Ceske vezenstvi 07.indd - Vězeňská služba ČR

očník 15 • číslo 1/2007

úvodníkMilí čtenáři, kolegyně a kolegové,dostáváte do rukou první řádné číslo časopisu České vězeňství v roce 2007. Dovolte mi proto párslov k tomu, co pro vás na tento rok připravujeme.Na stránkách příštích šesti čísel vám budeme i nadále zprostředkovávat informace o aktuálnímdění a životě ve věznicích. Budeme svědky vašich radostí, úspěchů i toho, jak musíte překonávat překážky.Události se předem naplánovat nedají, ty přinese až čas, ale určitě dáme v časopise prostor názorůmtěch z vás, kteří sice třeba nezastáváte řídicí pozice, ale máte co říci o běžné každodenní prácive vězeňství nebo realizujete nějaký zajímavý projekt. Přijedeme za vámi na reportáž a budeme psáto tom, jaké to je sloužit a pracovat „v terénu“. Představíme takto různé profese ve vězeňské službě.Nezapomeneme však přitom ani na odborné články s vězeňskou tematikou, zejména o zacházenís vězněnými osobami. „Zacházení“ chápeme v širokém slova smyslu, neboť jím není jen realizace zájmových,preventivněvýchovných nebo speciálněvýchovných aktivit. Každý zaměstnanec, který přicházído styku s obviněnými nebo odsouzenými, se totiž na zacházení podílí. Třeba tím, že profesionálnědbá na dodržování pořádku, povinností a stanovených pravidel pro vězněné osoby neboje vede k práci v rámci jejich pracovního zařazení. Odborné články nám v roce 2007 přiblíží např.nové trendy v klasifikaci a hodnocení odsouzených nebo moderní bezpečnostní technologie. Mohoutak napomoci k rozvoji nových a efektivnějších způsobů práce. Budeme se snažit, aby náš časopis bylv tomto směru nositelem tvůrčích myšlenek a diskusí k nim.Za důležité považujeme také to, abyste byli včas a dostatečně informováni o připravovaných projektechnebo změnách, jež se vás budou týkat. V letošním roce vám takto chceme přiblížit napříkladimplementaci dalších modulů Vězeňského informačního systému do praxe.Časopis České vězeňství bude i nadále využívat příspěvky penologů a dalších odborných pracovníkůvěznic, tiskových mluvčích organizačních jednotek, ale i autorů zvenčí. Přivítáme vaše námětya nápady. Naší snahou je, aby si v časopise každý z vás našel „to své“, co ho zajímá a co si rád přečte.V oddělení vnějších vztahů Kabinetu generálního ředitele VS ČR dbáme na to, aby Public Relationspřispívalo k dosahování cílů a úkolů, které před sebou Vězeňská služba ČR má. Využíváme k tomumetody a formy interní komunikace představitelů vedení se zaměstnanci, ale za důležitou považujemetaké informační otevřenost vůči veřejnosti. I tuto funkci časopis České vězeňství plní a bude jiplnit i nadále. V tomto roce chceme také obohacovat prezentaci na internetových stránkách o videoreportážez jednotlivých věznic. V nich můžeme atraktivní formou představit Vězeňskou službu ČR,a získávat tak pochopení veřejnosti pro svou nelehkou práci.Pplk. PhDr. Jitka Čmuhařová,vedoucí oddělení vnějších vztahů Kabinetu GŘ VS ČRčeské vězeňství | 1

ozhovorJiří PospíšilUděláme vše prdostala více penOsobní údaje:Narodil se 24. listopadu 1975 v Chomutově, od roku 1976 žije v Plzni.Je svobodný a bezdětný.Vzdělání:Absolvoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni.V roce 1999 ukončil studium s vyznamenáním na Právnické fakultěZápadočeské univerzity v Plzni.V roce 2002 úspěšně složil rigorózní zkoušku a stal se doktorem práv.Zaměstnání:Po absolvování vysoké školy pracoval jako advokátní koncipient.V roce 2000 se vrátil na fakultu jako odborný asistent katedrysprávního práva.Od roku 2001 přednáší na Soukromé vysoké škole Karlovy Vary.Zájmy:Ve svém volném čase se věnuje podpoře českého moderního umění.Podílel se například na realizaci některých výstav Západočeskégalerie v Plzni, s níž dlouhodobě spolupracuje.Hovoříme s ministrem spravPane ministře, jak hodnotíte současnou úroveň českého vězeňství?Musím říci, že jsem byl velmi mile překvapen úrovní českého vězeňství.Řekl bych, že je lepší než pověst, kterou vězeňství v naší společnostimá. Samozřejmě je třeba stále ještě mnoho věcí zlepšovat, ale to v každéoblasti, nikoli pouze ve vězeňství, a já doufám, že naše administrativak tomu přispěje.V jakých oblastech především by se naše vězeňství mělo dále rozvíjet?V rámci svého působení na ministerstvu spravedlnosti kladu velkýdůraz na zvyšování počtu zaměstnaných vězňů. Jsem velmi rád, že početzaměstnaných práceschopných vězňů koncem minulého roku překročilmagickou hranici 50 %. Myslím si, že to je pro české vězeňstvívelmi významné a dobré číslo, a chci udělat všechno pro to, aby se totoprocento dále zvyšovalo. Budu proto podporovat investice do výrobníchprostor v rámci věznic. Myslím si, že efektivnější je vytvářet pracovnímísta přímo ve věznicích, aby vězni nemuseli za prací jezdit. Dojížděníza prací mimo areál věznic samozřejmě zvyšuje náklady na hlídání odsouzenýcha zvyšuje se riziko, že svévolně opustí pracoviště. Proto sedomnívám, že tímto směrem bychom měli jít.Problém může být v tom, že některé věznice vhodné prostory nemají.To máte pravdu. Některé věznice opravdu výrobní prostory nemajía pak jsou odkázány na to, aby zaměstnávaly vězně mimo vězeňské zařízení.Musím ale říct, že je velké množství věznic, které prostory, kde byvýrobní areály mohly vzniknout, mají. Já vždy v tomto směru vyzdvihujiVěznici Kynšperk nad Ohří, kde mají výrobní prostory a teď tam chtějípostavit ještě další halu. Doufám, že v tomto roce bude dostatek penězna to, aby tato investice mohla být zrealizována. Takže máte pravdu, nevšude je možno kvůli nedostatku vhodných prostor vybudovat výrobníareál, ale v řadě věznic tyto možnosti jsou. Problémem jsou spíše finance,neboť na takové investice je potřeba uvolnit finanční prostředky.A dostáváme se k penězům. Jak můžete jako ministr spravedlnostiovlivnit, aby vězeňská služba nebyla i v budoucnu podfinancována?Bylo jí slíbeno 300 milionů, ale zdaleka je nedostala.Jsem si vědom toho, že vězeňství je v naší republice finančně poddimenzováno.Uděláme vše pro to, abychom i přes nelichotivý stavveřejných financí získali pro vězeňství více peněz. Minulý rok dostalavězeňská služba 30 milionů plus 50 milionů korun na rušení signálu mobilníchtelefonů, které mohou mít nelegálně v držení vězni při výkonutrestu odnětí svobody a které by mohli využívat samozřejmě k páchánídalší trestné činnosti, k zahlazování stop a tak dále. Takže to jsou peníze,které jsme uvolnili, a budeme chtít uvolňovat ještě další prostředky.Máme zájem na tom, aby se investovalo do prostředků, které zvyšujíbezpečnost věznic. Tím by se výrazně snížilo riziko útěku vězňů. Příklademje plzeňská věznice na Borech. Zeď, která tam obklopuje vězeňskýareál, není v dobrém stavu a budeme to muset řešit.Kromě finančních prostředků vězeňská služba potřebuje i více tabulkovýchmíst. Pane ministře, zasadíte se o to, aby je dostala?Vězeňská služba v minulosti přišla o 400 tabulkových míst. Já to vnímámjako velký problém a udělám vše pro to, aby k určitému zvýšení došlo.Samozřejmě zase je to otázka rozpočtu. Letos náš resort získal místapro justiční prostředí, jsou to místa administrativního aparátu u soudu.2 | české vězeňství

ozhovoro to, aby vězeňská službaěz a tabulkových místedlnosti JUDr. Jiřím PospíšilemDo budoucna bude potřeba navýšit počet pracovníkůvězeňské služby a pracovníků mediačnía probační služby. Takže my ty problémyznáme, myslím tím tým lidí, kteří se mnou spolupracují,abych nemluvil v plurálu za sebe,a uděláme vše pro to, aby se to podařilo.Jaké legislativní změny týkající se vězeňskéslužby ministerstvo spravedlnosti připravuje,které novely zákonů jsou již připraveny keschválení v Poslanecké sněmovně ParlamentuČeské republiky?Tak těch věcí je samozřejmě více, připravujese v zásadě celá novela trestního práva hmotného,což se výrazně dotkne i vězeňské služby.Nový trestní zákoník se mimo jiné zaměří i naalternativní tresty, například na zavedení takzvanéhodomácího vězení, což je svébytný alternativnítrest, který je v zahraničí běžně uplatňovaný,ale u nás zatím ne.Znamená to i zavedení elektronickýchnáramků?Ano, velmi rádi bychom šli tímto směrem.V nejbližších dnech vysíláme svého náměstkado Velké Británie, kde je institut domácího vězeníze všech států nejrozvinutější. Fungujeprávě na principu elektronických náramků,které monitorují, kde se vězeň nachází. Samozřejměbez toho náramku domácí vězení nemásmysl, protože není v silách pracovníků mediačnía probační služby ohlídat to, že vězeň, kterémubylo uloženo domácí vězení, skutečněsplňuje daný režim a je tam, kde má být.Podle mého názoru by do vězení měli jítopravdu jenom pachatelé závažnější trestnéčinnosti. Odsuzování na několik měsíců bymělo být spíše výjimkou. Takže změna v trestnímprávu hmotném bude první věc, která sedotkne vězeňské služby.A které další legislativní změny v oblasti vězeňstvíministerstvo spravedlnosti chystá?Chceme připravit právní úpravu – to souvisíse zaměstnaností vězňů –, která sníží možnostvězňů odmítat práci. Podle této novely by věznivykonávali práci pro obce či kraje. Z analýz,které máme k dispozici, docházíme k závěru, žemezinárodní závazky, kterými je Česká republikavázána, umožňují, aby práceschopní věznivykonávali práci i u soukromých subjektů a nemohliji odmítat. To je cesta, kterou chceme jít.Kromě toho máme připravenu právní úpravuna zřízení tak zvaných detenčních ústavů, kterébudou spadat pod vězeňskou službu a které byvíceméně měly přinést řešení problémů s lidmi,kteří páchají trestnou činnost, ale protože jsoupostiženi duševní poruchou nebo nějakou deviací,nemohou být umístěni společně s ostatnímiodsouzenými. Měli by být proto umístěniv detenčních ústavech, kde jim bude věnovánapéče adekvátní jejich zdravotnímu stavu, aleodkud nebudou moci utéci a pokračovat v páchánítrestné činnosti. Všichni známe z médiípřípady o tom, a je to velmi smutné, že deviantuprchl z léčebného ústavu a na útěku spáchalnějaký závažný trestný čin. Takže zřízení detenčníchústavů je důležitá věc, kterou v současnédobě prosazujeme.Budeme také podporovat vše, co souvisí sevzděláváním odsouzených, neboť právě vzděláníjim dává šanci k jejich úspěšnému začleněnído společnosti. Vězeňské školství u nás jena vysoké úrovni, má dlouholetou tradici a ministerstvospravedlnosti rozhodně bude tentotrend dále posilovat.Jak se podle vás daří vězeňské službě plnitdoporučení Rady Evropy?Česká republika se k evropským vězeňskýmstandardům stále více a více přibližuje a našímcílem je v tom samozřejmě pokračovat. Těchdoporučení Rady Evropy je celá řada. Jednoz nich je o velikosti životního prostoru na jednohovězně na cele. Rada Evropy požaduješest metrů čtverečních. Česká republika tohotočísla zatím nedosahuje, u nás mají vězničtyři metry čtvereční, ale i tak jsme na tom jakozemě bývalého východního bloku velmi dobře.Osobně se domnívám, že zvyšování zaměstnanostia vzdělávání vězňů a snaha eliminovat recidivuje důležitější než navyšování prostředkůdo výstavby dalších věznic, aby bylo dosaženovětšího životního prostoru pro vězně. Protospíše uvažujeme o výstavbě nových výrobníchareálů v rámci svých vězeňských zařízení, jakjsem již uvedl na začátku. Rád bych se v tétosouvislosti zmínil o podle mého názoru následováníhodnémpočinu vězeňské služby, kteráza pomoci práce samotných vězňů přestavělapanelový vojenský objekt na novou ubytovnu.Tím se nejen zaměstnali odsouzení, ale také sevelmi ušetřilo, takže se vlastně, jak se říká, zabilydvě mouchy jednou ranou. A takových příkladůje více.Před časem jste avizoval, že chystáte kroky,jež by měly přispět k tomu, aby se od vězňůdaly lépe vymáhat pohledávky, které vůči vězeňskéslužbě mají.Jde mi o to, aby vězni za svůj pobyt ve vězeníplatili, co platit mají. Když budou pracovat, budoumít peníze na hrazení dluhů, které mají nejenvůči vězeňské službě, ale také vůči obětemsvé trestné činnosti.Moje další otázka se týká zařazování odsouzenýchdo různých typů věznic. U nás to dosuddělají soudy, ale v zemích s vyspělými penologickýmisystémy se tento způsob již neuplatňujea o zařazování rozhodují vězeňské služby,které za pomocí moderních metod docilují kvalitnějšídiferenciace. Přijmete v tomto směrunějaké opatření?Jsem si vědom toho, že dnešní přidělovánívězňů do jednotlivých kategorií věznic soudynení úplně ideální, a v tomto směru bych bylvelmi rád, kdyby vězeňská služby zpracovalav duchu moderních trendů západního vězeňstvínávrh na alternativní způsob rozhodovánío tom, v jaké kategorii věznice bude vězeň vykonávattrest odnětí svobody. A potom o tommůžeme vést diskusi. Takže já očekávám spíšeaktivitu ze strany vězeňské služby, která zaměstnáváhodně odborníků, praktiků a znalců.Míček je spíš na její straně. My jsme připravenio tom mluvit, případně ten návrh podpořit.Víte, já si sám kladu otázku, zda je dobré zachovávatu nás věznice s tak mírným režimem,jako jsou věznice s dohledem, jestli by místověznice s dohledem neměly být právě alternativnítresty. V zásadě by u nás měli jít do vězenílidé jen za závažnější trestnou činnost. Ale tovšechno by mělo být odborníky podrobně diskutováno.Já vidím spíše tu nákladovou stránkua to, že z dohledové věznice nám každou chvíliněkdo odchází a že ten vliv vězení není až takvýrazný. A ptám se, zda by nebylo dobré dohledovévěznice zcela zrušit a nahradit je alternativnímitresty typu domácího vězení.Na závěr bych se vás chtěla zeptat, zda vítátezáměr vězeňské služby převést část archivu vězeňskéslužby na ministerstvo vnitra, kde bymateriály mohly být podle platných předpisůodtajněny a zpřístupněny veřejnosti, a částumístit do Národního archivu?Já si myslím, že je jedno, který archiv materiályshromažďuje nebo spravuje. Podstatnéje, že tyto materiály budou využity. Historickédokumenty mají být podle mě maximálně zpřístupněny.Povede-li tento krok k tomu, že archivnímateriály budou dostupnější badatelskéi široké veřejnosti, pak ho velmi vítám a podporuji.Mgr. Eva Montgomeryováčeské vězeňství | 3

zprávy rubrikaOceněnGenerální ředitel Vězeňské služby ČMEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY I. STUPNĚpplk. Mgr. Wlodzimierzi KOSTERKIEWICZOVI, řediteli oblastní inspekce, Polsko (24. 11. 2006);pplk. Mgr. Ladislavu DEDEKOVI, řediteli institutu vzdělávání ZVJS, Slovensko (24. 11. 2006);plk. JUDr. Oldřichu HORNOVI, řediteli Institutu vzdělávání VS ČR, Stráž (16. 11. 2006);plk. Mgr. Milanu HOSPODKOVI, řediteli odboru VVaT, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);genmjr. László CSEREOVI, generálnímu řediteli vězeňské služby, Maďarsko (6. 11. 2006);Helmutu HRDINOVI, řediteli věznice, Rakousko (14. 11. 2006);MEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY II. STUPNĚpplk. Mgr. Bořivoji MALÁTOVI, I. zástupci ředitele, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);pplk. JUDr. Jaroslavu HOLÉMU, zástupci ředitele, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);mjr. Vítězslavu SOUKUPOVI, učiteli, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);plk. PhDr. Miloslavu JŮZLOVI, Ph.D., vrchnímu řediteli kabinetu GŘ VS ČR (15. 11. 2006);plk. Mgr. Peteru KULÍŠKOVI, řediteli OVVaT GR ZVJS, Slovensko (16. 11. 2006);mjr. Ing. Jaroslavu HERMANOVI, radovi VS, zástupci vedoucího OVaJS, V Stráž (13. 12. 2006);plk. Mgr. Jaroslavu BAUEROVI, bezpečnostnímu řediteli, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);plk. Mgr. Pavlu TŘASÁKOVI, řediteli, V Oráčov (20. 11. 2006);pplk. Bc. Pavlu ŽIAČKOVI, I. zástupci ředitele, V Horní Slavkov (14. 11. 2006);kpt. Pavlu PILCOVI, strážnému I. třídy, V Horní Slavkov (14. 11. 2006);por. Vladimíru VESELÉMU, strážnému I. třídy, V Horní Slavkov (14. 11. 2006);Ing. Marku GRZESKOWIAKOVI, zástupce ředitele věznice, Polsko (23. 10. 2006);ppor. Ivo SMOLKOVI, vrchnímu inspektorovi strážní služby, V Heřmanice (4. 1. 2007);ppor. Ladislavu LEXOVI, vrchnímu inspektorovi strážní služby, V Heřmanice (4. 1. 2007);nprap. Ladislavu LUKÁCSOVI, inspektoru strážní služby, V Heřmanice (4. 1. 2007);npor. Petru DRESSLEROVI, zástupci vedoucího oddělení VT, V Heřmanice (4. 1. 2007);mjr. Mgr. Miroslavu VODÁKOVI, vedoucímu oddělení VaJS, V Břeclav (4. 1. 2007);MEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY III. STUPNĚkpt. Petru HENKLOVI, inspektoru dozorčí služby,pplk. Mgr. Bohuši VESELÉMU, zástupci ředitele vkpt. Miroslavu OPLETALOVI, vrchnímu inspektorpprap. Pavlu PŘEVRÁTILOVI, dozorci 2. třídy, V Okpt. Bc. Ivaně HOŠKOVÉ, pověřenému orgánu VSkpt. Milanu HRUŠKOVI, pověřenému orgánu VS,plk. Mgr. Stanislavu PRCHALOVI, řediteli odboruplk. JUDr. Miloslavu MÁDLEMU, řediteli odboru vplk. Mgr. Stanislavu JOHOVI, řediteli, VV Liberec (kpt. Václavu IBERMAJEROVI, inspektoru VS, VV Pkpt. Bc. Leoši WEINLICHOVI, strážnému I. třídy,por. Petru KARLÍKOVI, strážnému I. třídy, VV Prahprap. Martinu TREJBALOVI, strážnému II. třídy, Vpprap. Břetislavu HAJDUKOVI, strážnému III. třídprap. Aleši FRIEDLOVI, strážnému II. třídy, V Mírkpt. Mgr. Dušanu GÁČOVI, radovi VS, VV Brno (3.mjr. Bc. Zdeňku REZKOVI, radovi VS, V Horní Slavplk. Mgr. Robertu BULAKOVI, řediteli věznice, Poplk. MUDr. Ladislavu GETLÍKOVI, řediteli nemocpplk. Mgr. Miroslavu PETRÍKOVI, zástupci ředitelkpt. Františku VAŇKOVI, vrchnímu inspektoru, Vprap. Štěpánu DIBLÍKOVI, strážnému II. třídy V Mprap. Robertu ČADOVI, inspektoru strážní službyprap. Janu BRÖKLOVI, strážnému II. třídy, V Mírokpt. Zdeňku ANDĚLOVI, strážnému I. třídy, V Vinkpt. Pavlu PODAŘILOVI, strážnému I. třídy, V Vinkpt. Jiřímu KUDRNOVI, inspektoru VS, VV Prahanprap.Ivanu TALAŠOVI, inspektoru strážní službyppor. Jaroslavu MANIŠOVI, dozorci 1. třídy, V Břemjr. Mgr. Zdeňku TESAŘOVI, učiteli, Institut vzděMEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ Rmjr. Bc. Aleši WEISSEROVI, inspektoru VS pro služební přípravu, V Příbram (13. 12. 2006);mjr. Mgr. Bohdanu PAŘILOVI, vedoucímu oddělení VT, V Příbram (13. 12. 2006);mjr. Bc. Romanu PENIAKOVI, zástupci vedoucího oddělení VaJS, V Příbram (13. 12. 2006);mjr. Bc. Martině PECHÁČKOVÉ, vedoucí oddělení prevence a stížností, V Příbram (13. 12. 2006);mjr. Mgr. Martině ŠTANGLOVIČOVÉ, metodičce odboru VVaT, GŘ VS ČR (18. 12. 2006);mjr. Martinu KUBOVI, metodikovi odboru VVaT, GŘ VS ČR (18. 12. 2006);mjr. Mgr. Jaroslavu NĚMCOVI, radovi VS, V Valdice (27. 11. 2006);mjr. Bc. Miroslavu ŘEPKOVI, radovi VS, V Valdice (27. 11. 2006);nstrm. Vendule VÁVROVÉ, strážné, V Jiřice (16. 1.pprap. Petru SVOBODOVI, strážnému JS, VV HradMEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUnprap. Josefu KURAČOVI, vedoucímu referátu doMarcele VYDRŽELOVÉ, správní referentce, VV OloOcenění z rukou genmjrplk. PaedDr. Bohuslav Burkiewiczplk. JUDr. Miloslav MádleGenmjr. PhDr. L. Kula a plk. Mgr. Milan HospodkaGenmjr. PhDr. L. Kula a plk. JUDr. Miloslav Mádleplk. Mgr. Milan Hospodkaplk. Mgr. Ilja Jurka,Genmjr. PhDr. L. Kula a J. Kvačková4 | české vězeňství

ubrika zprávyí zásluhR genmjr. PhDr. Luděk Kula udělilV Vinařice (5. 12. 2006);ěznice, V Oráčov (6. 12. 2006);u, V Oráčov (6. 12. 2006);ráčov (6. 12. 2006);, OPaS, V Vinařice (12. 12. 2006);OPaS, V Vinařice (12. 12. 2006);kontroly, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);ězeňské a justiční stráže GŘ VS ČR (20. 11. 2006);20. 11. 2006);raha-Pankrác (2. 11. 2006);VV Praha-Pankrác (2. 11. 2006);a-Pankrác (2. 11. 2006);V Praha-Pankrác (2. 11. 2006);y, V Mírov (3. 11. 2006);ov (3. 11. 2006);11. 2006);kov (14. 11. 2006);lsko (23. 10. 2006);nice ZVJS, Slovensko (23. 10. 2006);e nemocnice ZVJS, Slovensko (23. 10. 2006);Mírov (3. 11. 2006);írov (3. 11. 2006);, V Mírov (3. 11. 2006);v (3. 11. 2006);ařice (1. 11. 2006);ařice (1. 11. 2006);Pankrác (2. 11. 2006);-operátorovi, V Břeclav (4. 1. 2007);clav (4. 1. 2007);lávání VS ČR (24. 11. 2006);EPUBLIKY ZA STATEČNOST2007);ec Králové (18. 1. 2007);BLIKY ZA VĚRNOU SLUŽBU I. STUPNĚMEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY ZA VĚRNOU SLUŽBU II. STUPNĚpplk. Mgr. Josefu HRABINOVI, I. zástupci ředitele, V Heřmanice (10. 1. 2007);plk. Mgr. Iljovi JURKOVI, I. zástupci ředitele, VV Hradec Králové (11. 1. 2007);mjr. Josefu DUŠKOVI, vedoucímu oddělení VaJS, VV Olomouc (11. 1. 2007);MEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY ZA VĚRNOU SLUŽBU III. STUPNĚplk. Mgr. Pavlu ONDRÁŠKOVI, řediteli odboru VaJS GŘ VS ČR (16. 1. 2007);MEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY ZA ZÁSLUHY O ROZVOJplk. PaedDr. Bohuslavu BURKIEWICZOVI, I. náměstku GŘ VS ČR (15. 1. 2007);plk. JUDr. Ladislavu MIČKOVI, řediteli, V Heřmanice (10. 1. 2007);ČESTNOU MEDAILI VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKYMgr. Rudolfu Blažkovi, I. náměstku primátora hl. m. Prahy (24. 1. 2007);PLAKETU VĚZEŇSKÉ SLUŽBY I. STUPNĚJaně CHRDLOVÉ, vedoucí výstrojního skladu, GŘ VS ČR (19. 12. 2006);plk. JUDr. Štefanu BERECOVI, ZVJS SR (13. 12. 2006);Bc. Tamaře KRÁLOVÉ, vedoucí správního oddělení, V Příbram (13. 12. 2006);Valdemaru BROŽÍKOVI, vedoucímu samostatného referátu personálního, V Příbram (13. 12. 2006);Antonínu ADOLFOVI, vedoucímu ekonomického oddělení, V Stráž (20. 12. 2006);Ing. Luboši KŇOURKOVI, zástupci vedoucího oddělení logistiky, V Oráčov (6. 12. 2006);PhDr. Janu SOCHŮRKOVI, Ph.D., vedoucímu oddělení vědecké činnosti, Institut vzdělávání VS ČR(24. 11. 2006);Ing. Liboru MATIESKOVI, bývalému zaměstnanci VS ČR (24. 11. 2006);PhDr. Miluši URBANOVÉ, CSc., psycholožce, FF UK Praha (24. 11. 2006);JUDr. Hynku OLMOVI, krajskému státnímu zástupci, Brno (4. 1. 2007);Ing. Dymo PIŠKULOVI, starostovi MěÚ Břeclav (4. 1. 2007);Ing. Zdeňku BARTOŇOVI, vedoucímu ŠVS, V Valdice (27. 11. 2006);pravy, VV Olomouc (11. 1. 2007);mouc (11. 1. 2007);. PhDr. L. Kuly přejímá:Mgr. Jiří Bartošnstrm. Vendula VávrováJ. Kvačková Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátorahl. m. Prahy pro bezpečnost a legislativučeské vězeňství | 5

