Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova
Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova
P-10. GONIOVÝ ÚHEL V IDENTIFIKACI LIDSKÝCH POZŮSTATKŮGabčová D. 1 , Dostálová, T. 1 , Eliášová H. 2 , Feberová J. 3 , Morávková R. 1 , Kamínek M. 4 , Hofmanová P. 11 Stomatologická klinia dětí a dospělých FN Motol; 2 Kriminalistický ústav, Praha; 3 Ústav vědeckýchinformací, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze; 4 Ortodontické oddělení Stomatologickékliniky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v OlomouciŠkolitel: prof. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., MBAÚvod: Identifikace lidských pozůstatků je důležitou součástí medicínsko-právní praxe. Evoluce apostupné funkční změny vedly ke změně velikosti goniového úhlu. Goniový úhel svírá tečna k zadnímiokraji mandibuly a mandibulární linie. Na telerentgenu je vyznačen spojnicí bodů articulare, gonion amenton.Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit a srovnat goniový úhel ve dvou vzorcích kaukazské populace zhlediska dlouhodobého vývoje lebky.Materiál a metody: Celkově bylo vyhodnoceno 190 telerentgenů (75 forenzních subjektů a 115archeologických subjektů z 8. - 12. století). Telerentgeny byly vyhodnoceny digitálně pomocí programuDolphin Imaging 11.0. Goniový úhel byl měřen pomocí tečny k nejspodnějšímu okraji mandibuly a adalší tečny k jejímu zadnímu okraji. Tyto linie společně tvoří ramena goniového úhlu s vrcholem vjejich průsečníku.Výsledky: Průměrná hodnota goniového úhlu u historických lebek byla 124,48 stupňů, ve srovnání sforenzími lebkami, u kterých byla průměrná hodnota 119,40.Nepárový dvouvětvový t-test zapředpokladu rovnováhy proměnných vykázal signfikantní výsledky. Rozdíl byl - 5,09 se standardníodchylkou 1,05 (95 % s intervalelem spolehlivosti 7,15 - 3,02. Na základě hodnoty P < 0.0001 lzepotvrdit hypotézu, že rozdíl úhlů u forenzních a archeologických lebek je statisticky signifikantní.Závěr: Výrazné transformační změny goniového úhlu lze přisoudit několika faktorům; je známo, že sečelist nevyvíjí pouze dle jednoho charakteristického modelu. Tato studie dospěla k závěru, že vprůběhu vývoje došlo k signifikanním rozdílům v goniovém úhlu. Může tak sloužit jako doplňkovýforenzní parameter.42
P-11. NEGATIVNÍ VLIV PERZISTUJÍCÍ TEPENNÉ DUČEJE NA KOŽNÍ MIKROCIRKULACINEDONOŠENÝCH NOVOROZENCŮZuzana Mormanová 1,2,3 , Alexandra Schwepcke 1 , Stephan Hiedl 1 , Florian Weber 1 , Orsolya Genzel-Boroviczény 11 Neonatologie, Pediatrická klinika Dr. v. Haunersches Kinderspital, Univerzita Ludvíka Maximiliána,Mnichov; 2 Ústav patologické fyziologie, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha; 3 Novorozeneckéodd. s JIRP, FN Motol, PrahaŠkolitel: Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.