ozhovorAZYLOVÝ DŮM ELIMJak mohou křesťané mírnit rány osudu svých bližních?Před lety nám někdejší ředitelka Azylovéhodomu Elim, křesťanské společnostipro evangelizaci a diakonii Vsetín,o. s. sestra Karla Daňová řekla větu,na kterou nezapomenu: „Bezdomovcemse může stát každý…“ A opravdu složeníklientů tohoto domu tomu odpovídá.Byli a jsou tam lidé různého věkui různé úrovně vzdělání – od absolventůzvláštní školy až po vysokoškoláky, jejichžživotní příběhy jsou velmi pohnuté(i když člověk musí být ve střehu,protože mnozí dovedou být dobrýmiherci). Život bývá velmi složitý a lidé sevelmi lehce stanou oběťmi. Proto si velmivážím této práce. V duchu si říkám:“Kdo v této společnosti by dělal tutopráci, kdyby zde nebyli tito křesťané…“Tak prakticky naplňují Ježíšovo pověřeníučedníkům: „Vy jste sůl země…“V Křesťanských sborech v České republicenemáme vlastní zařízení proslužbu takto potřebným lidem. Je toškoda. Jsem proto rád, že řada mýchbratří a sester z našeho sboru se můžepodílet už několik let na práci tohotoústavu a sdílet jeho problémy i radosti.Je to mravenčí a mnohdy nevděčná, alenesmírně potřebná práce. Kdo se ujmelidí na okraji společnosti? Kde je milosrdnýSamařan, kterému není lhostejnýosud lidí u cesty? Povzbuzením jsoulidé, kterým mohli pomoci. Jak v návratudo společnosti, ale jsou zde i ti, kteřínavíc nalezli v Ježíši svého Spasitele.A dokonce je tu případ, kdy se z bývaléhoklienta stal zaměstnanec, který sámpečuje o další lidi, kteří procházeli tím,čím on.Abychom vám trochu přiblížili prácivsetínských křesťanů z několika církevníchspolečenství, poprosili jsme ředitelevsetínského Elimu bratra Ing. JiříhoRůžičku o rozhovor.Můžete nám přiblížit AD Elim ve Vsetíně?Kdy a za jakých okolností vznikl?Azylový dům Elim ve Vsetíně začalfungovat na počátku roku 1992, tenkrátv malém domečku v sídlišti Luh. Krátcepředtím také vzniklo vlastní občanskésdružení Elim ve Vsetíně. Práci vesdružení začali zapálení bratři ze SboruCírkve bratrské ve Vsetíně, kteří chtělipomoci potřebným lidem. Činnostv azylovém domě začínala asi se šestiklienty, kteří v domě bydleli. Postupemčasu klientů přibývalo a zařízení i metodypráce doznávaly změn a úprav, kteréměly za cíl zefektivnění poskytovanéslužby.V roce 2000, kdy kapacita maléhodomu byla naplněna až „po střechu“,jsme díky Pánu Bohu získali prostoryv budově bývalé školy na Horní Jasence.Tam jsme se po rekonstrukci v roce2001 přestěhovali a poskytujeme službyazylového domu dodnes. Kapacita se zatu dobu rozrostla na 32 lůžek.Co všechno může AD Elim nabídnoutlidem v nouzi? Jaké jsou podmínky provyužití vašich služeb?Naším cílem je, aby klient, který využijenašich služeb, získal motivaci a pomocpři opětovném „návratu“ do normálníhoživota. Nejsme zde proto, abychomuklidili bezdomovce z ulice, aleabychom jim pomohli najít opět smyslživota, vyřešit základní existenční otázkya poskytli nezbytnou pomoc v duchovní,dušení i materiální rovině. Zatímto účelem lidem v nouzi v azylovémdomě nabízíme ubytování, podmínkypro přípravu stravy, možnost provésthygienu. Pro ty, kdo mají zájem, začínákaždý den ztišením se čtením Bible.Zájemci také mohou se zaměstnancimluvit o Bohu. Dále poskytujeme poradenstvízaměřené na sociální problémyzvlášť u každého klienta. V rámci tohotoporadenství pomáháme klientovi sestavitpořadí věcí, které je potřeba v životěvyřešit, pomáháme například s vyřízenímdokladů, žádostí o domov důchodců,hledáním zaměstnání… Pořádámeosvětové večery na zajímavá témata,organizujeme vzdělávací akce a výletya také aktivitu pracovní terapie.Jak probíhá život klientů u vás – jakýje denní režim, jak tráví svůj čas, jak jimmůžete pomoci v jejich problémech?