Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

- Pokus č. 1 (Seoane & kol., 2004a):Tento pokus proběhl ve Španělsku v západní Andalusii ve dvou kvadrátechs plochou 4900 km 2 . Cílem bylo porovnat predikční schopnosti distribučních modelůodvozených od již existujících obecných map land use/land cover, které se lišilysvým rozlišením a přesností.Byly použity tři nezávislé vegetační mapy- s nejhrubším měřítkem CORINELand Cover 1990 od EEA v rastrovém formátu s rozlišením 250 m. Dáles jemnějším rozlišením byly použity regionální mapy zobrazující vegetační strukturuAndalusie, z nich jedna byla mapa vegetačního krytu z r. 1995 vytvořenáspolečností SINAMBA, převedená z vektorového formátu na rastr s rozlišením 50 m,a druhá byla odvozená od satelitních snímků z let 1999 a 2000 s rozlišením rastru30 m. Následně byla vytvořena ještě kombinace zlepšením přesnosti mapySINAMBA satelitními snímky a další tři odvozené mapy od map SINAMBA a mapysatelitních snímků s uměle vytvořeným hrubším měřítkem.Bylo provedeno vzorkování prezence/absence druhu v 1144 bodech, kde sev každém bodě zaznamenával výskyt/nevýskyt druhu během patnáctiminutovéhointervalu. Následně bylo vybráno 857 bodů z přírodních či polopřírodních oblastí a54 ptačích druhů, které se vyskytovaly na více jak 5% z celkového počtu zahrnutýchbodů. Jako potenciální prediktor výskytu byl použit stejný soubor krajinných avegetačních proměnných změřených všech mapách.Přestože se výchozí vegetační mapy liší ve své přesnosti (např. CORINE máhrubé měřítko, omezený počet tříd vegetačního krytu, dobře nereflektuje rozdíly vevegetační struktuře a je o 10 let starší než druhová data), výsledky ukazují, ževšechny produkující podobně přesné predikční modely. Seoane & kol. (2004a)podotýkají, že některé všeobecné mapy vegetačního krytu či krajinné struktury jsoudostatečně přesné pro odvození modelů předpovídajících výskyt ptačích druhů.- Pokus č. 2 (Venier & kol 2004):Cílem tohoto pokusu bylo vyšetřit schopnost, jak lze na základě regionálníhoklimatu a satelitních dat land cover s různým měřítkem předpovědět výskyt 10 druhůptáků v oblasti Velkých jezer v Severní Americe, čili oblasti o ploše asi 800 000 km 2 ,v rozlišení odpovídajícímu atlasovým datům s kvadráty 5 – 11 km 2 .Data vegetačního krytu odvozená ze satelitních snímků jednak pomocímetody AVHRR (advanced very high resolution radiometer) s rozlišením asi 1 km 2 ajednak pomocí MSS(Landsat multi-spektral scanner) s rozlišením 200m 2 . Dále bylapoužita ještě klimatická data (teplota, srážky).30