g Saúdská Arábie (95) 93 h 932. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkem sečtení hodnotŽeny ve věku 15–49 let při těhotenství aspoň jednou v péčiTato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)* 100ZDROJE:Používání antikoncepce ženami ve věku 15–49 let, v současnostižijícími ve svazku:Světová banka (www.worldbank.org).1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazením hodnot, kterébyly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok; Mezi -1 a 1:stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5: významná regrese.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnující vývoj ve všechhodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatku aktuálních dat a byla zdepoužita data zaznamenaná v roce 2008. Data se vztahují k rokům neboobdobím jiným, než specifikovaným v definici indikátoru.Porody za asistence kvalifikovaného zdravotníka: Reproductive HealthIndicators Database, Department of Reproductive Health and Research,WHO (www.who.int/reproductivehealth/). Pouze u údajů označených (+):Demographic and Health Surveys – kompilátor STAT (www.measuredhs.com/accesssurveys).POZNÁMKA:vypočítaných pro každou dimenzi a vydělením výsledku celkovýmpočtem dimenzí.kvalifikovaného zdravotníka: Global Health Atlas, WHO(www.who.int/GlobalAtlas).Social Watch 101 Reprodukční zdraví

Souhrn:SOUČASNÁSITUACE(barva)VÝVOJ(šipka-ikona)ZEMĚ(hodnota BCI, 0–100)ŽENY VE VĚKU15–49 LETPŘI TĚHOTENSTVÍASPOŇ JEDNOUV PÉČIKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)PORODYZA ASISTENCEKVALIFIKOVANÉHOZDRAVOTNÍKA (%)POUŽÍVÁNÍANTIKONCEPCEŽENAMIVE VĚKU 15–49 LET,V SOUČASNOSTIŽIJÍCÍMI VE SVAZKU(%)Hodnotag Senegal (68) 87.4 h 52 h 70g Sierra Leone (57) 82 h 43 h 63g Singapur (92) 100 h 100h Slovensko (99) 100 h 100h Slovinsko (99) 100 h 100g Somálsko (48) 33 h 33h Spojené arabské emiráty (100) 100 h 100g Spojené království (99) 99 h 99g Spojené státy americké (98) 100 h 100g Srbsko (98) 99 h 99g Středoafrická republika (65) 54 h 54g Súdán (70) 49 h 49g Surinam (82) 91 h 71 h 81h Svatá Lucie (98) 100 h 100g Svatý Kryštof a Nevis (95) 100 h 100g Sv. Tomáš a Princův ostrov (83) 91 h 81 h 86g Sv. Vincent a Grenadiny (95) 100 h 100d Svazijsko (80) 74 h 50.6 g 62g Sýrie (95) 93 h 93g Šalamounovy ostrovy (—) 43 h 43e Šrí Lanka (96) 97 h 68 e 83h Švýcarsko (97) 100 h 100h Tádžikistán (89) 75 h 83 h 38.3 d 65g Tanzanie (73) 94.3 h 46 h 70g Thajsko (96) 97 h 97g Togo (68) 78 h 62 h 70g Tonga (96) 99 h 99g Trinidad a Tobago (95) 96 h 98 h 97g Tunisko (95) 90 h 90d Turecko (92) 67 h 83 h 75g Turkmenistán (88) 87 h 100 h 94h Tuvalu (89) 100 h 100g Uganda (59) 94.1 h 42 h 68h Ukrajina (99) 90 h 100 h 66.7 d 86g Uruguay (98) 100 h 100g Uzbekistán (93) 100 h 100g Vanuatu (87) 92 h 92g Venezuela (94) 95 h 95d Vietnam (93) 70 h 88 h 79g Východní Timor (56) 19 h 19.8 g 19g Zambie (71) 93.3 h 43 h 68g Zimbabwe (77) 94.2 h 69 h 822. Hodnota dosažená indexem: Hodnota je výsledkem sečteníŽeny ve věku 15–49 let při těhotenství aspoň jednou v péčikvalifikovaného zdravotníka: Global Health Atlas, WHOTato míra je získána následující rovnicí:(hodnota 2009 – hodnota 2008 / hodnota 2008)* 100ZDROJE:Používání antikoncepce ženami ve věku 15–49 let,v současnosti žijícími ve svazku:Světová banka (www.worldbank.org).1. Vývoj: Vývoj ukazatelů je získán opětovným seřazením hodnot,které byly výsledkem relativní míry rozdíluv následujících rozpětích:Menší než -5: významný pokrok; Mezi -5 a -1: mírný pokrok;Mezi -1 a 1: stagnace; Mezi 1 a 5: regrese; Větší než 5: významnáregrese.3. Stagnující vývoj: V ukazatelích vykazujících stagnující vývojve všech hodnotách, uvedený vývoj odpovídá nedostatkuaktuálních dat a byla zde použita data zaznamenaná v roce2008. Data se vztahují k rokům nebo obdobím jiným, nežspecifikovaným v definici indikátoru.Porody za asistence kvalifikovaného zdravotníka: ReproductiveHealth Indicators Database, Department of Reproductive Health andResearch, WHO (www.who.int/reproductivehealth/). Pouze u údajůoznačených (+): Demographic and Health Surveys – kompilátorSTAT (www.measuredhs.com/accesssurveys).POZNÁMKA:hodnot vypočítaných pro každou dimenzi a vydělením výsledkucelkovým počtem dimenzí.