Život každého jedince je naprosto jedinečnýa stejně tak je tomu i s populacíosob bez přístřeší. Každý z našich klientůmá své specifické problémy, kterése mnohdy liší jen v tom, že u někohojsou vidět víc a u jiných jsou více skryté.Snažíme se proto pomáhat každémuklientovi individuálně. Důležité je, abyklient chtěl na řešení své životní situacespolupracovat. Důraz klademe takéna jeho vlastní rozhodnutí, jakým způsobembude chtít naši pomoc využít.Prakticky to probíhá tak, že po příchoduklienta do zařízení se mu věnuje sociálnípracovnice, s níž se klient, dle aktuálnípotřeby, setkává a řeší potřebnézáležitosti. Sociální pracovnice sehrávádůležitou úlohu při motivaci klientaa také při pomoci ve vyhledávání či kontaktovánírůzných institucí či osob, ježjsou pro vyřešení jeho situace důležité.V této době také klient v zařízení bydlí.Má k dispozici svou postel ve 2 – 4 lůžkovémpokoji, několik uzamykatelnýchskříněk a společné prostory, které můževyužívat.Pobyt klientů na zařízení je pak ošetřentzv. domovním řádem, v jehož rámcije stanoven i denní režim. Na průběh tohotorežimu dohlíží tzv. služby, což jsouzaměstnanci, kteří slouží ve dvanáctihodinovýchsměnách a zajišťují nepřetržitýprovoz v domě.Denní režim začíná v 7:00 hodin ránobudíčkem, následuje ztišení s Biblí od7:30, potom snídaně od 7:45. Od 8:00do 10:00 mají klienti příležitost k provedeníúklidu svých pokojů a společnýchprostor. Ve stejném čase si také mohouvyzvednout své individuální kapesné nadaný den. Po 10. hodině se rozcházejí zasvými zájmy nebo k výkonu pracovní terapie,popř. mají prostor k řešení svýchzáležitostí se sociální pracovnicí. Večerkaje potom ve 22:00 hodin. Po této hodiněse azylový dům i společné prostoryuvnitř zavírá a klienti by měli setrvávatve svém pokoji.V průběhu dne má tedy klient dostatekčasu na to, aby si zařídil své záležitostia dle potřeby se také zapojil doskupinových nebo individuálních aktivitv rámci režimu v azylovém domě.Jste křesťanská společnost pro evangelizacia diakonii. Můžete nám přiblížit,jak svým klientům předáváte radostnouzvěst o Kristově život proměňujícímoci?Jak už jsem naznačil dříve, zvěstováníevangelia probíhá v azylovém domě26 ŽIVÉ SLOVO
ozhovorhlavně po individuální rovině klient– zaměstnanec. Zaměstnanci s klienty,kteří mají zájem, hovoří o svých zkušenostechze života s Bohem a také jemohou vést k návštěvě některé z církví,popřípadě setkání křesťanské mládeže.Dobře funguje také skupinová aktivita,která je pro klienty zcela dobrovolná,a tou jsou ranní ztišení s Biblí. Tato ztišeníprobíhají ve společenské místnostipřed snídaní a služba, která slouží nadenní směně, čte klientům úseky z Bible.Tohoto setkávání se účastní různě 3- 10 ubytovaných.V minulosti bylo období, kdy měliklienti v azylovém domě také setkáníkřesťanské skupinky. Tyto aktivity jsouv azylovém domě možné, nezáleží nastavu a zájmu klientů. Také je pro násvelkým povzbuzením, když se někdos klientů začne zajímat o Bibli, popřípaděuvěří.Co vám ve vaší práci působí radosta co naopak nejvíc bolestí?Tak největší radost působí to, kdyžse některý z klientů obrátí k Bohu a mymůžeme vidět, jak vyznává své staréhříchy a můžeme také sledovat jehocharakter, který je