DVA ASPEKTY JAZYKA A DVA TYPY ŠPATNÉHO ČTENÍ

Jejich výstupy nepostrádají vtip (že "v") a veselí. A přitom jsou obětaví a sdílní (že vámtoho hodně sdělují), nenároční na stravu i příbytek. Vystoupí skromně ze svého zákulisí apromluvají k dětem. Ztichlé hlediště reaguje bezprotředně na každé jejich slovo.Velmi jsme si je všichni oblíbili. Na našich tvářích vyluzují smích, v srdcích nadšení aradost.Chyby Ivanyunás, dědcko, postovičky, dědských, výstupi, obětavý, zdílní, vistoupí, skromě, promlovají,stichlé, bez prostředně, jeho (místo jejich), tváří, srcích načeních; po smích chybí čárka.Chyby Vaškadětckých, diváku, nepoztrádají, veselý, obětavý, zdílný, nenáročný, vystoupý, z tichlé, reague,oblíbily, tvařích; po smích chybí čárka.V tomto velmi těžkém, tzv. kontrolním diktátu (na celou řadu pravopisných jevů), máIvana asi 18 chyb, Vašek 13 (u některých z vypsaných slov je víc než 1). 4 u Vaška jsoupřitom u adjektiv se vzorem v plurálu mladí, kde mohl slyšet přímo, bez použití vzoruměkkost (sdílní, nenároční), ale možná je také držel pravidelností, kterou si sám nastolilvolbou veselý; nelze také vyloučit vliv obvyklé hovorové výslovnosti, např. jako nenáročnýkluci; rozhodně to ale dělá dojem, že ani on vzor nepoužil, aby se jím řídil. Překvapivé jsou uněj 2 chyby kvantity (diváku a tvařích), přičemž, stejně jako u mnoha dalších chyb, je zdevelmi obtížné posoudit to, co by nás zjímalo- vyznačuje zde chyba někdy gramatický rozdíl as ním případný posun významu věty až její znesmyslnění? Znamená to totiž, že množstvídiváku nechápe Vašek ani v plurálu, ani v singuláru, ale v jakémsi originálu? A nebo prostěneví, že koncovka plurálu zde je "ů"? Varovný se zdá být gramatický zmat u z tichlé, kde tosugeruje jakýsi prostor, z něhož...Ivaniny potenciálně gramatické, resp. syntaktické, strukturu věty narušující chyby jsoučastější, ale možná napravitelné: unás by šlo uznat za spojení, které možná časem vznikne;bez prostředně je chyba analogická Vaškovu z tichlé, ale s určitou analogií (bez bázně, bezváhání); smích v srcích načeních a radost by se muselo přepsat zhruba na smích v srdcíchnadšených, a radost, s určitým básnickým rytmem (ono bez čárky po smích je to adekvátnějšíverze než smích v srdci nadšení- možná zde ale přeceňujeme to, co bylo jen špatným slyšenímslova nadšení).Ani jeden nezvládl slovo dětských- Vašek je ovšem blíž správnou etymologií s kmenem"t", zatímco Ivana návrhem spodoby d-> /t/ sugeruje souvislost (nevím, jestli uvědomovanou)mezi dědckem a jeho dědem: kdyby se, nedejbože, všechny tyto její fantazie (vlastně to, čemulingvisté říkají "lidové etymologie" a v hrůze tím myslí změnu sémantických příbuzností)naráz rozšířily, byla by to větší rána než selhání vesmíru počítačů: přinejmenším by skončilumělý překlad.Ten je ostatně napaden fonologicko sémantickými chybami, vlastně neologismy jakopostavičky, promlouvají.Že se Ivana příliš neváže na diktovaný text, ukazuje záměna jejich-> jeho.Při velmi primitivním (a proto i nesprávném) hodnocení by šlo říci, že Ivana se dosudnezbavila svých fonologických nedostatků; Vašek zas že doplácí na nedostatečný, jím spíšeodmítaný kontakt s intelektuální, spisovnou úrovní jazyka. Je možné chyby obou uchopitteoretičtěji- vzpomeňme si na Ivanin skvělý výkon v testu gramotnosti, provázený taktomizernou pravopisnou úrovní; a na Vaškův propad v testu gramotnosti, provázený lepšímvýkonem v diktátech- ale výkonem přesto jakoby v nějakém směru zablokovaném. Může námpomoci literatura o dyslexii?19