ubrika zprávyPLAKETU VĚZEŇSKÉ SLUŽBY II. STUPNĚJiřímu KRUTINOVI, referentu zaměstnávání vězňů, V Stráž (13. 12. 2006);Ing. Miroslavu ŠEBESTOVI, řediteli a. s. Crystalex, Nový Bor (13. 12. 2006);PhDr. Evě BIEDERMANNOVÉ, metodičce odboru VVaT, GŘ VS ČR (18. 12. 2006);Stanislavu HLAVICOVI, metodikovi odboru VVaT, GŘ VS ČR (18. 12. 2006);PhDr. Jiřímu MASTEJOVI, psychologovi, VV České Budějovice (18. 12. 2006);Františku SOČINSKÉMU, referentovi majetkové správy, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);Miroslavě GÄNSELOVÉ, vedoucí samostatného ekonomického referátu, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);Aleně KAFKOVÉ, asistentce Kabinetu historie a dokumentace, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);Dr. Josefu SEDLÁKOVI, vedoucímu oddělení logistiky, V Valdice (27. 11. 2006);Miroslavu GŘEŠULOVI, vedoucímu samostatného referátu zaměstnávání vězněných osob, V Valdice (27. 11. 2006);JUDr. Ladislavu SADILOVI, právníku, V Valdice (27. 11. 2006);JUDr. Jaroslavě KUBÁTOVÉ, ředitelce personálního odboru, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);PaedDr. Janě PAUKERTOVÉ, Ph.D., vedoucí referátu vysokoškolských studií, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);Mgr. Květuši SLUKOVÉ, učitelce, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);Bc. Jiřímu SVÁČKOVI, učiteli, Institut vzdělávání VS ČR (24. 11. 2006);PhDr. Iloně GILLERNOVÉ, CSc., vedoucí katedry psychologie, FF UK Praha (24. 11. 2006);PaedDr. Iloně PEŠATOVÉ, učitelce, Technická univerzita Liberec (24. 11. 2006);Miloši VANĚČKOVI, Národní protidrogová centrála (24. 11. 2006);MUDr. Václavu WEINFURTEROVI, lékaři, V Horní Slavkov (14. 11. 2006);Jiřímu NEPRAŠOVI, vedoucímu oddělení logistiky, V Horní Slavkov (14. 11. 2006);JUDr. Vítu VESELÉMU, předsedovi okresního soudu, Ostrava (15. 11. 2006);PaedDr. Jarmile ČAVAROVÉ, metodičce OVVaT GR ZVJS, Slovensko (16. 11. 2006);Ing. Františku SLEZÁKOVI, řediteli ekonomického odboru, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);Ing. Aleši KADLECOVI, řediteli odboru informatiky, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);JUDr. Petru VEITOVI, CSc., řediteli odboru legislativního a právního, GŘ VS ČR (20. 11. 2006);Karlu NEUVIRTOVI, správci IS, V Mírov (3. 11. 2006);Luboši PANTŮČKOVI, vychovateli, VV Brno (3. 11. 2006);JUDr. Jaroslavu HÁJKOVI, vedoucímu personálního oddělení, VV Brno (3. 11. 2006);Ing. Františku SEJRKOVI, zástupci ředitele, VV Praha-Ruzyně (30. 10. 2006);Oldřichu ŠINDLEROVI, pedagogovi volného času, V Heřmanice (4. 1. 2007);Mgr. Jiřímu BARTOŠOVI, vedoucímu samostatného referátu personálního, VV Hradec Králové (11. 1. 2007);Jindřišce KVAČKOVÉ, asistentce generálního ředitele, GŘ VS ČR (8. 1. 2007);Boženě VALOVÉ, vedoucí personálního oddělení, V Břeclav (4. 1. 2007);Milanu SKOUMALOVI, vedoucímu správního oddělení, V Břeclav (4. 1. 2007);plk. Mgr. Miroslavu STROMECKÉMU, řediteli OŘ PČR Břeclav (4. 1. 2007);plk. Ing. Leopoldu MACHALOVI, řediteli HZS Jmk, Břeclav (4. 1. 2007);Darině RADOVÉ, vrchní všeobecné sestře zdravotního střediska, V Heřmanice (4. 1. 2007);Jaroslavě CHOMIČOVÉ, správní referentce, V Heřmanice (4. 1. 2007);Marii MATUROVÉ, mzdové účetní, V Heřmanice (4. 1. 2007).Ocenění z rukou genmjr. PhDr. L. Kuly přejímá:plk. JUDr. Oldřich Horna JUDr. Jaroslava Kubátová JUDr. Petr Veit, CSc.6 | české vězeňství

ubrika zprávyŘeditelé hodnotili rok 2006editelé organizačních jednotek Vězeňské služby ČR za účasti významných hostů na své celorepublikové poraděŘkonané ve dnech 7.–8. prosince 2006 v Zotavovně Přední Labská hodnotili plnění pracovních úkolů v roce 2006a základní úkoly na rok 2007. Nejvýznamnějším hostem byl ministr spravedlnosti České republiky JUDr. Jiří Pospíšil.Generální ředitel Vězeňské služby ČR genmjr. PhDr. Luděk Kulav úvodním vystoupení zhodnotil rok 2006 jako období stabilnía úspěšné. Za nejvýznamnější cíl označil vytvoření všech opatřenípotřebných k dosažení šedesátiprocentní zaměstnanosti vězněnýchosob do června 2007. Tento náročný cíl mohl být stanoven na základěreálných výsledků – v závěru roku 2006 procento zaměstnaných práceschopnýchvězňů dosáhlo poprvé za uplynulých 15 let hranice53 %.V prosinci 2006 vězeňská služba předložila vládě své stanoviskoke zprávě o návštěvě Výboru proti mučení a jinému krutému, nelidskémuči ponižujícímu zacházení nebo trestání Rady Evropy(CPT), jak informoval první náměstek generálního ředitele VS ČRplk. PhDr. Zdeněk Kreuzzieger. Dále poděkoval za spolupráci Českémuhelsinskému výboru a Probační a mediační službě ČR. Zmínilse o intenzivních přípravách aplikace zákona o služebním poměruv podmínkách vězeňské služby v období před nabytím jeho platnostiod 1. ledna 2007.Ekonomická náměstkyně generálního ředitele plk. Ing. RadoslavaHüttnerová zhodnotila čerpání rozpočtu za rok 2006 a upozornila řediteleorganizačních jednotek na úskalí rozpočtu připravovaného narok 2007.Na promyšleném vynakládání finančních prostředků úzce závisídalší rozvoj budování bezpečnostních systémů, řekl náměstek generálníhoředitele pro bezpečnost a výkon služby plk. Mgr. MilanVáclavek, přičemž konkretizoval zejména údaje o instalaci zařízení,které má zabránit nedovolené mobilní komunikaci ve vybraných věznicích,o preventivních opatřeních proti průniku drog do střeženýchobjektů a rekonstrukci betonových zdí kolem Vazební věznice Praha--Ruzyně a Věznice Plzeň.O správně nastavené komunikaci mezi dozorovými státními zástupcia jednotlivými věznicemi hovořila JUDr. Irena Zadražilováz Vrchního státního zastupitelství v Praze.Ředitel Probační a mediační služby ČR Mgr. Pavel Štern poděkovalpředstavitelům vězeňské služby za spolupráci, jejímž konkrétnímvýsledkem je nástroj na hodnocení rizik a potřeb SARPO,který považuje za reálný podklad pro možné zvýšení kompetencívězeňské služby při modifikaci výkonu trestu odnětí svobody, ježby mohla vést k legislativní změně opravňující vězeňskou službuk samostatnému zařazování odsouzených do jednotlivých typůvěznic.Podle zástupce Českého helsinského výboru JUDr. et Mgr. PavlaBílka, Ph.D., průběžně vzrůstá prestiž vězeňské služby v očích občanskéspolečnosti. Zmocněnec Českého helsinského výboru Mgr. MiroslavKrutina k tomu dodal, že zásluhu na dobrém image vězeňskéslužby má především její kvalitní Public Relations. Dále informovalředitele, že mezinárodní konsorcium sponzorů CEE TRUST (Trustpro občanskou společnost ve střední a východní Evropě) vypsalo narok 2007 grant, v jehož rámci by měly být vyváženy zkušenosti v oblastirozvoje demokracie do nových členských zemí EU. Podle něj sejiž v souvislosti s chystanou pomocí Bulharsku, Rumunsku a Tureckumluví o účasti Vězeňské služby ČR, která si získává svými výsledky renoména úrovni evropských i světových struktur.PaedDr. Lubomír BajcuraŘádění orkánu postihlo i vězniceOrkán, který v polovině ledna 2007 zasáhl Českou republiku, způsobil na majetku Vězeňské služby ČR škody ve výši více než 4,3 milionu korun.Vyřádil se především na střechách. Největší škodu přesahující jeden milion korun napáchal ve Věznici Horní Slavkov. Ve Věznici Stráž pod Ralskempoškodil střechu na budově nástupního oddělení a zdravotního střediska, ve Vazební věznici České Budějovice zase střechu tří ubytoven. Poškozenybyly také střechy Vazební věznice Praha-Ruzyně a Generálního ředitelství VS ČR. Škody hlásí i další vězeňská zařízení v severních, střednícha jihozápadních Čechách.(zr)české vězeňství | 7

zprávyInstitut vzdělávání VS ČR oslavil desáté výročíSTRÁŽ POD RALSKEM • Vzdělávání zaměstnanců vězeňské služby má bohatou historii, která sahá až do prvnípoloviny 19. století. V listopadu loňského roku se završila jeho další významná etapa. Institut vzděláváníVězeňské služby ČR ve Stráži pod Ralskem oslavil 10. výročí své činnosti.Slavnostní přivítání. Zleva hejtman Libereckého kraje Petr Skokan, I. náměstekGŘ VS plk. PhDr. Kreuzzieger, ředitel IV VS plk. JUDr. Horna,ředitel kabinetu GŘ VS plk. PhDr. Jůzl, Ph.D.Při této příležitosti se ve strážském institutu konal koncem listopadu2006 slavnostní seminář. Zúčastnili se ho generálmajorPhDr. Luděk Kula, I. náměstek generálního ředitele plk. PhDr. ZdeněkKreuzzieger, vrchní ředitel, zástupci odborů GŘ a někteří ředitelévěznic, pedagogičtí pracovníci institutu, delegace z Polska, Slovenskaa Bavorska, s nimiž vězeňská služba v oblasti vzdělávání již řadulet úspěšně spolupracuje, dále zástupci vysokých škol, kteří participujína zabezpečování vysokoškolského studia pro zaměstnance vězeňskéslužby, zástupci středních policejních škol a Institutu pro kriminologiia sociální prevenci. Pozvání přijali i hejtman Libereckéhokraje Petr Skokan a starostka města Bc. Věra Bradáčová.Hlavní referát přednesl dlouholetý ředitel Institutu vzdělávání VSČR plk. PhDr. Miloslav Jůzl, Ph.D. Zhodnotil uplynulé desetiletí, odskromných začátků až po dnešní stav institutu, který je právem považovánza moderní vzdělávací instituci. Poté byla domácím a externímpracovníkům předána vysoká resortní vyznamenání za zásluhyo rozvoj vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby ČR.V pracovní části semináře zazněly referáty týkající se spoluprácevězeňské služby s výzkumnými pracovišti a vysokými školami při výchověa vzdělávání kvalifikovaného vězeňského personálu.Pozitivním poznatkem závěrečné diskuse byla skutečnost, že většinadiskutujících se soustředila na budoucí úkoly, které si vyžádajízavedení nových metod, forem, ale i obsahu do stávající pedagogicképraxe.Večer se zaměstnanci institutu a hosté sešli u slavnostní večeře,kterou zahájil genmjr. PhDr. Luděk Kula slavnostním přípitkema přáním dalších úspěchů a pedagogického optimismu při zodpovědnépráci celého Institutu vzdělávání VS ČR.U příležitosti oslavy desátého výročí vydalo Generální ředitelstvíVS ČR jako přílohu časopisu České vězeňství pamětní almanach,který shrnuje vývoj tradic vzdělávání vězeňského personálu od roku1852 po současnost.PaedDr. Jana PaukertováNávštěva učitelů z Baku v Institutu vzdělávání ve Stráži pod Ralskem„Chtěli bychom vyjádřit vřelý dík představitelům VS ČR a organizátorům, kteří se postarali o to, aby naše studijní návštěvapokryla všechny aspekty, které projekt zahrnuje. Za nejdůležitější považujeme, že došlo k vzájemné výměně zkušeností.Obzvláště zajímavá byla pro nás návštěva v Institutu vzdělávání ve Stráži pod Ralskem, kde jsme na vlastní oči viděli výukuve výborných podmínkách a prodiskutovali různá témata spojená se vzděláváním personálu.“Pořadová přípravaTakto hodnotili účastníci studijní návštěvy z Baku (Ázerbájdžán)svůj pobyt v České republice. Cílem jejich návštěvy bylo seznámit ses organizací Institutu vzdělávání VS ČR, se systémem vzdělávání personáluVězeňské služby ČR a využívanými učebními metodami zejménav praktické oblasti.Osm učitelů v čele s ředitelem Centra vzdělávání Penitenciárníslužby Ázerbájdžánu Gabilem Aliyevem, dva ředitelé věznic a zástupceministerstva spravedlnosti doprovázeni třemi experty RadyEvropy a projektovým manažerem Rady Evropy Romanem Huňoustrávili ve Stráži pod Ralskem dva pracovní dny, 15. a 16. 11. 2006.Ředitel institutu plk. JUDr. Oldřich Horna se svým prvním zástupcempplk. Mgr. Bořivojem Malátem a vedoucím pedagogického oddělenímjr. Ing. Františkem Vlachem připravili pro kolegy z Bakuzajímavý program a podařilo se jim vytvořit přátelskou atmosféru,kterou návštěvníci velmi dobře vnímali.Hosté měli možnost pohovořit si také s našimi odborníky. NapříkladGabil Aliyev, který se zabývá mimo jiné výzkumem na poli drog,se setkal s PhDr. Janem Sochůrkem Ph.D. Oba specialisté si vyměnilizákladní informace a dohodli se na další spolupráci. Ázerbájdžánštíučitelé se zúčastnili i některých vyučovacích hodin. Viděli střelbya využití střeleckého trenažéru, pořadová cvičení, nácvik základů sebeobranya modelové situace.Velmi pochvalně se vyjadřovali o odbornosti a profesionalitěnašich učitelů a o podmínkách, ve kterých naši učitelé pracují.Zaujala je také propojenost teorie s praxí a dobrá spolupráces věznicemi, která je nutná pro efektivní vzdělávání vězeňskéhopersonálu.Mgr. Iva Prudlová8 | české vězeňství

otázka proPersonální změnyPlk. PaedDr. Bohuslav BurkiewiczPlk. Mgr. Jiří ŠrajberOtázka pronáměstka generálního ředitele Vězeňskéslužby ČR pro bezpečnost a výkon službyplk. Mgr. Milana VáclavkaPokrok, jak víme, se nedá zastavit. Bezpečnostnítechnologie vhodné pro oblast vězeňstvíprocházejí ve světě rychlým vývojem,stávají se sofistikovanějšími a účinnějšími.Pane náměstku, budou i do našich věznica vazebních věznic v nejbližší době zavedenynějaké technické novinky, a pokud ano, jaké?Na čem především záleží, aby se tak stalo?Plk. Mgr. Pavel OndrášekPlk. Mgr. Ladislav NovákNa Generálním ředitelství VS ČRPlk. PaedDr. Petr KadlecIng. Antonín LiberdaMgr. Karel JahodaPlk. PaedDr. Bohuslav Burkiewicz byl28. 12. 2006 po ukončení své mise expertaRady Evropy v Ázerbájdžánu vyjmut z činnézálohy, ustanoven do funkce 1. náměstkagenerálního ředitele Vězeňské službyČeské republiky a z této funkce odešel dne15. 1. 2007 po třiceti letech práce u Vězeňskéslužby ČR do důchodu.Novým ředitelem odboru personálního seod 1. 12. 2006 stal Ing. Antonín Liberda.Vystřídal JUDr. Jaroslavu Kubátovou, kterábyla zařazena do funkce jeho zástupkyně.Ředitelem odboru logistiky byl od13. 12. 2006 jmenován Mgr. Karel Jahoda,jeho zástupcem je Ing. VladimírSloup.Plk. Mgr. Pavel Ondrášek byl odvolánz funkce ředitele Věznice Všehrdy a s účinnostíod 28. 12. 2006 ustanoven do funkceředitele odboru vězeňské a justiční stráže,v níž nahradil plk. JUDr. Miloslava Mádleho,který dne 3. 1. 2007 odešel do důchodu.Ve věznicíchŘeditelem Věznice Všehrdy byl ustanovenplk. Mgr. Jiří Šrajber. Funkce se ujal28. 12. 2006.K témuž datu byl funkcí ředitele VězniceKynšperk pověřen plk. Mgr. LadislavNovák a funkcí ředitele Věznice Heřmaniceplk. PaedDr. Petr Kadlec, v níž nahradilplk.JUDr. Ladislava Mičku, kterýodešel do důchodu.V zásadě záleží na třech faktorech. Prvním je objem finančníchprostředků, které jsou každoročně ze státníhorozpočtu Vězeňské službě ČR přiděleny, resp. částka, kterámůže být z těchto peněz využita na investice. Bohužel musímkonstatovat, že v novodobé historii Vězeňské službyČR se vždy jednalo o menší objem finančních prostředků,než jaký by tato instituce potřebovala. Určitou „omluvou“této skutečnosti je, že je to jev, s nímž se potýkají vězeňskéslužby snad všech zemí světa.Druhým faktorem je konkrétní rozdělení investičníchprostředků uvnitř Vězeňské služby ČR. Zde hraje velkouroli to, jak a v jakém množství byly finanční prostředky investoványv minulosti, neboť při určitém několikaletémzanedbání některé oblasti (např. modernizace operačníhostřediska) vzrůstá potřeba finančních prostředků téměřgeometrickou řadou a tím se samozřejmě prostor pro investovánízmenšuje.Třetím faktorem je i otázka míry politické podpory záměrůvězeňské služby v oblasti bezpečnosti. Co tím mámna mysli? Například to, že teprve po útěku odsouzenýchČabrady a Roztočila z Věznice Plzeň bylo vládou rozhodnutovybavit některé věznice zařízením na detekování lidív převážených obalech či v materiálech, které pracuje naprincipu zjišťování tlukotu lidského srdce.Pokud jde o další technické novinky, které zavádímenebo zkoušíme, do některých našich věznic bylo v roce2006 instalováno zařízení na rušení komunikace prostřednictvímmobilních telefonů (další věznice jím budou vybavenyv letošním roce). Pokračujeme ve vybavování věznicrentgeny, detekčními rámy a modernějšími typy ručníchdetektorů kovů a v současné době zkoušíme křeslo na detekcitělních dutin. Odzkoušeli jsme již detektor na zjišťovánívýbušnin a drog. Ten však, na základě kontroverzníchvýsledků, zatím využívat nebudeme.Milan Václavekčeské vězeňství | 9

zprávyPozitivní mediální prezentacePLZEŇ • Při pozitivní mediální prezentaci práce vězeňské služby se jako vhodná forma osvědčuje pravidelnépořádání regionálních tiskových konferencí zaměřených na zmapování situace v místě konání a v konkrétnímregionu a na některá dílčí témata. Dobré zkušenosti z uplynulých dvou let potvrdila i regionální tisková konferencena téma zaměstnávání a vzdělávání vězněných osob, která se konala první prosincové pondělí roku 2006 v plzeňskévěznici.Tiskovou konferenci zahájil náměstek generálního ředitelepro bezpečnost a výkon služby plk. Mgr. Milan Václavek. Přehledo úrovni zaměstnávání v prvním regionu poskytl sdělovacím prostředkůmředitel Věznice Oráčov plk. Mgr. Pavel Třasák, který vykonávátaké funkci regionálního ředitele. Průměr zaměstnanosti ve věznicíchprvního regionu se pohybuje kolem 45 %. V Plzni bylo v roce2006 zaměstnáno 41 % práceschopných odsouzených a cílem vedenívěznice je dosáhnout v roce 2007 navýšení cca o 14 %.Ředitel plzeňské věznice plk. Bc. Pavel Šefl seznámil zástupce médiís reprofilací věznice, která jako jediná v republice zabezpečuje výkontrestu odsouzených mužů ve všech typech mimo doživotní trestya výkon vazby žen, mužů i mladistvých. Nejvíce odsouzených vykonávátrest v oddělení typu s ostrahou, počet odsouzených zařazenýchv typu se zvýšenou ostrahou byl výrazně snížen. K věznici patří takéobjekt Heřmanova Huť, kde jsou umístěni odsouzení v oddělení typus dohledem.Vzdělávání vězňů má v Plzni tradici již od vzniku věznice na Borech.Školské vzdělávací středisko se od roku 1983 orientuje na vzděláváníve stavebních a strojírenských oborech.V závěru regionální tiskové konference využili zástupci sdělovacíchprostředků také přítomnosti dalších ředitelů věznic,Ředitel plzeňské věznice plk. Bc. P. Šefl v „zajetí“ médiíplk. Mgr. Jiřího Bureše z Příbrami a plk.Václava Hrabáka z HorníhoSlavkova, kteří doplnili mediální obraz současné situacev prvním regionu.Jana Bartošová, dr. Lubomír BajcuraUmění komunikacePRAHA • Sebevědomé, ofenzivní, pravdivé, aktuální a přesvědčivé informaceo českém vězeňství jsou samozřejmou součástí komunikačnístrategie Vězeňské služby České republiky. Veřejnosti je prostřednictvímmédií poskytují tiskoví mluvčí instituce a jednotlivých organizačníchjednotek. Ti se na pravidelné celorepublikové poradě v poloviněprosince loňského roku v Praze, organizované oddělením vnějšíchvztahů, radili, komu, kdy a v jaké formě tyto informace předávat, abyvýsledek byl co nejúčinnější. To znamená, aby veřejnost měla ucele-nou a jasnou představu o tom, jakými pravidly se řídí činnost vězeňskéslužby, jak se v naší republice zachází s vězněnými osobami, jaképoměry panují v našich věznicích a vazebních věznicích, a aby nebylaovlivňována nepřesnými či zkreslenými zprávami o situaci ve vězeňství,které se čas od času v našich médiích objevují.Význam práce v oblasti vztahů s veřejností vyzdvihl i generální ředitelVězeňské služby ČR genmjr. PhDr. Luděk Kula a vrchní řediteljeho kabinetu plk. PhDr. Miloslav Jůzl, Ph.D., kteří se porady tiskovýchmluvčích osobně zúčastnili.Účastníci se dohodli na společnémpostupu při předáváníinformací vně i uvnitř vězeňskéslužby, který byl posléze zpracovándo metodického listuvrchního ředitele Kabinetu GŘ.Při praktickém cvičení si podvedením zkušených lektorů vyzkoušeli,jak správně reagovatna nečekané dotazy novinářů,jak psát tiskové zprávy a jak vylepšitwebové stránky jednotlivýchorganizačních jednotek.Soňa Haluzová přebírá putovní cenuPři závěrečném hodnocení bylo pochvalně konstatováno, že zpravodajsképříspěvky tiskových mluvčích do časopisu České vězeňstvívelmi dobře pokrývají vše, co se odehrává za zdmi našich vězeňskýchzařízení. Symbolická ocenění za výrazný přínos na tvorbě publicistickéa webové prezentace Vězeňské služby České republiky v období odkvětna do prosince 2006 převzali:PhDr. Soňa Haluzová z VV Brno, Mgr. Vlastimil Nohejl z V Heřmanicea Bc. Josef Witschel z V Valdice. Zvláštní cenu za významné zkvalitněníinternetové stránky VV Litoměřice získal mjr. Jaroslav Kindl.Mgr. Eva Montgomeryová10 | české vězeňství

zprávyGenerál Kula diskutoval s příslušníkyPRAHA • Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, byl hlavním tématem mimořádné porady vedoucíchoddělení výkonu vazby a trestu, vedoucích oddělení výkonu trestu a vedoucích oddělení vězeňské a justiční stráže všech organizačních jednotekVězeňské služby ČR, která se konala 18. ledna v Zotavovně Na Květnici. Se shromážděnými příslušníky diskutoval generální ředitel Vězeňské službyČeské republiky genmjr. PhDr. Luděk Kula a členové vedení generálního ředitelství. Cílem porady bylo sjednocení přístupů vedoucích pracovníkůorganizačních jednotek VS ČR při aplikaci nového zákona a podrobný výklad změn, které zákon přinesl.(LB)PoděkováníVážený pane generální řediteli,jménem účastníků projektu Gruntvig 2 z Norska, Řecka a Bulharska Vám děkuji za příležitost navštívit věznice Rýnovice, Světlá a Všehrdya rovněž i za to, že jste si pro nás našel čas a osobně se s námi 28. listopadu setkal Na Květnici. Pokroky, které Vězeňská služba Českérepubliky učinila v oblasti vzdělávání vězňů, na nás učinily hluboký dojem. Způsob, jakým řešíte vzdělávací potřeby vězňů, a struktura SOUsi vysloužily náš upřímný obdiv. Zjistili jsme, že doporučení Rady Evropy R (89) 12 o vzdělávání vězňů je v českých věznicích aplikovánov nejvyšší míře. Náš výzkumný tým sdílí názor, že český model je vynikajícím příkladem nejlepších praktik a jako takový by měl být v Evropěintenzivněji šířen. Vysoce oceňujeme českou pohostinnost a vážíme si, že nám bylo při cestách po Vaší krásné zemi umožněno poznat, jakýpokrok jste učinili. Chtěla bych také vyjádřit naši vděčnost organizátorovi naší návštěvy panu Martinu Váňovi a kolegům Soně Dvořákovéa Josefu Polcerovi za to, že se přičinili, aby se s námi jednalo jako se zvláštními hosty VS ČR.S úctouValentina Petrova, koordinátorka projektuDebata o novém služebním zákonuOLOMOUC • První náměstek GŘ plk. PhDr. Zdeněk Kreuzziegerpřijel 26. 1. 2007 do Vazební věznice Olomouc na mimořádnounávštěvu, aby se setkal s příslušníky a občanskými zaměstnancivazební věznice a prodiskutoval s nimi otázky týkající se aplikacezákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostníchsborů, a problematiky zákona č. 262/2006 Sb., kterým sevydává Zákoník práce.Ředitel vazební věznice plk. Mgr. Jiří Ruprecht ve svém vystoupeníshrnul uplynulý rok 2006, který byl nejen rokem pokračujícíchzměn, ale také rokem postupující stabilizace početního stavu personálu.Uvedl, že denně bylo potřeba nacházet taková řešení, abyse dařilo zabezpečovat náročné úkoly na úseku eskortní služby, neboťpo přechodu části dozorčí služby na oddělení vězeňské a justičnístráže bylo nutné plnit úkoly v úzké spolupráci s oddělením výkonuvazby a trestu. Přestože ke konci loňského roku došlo k určitému odlivupříslušníků právě z tohoto oddělení, dařilo se snižovat přesčasovoupráci na nejnižší únosnou mez. Vazební věznici Olomouc bylov uplynulém roce přiděleno deset místních jednotek justiční strážespádových soudů a státních zastupitelství. Systemizace počtu příslušníkůjustiční stráže se ustálila na 102 tabulkových místech, takženyní disponuje 234 příslušníky a 62 občanskými zaměstnanci, z nichž33 zaměstnanců je v přímém kontaktu s vězněnými osobami. JiříRuprecht se dále mj. zmínil o tom, že v roce 2006 byla dokončena investičníakce Sociální zázemí hřiště a že byla zahájena investiční akceNavýšení ubytovacích kapacit. V plánu je také rekonstrukce strážníhostanoviště č. 2, která by se měla uskutečnit v letošním roce. ZdeněkKreuzzieger při této příležitosti předal třem zaměstnancům Vazebnívěznice Olomouc resortní vyznamenání, která jim udělil na návrhředitele VV Olomouc generální ředitel VS ČR genmjr. PhDr. LuděkKula.Na závěr setkání se hovořilo především o problematice ustanovenízákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a některýchustanoveních nového Zákoníku práce. Účastníci zejména ocenili,že měli možnost otevřené diskuse s členem nejvyššího managementuVS ČR.Mgr. Martina Žbánkováčeské vězeňství | 11

zprávyPracovní návštěva slovenských kolegůSlavnostní hodnocení roku 2006VALDICE • Koncem roku 2006 se ve valdickém kulturním doměkonal služební aktiv zaměstnanců Věznice Valdice. Letos měl slavnostníráz, neboť se konal na prahu oslav 150. výročí založení věznice.Její ředitel plk. JUDr. Karel Kocourek zhodnotil minulý kalendářnírok a nastínil úkoly pro nejbližší období. Následovalaprezentace věznice a vyhodnocení plánu personálního a sociálníhorozvoje včetně čerpání prostředků z FKSP.Součástí služebního aktivu bylo předávání resortních vyznamenání,pamětních listů a peněžitých darů vybraným zaměstnancům.Slavnostní akt se stal symbolickou tečkou za končícím rokem a zároveňi prvním významnějším připomenutím jubilea jedné z našichnejstarších věznic.Mgr. John RomanZleva plk. Mgr. Kulíšek, plk. Mgr. Bureš, PaedDr. Čavarová, Ph.D.,plk. Mgr. HospodkaPŘÍBRAM • Ředitel odboru výkonu vazby a výkonu trestu Sboru vězeňskéa justiční stráže Slovenské republiky plk. Mgr. Peter Kulíšeka jeho kolegyně plk. PaedDr. Čavarová, Ph.D., v doprovodu řediteleodboru výkonu vazby a trestu GŘ VS ČR plk. Mgr. Milana Hospodkya PhDr. Evy Biedermannové zavítali koncem listopadu 2006 do VěznicePříbram na pracovní návštěvu. Jejím cílem bylo porovnat zkušenostiz oblasti diferencovaného zacházení s jednotlivými skupinamiodsouzených, zejména činnost specializovaného oddělenívýkonu trestu určeného pro odsouzené s poruchou osobnosti a chovánízpůsobenou zneužíváním psychotropních látek.Mgr. Radek Šnyps, speciální pedagog OVTPlk. JUDr. Kocourek předává ocenění zaměstnancům vězniceNové specializované odděleníSTRÁŽ POD RALSKEM • Za přítomnosti 1. náměstka generálního ředitele Vězeňskéslužby ČR plk. PhDr. Zdeňka Kreuzziegera a ředitele odboru výkonu vazbya trestu GŘ VS ČR plk. Mgr. Milana Hospodky bylo 2. ledna 2007 ve Věznici Strážpod Ralskem slavnostně otevřeno specializované oddělení pro čtyřicet odsouzenýchs mentální retardací, kteří vykonávají trest odnětí svobody v dozoru. Bylo vybudovánoza využití vlastních sil a finančních prostředků v rámci činnosti oddělenílogistiky v prostorách, které donedávna sloužily pro výkon trestu odsouzenýchv ostraze. Po prohlídce oddělení byla uspořádána krátká tisková konference.Jaroslava PechkováSlavnostního přestřižení pásky se ujal 1. NGŘ VS ČR Z. Kreuzzieger a ředitel strážskévěznice František Vach (vpravo)12 | české vězeňství

