Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

měření) se potom zvyšuje spolu s každým klasifikováním, interpolováním (Phillips &Marks, 1996) či sumarizováním těchto dat.Při predikcích výskytu ptáků zřejmě nese velký předpovědní potenciálvegetace. Seoane & kol. (2004a) uvádějí, že tento poznatek potvrzuje i několikprobíhajících projektů, které používají vegetační typy pro zmapování potenciálníhovýskytu ptačích druhů nebo které používají vegetační proměnné k vytvořenípredikčních modelů. Dostupné vegetační mapy ale nemusí adekvátně reprezentovatvegetační proměnné relevantní pro ptačí druhy, jejichž výskyt chceme předpovědět,nebo nemusí mít adekvátní rozlišení.Mapy vegetace, land cover (krajinného pokryvu) i land use (využití půdy)jsou v dnešní době vytvářeny vládními organizacemi v různém rozlišení s různýmúčelem, ale často jsou zaměřené především na zemědělství, takže informace ovegetačním krytu v přírodních a polopřírodních oblastech nemusí být dostatečněpodrobné pro tvorbu modelů a nejlepší potenciální prediktory nemusí být nikdyzmapovány (Seoane & kol., 2004b). Vzdušné senzory, letecké a satelitnísnímkování jsou nyní nejvíce používaným nástrojem pro tvorbu nových krajinnýchmap (např. CORINE projekt v Evropě či MIOMBO v Africe), pro zlepšení přesnostitematických map či finálního rozlišení (Seoane & kol., 2004a), které závisí naprostorovém a spektrálním rozlišení snímacích senzorů satelitů. Například SPOTdružice je schopná spolehlivě zaznamenat oblasti s rozlohou větší jak 3 ha. Protomohou být satelitní data použita pouze tehdy, pokud je v nich možné zaznamenatstanovištní charakteristiky důležité pro výzkum (Mack & kol., 1997).Obecně se v lokálním měřítku považuje vegetace jako lepší prediktorvýskytu, protože má přímější spojení s reprodukčními potřebami druhů nežtopografie nebo klima (Seoane & kol., 2004b). Ovšem jak dodávají Dormann & kol.(2008), při modelování v ekologii se právě často používají klimatická a topografickádata a z nich odvozené environmentální proměnné, které jsou sice snadnodostupné, ale jejich ekologický význam je sporný. Naproti tomu vegetační mapys vysokým rozlišením jsou velmi nákladné na tvorbu a aktualizaci (Seoane & kol.,2004a), a informace o biologických interakcích, kvalitě půdy či vody, intenzitě vlivučlověka či o historickém vývoji jsou velmi vzácné (Dormann & kol., 2008).23