12.07.2015 Views

Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

3.3.4.2 Neurčitost závisle proměnnéKvalita druhových dat může mít hluboké důsledky v modelování distribuce,která je náchylná nejen ke zkreslení v distribuci dat či velikosti vzorku (Araújo &Guisan, 2006).Nejistoty mohou být způsobeny například chybou měření. Zřídkakdy jezaznamenána celá populace, někteří jedinci mohou být neúmyslně zaznamenánivíckrát, rozdílní pozorovatelé mohou učinit i za identických okolností rozdílnápozorování a poloha jedinců nemusí být zaznamenána přesně (Elith & kol., 2002).V druhových datech se může vyskytovat i chyba systematická - lokalitymohou mít geografické zkreslení, například vzorkování mohlo být zaměřeno na okolílidských sídel, řek či přístupových cest – čili snadno dostupných míst (Fernandez &kol., 2009) nebo pouze na určitý typ vegetace či krajiny. Takovéto zkreslenígeografického prostoru se může promítnout do zkreslení environmentálníhoprostoru využívaného druhem, díky kterému může dojít ke špatnému posouzenívztahu mezi prediktorem a závislou proměnnou (Araújo & Guisan, 2006). Skrytěžijící druhy mohou být v určitých oblastech konstantně přehlíženy a tímpodhodnocovány (Elith & kol., 2002).Šťastný & kol. (2006) uvádí podobné nejistoty při sběru atlasových dat.V kvadrátech, ve kterých není uveden žádný výskyt daného druhu, mohl být tentodruh přehlédnutý. Prázdný kvadrát tak nemusí znamenat nutně absenci. Může sejednat o přehlédnutí, protože je druh obtížně zjistitelný nebo je jeho výskyt běžný,ale mapování prováděl méně zkušený pozorovatel.Poloha je kritickým atributem prostorových dat. Pozice je typicky definovánaminimálně dvojrozměrným souřadným systémem, ale měření polohy nemůže býtabsolutně precizní.V současné době mnoho dat využívaných k modelování distribuce druhůpochází z muzeí či přírodovědných sbírek, kde je nasbíráno téměř 2,5 bilionuexemplářů od různých pozorovatelů a za použití rozdílných technik (Fernandez &kol., 2009). Takováto data jsou často nekompletní a zkreslená oproti skutečnéprostorové distribuci druhů. Mnoho lokalit bylo zaznamenáno pouze textovýmpopisem či pomocí geografických orientačních bodů bez udaných přesnýchsouřadnic, což komplikuje jejich použití pro GIS analýzy. Je možné je sice zpětněgeoreferencovat pomocí interpretace textového popisu do souřadnic, ale může tozavést velkou chybu (Araújo & Guisan, 2006). Výrazné a zřetelně viditelné chyby jepak možné odstranit pomocí datových filtrů (Feeley & Silman, 2010).24

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!