zprávyVězeňská korespondenceČESKÉ BUDĚJOVICE • Koncem loňského roku byla podepsánasmlouva mezi Dobrovolnickým centrem při Diecézní charitě ČeskéBudějovice a Vazební věznicí České Budějovice k programu Vězeňskákorespondence, která legislativně podepřela několikaleté společnéúsilí obou institucí. Smyslem tohoto projektu je doprovázenívězně náročným obdobím jeho života a motivování k aktivní prácina sobě samém. Dopisovatelé (povětšinou studenti nebo již absolventioboru Sociální a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeskéuniverzity, kteří ve svém studijním programu absolvovali i penologii)píší těm zájemcům z řad vězňů, kteří mají jen sporadickou(nebo vůbec žádnou) sociální vazbu se svobodným světem. Důležitousoučástí jejich přípravy na tuto náročnou dobrovolnickou činnostje každoroční setkávání s psychologem a sociální pracovnicívazební věznice. Konkrétní problémy jsou pak řešeny již na základědobrých osobních kontaktů.Výroční konference CIP EQUALPRAHA • Výroční konference Iniciativy společenství EQUAL (CIPEQUAL), která je součástí čtyř iniciativ společenství spolufinancovanýchz Evropského sociálního fondu a jedním z nástrojů na dosaženícílů evropské strategie zaměstnanosti, se konala 24. listopaduv Praze. Pořádalo ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR jako řídicíorgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL.PhDr. Jaroslav HálaO problematice dětí vězněných rodičůCílem společnosti EQUAL je vyvinout a prosadit na celém územíEvropské unie prostředky na podporu příslušníků znevýhodněnýchskupin občanů, kteří se střetávají s diskriminací či nerovnýmzacházením při hledání zaměstnání. Projekty CIP EQUAL se oprotijiným liší v tom, že nejsou realizovány jedním subjektem, ale společněv rámci tzv. rozvojového partnerství. K takovým projektům patříi „Šance“, jíž spolupartnerem je Vězeňská služba ČR, která byla nakonferenci jako účastník přizvána.Vrchní ředitelka pro oblast Evropské unie a mezinárodních vztahůMPSV Blanka Elfmarková a zástupce Evropské komise Pavel Pinkavase zmínil mj. i o alokaci určené pro ČR v celkové výši 43 973 880 EUR(asi 1, 36 mld. Kč) a jejím čerpání. Zhodnotili současný stav projektůa prognózu budoucnosti, kdy bude moci ČR v období od r. 2007 dor. 2013 vyčerpat z ESF přibližně 3,7 mld. EUR.Paralelně k hlavnímu programu, probíhaly v předsálí prezentacevybraných projektů.Mgr. Iva Vojtková, OVVaTC. Vogg (druhá zprava) s ředitelkou věznice K. Meclovou (uprostřed)a pracovníky GŘ VS ČR při své návštěvě ve Světlé nad Sázavou.Vedoucí programů Evropského výboru pro děti vězněných rodičů(EUROCHIPS) Claudia Vogg navštívila začátkem ledna Českou republiku.Kontaktovala Český helsinský výbor, který o tuto problematikuprojevil zájem, a protože pomoc dětem se neobejde bez spolupráces vězeňskou službou a s věznicemi, setkala se i s pracovníky Generálníhoředitelství Vězeňské služby ČR a zavítala i do Věznice Světlánad Sázavou, kde byla přijata její ředitelkou plk. Mgr. Kamilou Meclovou.Paní C. Vogg byla s návštěvou v České republice velmi spokojena,obdivovala úroveň českého vězeňství a navázala řadu kontaktů. Zestrany vězeňské služby byla ujištěna o možnosti další spolupráce.EUROCHIPS sdružuje organizace zabývající se problémy dětívězněných rodičů v členských státech Evropské unie. Jeho snahouje vytvořit evropské fórum pro výměnu pozitivních zkušeností, kterédětem pomohou v obtížné situaci, šířit osvětu a vzdělávat profesionályi dobrovolníky.JUDr. Marie WidemannováSetkání poradního sboruOSTRAVA • Nové pojetí Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku2015 představil koncem loňského roku členům poradního sboru řediteleVazební věznice Ostrava 1. zástupce ředitele pplk. Mgr. AloisPařízek. V této souvislosti přítomné požádal o předložení návrhů,které by pružně reagovaly na úkoly vyplývající z této koncepce, a topředevším v oblasti zaměstnávání vězněných osob, rozvoje aktivita programů zacházení zejména se specifickými skupinami vězňů,např. drogově závislými či alkoholiky. Dále informoval o některýchmimořádných událostech ve VS ČR a o návštěvě Evropského výborupro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházenínebo trestání (CPT) v ostravské vazební věznici.Speciální pedagog Mgr. Rostislav Brož seznámil členy sboru s činnostíporadny drogové prevence a sociální pracovnice Věra Stančováreferovala o spolupráci Vazební věznice Ostrava s nevládnímineziskovými organizacemi.Marie Bílkováčeské vězeňství | 13

medailonekS čistým štítem a se vztyčenou hlavouŽivot má ve zvyku nás čas od času stavět nakřižovatku a nutit rozhodovat se, kudy jít dál.Bývají to těžká rozhodnutí. Na jedné z takovýchživotních křižovatek stál koncem loňského rokui plk. JUDr. Miloslav Mádle, ředitel odboru vězeňskéa justiční stráže Generálního ředitelstvíVězeňské služby ČR. Po třiatřiceti letech službysi nakonec zvolil cestu do důchodu, užívat si,jak napsal kolegům v dopise na rozloučenou,sladkého nicnedělání.Když jsem s ním těsně před jeho odchodemhovořila, bylo vidět, že odchází s těžkým srdcem.Vzpomínal na dobu, kdy začínal ve valdickévěznici ve funkci rotného jako strážný.Nebyla to práce, u které chtěl zůstat až do důchodu,a tak aby získal lepší postavení, muselsi především doplnit vzdělání. I tenkrát vlastněstál na křižovatce. Nejprve při zaměstnání vystudovalstřední školu, potom strávil čtyři rokyna vysoké v Praze. A vyplatilo se mu to. Postupně,jak splňoval požadované vzdělání, přešel– stále ještě ve Valdicích – z věže na pozicibranaře, potom operátora a zástupce velitelesměny. V Praze, kde už po vysoké škole zůstal,nastoupil u vězeňské služby jako řadový pracovníkna odbor ochrany a obrany, kde měl na starostistrážní službu a vnější střežená pracoviště.Po změně režimu v roce 1989 ho tehdejší náčelníkSboru nápravné výchovy poslal do Vazebnívěznice Praha-Pankrác, aby tam pomáhal budovatvýkon vazby. Asi po půl roce byl povolánzpět na odbor ochrany a obrany jako zástupcenáčelníka. Po třech měsících, přesně 27. srpna1990, ho čekal další postup. „Byl jsem tenkrátv lázních na léčení. Nebyl jsem tam ani tři dny,když se ozval telefon. Okamžitě se vrať do práce,nařídil mi náčelník. Nastupuješ na funkci náčelníkaodboru ochrany a obrany. Tak jsem sevrátil a tu funkci dělám dodnes, celých šestnácta půl roku,“ řekl mi plukovník Mádle.Byl to přísný šéf. „Musel jsem být tvrdý, jinakbych v té funkci nevydržel. Od roku 1995 jsemměl pod sebou celou dozorčí službu, to bylo asišest a půl tisíc příslušníků.Když jsem na to místo nastupoval,říkal jsem si, žeto tam musím alespoň rokvydržet, aby o mně neřekli,že jsem neschopný,že jsem to neustál.“ MiloslavMádle se při vzpomíncelehce usmál a pakještě dodal: „Ale nikdy nikdoza celých těch šestnáctlet, co jsem jezdil po věznicíchna kontroly, o mněnemůže říct, že jsem zvýšilhlas na strážného. Tojsem nikdy nedělal, protožez vlastní zkušenostivím, co to je stát na věži.Když jsem chtěl mít naúseku pořádek, řešil jsemto s vedoucími pracovníky,kteří za řízení úseku odpovídají.Vím, že se mě někteří obávali. Pozor, přijedeMádle, ten nám zavaří, říkali, ale věřím, žeti, kdo mě poznali, věděli, co ode mne mohouočekávat. Nikdy jsem nebyl zákeřný a lstivý, alevždy přímočarý a dokázal jsem se postavit zalidi pod sebou, protože jsem věděl, že bez nich,bez jejich poctivé práce, bych nikdy v tak vysokéfunkci neobstál.“Byl to šéf v tom nejlepším slova smyslu.Moudrý, lidský, spravedlivý. Svou práci měl ráda dělal ji s obrovským zápalem a nasazením.Žil pro ni. Přesto, nebo právě proto, i on muselprojít těžkou zkouškou, když byl osočen z protiprávníhojednání a těmto pomluvám musel čelitdokonce u soudu. Kauza „Mádle“ trvala celýchšest let. Dva roky a tři měsíce byl mimo službu.V té době také bohužel zjistil, jak mi s trpkostív hlase řekl, že nemá tolik přátel, jak si myslel.Přesto Miloslav Mádle na vězeňskou službunezanevřel. Poté, co ho Luděk Kula jen tři dnypo svém nástupu do funkce generálního ředitelepovolal znovu do služby, vrátil se plukovníkMádle na své místo ředitele odboru vězeňskéa justiční stráže. „Velmi si za to Luďka Kuly vážím,“svěřil se mi v rozhovoru, „a doufám, že semi za ty dva roky, co jsem zpátky, povedlo vrátitvězeňskou stráž tam, kde byla předtím, nežjsem odešel. Nástupem generálního řediteleKuly nastala nová éra vězeňství a bezpečnost jezase prioritou. Úroveň vězeňské stráže je znovuna výši a věřím, že i já jsem svým dílem přispělk tomu, že její laťka je dnes hodně vysoko. Můjnástupce to nebude mít jednoduché, ale jsempřesvědčen, že nedopustí, aby odbor vězeňskéa justiční stráže ztratil prestiž, jakou nyní má.“Čas se nachýlil. Pan ředitel odešel od svéhopsacího stolu, svou práci si však odnáší s sebouv srdci. Odešel s čistým štítem a s hlavou vztyčenoua s vědomím, že pro vězeňskou službuvykonal mnoho dobrého.Mgr. Eva MontgomeryováOsobnost regionuHEŘMANICE • Diváci České televize mohli koncem loňského rokunavštívit prostřednictvím svých obrazovek heřmanickou věznici.V podvečerních regionálních zprávách byl uveden medailon vychovatelespecializovaného oddělení Václava Curyla, kterého si redaktorostravského studia vybral pro jeho aktivity na poli paní Hudby. KolegaCurylo pochází z muzikantské rodiny a je absolventem ostravské konzervatoře.Ve věznici působí již více než deset let a vede zde pěveckýsbor a jednu ze tří hudebních kapel – Country Beat. Kromě toho jejedním ze sólových zpěváků (tenor) Pěveckého sdružení moravskýchučitelů. O práci Václava Curyla se pochvalně vyjádřil ředitel VězniceHeřmanice plk. JUDr. Ladislav Mička a také tři odsouzení – členovépěveckého sboru.Mgr. Vlastimil NohejlVychovatel Václav Curylo při natáčení, které se uskutečnilo v hudební zkušebněVěznice Heřmanice14 | české vězeňství

péče o zaměstnanceProfesionálZdravotní zabezpečenípříslušníka VS ČROSTROV • Notnou dávku profesní pohotovostiprojevil dne 5. ledna 2007 příslušníkVěznice Ostrov pprap. František Doboš,vrchní asistent OVaJS pro eskortníslužbu. Během provádění pěší eskorty navnější pracoviště si povšiml, že na příjezdovécestě do věznice zastavilo vozidloPolicie ČR, z něhož velmi rychlevystoupila posádka a fyzicky začala zajišťovatzadní dveře automobilu proti otevření.Pprap. Doboš správně usoudil, že jesvědkem vznikající mimořádné události.Okamžitě vrátil převáděné vězně zpět doobjektu věznice, neprodleně informovaloperační středisko o situaci a rozběhl sek vozidlu. Tam zjistil, že v policejním voze,jehož zadní dveře byly zevnitř vykopnutya interiér byl značně poničen, je spoutanýmuž, který se očividně při převážení dovýkonu vazby pokusil o útěk. Pprap. Dobošna žádost policistů o pomoc překonalv té době již pasivní odpor eskortovaného,vyprostil ho ze zaklínění mezi přednímisedadly vozu a vytáhl ho přes místo spolujezdceven z vozu. Potom zadrženéhoodvedl s dalším z příslušníků věznice,kteří byli pohotově na místo vysláni operátoremnprap. Herzogem, až do budovyvýkonu vazby.Jeho rozhodnost a profesionální způsobzákroku byly ukázkou kvalitní profesní připravenostičlena eskortní směny a příklademi pro další zaměstnance věznice.Pprap. Bc. Petr Šopejstal,vrchní asistent,npor. Marek Oravský, komisařVážný zájem vězeňské služby o zdravotní stavsvých zaměstnanců poznal každý příslušník VSČR již při přijímacím řízení. Široce pojaté zjišťovacívyšetření možná některým odkrylo dosudskryté změny zdraví, nebo dokonce jeho narušení.Těm, kteří byli přijati, byl zjištěný zdravotnístav uznán jako vyhovující pro podmínky a nárokyvýkonu služby. Dál již musí o udržení stávajícíhozdravotního stavu, či dokonce o jehovylepšení každý pečovat především sám. Důležitéje dodržovat správnou životosprávu bezkouření a požívání alkoholu, udržovat si odpovídajícíhmotnost a fyzickou zdatnost, kteroubude každý potřebovat nejen pro dobrouzdravotní kondici, ale i pro fyzické prověrky tělesnézdatnosti. V této snaze bude příslušníkůmvězeňské služby nápomocen především jejichošetřující praktický lékař.Lékaři vězeňské služby sledují zdravotnístav příslušníků především proto, aby mohlivčas rozpoznat situaci, kdy nároky a podmínkyvýkonu služby by byly neúměrné jejichfyzickým schopnostem. Poskytují závodnípreventivní péči formou preventivníchprohlídek, nařízeným nebo doporučenýmočkováním proti infekčním nemocem, zdravotnímiinformacemi, odbornou pomocí přiúrazu nebo náhle vzniklé nemoci v průběhuslužby. V takové situaci jsou oprávněni vystaviti potvrzení o pracovní neschopnosti,avšak k další péči pacienta obvykle předajíjeho ošetřujícímu lékaři.Příslušníkům mohou poskytnout i některékrátkodobé úlevy ze služby, pokud to bude dočasnějejich zdravotní stav vyžadovat. Složitějšía déletrvající potřebu úlev, či dokonce změnuzdravotní klasifikace posuzuje Oblastní lékařskákomise OZS GŘ.Práva příslušníků vězeňské služby týkající sevýběru ošetřujícího lékaře, zdravotní pojišťovny,poskytování léků atp. nejsou nástupem do služebníhopoměru nijak dotčena. Rovněž jsouzachovány i povinnosti jednotlivců k příslušnézdravotní pojišťovně jako například ohlašovánídůležitých změn, které pojišťovna vyžaduje.Nový zákon o služebním poměru č. 361/2003v § 92 dává příslušníkům VS navíc právo na zajištěníochrany zdraví při výkonu služby. V částivymezující jejich povinnosti pak z téhož důvoduukládá povinnost hlásit svým vedoucímzávady a nedostatky, které by mohly nepříznivěohrozit zdraví, povinnost zúčastnit se školenío ochraně zdraví, preventivních prohlídek, nařízenéhoočkování, ale také používat ochrannépomůcky všude tam, kde by mohlo dojít k ohroženízdraví nebo infekční nákaze.Na pokyn svého nadřízeného je každý vevlastním zájmu povinen podrobit se lékařskékontrole zdravotní způsobilosti k výkonuslužby. Před přeřazením do jiné funkce, vyslánímdo škol atd. je opět u každého posuzovánjeho zdravotní stav.Za určitých podmínek mají příslušníci VSnárok na ozdravný pobyt v rekreačním neborehabilitačním zařízení vězeňské služby, a tozdarma a bez ztráty dovolené.Důležité je nezapomínat, že zřizovatelema provozovatelem zdravotní péče je ředitel příslušnévěznice. Lékaři vězeňské služby jsou prosvého ředitele pouze odbornými garanty kvalityposkytované závodní preventivní péče. Péčeo zdravotní stav je tedy i projevem služebníkázně příslušníků.MUDr. Jiří Jelínek,oddělení lékařské posudkové péče odboru ZSGŘ VS ČRPéče o zdraví se vyplácíVALDICE • Středisko léčebně-preventivní rehabilitace (SLPR) je ve valdickévěznici v provozu již od roku 1983. Ve spolupráci s odbornými lékaři umožňujezaměstnancům věznice i ambulantní léčbu.Úvazkový lékař a tři fyzioterapeutky poskytujíkvalitní a kvalifikovanou zdravotní péči všemklientům při akutně a chronicky vzniklých onemocněníchpohybového aparátu, při doléčovánínásledků úrazů, pooperačních stavů pohybovéhoaparátu a léčení po neurologických,neurochirurgických a ortopedických onemocněních.Klienti používají moderně zařízenou tělocvičnu,kde např. podle videokazet cvičí speciálnísestavy na vertebrogenní potíže, na rotopedua posilovacím stroji rozcvičují poúrazovéstavy, vše samozřejmě pod odborným dohledem.Vybavení elektroléčby laserem, ultrazvukem,magnetem a dalšími elektroléčebnými přístrojiumožňuje léčit široké spektrum nemocí.Na konci roku 2005 proběhla kompletnírekonstrukce dvou místností vodoléčby, došloi k výměně nefunkčních van za tři nové– celotělové hydromasážní vířivé vany. Kezkvalitnění zdravotní péče přispívají i dalšíléčebné procedury: parafinové zábaly, klasické,reflexní a podvodní masáže, horskéslunce, sauna sloužící k ozdravné a relaxačnípéči.K dalšímu zpříjemnění pobytu ve Valdicíchslouží místní posilovna, aquacentrum v nedalekémJičíně a možnost využití místních cyklotrask výletům do Českého ráje.Přestože je středisko součástí věznice,stalo se díky příjemnému prostředí, obětavémupersonálu a modernímu přístrojovémuvybavení místem, kam se klienti rádivracejí.Ivana Okrouhlická, fyzioterapeutkačeské vězeňství | 15

odborná tematikaZÁKLADNÍ ASPEKTYHODNOCENÍ2. ČÁSTODSOUZENÝCHJindřich HůrkaKOHO A CO HODNOTITV návaznosti na první část článku Základníaspekty hodnocení odsouzených (České vězeňstvíč. 6/2006), která pojednávala předevšímo smyslu samotného hodnocení rizik a potřebpachatelů (Proč hodnotit), se nyní pokusímezodpovědět další otázku, která se zaměřuje naobjekt a předmět hodnocení: Koho a co hodnotit?Její zodpovězení umožní lepší pochopenífilozofie hodnotícího nástroje SARPO 1a celkové nasměrování samotného hodnotícíhoprocesu, přestože jsme si vědomi toho, ženásledující text není lehko stravitelný.ÚvodMichal PetrasNástroj souhrnné analýzy rizik a potřebSARPO 1 byl pro účely pilotního průzkumuvytvořen primárně pro hodnocení při projednávánípodmíněného propuštění (VS ČR)a v rámci činnosti parole (PMS ČR). V dlouhodobémzáměru jde o vytvoření takového nástroje,který bude schopen posoudit jednotlivékategorie osob v různých fázích hodnotícíhoprocesu. Struktura nástroje počítá s modifikacemi,jež budou vytvořeny na míru specifickýmpotřebám hodnocení. To do jisté míry odrážítéž skutečnost, že jednotlivé aspekty hodnocenípro účely trestní justice jsou natolik vzájemněspjaté, že je nelze vykonávat diametrálně odlišnoufilozofií ani mechanismem. Svým zaměřenímbude tento nástroj plně k dispozici účelůmtrestní justice obecně – pro jeho efektivní využitía zejména pro práci s výsledky hodnoceníje postupné nastavení celého systému, součinnostvězeňské služby a probační a mediačníslužby a spolupráce se soudy samozřejmě klíčové.To už ale předbíháme. Je třeba se na tutooblast podívat více z nadhledu bez úmornéhozabřednutí do časově-technicko-organizačně-legislativně-právně-personálníomáčky.Pojďme zpět k pachateli, k odsouzené osobě,která přichází do výkonu trestu – zde celý proceshodnocení začíná.1. Koho hodnotitOpravdu je tomu tak? Nezačíná tento procesjiž dříve? Samozřejmě že ano, vždyť to, žeosoba přichází do výkonu trestu, je výsledkemprvotního vyhodnocení soudu, do jakého typuvěznice je zařazena a do kterého konkrétníhozařízení umístěna. Dříve nebo později jistě dojdeke sblížení našeho systému s modernímizápadními systémy, kde o umístění do typuvěznice nerozhoduje primárně pouze soud,nýbrž na tomto procesu se podílí i vězeňskáslužba. Zejména už zde je kromě nějakého zařazovacíhoalgoritmu možné zapojit metoduhodnocení rizik a potřeb. Např. v Anglii a Walesuje toto prvotní hodnocení učiněno probačníslužbou ještě před vynesením rozsudku(soudce si toto hodnocení vyžádá s poskytnutímadekvátního času na jeho vypracování). Vězeňskáslužba na toto hodnocení poté dál navazujev práci s odsouzenou osobou a výzkumnéa manažerské týmy řeší, jak celý proces mezitěmito institucemi, respektive mezi hodnoceními,vhodně elektronicky propojit. Vzhledemk porodním bolestem našeho vězeňského informačníhosystému v mnohem menší zemisi přemýšlivý čtenář dokáže představit, jak náročnýje to na ostrovech úkol. Nepochybujemeovšem o tom, že jednou čeká i nás!Každopádně, i nyní bez hodnotícího nástroje,se v praxi zaměřujeme na hodnoceníodsouzené osoby při nástupu do výkonu trestu,v jeho průběhu, pro orgány činné v trestním řízenía eventuálně před ukončením výkonutrestu. Nevýhody současného přístupu byly naznačenyv již zmíněném článku Proč hodnotit?;určitá roztříštěnost, nejednotnost a nejednoznačnostcelého hodnotícího procesu nevedespolu s převládajícím subjektivním přístupemk hodnocení k vytvoření věrohodnějšího profiluosoby, mnohdy ke zjištění skutečných problémůa k pravděpodobnosti možného selhánív budoucnosti. Východiskem je snaha posunoutlaťku výše pomocí „objektivního“ a jasněstrukturovaného nástroje, jehož používání přinesekvalitně podložený a dostatečně obhajitelnývýsledek vyhodnocení potenciálníchrizik, aktuálních potřeb a míry motivace odsouzenéosoby. „Dobré hodnocení je spatřovánojako výchozí bod pro další směřování odsouzenéhoa zacházení s ním, přičemž je třebaho realizovat včasně a rychle.“ (The Further Developmentof OASys, Prison Service Journal č.167, září 2006)Již poněkolikáté opakovaně konstatujeme,že žádné hodnocení nemůže být absolutní, dokonalé,postihující všechny stránky osobnostiči problémy – zkrátka že „mašinu“ z filmu Jáchyme,hoď ho do stroje nepotřebujeme a ani senesnažíme sestrojit. Ambicí je mít k dispozicinástroj, jenž nám ve vězeňské službě pomůžezhodnotit odsouzeného tak, abychom se potommohli více soustředit a zaměřit na hledání cestk nápravě u těch odsouzených, kteří naši odbornoupéči v rámci výkonu nepodmíněnéhotrestu odnětí svobody potřebují a v neposlednířadě o ni alespoň částečně stojí. To znamenáv tom velkém počtu odsouzených dobře a kvalifikovanědiferencovat; těm, kteří mají krátkétresty (do cca čtyř měsíců), jsou odsouzeni zabagatelní trestnou činnost, jejichž potřeby jsounízké a nejsou nositeli vysokého rizika potenciálníhozpůsobení újmy či opakovanéhotrestního jednání, nelze z hlediska organizačnícha personálních možností, kapacity, časuani odborného zájmu věnovat příliš prostoru.Ten potom totiž chybí v poskytování péče odsouzenýms delšími (cca 2–5 let) a s dlouhými16 | české vězeňství

