Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

abicko.avcr.cz
from abicko.avcr.cz More from this publisher
12.07.2015 Views

zB r u s e l uZNALOSTNÍ TROJÚHELNÍKV HORIZONTU 2020Poté, co Evropský parlament a Rada EU schválily v březnu 2008 zřízeníEvropského inovačního a technologického institutu (European Institute of Innovationand Technology – EIT), reakce a očekávání odborné veřejnosti se do značné míry rozcházely.Na jedné straně veřejnost vnímala institut coby „vlajkovouloď“ evropské excelence v oblasti inovací,na straně druhé jako počin, jehož význam se zrcadlípředevším na politické úrovni a nikoli mezi potenciálnímipartnery z univerzit, výzkumných ústavů a firem. V současnostise má EIT stát součástí programu Horizont 2020(prvního pilíře na podporu excelentní vědy) a jeho rozpočetje navržen na 3,18 miliardy eur (pro srovnání, na období2008–2013 má EIT rozpočet 309 mil. eur).Vznik tohoto institutu od počátku odrážel snahu Evropskéunie vytvořit organizaci, jež by mohla konkurovatnejvýznamnějším hráčům na globálním vědecko--výzkumném, vzdělávacím a inovačním poli, jako jenapř. Massachusettský technický institut v USA (MIT).Tzv. „inovační továrny“ (Knowledge and InnovationCommunities – KICs), jež dosud vznikly, představujíjeho operativní nástroj. V současné době existují tři– v oblasti klimatických změn (Climate-KIC), energetiky(KIC InnoEnergy) a informačních a komunikačníchtechnologií (EIT ICT Labs). Jde o samostatné právnísubjekty, které získávají financování především z příspěvkůod svých členů; EIT poskytuje na fungováníKICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovanýchprostředků. V čele tohoto uskupení obchodníhotypu stojí výkonný ředitel odpovědný za strategii a řízení.Maticová struktura KICs poukazuje na skutečnost,že jsou jednotliví partneři rozmístěni v různých evropskýchzemích a dohromady tvoří rozsáhlou síť. PartneřiKICs nemohou vždy počítat s deklarovanou finančnípodporou EK (nejde o nový finanční nástroj). EIT tak reprezentujesnahu EK zvýšit tzv. pákový efekt na podporuinovací v Evropě a aktivovat národní a regionálníposkytovatele finančních prostředků.Dosavadní působení EIT a jednotlivých KICs představujekombinaci jak pozitivních, tak i negativních zkušeností,jež mnohé instituce od účasti odradily. Pozitivemje, že se na evropské úrovni podařilo zahájit novouiniciativu, v níž se prostřednictvím KICs implementujínové postupy k propojování tří oblastí znalostního trojúhelníku.Jde například o nové magisterské a doktorsképrogramy, vytváření nových společných podniků(tzv. joint venture), školení v oblasti podnikání a zakládánístart-up společností na komercializaci vědecko-výzkumnýchvýsledků, vytváření podnikatelských inkubátorůapod. Na druhou stranu se některé instituce přiab36snaze participovat setkaly kvůli absenci transparentníchpravidel pro výběr partnerů KICs s nepřekonatelnýmiproblémy. EIT tak pro mnohé z nich představuje„klub vyvolených“; podobnou zkušenost zaznamenali prozatím jediný český zájemce.V září 2012 publikoval EIT první informační brožuru,která představuje dosavadní úspěchy jednotlivých KICs;zahrnuje konkrétní příklady z oblasti vzdělávání lidskýchzdrojů a péče o talenty, překlenutí inovačníchmezer mezi nápady a trhem a podpory rozvoje podnikánía obchodu. Konkrétní výstupy prezentovala rovněžkonference kyperského předsednictví k EIT, jež se konala8. až 9. listopadu 2012 v Larnace. Za příklad inovativníhopodniku zapojeného do Climate-KIC, kterýzískal ocenění EIT za rok 2012, slouží britská firma NakedEnergy. Do magisterského programu KIC EIT ICTLabs se letos na podzim zapojila stovka studentů – samozřejmostíje mobilita v rámci 19 partnerských vysokýchškol a získání dvojího titulu. Osobní zkušenostipřednesli na konferenci v Larnace studenti z Turecka,Spojeného království a Indie. KICs rovněž pomáhají malýma středním podnikatelům nastartovat spoluprácis dalšími zeměmi (tzv. soft landing). Úloha EIT v evropskéminovačním prostředí bude tématem konference irskéhopředsednictví v Dublinu v závěru dubna 2013.K novinkám v programovacím období EU 2014–2020patří možnost využívat strukturální fondy na spolufinancováníKolokačních center (CLC) i Regionálních inovačníchcenter (RICs) EIT.Návrh programu Horizont 2020 představuje pro EITvýznamný impulz k rozvoji a posilování svého postavení.Již nyní se připravuje vytvoření dalších tří novýchKICs, a to v oblastech potravin (Food for Future), materiálů(Raw Materials) a zdraví (Healthy Living & ActiveAgeing). Politické nadšení, jež doprovázelo zrod EITpřed čtyřmi lety, nyní poněkud utlumila ekonomická krizev Evropě. Avšak bude-li navrhovaný rozpočet schválen,dostane EIT jasný signál, aby udělalo maximumpro to stát se „vlajkovou lodí“ evropské excelencev oblasti výzkumu a inovací.■KATEŘINA SLAVÍKOVÁ a ANNA VOSEČKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,Technologické centrum AV ČR

