DVA ASPEKTY JAZYKA A DVA TYPY ŠPATNÉHO ČTENÍ

zde nemůže svou znalostí a spolubytím morálně brzdit moje synonyma, moje ekvivalence,moje redundance. Vždyť Jakobson sám říká, že pacient si někdy představuje promluvu svéhopartnera- tady by ji předjímal jako ignoranci, nepochopení, non- implikovanost v dění.Ivana jako by se ve svém stylu vrhala přímo do středu věcí, a co by nezvládla, to zacituje;Vašek bez této možnosti by opisoval (ne ve smyslu „kopíroval“).Pro sám pravopis ve formě diktátů má navíc Vašek vodítko, sám řeč nezačíná, ale doplňujeji o její písemnou verzi, odpovídá na ústní.Ještě jedna zmínka k hranicím slov u Ivany: často vlastně zaměňuje předložky a předpony.V jednom cvičení ze 4. třídy např. připojuje za sérii na stole, na zemi, na hlavě ještě na jíst.Paní učitelka jí to vtipně rozmlouvá nabídkou na jídlo. Ale je to podstatný sémantický rozdíl?Ono na jídlo koneckonců také není stejné jako na hlavě: abstraktní význam předložky na jídloji zde přibližuje abstraktnímu významu předpony u najíst.Druhý bod, odvozování slov. I zde by měla být Ivana slabší, a také je. Opět v tom smyslu,že dělá víc chyb- ne že by schopnost odvozovat neměla. Chyby jsou posíleny fonologickounezřetelností, evidentní i mimo oblast odvozování (např. slovo "funkce" vykládá v Termanoviasi jako "punkce", zmiňujíc akci "kouknout dovnitř těla", ale nazývajíc to dál "funkce"-ledažeby šlo zase o nějaké bláznivé zhuštění typu do těla punkce, jaké jsou tam funkce).Vlastně jsme některá odvození uvedli již pod rubrikou oněch fantaskních etymologií;odpovědi v slovníkovém subtestu v Termanovi jsou právě často pátráním po příbuzném slově.Tak rodiště zde Ivana definuje jako spoustu rodin, čímž drží správně rod, ale celek je spíšanalogií k sídliště či, pravděpodobněji, paronymickou záměnou hradiště- byť všude zdesprávně cítí sémantický rys vyhrazeného místa (viz i rodiště s jeho významem místanarození). Vašek jako "kde jsem se narodil", pak po dohodě, že to byla Praha, nejenporodnice.Možná by se zde dalo s Jakobsonem hovořit o větší automatičnosti u Ivaniných odvozenin;což ale možná zas znamená, že se nechá nést jazykem, jak to naznačují ona metaforickázhuštění a zkratky (strategie = ztráta + tragédie).Odhadům, i když je v Termanovi většinou odmítá, se nevyhne ani Vašek. Zručnost jepodle něj zrada (buď tady pracuje po linii sémantické podobnosti, asociací jako kousek, finta,podvod, zrada, nebo kontextovou citací téměř interjekce obdivného překvapení, páni, to jezrada!); podle Ivany to znamená "jako když někdo nahoru ruší", kde jde opět o fonologickýzmatek se sémantickými zhuštěními (nahoru patrně vzala z přepokládané předpony vz- a "č"zaměnila za "š", takže před sebou máme asi "vzrušnost", neomezující se na vodorovné vlnyvalčíku, ale střílející špunty do stropu).Je to zvláštní, ale Ivana někdy jako by tam, kde je sémantický kmen přiklopen předponounebo příponou táhla význam raději ke slovu o více kmenech, hypersémantizovala tak slova.Podívejme se pro zajímavost na výklad opravdových složenin. Zvěrokruh jsme jižprobírali. Teleskop: Ivana: z teleskopu vysílaj tv- programy, že tam běží lepší proud, že chytívětší signál v tv; opírá se tedy o souvislost s tele- vizí, a nevím proč, mám pocit, že myslísatelitovou anténu, nebo i podobně tvarované zařízení na žižkovské věži; Vašek: něco jakomikroskop; opřel se tedy o -skop; sémanticky je možná blíž, Ivana věc vlastně zas zahustila.Při školním probírání druhů ryb navrhovala /kaprstřeboňe/; že je tam město Třeboň, nikolizoologický druh, se jí muselo říct.Do kontrastu se podívejme na odvozování gramatičtější, zaznamenanou tvorbu adverbia zadjektiva: v již citovaném případě učinila Ivana přechod nemocný (vypadá) zeleně, místonemocně. Jde o stejný odpor k opakování jako u Vaška, když místo synonymem nahradilpěkný svetr bavlnitým?37