odborná tematika(nad 5 let) tresty, za závažnou trestnou činnost(násilí, sexuální podtext, dealerství drog), kteříjsou nositeli vysokého rizika způsobení novéújmy či recidivního chování. Je omylem si myslet,že zjednodušeně „všichni odsouzení mohoudostat v systému všechno“. Jáchymův strojby to nepochybně „zvládl“, ale v realitě takovouvězeňskou službu neufinancuje žádný stát. Vyžadovánítakového přístupu nutně končí v přetěžování,či dokonce v mrhání ohraničených silstátního aparátu a v pouhém alibismu. Ten jeschopen představovat zdánlivě funkční systém,ovšem v konečném důsledku bez skutečnéhořešení vedoucí ke snížení kriminality a vězeňsképopulace na území republiky. A to si nakonecnikdo ze zainteresovaných jistě nepřeje;přesto příčinné souvislosti a odborný pohledmohou unikat. Proto je tak podstatné vhodněklasifikovat a diferencovat odsouzené osoby; tosouvisí s volbou koho hodnotit a samozřejměkomu následně věnovat odbornou péči. Připomenemeopět, že v širším kontextu se nastavenítýká celé trestní justice.V průběhu výkonu trestu se objevují tři hlavníokamžiky, které postihují celý proces diagnostikovánía odpovídají posloupnosti průběhu výkonutrestu. Tento fakt zohledňuje i strukturahodnotícího nástroje SARPO 1. Představme si,že nástroj je již používán od samotného začátkuvýkonu trestu – ostatně tak, jak je to i předběžněplánováno po ukončení pilotního průzkumu,jeho vyhodnocení, modifikaci a implementacinástroje do hodnotícího procesu, začínajícív současnosti zpracováním komplexní zprávyo odsouzeném.2. Co hodnotitA) Analýza – hodnocení minulostiAnalytická činnost nástroje je předevšímzaměřena na analýzu minulosti. Ve výkonutrestu tento okamžik postihuje nástup odsouzenéosoby do věznice, kdy je nutné provést jejívyhodnocení a rozhodnout o odpovídajícímumístění. V této fázi využíváme informace vyplývajícípřevážně z charakteristiky trestné činnosti.Jedná se o data z trestní minulosti, o způsobenéújmě, specifičnosti této újmy a jejímrozsahu a dále z toho vyplývajících rizik potenciálníújmy.S délkou trestu a se soudním rozhodnutímo budoucím umístění do věznice jsou to v podstatěty základní údaje, které se podílejí na rozhodnutío aktuálním umístění do typu věznice,na který bude navazovat návrh podoby programuzacházení. Ten již pracuje s první identifikacírizik nebo spíše jejich základním rozřazenímdo tematických oblastí dynamickýchfaktorů. Projevy postojů a motivací osoby jsouv tomto okamžiku výchozími body, které budousloužit pro pozdější srovnávání jejich vývoje,detailněji se však neanalyzují.Jedná se o počáteční stav, který bude v dalšífázi hodnocení sloužit jako základ pro orientačníidentifikaci rizik a potřeb pachatele,s návrhem na příslušný program zacházení.Konkrétní podoba zacházení tímto zahrnujei požadavky na podmínky nutné pro vlastnírealizaci navrhovaného programu. Modifikovanástruktura nástroje zde samozřejmě odpovídáčasové poptávce; to znamená, že strukturamůže být zjednodušena s ohledem na nutnostvyhodnocení do zákonem stanoveného data.Lze si teoreticky představit i jakási diagnostickácentra, kde budou odsouzení speciálními týmynejprve vyhodnoceni, a teprve poté umístěnido příslušné věznice, kde mohou být zařazenido adekvátních programů. Ostatně takový modelvětšinou v západních zemích funguje.B) Diagnóza – hodnocení současnostiDalší fází je diagnostika, která se zabývá aktuálnímstavem odsouzené osoby nacházejícíse ve výkonu trestu. Základem pro tuto fázi jesystémová a soustavná práce s identifikovanýmiriziky a především s motivací osoby, kteráse podílí na řešení svých problematických stránek.Toto období je základem pro monitorovánívývoje snižování rizik, vyhodnocování realizovanýchkroků, jakož i zhodnocení úrovněaktuálního chování a jednání (včetně dodržovánírežimu zacházení) a úspěšnosti participacehodnocené osoby na resocializačnímplánu.Sebereflexe pachatele, vůle po pozitivnízměně, spolupráce se státním a nestátnímsektorem, popř. dalšími organizacemi a subjektycivilního světa se stávají základními kritériiv posuzování úspěšnosti plnění programuzacházení. Součástí je především komplexnízhodnocení individuálních schopností danéosoby, možností daného zařízení a dosaženýchvýsledků v dosavadním průběhu. Výrazněse zde odráží hodnocení úspěšnosti v závislostina časové investici. Jsou prostě určitá rizika, jejichžřešení si vyžaduje více času anebo jsou limitovánacharakteristikou izolačního prostředívěznice. Nástroj tyto nuance dokáže podchytit.Je nezbytné vnímat tyto aspekty, jak v počátečnífázi analýzy rizik a potřeb, tak v celémprůběhu hodnocení se stálým zřetelem naochranu zájmů společnosti. Proto je v zájmuochrany společnosti věnovat větší pozornostna návaznost snahy o zmírňování rizik a naplňováníkriminogeních potřeb pachatele v průběhui po výkonu trestu odnětí svobody. Strukturanástroje umožňuje a vyžaduje kontinuálníplánování programu zacházení, přestože samotnárealizace někdy nebude v možnostechdané věznice. Jde o výběr dvou či tří priorit, nakteré je možné se v daných podmínkách zaměřit.Dynamické faktory v této fázi zaujímají klíčovouroli – jsou identifikovány ty nejrizikovější,popsány okolnosti a dávány do souvislostis hodnocenou osobou a její trestnou činností.Riziko jako takové nemusí odrážet přímouvazbu na trestnou činnost. U jednoho člověkamůže být absence práce a bydlení vážným důvodemjeho kriminálního jednání, u druhéhopouze doprovodným jevem celkového životníhostylu, neschopnosti sociální orientaceapod. V obou případech je však nutné s rizikypracovat; důležité je ovšem uvědomit si, o jakériziko se jedná a jakou váhu toto riziko zaujímá.Proto tato část nástroje pracuje na základechobjektivního a subjektivního hodnocení. Hodnotitelnebude moci podceňovat nebo přeceňovatobjektivně existující rizika, na druhéstraně však nástroj poskytuje prostor pro možnostjejich zvážení samotným hodnotitelem(subjektivní hodnocení). Tím je míněno individuálníposouzení hodnocené osoby na základěvlastní zkušenosti s ní a profesní zkušenostiobecně.Míra rizik nám poté umožní provést jejichpořadí významnosti, na které bude navazovatresocializační plán. Pořadí a priori neurčuje,jaké riziko nebo soubor rizik je v podstatě tímnejdůležitějším. Jednalo by se více méně o odvážnouspekulaci, pouze hodnotiteli poskytujeorientační rámec a umožňuje mu někde s odsouzenouosobou začít. Začít lze však systematickys ohledem na dané materiální, prostorové,personální, časové podmínky aj.C) Prognóza – predikce budoucnostiNezbytnou součástí se stává především predikcebudoucích rizik hodnocené osoby nazákladě analýzy kriminálního vývoje a zhodnoceníaktuálního stavu. Zároveň sebereflexesamotné hodnocené osoby jakož i její reflexezjištěných rizik se stávají již nepostradatelnousoučástí hodnotícího nástroje a kromě řadyužitečných informací nám poskytují pohledpachatele na jím vnímaná rizika a jím navrhovanémožnosti jejich řešení. Celková orientacehodnocené osoby, její postoj a přístup ke snižovánírizik bude stálým sledovaným a vyhodnocovanýmaspektem, který se nepřímo odrazív predikci potenciálních rizik.Závěrečný výstup shrnuje, a především interpretujedosažené výsledky míry rizik a porovnáváje s výše uvedením sebehodnoceníma motivací ke změně hodnoceného. V souvislostis predikcí potenciálních rizik se předložídoporučení k minimalizaci rizik. Toto doporučeníobecně vyjmenovává všechny postupya opatření, které by vedly k minimalizaci zjištěnýchrizik bez ohledu na místní možnostia podmínky. Návrh postupu je dále návrhem jižkonkrétních opatření a postupů, jež jsou v danémprostředí k dispozici. Přiznáním omezenýchmožností daných podmínek chce nástrojpodpořit aktivní hledání řešení v celém systému,tj. i mimo hranice věznic. Tímto nástrojzajišťuje jemné rozlišování mezi základnímiproměnnými: vůlí po změně a nemožností realizovatdanou vůli, tedy mezi mohl a chtěl, mohla nechtěl, nemohl a chtěl a nemohl a nechtěl.ZávěrLze říci, že ačkoli to tak na první pohled nevypadá,je naším očekáváním zjednodušení celéhohodnotícího procesu a transparentnostnásledných dějů v rámci resocializace. Zpřesňujícíodpověď na otázku, koho a co chcemehodnotit nám též umožní vytvořit zásadní modelklasifikace odsouzených a jemnější diferenciaciz hlediska závažnosti jejich problémů(míra rizik) a intenzity našeho zacházení (zařazenído programů). Efektivní systém hodnocenímůžeme charakterizovat adjektivy jakopřehledný, souhrnný a smysluplný. Naše snahao práci s pachatelem musí být rámcována základnísnahou o ochranu společnosti, přičemžnavzájem se toto úsilí rozhodně nevylučuje, banaopak.Mgr. Michal Petras,metodik OVVaT GŘ VS,Mgr. Jindřich Hůrka,sociální pracovník Věznice Plzeňčeské vězeňství | 17

odborná tematikaDnem účinnosti dlouho očekávaného zákona o služebním poměru došlo kromě jiných významných změnk jedné velmi podstatné. Přestal platit systém hodností příslušníků, který ve vězeňské službě a v ostatníchbezpečnostních sborech fungoval po dlouhá desetiletí. Změna je to natolik převratná, že již od jejího uvedenív nové právní normě docházelo ke značnému nepochopení její podstaty a velká část příslušníků se k nístále staví s nezastíranou nedůvěrou. Ještě dosud přetrvávají dotazy, jak je možné, že ve většině případůbyly příslušníkům stávající hodnosti, do nichž byli povýšeni, respektive jmenováni, sníženy. Často je dokoncev tomto smyslu některými používán termín „degradace“. Domnívám se tedy, že je vhodné vysvětlení tétoproblematiky, a to v širším souvisejícím kontextu.Konec hodnostív bezpečnostníchsborechHodnosti u bezpečnostních sborů či armádyod nepaměti patří k tradičnímu označeníjejich členů a na jejich význam lze pohlížetze dvou základních rovin. Jednak jdeo samotné vyjádření příslušnosti ke složkámstátu, jež jsou v krajních případech připravenypodle svého zaměření k represivním opatřenímve smyslu vynucení zákonných ustanovení,jednak se současně jedná o důležitýstatusový symbol, který vně takovýchto typůorganizací odlišuje jednotlivé stupně podřízenostia nadřízenosti, čímž by měl reflektovatpostavení konkrétního příslušníka či vojákav rámci služební hierarchie. Tolik stručné teoretickévymezení, které by mohlo být nepochybněmnohem šířeji rozvinuto a doplněnoi o další definice asociující se smyslem hodnostív obecné rovině.V reálné praxi Vězeňské služby ČR (pomineme-lijiž dále její obdobu u ostatních sborů)v dobách dnes už minulých byli všichni příslušnícipři svém nástupu do služebního poměrujmenováni do té hodnosti, která jim taxativněpříslušela podle dosaženého stupně vzdělání.Následně byli po odsloužených letech povyšováni,a to maximálně do nejvyšší plánovanéhodnosti, jež byla pro jednotlivé funkce stanovena.Pokud jí dosáhli (po různých lhůtáchvýsluh v jednotlivých hodnostech), zůstala jimzpravidla tak dlouho, dokud nebyli ustanovenido vyšší funkce, které byla v personálních tabulkáchpřiřazena i vyšší plánovaná hodnost.Důležité je zmínit, že kromě „vysloužených let“bylo podmínkou povyšování či jmenování dohodností i splnění příslušných kvalifikačníchpožadavků. To všichni působící ve služebnímpoměru zajisté důvěrně znají.Nyní je vše jinak – nastoupila poměrně radikálnítransformace, jejímž hlavním důvodemje dle zákonodárce náprava některých „vedlejších“dopadů končícího systému. Tím základním,od něhož se odvíjely některé další, jezjevně skutečnost, že v různých časových obdobíchdocházelo v systému povyšování dojednotlivých hodností ke změnám, které přinášelyrůzným skupinám příslušníků nepřílišspravedlivě rozdělované výhody či naopak nevýhody.Měnily se, mimo jiné, plánované hodnostiu mnoha funkcí, zkracovala se délka „čekání“na hodnosti vyšší a v posledních letechdošlo ke změně kardinální – zpřísnění základníhokritéria pro dosažení hodnosti důstojnické.Stalo se jím minimálně vysokoškolskévzdělání v bakalářském studijním programu,což dříve nebylo nutné. Pro získání zlatitýchhvězdiček (nyní s milým názvem rozetky) stačilovzdělání středoškolské doplněné o odbornýkurz v délce jednoho roku (pozn.: tennebyl nutný při dosažení vzdělání v rezortníškole). Svou roli sehrály rovněž změny ve VládouČR stanoveném systému platových tříd,v nichž se jejich rozšířením měnily požadavkyna stupně vzdělání. Ty po aplikaci ve VS ČR určily,kdo již nemůže být povýšen, neboť ze dnena den přestal mít kvalifikaci.To vše „pěkně zamícháno“ způsobilo v podstatěnáhodnou redistribuci výhod plynoucíchz dosažení té které hodnosti, neboť, jakznámo, z jejich „držení“ vznikala velmi důležitáskutečnost – finanční náležitost zvanáhodnostní příplatek. Do určité doby úloha tohotonárokového příplatku fakticky spočívalav takřka univerzálním platovém přilepšení,které odůvodňoval zvláštní režim zaměstnancestátu – služební poměr. Univerzálnímproto, že finanční rozdíly mezi jednotlivýmihodnostními stupni byly nepříliš významné,ale zejména tím, že se od sebe v absolutníchčástkách příliš nelišily hodnosti praporčickéod důstojnických. Avšak poté, co byly tyto dvěhodnostní skupiny od sebe finančně výraznějiodděleny, se v souběhu s dalšími výše uvedenýmiprůběžnými změnami začaly projevovatnegativní účinky z hlediska kvality řízení lidskýchzdrojů. Příslušník, který z důvodu administrativníchzměn v povyšování či jmenovánína vyšší hodnost již nestihl dosáhnout,na rozdíl od svého kolegy ustanoveného vestejné pozici, se zajisté cítil právem ukřivděn.Pravidelně měsíčně se opakující diference veslužebních příjmech mezi nimi nebyla častozanedbatelná a mohlo docházet (a pravděpodobněi docházelo) k paradoxům, že ten lépesloužící byl zároveň i tím platově znevýhodněným.Úplnému laikovi by se z názvu tohoto příspěvkumohlo zdát, že hodnosti v bezpečnostníchsborech prostě a jednoduše již vůbecnejsou. Je i není to pravda. Jak nyní víme, od1. 1. 2007 skutečně žádný příslušník hodnostv původním smyslu nemá (výjimku podle zákona361/2003 Sb. v tomto ohledu tvoří pouzeti, kteří byli prezidentem republiky jmenovánido hodnosti generála). Až na nepravidelnostuvedenou závorce nebude nikdo povyšovántak, jak tomu bylo zvykem dlouhá desetiletí.Pojem hodnost nahradil pojem zcela nový –hodnostní označení. To je přísně spjato s dalšímnovým termínem – služební hodností,která je interními personálními normami ředitelůbezpečnostních sborů přiřazena k zastávanýmfunkcím (a také tarifním třídám)příslušníků. Se služební hodností souvisejícíhodnostní označení již není formou samostatnéhopříplatku honorováno a bude se pouzeautomaticky měnit při „vertikálním pohybu“jednotlivého příslušníka v organizačních strukturáchsborů.Nedošlo tedy v žádném případě k „plošnémudegradování“, ale k systémové změně, přiníž odpadají výše popsané nerovnosti spojenézejména s financemi. Současně je na pravoumíru uvedena i symbolická hodnota hodností(nyní již ve výše uvedeném významu hodnostníchoznačení). Nebude totiž nadále docházetk absurdním situacím, kdy nadřízený příslušníkbude mít nižší či stejné označení jako jehopodřízený. Vyššímu označení se rovněž vrátíjeho vážnost, která byla částečně zprofanovanázděděným nastavením plánovaných hodnostía relativně snadným přístupem k těm vyššímz doby před listopadem 1989, kdy polovinaa mnohdy i většina příslušníků byla důstojníky.S určitou mírou nadsázky by se dalo říci,že docházelo k „inflaci hodností“. A inflace, jakznámo, znehodnocuje…Závěrem ještě krátká poznámka. Otázkanového systému hodnostního označení vyplývajícíz čerstvé legislativy je logicky velmizajímavá pro všechny, kteří nosí uniformu.Jsem ovšem přesvědčen, že každému i při letmémpohledu musí dojít, že jde v jádru o věcokrajovou. To, že nový zákon vyřešil „hříchy“z minulosti, je bezesporu velkým plusem, nacož si všichni zainteresovaní, tedy i ti rádoby„postižení“, brzy zvyknou. V souvislosti s našíslužbou ve Vězeňské službě ČR však existujíbezesporu důležitější témata, která si zasloužímnohem větší pozornost. O nich třeba zaseněkdy příště.Ppor. Mgr. Igor Hendrych,VISS ve Věznici Opava18 | české vězeňství

odborná tematikaVězeňský informační systém (VIS) trochu jinakKdyž jsem loni začátkem roku nastoupil na Generální ředitelství Vězeňskéslužby ČR jako vedoucí projektu Business Intelligence (BI) a seznámilse s projektem VIS, pochopil jsem, že je to pro mne a celou vězeňskouslužbu velká výzva.Tento systém je jedním z nejkomplexnějinavrhovaných systémů v České republice,a proto je mu také nutno věnovat patřičnou pozornostve všech projektových a řídicích strukturáchVS ČR.Při zavádění každého takto rozsáhlého systémuje nutné vědět, že úspěch závisí předevšímna „tvrdé práci“ a pochopení neustáléhorozvoje systému i ve fázi postupného zaváděnímodulů do rutinního provozu. Jedná se totižo dynamický proces a je jasné, že definicev úvodních studiích jsou pouze stanovenímrámce řešení, které je nutno operativně přizpůsobovatkonkrétním podmínkám, aniž by senarušila celková filozofie řešení.Pro dokreslení trochu základní teorie:Model procesu s původem svých objektůz jednotlivých pohledů (procesní architektura):• funkční pohled (pojmy Funkce, Operacea Činnost jsou používány synonymicky);• organizační pohled (pohled organizačnístruktury – Lidský pracovní výkon, Provozníprostředek a Počítačový hardware);• datový pohled;• výkonový pohled;• řídicí pohled/procesní pohled.V teorii systémů se rozlišují dva pohledy naprocesy v organizaci. Systémová struktura zahrnujestatický pohled na systém, chování systémupopisuje dynamiku vyjádřenou řízenímudálostí a zpráv.ZAVÁDĚNÍAnalýza – obecné a konkrétní krokyVězeňský informační systém byl původněrozčleněn na následující moduly:P001 – Evidence vězňů; P002 – Administrativa1; P003 – Výkon vazby a trestu; P004– Vězeňská a justiční stráž; P005 – Skladovéhospodářství; P006 – Ekonomika; P007 – Administrativa2; P008 – Ekonomika vězně; P009– Zaměstnávání vězňů.Na základě tohoto členění byly stanovenyprojektové týmy a zavádějí se jednotlivé modulyv návaznosti „akceptace-produkční testy--zkušební provoz-rutinní provoz“ a s tím souvisejícírůzné typy školení. Všechny uvedenéetapy akceptují jednotliví odborní pracovníciz pracovních týmů.Zkušební provozNa zkušební provoz je nutné klást velkýdůraz, protože se jedná o poslední možnost„větších“ úprav před předáním do rutinníhoprovozu. Tady leží základní odpovědnost nauživatelích a jejich okamžité reakci formouAplikační komentářů.Rutinní provozV této fázi se musí systém již využívat v plnémrozsahu, ale musí respektovat i změny vyvolanézaváděním dalších modulů, které jsouv různých fázích realizačních cyklů.Průběžné vylepšování funkce systémuTato fáze je nikdy nekončícím procesem. Jedaná legislativními změnami a samozřejměsnahou o trvalé vylepšování. Zde je nutné využívati velmi rychlého technického rozvojev této oblasti (ICT – informační a komunikačnítechnologie), a to jak v oblasti software, taki hardware.Manažerská nadstavbaTato oblast je jakousi „třešničkou na dortu“a umožní využívání vybudovaných datovýchskladů pro vrcholové řízení a komunikaci s tzv.podstatným okolím organizace (státní a jiné organizace,kterým jsme povinni předávat různáhlášení a statistiky).Vězeňský informační systém může umožnitkvalitativně vyšší stupeň řízení za těchto předpokladů:• dodržování určených postupů a termínůdaných harmonogramy řešení;• neustálé vzdělávání zaměstnanců navšech úrovních a uvědomění si, že tímprospívají především svému profesnímurozvoji;• řešení problémů okamžitě a nejprve nasvé řídicí úrovni;• k realizaci vězeňského informačníhosystému přistupovat realisticky, nepřehnaně optimisticky či pesimisticky;• zpětná vazba s využitím Projektovéhodozoru;• ztotožnění se s řešením a maximálnívyužívání týmové spolupráce uvnitři mezi jednotlivými oblastmi.Ing. Petr Jankovský, vedoucí projektu BI OIDeset let činnosti specializovaného oddělení na MírověV roce 1997 bylo ve Věznici Mírov zřízeno jedno z prvních specializovanýchoddělení Vězeňské služby České republiky. Má kapacitu 30 odsouzenýcha za 10 let jeho činnosti se mu několikrát změnil nejen název,ale i postavení. Ale ať už bylo součástí oddělení výkonu trestu, nebo mělostatus samostatného oddělení, vždy bylo jeho hlavním úkolem pečovato odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování, kteří byli pro výkontrestu zařazeni do věznice se zvýšenou ostrahou.U zrodu oddělení stáli PhDr. Miroslava Šperlichová, Malvína Krejčováa Mgr. Jiří Popelka a v průběhu deseti let jím prošla celá řada specialistů.Terapeuticko-výchovný program specializovaného oddělení je zaměřenna přípravu odsouzených na život po propuštění z výkonu trestu. Je založenna dobrovolnosti a pro jeho úspěšné absolvování je nezbytná motivaceodsouzeného řešit své problémy.Hlavním cílem programu je pomoc odsouzenému zvládat stavy vnitřníhonapětí, uvědomovat si sám sebe, naučit se komunikovat, obnovovat,navazovat a udržovat uspokojivé vztahy s blízkými lidmi – rodinou.Základní metodou práce jsou psychoterapeutické techniky např. pracovníterapie, muzikoterapie, relaxace, ale také vzdělávací programya sportovní aktivity. Velmi důležité jsou techniky zaměřené na zvládáníagresivity a přijetí viny.Ukázka činnosti pracovní terapie – dřevěné didaktické pomůcky určenédětemBc. Magda Petříková,Mgr. Božena Langováčeské vězeňství | 19

odborná tematikaStravovací zařízení ve Věznici Příbram je na špičkové úrovniV roce 2005 proběhla ve Věznici Příbramrozsáhlá investiční akce – kompletní rekonstrukcea vybavení stravovacího provozutechnologickým zařízením špičkovéúrovně. Byla to největší stavební akce,která byla ve věznici realizována. Rekonstrukcístravovacího provozu bylo dosaženosplnění všech hygienických norema předpisů včetně dodržování požadavkůHACCP.U příležitosti převzetí certifikačního osvědčeník zavedení systému HACCP a systémusprávné hygienické a výrobní praxe,které Věznice Příbram 6. listopadu 2006obdržela jako první ve vězeňské službě,jsem položila několik otázek vedoucímureferátu stravování a výživy ing. OldřichuZemanovi.Pane inženýre, mohl byste vysvětlit, co garantovanýsystém vlastně je?Garantovaný systém je dodržování všechparametrů nastavených v rámci implementacesprávné hygienické a výrobní praxe,známé pod zkratkou SHVP, a systémuHACCP. Systém je pravidelně prověřovánauditem. Auditorská společnost poskytujegarance a ručí za správnost nastavenýchsystémů. Na zaměstnancích stravovacího provozureferátu stravování a výživy leží zodpovědnostza to, aby nastavené systémy byly dodržovány.Vše se odehrává v úzké součinnostivšech zúčastněných. Při sporech se strávníkemmohou být tyto garance využity ve prospěchprovozovatele.Hovoříte o systému HACCP a systému SHVP,ale tyto pojmy jsou laikovi neznámé. Můžete jeobjasnit?Systém kritických bodů, HACCP, je preventivnípostup k zajištění zdravotní nezávadnostipotravin, slouží k určení a ovládání nebezpečípři výrobě potravin a předchází poškozenízdraví konzumentů. Základním předpokladempro zavedení funkčního systému kritickýchbodů je dodržování principů správné hygienickéa výrobní praxe. Ta je definována v evrop-v nevhodných obalech,zbytky dezinfekčnícha mycích prostředků činedokonalý oplach. A nafyzikální nebezpečí, cožjsou provázky, kamínky,skořápky, střepy ze skleněnýchobalů nebo cizípředměty v potravinách.Zadruhé je to stanoveníkritických bodů. Toznamená určení místa,technologické operacenebo postupu, ve kterémje možné uplatněnímkontroly a nápravnýchopatření zabránit vznikunebezpečí, popřípaděsnížit riziko na přijatelnouúroveň. Je-li identifikovánoVedoucí referátu stravování a výživy ing. O. Zemannebezpečí,musí být stanoven alespoňských normách Codex alimentarius a Nařízeníevropského parlamentu a rady (ES) č.852-200.Jedná se o dodržování výrobních postupů a požadavkůpro jednotlivé činnosti při uplatněnítechnických, technologických a hygienickýchpravidel odpovídajících obecně uznávanémuvědeckému poznání pro dosažení jakosti výrobkůvčetně jejich zdravotní nezávadnosti,zpravidla zpracovaných profesními sdruženími.Systém kritických kontrolních bodů se vypracováváv rámci provozovaných činností nazákladě několika zásad.Zaprvé je to provedení analýzy nebezpečí.Identifikovaná nebezpečí jsou dělena do tříkategorií, a sice na biologické nebezpečí, jakojsou bakterie, bakteriální toxiny, viry, plísně,toxiny plísní, parazité a další, které může způsobitonemocnění z potravin. Zdrojem jsoukontaminované suroviny, pomnožení mikroorganismůpři skladování, kontaminace při výrobě,nedostatečné tepelné zpracování. Dále nachemické nebezpečí, tedy toxické a jiné chemickélátky, jehož zdrojem je kontaminace surovincizorodými látkami, skladování potravinjeden kritický bod. Počet kritických bodůmusí být přiměřený, kritický bod musí být zdůvodněn.Zatřetí stanovení znaků a hodnot kritickýchmezí pro každý kritický bod. Znak je hodnotitelnáveličina, například teplota, čas, aktivitavody, pH, výsledky senzorických zkoušek; kritickámez je hodnota znaku – číslo, vlastnost,parametr – vyjádřená pro každé ovládací opatřenív kritickém bodě. Kritická mez je hranicímezi vyhovujícími a nevyhovujícími výrobnímipodmínkami v kritickém bodě.Za další, tedy myslím začtvrté, se jedná o vymezenísystému sledování zvládnutého stavuv kritických bodech. Systém sledování je stanovenýpostup provádění pozorování nebo měřeníza účelem zjištění, zda je kritický bod ve zvládnutémstavu, jinými slovy, zda je pod kontrolou.Pro určené znaky a jejich kritické meze se vypracujezpůsob a četnost sledování. Četnost měřenímusí být taková, aby bylo zajištěno zvládnutíčinnosti v kritickém bodu. Osoby pověřenésledováním vedou o zjištěných skutečnostechzáznamy.Zahlazování kázeňských trestů uložených ve výkonu vazbyK nejednotnému postupu věznic a vazebníchvěznic při zahlazování kázeňskýchtrestů, které byly uloženy v doběvýkonu vazby, nás zaujal tento právnínázor: „Jestliže byl obviněnému uloženkázeňský trest podle zákona o výkonuvazby a kázeňský trest mu podle tohotozákona nebyl zahlazen, lze tento kázeňskýtrest po vydání usnesení soudu o započtenívazby zahladit, a to za podmínekstanovených zákonem o výkonu trestuodnětí svobody.“ V této věci si dovolímepředestřít ještě druhou alternativu,která vychází z premisy, že výkon vazbyje třeba chápat nejen jako trestněprávníinstitut v působnosti trestního zákonaa trestního řádu, ale i jako institut s penologickoudimenzí, upravený speciálnímzákonem č. 293/1993 Sb., ve zněnínovel (ZVV).Výkon vazby nikdy nebude nominálním trestem,ale pouze zajišťovacím procesním opatřeníms mnoha znaky podobnými výkonu trestuodnětí svobody. Oproti výkonu trestu odnětísvobody (viz zákon č. 169/1999 Sb., ve zněnínovel, dále jen ZVT) má svoje specifické zvláštnosti.Například neurčitou dobu, po kterou lzeposkytovat práva a vyžadovat plnění povinnostíod obviněných, protože vazba může trvat v přípravnémřízení a v řízení před soudem jen nezbytněnutnou dobu (§71 odst. 2 tr. řádu). Neznákázeňské odměny, kázeňské řízení je tuovládáno prekluzívními hmotněprávními lhůtami,(subjektivní) 15denní a (objektivní) měsíčníkázeňský trest je možné zahladit po jehovýkonu, pokud po dobu nejméně 6 týdnů potrestanýřádně plnil své povinnosti apod.Minimální časový limit působení kázeňskéhotrestu tady snižuje neurčitost (entropii) v kázeňsképraxi a posiluje stav právní jistoty. Tato procedurálnílhůta uvedená v řádu „týdnů“ má svélogické opodstatnění hlavně pro orgány aplikujícíkázeňskou pravomoc. Vězeňská službaČR musí rozhodovat kázeňské přestupky obviněnýchve výkonu vazby ve velmi krátkých,nestandardních lhůtách, a to nejen pro případokamžitého propuštění obviněného z vazby, alei kvůli změně právního statusu po nabytí právnímoci rozsudku z obviněného na odsouzeného.Jinými slovy kázeňský přestupek spáchaný obviněnýmv průběhu výkonu vazby nelze vyříditpo jeho propuštění na svobodu a analogicky anipo nástupu do výkonu trestu odnětí svobody.Projednávanou problematiku implicitně designujetaké v §71 odst. 1) trestní řád, a to tím,že orgány činné v trestním řízení jsou povinnyvyřizovat vazební věci přednostně s největšímurychlením“.1) Nic na tom nemůže změnit ani20 | české vězeňství

