DVA ASPEKTY JAZYKA A DVA TYPY ŠPATNÉHO ČTENÍ

IvanaHrnečku, vař!(Vypravování)V jedné vsi žila chadá vdova ze svojí dcerou a jednoho dne poslala vdova svojí dceruAničku do lesa pro maliny:"Aničko, jdi pro malyny do lesa tady máš hrníček a krajíc černého chleba." Tak šla dolesa akdyž na kostelíčku odbyla dvanáctá hodina tak si sedla na pařez a vyndá si chleba A kdesevzala tuse vzala bibička a povídá: "Nemáš něco k snědku?" "Jistě, že mám vemte si." Babičkapovída: "Za to, že jsi mi dala chléb tak ti dám hrníček: " kdepak nechtesiho těch doma máme:" A babička jí říká to není ta običejný je kouzelný když řekneš hrnečku vař tak začne vařitkašičku a když řekneš hrnečku dost tak přestane vařit kašičku" a tak si ho Anička prohlížívotočíse že poděkuje A najednou babička zmizela. Tak utiká domu to říc sví mamince a, kdyžpriběhne khatě a povídá mami "připrav talíře pude se podávat obět" a Anička řekne Hrnečku,vař" a když jse najedí do syta tak řekne "hrnečku dost." A jednoho dne musela jít na trchAnička prodávat vajíčka Anička dlouho nešla a maminka měla hlad tak vzala kouzelnýhrneček a řekla "hrnečku vař" tak šla do komůrky pro talířek a žíci a, když šla naspátek tak selekla, protože to teklo s hrnečku na stul ze stolu na lavici z lavice na zem, přez prach a zesvětnic ven řikala různě: "Hrnečku, stačí! Hrnečku, to už nevař"! Ale nikdy neřekla Hrnečku,dost! A když se vracela Anička s trhu tak vyděla tu spoušt tak řekla "Hrnečku dost." A kdochtěl do města tak se tou kaší musel prokousat.VašekPerníková chaloupka(Vypravování)Byli jednou dvě děti měli tatínka a macechu. Macecha už se o ně nechtěla starat, protořekla tatínkovy: "Di s nima do hlubokého lesa a tam je nech." Tatínek šel s Jeníčkem aMařenkou do lesa a řekl jim: "Tady natrhejte maliny a já za tím půjdu kácet stromy." Tatínekšel dál a dál a Jeníček s Mařenkou si toho nevšimli až najednou se v lese ztratili. Jeníček sMařenkou začaly břečet, ale Mařenka neztratila hlavu, utišila Jeníčka a řekla: "Vylez nastrom a podívej se jestli nenajdeš nějaké světlo." "Vydím ho" říká šťastně Jeníček a sleze dolů."Půjdeme rovně." Utíkali šťastně spěchali až najednou viděj chalupu plnou perníku.Mařenka měla strašný hlad tak řekla Jeníčkovy: "Utrhni mi kousek." Jeníček utrhl perník adal ho Mařence. Kde se vzala tu se vzala babice a povídá: "Kdo mi tu loupe perníček". AMařenka řekne: "to ni to je jen větříček. Babice zalezla a Mařenka měla pořád hlad tak zaseJeníčkovi řekla aby jí utrh perník. Jeníček utrhl perník a babice znovu vylezla a řekla: "Kdopak mi tu loupá perníček." Mařenka opět řekla: "To nic to je jen větříček." Babice opětzalezla, a když Jeníček utrhl perník po třetí babice už se nenechala nachytat a chytila děti .Mařenku si vzala jako úklízečku a zatím co Jeníčka vykrmovala aby si ho mohla sníst. Když užbyl vykrmený říkala babice: "Ukaž mi prstíček!" Jeníček ukázal prstíček a babice ho řízla.Radovala se že už je vykrmený a tak ho dala k peci a řekla: "Sedni si na tu lopatu." AleJeníček říkal: "Nevím jak se na té lopatě má sedět." Babice mu to ukázala a Jeníček sMařenkou jí šoupli do pece. Radovali se hledali cestu domů až vyděli tatínka jak kácí stromy.Když už je pokácel šli domů. [a macecha byla naštvaná.]44