k n i h yFORMÁTY ELEKTRONICKÝCH KNIH– jak si vybratStředisko společných činností AV ČRpřipravilo 17. října 2012 v pražskémsídle AV ČR seminář Elektronickéknihy v prostředí Akademie věd,na němž se diskutovalo o aktuálnímtématu elektronických knih a jejichvyužití při publikaci vědeckých pracíči popularizaci vědních disciplín.Jedno z témat představovaly typyformátů elektronických knih.Elektronické knihy se po technické stránce jeví jakopoměrně jednoduchá záležitost. Zdání však klame,jde totiž o oblast složitou a dost obtížně pochopitelnou.V mnoha aspektech je uvedené téma tak trochu džunglí– cestu v ní se pokusím alespoň částečně proklestit.Pod pojmem „elektronická kniha“ si každý představíněco jiného. Někdo ji považuje za jakýkoli dokument,jenž lze číst na čtečce či tabletu, jiný ji striktně chápejako knihu se vším všudy včetně ISBN, které je pro konkrétníelektronickou knihu jedinečné.Největší problém v oblasti e-booků představují formáty.Historicky mezi sebou soupeří několik typů, jež vznikalypostupem času jako řešení tehdejších výrobců hardwarovýchčteček (jako je např. MOBI od Amazonu pro Kindle)a tabletů (ITB/iBook od Apple), případně standardních formátů,jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Jelikožse elektronické knihy rozvíjely především v době, kdyneexistoval internet, tyto formáty mezi sebou stále „soupeří“,což působí problém jak uživatelům, neboť jejichčtečka či jiné zařízení nemusí podporovat všechny formáty,tak i tvůrcům a vydavatelům e-knih; ti musejí zvážit,v jakém technickém formátu knihu připraví, aby ji mohlvyužít co nejširší okruh uživatelů. V současnosti patřímezi ty nejpreferovanější jednoznačně standardy EPUB,PDF-pub (PDF ve velikosti A5 se specifickými technickýmiparametry) a také proprietární MOBI od Amazonu pročtečky z rodiny Kindle, které jsou poměrně rozšířenéivČesku, a lze na nich naštěstí pracovat i s jinými formáty,i když to není uživatelsky pohodlné.Hovoříme-li o technických formátech elektronickýchknih, měli bychom se zamyslet také nad tím, jak jsouvhodné pro typ knihy, kterou chceme připravit. Elektronickouknihou můžeme rozumět cokoli od souboru pěti článkůz webového magazínu až po výpravnou obrázkovoupublikaci. Pro různé typy knih se hodí různé formáty.Například formáty typu EPUB staví především na textua jeho struktuře a výsledný vzhled si do jisté míry určujespíše konkrétní čtečka; zatímco formát PDF má vzhleddokumentu pokud možno ve všech případech zachovat.Formát EPUB lze pro lepší pochopení připodobnit spíšek HTML (z něhož ostatně do jisté míry vychází) a má svépřednosti a zápory. Výhodou je, že se nemusíme staratnapříklad o dělení slov, odstavce a zarovnávání textu nastránce, protože čtečka fakticky žádnou stránku nemá.Tento formát zaručuje čitelnost textu na jakémkoli zařízení– od nejmenších displejů na chytrých telefonech až poobří obrazovky televizorů s vestavěnou softwarovou čtečkou.Naopak PDF formát je určen pro jasně strukturovanédokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanýmitexty. Záleží jen, jak si s pevným vzhledem poradídispleje na různých zařízeních. Z toho vyplývá i vhodnostči naopak nevhodnost konkrétního formátu pro určitouknihu. Pokud máme v úmyslu vydat textovou publikacis jedním či jen několika ilustračními obrázky, je vhodnějšímformátem volný styl zobrazení v EPUB. Chceme-livšak vytvořit publikaci plnou přesně umístěných fotografií,je lepší formát PDF.Sama příprava elektronické knihy ve zvoleném formátuskýtá tisíce způsobů jak e-booky vytvořit – od jednoduchýcheditorů vypadajících jako Word a publikujícíchEPUB (Sigil), přes různé aplikace a nástroje prokonverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny(PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po četné on-linenástroje.■MICHAL RADA,Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.37 abFOTO: LUDĚK SVOBODA, AB