Úvod: Perzistující tepenná dučej (PDA) je jednou z nejčastějších komplikací nedonošenýchnovorozenců, která výrazně ovlivňuje hemodynamickou situaci dítěte.Cíl: Promítají se tyto změny i na úrovni mikrocirkulace?Materiál a metody: U celkem 25ti nedonošených novorozenců (stáří < 32 gestačních týdnů, porodníhmotnost < 1250g), z nichž u 13ti echokardiografiky prokázána hemodynamicky významná PDA a u12ti prokázána buď hemodynamicky nevýznamná či žádná PDA, byly prospektivně měřenymikrocirkulační parametry (funkční hustota a průměr kapilár) metodou analýzy vedlejších paprsků vtmavém poli – Side Stream Dark Field Imaging (SDF). Neinvazivní měření probíhala na kůži obou pažíod 3. dne života do průkazu uzavření PDA ve skupině s hemodynamicky významou PDA a do 7. – 8.dne ve skupině bez PDA.Výsledky: Před zahájením léčby je funkční hustota kapilár ve skupině s hemodynamicky významnouPDA signifikantně nižší ve srovnání s kontrolní skupinou bez PDA. Ve skupině s hemodynamickyvýznamnou PDA se ve struktuře kožní mikrocirkulace vyskytuje nápadně méně velkých cév (průměr >20 μm) a signifikantně více malých cév (průměr < 10 μm). Po úspěšné léčbě hemodynamickyvýznamné PDA tyto změny mizí. Regresní analýza prokázala inverzní vztah korelace meziechokardiografickými hemodynamickými parametry a funkční hustotou kapilár (P < 0.005).Závěr: Hemodynamicky významná PDA silně ovlivňuje stav mikrocirkulace nedonošenýchnovorozenců, kdy dochází k redukci funkční hustoty kapilár a změnám v rozložení velikosti těchto cév.Redistrubuce průtoku s upřednostněním malých cév se zdá být kompenzačním mechanismemzajišťujícím fungující metabolismum tkání.43
- Page 1: ABSTRAKTA 2013PŘEDNÁŠKY01. SYNCH
- Page 5 and 6: 05. AKTIVACE TH17 DRÁHY U PACIENT
- Page 7: 07. POLYMORFISMUS GENU PRO CONNEXIN
- Page 10 and 11: 10. IMPACT OF ISCHEMIC INJURY ON TH
- Page 12 and 13: 12. DYNAMIKA A VÝVOJ PRELEUKEMICK
- Page 14 and 15: 14. L-ASPARAGINÁZA OVLIVŇUJE BIOE
- Page 16 and 17: 16. CÉVNÍ PROTÉZY POKRYTÉ AUTOL
- Page 18 and 19: 18. PROTEINURIE U DĚTÍ PO TRANSPL
- Page 20 and 21: 20. SOMATOGNOSTICKÉ FUNKCE A PROST
- Page 22 and 23: 22. KLINICKÝ VÝZNAM STANOVENÍ RE
- Page 24 and 25: 24. DYNAMIKA PROTINÁDOROVÉ IMUNIT
- Page 26 and 27: P-02. ADOPTIVNÍ TRANSFER TUMOR SPE
- Page 28 and 29: P-04. INFANTILNÍ HEMANGIOM - PDL L
- Page 30 and 31: P-06. ÚLOHA BMH PROTEINŮ V REGULA
- Page 32 and 33: P-08. VALPROOVÁ KYSELINA INDUKUJE
- Page 36 and 37: P-12. LOKALIZAČNÍ VÝZNAM IKTÁLN
- Page 38 and 39: P-14. DIAGNOSTICKÝ A PROGNOSTICKÝ
- Page 40 and 41: P-16. ROLE GENU WT1 A JEHO IZOFOREM
- Page 42 and 43: P-18. SENSORY VASOPRESSIN AND OXYTO
- Page 44 and 45: P-20. ANALÝZA PORUCH ACIDOBÁZICK
- Page 46 and 47: P-22. ROLE PŘIROZENÉ IMUNITY V PA
- Page 48 and 49: P-24. CHIRURGICKÁ SÍŤKA FUNKCION
- Page 50 and 51: P-26. POROVNÁNÍ PŮSOBENÍ TAKROL
- Page 52 and 53: P-28. EFEKT MUTACE FV LEIDEN A FII
- Page 54 and 55: P-30. ADENO-ASOCIOVANÝ VIRUS JAKO
- Page 56 and 57: P-32. VLIV POHYBOVÉ TERAPIE NA END
- Page 58 and 59: P-34. MORPHOMETRIC ANALYSIS AND DTI
