Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova
Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova
P-44. HLADINOVÉ KOAXIÁLNÍ ZVLÁKŇOVÁNÍ PRO MASIVNÍ PRODUKCIBuzgo M. 1,3,4 , Vysloužilová L. 2 , Míčková A. 1,3,4 , Benešová J. 1,3,4 , Pokorná H. 1,3,4 , Lukáš D. 2 , AmlerE. 1,3,41 Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT Kladno; 2 Katedra netkaných textílií, TUL Liberec; 3 Ústavbiofyziky, 2. LF UK, Praha; 4 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., PrahaŠkolitel: Prof. RNDr. Evžen Amler CSc.Úvod: Koaxiálne elektrostatické zvlákňovanie umožňuje tvorbu nanovlákenných nosičov druhejgenerácie. Nízka produktivita ihlového zvlákňovania limituje praktické použitie koaxiálných nanovlákenv praxi.Cíl: Cieľom projektu je vývoj novej metódy hladinového koaxiálneho zvlákňovania a overenieproduktivity tejto novej metódy.Materiál a metody: V projekte boli pripravené modifikované elektródy pre hladinové koaxiálnezvlákňovanie. Účinnosť procesu bola overená pomocou mikroskopických a spektroskopických metód scieľom popísať najmä koaxialitu vznikajúcich nanovláken.Výsledky: Výsledky ukázali masívne zvýšenie produktivity koaxiálneho zvlákňovania oprotiklasickému ihlovému zvlákňovaniu. Produkované nanovlákna si zachovávali koaxiálnu morfológiu, čobolo overené použitím konfokálnej mikroskopie a sledovaním uvoľňovacích parametrov produkovanejvrstvy.Závěr: Zistenia ukazujú na skutočnosť, že hladinové koaxiálne zvlákňovanie umožňuje produkciunanovláken štruktúry jadro/obal. Produkcia vláken je masívne zvýšená a homogenita vrstvy narastá.Metodika hladinového koaxiálneho zvlákňovania je úplne novou metodikou, ktorá umožňuje produkciukoaxiálnych nanovláken v priemyslovom objeme.Podpora projektu: Projekt financovaný z grantov Grantovej agentúry Univerzity Karlovej č. 96610,97110, 330611, 384311, 164010, grantom Internej grantovej agentúry Ministerstva zdravotníctva č.NT12156. Projekt bol podporený aj klastrom Nanoprogres z.p.o..76
P-45. ROBOTICKY ASISTOVANÁ CHIRURGICKÁ LÉČBA JATERNÍCH CYST S POSOUZENÍMCELKOVÉ ODEZVY ORGANISMU NA OPERAČNÍ ZÁTĚŽ – PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY.Langer D. 1 , Ryska M. 1 , Pudil J. 1 , Lásziková E. 21 Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha; 2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny1. LF UK a ÚVN PrahaŠkolitel: Prof. MUDr. M. Ryska, CSc, Prof. MUDr. K. Cvachovec, CSc., MBAÚvod: Od počátku třetího milénia je patrna robotizace miniinvazivních výkonů v mnoha chirurgickýchoborech. Indikace k použití robotické soustavy da Vinci se postupně rozšiřují včetně jaterní chirurgie.Cíl: 1. Prezentace krátkodobých výsledků chirurgické léčby s robotickou asistencí u nemocných scystickým onemocněním jater. 