(www.who.int/GlobalAtlas).DEFINICE UKAZATELŮ:Ženy ve věku 15–49 let při těhotenství aspoň jednou v péčikvalifikovaného zdravotníka (%): Procento žen ve věku15–49 let, které byly po dobu těhotenství aspoň jednou v péčikvalifikovaného zdravotníka (lékaře/lékařky, ošetřovatelky,porodní asistentky).Metodologické poznámky a pokyny jsou vedeny na konci oddílu.Porody za asistence kvalifikovaného zdravotníka (%):Procento porodů, u nichž asistoval kvalifikovaný zdravotník(lékař/lékařka, ošetřovatelka, porodní asistentka).Používání antikoncepce ženami ve věku 15–49 let,v současnosti žijícími ve svazku(%): Procento ženve věku15–49 let žijících ve svazku, které v současnostiužívají antikoncepci.Podrobnější údaje o letech, na něž se vztahují data, lze najítv úplných tabulkách na www.socialwatch.org/statistics2009Měření vývoje 102 Social Watch

REPRODUKČNÍ ZDRAVÍZřetelná polarizaceTermín “reprodukční zdraví” byl poprvé použitna Konferenci OSN o populaci a rozvoji v Káhiřev roce 1994. Odkazuje na stav úplného fyzického,mentálního a sociálního pocitu zdraví ve všech jehofunkcích a procesech, které se pojí s reprodukcí.Podle Populačního fondu OSN zemře každou minutuněkde na světě během porodu jedna žena z důvodů,jimž lze předejít, a na každou ženu, která zemře zatěchto okolností, připadá 20 či více žen, jejichž zdravíje nevratně zničeno kvůli porodním komplikacím.To v součtu činí půl milionu žen, které každý rok ztratíživot a více než deset milionů žen, jejichž šance naplnohodnotný a zdravý život je vážně narušena. Situaceje extrémně znepokojivá v chudých zemích, které vykazujínejvyšší míry nedobrovolných těhotenství, potratůza špatných podmínek, infekce HIV/AIDS a mateřskéúmrtnosti a nevratné újmy na zdraví.Prevence se zaměřuje na předcházení těhotenstvíu nedospělých dívek, začátek sexuálních vztahůa používání antikoncepce. Na druhé straně je věnovánapozornost sexuálně přenosným nemocem, předevšímHIV/AIDS, kvalifikované zdravotní péči během těhotenstvía porodu a následné péči pro ženy a novorozencepři porodních komplikacích.Světový vývojV případě reprodukčního zdraví v roce 2008 nezaznamenalazměnu více než pětina zemí (23,8 %)a 70,7 % zemí učinilo pokrok. V této druhé skupinězaznamenalo mírný pokrok 6,6 % zemí a většina(64,1 %) učinila významný pokrok. Na druh é straněnastal mírný pokles u 8 zemí (4,4 %) a u dvoudalších prudký pokles (1,1 %), celkově tedy zaznamenalopokles pouze 5,5 % zemí (tabulka 1). Obecněje rovnováha pozitivní, ale při zkoumání průměrnýchhodnot v zemích na obou koncích spektra bychomtento stav měli uvažovat v kontextu (tabulka 2). 1Ukazatel pro “ženy ve věku 15 až 49 let, kteréběhem těhotenství ošetřil aspoň jednou kvalifikovanýzdravotník (%)” nezaznamenal žádné změny, ale vývojv reprodukčním zdraví byl stále příznivý. Důvodemje fakt, že podíl žen (žijících ve svazku) v této věkovéskupině, které užívají antikoncepci, a podíl porodův přítomnosti kvalifikovaného zdravotního personáluse zvýšily (hodnoty pro rok 2008 byly 80,7 %, 44,9 %a 79,1 % v tomto pořadí a pro rok 2009 80,7 %, 47,9 %a 79,6 % v tomto pořadí).Tento všeobecný pokrok však zastiňuje významnápolarizace, která se projevila v hodnoceném období.Průměrné hodnoty ukazatelů v zemích s horšírelativní situací klesly (z 67,2 %, 17,1 % a 37,9 %1 Metodologicky byly země klasifikovány za použití dvourůzných postupů a v tomto případě byly oba postupy spojeny.Regrese nebo pokrok odkazují k rozdílům v míře relativníhorůstu, relativní umístění je však stanoveno standardizací,která je založena na kvocientu mezi rozdíly u míry a standardníodchylce v distribuci. Pokrok nebo regrese u míry růstu takmůže odpovídat různým relativním pozicím. Proto země,která se umístila velmi dobře, avšak meziročně zaznamenalapokles hodnot ukazatelů, může být počítána mezi země s lepšírelativní situací a současně