Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

SAV), jež koordinovala tři oddělení – matematicko--fyzikální a technických věd; chemických a biologickýchvěd; společenských věd. Pod kolegia spadalyjednotlivé ústavy a menší pracoviště nazývaná kabinety,nebo laboratoře. Vědecké výsledky se publikovalyv Nakladatelství Československé akademie věd,od roku 1966 Academia, kde mimo knih vycházelai řada časopisů.Vědu, navzdory jejímu specifickému postavení, poškodilkomunistický režim zásadním způsobem. Vědcinezbytně potřebují spojení se světem, a právě zahraničníkontakty byly omezovány, platila zde různázahraniční embarga, dlouhodobé podfinancováníi politický tlak na upřednostňování aplikačního výzkumu(nic nového pod sluncem). Z objektivních důvodůpostihl ideologický vliv hlavně vědy společenské. Přestosi Akademie držela politicky liberálnější prostředí,které také umožnilo poskytnout azyl řadě vědců, kteřínesměli pracovat na vysokých školách. V některýchoblastech se podařilo udržet krok a spojení se světem.Přesto je handicap v odtržení od světa a nejnovějšíchinformačních i technologických zdrojů vědeckékomunity částečnou odpovědí na dnes tak častouotázku, proč česká věda vyprodukovala jen jedinéhonobelistu – hned po sedmi letech od vzniku ČSAV,a pak už žádného…Běžné veřejnosti není známo, že této ceně praktickyna dosah byly i další dvě osobnosti, Milan Hašek(biologie a genetika) a Antonín Holý (biochemie-medicína)a měl by se k nim připočítat i významný virologJan Svoboda. Mezi význačné osobnosti spjaté s ČSAVpatřil také světoznámý vynálezce kontaktních čočekOtto Wichterle, dále matematici Eduard Čech a IvoBabuška, astronom Zdeněk Ceplecha, geofyzik VítKárník, archeolog Bohuslav Klíma, neurochirurgZdeněk Kunc, fyziolog Vilém Laufberger, teoretickýfyzik Václav Votruba nebo veřejnosti známý filozofa spoluautor Charty 77 Jan Patočka a další.A kolik světových jmen by měla česká věda, kdybyrežim nevyhnal tolik vynikajích lidí, kteří pak ve světěnalezli čest a slávu!Československá akademie věd dospěla do svéhokonce jako čtyřicetiletá – namísto ní vznikla v roce1992 Akademie věd České republiky. Ačkoli by se naprvní pohled nabízela prvoplánová souvislost s rozdělenímČeskoslovenska, nebylo tomu tak. Tehdejší vedeníAkademie vynaložilo již v předcházejícím obdobíznačné úsilí, aby prosadilo nový model vědecké institucea rozhodně není náhodou, že AV ČR vznikla užk 31. prosinci 1992, tedy logikou kalendářního počítánívlastně o rok dříve než Českárepublika. Okolnostem, kterék vzniku nově koncipovanéAkademie věd České republikyvedly, se bude věnovatpříspěvek Antonína Kostlánav AB 1/2013.Připomeňme, že hned na„startovní čáře“ postihloAkademii věd České republikydrastické snížení rozpočtu, jehož důvody ležely alespoňv počátku spíše v rovině politické. Aby mohlaAkademie přežít s úbytkem 400 milionů Kč, musel sepočet pracovníků oproti roku 1989 snížit fakticky napolovinu, zrušeno bylo 22 ústavů. Po relativně klidnémobdobí mírného růstu, kdy ovšem bylo přijatovelmi závažné rozhodnutí, jímž Akademie přišlao možnost udělovat vědecké hodnosti, což se pochopitelněodrazilo na fungování naší vědecké institucea zejména na financování, pak velkou rozpočtovouerozi přinesl závěr a přelom první dekády 21. století.V letech 2009–2012 klesl státní příspěvek Akademii téměřo čtvrtinu (21 %), přičemž původně hrozila redukcerozpočtu na polovinu.O palčivé otázce financování vědy informovalivsouvislosti s letošním 60. výročím Akademie vědprostřednictvím médií současný předseda AV ČR JiříDrahoš. Konstatoval, že se podařilo zastavit propadfinancování obecně a následně tedy destabilizaci systémuvýzkumu a vývoje. Přesto ale veřejnost varoval,že finanční dieta, jako každá jiná, může být zdravá jendo určité míry. Když bude Akademie dostávat stáleméně peněz, bude muset omezovat investice nejendo drahých přístrojů, bez nichž se současná špičkovávěda neobejde, ale také investice do infrastruktury,bude propouštět lidi a přestane být konkurenceschopnáivsoutěžích o státní nebo evropské peníze. A nyní seuž ocitá na pomyslné hraně.Velkou vědu už dávno nejde dělat na koleně.V Česku se zásluhou pracovitých, nadaných a houževnatýchlidí podařilo dosáhnout řady vynikajícíchvýsledků. Chceme však víc: „olympijskou“ vědeckoureprezentaci, pro niž vznikají velké výzkumné infrastruktury,ale i špičkové podmínky v „běžných“ ústavech.Vědce může navíc od roku 2014 podpořit i novákoncepce Akademie věd České republiky, která budeklást větší důraz na posílení spolupráce mezi ústavya jednotlivými týmy.■FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINMARINA HUŽVÁROVÁ7 ab