proměňován Bohem.Velkou radost máme také z jakékolivpozitivní změny v životě našich klientů.To když kuřák omezí kouření, alkoholikovise daří zvládat závislost, dlužníkzačíná řešit své dluhy a např. ten, kdonepracoval 15 let, nastoupil do prácea drží se.Naopak těžký je z mého pohleduzápas s nedostatkem opravdu znovuzrozenýchzaměstnanců a s finančnímzajištěním služby. Z pohledu služebje určitě těžké snést psychickou zátěž,kterou práce přináší, a také vnímat stereotypv životě klientů, jejich nevůli seposunout dále a převahu negativníchudálostí v životě klientů nad těmi pozitivními.Z médií slýcháme, že podobná zařízení,jakým je váš domov, se neustálepotýkají s nedostatkem financí, protožedotace ze strany státu zdaleka nestačípokrýt náklady na chod zařízení. Jak jena tom vaše zařízení? Mohou nějak pomocii naši čtenáři?Dotace ze strany státu opravdu nejsouzdaleka jediným zdrojem financováníprovozu našeho zařízení. Zdroje pročinnost získáváme mimo státní rozpočettaké ze zdrojů města Vsetín, klienti sitaké přispívají na pobyt. Další zdrojemjsou dary a výnosy z vlastní činnostia dotace Evropské unie. Provoz našehoazylového domu ročně stojí 4,3 milionuKč. Tuto částku tvoří mzdy a povinnéodvody pro 14 zaměstnanců, kteří zdepracují, a nezbytné náklady na provozazylového domu.Nedostatek financí je způsoben zejménapožadavkem na nárůst mezda také zvyšování cen energií, naprotitomu výše dotací zůstává po několik letstejná nebo se navýší jen o malý díl, kterýnestačí na pokrytí rozdílů.Čtenáři mohou zajisté pomoci jednaksvými modlitbami, které jsou při tétopráci velmi potřeba.Důležitá je však také finanční pomoc.Jsme vděčni doslova za každou korunu,kterou někdo daruje na provoz službyv azylovém domě. Tyto prostředky vynakládámena zajištění činnosti azylovéhodomu a průběhu služby pro muže, kteříse často, ne vlastní vinou, ocitli bez střechynad hlavou. Prostředky je možnodarovat buď v hotovosti přímo v azylovémdomě nebo převodem na účet u KBve Vsetíně číslo 30230851/0100.Můžeme být nakonec trochu osobní?Jak jste se dostal ke své dnešní práci vy?Co bylo podnětem k tomu, že jste se rozhodlprávě pro tuto činnost?Historie mého působení v azylovémdomě sahá do roku 2000, kdy jsem dostalnabídku přivydělat si jako studentna brigádě. Studoval jsem tehdy zcelajiný obor (stavebnictví), ale stejně jsemsi řekl, proč ne, zkusím to. Práce s bezdomovcipro mě byla novinkou, ale viděljsem v ní smysl, a tak jsem na brigádunavázal výkonem náhradní vojenskéslužby – tedy civilní služby v azylovémdomě. Krátce po skončení civilní službyv roce 2003 jsem však ze zařízení odešelpracovat do profese, kterou jsem vystudoval.Necelý rok poté odcházela Karla Daňováz pozice ředitelky a při jednomz neformálních rozhovorů jsem dostalnabídku, jestli tuto práci nechci vykonávatpo ní. Nejdříve jsem se tomu smála nebral to příliš vážně, ale postupemčasu jsem doslova prožil intenzivní Božívolání do této služby. Znovu jsem o tétočinnosti začal přemýšlet jako o výzvě.Zatoužil jsem dělat nějakou práci, kteráby měla smysl pro potřebné lidi. Trvaloto pouze několik dní a já jsem věděl, žemám změnit své pracovní působení a jít„zpět“ do Elimu. A tak jsem na počátkuroku 2004 nastoupil na místo ředitele…Za rozhovor moc děkujeme a přejemedo další tolik potřebné činnosti hodněodvahy, moudrosti, Boží milosti a taképochopení a praktickou pomoc od správyměsta i od občanů a ostatních křesťanů.PŘIPRAVIL TOMÁŠ PALAŽIVÉ SLOVO27