být ve skupině prudké regrese.TABULKA 1: Současná situace reprodukčního zdraví podle regionů (počet zemí)35302520151050TABULKA 2. Současná situace a vývoj v oblasti reprodukčního zdravíTABULKA 2. Průměrné ukazatele reprodukčního zdraví u zemí v horší a lepší relativní situaciHorší relativnísituaceLepší relativnísituaceCelkemVýchodní Asiea PacifikEvropaStředníAsieŽeny ve věku 15–49let, které běhemtěhotenství navštívilyaspoň jednoukvalifikovanéhozdravotníka (%)v roce 2008 na 48 %, 15,4 % a 32,4 % v roce 2009v tomto pořadí). Na druhé straně nastal opak v zemíchs lepší relativní situací, všechny průměrné hodnotytěchto ukazatelů vzrostly (93,9 %, 64,5 % a 98,9 %v roce 2008 na 94,3 %, 72,3 % a 99,6 % v roce 2009v tomto pořadí).Horší relativní situacePod průměremNad průměremLepší relativní situaceJižní Amerikaa KaribikStřední východa severní AfrikaJižní AsieSubsaharskáAfrikaf e h d g CelkemHorší situace 2 3 3 17 25Pod průměrem 2 3 6 7 30 48Nad průměrem 3 4 2 27 36Lepší situace 30 42 72Celkem 2 8 43 12 116 181Užívání antikoncepceženami (v současnostižijícími ve svazku) vevěku 15–49 let (%)Průměr 48.0 15.4 32.4Počet zemí 11 5 30Average 94.3 72.3 99.6Počet zemí 27 8 80Average 80.7 47.9 79.6Počet zemí 79 27 181SeverníAmerikaPorody za asistencekvalifikovanéhozdravotníka(%)Situace podle regionůŽádná země v Evropě a Severní Americe nenípod průměrem, naprostá většina je v lepší relativnísituaci (87,9 % a 100 % v tomto pořadí).Většina zemí ve Střední Asii se umístila kolemprůměru (33,3 % jsou pod průměrem a 44,4 % nadprůměrem). Žádné země se nenacházejí v horšírelativní situaci a dvě jsou v lepší relativní situaci(22,2 %).Ve východní Asii a Pacifiku, Jižní Americe a Karibikua na Středním východě a v severní Africe jevětšina zemí nad průměrem (18,8 %, 24,4 % a 38,9 %v tomto pořadí) nebo ve skupině s lepší relativní situací(53,1 %, 39,4 % a 38,9 % v tomto pořadí). Několikzemí je však také pod průměrem (12,5 %, 33,3 %a 16,7 % v tomto pořadí) a některé jsou v horší relativnísituaci (15,6 %, 3 % a 5,6 % v tomto pořadí).Nejvíce polarizovaným regionem je jižní Asie.Tři čtvrtiny zemí (75 %) se nacházejí v horší relativnísituaci a čtvrtina (25 %) je nad průměrem. Žádnázemě tu není v lepší relativní situaci ani mírně podprůměrem.Nejvíce znevýhodněným regionem je subsaharskáAfrika. Téměř devět desetin (84,8 %) těchtozemí se nachází v horší relativní situaci nebo podprůměrem (26,1 % a 58,7 % v tomto pořadí), jednaz deseti je nad průměrem (10,9 %) a pouze 4,3 % jsouve skupině s lepší relativní situací. nSocial Watch 103 Reprodukční zdraví

Jak číst tabulky Social WatchHEALTHUnequal improvement1Summary:CURRENTSITUATION(colour)RECENT EVOLUTION(arrow-icon)2Complete table at: www.socialwatch.org/statistics2009COUNTRIES(Basic Capabilities Indexvalue, 0-100)3TUBERCULOSIS(casesper 100,000people)PEOPLELIVINGWITH HIV/AIDS(15-49 years old, %)INFANTMORTALITY(per 1,000live births)UNDER-5MORTALITY(per 1,000live births) Afghanistan (47) 168.3 165 254 196 Albania (96) 16.9 13 16 15 Algeria (96) 56.6 0.1 33 34 31American Samoa (—) 5 5 Andorra (93) 18.9 3 3 8 Angola (58) 286.5 2.1 116 243 162 Antigua and Barbuda (94) 5.5 10 10 9 Argentina (98) 30.8 0.5 15 15 15 Armenia (95) 72.3 0.1 22 21 29 Australia (99) 6.2 0.2 5 5 4 Austria (99) 12.4 0.2 4 4 5 Azerbaijan (96) 77.1 0.2 34 84 49 Bahamas (99) 44.2 3 12 12 18 Bahrain (99) 40.5 9 11 20 Bangladesh (56) 222.5 47 65 112 Barbados (98) 3.6 1.2 11 12 7 Belarus (100) 61 0.2 12 7 20 Belgium (98) 11.8 0.2 4 5 5 Belize (92) 40 2.1 22 14 20 Benin (77) 90.9 1.2 78 149 80Bermuda (—) 3.7 4 Bhutan (79) 246 0.1 56 65 92 Bolivia (79) 154.6 0.2 48 60 66 Bosnia and Herzegovina (98) 51.1 0.1 13 12 19 Botswana (90) 731.4 23.9 33 119 227 Brazil (90) 48 0.6 20 18 22 Brunei Darussalam (99) 59 8 8 25 Bulgaria (97) 38.8 10 12 20 Burkina Faso (71) 226.2 1.6 104 203 134 Burma/Myanmar (73) 170.9 0.7 74 104 87 Burundi (61) 367 2 108 175 163 Cambodia (66) 495.1 0.8 70 75 160 Cameroon (77) 191.7 5.1 87 142 106 Canada (99) 5.1 0.4 5 5 4 Cape