Další zásadou je stanovení nápravných opatření,která se použijí ve chvíli, kdy výsledky sledováníukazují ztrátu ovládání určitého kritickéhobodu. Nápravné opatření stanoví a napravípříčinu odchylky a určí postup dalšího nakládáníse surovinou. Může to být vrácení nebo vyřazenísuroviny, opakování procesu, napříkladtepelné úpravy, nebo použití pro jiné účely.Každé nápravné opatření se zaznamenává dodokumentace.A nakonec zásada stanovení ověřovacíchpostupů s cílem potvrdit, že systém pracujeúčinně. Velice důležitý je audit. To je vlastněnezávislé ověřování úrovně systému kritickýchbodů. Při auditu se zjišťuje, zda bylo správněidentifikováno nebezpečí, zda byly určeny skutečněkritické body, zda byly správně zvolenysledovací metody a kritické meze, zda je provozovatelschopen spolehlivě odstranit závady.Systém kritických bodů se upravuje pro každývýrobní proces odděleně podle druhu pokrmůa způsobu výroby a přizpůsobuje se rozsahuprovozované činnosti, popřípadě i uplatněnípravidel správné hygienické a výrobní praxe zapředpokladu, že je analýzou po jejich zavedeníprokázána schopnost ovládat nebezpečí.vydání usnesení soudu o započtení doby výkonuvazby do výkonu trestu odnětí svobody(§ 38 tr. zákona, §334 odst. 1 tr. řádu). Dobastrávená ve výkonu vazby se stává organickousoučástí výkonu trestu odnětí svobody pouzev rovině trestněprávní, nikoli však v rovině penologické.Trestněprávní institut „započítánívazby“ zde sleduje pouze a jen obecnou právnízásadu „non bis in idem“ (ne dvakrát v jednévěci). Z pohledu penologického se „započítánívazby“ do výkonu trestu odnětí svobody promítájen v komplexním zhodnocení chovánía plnění povinností odsouzeného včetně dobyve výkonu vazby s výčtem uložených, nezahlazenýchkázeňských trestů (viz judikatura 62/65k § 61 trestního zákona: „k ucelenému a správnémuobrazu o chování odsouzeného po dobuvýkonu trestu je potřebné přesně časově vymezit,kdy se odsouzený disciplinárních proviněníCo je tedy základem systému kritickýchbodů?Základem je samozřejmě správná výrobnía hygienická praxe a znalost příčin a podmínek,jejichž důsledkem je závadný pokrm. Správnávýrobní praxe se zabývá všeobecnou kontroloua výrobními postupy a zahrnuje identifikacia sledování surovin, technologické postupy, nakládánís odpady, výcvik zaměstnanců, údržbustrojního zařízení, stanovení odpovědnostía pravomocí.Správná hygienická praxe se zabývá hygienickoukontrolou a výrobními postupy, zejménahygienou a sanitací, osobní hygienou,vyloučením křížové kontaminace, opatřenímik minimalizaci cizích předmětů v pokrmech,deratizací a dezinsekcí a také zdravotním stavempracovníků.Takže když to shrneme, dojdeme k tomu, žesprávná hygienická praxe je součástí správnévýrobní praxe a dohromady tvoří celek zahrnujícípostupy zaměřené na zabezpečení zdravotnínezávadnosti pokrmů. Principy správnévýrobní a hygienické praxe jsou tedy základema nejjednodušším odrazovým můstkem pro zavedenísystému HACCP při výrobě pokrmů.HACCP spolu s postupy správné hygienickéa výrobní praxe tvoří základní prvky systému řízenívčetně nástrojů a metod pro zajištění kvalitya zdravotní nezávadnosti potravin.Bylo lehké ve Věznici Příbram zavést tentosystém do praxe?Rozhodně to nebyla jednoduchá cesta. I kdyžv naší věznici máme dostatečné zkušenostiv oblasti HACCP, tento systém jsme zkoušelipřed jeho zavedením do vězeňské služby, a tood roku 2000, tehdy ještě v podmínkách starékuchyně. Jedna věc byla zavést tento systémtechnicky, ale druhá, podstatně složitější částcelého procesu, byla a je práce se zaměstnancireferátu stravování a výživy. Zde si musí každýzaměstnanec, počínaje vedoucím a konče pomocnousílou v kuchyni, uvědomit, že je nedílnousoučástí celku a jakákoli činnost každéhoz nich má vliv na chod celého systému.Lze říci, že v příbramské věznici máme špičkovéstravovací zařízení?Ano. Zavedení systému HACCP a jehosprávné používání je prověřováno auditem, kdespolečnost HASAP GASTRO Consulting, s. r. o.,garantuje a ručí za správnost nastavených systémů.Na nás leží zodpovědnost za to, aby nastavenésystémy byly dodržovány. Na základěvýsledků auditu provedeného touto společnostíobdržela Věznice Příbram certifikační osvědčeník zavedení systému HACCP a k zavedenísystému správné hygienické a výrobní praxe.Tím jsme se zařadili do společnosti stravovacíchprovozů, jako jsou stravovací provozy, např.Kancelář Senátu ČR, Grandhotel Pupp KarlovyVary, Intercontinental Praha, Letiště Praha, s. p.,Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenská nemocnicePraha a další.Děkuji za vysvětlení a blahopřeji k udělenýmosvědčením. Teď zbývá ještě získat další pohádkovéocenění Řád zlaté vařečky!Jitka Stloukalovádopustil, a přesněji popsat, o jaká provinění šloa jaké kázeňské tresty mu za ně byly uloženy“).Závěrem lze říci, že zahlazení kázeňskéhotrestu za použití ustanovení §54 ZVT, který byluložen odsouzenému ve výkonu vazby, současnáprávní úprava nezná a tato kogentnínorma analogii legis zde nedovoluje. Ani delege ferenda se změna uvedeného stavu nejevíjako účelná ani praktická. Výkon vazby a výkontrestu odnětí svobody budou vždy dva zcelaodlišné a na sobě nezávislé penologické instituty.Domníváme se, že tato věc si nežádá ujednocenípostupu, ale pouze dodržování platnéprávní úpravy.Miroslav Zembol1) Zembol M., Zánik trestnosti kázeňskéhopřestupku ve výkonu vazby, České vězeňství,str.18, č. 5/2004, ročník 12, Praha 2004právní poradna§ Právník odpovídáV ustanovení §120 odst.1 zák.361/2003 Sb.je stanoveno:Zvláštní příplatek(1) Příslušník, který koná službu ve ztíženýcha zdraví škodlivých pracovních podmínkách,má nárok na zvláštní příplatek. Podmínkypro poskytování tohoto příplatku a jehovýše se řídí nařízením vlády o podmínkách proposkytování a výši zvláštního příplatku za vykonáváníčinností ve ztížených a zdraví škodlivýchpracovních podmínkách.Na toto ustanovení reaguje NGŘ č. 87/2006kde je v §6 stanoveno:Zvláštní příplatek za službu ve ztíženýcha zdraví škodlivých podmínkáchZvláštní příplatek podle § 120 odst. 1 zákona,a to ve výši 400 Kč, náleží při splněnípodmínek stanovených zvláštním právnímpředpisem příslušníkovi, který vykonáváslužbu nebo služební úkony při střežení,předvádění, eskortování, převozu obviněnýchnebo odsouzených v ambulantní části zdravotnickéhostřediska, v nemocnici vězeňskéslužby a ve zdravotnických zařízeních mimovězeňskou službu nebo vykonává činnost připříjmu obviněných nebo odsouzených a napřijímacím oddělení vazební věznice a řidičisanitních vozidel určení k převozu infekčněnemocných a svozu infekčního materiáluvčetně dezinfekce těchto vozidel.Otázka npor. Vlastimila Kříže, zástupceVOVaJS, VV Brno, zní: Existuje nějaká právnínorma, která vymezuje časový úsek nutnosti plněnítěchto úkolů (např. více než polovina pracovníhofondu daného kalendářního měsíceapod.), aby příslušníkovi vznikl nebo naopakzanikl nárok na tento zvláštní příplatek?Žádná taková právní norma neexistuje. Nárokna zvláštní příplatek za službu ve ztíženýcha zdraví škodlivých pracovních podmínkáchstanoví § 120 odst. 1 zákona o služebním poměru,který odkazuje na nařízení vlády. Od 1. 1.2007 jde o nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platovýchpoměrech zaměstnanců ve veřejnýchslužbách a správě. Podle § 7 činí výše příplatku400 až 1400 Kč s tím, že jeho výši určí zaměstnancizaměstnavatel podle míry rizika, intenzitya doby působení ztěžujících vlivů. Určeníje provedeno v § 6 NGŘ č. 87/2006 a závisí nanáplni služební činnosti stanovené pro služebnímísto.JUDr. Lubomír Šimekčeské vězeňství | 21

odborná tematikaDva pohledyNedávno jsem byla pozvána na divadelní představeníodsouzených mužů ze specializovaného oddělení opavskévěznice. Jde většinou o alkoholiky, které jejich závislostdovedla až do vězení. A byla jsem překvapena, s jakýmnasazením se do hry pro zdravotně postižené děti pustili – krásně namalované kulisy, hezké kostýmy,hudební doprovod, slušný herecký projev. Divadelníci měli se svým vystoupením u dětských diváků obrovskýúspěch. Děti se spontánně zapojovaly do děje, všichni společně zpívali písničky. Došlo ke zvláštnímu propojenídvou „rizikových“ skupin.V civilu se často setkávám s názory: Co se tam (ve věznicích) už všechno pro „ně“ nedělá! Vězni, místo abypracovali, se dívají na televizi, sportují, hrají divadlo… Nejsem odborník, ale myslím si, že všechny aktivitykonané s odsouzenými a pro odsouzené by měly mít nějaký účel a cíl. Tím nejdůležitějším určitě bude naučitje slušně žít mezi ostatními lidmi ve společnosti. A protože se nemohu pouštět do odborného vysvětlování,nabízím dva pohledy na tuto činnost. Jeden profesionální a jeden z pohledu přímého aktéra, tj. odsouzenéhomuže.Bc. Dagmar Slaná, Věznice OpavaMgr. Jan Bernard, psycholog vězniceChceme-li léčit duši ze závislosti,musíme jí nabídnout něco hodnotnějšího neždosavadní závislost.I. K., odsouzený mužDivadlo versus kriminálV rámci terapeutického programu pro léčbu závislých žen a mužů jetřeba umožnit odsouzeným pod nenápadným vedením prožít samostatnost,která je přivede k prožitkům, jak jinak vnímat terapeutické aktivitya vlastní šanci na změnu životních postojů. Umožnit jim dělat užitečnéa smysluplné věci pro jejich vlastní smysluplnost, nejen pro pocit bezprostředníhouspokojení svých tužeb. Duševně zdravý člověk má těžištěna straně smysluplnosti, nikoli slasti či závislosti. Něco může být správnéa smysluplné, i když je to nepříjemné a obtížné.Při závislosti jde o to, že závislá osoba zpočátku často nevnímá jinéhodnoty než vlastní prožitek štěstí vznikající z chemické reakce naomamnou látku. V pozdějším období pak vyhnutí se bolesti z nedostatkutéto látky. Omezené chápání a prožívání hodnot přetrvává i v období nucenéabstinence a léčby. Právě proto je důležité během léčebného pobytuve VTOS propracovat vnímání a prožití jiných hodnot, které nesouvisejíse závislostí.Tento posun se může podařit například díky týdenním úkolům a terapeutickýmaktivitám, mezi které lze zahrnout i vedení k samostatnémunastudování divadelního či koncertního představení. Tím se nakonec nejenvytváří jiná a pozitivnější atmosféra v kolektivu, ale také se postupněmění postoje jednotlivých odsouzených k vlastní aktivitě a jejímu významu.Postoje k hodnotám kolem nich.Výsledek vlastního snažení odsouzených, jestliže se jej povede korunovatvděčností diváků jako například v ÚSP Marianum, má dlouhodobýdopad na chování a myšlení odsouzených mužů i žen. Spontánně projevenávděčnost a radost obecenstva mnohé klienty přivede k vážnémupřehodnocování svých životních hodnot. Tím se také plní poslání léčby– připravovat odsouzené na život bez trestné činnosti, na život venku bezzávislosti.Na závěr bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům a kolegům za to,že přes všechnu smršť předpisů a papírů, s kterými se musí vypořádat,jsou stále ještě ochotni věnovat se i tomu smysluplnému.Někdy před deseti lety jsem viděl v televizi reportáž z kriminálu,kde odsouzení hráli divadlo. Tehdy jsem byl v lehkém šoku, kam ažmůže člověk spadnout a jak ze sebe dělat v uvozovkách blbce, obzvláštěten, kdo s divadlem neměl nikdy nic společného. Připadalomi to tehdy zcela nepřirozené – neoholené tváře, fotrové od rodin,pohádky pro děti. Dnes už na to mám názor jiný.Když jsem sem přijel, hned druhý den jsem zjistil, že se tady takéhraje divadlo, dokonce Loupežnická pohádka v čele s šílenou princeznou.Odpoledne byla na kulturce zkouška, tak jsem si v tichosti sedldo kouta a v němém úžasu sledoval, co se děje. Do poloviny místnostisi od pohledu ostrý hoch postavil režisérskou židli a začal to všechnodirigovat. Nestačil jsem se divit, ale byl jsem velmi příjemně překvapen,s jakým zápalem jdou všichni na věc. Posléze jsem se dozvěděl,že pohádka se bude hrát pro mentálně postižené děti v Mariannu, žese tam budou rozdávat dárky. Po této první zkoušce jsem si v duchuřekl, že do podobných akcí, jako je tahle, mě nikdo nikdy nedostane.Zaprvé se stydím a zadruhé jsem divadlo nikdy nehrál. Uplynuly asitři měsíce, kulturka byla narvaná a první, kdo vstoupil na plac, jsembyl nakonec já, který to uváděl. Ty pocity byly strašidelný, obzvlášť,když jsem tam začal zpívat. Díky této první pohádce jsem se vlastněběhem několika dní seznámil se všemi lidmi, bavil jsem se normálněs těmi, ke kterým bych asi těžko jinak hledal cestu. Po úspěchu představeníse celý víkend o ničem jiném nemluvilo a kolektiv byl pevněsemknut.Teď se hraje nová pohádka. Je to práce kvůli jediné akci pro děti. Kulisy,kostýmy, zkoušky, to všechno stojí mraky času a materiálu, a přestoto má neskutečný význam. Dá to zapomenout na všední starosti, které seurčitě většině z nás honí hlavou, co bude, kde vydělávat atd. Dá to možnostpoznat jinak ty druhé, předvést se v jiném světle a v neposlední řaděudělat radost dětem, které ten normální svět zase tak dobře nechápou. Jeto něco, co jim přinese úsměv na tvář a aktérům pocit, že to určitě nebylozbytečné.Dneska se nedívám na reportáž v televizi, jsem přímo u toho, protožev tom kriminále jsem. Tak jako mentálně postižené děti žijí v tzv. svémsvětě, i odsouzený žije v jiném světě, než je ten reálný. Nemůžu hodnotitněco, co neznám, jako třeba kdysi tu reportáž, která mi připadala šílená.Jsem v kriminále, jsem u toho a připadá mi to docela normální a zábavné.Je tedy obrovský rozdíl být v míse anebo mimo mísu, ať se to týkáčehokoli.Co na závěr. Jakákoli činnost zabere hodně času. Dá nám to zapomenoutna to, kde jsme, čas rychleji ubíhá, zlepšíme si náladu. Vzhledemk tomu, že tu máme minikapelu, jedeme ještě malou koncertní šňůru proodsouzené ženy. To mi nikdo v civilu nebude věřit!22 | české vězeňství

odborná tematikaNávštěva věznicejako prevencekriminalityVěznice jsou často společnostívnímány jako cosi nepatřičného,jako negativní záležitost, o kteréje lépe nemluvit. Za poslední desetiletíale lze spatřovat určitýposun a odklon od těchto zažitýchstereotypů a veřejnost si začínáuvědomovat, že věznice sesvým personálem jsou nedílnousoučástí ochrany společnosti.Výkon trestu samozřejmě sleduje dosažení účelu trestu odnětí svobody.Samotné věznice však svým působením mohou hrát i další nezastupitelnouúlohu, a to při prevenci kriminality ve společnosti. Zejménave spolupráci se školskými zařízeními a odborně zpracovaným projektemlze účinně působit na dospívající mládež. Odborní zaměstnanci oddělenívýkonu trestu Věznice Rýnovice již dlouhodobě spolupracují se školamia formou přednášek a následných exkurzí do věznice posilují právnívědomí mládeže. V rámci tohoto působení upozorňují a poukazují namožné následky nesprávných životních rozhodnutí.Proto se 24. ledna v dopoledních hodinách, tentokrát ve spoluprácis Městskou policií v Jablonci nad Nisou, dostavilo do věznice 20 dětí vevěku 14–17 let. Byly to děti ze sociálně narušených rodin, u nichž je poměrněznačné riziko selhání.Jako vždy byla mládež seznámena se základní strukturou a členěnímVězeňské služby České republiky, s postupem pachatele od přípravy spáchánítrestného činu přes výkon vazby, odsouzení a následný nástup a výkontrestu odnětí svobody. Neustále byly zdůrazňovány negativní aspektya dopady věznění na člověka, zejména v případě prvního uvěznění. Poúvodní přednášce následovala vlastní prohlídka prostor věznice. Z reakcíúčastníků bylo patrné, že velice citlivě vnímají atmosféru společného ubytovánívězněných osob. Z následné závěrečné diskuse lze jednoznačněvyvodit závěr, že akce splnila svůj účel. Děti se zamýšlely nad vlastnímpřístupem k životu a možnými následky neuváženého jednání.Samozřejmě o vhodnosti celé akce lze diskutovat. Nelze zapomínatna zajištění bezpečnosti účastníků, ale i na zajištění určitého soukromívězněných osob s přihlédnutím k ochraně jejich osobnosti. Proto je přitěchto akcích dbáno na zásadu, aby nedošlo k osobnímu setkání vězněs účastníkem prohlídky. Příprava a provedení prohlídky jsou časově a personálněnáročné, ale mám za to, že výsledný efekt je úměrný vynaloženémuúsilí.Byli jsme ve vězniciHonzaBc. Martin ŠtrynclPocity školákůNávštěva tohoto zařízení byla pro mne velikým zážitkem.Nikdy jsem si nedokázal představit život za mřížemi. Moje představy bylyúplně zkreslené. Při vstupu do věznice jsme podstoupili prohlídku detektoremkovů a prošli ostře kontrolovanými branami. Uvnitř nám zaměstnancivěznice ukázali, co vězeň musí podstoupit ve vyšetřovací vazbě, nežje vynesen rozsudek. Vyšetřovací vazba na mne působila velice depresivně,ale to jsem ještě neměl tušení, co bude dál.Vězeňský režim je velice přísný. Vězeň musí pracovat a dodržovatpravidla. Práce ve věznici je nudná, zdlouhavá a vysilující. Pokud vězeňvšechny podmínky splňuje, může mít nějaké výhody, při velmidobrém chování se mu může zkrátit doba trestu. Ale když se chováneukázněně a porušuje vězeňský režim, jeho pobyt se může veliceznepříjemnit. Může se dostat i na samotku. To je cela, ve které musíurčenou dobu zůstat úplně sám. Normální cela je po čtrnácti lůžkách,každý vězeň má svou skříňku a jeho věci nesmí překročit její kapacitu.Návštěva věznice pro mne byla velice poučná, udělám vše pro to, abychse do takového zařízení nikdy nedostal.Dominika Když jsme se ráno sešli u autobusu, měla jsem upřímněřečeno strach z toho, jak strašné to bude. Nedokázala jsem si vůbec představit,jaké to tam je, jak je možné ,, žít jako opice v kleci“. Když se přednámi objevila obrovská brána a kolem ní kamenná zeď, na které byl plots ostnatým drátem, docela jsem se vyděsila. Do objektu nás pouštěli počtyřech a kontrolovali po jednom. Dozorci byli přísní a nepřístupní. Říkalajsem si, jak někdo, kdo ve vězení stráví několik let, může pak vyjít na svobodua ještě si připadat jako člověk se svými právy. Vím, že vězňové tadynesedí pro to, aby se cítili krásně, ale za to, že někomu ublížili nebo přinejhorším zmařili lidský život. Ale i přesto jsou to lidé, lidské bytosti.Když nás dozorce dovedl do tzv. díry, připadala jsem si jako v úplnějiném světě. Za jakýkoli přestupek, který vězeň udělá, se může ocitnoutv místnosti, kde je vzduch k omdlení a postel taková, že by na ní sotvausnulo zvíře. Když nás zavedli do vycházkové části, která patřila k „díře“,připadala jsem si jako v zoologické zahradě. „Vycházka“ připomínala klecna sovy.Cely na mě působily o něco lépe, bylo tam alespoň trochu vzduchu.Okno sice mělo mříže, ale pohled na čistě modré nebe a slunce byl přecejenom lepší než pohled na zaprášené, roky nemyté zavřené sklepní oknoz „díry“. Neumím si představit, jak někdo může v takové místnosti žít. Přitomve chvíli, kdy jsme procházeli dvorem a z oken na nás pokřikovalina první pohled úplně normální muži, jsem si uvědomila, jak lehké je tuskončit…Občas si doma vzpomenu na pohled do zamřížovaných oken a jsemráda, moc ráda, za to, co mám.české vězeňství | 23

odborná tematikaKvalita, nebo kvantita?V roce 2005 jsem v rámci své diplomové práce prováděl výzkum, který se týkal aktivit, které vychovatelé-terapeutia pedagogové volného času provádějí se svými klienty/vězni. Na dotazník, který jsem rozeslal do všechorganizačních jednotek Vězeňské služby ČR, jsem obdržel odpovědi ze třinácti z nich (ani jednu z vazebníchvěznic). Z odpovědí jsem dospěl k následujícím závěrům.Výsledky výzkumuu vychovatelů-terapeutůa pedagogů volného časuVychovatelé-terapeutiPředepsaná úroveň vzdělání pro funkci vychovatele terapeuta je nejméněbakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání se zaměřením napsychologii nebo pedagogiku. Požadavky GŘ VS splňuje jedenáct ze třináctirespondentů. Od října 2005 však přibyl ještě jeden významný požadavekna vzdělání, a to sebezkušenostní psychoterapeutický výcvikv minimálním rozsahu 200 hodin. Tuto podmínku splňují jen dva respondenti!Tato situace se však lepší, protože od ledna 2006 se pořádajívýcviky pro tyto pracovníky. Podmínka, že vést jakoukoli terapii může jenjedinec s absolvovaným psychoterapeutickým výcvikem, platí nejen proterapeuty, ale i pro psychology, kteří daný výcvik nemají, a v neposlednířadě i pro pedagogy volného času, kteří mají absolvovat psychosociálnívýcvik.Nejčastější činností je podle získaných údajů skupinová práce –různé psychosociální výcviky či programy, psychoterapie nebo skupinovérozhovory. Dle četnosti jsou zhruba na stejném místě různé relaxačnítechniky a jóga, dále arteterapie. Ergoterapie (pracovní terapie)zaujímá pomyslné čtvrté místo. Následuje muzikoterapie a na poslednímmístě jsou vzdělávací programy. Ve věznicích, kde se provádí skupinovéporadenství nebo psychoterapie, se provádí i individuální poradenstvínebo psychoterapie.Na otázku, zda má jejich práce využití pro tým specialistů a ostatníchzaměstnanců věznice, většina odpověděla kladně (jen jeden respondentuvedl nevím). Z odpovědí bylo patrné, že vychovatelé-terapeuti mají lepšía hlubší znalosti osobností klientů/vězňů, neboť s nimi tráví více časunež kterýkoli jiný zaměstnanec věznice, a tudíž mohou zásadním způsobemovlivnit jeho hodnocení nebo následné přizpůsobení další činnostia práce v programu zacházení, stejně jako jeho zařazení do lepší či horšídiferenční skupiny.Polovina respondentů odpověděla kladně na otázku, zda si myslí, žemohou něco nebo někoho ovlivnit, čtyři uvedli, že jen částečně, a tři odpovědělizáporně. Zde se mohly odrážet jejich zkušenosti, kterých běhemsvé kariéry nabyli, hypoteticky se mohu domnívat, že zde hraje roli i jejichosobnost.Odpověď na otázku týkající se zpětné vazby od nadřízených a ostatníchspecialistů na pracovišti byla u některých velmi zdrženlivá. O příčině semohu pouze domnívat. Polovina odpověděla kladně, druhá polovina odpovídalaambivalentním způsobem, dva záporně.Pro zajímavost uvádím složení respondentů podle pohlaví. U vychovatelů-terapeutůje tento poměr 4 : 9 ve prospěch mužů.Pedagogové volného časuPředepsaným požadavkem na kvalifikaci pedagogů volného času jestředoškolské vzdělání s maturitou. Dalším požadavkem je pedagogickéminimum a průběžné absolvování některého z kurzů na tělovýchovné aktivity,od října 2005 nejlépe psychosociální výcvik.Požadavky vzdělání (v době rozeslání dotazníků ještě neplatil výše jmenovanýposlední požadavek) splňují všichni respondenti (celkem 5 respondentůze 13 má vysokoškolské vzdělání), pět respondentů nemávzdělání v pedagogickém oboru.24 | české vězeňství