- Page 60 and 61: P-36. TWO-PHOTON PROCESSOR AND SENE
- Page 62 and 63: P-38. CARDIAC SUBMILISIVERT VOLUME
- Page 64 and 65: P-40. CLOSTRIDIUM DIFFICILE: MOLEKU
- Page 66 and 67: P-42. ANALÝZA KINETICKÉHO PROFILU
- Page 68 and 69: P-44. HLADINOVÉ KOAXIÁLNÍ ZVLÁK
- Page 70 and 71: P-46. VYŠŠÍ BMI A NIŽŠÍ HDL U
- Page 72 and 73: P-48. VZTAH BRÁNICE A KRČNÍ PÁT
- Page 74 and 75: P-50. IMPLANTACE KARDIOVERTERŮ-DEF
- Page 76 and 77: P-52. VLIV DELECE GENŮ PIM3 A SHAN
- Page 78 and 79: P-54. POUŽITÍ ADENOVIRUS-SPECIFIC
- Page 80 and 81: P-56. EXPRESSION OF CARBOANHYDRASE
- Page 82 and 83: P-58. VÝZNAM HYPOXIE A HIF-1α PRO
P-10. GONIOVÝ ÚHEL V IDENTIFIKACI LIDSKÝCH POZŮSTATKŮGabčová D. 1 , Dostálová, T. 1 , Eliášová H. 2 , Feberová J. 3 , Morávková R. 1 , Kamínek M. 4 , Hofmanová P. 11 Stomatologická klinia dětí a dospělých FN Motol; 2 Kriminalistický ústav, Praha; 3 Ústav vědeckýchinformací, <strong>2.</strong> <strong>lékařská</strong> <strong>fakulta</strong>, <strong>Univerzita</strong> <strong>Karlova</strong> v Praze; 4 Ortodontické oddělení Stomatologickékliniky, Lékařská <strong>fakulta</strong> Univerzity Palackého v OlomouciŠkolitel: prof. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., MBAÚvod: Identifikace lidských pozůstatků je důležitou součástí medicínsko-právní praxe. Evoluce apostupné funkční změny vedly ke změně velikosti goniového úhlu. Goniový úhel svírá tečna k zadnímiokraji mandibuly a mandibulární linie. Na telerentgenu je vyznačen spojnicí bodů articulare, gonion amenton.Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit a srovnat goniový úhel ve dvou vzorcích kaukazské populace zhlediska dlouhodobého vývoje lebky.Materiál a metody: Celkově bylo vyhodnoceno 190 telerentgenů (75 forenzních subjektů a 115archeologických subjektů z 8. - 1<strong>2.</strong> století). Telerentgeny byly vyhodnoceny digitálně pomocí programuDolphin Imaging 11.0. Goniový úhel byl měřen pomocí tečny k nejspodnějšímu okraji mandibuly a adalší tečny k jejímu zadnímu okraji. Tyto linie společně tvoří ramena goniového úhlu s vrcholem vjejich průsečníku.Výsledky: Průměrná hodnota goniového úhlu u historických lebek byla 124,48 stupňů, ve srovnání sforenzími lebkami, u kterých byla průměrná hodnota 119,40.Nepárový dvouvětvový t-test zapředpokladu rovnováhy proměnných vykázal signfikantní výsledky. Rozdíl byl - 5,09 se standardníodchylkou 1,05 (95 % s intervalelem spolehlivosti 7,15 - 3,0<strong>2.</strong> Na základě hodnoty P < 0.0001 lzepotvrdit hypotézu, že rozdíl úhlů u forenzních a archeologických lebek je statisticky signifikantní.Závěr: Výrazné transformační změny goniového úhlu lze přisoudit několika faktorům; je známo, že sečelist nevyvíjí pouze dle jednoho charakteristického modelu. Tato studie dospěla k závěru, že vprůběhu vývoje došlo k signifikanním rozdílům v goniovém úhlu. Může tak sloužit jako doplňkovýforenzní parameter.42
Change language