Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

u d á l o s tVÝROČNÍ DEN – 17. LISTOPADVe světě slavený od roku 1941 jako Mezinárodní den studentstva, v bývalé Československéfederativní republice vyhlášený roku 1990 za Den boje studentů za svobodu a demokraciiavsoučasné České republice ustanovený od roku 2000 za státní svátek a Den bojeza svobodu a demokracii. Škoda jen, že se nám někam vytratili studenti, protože v roce 1939právě v tento den zavřeli nacisti české vysoké školy, zatkli představitele vysokoškoláků,devět jich popravili a 1200 českých studentů poslali do koncentračních táborů. Týmž dnemroku 1945 vstoupily v platnost Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb. o zrušení německéuniverzity v Praze a německých technických vysokých škol v Praze a Brně. 17. listopadusi také připomínáme 60 let od zahájení činnosti Československé akademie věd v roce 1952.Jak se Akademie vyvíjela v době minulého režimu a jak významnou institucí byla?Otázky, které by měly být hlasitě zodpovězeny zejména kvůli hlasům, které Akademii vědstále ještě označují za relikt minulého režimu, za dinosaura na poli vědy.Předsedou ČSAVbyl v letech1990–1992Otto Wichterle.Archiv Akademiedisponuje řadouhistorickýchsnímků– dobový záběrz plesu ČSAV(nedatováno).Zhistorie je známo, že Československá akademievěd (ČSAV) byla zřízena zákonem č. 52/1952 Sb.namísto České akademie věd a umění a Královskéčeské společnosti nauk, které tehdy zanikly. Měla býtpo vzoru většiny vyspělých zemí institucí zřizovanoustátem a soustředěnou na základní výzkum. V prvníchletech byla do Akademie sloučena většina mimouniverzitníchvědeckých pracovišť, zejména sedm ústředníchpřírodovědných ústavů, Slovanský a Orientálníústav a další. ČSAV se tak stala „nejvyšší“ československouvědeckou institucí, která měla zajišťovatkomunikaci se zahraničním, plánovat vědu, vzdělávatvědce a udělovat vědecké tituly kandidát a doktor věd.Počátky Akademie jsou spojeny se jménem ZdeňkaNejedlého (do r. 1962), v pozdější uvolněné doběšedesátých let mohli zásluhou Františka Šorma(1962–1969) do ČSAV nastoupit i „politicky problematičtější“vědci jako např. Antonín Holý. Po vpádu sovětskýchvojsk v srpnu 1968 pak uplynulo téměř dvacetlet, než po třech normalizačních představitelíchČSAV mohla být do jejího čela konečně demokratickyzvolena osobnost světového vědeckého formátu –Otto Wichterle (1990–1992).Ale zpět do historie. Od roku 1960 se stala součástíČSAV také Slovenská akademie věd (SAV). Připomeňme,že do roku 1961 měla ČSAV osm sekcí: matematicko-fyzikální,geologicko-geografickou, chemickou,biologicko-lékařskou, historickou; ekonomie, práva a filozofie;jazyka a literatury. Poté vzniklo dvacet dva vědeckýchkolegií ČSAV (vedle nich měla dvanáct kolegiíab6OBĚ OTA: ARCHIV MÚA AV ČR