odborná tematikaNejčastější aktivitou jsou pohybové aktivity a sport, následuje ergoterapiea vedení zájmových kroužků různého zaměření a charakteru. Nejméněse realizují vzdělávací aktivity.Na otázku, jaká je využitelnost jejich práce pro ostatní specialisty, všechtřináct respondentů odpovědělo kladným způsobem. Využitelnost vnímajízejména ve formě informací o odsouzeném či obviněném a následnéhopředávání informací dalším specialistům a kmenovým vychovatelům.Tyto informace využívají zejména při zpracování hodnocení danéosoby.Na otázku, zda se domnívají, že mohou něco nebo někoho ovlivnit,dvanáct odpovědělo kladně. Pozitivně vnímají především to, že mohoujako jedinci v týmu prosadit své názory na jednotlivé aktivity, realizaci,plánování nebo hodnocení vězněných osob.Na otázku ocenění, která se skrývá pod otázkou zpětné vazby od nadřízenýchči kolegů specialistů, se v dotazníku sedm respondentů vůbec nevyjádřilo,tři odpověděli ambivalentně, dva pozitivně a jeden negativně.Opět i zde mohu o důvodech, které je vedly k tomu, jak odpovídali, pouzespekulovat.Podíl podle pohlaví je 4 : 9 ve prospěch mužů.Celkové výsledkyAnalýzou odpovědí na dotazníky a sekundární analýzou dat jsem zjistil,že většině specialistů nevyhovují prostory, ve kterých mohou aktivityv rámci programu zacházení realizovat. Právě kvůli chybějícím prostorůmse mnohdy neuskuteční dobré záměry těchto pracovníků.Zkoumaný vzorek respondentů (odpověděli zaměstnanci pouze ze13 věznic) je bohužel příliš malý pro validní závěry. Kvalitativní metodavšak alespoň zčásti umožňuje náhled na skutečný stav, který nyní ve věznicíchexistuje. Výsledky ukazují, že některé prvky práce mohou odbornípracovníci ovlivnit. Existují však i objektivní skutečnosti, které specialisténevyřeší – viz standardizace pracovní náplně těchto funkcí spolu s jasnýmipožadavky, které by měl specialista splňovat. Na druhou stranu byměla instituce zajistit pracovníkovi dobré podmínky pro práci s odsouzenýmia obviněnými osobami a stejně tak i jeho lepší platové ohodnocení.Podle poznatků ze zahraničních věznic se naše programy zacházení proodsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody a program aktivit s obviněnýmiosobami velice přiblížily standardům v těchto demokratických zemích,především v posledních sedmi letech.Různé aktivity a činnosti, které se v podmínkách České republiky a VSČR realizují s vězněnými osobami, již zmiňované parametry z velké částisplňují. Velké nedostatky máme především v prostorových možnostechvěznic, nedostatku sportovních areálů. Velkým problémem je zaměstnávánívězňů.V činnosti pedagoga volného času a vychovatele-terapeuta docházík určitým zlepšením především z hlediska materiální vybavenosti, k postupnémuzvyšování potřebné kvalifikace důležité pro práci s vězněnýmiosobami a mění se i postoj a přístup ostatních zaměstnanců VS k prováděnýmaktivitám a činnostem. Podle získaných informací je přitěžujícímaspektem jejich práce převážně veliká administrativa s ní spojená. Např.na každou novou hodinu stejné aktivity, ale s jinými vězni, musí pedagogvolného času vyplnit lístek zacházení o vykonané činnosti. Na tomtolístku je popsaná činnost, která se bude provádět, datum, čas a seznamvězněných osob, kteřé se aktivity účastní. Tyto lístky musí každý účastníkpodepsat. Takže každou hodinu nový lístek. Všechny se musí zakládat.Za týden je to asi dvacet lístků, za rok přibližně tisíc. Kdybych to v jednévěznici neviděl na vlastní oči, tak tomu sám nevěřím. A to není všechno.Každý den před hodinou musí pedagog volného času vypsat třídní knihu,vyplnit již zmíněné lístky, počkat, až je všichni podepíší, napsat písemnoupřípravu, týdenní plán aktivit atd. Kolik času zbývá na skutečnou činnosts odsouzenými?Další problém, který jsem zaznamenal v českých věznicích, je důrazkladený na kvantitu prováděných aktivit v rámci programu zacházeníoproti kvalitě.Týdenní plány vykazují od rána až do konce pracovní doby aktivity,které jsou plánovány po jedné hodině, a to jen z toho důvodu, aby se naně dostalo co nejvíce odsouzených či obviněných osob. Ptám se tedy, zdanám jde více o kvantitu, nebo o kvalitu? Pokud je účelem programů zacházenízapojit do nich co nejvíce vězňů, aby se nějak zabavili, je to podlemého názoru ten „nejlepší“ způsob, jak dosáhnout brzkého vyhořenípracovníků vězeňské služby. Při takovém tempu se nedá kvalitně působita pracovat s člověkem ani ve vězení. Tento stav naštěstí není ve všechvěznicích, naopak jsou věznice, které velice kvalitně pracují s vězněnýmiosobami jako např. Opava nebo Heřmanice, kde jsou aktivity plánoványna hodinu a půl i více, což odpovídá adekvátnímu pojetí práce a působenína člověka.Z výzkumu dále vyplynulo, že vychovatelé-terapeuti a pedagogové volnéhočasu by uvítali více odborných seminářů a vzdělávacích kurzů protyto profese, možnost zúčastnit se odborných stáží u nás i v zahraničía větší spolupráci s odborníky z civilního sektoru. Také název funkce vychovatel-terapeutje pro mnohé trnem v oku, neboť jednoznačně nevymezujeterapeutickou práci, naopak lze pod ni zahrnout cokoliv, což setaké děje.Jestliže tyto profese spolu s dalšími specialisty a ostatními zaměstnancive věznicích mají za úkol cíleně regulovat či napravovat chování vězněnýchosob, nesmíme zapomínat, že u většiny klientů/vězňů dochází k postoji„my a oni“. Příčiny nám jsou jistě všem známé – mnoho vězňů je naprostonemotivováno ke změně a v neposlední řadě již neumí žít řádnýmživotem. Mnoho vězňů proto ani uvěznění nevnímá jako trest, ale spíšejako nutnou součást svého životního stylu.To vše jen ztěžuje práci vězeňského personálu. Ze strany vězňů se častojedná o skrytou či otevřenou agresi, většinou verbálního charakteru, manipulaci(pro zajištění individuálních výhod), popírání, odmítání spolupráce.Tato práce a působení klade veliké nároky na všechny členy personáluvěznic, kteří musí tomuto tlaku dlouhodobě čelit. Situace se pakmůže stát obtížnou i pro samotné odborníky, aby sami nepřevzali onodělení na „my a oni“. Ne všichni členové týmu mají odolnost dlouhodoběsetrvat ve svém přesvědčení, že jejich snažení má nějaký význam.Jejich motivace může s časem klesat. Proto by podle mého názoru mělabýt standardem ve věznicích externí odborná supervize jako forma bojes „burn out“ syndromem. Je proto i velice dobře, že pracovníci uváděnýchfunkcí, kteří provádějí terapie, by měli mít sebezkušenostní výcvik a měliby se neustále v tomto oboru vzdělávat. Skromná očekávání efektu jejichpráce je rovněž podle mého názoru žádoucí. Neboť terapií a jiným účelovýmpůsobením nelze člověka změnit, lze jen ukázat cestu a možnosti,které terapie a účelové působení nabízí a poskytuje. Případně cestu k odpovědnostiza své zdraví, morální postoje a sociální status.Podaří-li se klienta naším chováním a přístupem jako k člověku přesvědčit,že terapie není trestem a terapeut není dozorce, dochází mnohdyke značné důvěře a ochotě spolupracovat. Klient/vězeň má větší možnostopustit kriminální uvažování a chování a začít myslet jako člověk, kterýmůže za přispění našeho působení změnit svou životní situaci. Přitomje třeba zdůraznit, že způsob komunikace je základním článkem dorozumění.Došel jsem k názoru, že vzhledem k nepředvídatelnosti délky pobytuve vazbě se může velmi osvědčit metoda „motivačních rozhovorů“, kteréjsou spíše zařazovány do kategorie rychlých terapií, ovšem s velmi dobrýmvýsledkem (poslední studie psychologů z USA a Norska to potvrzují).Další účinnou metodou je metoda KBT (kognitivně-behaviorální terapie)vhodná pro obě skupiny vězněných osob. A dále, že vhodnou terapií jepsychosociální terapie, která svojí povahou nezachází až tolik do minulosti,ale řeší spíše současná a přítomná dilemata klienta/vězně (stejnějako KBT). Jiná je situace u individuálních terapií. Zde bychom mohlipodle situace volit psychoterapii nebo psychosociální poradenství. Jakodalší vhodné techniky se mi jeví terapie zaměřené na hodnotovou orientacise zacílením na smysl života, jako je terapie realitou a logoterapie.Práce uváděných funkcí svou povahou dává významným způsobemšanci být co nejvíce hodin ve přímém styku s vězni, a tím ovlivnit jejichchování v pozitivním prosociálním smyslu.Ve své práci bychom měli mít na paměti, že terapií a účelovým působenímčlověka nelze v plné míře změnit. Lze jen ukázat cestu, kterou terapiea účelové působení nabízí a poskytuje, případně cestu k odpovědnosti.Proto si neklaďme vysoké cíle, abychom nebyli brzy vyhořelí. Měli bychombýt skromnější ve svých očekáváních, neboť vždy záleží jen na samotnýchklientech, zda chtějí změnu a zda jsou ochotni pro to něco udělat.Na závěr bych chtěl dodat, že jsem zde uvedl jen některé výsledkya informace, které jsem získal z dotazníků, nikoli odbornou část týkajícíse samotné práce s klienty/vězni.Mgr. Vladimír Horváth,vychovatel-terapeut VV České Budějovicečeské vězeňství | 25

eportážVychovatelPovolání, nebo poslání?„Pane plukovníku, nadporučík Džofko, přišeljsem na váš rozkaz.“ Do kanceláře řediteleruzyňské vazební věznice plukovníka IvanaHoráka vstoupil sympatický štíhlý mladý mužv uniformě vězeňské služby. Můj průvodce.„To je zástupce vedoucího oddělení výkonutrestu,“ představil ho ředitel Horák, „seznámívás s našimi vychovateli, zavede vás, kam budetechtít, a všechno vám vysvětlí.“Do Vazební věznice Praha-Ruzyně jsem sevypravila proto, abych se dozvěděla, co to obnášíbýt vychovatelem odsouzených, a abychtyto poznatky mohla potom předat i čtenářůmČeského vězeňství. Zde jsou.Chcete-li se stát vychovatelem, musíte mít vysokoškolskévzdělání bakalářského studijníhoprogramu doplněné pedagogickým studiem,které lze získat v Institutu vzdělávání vězeňskéslužby ve Stráži pod Ralskem.Kromě toho musíte mít i psychickou odolnost,přirozenou autoritu, chuť do práce s lidmia ještě něco velmi důležitého: velkou dávku lidskosti,poučil mě „můj“ nadporučík cestou naoddělení výkonu trestu. Je to poměrně nové oddělení,vzniklo asi před rokem, když se vyděliloz oddělení výkonu vazby a trestu. Personálněse teprve stabilizuje. V současné době má jedenáctvychovatelů, z nichž tři pracují v objektuŘepy, čtyři tabulková místa dosud nejsou obsazena.Vychovatelé se střídají na různých pracovištích.Někteří pracují ve specializovanémoddělení určeném pro trvale pracovně nezařaditelnéodsouzené, které vzniklo v létě 2006,někteří na oddílech, kde jsou průběžně umístěniodsouzení z jiných věznic, které si pro svéúkony vyžádal soud nebo orgány policie, a takéodsouzení, kteří nastoupili nebo byli dodáni dovýkonu trestu odnětí svobody. Další vychovatelémají na starost tzv. pracovní četu, to znamenáodsouzené, kteří pracují ve vnitřní režii vazebnívěznice a starají se o její běžný chod.Dobrý kolektivNejprve jsem hovořila s vychovateli, kteří pracujíprávě na tomto úseku. Sedí po dvou ve dvoumenších, optimista by řekl útulných kancelářích.Pracují na dvě směny – ranní a odpolední.Vzhledem k tomu, že jejich svěřenci (každý vychovatelmá na starosti přibližně 27 vězňů)jsou všichni dopoledne zaměstnaní, mohlo byse zdát, že vychovatelé nemají dopoledne tolikpráce. Je to tak? zeptám se, ale hned vidím, žejsem šlápla vedle.„To ne,“ ohradil se Bc. Jaroslav Kuncl, tadyv Ruzyni nováček, ale jinak zkušený vychovatel,který sem přišel z Věznice Kynšperk a ještě předtímpracoval v Horním Slavkově. „Je sice pravda,že ranní směna s odsouzenými přijde do stykuméně než odpolední, ale chodíme je kontrolovati na pracoviště. Víte, dobrý vychovatel musísvé lidi znát i z té pracovní, nejen „ložnicové“stránky. V práci se totiž často projevují úplně jinaknež na ubytovně. A nemyslete si, že tu dopolednezahálíme. Práce máme až nad hlavu. Je tuhodně administrativy,“ dodal.Právě tuto poslední jmenovanou činnost sevedle v kanceláři učí zbrusu nový vychovatel,který sem přišel jen před pár dny. „Zatím seseznamuji s tím, co do těch papírů mám psát,“přiznal se. O práci s odsouzenými má však jakobývalý sociální kurátor jasnou představu. A aniv nejmenším nemá pochyby o tom, že by s nimijen ztrácel čas. „My je nesoudíme, to už udělalsoud, jen od nich vyžadujeme, aby se přizpůsobilizdejším podmínkám. A jsem přesvědčený,že se na nich, samozřejmě pokud k nám budouvstřícní, to naše výchovné působení jednou projeví.Zdá se mi, že je tady dobrý kolektiv. Společněse nám to podaří.“Jeho kolega, vzděláním sociální pedagog,souhlasně pokyvuje hlavou, ale pokud jde o výchovnépůsobení, je poněkud skeptičtější: „Vychovatelnení zedník, který když postaví zeď, takji vidí a může si na ni sáhnout. Výsledky našípráce vidět nejsou, alespoň ne hned. Někdy sedostaví až za několik let, někdy vůbec. Musímříct, že mě jako vychovatele těší, když vidím, žeBc. Jaroslav Kuncl při práci s vězni26 | české vězeňství

eportážodsouzený, s kterým pracuji, se sám snaží, aby setřeba dostal do lepší diferenciační skupiny, nebože se nám podařilo nasměrovat ho jinak, než bylzvyklý z prostředí, odkud k nám přišel. Ale faktemje, že většina z nich se chová účelově, abyzískala nějaké ty výhody, podmíněné propuštěnía tak. Pro nás je ovšem důležité, že se zúčastňujíaktivit, které pro ně připravujeme, podle toho jehodnotíme a už nepátráme po tom, jaké pro tomají důvody. A musím říct, že právě proto, žetady jsou v podstatě vybraní odsouzení, kteří celýden pracují, a navíc je tu bezdrogová zóna, taks nimi většinou žádné kázeňské problémy nemáme.“Každý vychovatel má na starosti dvě aktivity.Na stěně je nástěnka s rozpisem, kdo a kdy jakoumá. Výběr je velký. Odsouzení se mohouzúčastnit sportovních her, je tu koš na basket,hřiště na tenis (sice asfaltové, ale některé věznicenemají ani to), hraje se tu nohejbal, fotbal,stolní tenis. Členové zahradnického kroužku sedostanou i mimo objekt věznice. Dětem ze speciálnímateřské školky v Čimicích, kam docházejí,spravují hračky, pracují na zahradě, dokoncesi i s dětmi po práci hrají. Mohou chodittaké do zeměpisného, šachového, čtenářskéhoči keramického kroužku, filmového klubu nebokroužku, kde na základě zpráv z denního tiskurozebírají současné politické a společenskédění. Mohou se učit angličtinu nebo nejrůznějšírelaxační techniky, každý podle svéhogusta. Do kroužků vězni chodí ve svém volnémčase, po večerech a o víkendech. Ve všední dnyse často konají akce ve spolupráci s Městskýmúřadem Prahy 6 nebo 5, většinou jde o úklid.Odsouzení z Ruzyně také chodí do pobočkyruzyňské vazebky v Řepích, kde si trest odnětísvobody odpykávají ženy, pomáhat připravovatnapříklad dětskou pouť, na podzim byli v sadutrhat jablka. Kromě toho vychovatelé s odsouzenýmičasto chodí i na vycházky nebo za kulturoumimo věznici, takže akcí je docela dost.A práce pro vychovatele také. Ráno a v polednenosí vězňům poštu, společně s dozorcikontrolují, zda mají po ranním úklidu své věciv pořádku, dělají již zmíněné namátkové kontrolyna pracovištích, odpoledne a o víkendechs nimi provádějí různé aktivity, dozorují při návštěvách,vysvětlují, naslouchají, radí odsouzeným,řeší jejich problémy či stížnosti, hovořís jejich příbuznými a přitom všem ještě musí sepsatstohy všelijakých hlášení, hodnocení, podkladůa materiálů do odborných komisí, odpovědirůzným institucím a písemné agendy stálepřibývá. „Na tomhle pracovišti se opravdu nenudíme,“říká jeden z vychovatelů. „V tom mámeštěstí, protože tady čas rychle utíká. No a kdyžještě k tomu člověk má tuhle práci rád, tak je topro něj obrovské plus.“Nervy ze železaOvšem taková idylka, jak by se z předešlýchřádků mohlo zdát, to zase není. Když chybí dozorce,zaskočí za něj vychovatel. Když není poruce sociální pracovník a věc „hoří“, což se stáváo víkendech, musí problém řešit vychovatel.Když se odsouzený psychicky složí nebo předstírázáchvat, musí zasáhnout kdo jiný než zasevychovatel. „To není nic neobvyklého,“ ozve se JaroslavKuncl. „Odsouzený si špatně vyloží zprávyz domova, nepochopí rodinnou situaci nebo zveličídomácí problémy, dostane se do špatnéhopsychického stavu, kdy může potřebovat i zdravotnípomoc. Samozřejmě musím umět neprodleněvyhodnotit situaci, pokusit se vězně uklidnita zajistit odbornou pomoc. U odsouzenéhočlověk nikdy neví, jak se zachová, když přijde nějakýproblém. Roky se ve výkonu trestu může chovatslušně, ale v momentě, kdy se mu jednou nevyhoví,je oheň na střeše. Změní se k nepoznání.Vystartuje na vás, začne být agresivní.“Nebojíte se o život?„Kdyby měl člověk chodit do práce se strachem,že mu někdo vrazí kudlu do zad nebo hozezadu napadne, tak tuhletu práci nemůže dělat.Riziko je tu vždycky a strach taky, ale musíse to překonat a nedat na sobě nic znát. Tadyv Ruzyni v podstatě žádné problémy nejsou, kázeňskétresty dáváme minimálně, protože, jak užtady bylo řečeno, odsouzení, kteří sem přijdou,jsou pečlivě vybíráni, nejsou tu narkomani jakov jiných věznicích. Tady si každý z nich rozmyslí,aby si nechal od někoho přinést něco nepovolenéhonebo aby si naložil nějakou kvásku a pil to,protože jakmile bude přistižen, s největší pravděpodobnostíbude odsud přemístěn jinam.“Pan Kuncl se myslím bát nemusí. Má to, co je,jak sám řekl, v této práci nejdůležitější – přirozenouautoritu. Na ložnici odsouzených se posadína kavalec, popovídá si se svými svěřencio jejich problémech, o životě, o tom, proč sesem dostali, o fotbale, co doma, prostě o všemmožném. A oni to ocení. „Víc se mi otevřou,“ řeklmi, „než kdybych si je jen zval do kanceláře, kdeje mezi námi stůl. Ale lhát se jim nesmí. Oni poznají,kdo s nimi jedná na rovinu a kdo ne. Kdyžse jim slíbí, že je vezmete třeba na televizi a třikrátpo sobě to nesplníte, už vám příště neuvěří.No a když odsouzený vychovateli nevěří, tak tenod něj zase nemůže očekávat nějaké férovější jednání,i když… co je to férové jednání ve vězení?“zamyslel se Jaroslav Kuncl a lehce se pousmál.Vězni totiž využijí každou příležitost, jak zaměstnancůmvězeňské služby ztrpčit život. Nacokoli, co se jim nelíbí, hned píšou stížnosti,a třeba až na Helsinský výbor. „Někdy mám pocit,že u těchto organizací jejich slovo znamenávíc než naše,“ postěžoval si jeden z vychovatelů.Může mezi odsouzeným a vychovatelemvzniknout přátelství nebo alespoň vzájemnésympatie?„Ne,“ odpověděli mi všichni unisono. „Jsmeprofesionálové a každému měříme stejným metrem.A profesionál si musí umět udržovat ododsouzených odstup. Měl by být schopen pochopitjejich stav, jejich problém, aby ho mohlfundovaně řešit, ale v žádném případě se nesmís vězni kamarádit. A také se nesmí nechat tak říkajícvytočit, když ho někdo z odsouzených třebaverbálně napadne. Vždy musí postupovat podlepředpisu a narušitele pořádku umravnit kázeňskýmopatřením.“Nervy ze železa, píšu si do poznámek.VIS ušetří časMůj průvodce mezitím využívá čas a něco sesvým podřízeným vyřizuje u počítače. Vidím, žetu již pracují s VIS, tedy s nově zaváděným vězeňskýminformačním systémem. Jak vám tojde, ptám se. „Musíme se s tím naučit dělat. DřívNpor. Václav Džofko a Bc. Jaroslav Kuncljsme k tomu měli odpor, nadávali jsme, ale až tobude fungovat, jak by mělo, až se tomu vychytajímouchy, tak nám to ušetří spoustu času, který budememoct věnovat práci s lidmi,“ vysvětluje mivychovatel. „Slyšel jsem, že v Německu to trvalosedm až deset let, než odstranili všechno papírování,“přidal se druhý, „už aby to bylo i u nás!“Mít rád lidiNa „průběžkách“ má vychovatel poněkud jinoupráci. Tam není tak velký prostor pro výchovnépůsobení, protože odsouzení zde jsoujen krátce, průměrně tak deset, možná čtrnáctdní. Zato jsou tu všechny kategorie – dohled,dozor, ostraha, zvýšená ostraha, a to muži i ženy.Službu na tomto úseku měl v době mé návštěvyBc. Josef Pomichálek. I on potvrdil, co už jsem sedozvěděla od vychovatelů u pracovní čety, a siceto, že tuto práci může dělat jen ten, kdo má rádlidi. Na tomto pracovišti nemá tak obsáhlou písemnouagendu, protože nevypracovává hodnoceníjednotlivců, ale zase má plné ruce práces jejich umisťováním, zajištěním stravy (někteřímají diety), „a hlavně jim pomáhám vysvětlit, coje například v dopise advokáta, co to dostali zaobsílku a tak dále. Řada z nich úřední dopisy vůbecnedokáže pochopit“.„Obtížnější práce je na oddělení trvale pracovněnezařaditelných,“ vypráví mi nadporučíkVáclav Džofko cestou zpět do kanceláře ředitele.„Jsou to odsouzení, které nelze z různých důvodůpracovně zařadit, většinou se jedná o invalidnínebo starobní důchodce. Čas jim tu na rozdíl odpracujících odsouzených ubíhá pomaleji. To s sebounese i určité obtíže. Vzhledem k případnýmzdravotním omezením není jednoduché vytvářetpro ně vhodnou náplň času, který zde tráví. Sportovatvětšinou nemohou, ne všichni jsou ochotniučit se něco nového, takže většinu času vyrábějíněco z papíru, o Vánocích dělali různé ozdoby.Chcete se tam také ještě podívat?“ S díky odmítám.Uvědomuji si, že všechny zdržuji od práce,a pak, to, proč jsem sem přišla, už vím.Vychovatel, to je pedagog, psycholog, sociálnípracovník, právník, advokát, úředník, dozorce,zdravotník, terapeut a často i máma a tátav jedné osobě.Mgr. Eva Montgomeryováčeské vězeňství | 27

život za mřížemiVÁNOCE S MŘÍŽEMIV OKNECHStrojení stromku ve VšehrdechTak takovíto čerti chodí v RýnovicíchPohodové a klidné Vánoce si přáli zaměstnanci vězeňské služby, a protože dobřevědí, že vánoční čas je náročný především na psychiku jejich svěřenců, nezůstalijen u zbožného přání, ale všichni pro to něco udělali. Vynaložené úsilí se vyplatilo.Ve věznicích se o vánočních svátcích opravdu, řečeno úřední terminologií, nicmimořádného nestalo. Nepočítáme-li ovšem hodiny, dny a týdny, které strávilivychovatelé, pedagogové a další specialisté přípravami nejrůznějších akcí– sportovních, divadelních, hudebních i kulinářských –, které z normálníhokaždodenního režimu zcela nepochybně vybočovaly.Ve znojemské věznici si odsouzení nastudovalipásmo písniček a básniček s vánoční tematikou,kterým před Vánocemi potěšili děti z dětskéhodomu Na Návrší. A ještě jim nadělili malédárky, které pro ně vyrobili. V Horním Slavkověodsouzení ustrojili vánoční stromky a upeklicukroví, takže Štědrý den byl provoněný vanilkou.O dobrou náladu se na předvánočním koncertupro vybrané odsouzené postarala vězeňskáskupina Čercheň.Klienti Věznice Oráčov si o Vánocích zahrálise zaměstnanci věznice volejbal, někteří se zúčastnilisoutěže v hláskování, jiní si šli poslechnouthudební koncerty. Na Silvestra byla pro něpřipravena vědomostní soutěž Oráčovský milionář.V ostravské vazební věznici se také sportovalo,hrály se stolní hry nebo se odsouzení dívalina televizi či DVD.Ve Valdicích i na Mírově vánoční čas zpestřilaodsouzeným i vystoupení vězeňských hudebníchskupin. Velkou událostí v heřmanickévěznici byl turnaj ve stolním tenise. Nejlepšíhráči se druhý den utkali se zaměstnanci věznice.V Odolově si zase na Štědrý den zahrálisálovou kopanou. Ve Věznici Rýnovice odsouzenídobyli pól. Před Vánocemi se pustili do nácvikuCimrmanovy hry Dobytí severního pólu,kterou zahráli ostatním spoluvězňům. Všichniměli možnost prohlédnout si výstavu vlastnoručněvyrobených prací Hezké věci v kriminále.Unikátní jsou například keramické housle a betlém.Svátečně vyzdobená byla i Věznice Kuřim.Součástí pestréhoprogramu pro odsouzenébyla i besedao vánočníchzvycích v anglickymluvících zemícha v Rusku. „Inventář“věznice, odsouzený,který zdeletos strávil Vánocejiž počtyřiatřicáté,dostal dokoncedárek od ředitelkyvěznice. Osobněmu přinesla balíčeks cigaretamia kávou.Ve Věznici NovéSedlo odsouzení Vězni vyrábějí vánoční ozdobymohli prokázat svéznalosti ve vědomostních kvizech, jiní se věnovalisportu. Také ve všehrdské věznici šli vězniz jednoho sportovního turnaje do druhého.A už před svátky si několik z nich připravilo prosvé spoluvězně hudební, taneční a divadelnívystoupení, která jim o Vánocích předvedli. NaNový rok si jednotlivé ubytovny změřily sílyv piškvorkách, dámě a vědomostním kvizu.V Drahonicích se zase na Nový rok hrál turnajv žolíkách a dámě.Ve všech věznicích a vazebních věznicíchbyli v pohotovosti psychologové, aby zvládli deprese,které u některých vězněných osob mohouprávě v tuto dobu propuknout, sociální pracovníciměli plné ruce práce, aby vyhověli žádostemo pohovory s těmi odsouzenými, kterýmbylo smutno a potřebovali si popovídat, neboaby sehnali telefonní čísla rodin, se kterými sevězni chtěli na Vánoce spojit. Prodloužené večerkyv řadě věznic kladly zvýšené nároky napráci dozorců a vychovatelů. A už před Vánocemimuseli zaměstnanci zvládnout nápor balíčkůs vánočními pochoutkami, které vězňůmposílali jejich příbuzní.I kuchaři se snažili. Na štědrovečerní tabulivězňů byl většinou smažený řízek s bramborovýmsalátem a na přilepšenou i balíček se sladkostmia ovocem. Někde servírovali kubu, jinderybí filé. Kapr se na jídelníčku z bezpečnostníchdůvodů objevil jen málokde.O vánoční výzdobu se většinou postarali dočasníobyvatelé našich věznic sami, ale i na něbylo třeba přitom dohlížet.Nakonec všechno dobře dopadlo. A atmosférave vězeňských zařízeních byla sváteční.Umocnila ji i řada bohoslužeb, které se v tutodobu téměř všude konaly.A hlavně, všude vládl klid a mír.Mgr. Eva Montgomeryová(s využitím příspěvků tiskových mluvčích jednotlivýchvěznic a vazebních věznic)28 | české vězeňství

Freude, Freude, Freude…život za mřížemianebChvála deracionalizaceK nejdůležitějším kognitivním charakteristikám delikventů, tj.specifickým způsobům, kterými delikventi (včetně těch již vězněných)vnímají okolní realitu, promýšlejí ji a na základě toho jednají,patří (vedle Oprávnění, Orientace na moc, Superoptimismu, Kognitivníindolence, Blokování, Sentimentality a Diskontinuity) i Zmírňování.Ani vězněný člověk nedokáže vždy zvolit a uplatnit vůčisobě tvrdou a nepříjemnou pravdu o vlastní vině na spáchaném zločinu,přijmout uložený trest jako nabídnutou šanci a poctivě pracovatna své reintegraci. Více než padesátiprocentní podíl ve vězeňsképopulaci tvoří ti, kteří se alespoň částečně pokoušejí vyvinit zesvé odpovědnosti za kriminální chování a jeho následky. Zmírňováníje pak možno chápat jako penologickou variantu v psychologiiobecně známých obranných mechanismů, používaných (v rozmezíod normy až po patologii) každým člověkem ke snižování úzkostivážící se na ohrožení sebeúcty, samotného „Jáství“ při neschopnostinebo snížené schopnosti řešit obtížné úkoly.Priorita vědeckého popisu základních psychických mechanismůsloužících k subjektivnímu zkreslování a tím zvládání jinak pro konkrétníhočlověka výrazně stresových situací není připisována nikomu menšímunež Sigmundu Freudovi (ten na přední místo samozřejmě zařadilvytěsnění nepříjemných zážitků z vědomí). Postupně se jím definovanýdevítičlenný soubor obranných mechanismů (též díky jeho dceři AnněFreudové, která připojila intelektualizaci jako předchůdkyni dnešníčasto používané racionalizace) značně rozšířil, takže v odborné literatuřelze nyní nalézt několik desítek těchto postupů.Každou středu v půl jedenácté dopoledne se klubovna půdní vestavbyVazební věznice České Budějovice stává místem, na kterém se scházímse skupinou vězňů k psychologickému poradenství a terapii. Dvanáct„rozhněvaných mladých mužů“ v apartních teplákových soupravách zesebe vytrvale sype racionalizace (od klasiky typu „kradl jsem, abych uživilrodinu“ po „bránil jsem se a náhodou vytáhl nůž“), až se jim od ústpráší. Já do nich ovšem jdu stejně vehementně, nejčastěji s Glasserema jeho realitní terapií. Udržujeme tak docela slušnou dynamickou rovnováhu,ve které se pofidérní vítězství kloní tu na jednu, hned zas nadruhou stranu.V předvánočním čase jsme si své společné sezení zpestřili pozvánímstudentů českobudějovické konzervatoře. Příjemná paní profesorkas sebou přivedla dva kluky, vrstevníky těch oteplákovaných, avšakv tmavých oblecích a s koncertními kytarami. Besídka zvláštní školy začalaa fádní vězeňský svět se proměnil. Postupně se všech přítomnýchnaplno zmocnila Hudba: od brilantně vybrnkávaného Bacha přes romantickouPíseň pro Davida soudobého skladatele a kytaristy ŠtěpánaRaka až po Legnaniho Fantazii opus 19, která ke specifickému obecenstvui přes hradbu století promluvila srozumitelnou řečí výrazné citovostia moderní muzikálnosti. Vrcholný okamžik (jak o něm píše Goetheve svém Faustovi) však měl teprve přijít. Budoucí koncertní mistři nazávěr svého vystoupení zahráli a zazpívali nejznámější vánoční koledy.Všichni se přidali a naplno si vychutnávali nadcházející atmosféru sicevězeňských, ale přesto Vánoc. A když se z úst předzpěváka ozvalo „Jak jsikrásné, neviňátko…“, do celého prostoru se rozlévající kouzlo zcela pohltilojinak značně otrlého přirozeného vůdce vězeňské adolescentní skupiny.Do nastalé mikropauzy přesně vstoupil lehce ironizující poznámkou:„No, to sme tady všichni.“Rozhlédl jsem se kolem. A vskutku – nad Betlémem vyšla hvězda.Náhle bylo všem jasno. Co nedokázali Glasser s Hálou, to zařídila paníMúza s lehkostí jí vlastní. Naprostá a všeobecná deracionalizace, chvilkapravdy, lítosti a pokání.Jen klid, Ameriku jsem neobjevil. Na prvním povánočním sezení užzase všichni vesele racionalizovali.PhDr. Jaroslav Hálačeské vězeňství | 29

