Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

Následně byla vytvořena nová vektorová bodová vrstva hnízdění funkcíFEATURE TO POINT, kdy se vytvořil bod v centru každého kvadrátu. Podle v atlasuzaznamenaného výskytu byla ke každému bodu přiřazena v atributové tabulceprůkaznost hnízdění (viz obr. 6). Nakonec byla vygenerována tabulka vyskyt.dbfobsahující pouze kódy čtverců a výskyt kalouse.4.2 GeodatabázePři přípravě dat ze všech geodatabází bylo vycházeno především znavrženého předpokladu, že celková délka hranice lesů sousedících sezemědělskou půdou významně předpovídá výskyt druhu. Vždy bylo nutné získatdvě polygonové vrstvy – a to možná místa výskytu hnízd (oblasti lesů) a dáleoblasti s předpokládaným četným výskytem hraboše polního čili lokality s výskytempotravy (oblasti zemědělské půdy). Následně byly změřeny: délka společné hraniceobou typů polygonových vrstev připadající na každý kvadrát ČR, rozlohy vrstvy lesůi zemědělské půdy připadající na každý kvadrát a také samostatné délky hranicohraničujících jak lesní, tak zemědělskou půdu v každém zahrnutém kvadrátu.Všechna tato měření byla použita jako prediktory modelů pro výskyt druhu.4.2.1 CORINE Land CoverNejsložitější struktura vrstev je v databázi CORINE Land Cover (vizPříloha 2). Dělí se na pět hlavních tříd, ze kterých by z hlediska výskytu bylo možnépoužít některé kategorie třídy 1 (urbanizovaná území), 2 (zemědělské plochy) a 3(lesy a polopřírodní oblasti). Ale aby výsledky byly srovnatelné s ostatnímigeodatabázemi, ze kterých byly k dispozici pouze lesy a zemědělská půda, bylypoužity pouze kategorie tříd 2 a 3. Při výběru jednotlivých kategorií bylo vycházenoz informací o oblastech hnízdění a lovu kalouse ušatého (viz kapitola 3.1.1).Vybrané kategorie jsou znázorněny v tab. 1.39