P-7<strong>2.</strong> TRANSKRANIÁLNÍ DOPPLEROVSKÁ MONITORACE MIKROEMBOLIZAČNÍCH SIGNÁLÚPŘI KAROTICKÉM STENTINGU S VYUŽITÍM PROXIMÁLNÍ PROTEKCEŠpaček M., Veselka J.Kardiologická klinika UK <strong>2.</strong>LF a FN Motol PrahaŠkolitel: Prof. MUDr. Josef Veselka, CSc.Úvod: Karotický stenting (CAS) představuje u selektovaných pacientů metodu první volby v léčbevýznamné karotické stenózy. Bezpečnost metody závisí na riziku periprocedurálních komplikací, a jezvýšena použitím protektivních systému. Je známo, že mnohočetné sprchy mikroembolizačníchsignálů (MES) detekované pomocí transkraniální Dopplerovské monitorace (TCD) v průběhu CAS svyužitím distální protekce (“filtrů”) jsou asociovány s vyšším rizikem periprocedurálních komplikací.Použití proximálních protektivních systémů by mělo být bezpečnější a účinnější v redukci celkovéhomnožství MES. Tyto systémy spočívají v přerušení toku v a. carotis interna (pomocí balonkové okluze- "clampu" - a. carotis externa a a. carotis communis) a následném odsátí aterosklerotických hmotpřed obnovením toku po implantaci stentu. Dosud nebyla publikována data popisující výskyt sprchMES v průběhu CAS s využitím proximálních protektivních systémů.Cíl: Cílem této pilotní studie bylo sledovat rozložení výskytu MES (a zejména sprch MES) v průběhuCAS s využitím proximálního protektivního systému (MO.MA).Materiál a metody: V období od dubna 2012 do prosince 2012 byl na našem pracovišti provedenCAS s využitím proximálního protektivního systému u 12 pacientů. Celkem u 5 pacientů bylo možnéprovést kompletní TCD monitoraci v průběhu výkonu.Výsledky: U 1 pacienta byly v době clampu detekovány opakovaně solitární MES. Angiograficky bylazjištěna malpozice distálního balónu. Po repozici nebyly následně MES detekovány. U ostatních 4pacientů nebyly v období clampu MES detekovány. Po uvolnění clampu byly detekovány sprchy MESu včech pacientů v celkovém počtu 3, 1, 4, 5 a 4.Závěr: Z dosažených výsledků vyplývá, že využití proximálního protektivního systému by mohlo býtefektivní v redukci MES v období clampu. Uvolnění clampu je však doprovázeno detekcí sprch MES.Optimalizace metody CAS se zaměřením na redukci MES po uvolnění clampu by mohla vést kezvýšení bezpečnosti metody.104
P-73. KOŽNÍ NÁDORY U PACIENTŮ PO TRANSPLANTACI SRDCE. PILOTNÍ STUDIE VSOUBORU 467 PACIENTŮ.Sečníková Z. 1,2 , Džambová M. 1,2 , Göpfertová D. 2 , Šmerhovský Z. 2 , Hercogová J. 11 Dermatovenerologická klinika <strong>2.</strong> LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha; 2 Ústav epidemiologie <strong>2.</strong> LFUK, PrahaŠkolitel: Doc. MUDr. Dana Göpfertová, CSc.Úvod: Transplantace srdce zvyšuje dlouhodobé přežití pacientů v terminálním stadiu srdečníhoselhání. I přes významný přínos pro pacienta přináší potransplantační období s imunosupresivníterapií množství komplikací, zejména vyšší riziko vzniku malignity. Nejčastějším typem novotvarů upacientů po transplantaci jsou kožní nádory, zejména nemelanomové kožní nádory (NMSC).Cíl: Naším záměrem je zjistit prevalenci kožních nádorů u pacientů po transplantaci srdce aspecifikovat roli dalších faktorů podílejících se na výskytu nádorů kůže. Cílem je poskytnoutdostatečné údaje pro vytvoření standardního postupu sekundární prevence kožních novotvarů v rámcipotransplantační dispenzarizace v České republice.Materiál a metody: Retrospektivní kohortová studie byla provedena na 467 žijících pacientech (369mužů a 98 žen, ve věku 18-82 let), kteří podstoupili transplantaci srdce v letech 1984-2011 v Institutuklinické a experimentální medicíny v Praze. Zahrnuty byly pouze nádory s histopatologickou verifikaci.Incidence byla stratifikována s cílem posoudit rozdíly podle věku a pohlaví. Získané výsledky bylyporovnány s externí kontrolní skupinou zastoupenou běžnou českou populací a platnýmiepidemiologickými údaji z Národního onkologického registru. Vztah mezi expozicí a incidencí kožníchmalignit byl popsán pomocí standardizované úmrtnosti (SMR) vypočtené nepřímou standardizacízahrnující věk, pohlaví a kalendářní období.Výsledky: Ve sledované skupině bylo zjištěno nádorové onemocnění kůže u 34 pacientů (30 mužů a4 žen). Celkem bylo detekovaných 83 kožních nádorů, kde nejčastějším typem nádoru bylspinocelulární karcinom (n=42, 50%), následovaný bazocelulárním karcinomem (n =26, 30,9%). Ujednoho pacienta jsme zaznamenali maligní melanom a morbus Bowen byl zjištěn u 7 pacientů potransplantaci. Nejčastější lokalizace kožního nádoru byla oblast hlavy a krku u 83% úpacientů.Vícečetné kožní nádory byly nalezeny u 15 pacientů, 12 pacientů vyvinulo víc než 2 kožní malignity. Vkohortě našich pacientů je odhadované relativní riziko (RR) pro vztah imunosuprese a výskytu kožníchnádorů 102,16, které předběžně potvrzuje silný vztah mezi imunosupresivní léčbou a výskytemkožních nádorů.Závěr: Prezentované výsledky nejsou definitivní vzhledem k tomu, že studie v současné době probíháa sběr dat není ukončen. Dosavadní data ale poukazují na silný vztah mezi imunosupresivní léčbou avýskytem kožních nádorů.Dosud nebyla studie zabývající se problematikou kožních nádorů potransplantaci srdce v České republice provedena.105