život za mřížemiŠance pro úspěšný návratKYNŠPERK NAD OHŘÍ • Věznice Kynšperk nad Ohří uzavřela v loňskémroce smlouvu o spolupráci s obecně prospěšnou společnostíCarlsbader Gate v Karlových Varech, jejímž předmětem je realizacegrantového projektu financovaného v rámci Společného regionálníhooperačního programu (SROP), opatření 3. 2. Podpora sociálníintegrace v Karlovarském kraji.A první výsledky se již dostavily. Od listopadu 2006 se mohou odsouzenírekvalifikovat v pěti kurzech základů práce na PC. Každéhokurzu se zúčastní dvanáct odsouzených, kteří splňují podmínku trvaléhopobytu v Karlovarském kraji, věku v rozmezí 18–26 let a psychologickézpůsobilosti pro vzdělávání v daném oboru. Výuka je financovánaz grantu projektu. Z něho budou v letošním roce hrazenydalší dva rekvalifikační kurzy v oboru malíř-natěrač.Absolventi rekvalifikačních kurzů mohou být po propuštění z výkonutrestu ubytováni v Domu na půli cesty, který provozuje Farnícharita Karlovy Vary, kde je zajištěna pomoc ergoterapeuta a psychologa,samozřejmostí je i poskytování právních služeb.Petra BělíkováOSTROV • Také dvanáctodsouzenýchz Věznice Ostrov sezúčastnilo rekvalifikačníhokurzuv oboru malíř-natěrač,který pro ně jižpotřetí zorganizovalaobecně prospěšnáspolečnost CarlsbaderGate v rámciprojektů SROP s využitímEvropskéhosociálního fondu.Učebna výpočetní technikySlavnostní zahájeníprvní vyučovací hodiny 21. listopadu 2006 odstartovalo dalšívzdělávací blok, na který v únoru 2007 navazuje rekvalifikační kurzobsluha a práce s osobním počítačem. Do června 2008 tak buderekvalifikováno ve dvou kurzech v oboru malíř-natěrač 24 odsouzenýcha ve třech kurzech obsluhy a práce s osobním počítačem36 odsouzených.Ing. Luboš Svoboda, speciální pedagog OVT,mjr. Mgr. Manfred Kraus, vedoucí oddělení výkonu trestuKUŘIM • V lednu 2007 započal pracovní tým pracovníků odděleníVT kuřimské věznice ve spolupráci se Sdružením CEPAC – Moravadruhou fázi projektu Trénink osob končících výkon trestu směřujícík úspěšnému vstupu na trh práce.Projekt je zaměřen na řízení lidských zdrojů na trhu práce a je doněj zapojeno pět pracovníků oddělení VT a stejně jako v první části,která probíhala loni, také 14 odsouzených. Skládá se z pěti výukovýchmodulů, které pomohou odsouzeným získat základy v oblastiprávní a finanční politiky, počítačové gramotnosti a celkový přehledo trhu práce. Obě fáze projektu probíhají za plné finanční podporyprostředků plynoucí z Evropské unie.Mjr. Mgr. Petr Juříček, vedoucí oddělení výkonu trestuHORNÍ SLAVKOV • Nabídka aktivit pro odsouzené ve Věznici HorníSlavkov se rozšířila o počítačový kroužek, který v současné době navštěvuje121 vězňů rozdělených do dvanácti učebních skupin. Vetřech nově vybudovaných učebnách mají k dispozici 26 osobníchpočítačů. Budou využívány pro výuku právního minima, jazyků,k celkovému posílení sociální adaptability a rozvoji informačnícha komunikačních schopností odsouzených.Pavlína LorenzováVycházky za odměnuLIBEREC • Zaměstnanci oddělení výkonu vazby a trestu připravilikoncem minulého roku odměnu pro šest odsouzených, kteří dosahujína pracovištích Střediska hospodářské činnosti dobrých výsledků:společnou vycházku na utkání I. Mattoni NBL Kondoři Liberec–BKDěčín v basketbalu.Podobné akce nejsou v liberecké věznici ničím výjimečným a jejichorganizování se dosud velmi osvědčilo. Nepředstavují totiž jenodměnu jednotlivci, ale i významný motivační prvek v práci se skupinouvězňů. Většina z nich vnímá, že budou-li dosahovat dobrýchpracovních výsledků a když nebudou mít problémy s přístupemk výkonu trestu a plněním programu zacházení, mohou být na dalšímseznamu s povolením vycházky třeba i oni.Václav MitášVězni pomáhají matkámv nouziBŘECLAV • Výstavu s názvem Vězňové, jak je neznáme uspořádalakoncem minulého roku Věznice Břeclav ve spolupráci s Městskýmmuzeem a galerií v břeclavské synagoze. Vězni připravili na osm desítekvýtvarných děl, kterým dominuje asi třicet obrazů. Malby tvoříakvarely, pastely a kresby tužkou. Společným motivem jsou výjevyz bible. Hlavním dílem výstavy je obraz Hříšník, který byl již prezentovánna loňských Dnech dobré vůle na Velehradě. Výstavou chtějíodsouzení pomoci matkám s dětmi v nouzi a výtěžek ze závěrečnéaukce věnovat Domovu svaté Agáty v Břeclavi-Poštorné.Iva BednářováMísto k zamyšleníKYNŠPERK NAD OHŘÍ •Vysvěcení pietní kapličkyv Domově důchodcův Pochlovicích páteremKryštofem, knězem římskokatolickécírkve, 23. listopadu2006 bylo úspěšnýmzavršením několikaměsíčnínáročné práce skupinyodsouzených z VězniceKynšperk nad Ohří,kteří v doprovodu pedagogůvolného času J. Samka a I. Brychty vybudovali pro klienty domovakapličku, kde mohou být sami sebou a současně vnímat sounáležitosts jinými, třeba s lidmi, kteří pro ně takové místo k úvahámvytvořili. A že to byli vězni? Tím lépe.Petra Bělíková30 | české vězeňství

život za mřížemiČeskobudějovická cestake světluHeřmanická ligav minikopanéHEŘMANICE • V listopadu 2006 skončil ve Věznici Heřmanice jižpátý ročník fotbalové soutěže pro odsouzené nazvané Heřmanickáliga v minikopané. Do letošního ročníku se přihlásilo 11 týmů. Dozávěrečných bojů postoupilo osm nejlepších, které spolu hrály vyřazovacímsystémem. Umístění medailisté obdrželi od věznice památečnífotografii a vítěz i putovní pohár vyrobený v místní dřevomodelářskédílně.Mgr. Kamil Indra, pedagog volného časuVýtvarníci z Odolovapro dětiČESKÉ BUDĚJOVICE • Za přítomnosti náměstka primátora sev nově otevíraných prostorách Prodejní galerie chráněné dílny THÉ-SEUS v Českých Budějovicích konala dne 13. prosince 2006 vernisážvýstavy výtvarných artefaktů (kreseb a keramiky). Pod vedenímvychovatele-terapeuta Mgr. Vladimíra Horvátha je vytvořili vězni Vazebnívěznice České Budějovice. Spolu s jejich pracemi zde návštěvnícimohou vidět i kresby a malby handicapovaných umělců AntonieKučerové a Jakuba Štarka.Výstava s příznačným názvem Cesta ke světlu sleduje základnícíl zážitkové pedagogiky, totiž prostřednictvím hlubokého citovéhoprožitku nastartovat pozitivní osobnostní změny člověka, který dosudhledá vlastní životní cestu.PhDr. Jaroslav Hála, psychologODOLOV • Jednou ze zájmovýchaktivit v odolovské věznici je výtvarnýkroužek, v němž si v průběhuminulého roku odolovštíodsouzení vyzkoušeli práci se samotvrdnoucíkeramickou hmotou,mramorovacími barvami, modelovacíhmotou Fimo, dále tvořili batikovanátrika na několik způsobů,vyráběli svíčky a mýdla. Vrcholemčinnosti výtvarného kroužku všakbyly papírové kulisy, které zhotovilize starých krabic pro děti ze Speciální základní školy v Trutnověna jejich vánoční představení. Z kartonů poslepovali domy, hradbya palmy, vše polepili balicím papírem, natřeli barvou a nakonec najednotlivé „budovy“ nakreslili kameny, trávu, vstupní bránu či dveře,vyřezali okna.Takto připravených dílů se potom ujali odsouzení z dřevomodelářskéhokroužku. Ti zhotovili na zadní stranu každého kusu dřevěnýrám a vzpěru, která zajišťovala stabilitu kulisy na jevišti. Ještě zbývalona palmy přilepit kokosové ořechy (tedy prázdné půlky) a kulisyodvézt do Trutnova. Nadšené nebyly jen účinkující děti, ale také jejichučitelky a v neposlední řadě i sami odsouzení, kteří se na zhotoveníkulis podíleli.Ing. Eva Linhartová, vychovatelkaVýšivky, které potěšíHRADEC KRÁLOVÉ • Výtvarný kroužekVazební věznice Hradec Králové fungujeod roku 2003, kdy byly do vězniceumístěny obviněné a odsouzené ženy.Jeho cílem je umožnit trávit čas nějakousmysluplnou činností – výtvarnoua rukodělnou, jako jsou práce s rychleschnoucíhlínou, kašírování, malba nasklo, vystřihování, práce s křídami, vyšíváníaj. Právě k výšivkám vyrobili mladistvíobvinění v místní dílně dřevěnérámečky a společným dílem tak vzniklaosobitá dílka, která slouží k estetizaciprostředí vazební věznice.PhDr. Stáňa Vostřelová, psycholožkačeské vězeňství | 31

ze zahraničíZajímavostiNový heliport?Řecko • Originálním způsobem loni prchli dvavězni z přísně střeženého vězení Korydallos v řeckémpřístavním městě Pireus. V době odpoledníchvycházek přistál na dvoře vrtulník, do kterého nastoupilioba delikventi, a poté bez jakéhokoliv odporuze strany dozorců odletěl. Přistání totiž způsobilotakový šok a následný zmatek, že se strážnezmohla na jediný zásah. Nejprve se domnívali, žese jedná o policejní vrtulník, než si ale uvědomili, žeprchají vězni, bylo pozdě. Vrtulník bez potíží přistálna západním předměstí Atén, odkud uprchlíci odjelina motorkách.Sešité rty na protestSrbsko • Pětašedesát vězňů si v létě minulého rokusešilo rty na protest proti pomalému soudnímu projednávánía proti přeplněným celám. Všem vězňůmse dostalo lékařského ošetření.Drzí vězniVelká Británie • Čtyři britští vězni se koncem loňskéhoroku domáhali na věznici odškodnění v přepočtu630 000 Kč pro každého, protože prý ve spánkuspadli z postele. Tvrdí, že vězeňská služba měla zajistitpostele s hrazením.Je libo ledvinu od vězně?Čína • Ledviny, játra, oční rohovky i jiné lidské orgányjsou údajně na skladě, dokonce v té nejlepšíkvalitě, na černém trhu v Číně. Jedná se o tajně odebíranéorgány čínským popraveným vězňům. Zahorentní sumy je může mít každý, kdo je ochotenzaplatit. Nejpočetnějšími zdravotními turisty jsouzámožní Japonci. Ročně jich pro nové orgány doČíny přijíždějí stovky.Vězni zvedají akcie firmy na burzeUSA • Vězení. Místo, které drtivou většinu lidí odpuzujea dobrovolně by tam nikdy nešli. Některéfirmy ale toto prostředí velmi přitahuje. Důvod jeprostý: provozování vězení je totiž lukrativní byznys.Jednou z firem, která to dobře ví, je i největšísoukromý provozovatel věznic, americká společnostCorrections. O tom, že na provozování věznicevelmi dobře vydělává, svědčí i fakt, že její cena naburze neustále roste. Jen v loňském roce hodnotaakcií stoupla o více než 20 procent, a překonala takšestileté maximum ve výši více než 55 dolarů. Principsoukromých věznic je jednoduchý. Společnostipostaví a provozují své vlastní věznice a nabízejí defacto „podnájem“ státu. Starají se o stravu, zdravotnickoupéči a vzdělávání vězňů, za což jim stát platí.„Poptávka po těchto věznicích roste a roste,“ míníJeffrey Kessler, analytik společnosti.Rizikem pro soukromé provozovatele věznic mohoupodle expertů být špatné zprávy v tisku, jako napříklado špatném zacházení s vězni. Něco podobnéhonapříklad již v roce 2000 Corrections vytýkalaorganizace Amnesty International. Vedení ale kritikuodmítlo. Do budoucna proto analytici počítajíi nadále s růstem hodnoty akcie, a to až na 65 dolarů,což by znamenalo zvýšení o dalších 20 procent.ZIMNÍ KONFERENUSA • Zimní konference American Correctional Association (což lzevolně přeložit jako Sdružení vězeňských a nápravných zařízení), zkráceněACA, se konala 20.–24. ledna 2007 v Tampě na Floridě. Jedná se o největšía nejaktivnější mezinárodní organizaci působící v oblasti trestníhopráva, která v současnosti sdružuje více než 20 000 odborníků z 50 zemívšech kontinentů, k nimž se prostřednictvím generálního ředitele genmjr.PhDr. Luďka Kuly řadí i Česká republika a jejímiž zástupci na konferencibyli ekonomická náměstkyně plk. Ing. Radoslava Hüttnerová a náměstekpro bezpečnost a výkon služby plk. Mgr. Milan Václavek.ACA bylo založeno již v roce 1870 a během své více než stodvacetipětileté existenceprošlo řadou transformací. Dnes se na jeho menších lednových konferencích (okolo3000 účastníků) a větších srpnových kongresech (5–6 tisíc účastníků) scházejí teoretičtíi praktičtí odborníci z oblastí vězeňství, policie, armády, soudů, zdravotnictví, dáleprávníci, univerzitní profesoři, nevládní organizace a v hojném počtu samozřejmě zástupcisoukromého sektoru. ACA působí jako poradní orgán OSN, v Radě Evropy mástatus pozorovatele a jeho doporučení jsou považována za standardy a dodržovánav řadě zemí. Nedílnou součástí konferencí a kongresů jsou rozsáhlé výstavy, na nichždesítky společností představují technologické novinky ze všech možných oblastí.Z desítek seminářů není snadné vybírat, a vzhledem k tomu, že hlavním cílem návštěvynaší delegace bylo získávání nových poznatků v oblasti architektonického řešenívěznic a bezpečnostních trendů, nebyly středem pozornosti. Přesto jsme dva z nich navštívili:v neděli seminář na téma získávání informací operačními prostředky, předevšímjako prevence před problémy hrozícími ze strany gangů a teroristů, útěků a zvyšováníbezpečnosti vězeňského personálu (přednášeli Michael Hogan, ředitel krizovéhooddělení newyorské VS, a Leslie Smith, ředitel protiteroristického odboru VS ZápadníVirginie) a ve středu seminář pojednávající o zacházení s duševně narušenými pachatelitrestných činů odsouzenými k alternativním trestům (přednášející Kevin McHughz newyorské parolové rady a Patricia McKernanová z nevládní organizace Volunteersof America).Z mnoha zajímavých a přínosných setkání stojí za zmínku setkání s Davidem Geem,zástupcem šerifa Hillsborough County (kam Tampa spadá), který naší delegaci umožnilnávštěvu moderní státní věznice Hillsborough Correctional Institution (téměř500 mladých odsouzených našeho typu dohled a dozor, moderní architektura s křížovýmiubytovacími jednotkami s přímým dohledem, řada programů zaměřených předevšímna snížení recidivy po propuštění), a Harley Lappinem, generálním ředitelem32 | české vězeňství

CE ACA V TAMPĚChilli papričky a útěkze zahraničíZajímavostiIndonésie • Pálivé chilli papričky pomohly loni přiútěku jedenácti vězňů z nápravného zařízení Pematangv indonéské provincii Severní Sumatra. Věznipapričky nadrobili do neupřesněné tekutiny, počkali,až se trochu vylouhují, a pak palčivou směschrstli dozorcům do očí. Sebrali jim klíče, a nežčtveřici dozorců přestaly téct z očí slzy, pohodlněz věznice odešli.Věznice Pematang, která leží asi 50 kilometrů odprovinčního hlavního města Medan, v současnostihostí více než 800 trestanců, ale podobný útěk tu prýještě nikdy nezažili.Stejně jako většina asijských kuchyní je i ta indonéskápostavená na ostrých pokrmech, kterým patřičnýříz dodávají právě pálivé papričky. Možná alepo téhle zkušenosti začnou místní věznice uvažovato změně jídelníčku vězňů.Masový útěkM. Václavek (zleva), R. Hütnerová a J. Gondlesamerického federálního vězeňského systému, který nám zařídil návštěvu největšíhofederálního komplexu Coleman poblíž Organda s téměř 7000 odsouzenými. Jednáse o čtyři věznice: FCI Coleman Low (mužská, dohled–dozor), FCI Coleman Medium(ženská, dozor–ostraha) a dvě věznice se zvýšenou ostrahou USP Coleman I a II; myjsme navštívili USP Coleman II.Věznice je dva roky stará, o více než 1400 odsouzených se stará asi 370 zaměstnancůa její vybavení je opravdu par excellence. Na obvodě není jediné okno (všechny „otvory“vedou do rozměrného vnitřního prostoru s rekreační oblastí). Nic před námi neskrývalia jako „kamarádům“ nejvyššího šéfa se nám dostalo mimořádné výsady navštívitzbrojnici a prohlédnout si zvláštní zásahová vozidla.Závěrem je třeba se zmínit o pozvání našeho generálního ředitele výkonnému řediteliACA Jamesi Gondlesovi a Harleymu Lappinovi k návštěvě ČR. Návštěva, nakterou oba pozvání přijali, by se měla uskutečnit buď letos na podzim, nebo na jařepříštího roku.Otakar MichlZNOJEMŠTÍ NA CESTÁCHKALISZ, Polsko • Pětidenní odbornou stáž v Zakladu karnym v polském Kaliszi absolvovalozačátkem října loňského roku pět zaměstnanců Věznice Znojmo. Byli rozdělenipodle svých profesí do jednotlivých oddělení, kde část dne pracovali společně se svýmipolskými kolegy. Během stáže se jeli podívat také do Wronek, kde je největší věznicev Polsku s kapacitou asi 2000 vězňů umístěných v kategorii ostraha a zvýšená ostraha. Jezde i oddělení agresivních, psychicky narušených vězňů. Vězni vzhledem k typu vězniceopouštějí cely pod dohledem příslušníků pouze k vycházkám a k řízeným aktivitám.NITRA, Slovensko • Koncem října 2006 strávila další skupina zaměstnanců VězniceZnojmo tři dny v Ústavu na výkon vazby v Nitře. Navštívili také věznici v Nitře-Chrenové,kde je umístěno 282 žen z celého Slovenska. Je to moderní nová věznice, která klientkámumožňuje důstojný výkon trestu a zaměstnancům pěkné pracovní prostředí včetně podmínekpro rehabilitaci a regeneraci.Ludmila KurdíkováBelgie • Z věznice v Termonde na západě Belgie seloni v srpnu podařilo utéct osmadvaceti vězňům.Zhruba ve dvě hodiny ráno vyrazili dva z nich dveřecely, s nožem v ruce zajali tři strážce, kteří právěsloužili, ukradli jim klíče od ostatních cel a pomohlidalším šestadvaceti vězňům na svobodu.Protože se jim nepodařilo odemknout hlavní vchodovédveře, rozhodli se přelézt zeď věznice. Abybez pořezání překonali i ostnatý drát upevněnýnad zdí, zabalili si ruce do prostěradel a dek. Pakuž jen skočili na telefonní budku na druhé straněa mohli utíkat.„Celý útěk byl velká improvizace a odehrál sevelmi rychle. Myslím si, že dvojice vězňů pomohlai ostatním, aby v tom zmatku měli větší šanci naúspěch,“ řekl Roland Mentens, ředitel věznice.Špatné zabezpečení věznice řeší belgická vládauž několik let. Tehdejší ministr spravedlnosti rozhodlo výstavbě nové moderní budovy, k tomu alenikdy nedošlo. Po tomto útěku se postoj vlády snadzmění.Vzpoura vězňůRusko • Drama se šťastným koncem, tak se dá popsatkrizová situace ve věznici Kapotnja na okrajiMoskvy, kde začátkem září 2006 tři odsouzení běhemvycházky zajali patnáct rukojmích včetně ředitelenápravného zařízení a zabarikádovali sev jedné z cel. Speciální jednotka po několikahodinovémvyjednávání nakonec během pár vteřin přemohlaúnosce a všechny rukojmí zachránila. Podlemluvčího vězeňské služby proběhl bleskový zásahbez problémů. Agentura Interfax ale píše o pěti zraněných.Kromě živého televizního vystoupení věznižádali nové přehodnocení svých případů a výšitrestů. Dva byli odsouzeni na pětadvacet let, třetí nadevět let. Teď jim ale na konto přibylo trestní stíháníza únos a držení rukojmích.Sex ve vězeníRakousko • Ke Švédsku a Itálii, kde mají vězni právona sex už několik let, se brzy přidá i Rakousko. Lonina jaře tam na toto téma proběhla bouřlivá debatav parlamentu s celkem pozitivním výsledkem: sexve vězení ano, jsou-li tam pro něj podmínky.české vězeňství | 33

duchovní péčeVina, trest a milost v životě člověkaPRAHA • Celorepubliková porada vězeňských kaplanů, která se konala7. a 8. 11. 2006 v Praze Na Květnici, byla věnována předevšímproblematice viny, trestu a milosti v životě člověka.Metodický zástupce hlavního kaplana a kaplan Věznice Stráž podRalskem Martin Škoda ukázal na příběhu osudového selhání izraelskéhokrále Davida s Bat-šebou (2 Sam 11-12) a jeho vyrovnání ses důsledky tohoto selhání, jakož i na následné Boží odpovědi přímývztah mezi vinou, trestem a milostí. Prvním hostem setkání bylapaní Z. F. Každého z přítomných velmi hluboce zasáhla pokora a statečnosttéto ženy, která byla schopna nejen odpustit vrahovi svéhomuže, ale vést k pokání i svého příbuzného, který zmařil lidský život.Dalším hostem kaplanské porady pak byl doc. ThDr.MartinPrudký,děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Ve velmi hutnéma odborném výkladu starozákonního textu (Ex 34,1-9) poukázalna vnitřní vztah viny, trestu a milosti u Boha vůči člověku. Posledníhost, bývalý vězeň, dnes obrácený křesťan P. V. z Havířova, účastníkůmsetkánínejprve zazpívala potomvydali své životnís v ě d e c t v í .A n a b á z ejeho dobrodr u ž n é h oživota vedlapřes dráhun á s i l n í k a ,l e g i o n á ř e ,vězně a zločince, který se jen neuvěřitelnou souhrou okolností nestalvrahem policisty, až po kajícníka ve vězení a člověka, jenž se sámmusel vyrovnávat se smrtelnou nemocí. Oba muži, nyní už jako obráceníkřesťané, si v objetí dokázali vzájemně darovat a přijmout odpuštění.Naslouchání těmto životním příběhům i vlastní zkušenosti z pastoračníslužby ve vězení nás vedou k poznání, jak důležitá je mediaceve vězení. Zkušenosti s tímto modelem v demokratických zemích tojen potvrzují. A kaplanská služba může v mediaci hrát nezastupitelnouúlohu.Mgr. Otto Broch, zástupce hlavního kaplana VS ČRLadislav Křížek zahrál obviněnýmOLOMOUC • Na svátek svatého Mikuláše, 6. prosince 2006, se uskutečnilve Vazební věznici Olomouc mimořádný adventní koncert. Vespolupráci s Maltézskou pomocí a duchovní službou přijel vězněnýmosobám zahrát a zazpívat nestor české rockové scény LadislavKřížek. Celé generace hudebních fanoušků znají velice dobře jehoúspěšné působení v kapelách Vitacit, Citron a Kreyson v průběhu 80.a 90. let, za které obdržel několik zlatých desek.Na vlastní náklady přijeli spolu s kytaristou Radkem Krocem ažz Karlových Varů, aby po šesti hodinách jízdy zazpívali několik písnía řekli pár povzbuzujících slov obviněným. Ladislav Křížek je už dvaměsíce křesťanem. A to nejen „papírovým“, nýbrž skutečným, přesvědčeným.Jak sám řekl, stálo mu za to přijet na vězeňskou mši svatou.Jistě ne náhodou se v evangeliu toho dne předčítala slova evangelistyMatouše: „Neboť jsem byl ve vězení a přišli jste za mnou.Cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jsteučinili.“ Musím se přiznat, že setkání s L. Křížkem jakoby mimoděknastavilo zrcadlo i mému vlastnímu snažení a představě, jak bych sii já přál prožít adventní dobu. Být tu druhým pro radost i užitek, přijetzahrát a zase pokračovat dál tak, jak je třeba. Nechtít druhé převýšit,ale potěšit je a posílit na jejich putování životem.Mgr. Otto Broch, zástupce hlavního kaplana VS ČRKřest v liberecké vazební vězniciPoslední adventní středaroku 2006 zůstane v análechVazební věznice Liberec zapsánajako den prvního křtuza jejími mřížemi. KaplanMgr. Bohumil Baštecký, farářČeskobratrské církveevangelické, udělil tuto svátostjednomu z odsouzenýchz oddílu věznice s ostrahu.„Trochu jsem ho tlačil, aby své rozhodnutí odložil ažpo propuštění, ale nakonec jsme společně došli k tomu, žeho pokřtím mezi lidmi, s nimiž jsme se přes půl roku scházeli,“prozradil nám jeden z nejzkušenějších kaplanů Vězeňskéduchovní služby.„Boží slovo mě velmi zasáhlo. Moc lituji toho, co jsem spáchal,a rád bych se stal lepším člověkem,“ řekl v krátkém proslovuke dvaceti přítomným spoluvězňům křtěnec.Vánoční bohoslužba byla zároveň jednou posledních akcíMgr. Bašteckého v Liberci. Po roce působení, které velmi ocenilinejen klienti, ale i vedení a zaměstnanci vazební věznice,odchází do Jiřic. Liberec tak zůstane bez stálého duchovního.Doufejme, že ne na dlouho.Není armáda jako armádaMgr. Václav MitášO tom se mohli přesvědčit odsouzení ve Věznici HorníSlavkov při první návštěvě Armády spásy po několika letech.V doprovodu kaplana Vězeňské služby ČR zavítal 1. prosince2006 do věznice terénní pracovník karlovarské Armády spásy.Se zaměstnanci věznice projednal nejvhodnější formy činnostia při prohlídce věznice pohovořil s několika odsouzenými.Výsledkem byla vzájemná dohoda o tom, že Armádaspásy se zaměří při návštěvách zejména na odsouzené, kteřímají před koncem trestu, a nabídne jim pomoc po propuštění.Setkání Na KvětniciBc. Luděk Šíp, kaplanPRAHA • U příležitosti předvánočních setkání se 19. prosince2006 v Zotavovně VS ČR Praha Na Květnici sešli zástupci duchovníchslužeb v silových složkách České republiky. Za duchovníslužbu v armádě byli přítomni pplk. Mgr. Jan Kozler,nový hlavní kaplan AČR, a odstupující hlavní kaplan téhož rezortuplk. Mgr. P. Tomáš Holub. Ministerstvo vnitra zastupovaliMgr. P. Josef Suchár a koordinátor duchovenské péče vesložkách policie ČR (PIP) Vítězslav Vurst B.Th. Za „domácí“jako obvykle předsedkyně VDP Renata Balcarová a hlavníkaplan VS ČR Mgr. Bohdan Pivoňka.Debata se soustředila na aktuální poslání duchovních služebv prostředí povelů a povinné poslušnosti. Zdaleka nestačísoustředění na náboženskou tematiku a církevní praxi; našeposlání je ve vnímavém pochopení žhavých problémů současnéhočlověka a v předložení širšího spektra možností řešenísložitých problémů životní orientace. Pochopení pro působeníkaplanů v bezpečnostních sborech vyjádřili ve svýchvystoupeních také genmjr. PhDr. Luděk Kula a vrchní ředitelKabinetu generálního ředitele VS ČR plk. PhDr. Miloslav Jůzl,Ph.D.Mgr. Bohdan Pivoňka, hlavní kaplan VS ČR34 | české vězeňství

