Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

6. DISKUZEAčkoli práce vychází z atlasových údajů, které jsou jedny z nejlepšíchv Evropě, druhová data jsou díky kvadrátům o ploše 133 km 2 možná příliš hrubéhoměřítka. Pro environmentální data dostupná pro pokus by bylo vhodnější použitípodrobnějších druhových dat, protože zahrnuté atlasové výskyty jsou ze všechpoužitých dat nejhrubšího rozlišení. Podrobnější druhová data pro území celérepubliky však nejsou k dispozici.Původním záměrem proto bylo naopak použít ještě hrubší měřítkoprediktorových proměnných, jako je např. v geodatabázi ARC ČR 500 (1:500 000),ovšem to nakonec nebylo vzhledem ke zvoleným prediktorům možné, protože protuto práci nebyla v takovém měřítku k dispozici data zemědělské půdy (v ARC ČR jedostupná pouze vrstva lesů).Použití obou geodatabází CORINE bylo v tomto pokusu celkem zbytečné.Jejich měřítko se neliší a změny kvůli aktualizaci mezi lety 1990 a 2000 téměřneovlivnily hodnoty odvozených prediktorů (nebo jen velmi nepatrně) a výsledkylogistické regrese i hodnoty regresních koeficientů jsou skoro totožné. Proto jecelkové srovnání výsledků prakticky jen mezi dvěma typy dat – CORINE aDMÚ+LPIS. Do jednotlivých výsledků se ovšem nepromítne jen rozdílné měřítko,všechny geodatabáze vznikly za jiným účelem a liší se svojí strukturou. Napříkladvýběr tříd z CLC do oblastí pouze lovu či pouze hnízdění je subjektivní a nemusí býtodpovídající. Často může docházet k tomu, že kalous ušatý v uvedené třídě zároveňhnízdí i loví, jelikož zde má vhodné podmínky pro obě tyto činnosti (vyskytují se zdekřoviska či skupiny stromů vhodné k zahnízdění a zároveň travnaté či zemědělsképlochy obývané hrabošem - např. louky zahrnují rozptýlené keře a stromy až na20% své rozlohy (Bossard & kol., 2000)). K tomu samozřejmě může částečnědocházet i v případě LPIS.Původně hlavní uvažovaný prediktor výskytu kalouse ušatého stanovený dlepopisu jeho prostředí od Hagemeiera & Blaira (1997), tedy celková délka hranicemezi lesem a zemědělskou půdou, se v pokusu jeví jako absolutně statistickyneprůkazný. Při jeho výpočtech především z DMÚ a LPIS, kdy se počítal pomocípolovičního obvodu vytvořených bufferů kolem linií polygonů, mohlo dojít kezkreslení hodnot, avšak oproti datům z CLC se hodnoty příliš nelišily. Proto se tentoprediktor jeví jako zcela nevhodný pro predikci výskytu kalouse.Pro všechna geodata je ještě velice podobných výsledků dosaženo uprediktorů B a D, tedy u plochy lesa a zemědělské půdy. Tyto veličiny jsou52