Verde (93) 150.5 24 32 69Cayman Islands (—) 3.7 4 Central African Republic (65) 345.1 6.3 113 174 160 Chad (44) 298.7 3.5 124 204 158 Chile (99) 12.3 0.3 8 8 7 China (95) 98.3 0.1 19 27 36 Colombia (94) 35.4 0.6 17 17 18 Comoros (79) 42 0.1 49 63 39 Congo DR (68) 391.7 108 193 231 Congo, Rep. (76) 403.1 3.5 79 121 152 Cook Islands (98) 16 16 Costa Rica (93) 11 0.4 10 11 8 Côte d'Ivoire (74) 420.5 3.9 89 106 155 Croatia (100) 40.3 0.1 5 6 13546ReferencesCURRENT SITUATION(latest available data)Better situationAbove averageBelow averageWorse situationRECENT EVOLUTION (Between mostrecent and previous available data) Significant progress Slight progress Stagnant Regression Major regressionValue78SOURCES:Tuberculosis: World Bank (www.worldbank.org).People living with HIV/AIDS: World Bank(www.worldbank.org)9Infant mortality: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Under-5 mortality: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).For more detailed information on the referenceyears of the data see complete tables at:www.socialwatch.org/statistics2009Summary:CURRENTSITUATION(colour)RECENT EVOLUTION(arrow-icon)NOTE:COUNTRIES(Basic Capabilities Indexvalue, 0-100)TUBERCULOSIS(casesper 100,000people)PEOPLELIVINGWITH HIV/AIDS(15-49 years old, %)INFANTMORTALITY(per 1,000live births)UNDER-5MORTALITY(per 1,000live births) Slovenia (99) 12.9 0.1 3 4 5 Solomon Islands (—) 127.8 53 90 Somalia (48) 248.7 0.5 88 145 121 South Africa (89) 948.2 18.1 46 69 270 Spain (100) 29.6 0.5 4 4 10 Sri Lanka (96) 60.5 17 13 30 St Kitts and Nevis (95) 9.3 16 19 15 St Lucia (98) 14.3 0.6 14 14 11 St Vincent and Grenadines (95) 24.7 17 20 21 Sudan (70) 243.3 1.4 69 89 101 Suriname (82) 116.3 2.4 27 39 46 Swaziland (80) 1198 26.1 66 164 364 Sweden (100) 6 0.1 3 4 3 Switzerland (97) 6.1 0.6 4 5 4 Syria (95) 23.6 15 13 17 Tajikistan (89) 230.7 0.3 57 68 89 Tanzania (73) 297.4 6.2 73 118 124 Thailand (96) 142.3 1.4 6 8 39 Timor-Leste (56) 322 77 55 151 Togo (68) 429.2 3.3 65 107 151 Tonga (96) 24 19 24 22 Trinidad and Tobago (95) 11.2 1.5 31 38 20 Tunisia (95) 26 0.1 18 23 17 Turkey (92) 29.6 21 26 26 Turkmenistan (88) 68.5 0.1 45 51 41 Tuvalu (89) 30 38 34 Uganda (59) 329.6 5.4 82 134 138 Uklraine (99) 101.5 1.6 20 24 37 United Arab Emirates (100) 15.8 7 7 10 United Kingdom (99) 15.3 0.2 5 6 7 United States of America (98) 4.2 0.6 7 7 5 Uruguay (98) 22.3 0.6 12 15 12US Virgin Islands (—) 10.1 10 Uzbekistan (93) 112.6 0.1 36 44 48 Vanuatu (87) 77.1 28 36 47 Venezuela (94) 33.6 17 21 24 Vietnam (93) 171.2 0.5 13 17 50 West Bank and Gaza (—) 19.9 24 22 Yemen (59) 76.5 55 100 77 Zambia (71) 506.1 15.2 103 182 202 Zimbabwe (77) 782.1 15.3 59 85 2351. Evolution: Evolution of indicators obtained by re-escalatingthose values resulting from the relative rate of variation amongthe following ranks:Minor than -5: significant progress; Between -5 and -1: slightprogress; Between -1 and 1: stagnant; Between 1 a 5:regression; Larger than 5: significant regression.9DEFINITION OF INDICATORS:Tuberculosis (cases per 100,000 people): Total numberof tuberculosis cases reported to the World HealthOrganization per 100,000 people. A tuberculosis caseis defined as a patient in whom tuberculosis has beenbacteriologically confirmed or diagnosed by a clinician.This rate is obtained from the following operation:(2009 value – 2008 value/ 2008 value)*1002. Value reached by the index: The value results from addingthe values calculated for each dimension and dividing theresult by the total number of dimensions presenting data.People living with HIV/AIDS (15-49 years old, %):Percentage of adults (15-49 years) living with HIV/AIDS.Infant mortality (per 1,000 live births): Number of infantsdying before reaching one year of age, per 1,000 live birthsin a given year.ValueSOURCES:Tuberculosis: World Bank (www.worldbank.org).People living with HIV/AIDS: World Bank(www.worldbank.org)Infant mortality: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).Under-5 mortality: UNICEF (www.unicef.org/sowc09).For more detailed information on the referenceyears of the data see complete tables at:www.socialwatch.org/statistics20093. Stagnant Evolution: In those indicators showing stagnantevolution in all their values, said evolution responds to lack ofupdating, being reproduced those values registered in 2008.SOURCE: World Development Indicators 2009, World Bank(www.worldbank.org).Under-5 mortality (per 1,000 live births): Probability of dyingbetween birth and exactly five years of age expressed per 1,000live births.Methodological notes and guidelines at the endof the section.Measuring progress 194 Social WatchSocial Watch197HealthTématické tabulky oblastí nabízejídostupné statistické informace prokaždý ukazatel. Navíc ale obsahují skupinunástrojů - jak kvantitativních, takkvalitativních - jejichž cílem je obohatitanalýzu a vyhodnocování statistickýchinformací v kontextu příslušné oblastivývoje.1. Současná situace v oblasti: Ilustrujesoučasnou situaci zemí v příslušnédimenzi pomocí sumarizovanýchměření. Země se vyhodnocují podlevýkonnosti v řadě ukazatelů, pro něžjsou k dispozici informace (viz box„Metodologické poznámky: tématickétabulky“). Jednotlivé kategorie jsouvyznačeny barevně (viz Odkazy: 7).Použité kategorie: země v lepší situaci,země nad průměrem, země pod průměrem,země v horší situaci.2. Vývoj v oblasti: Znázorňuje vývoj situacev zemích jako průměr vývoje ukazatelů,pro něž jsou k dispozici dostatečnéinformace (viz box „Metodologicképoznámky: tématické tabulky“).Jednotlivé kategorie jsou označenysymboly (viz Odkazy 7). Použité kategorie:významná regrese, mírná regrese,stagnace, mírný pokrok, významnýpokrok.3. Index základních schopností (BCI,Basic Capabilities Index): Udává prokaždou zemi hodnotu BCI, což je ukazatelnavržený mezinárodní nevládníorganizací Social Watch a vyjadřujícípostavení země co do základních podmínekvývoje (další informace v boxu„Technické poznámky: konstrukceBCI v jednotlivých zemích“ ve článku„Index základních schopností 2007“,který je součástí této zprávy). Zemějsou uváděny v pořadí od nejvyššíchhodnot BCI k nejnižším.4. Ukazatele: Každá tématická oblastobsahuje ukazatele vstupující do hodnocenídané dimenze, pro něž jsouk dispozici informace z velkého počtuzemí. To umožňuje znázornit situaciv každé zemi a současně srovnávatodstupy mezi jednotlivými zeměmi.Definice všech ukazatelů lze naléztv zápatí příslušné tabulky (viz 8).5. Současná situace: Tento sloupecnabízí nejnovější dostupné údaje prokaždou zemi podle udávaného zdroje.Čísla nám umožňují hodnotit a srovnávatsoučasnou situaci v zemích celéhosvěta. Vzhledem k tomu, že v mnohapřípadech nejsou poslední dostupnéúdaje příliš aktuální, je důležité brátv úvahu časové období, jemuž tytoúdaje odpovídají.6. Vývoj: Ze současných a počátečníchúdajů1 se vypočítává tempo pokrokunebo regrese za příslušné období prokaždou zemi, přičemž se bere v úvahuvývoj tohoto ukazatele ve všech zemích(viz box „Metodologické poznámky:tématické tabulky“). Výsledek jeznázorněn graficky (viz Odkazy: 7),což usnadňuje orientaci a hodnocenívýkonu v daném ukazateli a časovémobdobí. Použité kategorie: významná1 Počáteční údaje nebo výchozí bod: udáváse dostupná informace co nejbližší roku1990 (tento rok byl zvolen jako výchozí promezinárodní závazky stanovící kvantitativnícíle v různých aspektech sociálníhorozvoje).regrese, mírná regrese, stagnace, mírnýpokrok, významný pokrok.7. Hodnota dosažená v indexu: Představujevýslednou hodnotu po sečtenídosažené hodnoty v každé dimenzia vydělení celkovým počtem dimenzídat.8. Odkazy: Udávají kategorie současnésituace v dané zemi a oblasti a nejnovějšívývoj pro každý ukazatel a oblast.Tyto proměnné zkonstruovala SocialWatch pro snazší hodnocení zemív každé oblasti na základě dostupnýchinformací (viz box „Metodologicképoznámky: tématické tabulky“).9. Definice, poznámky a zdroje: Definicekaždého ukazatele společně sezdrojem (zdroji) použitých informacíje uvedena v zápatí příslušné tabulky.Informace pro ukazatele jsou získáványod mezinárodně uznávaných organizací,které zpracovávají statistikyvytvářené jednotlivými zeměmi. Dalšíinformace potřebné ke čtení tabulekjsou v poznámkách. nSocial Watch105 Jak číst tabulky Social Watch

