Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

12.07.2015 Views

16. CÉVNÍ PROTÉZY POKRYTÉ AUTOLOGNÍM ENDOTELEM V PRŮTOKOVÉM SYSTÉMU A VPRASEČÍM MODELU.Chlupáč J. 1,2 , Filová E. 1 , Riedel T. 3 , Brynda E. 3 , Poledne R. 4 , Bačáková L. 11 Fyziologický ústav, Odd. biomateriálů a tkáňového inženýrství, AV ČR, v.v.i., Praha; 2 Klinikatransplantační chirurgie, IKEM, Praha; 3 Ústav makromolekulární chemie, AV ČR, v.v.i., Praha;4 Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM, PrahaŠkolitel: MUDr. Lucie Bačáková, CSc.Úvod: Syntetické cévní protézy užívané v cévní chirurgii ve formě bypassu selhávají na podkladětrombózy a intimální hyperplázie. Experimentální i klinické nasazení endotelových buněk na luminálnípovrch snižuje jejich trombogenicitu, avšak klinická relevance zvířecích modelů je omezená.Cíl: Vyvinout klinicky relevantní model cévní protézy osazené endotelem v experimentu na praseti.Materiál a metody: Na 5-ti prasatech byla testována chirurgická anatomie (iliko-femorální, aorto-ilickýexterní a aorto-ilický interní bypass) a na dalších 5-ti zvířatech bylo provedeno osazení endotelu.Autologní endotelové buňky byly odebrány z v.jugularis interna, namnoženy ve tkáňové kultuře,nasazeny na klinicky užívané cévní protézy (6 mm, PET - polyetylén tereftalát, VÚP, Brno, ČR)pomocí adhezní vrstvy fibrin/fibronektin (Fb/FN) a vystaveny průtoku média. Endotelizovaný i kontrolníbypass byl implantován stejnému zvířeti. Průchodnost rekonstrukcí byla ověřena klinicky,angiograficky či sonograficky. Endotelová výstelka explantovaných protéz byla pozorována vkonfokálním mikroskopu.Výsledky: Průměrná doba in vitro procedury (odběr - implantace) trvala 50±16 dnů. Průměrná denzitanasazení endotelu činila 60 tisíc buněk/cm2. Dvě osazené protézy se uzavřely spolu s kontrolnímbypassem po 22 a 38 dnech, jedna trombozovala na podkladě sepse, jedna na podkladě chabéhovýtokového traktu a jedna zůstala průchodná 22 dnů, zatímco kontrolní bypass se uzavřel.Závěr: Chirurgicky nejvhodnější model je oboustranný aorto-ilický interní bypass s podvazem zevníchpánevních tepen. Miniprace je výhodnější než prase domácí. Endotelové buňky mohou kolonizovatPET cévní protézy pomocí adhezního substrátu Fb/FN a zlepšit tak průchodnost bypassu na modeluminiprasete.Uvedená práce v rámci kardiovaskulárního tkáňového inženýrství je první svého druhu v ČR avyvinutý chirurgický model považujeme za klinicky relevantní a unikátní.24

