Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

Mnoho autorů mělo v posledních letech snahu neurčitost nějakým způsobemklasifikovat a popsat, ale žádné všeobecně používané dělení není zavedené. V tétopráci je proto uvedeno pár způsobů dělení podle jednotlivých autorů.3.3.2 Obecné dělení neurčitostiBokr (1993) i Bokr & Jáneš (2005) dělí neurčitost následovně (viz obr. 3):- Neznalost – pod tímto pojmem autoři rozumí absenci vědomostí o entitě čipokud neznáme událost (změnu stavu jinak neměnného objektu), která seodehrála (odehrává či v budoucnu bude odehrávat) na objektu.- Neúplnost nastává, pokud nejsou sesbírány všechny možnosti vědomosti přishromažďování informací o objektu. Principiálně nikdy není komplex znalostíkompletní.- Nedostatečnost je tehdy, nejsou-li shromážděny všechny nezbytné znalosti oudálostech.- Nedefinovanost vzniká kvůli absenci exaktního vymezení některých znalostí,které jsou vymezeny například pouze z analogie.- Neadekvátnost znamená, že není s dostupnými znalostmi možné dosáhnoutcíl modelování.- Neprůkaznost je zapříčiněná dočasným přerušením sbírání znalostí.- Fyzikální nejednoznačnost- Dána existencí více alternativ nastání události, z nichž se každá můžeuskutečnit nahodile,- nebo nepřesností měřících a pozorovacích přístrojů. Všechna měření apozorování jsou vždy zatížena chybou, která může být vyvolána chybamipočítače, chybami při přenosu údajů, omezenou přesností reprezentace izpracování čísel, omezenou přesností měřících a observačních přístrojů.- Lingvistická nejednoznačnost- Nejednoznačnost smyslu nějakého tvrzení je vyvolána konečností slovnízásoby i konečným počtem výroků.- Mnohovýznamnost (polysemie) může vést k homonymii (totožnosti formyslov) či nezřetelnosti (přibližné denotativní shodě – jedná-li se o předmětyblízkého významu).17