Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

12.07.2015 Views

P-10. GONIOVÝ ÚHEL V IDENTIFIKACI LIDSKÝCH POZŮSTATKŮGabčová D. 1 , Dostálová, T. 1 , Eliášová H. 2 , Feberová J. 3 , Morávková R. 1 , Kamínek M. 4 , Hofmanová P. 11 Stomatologická klinia dětí a dospělých FN Motol; 2 Kriminalistický ústav, Praha; 3 Ústav vědeckýchinformací, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze; 4 Ortodontické oddělení Stomatologickékliniky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v OlomouciŠkolitel: prof. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., MBAÚvod: Identifikace lidských pozůstatků je důležitou součástí medicínsko-právní praxe. Evoluce apostupné funkční změny vedly ke změně velikosti goniového úhlu. Goniový úhel svírá tečna k zadnímiokraji mandibuly a mandibulární linie. Na telerentgenu je vyznačen spojnicí bodů articulare, gonion amenton.Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit a srovnat goniový úhel ve dvou vzorcích kaukazské populace zhlediska dlouhodobého vývoje lebky.Materiál a metody: Celkově bylo vyhodnoceno 190 telerentgenů (75 forenzních subjektů a 115archeologických subjektů z 8. - 12. století). Telerentgeny byly vyhodnoceny digitálně pomocí programuDolphin Imaging 11.0. Goniový úhel byl měřen pomocí tečny k nejspodnějšímu okraji mandibuly a adalší tečny k jejímu zadnímu okraji. Tyto linie společně tvoří ramena goniového úhlu s vrcholem vjejich průsečníku.Výsledky: Průměrná hodnota goniového úhlu u historických lebek byla 124,48 stupňů, ve srovnání sforenzími lebkami, u kterých byla průměrná hodnota 119,40.Nepárový dvouvětvový t-test zapředpokladu rovnováhy proměnných vykázal signfikantní výsledky. Rozdíl byl - 5,09 se standardníodchylkou 1,05 (95 % s intervalelem spolehlivosti 7,15 - 3,02. Na základě hodnoty P < 0.0001 lzepotvrdit hypotézu, že rozdíl úhlů u forenzních a archeologických lebek je statisticky signifikantní.Závěr: Výrazné transformační změny goniového úhlu lze přisoudit několika faktorům; je známo, že sečelist nevyvíjí pouze dle jednoho charakteristického modelu. Tato studie dospěla k závěru, že vprůběhu vývoje došlo k signifikanním rozdílům v goniovém úhlu. Může tak sloužit jako doplňkovýforenzní parameter.42

P-11. NEGATIVNÍ VLIV PERZISTUJÍCÍ TEPENNÉ DUČEJE NA KOŽNÍ MIKROCIRKULACINEDONOŠENÝCH NOVOROZENCŮZuzana Mormanová 1,2,3 , Alexandra Schwepcke 1 , Stephan Hiedl 1 , Florian Weber 1 , Orsolya Genzel-Boroviczény 11 Neonatologie, Pediatrická klinika Dr. v. Haunersches Kinderspital, Univerzita Ludvíka Maximiliána,Mnichov; 2 Ústav patologické fyziologie, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha; 3 Novorozeneckéodd. s JIRP, FN Motol, PrahaŠkolitel: Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.Úvod: Perzistující tepenná dučej (PDA) je jednou z nejčastějších komplikací nedonošenýchnovorozenců, která výrazně ovlivňuje hemodynamickou situaci dítěte.Cíl: Promítají se tyto změny i na úrovni mikrocirkulace?Materiál a metody: U celkem 25ti nedonošených novorozenců (stáří < 32 gestačních týdnů, porodníhmotnost < 1250g), z nichž u 13ti echokardiografiky prokázána hemodynamicky významná PDA a u12ti prokázána buď hemodynamicky nevýznamná či žádná PDA, byly prospektivně měřenymikrocirkulační parametry (funkční hustota a průměr kapilár) metodou analýzy vedlejších paprsků vtmavém poli – Side Stream Dark Field Imaging (SDF). Neinvazivní měření probíhala na kůži obou pažíod 3. dne života do průkazu uzavření PDA ve skupině s hemodynamicky významou PDA a do 7. – 8.dne ve skupině bez PDA.Výsledky: Před zahájením léčby je funkční hustota kapilár ve skupině s hemodynamicky významnouPDA signifikantně nižší ve srovnání s kontrolní skupinou bez PDA. Ve skupině s hemodynamickyvýznamnou PDA se ve struktuře kožní mikrocirkulace vyskytuje nápadně méně velkých cév (průměr >20 μm) a signifikantně více malých cév (průměr < 10 μm). Po úspěšné léčbě hemodynamickyvýznamné PDA tyto změny mizí. Regresní analýza prokázala inverzní vztah korelace meziechokardiografickými hemodynamickými parametry a funkční hustotou kapilár (P < 0.005).Závěr: Hemodynamicky významná PDA silně ovlivňuje stav mikrocirkulace nedonošenýchnovorozenců, kdy dochází k redukci funkční hustoty kapilár a změnám v rozložení velikosti těchto cév.Redistrubuce průtoku s upřednostněním malých cév se zdá být kompenzačním mechanismemzajišťujícím fungující metabolismum tkání.43

