Diplomová práce – Prostorová neurčitost geodat v ... - kvhem

Tok u těchto ptáků probíhá většinou od února. Samci se v tomto obdobíopakovaně ozývají temným hlubokým tlumeným „hůu“ v intervalu asi 3 vteřin. Můžebýt také slyšet jejich tleskání křídel pod břichem o sebe. Samice odpovídajíslyšitelným „hée“. Pár se vytváří obvykle jenom na jednu sezónu. Zahnízdípravidelně jednou za rok, kdy snůška vajec probíhá od druhé poloviny března. Připříznivých trofických podmínkách můžou kalousi zahnízdit i dvakrát - začátkembřezna a v květnu (Martiško, 1999; Šťastný, Bejček & Hudec, 2006).Samice snáší v průměru 4 - 6 čistě bílých, slabě lesklých, kulovitých vajecs rozměry asi 4 cm x 3 cm a hmotností 20 g. Na vejcích sedí sama a samec jípřináší potravu. Asi po 4 týdnech se postupně líhnou mláďata, která se z hnízdaozývají tesklivý mňoukavým „sí“ nebo „píje“ (Šťastný, Bejček & Hudec, 2006).Samice je ještě asi 9 dní zahřívá, poté se oba rodiče zdržují přes den mimo hnízdona nedalekém stromě. Mláďata ve stáří asi 21 – 25 dní vyskakují z hnízda na větevnebo padají na zem, kdy ještě nejsou vzletní, ale umí dobře šplhat. Vzletní začínajíbýt od stáří 5 týdnů a pohlavní dospělosti dosahují ve 2 letech (Martiško, 1999).Úmrtnost mláďat v prvním roce života je až 52%, kdy mohou zahynou buďpádem ze stromu nebo po útoku predátora především v době, kdy ještě nejsouvzletná. Jejich přirozenými predátory jsou kuny, jeřáb lesní, káně lesní i výr velký(Martiško, 1999). Záhlavský (2004) také uvádí jako příčinu značných ztrát udospělých kalousů automobilovou dopravu.I přes velkou úmrtnost mláďat je kalous ušatý naší druhou nejpočetnějšísovou (hned po puštíkovi obecném). Jeho stavy jsou v České republice poměrněstálé a celkový odhad jeho početnosti byl 4000 – 7000 hnízdních párů v letech 1985– 1989, v období 2001 - 2003 obdobně 4000 – 8000 párů. V Praze je dokoncesovou nejhojnější (Šťastný, Bejček & Hudec, 2006).12