SP - UMEL - Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně
SP - UMEL - Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně SP - UMEL - Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně
Návrh analogových integrovaných obvodů (BNAO) 53V literatuře je popsáno mnoho obvodů, které plní funkci proudového zrcadla. Nejčastějijsou používána (a dále podrobněji popsána) následující:- jednoduché proudové zrcadlo- Wilsonovo proudové zrcadlo- Vylepšené Wilsonovo PZ- Kaskodové PZ- PZ s regulovanou kaskádou6.2 Jednoduché proudové zrcadloJe složeno pouze ze dvou tranzistorů stejného typu, Obr. 20. Tranzistor M1 je zapojenv diodovém zapojení a měří vstupní, referenční, proud. „Měření“ referenčního proudu (proudtekoucí tranzistorem M1) určuje napětí V GS1 ; toto napětí zároveň nastavuje pracovní bodtranzistoru M2. Předpokládejme dále, že oba tranzistory pracují v saturačním režimu a proproudy, které jimi protékají, můžeme psátIIŔefoutf= I1= I2µ C=2oxµ C=2ox⎛W⎞⎜ ⎟⎝ L ⎠1⎛W⎞⎜ ⎟⎝ L ⎠2( V −V) ( 1+λV)2GS1ThDS12( VGS1−VTh) ( 1+λVDS2)( 6.1 )( 6.2 )Tyto rovnice nám umožňují vyjádřit velikost proudu I out jako funkci závislou na I ref ,V DS1 a V out . Pro zjednodušení předpokládejme, že λV DS1 =0. Potom můžeme jednoduše vyjádřitV GS1 a dosadit tento výraz do druhé rovnice. DostávámeIout( W / L)( W / L)= I1+( λV)Re f2out( 6.3 )1Z této rovnice se při zanedbání λV out dostáváme k závěru, že bude-li velikost (W/L)obou tranzistorů shodná, budou stejné i jejich pracovní podmínky a proudy I ref a I out budoushodné.Jinými slovy také, bude-li M2 B-krát větší než M1, pak výstupní proud bude také B-krátvětší než proud vstupní. Toto platí i v obráceném poměru, tzn., že můžeme získat na výstupuproud, který je poměrně menší k proudu vstupnímu.Člen (1+λV out ) popisuje vliv konečného malosignálového výstupního odporu MOStranzistoru M2.1rout=λI( 6.4 )outBohužel hodnota výstupního odporu, která je dosažitelná v dnes běžných technologiíchpro střední rozsah pracovních proudů, je poměrně malá a nedostačující pro většinu aplikací(např. λ=1/30 V -1 , r out =300kΩ pro I out =100µA). Výstupní odpor jak uvidíme je hlavní problémpři návrhu proudového zrcadla a bude nutné použít jiné obvodové řešení. Je nutno ovšemzmínit, že pro některé typy aplikací jeprakticky využitelné i toto velmi jednoduchézapojení. Konkrétním příkladem mohou býtlow-voltage (nízkonapěťové) aplikace, kde jevýhodou velký dynamický rozsah tohotoPOZN. Jednoduché proudové zrcadloje nejlepší variantou v případě aplikací,kde výstupní dynamický rozsah jeklíčovým parametrem.