2. Analýza celkové odezvy organismu a srovnání zátěže při manuálníma roboticky asistovaném laparoskopickém výkonu.Materiál a metody: Zhodnocení skupiny 12 nemocných, kteří na našem pracovišti podstoupili prosymptomatické cystické léze jater roboticky asistovanou operační léčbu. Porovnání získaných dat avýsledků - osobních a intraoperačních dat včetně ukazatelů hemodynamiky, biochemického vyšetřeníkrve a údajů k hodnocení perioperační celkové zátěže pacienta vyjádřené hodnotami cytokinů, uskupiny roboticky operovaných pacientů s kontrolní skupinou nemocných, u kterých byla provedenalaparoskopická cholecystektomie.Výsledky: Soubor pacientů operovaných s robotickou asistencí tvořilo 9 žen a 3 muži průměrnéhověku 60 let ( 40 - 72 let). Operační výkony jsme u všech nemocných dokončili miniinvazivní technikous průměrnou dobou operačního výkonu 125 minut. V polovině případů byla jaterní cysta lokalizována vpravém laloku. U tří pacientů jsme současně provedli cholecystektomii. V hodnocené sestavěnemocných jsme zaznamenali časnou pooperační komplikaci u 1 operanta (biliární leak). Žádnýnemocný nezemřel. Transfúzní přípravky jsme nepodali. Ve třech případech jsme potvrdili recidivuonemocnění.Při srovnání údajů stran věku, peroperační krevní ztráty, komplikací a délky hospitalizace nebyl zjištěnsignifikantní rozdíl mezi oběma skupinami nemocných (p
- Page 18 and 19: 18. PROTEINURIE U DĚTÍ PO TRANSPL
- Page 20 and 21: 20. SOMATOGNOSTICKÉ FUNKCE A PROST
- Page 22 and 23: 22. KLINICKÝ VÝZNAM STANOVENÍ RE
- Page 24 and 25: 24. DYNAMIKA PROTINÁDOROVÉ IMUNIT
- Page 26 and 27: P-02. ADOPTIVNÍ TRANSFER TUMOR SPE
- Page 28 and 29: P-04. INFANTILNÍ HEMANGIOM - PDL L
- Page 30 and 31: P-06. ÚLOHA BMH PROTEINŮ V REGULA
- Page 32 and 33: P-08. VALPROOVÁ KYSELINA INDUKUJE
- Page 34 and 35: P-10. GONIOVÝ ÚHEL V IDENTIFIKACI
- Page 36 and 37: P-12. LOKALIZAČNÍ VÝZNAM IKTÁLN
- Page 38 and 39: P-14. DIAGNOSTICKÝ A PROGNOSTICKÝ
- Page 40 and 41: P-16. ROLE GENU WT1 A JEHO IZOFOREM
- Page 42 and 43: P-18. SENSORY VASOPRESSIN AND OXYTO
- Page 44 and 45: P-20. ANALÝZA PORUCH ACIDOBÁZICK
- Page 46 and 47: P-22. ROLE PŘIROZENÉ IMUNITY V PA
- Page 48 and 49: P-24. CHIRURGICKÁ SÍŤKA FUNKCION
- Page 50 and 51: P-26. POROVNÁNÍ PŮSOBENÍ TAKROL
- Page 52 and 53: P-28. EFEKT MUTACE FV LEIDEN A FII
- Page 54 and 55: P-30. ADENO-ASOCIOVANÝ VIRUS JAKO
- Page 56 and 57: P-32. VLIV POHYBOVÉ TERAPIE NA END
- Page 58 and 59: P-34. MORPHOMETRIC ANALYSIS AND DTI
- Page 60 and 61: P-36. TWO-PHOTON PROCESSOR AND SENE
- Page 62 and 63: P-38. CARDIAC SUBMILISIVERT VOLUME
- Page 64 and 65: P-40. CLOSTRIDIUM DIFFICILE: MOLEKU
- Page 66 and 67: P-42. ANALÝZA KINETICKÉHO PROFILU
- Page 70 and 71: P-46. VYŠŠÍ BMI A NIŽŠÍ HDL U
- Page 72 and 73: P-48. VZTAH BRÁNICE A KRČNÍ PÁT
- Page 74 and 75: P-50. IMPLANTACE KARDIOVERTERŮ-DEF
- Page 76 and 77: P-52. VLIV DELECE GENŮ PIM3 A SHAN
- Page 78 and 79: P-54. POUŽITÍ ADENOVIRUS-SPECIFIC