Metodologické poznámky: tématické tabulkyMěření současné situace zemí a tempa změnySituace, v níž se nachází určitá země podle jednotlivých ukazatelů,je dána nejnovější dostupnou hodnotou pro daný ukazatel.Každé zemi je přiřazena hodnota 1 až 4 (1 znamená nejhoršísituaci, 4 nejlepší) podle distribuce hodnot jednotlivých ukazatelů 1a pak je uveden průměr těchto hodnot pro všechny ukazateledané oblasti. Tímto způsobem získáváme autonomní klasifikacinezávislou na vzdálenosti od cílů nebo na specifických pojmovědefinovaných měřítkách.Tato klasifikace byla uplatněna pouze u zemí, které mělyk dispozici informace alespoň pro polovinu ukazatelů tvořícíchpříslušnou tématickou oblast.Aby nebyl vyvolán nesprávný dojem, že údaje představujípřesné hodnoty, z průměrných hodnot byla odvozena další klasifikacezemí podle čtyř kategorií:Země v lepší situaciZemě nad průměremZemě pod průměremZemě v horší situaciZemě, které nebyly klasifikovány pro nedostatek informací,jsou uvedeny s poznámkou Země s nedostatečnými údaji prosumarizaci oblastí.Nejnovější vývojNa základě těchto hodnot rychlosti změny byla vytvořena novápětistupňová klasifikace (používající hodnoty 1 – 5), která jev tabulkách uvedena ve sloupci napravo od současné hodnotyukazatele. Pro větší názornost byly jednotlivé skupiny označenysymboly (číselné údaje se nepoužívají, aby nebyl vyvolán nesprávnýdojem, že jde o přesné hodnoty).Tato klasifikace má pět kategorií:gdhefVýznamný pokrokMírný pokrokStagnaceMírná regreseVýznamná regreseVýznamný pokrok znamená, že země postupuje vpřed rychlostí,která je vyšší, než je průměr rychlostí všech zemí postupujícíchvpřed.Mírný pokrok znamená, že země postupuje vpřed rychlostí,která je nižší než průměr rychlostí všech zemí postupujícíchvpřed.Stagnace platí pro ty země, v nichž nebyly v příslušném obdobízaznamenány žádné změny (nebo došlo jen ke kvantitativněnevýznamným změnám).Mírná regrese znamená, že se země vrací zpět rychlostí,která je nižší než průměr rychlostí všech zemí vracejících se zpět(tj. vrací se zpět pomaleji).Významná regrese znamená, že se země vrací zpět rychlostí,která je vyšší než průměr rychlostí všech zemí vracejících se zpět(tj. vrací se zpět rychleji).Kromě toho je stanovena také průměrná hodnota pokrokunebo regrese ukazatele pro všechny dimenze, u nichž jsouk dispozici údaje o nejnovějším vývoji. Tato průměrná hodnota jeuvedena ve sloupci „Nejnovější vývoj“ tabulky pro danou oblast,přičemž byla opět na základě vypočtených hodnot vytvořena nováklasifikace do pěti výše uvedených kategorií. n1 Proměnné byly za tímto účelem normalizovány (odečtením střední hodnotya dělením standardní odchylkou) a pak byly vypočítány střední kladné hodnotya střední záporné hodnoty pro každý normalizovaný ukazatel .Čtyři uvedenékategorie byly definovány jako hodnoty nad a pod střední kladnou hodnotounormalizovaného ukazatele a hodnoty nad a pod střední zápornou hodnotounormalizovaného ukazatele.Měření vývoje 106 Social Watch

Index základních schopností (BCI)a Index genderové spravedlnosti (GEI)BCIIndex základních schopností (BCI, Basic CapabilitiesIndex) je souhrn ukazatelů, který Social Watch 1navrhla pro srovnání a zhodnocení pokrokujednotlivých zemí v oblasti sociálního rozvoje. Jednáse o užitečný nástroj ke sledování vývoje základníchukazatelů a porovnání zemí navzájem i v jejich rámci.BCI vyhodnocuje stav společnosti v různých zemíchs ohledem na základní minimální schopnosti, kterépředstavují startovní podmínky nezbytné k tomu, abylidé mohli vést plnohodnotný život.Index používá tři ukazatele pro určení stavuchudoby: přežití do věku 5 let, procento dětí, kterédokončí pátou třídu a procento porodů, které proběhlyza asistence kvalifikovaného zdravotníka. Tyto ukazatelevyjadřují rozdílné dimenze zahrnuté v rozvojovýchcílech (vzdělání, zdraví dětí a reprodukčnízdraví), které byly dohodnuty na mezinárodní úrovni.Na rozdíl od jiných ukazatelů chudoby užívanýchnapříklad Světovou bankou (ukazatel zohledňujícípočet lidí, kteří žijí za méně než jeden či dva dolary naden) nebo Rozvojovým programem OSN, který zeměklasifikuje podle Indexu lidského rozvoje (kombinujepříjem s ukazateli zdraví a vzdělání), je BCI založen naposledních dostupných informacích pro každou zemia lze jej snáze sestavit. Je možné ho aplikovat nasub-národní a komunální úrovni a nezávisí na nákladnýchprůzkumech domácností, jak je vyžadují indexyzaložené na příjmech.BCI nepoužívá příjem jako ukazatel. Pracuje s takovoudefinicí chudoby, která bere v úvahu úroveň rozvojeschopností jednotlivců a jejich možnost ve většíči menší míře uplatňovat a užívat svá lidská práva.Tento ukazatel prokázal vysokou korelaci s míroujiných lidských schopností, které odrážejí sociálnírozvoj zemí.1 BCI byl původně založen na Indexu kvality života navrženémnevládní organizací Action for Economic Reforms-Philippines. Ten byl zase odvozen z Indexu chudoby, kterýnavrhl profesor Amartya Sen a poté jej jako Index lidskéhorozvoje zpopularizoval Rozvojový program OSN (UNDP).Každé zemi je v rámci BCI přiřazena určitá hodnota,na jejímž základě lze v průběhu času hodnotitvývoj země a porovnávat ji s dalšími zeměmi. UkazateleBCI dosahují své maximální úrovně v případě, žese všem ženám dostane v průběhu porodu kvalifikovanézdravotní péče, žádné dítě předčasně neukončíškolní docházku před pátou třídou a dětská úmrtnostje snížena na nejmenší možnou míru, která činí méněnež pět úmrtí dětí mladších pěti let na tisíc živě narozených.Tyto ukazatele jsou úzce spojeny se schopnostmi,které musí mít členové každé společnosti.Tyto schopnosti se navzájem posilují a přispívají takk co možná největšímu individuálnímu a kolektivnímurozvoji. V této souvislosti jsou zvlášť důležité schopnosti,které mladým lidem pomáhají zařadit se dospolečnosti, neboť právě to je zcela klíčové pro podporubudoucího rozvoje zemí.Je třeba poznamenat, že hodnota BCI blížící se100 nutně neznamená vysokou úroveň sociálníhorozvoje; pouze značí, že země splnila v obecné mířezákladní minimální požadavky, které jsou nutnék dosahování pokroku ve zvyšování blahobytu. Jednáse o výchozí bod, nikoli cílovou čáru.GEISocial Watch vytvořila Index genderové spravedlnosti(GEI, Gender Equity Index), aby zviditelnila situacegenderové nerovnosti v jednotlivých zemích, učinilaje měřitelné a mohla tak monitorovat vývoj v průběhučasu. GEI je založen na informacích, které jsou dostupnéa mezinárodně porovnatelné. Index umožňujeseřadit a klasifikovat země podle výběru důležitýchukazatelů genderové nerovnosti v dimenzích vzdělání,socioekonomického postavení a podílu na moci.GEI poskytuje jednoduchou a přímou interpretacia usnadňuje tak porovnání zemí. Pro účely měřeníjsou zjišťovány proporční vztahy, jinými slovy poměrmezi pohlavími, díky čemuž je možné činit závěryo skladbě příležitostí s ohledem na genderovou nespravedlnost.Index měří rozdíl mezi ženami a muži, nikolivjejich blahobyt. Například země, v níž mají mladí lidéobojího pohlaví rovný přístup k univerzitnímu vzdělání,obdrží v tomto bodě hodnotu 100, stejně jako země,v níž je dívkám a chlapcům rovným způsobembráněno dokončit základní vzdělání. To neznamená,že vzdělání je adekvátní kvality, pouze značí, že dívkyv tomto případě nemusí čelit participační nespravedlnosti.GEI je počítán takovým způsobem, aby umožnilreflektovat všechny situace, které jsou nepříznivé vůčiženám. Pokud tak existuje proporční vztah, který ženyve srovnání s muži znevýhodňuje, GEI své maximálníhodnoty 100 bodů nedosáhne. Získaná finální hodnotatedy závisí na stupni negativní nespravedlnosti ženv dané zemi nebo regionu, protože nespravedlnostodráží nepřímo úměrně: čím větší je nespravedlnost,tím nižší je hodnota indexu, a naopak.Hodnota ukazatelů nikdy nepřesáhne 100bodů (úplná participační spravedlnost) 2 , a to ani tehdy,pokud jsou