54 FEKT Vysokého učení technického v Brnějednoduchého zapojení – výstupní napětí je omezeno pouze minimálním saturačním napětímvýstupního tranzistoru M2, což jak už víme je maximálně několik stovek mV. Složitějšíobvodová řešení proudových zrcadel zvyšují výstupní odpor, ale za cenu sníženídynamického rozsahu výstupního napětíVšechny řešení proudových zrcadel budeme posuzovat z několika následujícíchhledisek:- vliv nedokonalosti neshody layoutu jednotlivých MOS tranzistorů v zrcadle- neshodnost technologických parametrů a její vliv- parazitní kapacityZávěry, které jsme odvodili z rovnic ( 6.1 ) a ( 6.2 ) neberou v úvahu zmíněné negativnívlivy. V reálném světě samozřejmě není možné dosáhnout perfektní shodnosti layoutu atechnologických parametrů obou tranzistorů. Jakákoliv nepřesnost způsobuje chybuvýstupního proudu zrcadla. Pokud budou parametry v rovnicích ( 6.1 ) a ( 6.2 ) statistickynezávislé dostaneme pro chybu výstupního proudu následující rovnici⎛ δÍ⎜⎝ Ioutout⎞⎟⎠2⎛ δW= ⎜⎝ W2⎞⎟⎠⎛ δL+ ⎜⎝ L2⎞⎟⎠⎛ δC+⎜⎝ Coxox⎞⎟⎠2⎛ δµ ⎞+ ⎜ ⎟⎝ µ ⎠2⎛ δVTH+ 2⎜⎝VGS−VTH⎞⎟⎠2⎛ δVGS+ 2⎜⎝VGS−VTH⎞⎟⎠2( 6.5 )Nepřesnost geometrických rozměrů je způsobena technologickými výrobními procesy –litografií a leptáním. Pro minimalizaci těchto vlivů můžeme využít vhodných layoutovýchpostupů, které s těmito problémy počítají.Chyby plynoucí z mobility nosičů a tloušťky nosičů mohou být redukovány taképomocí vhodného layoutu struktury zrcadla. Jsou způsobeny technologickými gradienty, kterése mění napříč celým čipem. Je vhodné použít inter-digitized nebo common-centroid layout,který minimalizuje vzdálenosti mezi strukturami tranzistorů. Podobně jako v případě rezistoruči kondenzátoru, můžeme rozdělit tranzistor na více elementárních částí, které jsou spojoványparalelně.6.2.1 Layout proudového zrcadla – tipyMOS matching – několik zásad či jednoduchých návrhových technik, které pomáhajírealizovat na čipu tranzistory s větší „shodností“ (matching).- všechny tranzistory by měli mít v layoutu stejnou orientaci. Bylo zjištěno, že chemicképrocesy, které se používají během výroby, do jisté míry závisí na orientaci struktury. Tytoprocesy ovlivňují hlavně efektivní efektivní dálku kanálu mos tranzistoru. Z tohotodůvodu je žádoucí, aby oba tranzistory byly ovlivněny pokud možno stejně.- Preferujeme tranzistory s dlouhými kanály, efekt modulace délky kanálu je v tomtopřípadě malý a proud I ds je téměř nezávislý na V ds .- Dummy hradla by měla být přidána na obě strany proudového zrcadla. Zajistíme tímpravidelný (regulární) tvar všech hradel v zrcadle a tím i lepší shodnost tranzistorů.Platíme za to plochou dummy prvků, které jsou jinak elektricky neaktivní.
- Page 3 and 4: 2 FEKT Vysokého učení technické
- Page 5 and 6: 4 FEKT Vysokého učení technické
- Page 7 and 8: 6 FEKT Vysokého učení technické
- Page 9 and 10: 8 FEKT Vysokého učení technické
- Page 11 and 12: 10 FEKT Vysokého učení technick
- Page 13 and 14: 12 FEKT Vysokého učení technick
- Page 15 and 16: 14 FEKT Vysokého učení technick
- Page 17 and 18: 16 FEKT Vysokého učení technick
- Page 19 and 20: 18 FEKT Vysokého učení technick
- Page 21 and 22: 20 FEKT Vysokého učení technick
- Page 23 and 24: 22 FEKT Vysokého učení technick
- Page 25 and 26: 24 FEKT Vysokého učení technick
- Page 27 and 28: 26 FEKT Vysokého učení technick
- Page 29 and 30: 28 FEKT Vysokého učení technick
- Page 31 and 32: 30 FEKT Vysokého učení technick
- Page 33 and 34: 32 FEKT Vysokého učení technick
- Page 35 and 36: 34 FEKT Vysokého učení technick
- Page 37 and 38: 36 FEKT Vysokého učení technick
- Page 39 and 40: 38 FEKT Vysokého učení technick
- Page 41 and 42: 40 FEKT Vysokého učení technick
- Page 43 and 44: 42 FEKT Vysokého učení technick
- Page 45 and 46: 44 FEKT Vysokého učení technick