k n i h yFORMÁTY ELEKTRONICKÝCH KNIH– jak si vybratStředisko společných činností AV ČRpřipravilo 17. října 2012 v pražskémsídle AV ČR seminář Elektronickéknihy v prostředí <strong>Akademie</strong> věd,na němž se diskutovalo o aktuálnímtématu elektronických knih a jejichvyužití při publikaci vědeckých pracíči popularizaci vědních disciplín.Jedno z témat představovaly typyformátů elektronických knih.Elektronické knihy se po technické stránce jeví jakopoměrně jednoduchá záležitost. Zdání však klame,jde totiž o oblast složitou a dost obtížně pochopitelnou.V mnoha aspektech je uvedené téma tak trochu džunglí– cestu v ní se pokusím alespoň částečně proklestit.Pod pojmem „elektronická kniha“ si každý představíněco jiného. Někdo ji považuje za jakýkoli dokument,jenž lze číst na čtečce či tabletu, jiný ji striktně chápejako knihu se vším všudy včetně ISBN, které je pro konkrétníelektronickou knihu jedinečné.Největší problém v oblasti e-booků představují formáty.Historicky mezi sebou soupeří několik typů, jež vznikalypostupem času jako řešení tehdejších výrobců hardwarovýchčteček (jako je např. MOBI od Amazonu pro Kindle)a tabletů (ITB/iBook od Apple), případně standardních formátů,jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Jelikožse elektronické knihy rozvíjely především v době, kdyneexistoval internet, tyto formáty mezi sebou stále „soupeří“,což působí problém jak uživatelům, neboť jejichčtečka či jiné zařízení nemusí podporovat všechny formáty,tak i tvůrcům a vydavatelům e-knih; ti musejí zvážit,v jakém technickém formátu knihu připraví, aby ji mohlvyužít co nejširší okruh uživatelů. V současnosti patřímezi ty nejpreferovanější jednoznačně standardy EPUB,PDF-pub (PDF ve velikosti A5 se specifickými technickýmiparametry) a také proprietární MOBI od Amazonu pročtečky z rodiny Kindle, které jsou poměrně rozšířenéivČesku, a lze na nich naštěstí pracovat i s jinými formáty,i když to není uživatelsky pohodlné.Hovoříme-li o technických formátech elektronickýchknih, měli bychom se zamyslet také nad tím, jak jsouvhodné pro typ knihy, kterou chceme připravit. Elektronickouknihou můžeme rozumět cokoli od souboru pěti článkůz webového magazínu až po výpravnou obrázkovoupublikaci. Pro různé typy knih se hodí různé formáty.Například formáty typu EPUB staví především na textua jeho struktuře a výsledný vzhled si do jisté míry určujespíše konkrétní čtečka; zatímco formát PDF má vzhleddokumentu pokud možno ve všech případech zachovat.Formát EPUB lze pro lepší pochopení připodobnit spíšek HTML (z něhož ostatně do jisté míry vychází) a má svépřednosti a zápory. Výhodou je, že se nemusíme staratnapříklad o dělení slov, odstavce a zarovnávání textu nastránce, protože čtečka fakticky žádnou stránku nemá.Tento formát zaručuje čitelnost textu na jakémkoli zařízení– od nejmenších displejů na chytrých telefonech až poobří obrazovky televizorů s vestavěnou softwarovou čtečkou.Naopak PDF formát je určen pro jasně strukturovanédokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanýmitexty. Záleží jen, jak si s pevným vzhledem poradídispleje na různých zařízeních. Z toho vyplývá i vhodnostči naopak nevhodnost konkrétního formátu pro určitouknihu. Pokud máme v úmyslu vydat textovou publikacis jedním či jen několika ilustračními obrázky, je vhodnějšímformátem volný styl zobrazení v EPUB. Chceme-livšak vytvořit publikaci plnou přesně umístěných fotografií,je lepší formát PDF.Sama příprava elektronické knihy ve zvoleném formátuskýtá tisíce způsobů jak e-booky vytvořit – od jednoduchýcheditorů vypadajících jako Word a publikujícíchEPUB (Sigil), přes různé aplikace a nástroje prokonverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny(PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po četné on-linenástroje.■MICHAL RADA,Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.37 abFOTO: LUDĚK SVOBODA, AB

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!