nespravedlnosti pro ženy pozitivní.Význam této asymetrie spočívá v tom, že GEI nemůžea nemá být vykládán jako procento účasti populaces ohledem na genderové vztahy, protože naměřenýpoměr účasti může nakonec prokázat velmi odlišnévýsledky v případě, že některé z ukazatelů jsou proženy výhodné. n2 Relativní účast žen v jedné specifické oblasti (například´odborníce na univerzitách´, což je jeden z ukazatelův dimenzi ´podíl na moci´) je rozdělena podle relativní váhymužů v této situaci. Takto získaný poměr je násoben 100.Pokud je výsledná hodnota vyšší než 100, čímž indikuje, žeúčast žen převyšuje účast mužů, je hodnota považována za100. Důvodem je to, aby poměr účasti, který je v některýchspecifických situacích příznivý vůči ženám, nezakrýval vefinální hodnotě indexu negativní poměry účasti v jinýchsituacích.Metodologické poznámky k BCIPostup 1. V jednom z ukazatelů indexu nejsou k dispozici informace k zemipro současné období, existují však informace pro předchozí období. Provýpočet současné hodnoty BCI byly údaje ukazatele standardizovány(odečten průměr a vyděleno standardní odchylkou) a poté byly průměrnépozitivní a negativní hodnoty spočítány tak, aby vytvořily čtyři kategorie(nejlepší situace, nad průměrem, pod průměrem a nejhorší situace). Zeměbyly zařazeny do odpovídající kategorie podle hodnoty ukazatele v předchozímobdobí, jíž byl přiřazen průměr skupinového ukazatele, nyní na základěúdajů pro současné období. Tím se předpokládá, že ukazatel se nacházív „průměrné“ situaci v rámci skupiny.Postup 2. Nejméně u jednoho ukazatele indexu nejsou k dispozici informacek zemi pro současné ani předchozí období. Pro výpočet současné hodnotyBCI byl průměr v rámci regionu vypočítán pro ukazatele, k nimž zeměposkytla údaje (I1+I2, I1+I3 nebo I2+I3, podle vhodnosti). Výsledná proměnnábyla standardizována a poté znovu změřena nad a pod standardizovanýmprůměrem podle čtyř vytvořených kategorií, což umožnilo zatřídit zemiv rámci této kategorizace a přiřadit jí informace k chybějícímu ukazateli,které odpovídají jeho spodním limitu. nSocial Watch 107

S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 0 0 9Krach investiční banky Lehman Brothers v září 2008 vnímají mnozí jako bod zlomu v sérii kolapsůuvnitř bankovního systému, které se šířily finančními trhy a burzami nejbohatších ekonomik světajako oheň vyschlou prérií. Od té doby dominuje slovo “krize” mediálním i politickým diskusímpo celém světě. Precedentem byla v tomto směru pouze Velká hospodářská krize, která světemotřásla začátkem třicátých let minulého století, přičemž renomovaný historik Eric Hobsbawmpřirovnal nedávný pád Wall Streetu k pádu Berlínské zdi. Hobsbawm, který je považován zanejvýznamnějšího historika dvacátého století, prohlásil, že “ničím neomezená a nekontrolovanákapitalistická ekonomika volného trhu (…), která ovládá svět a jeho vlády od dob MargaretThatcherové a prezidenta Reagana (…) se hroutí před našima očima”, stejně jako se “předdvaceti lety hroutily centrálně plánované ekonomiky sovětského typu.” Social Watch zpráva 2009S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 0 0 9Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničníchvěcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnosti příjemcegrantu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiálnístanovisko Ministerstva zahraničních věcí ČR.Dokument vznikl s finanční podporou Evropské Unie.Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnostipříjemce grantu a nelze jej v žádném případěpovažovat za oficiální stanovisko Evropské Unie.Social Watch je mezinárodní sít´ občanských organizací bojujících za snížení chudoby a proti příčinámchudoby, za zajištění spravedlivé distribuce bohatství a prosazení lidských práv. Zavazujeme se k sociální,ekonomické a genderové spravedlnosti a zdůrazňujeme právo každého člověka nežít v chudobě.Social Watch vyzývá vlády, OSN a mezinárodní organizace k odpovědnosti za naplnění národních,regionálních a mezinárodních závazků k vymýcení chudoby.