17. BEZPROSTŘEDNÍ VÝVOJ FUNKCE LEDVINNÉHO ŠTĚPU U DĚTÍ V ZÁVISLOSTI NAMNOŽSTVÍ TRANSPLANTOVANÉHO PARENCHYMUSlavotínková M. 1 , Chvátalová E. 1 , Dlask K. 2 , Špatenka J. 3 , Matoušovic K. 3,4 ,Seeman T. 51 2. LF UK; 2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče 2. LF UK a FN Motol; 3 Transplantačnícentrum TC FN Motol; 4 Interní klinika 2. LF UK a FN Motol; 5 Pediatrická klinika 2. LF UK a FN MotolPregraduální studentŠkolitel: Primář MUDr. Jaroslav Špatenka, CSc.Úvod: V naší předchozí studii (Foltynová E. et al., 2012) jsme prokázali, že dlouhodobá funkce ledvinytransplantované (TPL) dětem nezávisí na množství TPL parenchymu, ale je detereminována pouzehmotností příjemce. Dosud nebyly publikovány studie, které by tento vztah objasnily v prvníchhodinách a dnech po TPL.Cíl: Posouzení rychlosti vývoje glomerulární filtrace (GFR) a sérového kreatininu (S-krea)bezprostředně po obnovení krevního průtoku štěpem.Materiál a metody: Do retrospektivní studie jsme zařadili 48 dětských pacientů, kterým byla v rozmezílet 2004-2012 TPL ledvina ve FN Motol a u nichž byl nekomplikovaný potransplantační průběh.Všichni byli operováni standardní technikou. V souboru bylo 26 chlapců a 22 dívek, ve věkovémrozmezí 3,2- 18,8 roků, hmotnost příjemců byla v rozmezí 12,4 - 112 kg. Dárci byli ve věku 9 -52 roků,hmotnostního rozmezí 35-148 kg. Poměr hmotnosti dárce ku příjemci (index D/P) se pohyboval vrozmezí 0,85-5,64. Pacienty jsme rozdělili do dvou skupin dle indexu D/P 2,00 (sk.B). V časovém odstupu 1,6,12,18,24,36,48,72,96,120,144 a 168 hodin jsme sledovali S-krea a z nějjsme vypočetli eGFR dle Schwartzovy rovnice a následně absolutní GFR. Na rychlost rozvoje funkcejsme usuzovali dle sklonu přímky vyjadřující vztah mezi časem a eGFR či 1/S-krea.Výsledky: V časovém úseku do 48. hodiny eGFR stoupala ve skupině B dle rovnice přímky y=1,9857x + 15,78, a ve skupině A dle rovnice y= 0,6872x + 19,732. V časovém úseku do 168. hodinyeGFR skupiny B stoupala dle rovnice y=0,3786x + 80,235 a eGFR skupiny A dle rovnice y=0,3795x+34,36. Hodnoty 1/S-kreatininu v časovém úseku do 48. hodiny u skupiny A stoupaly dle rovnicey=0,00008x + 0,0021 a hodnoty skupiny B stoupaly dle rovnice y=0,00040x + 0,0026. V časovémúseku do 168. hodiny se hodnoty 1/S-kreatininu u skupiny A vyvíjely dle rovnice y=0,00004x +0,0042a skupiny B dle rovnice y=0,00007+0,0139. Ve 24. hodině činil medián eGFR skupiny A 28,54ml/min/1,73m2 a skupiny B 64,89 ml/min/1,73m2. Vstah mezi absolutní GFR a hmotností dárce ve 24.hodině byl pozitivní a vyjádřen rovnicí y=0,4215x + 7,6.Závěr: Za 48 hodin po TPL došlo ve skupině B k rychlejšímu rozvoji renálních funkcí než ve skupiněA. Ve 24. hodině po TPL byla ve skupině B výrazně vyšší eGFR. Usuzujeme, že TPL většího množstvíledvinového parenchymu vede k rychlejšímu nástupu funkce v přímém vztahu k hmotnosti dárce. Vobdobí do 168 hodiny se funkce u obou skupin vyrovnávají, čož koresponduje s naší dřívější studií.Podpora projektu: Grant IGA NT 1108125

16. CÉVNÍ PROTÉZY POKRYTÉ AUTOLOGNÍM ENDOTELEM V PRŮTOKOVÉM SYSTÉMU A VPRASEČÍM MODELU.Chlupáč J. 1,2 , Filová E. 1 , Riedel T. 3 , Brynda E. 3 , Poledne R. 4 , Bačáková L. 11 Fyziologický ústav, Odd. biomateriálů a tkáňového inženýrství, AV ČR, v.v.i., Praha; 2 Klinikatransplantační chirurgie, IKEM, Praha; 3 Ústav makromolekulární chemie, AV ČR, v.v.i., Praha;4 Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM, PrahaŠkolitel: MUDr. Lucie Bačáková, CSc.Úvod: Syntetické cévní protézy užívané v cévní chirurgii ve formě bypassu selhávají na podkladětrombózy a intimální hyperplázie. Experimentální i klinické nasazení endotelových buněk na luminálnípovrch snižuje jejich trombogenicitu, avšak klinická relevance zvířecích modelů je omezená.Cíl: Vyvinout klinicky relevantní model cévní protézy osazené endotelem v experimentu na praseti.Materiál a metody: Na 5-ti prasatech byla testována chirurgická anatomie (iliko-femorální, aorto-ilickýexterní a aorto-ilický interní bypass) a na dalších 5-ti zvířatech bylo provedeno osazení endotelu.Autologní endotelové buňky byly odebrány z v.jugularis interna, namnoženy ve tkáňové kultuře,nasazeny na klinicky užívané cévní protézy (6 mm, PET - polyetylén tereftalát, VÚP, Brno, ČR)pomocí adhezní vrstvy fibrin/fibronektin (Fb/FN) a vystaveny průtoku média. Endotelizovaný i kontrolníbypass byl implantován stejnému zvířeti. Průchodnost rekonstrukcí byla ověřena klinicky,angiograficky či sonograficky. Endotelová výstelka explantovaných protéz byla pozorována vkonfokálním mikroskopu.Výsledky: Průměrná doba in vitro procedury (odběr - implantace) trvala 50±16 dnů. Průměrná denzitanasazení endotelu činila 60 tisíc buněk/cm<strong>2.</strong> Dvě osazené protézy se uzavřely spolu s kontrolnímbypassem po 22 a 38 dnech, jedna trombozovala na podkladě sepse, jedna na podkladě chabéhovýtokového traktu a jedna zůstala průchodná 22 dnů, zatímco kontrolní bypass se uzavřel.Závěr: Chirurgicky nejvhodnější model je oboustranný aorto-ilický interní bypass s podvazem zevníchpánevních tepen. Miniprace je výhodnější než prase domácí. Endotelové buňky mohou kolonizovatPET cévní protézy pomocí adhezního substrátu Fb/FN a zlepšit tak průchodnost bypassu na modeluminiprasete.Uvedená práce v rámci kardiovaskulárního tkáňového inženýrství je první svého druhu v ČR avyvinutý chirurgický model považujeme za klinicky relevantní a unikátní.24

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!