- Page 80 and 81: P-56. EXPRESSION OF CARBOANHYDRASE
- Page 82 and 83: P-58. VÝZNAM HYPOXIE A HIF-1α PRO
- Page 84 and 85: P-60. AUTOLOGOUS HUMAN PERICARDIUM,
- Page 86 and 87: P-62. PERICENTRICKÁ INVERZE NA CHR
- Page 88 and 89: P-64. METALOTHIONEINY V SÉRU U DĚ
- Page 90 and 91: P-66. KORELACE DYNAMICKÉHO NÁRAZO
- Page 92 and 93: P-68. NEUROGENIC AND GLIOGENIC POTE
- Page 94 and 95: P-70. GENE SHB IS UNDEREXPRESSED IN
- Page 96 and 97: P-72. TRANSKRANIÁLNÍ DOPPLEROVSK
- Page 98 and 99: P-74. EVALUATION OF ELASTIN IN HUMA
- Page 100 and 101: P-76. KVANTIFIKACE FUNKCE SYSTÉMOV
- Page 102 and 103: P-78. THE FUNCTIONAL EXPRESSION OF
- Page 104: POZNÁMKY112
P-45. ROBOTICKY ASISTOVANÁ CHIRURGICKÁ LÉČBA JATERNÍCH CYST S POSOUZENÍMCELKOVÉ ODEZVY ORGANISMU NA OPERAČNÍ ZÁTĚŽ – PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY.Langer D. 1 , Ryska M. 1 , Pudil J. 1 , Lásziková E. 21 Chirurgická klinika <strong>2.</strong> LF UK a ÚVN Praha; 2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny1. LF UK a ÚVN PrahaŠkolitel: Prof. MUDr. M. Ryska, CSc, Prof. MUDr. K. Cvachovec, CSc., MBAÚvod: Od počátku třetího milénia je patrna robotizace miniinvazivních výkonů v mnoha chirurgickýchoborech. Indikace k použití robotické soustavy da Vinci se postupně rozšiřují včetně jaterní chirurgie.Cíl: 1. Prezentace krátkodobých výsledků chirurgické léčby s robotickou asistencí u nemocných scystickým onemocněním jater. <strong>2.</strong> Analýza celkové odezvy organismu a srovnání zátěže při manuálníma roboticky asistovaném laparoskopickém výkonu.Materiál a metody: Zhodnocení skupiny 12 nemocných, kteří na našem pracovišti podstoupili prosymptomatické cystické léze jater roboticky asistovanou operační léčbu. Porovnání získaných dat avýsledků - osobních a intraoperačních dat včetně ukazatelů hemodynamiky, biochemického vyšetřeníkrve a údajů k hodnocení perioperační celkové zátěže pacienta vyjádřené hodnotami cytokinů, uskupiny roboticky operovaných pacientů s kontrolní skupinou nemocných, u kterých byla provedenalaparoskopická cholecystektomie.Výsledky: Soubor pacientů operovaných s robotickou asistencí tvořilo 9 žen a 3 muži průměrnéhověku 60 let ( 40 - 72 let). Operační výkony jsme u všech nemocných dokončili miniinvazivní technikous průměrnou dobou operačního výkonu 125 minut. V polovině případů byla jaterní cysta lokalizována vpravém laloku. U tří pacientů jsme současně provedli cholecystektomii. V hodnocené sestavěnemocných jsme zaznamenali časnou pooperační komplikaci u 1 operanta (biliární leak). Žádnýnemocný nezemřel. Transfúzní přípravky jsme nepodali. Ve třech případech jsme potvrdili recidivuonemocnění.Při srovnání údajů stran věku, peroperační krevní ztráty, komplikací a délky hospitalizace nebyl zjištěnsignifikantní rozdíl mezi oběma skupinami nemocných (p