P-10. GONIOVÝ ÚHEL V IDENTIFIKACI LIDSKÝCH POZŮSTATKŮGabčová D. 1 , Dostálová, T. 1 , Eliášová H. 2 , Feberová J. 3 , Morávková R. 1 , Kamínek M. 4 , Hofmanová P. 11 Stomatologická klinia dětí a dospělých FN Motol; 2 Kriminalistický ústav, Praha; 3 Ústav vědeckýchinformací, <strong>2.</strong> <strong>lékařská</strong> <strong>fakulta</strong>, <strong>Univerzita</strong> <strong>Karlova</strong> v Praze; 4 Ortodontické oddělení Stomatologickékliniky, Lékařská <strong>fakulta</strong> Univerzity Palackého v OlomouciŠkolitel: prof. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., MBAÚvod: Identifikace lidských pozůstatků je důležitou součástí medicínsko-právní praxe. Evoluce apostupné funkční změny vedly ke změně velikosti goniového úhlu. Goniový úhel svírá tečna k zadnímiokraji mandibuly a mandibulární linie. Na telerentgenu je vyznačen spojnicí bodů articulare, gonion amenton.Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit a srovnat goniový úhel ve dvou vzorcích kaukazské populace zhlediska dlouhodobého vývoje lebky.Materiál a metody: Celkově bylo vyhodnoceno 190 telerentgenů (75 forenzních subjektů a 115archeologických subjektů z 8. - 1<strong>2.</strong> století). Telerentgeny byly vyhodnoceny digitálně pomocí programuDolphin Imaging 11.0. Goniový úhel byl měřen pomocí tečny k nejspodnějšímu okraji mandibuly a adalší tečny k jejímu zadnímu okraji. Tyto linie společně tvoří ramena goniového úhlu s vrcholem vjejich průsečníku.Výsledky: Průměrná hodnota goniového úhlu u historických lebek byla 124,48 stupňů, ve srovnání sforenzími lebkami, u kterých byla průměrná hodnota 119,40.Nepárový dvouvětvový t-test zapředpokladu rovnováhy proměnných vykázal signfikantní výsledky. Rozdíl byl - 5,09 se standardníodchylkou 1,05 (95 % s intervalelem spolehlivosti 7,15 - 3,0<strong>2.</strong> Na základě hodnoty P < 0.0001 lzepotvrdit hypotézu, že rozdíl úhlů u forenzních a archeologických lebek je statisticky signifikantní.Závěr: Výrazné transformační změny goniového úhlu lze přisoudit několika faktorům; je známo, že sečelist nevyvíjí pouze dle jednoho charakteristického modelu. Tato studie dospěla k závěru, že vprůběhu vývoje došlo k signifikanním rozdílům v goniovém úhlu. Může tak sloužit jako doplňkovýforenzní parameter.42

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!