- Page 47 and 48: 46 FEKT Vysokého učení technick
- Page 49 and 50: 48 FEKT Vysokého učení technick
- Page 51 and 52: 50 FEKT Vysokého učení technick
- Page 53: 52 FEKT Vysokého učení technick
- Page 57 and 58: 56 FEKT Vysokého učení technick
- Page 59 and 60: 58 FEKT Vysokého učení technick
- Page 61 and 62: 60 FEKT Vysokého učení technick
- Page 63 and 64: 62 FEKT Vysokého učení technick
- Page 65 and 66: 64 FEKT Vysokého učení technick
- Page 67 and 68: 66 FEKT Vysokého učení technick
- Page 69 and 70: 68 FEKT Vysokého učení technick
- Page 71 and 72: 70 FEKT Vysokého učení technick
- Page 73 and 74: 72 FEKT Vysokého učení technick
- Page 75 and 76: 74 FEKT Vysokého učení technick
- Page 77 and 78: 76 FEKT Vysokého učení technick
- Page 79 and 80: 78 FEKT Vysokého učení technick
- Page 81 and 82: 80 FEKT Vysokého učení technick
- Page 83 and 84: 82 FEKT Vysokého učení technick
- Page 85 and 86: 84 FEKT Vysokého učení technick
- Page 87 and 88: 86 FEKT Vysokého učení technick
- Page 89 and 90: 88 FEKT Vysokého učení technick
- Page 91 and 92: 90 FEKT Vysokého učení technick
- Page 93 and 94: 92 FEKT Vysokého učení technick
- Page 95 and 96: 94 FEKT Vysokého učení technick
- Page 97 and 98: 96 FEKT Vysokého učení technick
- Page 99 and 100: 98 FEKT Vysokého učení technick
- Page 101 and 102: 100 FEKT Vysokého učení technick
- Page 103 and 104: 102 FEKT Vysokého učení technick
Návrh analogových integrovaných obvodů (BNAO) 53V literatuře je popsáno mnoho obvodů, které plní funkci proudového zrcadla. Nejčastějijsou používána (a dále podrobněji popsána) následující:- jednoduché proudové zrcadlo- Wilsonovo proudové zrcadlo- Vylepšené Wilsonovo PZ- Kaskodové PZ- PZ s regulovanou kaskádou6.2 Jednoduché proudové zrcadloJe složeno pouze ze dvou tranzistorů stejného typu, Obr. 20. Tranzistor M1 je zapojenv diodovém zapojení a měří vstupní, referenční, proud. „Měření“ referenčního proudu (proudtekoucí tranzistorem M1) určuje napětí V GS1 ; toto napětí zároveň nastavuje pracovní bodtranzistoru M2. Předpokládejme dále, že oba tranzistory pracují v saturačním režimu a proproudy, které jimi protékají, můžeme psátIIŔefoutf= I1= I2µ C=2oxµ C=2ox⎛W⎞⎜ ⎟⎝ L ⎠1⎛W⎞⎜ ⎟⎝ L ⎠2( V −V) ( 1+λV)2GS1ThDS12( VGS1−VTh) ( 1+λVDS2)( 6.1 )( 6.2 )Tyto rovnice nám umožňují vyjádřit velikost proudu I out jako funkci závislou na I ref ,V DS1 a V out . Pro zjednodušení předpokládejme, že λV DS1 =0. Potom můžeme jednoduše vyjádřitV GS1 a dosadit tento výraz do druhé rovnice. DostávámeIout( W / L)( W / L)= I1+( λV)Re f2out( 6.3 )1Z této rovnice se při zanedbání λV out dostáváme k závěru, že bude-li velikost (W/L)obou tranzistorů shodná, budou stejné i jejich pracovní podmínky a proudy I ref a I out budoushodné.Jinými slovy také, bude-li M2 B-krát větší než M1, pak výstupní proud bude také B-krátvětší než proud vstupní. Toto platí i v obráceném poměru, tzn., že můžeme získat na výstupuproud, který je poměrně menší k proudu vstupnímu.Člen (1+λV out ) popisuje vliv konečného malosignálového výstupního odporu MOStranzistoru M2.1rout=λI( 6.4 )outBohužel hodnota výstupního odporu, která je dosažitelná v dnes běžných technologiíchpro střední rozsah pracovních proudů, je poměrně malá a nedostačující pro většinu aplikací(např. λ=1/30 V -1 , r out =300kΩ pro I out =100µA). Výstupní odpor jak uvidíme je hlavní problémpři návrhu proudového zrcadla a bude nutné použít jiné obvodové řešení. Je nutno ovšemzmínit, že pro některé typy aplikací jeprakticky využitelné i toto velmi jednoduchézapojení. Konkrétním příkladem mohou býtlow-voltage (nízkonapěťové) aplikace, kde jevýhodou velký dynamický rozsah tohotoPOZN. Jednoduché proudové zrcadloje nejlepší variantou v případě aplikací,kde výstupní dynamický rozsah jeklíčovým parametrem.