Mistr republiky v karate v našichřadáchPRAHA-RUZYNĚ • Vězeňskou službu ČR vzorně reprezentujezaměstnanec VV Praha-Ruzyně, čtyřnásobný mistrrepubliky v karate Tomáš Vik (27).Posledního velkého úspěchu získal 11. listopadu 2006v Sokolově na mistrovství ČR v nejtvrdším stylu karate kyoshinkai,kde vyhrál v kategorii nad 80 kg. Byl vyhlášennejlepším sportovcem v této disciplíně, a vstoupil tak doSíně slávy České unie bojových umění. Tomáš má za seboui další sportovní úspěchy. Největším bylo třetí místona mistrovství Evropy v Dánsku v roce 2005. Dopracovalse k nim po šestnácti letech tvrdého tréninku. V roce 2003strávil tři měsíce v Japonsku, kde se učil u trojnásobnéhomistra světa v tomto bojovém stylu hitoshi kyiami.Trochu jsem ho vyzpovídala.Jakých dalších sportovních úspěchů byste ještě rád Tomáš Vik s oceněnímdosáhl?V dubnu 2007 bude mistrovství Evropy v Litvě a mám ambice ho vyhrát. S novým trenéremM. Koněvičem, držitelem druhého danu v kyoshinkai, jsme vypracovali plán tréninkua věřím, že v Litvě uspěji. V říjnu se bude v Tokiu konat mistrovství světa bez rozdílu vah,které je jednou za čtyři roky. Tam se také chystám ostatní porazit. Motivací je pro mne samozřejměsportovní úspěch i finanční odměna, ale i pocit, že dobře reprezentuji vězeňskouslužbu ve světě.Je těžké skloubit tréninky s náročnou prací u vězeňské služby?Moji nadřízení jsou velmi tolerantní a v mé sportovní kariéře mě podporují. Když potřebujivolno na přípravu, vyjdou mi vstříc s plánem dovolených a služeb. Rád bych v budoucnusvé sportovní zkušenosti nabídl při výuce nově příchozích nebo i stávajících příslušníkůvězeňské služby.(Zájemci o více informací či zhlédnutí videozáznamů a DVD ze zmíněných sportovníchakcí mohou Tomáše kontaktovat na tel. čísle 776 655 667.)Efektivní zákrok vyžadujestoprocentní vycvičenostBc. Ludmila ŠamánkováBRNO • Čtyři vybraní příslušníci Vazební věznice Brnopřijali pozvání PČR – Pohotovostní motorizované jednotkyBrno – ke společnému výcviku sebeobrany a taktikyprovádění služebních zákroků, které se uskutečnilo9. 1. 2007 pod vedením Stanislava Gazdika z firmy ODG.Ta se specializuje na profesionální výcvik pro příslušníkyspeciálních jednotek a sil bezpečnostních sborů ČR,.Cílem výcvikového dne bylo seznámit profesionály policie,vězeňské služby a armády s moderními metodamiboje, odpovědět na různé typy agresivity logickou taktikoua zvýšit sebekontrolu zasahujících složek, kontroluprotivníka i situace obecně. Důraz byl kladen na překvapeníprotivníka rychlostí, účelností a zabránění mu v jehodalší agresivitě.Oblast výcviku byla zaměřena na tři základní oblasti: 1) eliminace nebezpečného pachatelev bezprostředním kontaktu, 2) obrana a zajištění útočníka za využití teleskopickéhoobušku a 3) nejbezpečnější provádění prohlídek osob pro zakročující příslušníky.Na závěr účastníci obdrželi z rukou mistra svého oboru certifikát o absolvování této vysoceprofesionální stáže, která v duchu legionářského hesla „Co tě nezabije, to tě posílí“prověřila a posunula hranici vnímání bolesti a otevřela nové možnosti řešení služebníchzákroků proti nebezpečným vězněným osobám ohrožujícím životy nebo zdraví jinýchvězňů nebo zaměstnanců vězeňské služby.Je samozřejmostí, že získané poznatky budou ze strany příslušníků VS ČR VV Brnopředávány dál a bude vyvinuta snaha o uspořádání semináře sebeobrany pod vedenímS. Gazdika pro příslušníky našeho bezpečnostního sboru.TelegrafickysportOSTRAVA • VV Ostrava uspořádala pro své zaměstnancekoncem listopadu 2006 vánoční turnaj vestolním tenise O pohár ředitele vazební věznice.Přihlásilo se celkem 33 sportovců, z nichž mnozíjsou profesionálními závodníky v tomto sportu. Finálovézápasy si nenechal ujít i ředitel VV Ostravaplk. JUDr. Jan Hlisník, který vítězům také předalceny. Z mužů byl nejlepší Petr Štekbauer a z žen AndreaAltmanová.MORAVSKÉ KNÍNICE • Věznice Kuřim zorganizovala8. 12. 2006 vánoční turnaj ve stolním tenisu.Zúčastněných 27 hráčů ze šesti věznic a vazebníchvěznic bylo rozděleno do skupin, z nichž nejlepšídva postupovali do kola vítězů a zbylí hráli o celkovéumístění. Čtyřhry se hrály systémem na dvěporážky. Z registrovaných hráčů se na prvním místěumístil Petr Juříček z Kuřimi, z neregistrovaných VítězslavUher z Břeclavi, ve čtyřhrách si vítězství odneslidomácí Petr Juříček a Vladimír Freiberg.BRNO • Vítězem vánočního turnaje ředitele VVBrno v malé kopané, který se konal v prosinci 2006za účasti 12 fotbalových družstev, se po urputnýchbojích stalo družstvo denní směny I. VV Brno. Nejlepšímstřelcem turnaje byl vyhlášen strm. Jan Sehnal,cenu nejlepšího brankáře získal kpt. Mgr. DušanGáč.RÝNOVICE • V polovině prosince 2006 se ve V Rýnovicekonal 11. ročník střelecké soutěže O vánočníhokapra, která byla loni přejmenována na MemoriálJUDr. Josefa Polcera, po zaměstnanci věznice,který v únoru 2006 ve věku 56 let zemřel. Jako vedoucívězeňské stráže se podílel na vzniku a organizacitéto soutěže.Své střelecké umění si přijelo poměřit 52 střelců,kteří byli rozděleni do 26 družstev. Stříleli na 40terčů ve vzdálenosti od 5 do 25 metrů v časovém limitu1 minuta. První místo obsadili zástupci V Rýnovicemjr. Pavel Zange a Jan Horna, jako druháse umístila smíšená dvojice nstrm. Petra Vojířováa kpt. Jiří Kudrna z VV Praha-Pankrác. Do téže vězniceputovala i cena za třetí místo, kterou vybojovalistrm. Josef Šenk a kpt. Václav Ibermajer.Npor. Vlastimil Kříž, zástupce vedoucího oddělení VaJS, VV Brnočeské vězeňství | 35

zprávyAby v chládku bylo teploodnes používané rčení „sedí v chládku“ je známým synonymem pro stav uvěznění. Jaké teplotníDpodmínky byly dříve a jaké jsou ve vězení v současné době, o tom již následující řádky.Energetik Pavel Gregor u náhradního zdroje elektrické energie ve VV BrnoBrněnská historie a zejména kasematy na Špilberku vypráví o podmínkáchvěznění v 18.–19. století. Původ pojmenování kasemat sepřitom odvozuje z dialektu některého románského jazyka, přičemžcasa je dům a matta znamená temný. Byly to tedy tmavé prostory sesvětlíky pro přístup vzduchu a topeništi s komíny, které sloužily nejdřívevojenským a posléze i vězeňským účelům. Podmínky pro životvězňů však zde byly velmi tvrdé – přes den vězni pracovali venku a naŠpilberk se vraceli pouze na noc. Běžně se teplota ve zdejších prostoráchpohybovala kolem 7–10 stupňů a jen za extrémně teplého venkovníhopočasí se vyšplhala i na 14 stupňů. Na noc si vězni přitápěliv kamnech z chodby tvrdým bukovým dřevem, které vozili na Špilberkz okolních lesů. Nejtvrdší podmínky pak panovali v tzv. „josefínskýchkobkách“ – dřevěných komůrkách pro nejtěžší zločince, odsouzenék přikování na doživotí ve tmě. Zde se netopilo vůbec a titovězni nesměli svou kobku opustit ani v případě nucených prací, anikdyž těžce onemocněli.Život ve věznici na Cejlu v Brně (1772–1956) také nepřinesl výraznějšízměny. Josef Kučera, bývalý dozorce ve věznici, ještě pamatuje,jak zde vězni v 60. letech 20. století spávali na slamnících na zemi,které ráno naskládali na sebe. Na zimu dostávali na celu malá kamínka,kterým se říkalo kanónek, a k tomu na každý den pár lopatekuhlí. I za těch nejkrutějších mrazů však kamna musela být úderemosmé hodiny večerní vymetena a lesknoucí se vyhaslou čistotou. Panovalatam tehdy velká zima.***Dnešní podmínky uvěznění vycházejí z předpokladu, že vězeňmůže být ve výkonu vazby nebo trestu podroben jen těm omezením,která jsou nutná ke splnění účelu vazby a trestu, tedy např. k zachovánípořádku a bezpečnosti. Vytápění cel a ložnic je již tedy samozřejmostí.Současné hygienické a zdravotnické normy požadují minimálnívýslednou teplotu v ubytovacích místnostech v chladnémobdobí roku 20 stupňů Celsia. Vytápění cel a dalších prostor je veVazební věznici Brno prováděno ústředním topením. Topná vodaje ohřívána v teplovodní plynové kotelně, která je řízena výpočetnítechnikou.O záležitosti vytápění, ohřevu teplé užitkové vody a rozvodu elektroinstalacíse zde stará energetik Pavel Gregor a další pracovníci napracovišti kotelna, která se skládá z teplovodní kotelny a vyvíječepáry. Z důvodu nutné pravidelné kontroly vyvíječe páry je na tomtopracovišti nepřetržitý provoz. Energetik Vazební věznice Brno mátaké na starosti 17 výtahů a dva náhradní zdroje elektrické energie.Kromě své běžné činnosti musí řešit i stížnosti a žádosti vězňů, kterése týkají např. nespokojenosti se zářivkovým osvětlením a intenzitousvětla. Určitým kuriózním případem byla před několika měsíci stížnostodsouzeného, bezdomovce, který po nástupu do výkonu trestuv Brně opakovaně rozesílal na různé instituce stížnosti ohledně nedostatečnéhoosvětlení místnosti a žádal o odborné posudky a nápravustavu.Pavel Gregor o své práci vypráví vždy se zaujetím:„Dělám tuto práci ve věznici již téměř devět let a na rozdíl oddoby, kdy jsem tu začínal, je dnes vytápění ve věznici cílené –zkrátka a dobře se topí jen tam, kde pracují nebo jsou umístěnilidé, což vede k nutným úsporám energií. I když je každý den jiný,ráno je vždy krátká operativní porada u vedoucí oddělení, následujekontrola odběru energií a plynu za posledních dvacet čtyřihodin, provozní kontrola kotelny a zjištění závad. Dopoledne pakspolečně se dvěma odsouzenými pracuji v objektu věznice včetněvězeňské nemocnice na opravách elektroinstalace. Kolem polednepravidelně zhruba hodinu, hodinu a půl ´bojuji´ s fakturamia dalšími hlášeními. Na odpolední hodiny jsou plánovány rekonstrukce,výměny světel, kontroly náhradních zdrojů, čištění výtahovýchšachet a elektrorozvaděčů. O víkendech, v případě nutnosti,jsou schopni běžnou údržbu zajistit proškolení odsouzení,ale kdyby bylo potřeba, musím být připraven jet poruchu odstranit.Tato práce je určitě zajímavá a činorodá, ovšem vzhledem k rozmarůmpočasí a nutnosti plánování spotřeby energie, by se mi k mépráci hodila ještě i křišťálová koule“.Podstatné slovo k problematice energií ve vězeňství mají i ekonomové,protože náklady na vytápění, ohřev teplé vody a další tepelnétechnologie včetně spotřeby elektrické energie představují výraznoupoložku ročního rozpočtu. Tak např. v roce 2006 VV Brno vydalaza vytápění téměř dva miliony korun, milion tři sta tisíc korun bylovynaloženo na výrobu teplé užitkové vody a více než čtyři milionykorun na výrobu páry pro prádelnu a kuchyni. V roce 2006 bylo zaplacenoza spotřebu elektrické energie 3 725 000 korun. Tyto ekonomickéukazatele jsou přitom již více než dvaceti procenty ovlivněnyúsporami, ke kterým došlo díky výměně téměř všech vězeňskýchoken v roce 2005, instalaci termoregulačních ventilů, omezovačůteplé vody a hledání dalších zdrojů finančních úspor.PhDr. Soňa Haluzová36 | české vězeňství

zprávyVzpomínání nebralo konceJaroslav Hutka natáčel ve VV BrnoKUŘIM • Koncem října 2006 pozvalo vedení Věznice Kuřim bývalédlouholeté zaměstnance k přátelskému posezení do rekreačníhostřediska Radiměř, aby tam společně zavzpomínali na dobu, kdy vevěznici pracovali,a zároveň sipřipomněli pětadvacátévýročívzniku kuřimskévěznice. Pozvánípřijalo třicetkolegů, mezinimi i bývalýředitel věznicePhDr. Mezník.Při dobrém jídlea pití se debatovaloaž do brzkéhorána. PhDr. Mezník při diskusi s bývalým vychovatelemTradiční setkáníBRNO • Jedna z cel Vazební věznice Brno se 29. listopadu 2006 stalaautentickým prostředím pro vyprávění Jaroslava Hutky, který slovemdoprovází lidské příběhy totalitní doby. Redakce publicistiky ostravskéhostudia ČT tam natáčela další záběry do cyklu Příběhy železnéopony.PhDr. Soňa HaluzováHraběnka poděkovala odsouzenýmHEŘMANICE • Heřmanická věznice uvítala v listopadu minuléhoroku netradičního hosta – hraběnku Mathilde Nostitzovou. Přijelapoděkovat odsouzeným, kteří ve volném čase šijí panenky pro ostravskýKiwanis klub. Látkové panenky pak využívají lékaři v nemocnicích– churavé děti jim na hračkách ukazují svá bolístka. Odsouzenív heřmanické věznici od února 2003 ušili již více než sedm tisícpanenek.Mgr. Vlastimil NohejlSetkání s bývalými zaměstnanci probíhalo v příjemné atmosféře(uprostřed ředitel věznice plk. Mgr. Stanislav Joha, vlevo vedoucísamostatného referátu personálního Mgr. Alena MrkvanováLIBEREC • Více než padesát vánočních přání s pozvánkou na slavnostnívečeři zaslala loni před Vánocemi věznice zaměstnancůmz VV Liberec a bývalé Věznice Minkovice, kteří odešli do starobníchdůchodů. Tradiční setkání s bývalými kolegy zahájil ředitel libereckévazební věznice plk. Mgr. Stanislav Joha. Všem popřál krásné svátkya hodně zdraví v roce 2007 a seznámil je se současnou situací ve věznici,o kterou se senioři stále živě zajímají. Ptali se zejména na tzv.služební zákon, který se právě začíná zavádět do praxe, zavzpomínalina dobu své aktivní služby a porovnávali náročnost služby dnesa v dřívějších dobách.*Vazební věznice Liberec nezapomíná ani na významná životní jubileabývalých zaměstnanců. Služební zástupce ředitele VV Liberecplk. Ing. Pavel Khaml, Mgr. Alena Mrkvanová a Bc. Miroslav Štáf navštívilijako prvního v letošním roce JUDr. Miroslava Havelku, kterýve vězeňské službě působil v různých funkcích 24 let. Při této příležitostimu předali dar a popřáli hodně zdraví a spokojenosti do dalšíchlet.(am)Hraběnka Nostitzová v ergoterapeutické dílně specializovaného odděleníheřmanické věznicečeské vězeňství | 37

vězeňství v číslechZákladní statistické údaje o Vězeňské službě České republiky v závěru roku 2006I. Vězněné osobyKe dni 31. 12. 2006 bylo ve vazebních věznicích a věznicích v ČR18 578 vězněných osob – 17 653 mužů a 925 žen,z toho:16 179 odsouzených – 15 376 mužů a 803 žen, z toho 111 mladistvých,2 399 obviněných – 2 277 mužů a 122 žen, z toho 59 mladistvých.Počet odsouzených v jednotlivých typech věznic:540 typ věznice s dohledem;6115 typ věznice s dozorem;8253 typ věznice s ostrahou;1160 typ věznice se zvýšenou ostrahou.Doživotní trest odnětí svobody vykonávalo: 32 osob, z toho 3 ženy.Doživotní odsouzení jsou umístěni ve čtyřech věznicích:Valdice 17 odsouzených;Mírov11 odsouzených;Opava3 odsouzení;Rýnovice 1 odsouzený.Počet vězněných cizincůKe dni 31. 12. 2006 bylo ve vazebních věznicích a věznicích v ČR1378 vězněných cizinců – 1325 mužů a 53 žen,z toho:846 odsouzených – 820 mužů a 26 žen, z toho 4 mladiství,532 obviněných – 505 mužů a 27 žen, z toho 4 mladiství.II. Mimořádné události v roce 2006Došlo k jedinému útěku vězně ze střeženého objektu, avšak uprchlíkbyl bezprostředně poté zadržen asi 100 metrů od Věznice Jiřice.Z nestřežených objektů a pracovišť odešlo celkem 19 odsouzených.Vězeňská služba ČR zabránila celkem 6 pokusům o útěk (5 odsouzenýcha 1 obviněný).Vězeňská služba ČR odhalila a zabránila 2 přípravám odsouzenýchk útěku.Porovnání počtu vězňů ve vybraných státech světaStát Údaj z roku Poměr vězněných osob na100 000 obyvatelAnglie a Wales 2006 148Bělorusko 2006 426Brazílie 2006 193Bulharsko 2006 148Česká republika 2006 181Estonsko 2006 333Francie 2006 85Itálie 2006 104Japonsko 2005 62Kazachstán 2006 340Lotyšsko 2006 292Maďarsko 2005 156Moldavsko 2006 247Německo 2006 94Nizozemsko 2006 128Polsko 2006 235Rakousko 2006 105Rumunsko 2006 160Rusko 2006 615Slovensko 2006 158Ukrajina 2006 350USA 2005 737O sebevraždu se pokusilo celkem 31 obviněných a 37 odsouzených.Sebevraždu spáchalo celkem 5 obviněných a 4 odsouzení.V průběhu výkonu služby museli příslušníci Vězeňské služby čelitfyzickým napadením v 63 případech, útočníky bylo 12 obviněných,24 odsouzených a 27 civilních osob (např. při výkonu exekuce nebov soudních budovách).Vězeňská služba ČR odhalila ve střežených objektech celkem 160mobilních telefonů, počet mobilních telefonů, které mohly být zneužityvězněnými osobami, se podařilo snížit o 73 % oproti předchozímuroku.Dále Vězeňská služba ČR zabránila průniku 60 mobilních telefonůdo střežených objektů a tyto telefony nemohly být vězněnými osobamizneužity.III. Počet zaměstnanců Vězeňské služby ČRV prosinci 2006 pracovalo ve Vězeňské službě České republiky celkem10 691 zaměstnanců,z toho:3978 občanských zaměstnanců;6713 příslušníků VS ČR, z toho 1116 příslušníků justiční stráže.IV. Zaměstnávání vězňůV roce 2006 bylo průměrně do práce zařazeno 6261 osob z 13 359vězněných osob zařaditelných do práce, tj. 46,9 %. V závěru roku2006 dosáhl momentální stav zaměstnanosti 53 %.Průměrná měsíční odměna činila:• ve vnitřních provozech: 4376 Kč;• u cizích subjektů: 4359 Kč;• v provozovnách hospodářské činnosti: 3494 Kč.4504003503002502001501003500030000250002000015000100005005000obvineníodsouzenicelkem01986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 20001862632944362202002 2003 2004 2005 2006Připravil PaedDr. Lubomír BajcuraPočet obviněných a odsouzených v letech 1986–2006Počet zajištených mobilních telefonů 2002–20062002 2004 200638 | české vězeňství

vězeňství v číslechStavy vězňů ve vazebních věznicícha věznicích Vězeňské služby ČR dne 31/1/07Vazební věznicea vězniceDospělí MladistvíOBVINĚNÍ ODSOUZENÍÚhrnemobvinění CelkemobviněníS dohledem S dozorem S ostrahouSe zvýšenouostrahouMladistvíM Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M ŽÚhrnemodsouzení CelkemodsouzeníBělušice 0 0 0 32 550 582 0 582 582Brno 238 20 4 242 20 262 18 1 168 6 95 1 9 1 2 292 9 301 563Břeclav 17 17 0 17 92 0 3 51 146 0 146 163České Budějovice 91 3 2 93 3 96 2 1 96 2 35 2 1 1 134 6 140 236Drahonice 0 0 0 23 210 233 0 233 233Heřmanice 0 0 0 71 576 647 0 647 647Horní Slavkov 0 0 0 5 736 741 0 741 741Hradec Králové 156 6 2 158 6 164 142 1 62 2 52 1 3 260 3 263 427Jiřice 0 0 0 150 479 629 0 629 629Karviná 0 0 0 119 60 179 0 179 179Kuřim 0 0 0 176 353 529 0 529 529Kynšperk nad Ohří 0 0 0 464 82 546 0 546 546Liberec 76 1 76 1 77 1 97 3 149 2 249 3 252 329Litoměřice 193 10 10 203 10 213 5 102 4 46 2 1 2 155 7 162 378Mírov 0 0 0 7 46 312 365 0 365 365Nové Sedlo 0 0 0 473 473 0 473 473Odolov 0 0 0 14 279 293 0 293 293Olomouc 126 2 1 127 2 129 1 112 1 20 1 134 1 135 264Opava 0 0 0 20 155 99 86 16 56 211 221 432 432Oráčov 0 0 0 39 438 477 0 477 477Ostrava 249 10 12 261 10 271 2 121 9 66 3 4 4 197 12 209 480Ostrov 91 5 0 91 5 96 721 2 19 4 1 741 2 747 843Pardubice 0 0 0 1 395 0 194 0 0 0 0 0 590 0 590 590Plzeň 103 8 7 1 110 9 119 38 48 1 043 1 11 1 140 1 1 141 1 260Praha-Pankrác 377 4 381 0 381 29 219 1 229 4 9 1 486 6 492 873Praha-Ruzyně 406 51 3 409 51 460 1 22 134 44 36 12 171 78 249 709Příbram 0 0 0 13 40 772 825 0 825 825Rýnovice 0 0 0 86 433 519 0 519 519Stráž pod Ralskem 0 0 0 2 627 271 900 0 900 900Světlá nad Sázavou 0 0 0 266 183 11 3 0 463 463 463Teplice 89 6 5 94 6 100 1 28 1 10 39 1 40 140Valdice 0 0 0 22 375 734 1 131 0 1 131 1 131Vinařice 0 0 0 814 814 0 814 814Všehrdy 0 0 0 112 403 0 1 58 574 0 574 574Znojmo 5 5 0 5 195 7 202 0 202 207Úhrnem 2 217 122 50 1 2 267 123 2 390 497 45 5 859 440 7 978 298 1 142 30 128 4 15 604 817 16 421 18 811Celkem 2 339 51 2 390 2 390 542 6 299 8 276 1 172 132 16 421 16 421 18 811Věznicelkemčeské vězeňství | 39

zprávyVíce pracovních míst pro odsouzenéKARVINÁ • Odsouzení ve Věznici Karviná jsou zaměstnáváni jak ve vnitřní režii, tak u cizích podnikatelských subjektů. Ve vnitřní režii věznicev současné době pracuje 46 odsouzených, dalších 5–10 odsouzených je zaměstnáno u firmy OKD, Rekultivace, a. s., Havířov, kde pomáhají při odstraňováníškod způsobených těžební činností.Nedávno se karvinské věznici podařilo uzavřít smlouvy s firmou SAPLER, a. s., Karviná, která zaměstnává tři odsouzené jako pomocné dělníkypři terénních úpravách, a s firmou LM STEEL servis CZ, s. r. o., u níž čtyři odsouzení vykonávají neodborné práce v kovovýrobě.Věznice Karviná také prohloubila spolupráci se Střediskem volného času Juventus, Karviná, kam na základě smlouvy o zaměstnávání odsouzenýchdojíždějí dva odsouzení a pracují při úklidu a okolí střediska. Podnikatelé jsou s výkony i pracovní morálkou odsouzených velmi spokojeni.Marcela StruhalováObvinění v Teplicích zkoušejí nový oděvTEPLICE • Na základě rozhodnutí Generálního ředitelství VS ČR bylavybrána Vazební věznice Teplice, aby provedla praktické ověřovacízkoušky nového vrchního oděvu pro obviněné – pevné zelené kalhoty,béžové tričko a zelená mikina s dlouhým rukávem. Cena kompletu jeasi 580 korun. Několik souprav bude doplněno o reflexní prvky.Test by měl prověřit vhodnost zavedení nového ošacení do základnívýstrojní výbavy obviněných, zejména pokud jde o jeho vlastnosti přicelodenním užívání a při údržbě, tedy při praní a žehlení. Výsledkyzkoušky, která začala v polovině ledna 2007, by měly být známy koncemletošního března.Účelem je poskytnout obviněným kvalitní standardní oděv prodenní nošení. Je to jeden z mnoha kroků, kterými vězeňská službahodlá zkvalitnit vězeňské prostředí a přiblížit se evropským vězeňskýmstandardům.Mjr. Bc. Tomáš KopaČESKÉ VĚZEŇSTVÍ č. 1/2007. Časopis vychází šestkrát ročně.Vydavatel: Vězeňská služba České republiky, Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, IČ 00212423;Vedoucí oddělení vnějších vztahů kabinetu generálního ředitele: pplk. PhDr. Jitka ČmuhařováŠéfredaktorka: Mgr. Eva Montgomeryová;Foto: Vězeňská služba České republiky;Odborní konzultanti: Plk. Mgr. Milan Hospodka, plk. PhDr. Miloslav Jůzl, Ph.D., Ing. Aleš Kadlec,Ing. Antonín Liberda, plk. Mgr. Pavel Ondrášek, plk. Mgr. Lenka Smutná, plk. Mgr. Stanislav Prchal, JUDr. Petr Veit, CSc.;Adresa redakce: Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, poštovní přihrádka 3, PSČ 140 67 Praha 4;http://www.vscr.cz; redakce-cv@grvs.justice.cztelefon 244 024 111 (ústředna), 244 024 412, 244 024 415, fax: 241 409 072;Distribuce časopisu, objednávky a předplatné: Martina Redlichová, tel.: 244 024 407, fax: 244 024 403, e-mail: MRedlichova@grvs.justice.cz;Roční předplatné: 174 Kč vč. DPH;Výroba: P+B agentura a vydavatelství; Informica Graphics, s. r. o., Ing. Eva Valentová; tiskárna PeMa;Publikování údajů a článků z Českého vězeňství není dovoleno bez souhlasu redakce.© Vězeňská služba České republiky, Praha 2007, Registrační značka MK ČR 6334, ISSN 1213-9297;Uzávěrka vydání: 2. února 2007.40 | české vězeňství

Výstava obrazůzúročila dlouholetoupráci specialistůOSTROV • Již druhou výstavou obrazů a kreseb odsouzených se pochlubila VězniceOstrov v Domě kultury v Ostrově ve dnech 21.–28. 11. 2006. Vystaveno bylo kolemstovky výtvarných prací, které vznikly v posledních třech letech v kroužku estetickévýchovy. „Je s podivem, že většina těch, kteří dnes předvádějí své práce, se výtvarnémuumění nikdy nevěnovala. To je potvrzení známé pravdy, že každý má nějakouskrytou schopnost sebevyjádření,“ řekl nám speciální pedagog Josef Řízek, kterýkroužek vede, na vernisáži výstavy. Ta přilákala desítky příznivců výtvarného uměnívčetně několika bývalých politických vězňů a médií.„Výchova ke kreativitě a nekonformnímu myšlení je určitě jednou z cest, jak u některýchodsouzených pozvolna měnit jejich životní postoje,“ poznamenal ředitel ostrovskévěznice plk. Mgr. Milan Kubíček. Z vystavovaných prací je zřejmé, že úsilí,které zaměstnanci věznice v tomto směru vynakládají, přináší ovoce.Bc. Jana Jodlová